MODERNIZACE SPORTOVNÍHO AREÁLU LIPNO NAD VLTAVOU DOPLNĚNÍ

Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů MODERNIZACE SPORTOVNÍHO AREÁLU LIPNO NAD VLTAVOU DOPLNĚNÍ Červenec 2013 České Budějovice

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 2 Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů MODERNIZACE SPORTOVNÍHO AREÁLU LIPNO NAD VLTAVOU, DOPLNĚNÍ Objednatel: LIPNO SERVIS s.r.o. Lipno nad Vltavou 55 382 78 Lipno nad Vltavou Zpracovatel: U Malše 20 370 01 České Budějovice Odpovědný zástupce zpracovatele: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., jednatel Hlavní řešitel: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11.2.1993, prodloužení autorizace č.j. 45099/ENV/06, 108951/ENV/10 Spolupráce: Ing. Jiří Wimmer, České Budějovice Ing. Alexandra Čurnová,, České Budějovice Mgr. Alexandra Přibylová,, České Budějovice Červenec 2013

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 3 ÚVOD V roce 2004 proběhlo zjišťovací řízení záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou se závěrem, že záměr nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (záměr JHC078 v informačním systému MŽP). Předmětem tohoto záměru bylo doplnění stávajícího sportovního areálu v Lipně nad Vltavou o dvě čtyřsedačkové lanové dráhy, tři sjezdové tratě a slalomový svah. V roce 2009 vydal Městský úřad Vyšší Brod, stavební odbor územní rozhodnutí pro stavbu Rozšíření sportovního areálu Skiareál Lipno nad Vltavou zasněžovací systém (Březovice Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě (č.j. výst. 277/09-SS), v roce 2011 bylo toto územní rozhodnutí prodlouženo o 2 roky (č.j. výst. 635/11-SS). Předmětem územního rozhodnutí jsou objekty vyhodnocené ve zjišťovacím řízení záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou. Předmětem předkládaného oznámení záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění je doplnění sjezdové tratě k čtyřsedačkové lanové dráze a dvěma sjezdovým tratím z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku, které jsou součástí výše uvedeného územního rozhodnutí (Obr. 1 v kapitole B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení). Při zpracování předkládaného oznámení pro doplněnou sjezdovou trať jsme vycházeli z údajů obsažených v oznámení záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou. Platnost údajů byla ověřena pochůzkou v terénu v říjnu 2012 a v květnu 2013.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma: LIPNO SERVIS s.r.o. A.2. IČO: 26016885 A.3. Sídlo firmy: Lipno nad Vltavou 104 382 78 Lipno nad Vltavou A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele: RNDr. Karel Karas jednatel společnosti tel.: +420 603 877 567 e-mail: skiareal@lipnoservis.cz www.lipnoservis.cz

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 5 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru: B.I.2. Kapacita záměru: Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Sjezdová trať o délce 1 550 m B.I.3. Umístění záměru: Kraj: Jihočeský Obec: Lipno nad Vltavou Katastrální území: Lipno nad Vltavou B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry: Posuzovaný záměr představuje doplnění sjezdové tratě do sportovního areálu. Může nastat kumulace vlivů na životní prostředí s lanovými drahami a sjezdovými tratěmi v areálu, které jsou v současné době v provozu nebo pro které již bylo vydáno územní rozhodnutí. Kumulativní vlivy jsou vyhodnoceny v kapitole oznámení D.I.9. Sekundární, synergické a kumulativní vlivy. