OBSAH 59.2. DODATKOVÁ DOVOLENÁ... 144 59.3. ČERPÁNÍ DOVOLENÉ... 144 59.4. KRÁCENÍ DOVOLENÉ...145 60. PŘEKÁŽKY V PRÁCI... 145 60.1. PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE...145 60.1.1. DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI...146 60.1.2. PŘEKÁŽKY Z DŮVODU OBECNÉHO ZÁJMU...146 60.2. PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE...146 61. PROBLEMATICKÝ ZAMĚSTNANEC... 147 61.1. NEOMLUVENÁ ABSENCE...147 61.2. NEUSPOKOJIVÉ PRACOVNÍ VÝSLEDKY...147 61.3. PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VZTAHUJÍCÍCH SE K ZAMĚSTNANCEM VYKONÁVANÉ PRÁCI...147 61.4. VYTÝKACÍ DOPIS...148 61.5. KONTROLA DOČASNĚ PRÁCE NESCHOPNÉHO ZAMĚSTNANCE...148 62. DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ... 148 62.1. DORUČOVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELEM...148 62.2. DORUČOVÁNÍ ZAMĚSTNANCEM...149 63. CESTOVNÍ NÁHRADY... 149 64. VNITŘNÍ PŘEDPISY... 150 64.1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD...151 64.2. PRACOVNÍ ŘÁD...151 64.3. MZDOVÝ PŘEDPIS...151 64.4. SPISOVÝ ŘÁD... 151 65. OCHRANA PRÁV... 151 65.1. OCHRANA MAJETKOVÝCH ZÁJMŮ ZAMĚSTNAVATELE...151 65.2. OCHRANA OSOBNÍCH PRÁV ZAMĚSTNANCE...152 66. ODMĚŇOVÁNÍ... 152 66.1. MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA, ODMĚNA...152 66.2. NÁROKOVÉ PŘÍPLATKY...153 66.3. POSKYTOVÁNÍ MZDY, SPLATNOST, PRODLENÍ...153 66.4. NÁHRADY MZDY...154 67. SRÁŽKY VE PROSPĚCH TŘETÍCH OSOB... 154 67.1. TYPY SRÁŽEK A JEJICH POŘADÍ...154 68. ZAMĚSTNÁVÁNÍ SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ... 155 68.1. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM...155 68.1.1. PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM...155 68.2. MLADISTVÍ...155 68.3. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI...157 69. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI... 157 69.1. VÝCVIK A ZPŮSOBILOST ZAMĚSTNANCŮ...157 69.2. DOKUMENTACE...158 69.3. POSKYTOVÁNÍ OCHRANNÝCH PROSTŘEDKŮ...158 70. KONTROLY NA ÚSEKU ZAMĚSTNANOSTI... 158 70.1. INSPEKTORÁT PRÁCE...158 70.1.1. PŘESTUPKY, SPRÁVNÍ DELIKTY A POKUTY...159 70.2. ÚŘAD PRÁCE...159 70.3. CELNÍ ÚŘAD...159 71. ZAMĚSTNAVATEL PLÁTCE DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI... 160 71.1. PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍCH POŽITKŮ...160 71.2. ZPŮSOB ZDANĚNÍ...160 71.3. SLEVY NA DANI A DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ...160 71.4. ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ...162 71.4.1. NEZDANITELNÁ ČÁST ZÁKLADU DANĚ...162 71.4.1.1. Dary na vymezené účely...162 71.4.1.2. Odpočet úroků z úvěrů na podporu bydlení...163 71.4.1.3. Odpočet příspěvků na penzijní připojištění a penzijní pojištění...163 71.4.1.4. Odpočet pojistného na soukromé životní pojištění...163 71.4.1.5. Odpočet úhrady za zkoušky...165 71.4.2. TISKOPIS PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ...165 71.5. VYÚČTOVÁNÍ DANĚ...165 71.5.1. TISKOPISY VYÚČTOVÁNÍ DANĚ...165 72. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ... 165 72.1. ROZSAH POJIŠTĚNÍ...165 72.2. PLÁTCI POJISTNÉHO...167 72.3. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE...167 72.4. VÝPOČET POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ...167 72.5. MINIMÁLNÍ A MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD...167 73. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ... 168 73.1. SKLADBA POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ...169 9
ZAČÍNÁME KNIHA 1 14.5. ZÁKON PROTI PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ Další povinnosti vyplývají podnikateli z dodržování zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon nahradil do té doby platný zákon č. 61/1996 Sb. V zákoně jsou definovány povinné osoby, kterými jsou banky, ostatní finanční instituce, osoby oprávněné k obchodování s nemovitostmi, auditoři, daňoví poradci a účetní, a za splnění určitých podmínek také notáři a advokáti. Povinnou osobou je taktéž každý podnikatel a právnická osoba nepodnikatel, pokud přijímá platbu v hotovosti 15 tis. EUR a vyšší. V uvedeném zákoně je nově zavedena povinnost povinné osoby, pokud je účastníkem obchodu převyšujícím hodnotu 1 tis. EUR, před jeho uskutečněním identifikovat klienta. Bez ohledu