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Posuzovaný záměr se nachází v území, které je Zásadami územního rozvoje (ZÚR) Jihočeského kraje vymezeno jako plocha nadmístního významu pro sport a rekreaci SR22 Lipno Kramolín. Na této ploše je navrhováno rozšíření stávajícího lyžařského areálu Kramolín spolu s doplněním dalších celosezónních sportovně rekreačních aktivit (sjezdové a běžecké lyžování, vč. doprovodné infrastruktury, pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, Naturpak, golfové hřiště) s cílem prodloužit turistickou sezónu a zlepšit nabídku služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu a možností propojit centra cestovního ruchu Lipno nad Vltavou a Frymburk. Doplnění sjezdové tratě umožní optimální využití kapacity sportovního areálu. Umístění sjezdové tratě vychází z morfologie terénu a je navrženo v jedné variantě, která nejlépe využívá sklonové poměry terénu mezi horní a dolní stanicí lanové dráhy Alpská vyhlídka Dobrá Voda a zároveň se vyhýbá nejcennějším lesním porostům. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení V roce 2009 vydal Městský úřad Vyšší Brod, stavební odbor územní rozhodnutí pro stavbu Rozšíření sportovního areálu Skiareál Lipno nad Vltavou zasněžovací systém (Březovice Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě (č.j. výst. 277/09-SS), v roce 2011 bylo toto územní rozhodnutí prodlouženo o 2 roky (č.j. výst.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 6 635/11-SS). Předmětem územního rozhodnutí jsou objekty vyhodnocené ve zjišťovacím řízení záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou. Objekty, pro které bylo vydáno územní rozhodnutí, jsou schematicky zobrazeny na Obr. 1. Jedná se o dopravní zařízení mezi Březovicemi a vrcholem Kramolín a dvě sjezdové tratě a dopravní zařízení mezi Dobrou Vodou a Alpskou vyhlídkou a dvě sjezdové tratě. Předmětem předkládaného oznámení záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění je doplnění sjezdové tratě k čtyřsedačkové lanové dráze a dvěma sjezdovým tratím z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku, které jsou součástí vydaného územního rozhodnutí. Obr. 1. Rozšíření sportovního areálu Skiareál Lipno nad Vltavou, dopravní zařízení a sjezdové tratě s vydaným ÚR, nová sjezdová trať

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 7 Nová sjezdová trať délka cca 1 550 m převýšení cca 225 m (750 975 m n.m.) průměrný sklon cca 14 % vybavení systém umělého zasněžování Nová sjezdová trať bude mít parametry jako ostatní tratě ve sportovním areálu Lipno nad Vltavou. Průsek v lesních porostech bude široký 35 50 m dle sklonu sjezdové tratě. Na lesní půdě (PUPFL) budou smýceny lesní porosty, vytrhány pařezy, povrch bude urovnán a oset travní směsí. Na plochách trvalých travních porostů (luk) budou vykáceny dřeviny rostoucí mimo les, vytrhány pařezy a dotčený povrch bude urovnán a oset travní směsí. Na ploše sjezdové trati budou vedeny rozvody nezbytné infrastruktury (zemní el. rozvody, rozvody vody zasněžovacího systému napojení na infrastruktury vybudovanou v rámci výstavby lanové dráhy a sjezdových tratí z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku). Plocha sjezdové tratě bude obhospodařována jako trvalý travní porost (louka), tj. bude během vegetační sezóny pravidelně kosena. Nová sjezdová trať bude v provozu pouze v zimním období v denní době (nebude využívána pro večerní lyžování za umělého osvětlení). B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: Termíny zahájení realizace záměru a jeho dokončení nebyly stanoveny. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Kraj: Obec: Jihočeský Lipno nad Vltavou B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat: územní rozhodnutí: Městský úřad Vyšší Brod, stavební odbor B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Realizace nové sjezdové tratě si nevyžádá žádný trvalý zábor půdy. Veškeré stavební objekty, které budou sloužit při provozu nové sjezdové tratě, budou vybudovány v rámci stavby Rozšíření sportovního areálu Skiareál Lipno nad Vltavou zasněžovací systém (Březovice Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 8 Celková plocha nové sjezdové tratě při maximální uvažované šířce 50 m bude 77 500 m 2 (1 550 m x 50 m). Tuto hodnotu je třeba považovat za maximální, neboť skutečná šířka sjezdové tratě bude menší v závislosti na směrových a sklonových poměrech. Cca 51 700 m 2 leží na lesní půdě (PUPFL) a 25 800 m 2 na nelesní půdě (trvalé travní porosty, ostatní plocha). Na ploše nové sjezdové tratě budou odstraněny dřeviny (smýceny lesní porosty nebo pokáceny dřeviny rostoucí mimo les, vytrhány pařezy, povrch bude urovnán a oset travní směsí). Budou zde vedeny rozvody nezbytné infrastruktury (zemní el. rozvody, rozvody vody zasněžovacího systému napojení na infrastruktury vybudovanou v rámci výstavby lanové dráhy a sjezdových tratí z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku). Plocha sjezdové tratě bude obhospodařována jako trvalý travní porost (louka), tj. bude během vegetační sezóny pravidelně kosena. B.II.2. Voda V průběhu realizace nové sjezdové tratě bude potřeba voda v sociálním zařízení staveniště. Bude využíváno sociální zařízení ve stávající provozní budově sportovního areálu u lesního hotelu Kramolín. Celkovou potřebu vody během výstavby nelze v současné době stanovit. Bude však relativně malá a bude bez problémů pokryta ze stávajících zdrojů. Potřeba pitné vody pro pracovníky na sjezdové trati bude kryta balenou vodou. Během provozu bude potřeba voda pro zasněžování sjezdové tratě. Rozvody vody zasněžovacího systému budou napojeny na rozvody, které budou vybudovány v rámci výstavby sjezdových tratí z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku. Potřeba vody na zasněžování sjezdové tratě byla stanovena na 16 000 m 3 na jedno vysněžení. Během zimní sezóny se počítá se dvojím vysněžením tj. spotřebou vody cca 32 000 m 3. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Při výstavbě nové sjezdové tratě bude zapotřebí relativně malého množství PE potrubí pro vybudování rozvodů vody pro zasněžování nové sjezdové tratě a vodičů pro vybudování rozvodů el. energie. Pro osetí průseku sjezdové tratě v lesních porostech bude zapotřebí travního semene. Doporučujeme použít směs z místních druhů. Během provozu nové sjezdové tratě nebudou potřeba žádné materiály a energie. Lyžaři na nová sjezdové trati budou využívat lanovou dráhu z Dobré Vody na Alpskou vyhlídku vybudovanou v rámci záměru Rozšíření sportovního areálu Skiareál Lipno nad Vltavou zasněžovací systém (Březovice Alpská vyhlídka), dopravní zařízení, sjezdové tratě.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 9 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Během výstavby bude probíhat doprava smýceného dřeva a dřevního odpadu. Bude využíváno sítě stávajících lesních cest s asfaltovým povrchem (normálně slouží pro dopravu dřeva). Dále bude na plochu sjezdové tratě dopravován materiál pro vybudování rozvodů umělého zasněžování. Celkem lze očekávat do 60 jízd nákladních automobilů. Během provozu nové sjezdové tratě bude využívána stávající dopravní infrastruktura, tj. silnice II/163 Dolní Dvořiště Vyšší brod Lipno nad Vltavou Černá v Pošumaví a centrální parkoviště v Lipně nad Vltavou. Výstavba nově sjezdové tratě nezvýší významně počet návštěvníků sportovního areálu. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Během výstavby sjezdové tratě bude produkováno omezené množství emisí z používaných strojů a dopravních prostředků. Vzhledem k rozsahu stavby je možné konstatovat, že množství emisí uvolňovaných během výstavby bude minimální. Není nutné jejich vyčíslení a není nutné zpracování rozptylové studie pro období výstavby. Během provozu sjezdové tratě nebudou uvolňovány žádné emise do ovzduší. B.III.2. Odpadní vody Při provádění stavebních prací budou vznikat splaškové odpadní vody v sociálním zařízení staveniště. Jejich zneškodňování musí probíhat v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Lze předpokládat použití