na tento limit pak v případě, že se jedná o podezřelý obchod nebo vznik obchodního vztahu. Identifikací se rozumí ověření a zaznamenání identifikačních údajů z průkazu totožnosti fyzické osoby nebo z dokladu o existenci právnické osoby, a to zásadně za fyzické přítomnosti identifikovaného. Pokud by takové identifikaci bránily vážné důvody, může identifikaci provést notář či krajský nebo obecní úřad. ZDROJE Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Vyhláška č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000 Vyhláška č. 360/2000 Sb., o stanovení způsobu výpočtu výše náhrady škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech, včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Zákon č. 47/2001 Sb., o obalech Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti 15. ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA, POKUTY Výkon živnostenské kontroly se řídí ustanoveními zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Živnostenskou kontrolu jsou oprávněny vykonávat živnostenské úřady, které kontrolují plnění povinností stanovených živnostenským zákonem a zvláštními právními předpisy vztahujícími se k živnostenskému podnikání a k podmínkám provozování živnosti uložených v rozhodnutí o udělení koncese. Při kontrole se prokazují písemným pověřením nebo průkazem. Upozorňujeme, že při kontrole jsou pracovníci živnostenského úřadu oprávnění pořizovat mj. obrazové a zvukové záznamy. Naproti tomu podnikatel je oprávněn přizvat ke kontrole jím zvolenou osobu, její nepřítomnost však není důvod pro přerušení kontroly. 15.1. PRŮBĚH KONTROLY PRÁVA A POVINNOSTI KONTROLNÍCH PRACOVNÍKŮ Dle 11 a 12 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, mají kontrolní pracovníci následující práva a povinnosti. Kontrolní pracovník je při provádění kontroly oprávněn vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, pokud souvisejí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena, požadovat na kontrolovaných osobách, aby se stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboží, seznamovat se s utajovanými informacemi, pokud se prokáže osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto informací, 57
2 POŘÍZENÍ ROZHLASOVÉHO A TELEVIZNÍHO PŘIJÍMAČE / AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ / LEASING odhlášení, změnám v počtu televizních přijímačů lze získat na adrese poplatky@ceskatelevize.cz a na internetových stránkách. Pokuta za nepřihlášený televizní přijímač je 10 tis. Kč. 24. AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ Používání automobilu v podnikání se projevuje v několika oblastech. Podnikatel může zařadit automobil do obchodního majetku, může používat soukromý automobil nebo automobil pořízený na leasing. Automobily, jejichž pořizovací cena převýší 40 tis. Kč, jsou předmětem daňových odpisů. 24.1. AUTOMOBIL FIREMNÍ Pokud podnikatel při své činnosti používá automobil, který je zařazený v obchodním majetku společnosti, pak výdaje související s používáním tohoto automobilu pro podnikatelskou činnost jsou daňově účinné. Do daňových výdajů/nákladů lze zahrnout odpisy majetku, spotřebu pohonných hmot, pojištění a servis automobilu. Z hlediska daňových výdajů/nákladů jde o pravděpodobně nejvýhodnější variantu (uplatnitelnou v případě vedení daňové evidence či účtování). Samozřejmě v případě uplatňování výdajů procentem z příjmu jsou ve výdajích, fiktivně, zahrnuty všechny náklady. Další možností je namísto výdajů za spotřebované pohonné hmoty uplatnit paušální výdaj na dopravu za maximálně tři silniční motorová vozidla. Tato možnost existuje od roku 2009. Paušální výdaj činí 5 tis. Kč za celý kalendářní měsíc, využívá-li podnikatel k pracovním cestám automobil zahrnutý do obchodního majetku. Kromě toho uplatňuje i odpisy automobilu. Pokud ale vozidlo využívá zčásti i na soukromé účely, může do daňových nákladů uplatnit pouze 4 tis. Kč a 80 % hodnoty odpisů. 