chemických WC. Množství vznikajících odpadních vod nelze v současné fázi přípravy záměru stanovit, pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí to však není nezbytné. Jiné odpadní vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, během výstavby vznikat nebudou. Během provozu sjezdové tratě nebudou vznikat žádné technologické odpadní vody. Návštěvníci budou využívat sociální zařízení ve stávajících objektech v areálu. Splaškové odpadní vody jsou čištěny v ČOV pod dojezdovou plochou sjezdových tratí na Kramolíně a v ČOV v obci Lipno nad Vltavou. Kapacita těchto ČOV je dostatečná. B.III.3. Odpady Během realizace budou vznikat odpady při smýcení lesních porostů, odpady z provozu strojů a nákladních automobilů a odpady z realizace rozvodů vody pro zasněžování. V následující tabulce je uveden přehled produkovaných odpadů,

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 10 očekávané produkované množství a navrhovaný způsob nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb. kód název kategorie množství t způsob nakládání 13 02 05 nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N 0,020 recyklace odstraňování 13 02 06 syntetické motorové, převodové a mazací oleje N 0,010 recyklace odstraňování 15 02 02 absorpční činidla, filtrační materiály, čistící N 0,010 odstraňování tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 02 01 dřevo O 10,400 využití 17 02 03 plasty O 0,001 recyklace odstraňování 17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 O 0,010 odstraňování N - nebezpečný odpad O - ostatní odpad Nejvýznamnějším odpadem během výstavby nové sjezdové tratě bude dřevní odpad vznikající při smýcení lesních porostů. Dřevní odpad doporučujeme štěpkovat a využít při údržbě pozemků nebo využít jako energetickou surovinu (palivo). Během provozu nebudou na nové sjezdové trati vznikat žádné odpady. Veškeré odpady související s využíváním nové sjezdové tratě budou vznikat na plochách v blízkosti horní a dolní stanice lanovky, které budou vybudovány a provozovány v rámci záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou. B.III.4. Hluk a vibrace Během výstavby budou zdrojem hluku používané stroje a dopravní prostředky. Intenzita hluku bude relativně nízká, není nutné zpracování hlukové studie pro období výstavby. Zdrojem hluku budou návštěvníci sportovního areálu sjíždějící po sjezdové trati. Intenzita hluku bude relativně nízká, není nutné zpracování hlukové studie. B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Během výstavby sjezdové tratě existuje určité riziko úniku pohonných hmot z používaných strojů a dopravních prostředků. Toto riziko bude minimalizováno dodržováním zásad organizace výstavby. V případě úniku pohonných hmot bude nezbytné zajistit sanaci postiženého území odbornou firmou. Riziko havárie s možností znečištění životního prostředí během provozu sjezdové tratě je minimální. V úvahu přichází pouze únik pohonných hmot z rolby používané při úpravě sjezdové tratě. Toto riziko bude minimalizováno dodržováním provozního řádu. V případě úniku pohonných hmot bude nezbytné zajistit sanaci postiženého území odbornou firmou.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 11 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Nová sjezdová trať je navržena převážně do lesních porostů, pouze koncový úsek před dojezdovou plochou u dolní stanice lanovky zaujímají louky (Obr. 1 v kapitole B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení, Obr. 2). Nejbližší obytné objekty leží ve vzdálenosti cca 1,1 km (osada Slupečná), v blízkosti horní stanice lanovky na Alpské vyhlídce se nacházejí dva rekreační objekty. Nebudou dotčena žádná zvláště chráněná území, terénní průzkum neprokázal významný výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Na základě našich znalostí získaných z archivních materiálů a z terénního průzkumu zájmového území lze konstatovat, že za nejzávažnější environmentální charakteristiku dotčeného území je třeba považovat přítomnost rozsáhlých lesních porostů Obr. 2. Lokalizace nové sjezdové tratě, turistické mapa

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 12 C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C.II.1. Ovzduší a klima Zájmové území spadá do klimatické oblasti CH7, která je nejteplejší z chladných oblastí. Pro tuto oblast jsou typické následující charakteristiky. počet letních dnů 10-30 počet dnů s průměrnou teplotou 120-140 10 C a více počet mrazových dnů 140-160 počet ledových dnů 50-60 průměrná teplota v lednu -3 - -4 průměrná teplota v červenci 15-16 průměrná teplota v dubnu 4-6 průměrná teplota v říjnu 6-7 průměrný počet dnů se srážkami 120-130 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období 500-600 srážkový úhrn v zimním období 350-400 počet dnů se sněhovou pokrývkou 100-120 počet dnů zamračených 150-160 počet dnů jasných 40-50 Následující tabulky uvádějí hodnoty z klimatologické a srážkoměrné stanice Český Krumlov. Průměrná teplota vzduchu [ C] stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok IV-IX Č. Krumlov -2,6-1,5 2,4 6,7 11,9 14,7 16,2 15,4 12,1 6,9 1,9-1,4 6,9 12,8 Průměrný úhrn srážek [mm] stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok X-III Č. Krumlov 25 26 28 45 71 84 105 77 55 45 31 32 624 187 Kvalita ovzduší Konkrétní údaje o kvalitě ovzduší v zájmovém území nejsou k dispozici. Je však možné konstatovat, že kvalita ovzduší je relativně dobrá, neboť v zájmovém území a v jeho okolí se nenacházejí žádné významné zdroje plynných nebo prašných emisí. Vzhledem ke skutečnosti, že součástí posuzovaného záměru není žádný zdroj znečišťování ovzduší, nejsou konkrétní údaje o kvalitě ovzduší v zájmovém území nutné.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 13 C.II.2 Voda Povrchové vody Zájmové území je součástí povodí Vltavy, dílčí povodí Loučovického potoka č.h.p. 1-06-01-116 (Obr. 3). Jedná se o tok III. řádu. Plocha povodí je 12,129 km 2. Lesnatost povodí je 50%. Jižním směrem na zájmové území navazuje dílčí povodí Slupečného potoka č.h.p. 1-06-01-014. Plocha povodí je 5,708 km 2. Celé povodí Slupečného potoka leží uvnitř ochranného pásma III. stupně vodárenského odběru z údolní nádrže Lipno. Hranice ochranného pásma III. stupně prochází po rozvodnici mezi oběma povodími, která sleduje hřeben mezi vrchy Alpská vyhlídka a Kramolín. Hranice II. ochranného pásma (vnějšího) prochází po jižních svazích vrchů Alpská vyhlídka a Kramolín, hranice II. ochranného pásma (vnitřního) prochází podél silnice Lipno nad Vltavou Frymburk. Nová sjezdová trať do povodí Slupečného potoka a tedy do ochranných pásem vodárenského odběru z nádrže Lipno nezasahuje, začátek nové sjezdové tratě se nachází u hranice obou povodí cca 1,5 km od nádrže Lipno. Dojezd nové sjezdové tratě je společný s dojezdem sjezdových tratí hodnocených v rámci záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou na loukách v blízkosti Hodslavského potoka (pravostranný přítok Loučovického potoka). Jiné vodní toky nebo vodní plochy se v zájmovém území nenacházejí. Obr. 3. Lokalizace nové sjezdové tratě, vodohospodářská mapa

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 14 V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty M-denních průtoků Hodslavského potoka. M 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 Q M 100 72 58 48 41 35 30 26 22 18 14 9 6 Dlouhodobý průměrný průtok v Hodslavském potoku je 47 l/s. Podzemní vody Z hydrogeologického pohledu přísluší zájmové území hydrogeologickému rajonu 631 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy. Oběh podzemních vod s volnou hladinou podzemní vody se vytváří v bazální části suťových uloženin, eluviu a puklinovém prostředí metamorfitů