24.2. AUTOMOBIL SOUKROMÝ O soukromém automobilu hovoříme v případě, že není vložen do obchodního majetku, a takovýto automobil může využívat pouze fyzická osoba. Dle 24 odst. 2 písm. k) lze za daňové náklady související s dopravou soukromým automobilem považovat základní náhradu (v podstatě představitelnou jako náhradu za opotřebení automobilu) a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Základní náhradu však není možné uplatnit, pokud se jedná o vypůjčené silniční motorové vozidlo, o silniční motorové vozidlo, které bylo v obchodním majetku poplatníka, o silniční motorové vozidlo, které bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné nebo jeho část bylo uplatněno jako daňový výdaj. V takovýchto případech se uplatní jen náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pokud by jako provozovatel vozidla byl v technickém průkazu zapsán manžel/ka podnikatele, lze základní náhradu uplatňovat v případě, že vozidlo je součástí tzv. společného jmění manželů. Kdyby měli manželé společné jmění rozděleno, jednalo by se o vozidlo cizí. Pokud podnikatel uskuteční pracovní cestu vlastním vozidlem nevloženým do obchodního majetku, může uplatnit (pouze fyzická osoba) paušální výdaj na dopravu v částce 5 tis. Kč měsíčně, a pokud povede knihu jízd, i sazbu základní náhrady. Využije-li automobil k podnikání pouze zčásti, může si do daňových výdajů uplatnit pouze 4 tis. Kč. 24.3. AUTOMOBIL ZAMĚSTNANCE Pro pracovní cesty zaměstnanců lze využít i jejich vozidel. Zaměstnancům pak náleží v rámci cestovních náhrad (viz kapitola Cestovní náhrady) také jízdní výdaje. Zaměstnanec však může svůj automobil použít při pracovní cestě pouze se souhlasem zaměstnavatele nebo na jeho žádost. 78
ÚČTUJEME, EVIDUJEME KNIHA 4 Jak bylo uvedeno, daňovou povinnost i nárok na odpočet zapisuje podnikatel do příslušné evidence, která je podložena daňovými doklady. 35.12. ODDĚLENÍ SOUKROMÝCH A FIREMNÍCH FINANCÍ Je pravděpodobné, že většina podnikatelů, kterým se tato publikace dostane do rukou, s podnikáním začíná. Častou chybou v začátcích je neoddělení firemních a soukromých financí, což se v průběhu účetního roku a zejména na jeho konci může ukázat jako problém. Nejjednodušší způsob je založení firemního účtu, ačkoli jsme již zmiňovali, že to zákon podnikateli vysloveně neukládá. Předpokládáme, že každý z potenciálních podnikatelů nebo začínajících podnikatelů dokáže rozlišit firemní, podnikové finance a nefiremní, osobní či soukromé finance. Důležitým hlediskem rozlišení je účel platby. Pokud si podnikatel nehodlá zřídit firemní účet, přestože např. běžný žirový účet nemá být používán pro podnikání, je velmi vhodné u prováděných plateb využívat možnosti tzv. zprávy pro příjemce a zprávy pro příkazce. Tuto zprávu je vhodné použít jako informaci o platbě, tiskne se na výpis z bankovního účtu a při účtování lze pak firemní a soukromé položky snadno identifikovat a tím správně zaúčtovat. Co se týká hotovosti, je nutné vypisovat příjmové a výdajové doklady, a to bez zbytečného odkladu. Nejen že nám to ukládá zákon o účetnictví, ale hlavně zákon zapomnětlivosti, protože za pár dní již bychom na takové platby pozapomněli. Pokud tedy podnikatel vybírá peníze z pokladny pro osobní potřebu, i v takovém případě vypíše výdajový pokladní doklad a do položky účel platby zaznamená např. osobní spotřeba nebo osobní výdaj podnikatele apod. Samozřejmě není daňově uznatelný. Naopak, pokud do pokladny vloží peníze z domácnosti, vypíše příjmový pokladní doklad a do položky účel platby vyznačí např. vklad podnikatele, který je také daňově neúčinný. Pokladní doklady se vypisují s kopií, přičemž originál vždy obdrží ten, kdo peníze vydává. 35.13. PŘÍKLAD DAŇOVÉ EVIDENCE 35.13.1. ZADÁNÍ, ŘEŠENÍ A POTŘEBNÉ DOKLADY K PŘÍKLADU Podnikatel (neplátce DPH) uhradil správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění (od 1. října 2012) dne 10. září 2012 ve výši 1 000 Kč a drobné výdaje související se získáním živnostenského oprávnění (v copycentru si nechal zhotovit kopie vysvědčení, potvrzení praxe apod.) v hodnotě 200 Kč. Tyto výdaje tvoří tzv. zřizovací výdaje (viz kapitola Zřizovací výdaje) a budou zapsány na základě příjmových pokladních dokladů vystavených živnostenským úřadem a copycentrem do Peněžního deníku. Uhradil hotově právníkovi cenu za poradenskou činnost v částce 10 000 Kč dne 20. září 2012. Tato částka tvoří zřizovací výdaj a bude zapsána do peněžního deníku na základě příjmového pokladního dokladu vystaveného právnickou kanceláří. Od 1. října 2012 si pronajal