do hloubek několika desítek metrů. Lokálně bývá mělký oběh ve zvětralinách oddělen od hlubšího oběhu vázaného na významnější puklinové systémy a tektonické poruchy. Podzemní vody jsou doplňovány infiltrací srážkových vod v celé ploše příslušné části hydrologického povodí 1-06-01-116. Zájmové území leží v jeho jihozápadní vrcholové části. Úroveň hladiny podzemní vody mělkého oběhu ve zvětralinách se pohybuje v hloubce 3,0 5,0 m pod terénem, ve vrcholových částech území v hloubce ještě větší. Hladina hlubšího oběhu v puklinovém prostředí krystalinika bývá ve vrcholových částech území zakleslá až do hloubek přes 20 m. Proudění podzemní vody mělkého oběhu je závislé na morfologii terénu a skalního podloží a směřuje generelně severovýchodním směrem k místní erozní bázi tvořené údolím Hodslavského potoka. Proudění podzemní vody hlubšího oběhu má totožný generelní směr, místně je však usměrňováno průběhem významnějších puklinových systémů a tektonických poruch Průměrné filtrační parametry horninového prostředí jsou nízké, lokálně se mohou výrazně lišit v závislosti na litologickém charakteru zvětralin a intenzitě tektonického porušení. Koeficient transmisivity zvětralinového pláště a skalního podloží v oblasti dvojslídných pararul do hloubek kolem 30 m se pohybuje v rozsahu řádu 10-6 m 2.s -1, jedině v místech vložek odchylných rigidnějších hornin (kvarcity, erlány) a tektonických poruch může být až řádově vyšší. Zdroje podzemní vody, ochranná pásma V zájmovém území nebyly identifikovány žádné jímací objekty podzemních vod. Nejbližšími zdroji vody jsou pramenní jímky (9 ks) horního pásma gravitačního vodovodu Slupečná, situované na jihozápadním (opačném než posuzovaná sjezdová trať) svahu morfologického hřbetu (Kaliště Alpská vyhlídka Slupečný vrch). Nejbližší pramenní jímka (PJ-5) vodovodu je umístěna ve vzdálenosti 110 m jihozápadně od objektů na Alpské vyhlídce. Ochranné pásmo 2. stupně uvedeného vodovodu (Rozhodnutí VLHZ ONV Č. Krumlov č.j. 427VLHZ/86-Hč-235 z 23.9.1986) zaujímá prostor mezi Slupečnou, Alpskou vyhlídkou a Plískovem. Začátek nové sjezdové tratě do ochranného pásma nezasahuje, leží ve vzdálenosti cca 60 m od hranice ochranného pásma (od pozemku p.č. 770 k.ú. Lipno nad Vltavou).

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 15 Začátek nové sjezdové tratě zasahuje k hranici ochranného pásma III. stupně vodárenského odběru z vodní nádrže Lipno (Rozhodnutí VLHZ KNV JČ kraje č. 3416/85-233/1 BAB), která je v zájmovém území vedena po hydrologické rozvodnici. C.II.3 Půda Zájmové území spadá do klimatické oblasti CH7, která je nejteplejší z chladných oblastí. Průměrný roční úhrn srážek je 624 mm, půdotvorným substrátem jsou zvětraliny metamorfovaných hornin. Z pedologického hlediska zde převažují hnědé půdy silně kyselé. Hnědé půdy jsou na našem území nejrozšířenějším půdním typem. Uplatňují se jak v pahorkatinách a vrchovinách, tak i v horách, málo zastoupeny jsou jen v nížinách. Původní vegetací byly listnaté lesy (dubohabrové až horské bučiny). Hnědé půdy patří mezi vývojově mladé půdy, které by v méně členitých podmínkách přešly v jiný půdní typ hnědozemě, ilimerizované půdy apod. Hlavním půdotvorným pochodem při vzniku hnědých půd je intenzivní zvětrávání. Hnědé půdy jsou střední až nižší kvality. Pěstují se na nich především brambory a méně náročné obiloviny. Hnědé půdy mohou být i velmi dobrými lesními stanovišti. V rámci hnědých půd rozeznáváme několik půdních subtypů - hnědá půda eutrofní, hnědá půda typická, hnědá půda kyselá, hnědá půda silně kyselá, hnědá půda oglejená a glejová. C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje Zájmové území leží u jižního okraje kaplické pararulové jednotky v blízkosti styku s tělesem muskovit-biotitického granitu moldanubického plutonu. Základní horninou v zájmovém prostoru jsou muskovit-biotitické pararuly s ojedinělými vložkami kvarcitu (severně od Březovic), erlánu (severně od Slupečné) a proniky biotitického granodioritového porfyritu (jihovýchodně od Březovic). Foliace metamorfitů a vložky petrograficky odchylných hornin mají jz. sv. směr. Tektonické porušení hornin má v zájmovém území jihozápad severovýchodní a kolmý směr. Kvartérní pokryv je zastoupen svahovými uloženinami charakteru jílovitopísčitých hlín s úlomky zvětralých podložních hornin, místy svahovými sutěmi, jejichž mocnost zpravidla nepřesahuje 3,0 m. Mocnost eluvia obdobného charakteru s větším podílem úlomků zvětralého skalního podloží může v místech tektonického porušení hornin přesahovat až 10 m. V zájmovém území a jeho blízkosti nejsou evidována žádná chráněná ložisková území a prognózní zdroje surovin, žádná poddolovaná území, sesuvy a svahové deformace.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 16 C.II.5. Flóra, fauna, ekosystémy Flóra Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografickém okrese Šumavsko novohradské podhůří, v podokrese Kaplické mezihoří. Pro tuto fytogeografickou jednotku je charakteristický submontánní vegetační stupeň (vrchovina) s květenou tvořenou jednotvárnými mezofyty, relativně kontinentální, srážkově nedostatkové klima (= vztah k průměrné izohyetě odpovídající nadmořské výšce fytochorionu), terén plochý i svažitý, chudý substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané krajiny. Rekonstrukční vegetací jsou v zájmovém území bučiny, a to květnaté bučiny svazu Fagion podvazu Eu-Fagenion a acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion. Cca 2/3 plochy budoucí nové sjezdové tratě (horní část) zaujímají lesní porosty. Dominantní dřevinou je smrk s příměsí borovice, jedle nebo buku. Listnaté dřeviny se uplatňují minimálně, s výjimkou buku v podstatě pouze v lesním plášti. Podrobné údaje o lesních porostech jsou uvedeny v Příloze č. 7 Posouzení stability lesních porostů. Keřové patro se uplatňuje málo a jsou v něm zastoupeny dřeviny spektra patra stromového. Lesní podrost je typický pro chudé jehličnaté lesy na kyselých substrátech, druhově velice chudý. Dominantní je borůvka Vaccinium myrtillus, lokálně se prosazuje Avenella flexuosa nebo Calamagrostis villosa, jako příměs se objevují další druhy: Luzula luzuloides, Luzula sylvatica, Melampyrum pratense a Vaccinium vitis-idaea. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v lesních porostech roztroušeně vyskytuje dřípatka horská Soldanella montana a plavuník zploštělý Diphasiastrum complanatum. Výskyt těchto zvláště chráněných druhů nebyl zaznamenán přímo v trase nové sjezdové tratě ani v její blízkosti. Spodní část nové sjezdové tratě (cca 1/3) prochází po loukách a porosty dřevin rostoucích mimo les. Louky jsou mírně ruderální, jedná se o bývalé kosené louky pravděpodobně charakteru svazu Polygono-Trisetion, v současnosti jsou nekosené a postupem sukcese je patrné snížení jejich druhové pestrosti. Porosty jsou vysoké a jednotvárné, dominují trávy: Arrhenatherum elatius, Festuca rubra, Trisetum flavescens, Deschampsia caespitosa, Avenula pubescens a další. Z bylin se značně uplatňuje Hypericum maculatum, dále byly zaznamenány Centaurea jacea, Centaurea pseudophrygia, Phyteuma nigrum, Achillea millefolium, Leontodon hispidus, Stellaria graminea a další druhy. V porostu se uplatňují do značné míry druhy ruderální, lze jen odhadovat, nakolik přežívají z minulosti, kdy část luk mohla být oraná, a nakolik využívají současné disturbance po divokých prasatech. Jedná se o Cirsium arvense, Urtica dioica, Artemisia vulgaris, Agropyron repens, Tussilago farfara a širokolisté šťovíky. Při okraji luk bylo ve vysoké nekosené vegetaci zaznamenáno několik exemplářů vemeníku Platanthera chlorantha, nekvetoucí lilie cibulkonosné Lilium bulbiferum a jeden vzrostlý keř jalovce Juniperus communis.