nebytový prostor kanceláře a konferenční prostory a dne 27. září hotově uhradil nájemné na první měsíc v částce 28 000 Kč. Jedná se o zřizovací výdaj (viz výše). Všechny zřizovací výdaje se sečtou a pod jednou položkou budou tvořit první položku peněžního deníku. K 1. říjnu ze soukromého účtu vybral a do pokladny vložil 76 000 Kč, dalších 34 000 Kč složil na podnikatelský účet. Do peněžního deníku bude zapsán vklad podnikatele a zároveň zapsán jako počáteční stav v pokladní knize na základě příjmového pokladního dokladu vystaveného podnikatelem. Pohyb na účtu, tedy vklad peněžních prostředků na účet bude zaznamenán do Peněžního deníku až na základě obdrženého výpisu z bankovního účtu. Po dohodě s majitelem objektu instaloval 4. října klimatizaci v hodnotě 41 000 Kč, montáž provedl dodavatel za 1 900 Kč, na které obdržel fakturu se splatností 14 dní. Fakturu podnikatel zaznamená do knihy pohledávek a závazků jako závazek. Klimatizaci zapíše na kartu majetku. Klimatizaci včetně montáže bude odepisovat. V tuto chvíli nedochází k žádnému pohybu peněžních prostředků. Odpis bude uveden až v přiznání k dani jako položka snižující základ daně. Na základě vypsaných termínů školení obdržel objednávku na školení od výrobní firmy. Objednávka nemá dopad ani do účetnictví, ani do daňové evidence. 99
4 ÚČETNICTVÍ daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popř. název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem DPH, evidenční číslo daňového dokladu, rozsah a předmět plnění, datum vystavení daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, jednotkovou cenu bez daně, slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základ daně, základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení zákona o DPH. Za správnost odpovídá ten, kdo doklad vystavil. 36.8.4. ČÍSLOVÁNÍ DOKLADŮ Všechny doklady musí být řádně očíslovány, přičemž jednotlivá pořadová čísla musí jít za sebou a číselná řada musí být souvislá. Podnikatel musí na začátku stanovit označování jednotlivých dokladů a číslování dokladů a toto označení a způsob číslování uvést ve vnitřním předpisu. Běžně se používá následující označování PPD pro příjmové pokladní doklady, přičemž je možno je číslovat samostatně, určit zvláštní číselné řady podle měn apod., VPD výdajové pokladní doklady (viz výše) FAV nebo FAO faktura vydaná neboli faktura odběratelská, FAP nebo FAD faktura přijatá neboli faktura dodavatelská, VBÚ výpis z bankovního účtu, ID nebo VPD interní doklad neboli vnitropodnikový doklad, přičemž číselná řada může začínat od č. 1 nebo může začínat např. rokem VPD2012001. Zvolený způsob označování a pravidla číslování nelze během účetního období měnit. 36.8.5. ÚSCHOVA ÚČETNÍCH DOKLADŮ S účetními a daňovými doklady úzce souvisí i lhůty pro jejich úschovu. Pro jednotlivé typy účetních záznamů je předepsána archivační doba, kterou nalezneme v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní závěrka a výroční zprávy se archivují po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účetní rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Účetní záznamy, kterými účetní jednotka dokládá formu vedení účetnictví, se archivují 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Tyto povinnosti přecházejí také na právního nástupce, likvidátora, insolvenčního správce, dědice či stát. 106
PLATÍME DANĚ KNIHA 5 = Upravený základ daně zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů x Sazba daně 19 % = Vypočtená daň Slevy na dani (za zaměstnávání osob se zdravotním postižením) = Daň po slevě Zálohy na daň = Výsledná daň přeplatek/nedoplatek 39.4.2. ZÁLOHY NA DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB Zálohy na daň se platí v průběhu zálohového období. Placení záloh na daň z příjmu stanoví 38a zákona o daních z příjmů. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 tis. Kč. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost sice přesáhla 30 tis. Kč, ale nepřesáhla 150 tis. Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé povinnosti. První záloha je splatná do 15. června a druhá je splatná do 15. prosince. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 tis. Kč, platí zálohy na zdaňovací období ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti, přičemž první záloha je splatná 15. března, druhá záloha je splatná do 15. června, třetí do 15. září a poslední do 15. prosince. 40. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY (DPH) Daň z přidané hodnoty se vybírá v cenách veškerého zboží a služeb. Daň platí konečný spotřebitel, ale prodejce zboží nebo služby tuto daň za poplatníka odvádí. Plátce sám daň neplatí, ale má povinnost takto vybranou daň odvést do státního rozpočtu. Podstatou daně z přidané hodnoty je vybrání daně z toho, co bylo k hodnotě statku nebo služby přidáno, a to na každém stupni zpracování. 40.1. REGISTRACE 40.1.1. POVINNÁ REGISTRACE Podmínky, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem daně, stanoví 94, zákona o DPH, 95 stanoví registrační povinnost těchto osob. Nejčastějšími důvody pro registraci osob povinných k dani jsou: překročení obratu 1 mil. Kč, přičemž obrat se sleduje vždy za dvanáct předcházejících měsíců po sobě jdoucích, osoba povinná k dani je pak povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit, a plátcem se stane od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl tento limit překročen, nákupy zboží z jiných členských států Evropské unie, kdy hodnota takto pořízeného zboží převýší částku 326 tis. Kč, osoba povinná k dani je pak povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy tuto částku překročila, a plátcem se stává dnem, kdy hodnota pořízeného zboží překročila 326 tis. Kč, pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně z jiného členského státu, a osoba povinná k dani se stává plátcem dnem prvního pořízení tohoto zboží a přihlášku k registraci musí podat do 15 dnů ode dne, kdy se stala plátcem, poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani, 113
ZAMĚSTNÁVÁME KNIHA 7 54.2. REGISTRACE U SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Při přijetí prvního zaměstnance se zaměstnavatel musí přihlásit do registru zaměstnavatelů u příslušné správy sociálního zabezpečení. Registruje se však pouze v případě, že zaměstnává osoby, kterým vznikla účast na nemocenském pojištění. Není proto nutné se registrovat jako zaměstnavatel, pokud zatím zaměstnává pouze pracovníky na základě dohody o provedení práce (do výše zúčtovaného příjmu 10 tis. Kč měsíčně) nebo na základě dohody o pracovní činnosti či pracovní smlouvy, která nezakládá účast na nemocenském pojištění (krátkodobé zaměstnání, zaměstnání malého rozsahu). Následně pak přihlašuje své zaměstnance viz str. 127. 54.3. REGISTRACE U ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Zaměstnavatel se registruje pouze u zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci. Nejprve se tedy přihlásí jako zaměstnavatel a následně přihlašuje své zaměstnance. Registrační povinnost musí splnit do osmi dnů od nástupu prvního zaměstnance. Místní příslušnost plátce pojistného není řešena zákonem a podnikatel se sám rozhodne, ve kterém okrese se zaregistruje. Bude záležet na sídle organizace, bydliště podnikatele či sídle mzdové účtárny. 54.4. ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE KOOPERATIVA Při přijetí prvního zaměstnance nesmí zaměstnavatel zapomenout na další povinnost, kterou je přihlášení k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů. Zákonné pojištění kryje rizika spojená se škodou způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákonné pojištění vyplývá ze zákona. Od ledna 1993 pojišťuje zaměstnavatele Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group. Oznámení provede zaměstnavatel bez zbytečného odkladu prostřednictvím formuláře Přihláška k zákonnému pojištění, která je dostupná na webových stránkách Kooperativy http://www.koop.cz. Vyplněnou přihlášku odešle zaměstnavatel na adresu Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group P.O.Box 50 664 42 Modřice. Zákonné pojištění se vztahuje na pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců v pracovním poměru, ale i pracovníků činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Sazby pojistného jsou dle rizikovosti předmětu činnosti zaměstnavatele upraveny vyhláškou Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. a zaměstnavatel vypočítává pojistné jako násobek příslušné sazby podle rizikové skupiny a základu, který je shodný s vyměřovacím základem pojistného na sociální zabezpečení za uplynulé čtvrtletí. Pojistné je splatné do 31. ledna, 30. dubna, 31. července a 31. října. Pokud zaměstnavatel v předcházejícím kalendářním čtvrtletí žádného zaměstnance neměl, zaplatí první pojistné vypočítané ze základu stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně. V případě prodlení se zvyšuje dlužné pojistné o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. 55. NELEGÁLNÍ PRÁCE (ŠVARCSYSTÉM) Termín švarcsystém se vžil mezi veřejností laickou i odbornou jako označení pro obcházení pracovněprávního vztahu. Podstatou je situace, kdy zaměstnavatel v zásadě předstírá obchodní vztah se svým zaměstnancem, který vystupuje jako dodavatel. Pokud práce vykazuje znaky závislé práce dle zákoníku práce, musí být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu. Cílem tohoto systému je úspora na odvodech na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a následně i krácení daní. Takovéto obcházení pracovněprávního vztahu bylo nezákonné vždy, ale od roku 2012 došlo ke zpřísnění pravidel i postihů. Kontrolu pracovněprávních vztahů převzaly inspektoráty práce, nelegální práci kontrolují i celní orgány a úřady práce. 129
ZAMĚSTNÁVÁME KNIHA 7 zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj. Pokud nebyl zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši minimálně 80 % průměrného výdělku. V případě přerušení práce v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události, pokud zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši alespoň 60 % průměrného výdělku. Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo služeb, jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost. V takovém případě přísluší zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku, která může být upravena dohodou mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, nebo má zaměstnavatel nově možnost stanovit výši náhrady vnitřním předpisem. V obou případech nesmí klesnout pod 60 % průměrného výdělku. 61. PROBLEMATICKÝ ZAMĚSTNANEC Zákoník práce rozlišuje různé stupně intenzity porušení povinností a podle tohoto stupně stanoví možnost postihu problematického zaměstnance ze strany zaměstnavatele. Rozeznáváme tedy soustavné méně závažné porušování povinností, závažné porušení povinnosti a porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Hodnocení intenzity poručení povinnosti je velmi obtížné, každý případ je nutné posuzovat individuálně a zaměstnavatel by měl přihlédnout k následujícím skutečnostem. Jedná se zejména o osobu zaměstnance, pracovní pozici, na které je zařazen, dosavadní postoj k plnění povinností, dobu a situaci, při níž došlo k porušení povinnosti, míru zavinění zaměstnance, o to, zda šlo o úmysl či nedbalost, způsob a intenzitu, případně důsledek porušení povinnosti a přihlédnutí k faktu, zda jednáním zaměstnanec způsobil či nezpůsobil škodu apod. 61.1. NEOMLUVENÁ ABSENCE Jako neomluvenou absenci označujeme neomluvené zameškání práce zaměstnancem. Jde v zásadě o opak absence omluvené, tzn., že v tomto případě nám zaměstnanec neprokázal existenci překážky v práci, na základě které bychom ho z práce omluvili. Neomluvenou absenci můžeme považovat za závažné porušení pracovních povinností, pokud by šlo o dlouhodobější neomluvenou absenci, může být posouzena jako porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, které je ovšem nutné posuzovat individuálně. 61.2. NEUSPOKOJIVÉ PRACOVNÍ VÝSLEDKY Dle 52 odst. f zákoníku práce lze z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků dát zaměstnanci výpověď, jen pokud byl zaměstnavatelem v době posledních dvanácti měsíců písemně vyzván k jejich odstranění, a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil. 61.3. PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VZTAHUJÍCÍCH SE K ZAMĚSTNANCEM VYKONÁVANÉ PRÁCI Dle 52 odst. g zákoníku práce, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které s ním zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, je možné dát zaměstnanci výpověď, pokud byl v posledních šesti měsících v souvislosti s porušením uvedené povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi. 147