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 17 Výskyt těchto zvláště chráněných druhů nebyl zaznamenán přímo v trase nové sjezdové tratě ani v její blízkosti. Porosty dřevin rostoucích mimo les tvoří javor klen, bříza bělokorá, topol osika, jeřáb ptačí a třešeň ptačí, podrost je nitrofilní až mírně ruderální s druhy: Aegopodium podagraria, Asarum europaea, Rubus idaeus, Urtica dioica, Galium aparine. Dojezdová část v nivě Hodslavského potoka je společná pro nově navrhovanou sjezdovou trať a sjezdové tratě vyhodnocené v rámci záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou. Stromové porosty v nivě Hodslavského potoka tvoří javor klen, bříza bělokorá, topol osika, keřové vrby, v podrostu byly zaznamenány typické rostliny lesních niv, jako Chaerophyllum hirsutum, Cardamine amara, Lysimachia nemorum, Ficaria bulbifera a další. Lesní porosty v trase nové sjezdové tratě jsou podrobně popsány v Příloze č. 3 (Posouzení stability lesních porostů dotčených odlesněním pro výstavbu nové sjezdové tratě v areálu Kramolín, zpracovatel ing. Jiří Wimmer). V následujícím textu uvádíme základní informace o lesních porostech. Současná dřevinná skladba je výsledkem dlouhodobého působení člověka v lesních porostech. Původní porosty s převahou buku a jedle byly na většině plochy nahrazeny smrkovými monokulturami, v lepším případě smíšenými porosty smrku a borovice, jedle se místy vyskytuje v zastoupení 3-10% jako vtroušená příměs (lokálně vyšší zastoupení), buk pouze jednotlivě do 1%, o něco vyšší zastoupení mají listnáče a jedle pouze v mladých a nově zakládaných skupinách (mlaziny až tyčoviny), kde má buk celkové zastoupení až 25% (v kotlíkách až 100%). Na nejvlhčích stanovištích se objevuje různověká olše s břízou, která se jako pionýrská dřevina uplatňuje i v porostech na zonálních stanovištích. Při mapování biotopů soustavy NATURA 2000 nebyly v lesních porostech v trase sjezdovky vymapovány žádné segmenty s přírodními biotopy. Výjimku tvoří biotopy se skalními společenstvy v okolí vrcholu u Alpské vyhlídky. Fauna Zoogeografická charakteristika Fauna posuzované oblasti patří do Šumavského bioregionu podle Culka a kol. (1996). Fauna regionu poskytuje nejzachovalejší obraz horských hercynských živočišných společenstev, a to facii vrchovišť, přirozených horských lesů, pásma kleče a horských luk. Výrazně se to projevuje např. v avifauně (orel křiklavý, tetřev hlušec, datlík tříprstý, chřástal polní, hýl rudý aj.). Některé rašeliništní druhy hmyzu, zejména motýli - žluťásek borůvkový a perleťovec rašelinný, jsou mezinárodně chráněni jako zbytkové genofondy vymírajících druhů. Ve fauně regionu je celá řada reliktů boreoalpinního rozšíření, jako jsou zejména některá šídla, pavouci, můry a píďalky nebo myšivka horská. Další zvláštností regionu je demontánní výskyt některých zástupců endemického alpského původu, jako zástupci střevlíků rodu Nebria. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového až lipanového, s lokálním

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 18 reliktním výskytem perlorodky říční, specifické druhy hostí i několik jezer (hrbatka jezerní). Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek horský (Sorex alpinus), myšivka horská (Sicista betulina), plch zahradní (Eliomys quercinus), vydra říční (Lutra lutra), rys ostrovid (Lynx lynx), los evropský (Alces alces), netopýr pestrý (Vespertilio murinus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: orel křiklavý (Aquila pomarina), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), linduška úhorní (Anthus campestris), kos horský (Turdus torquatus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes),čečetka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Obojživelníci: kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Šumavský bioregion je charakterizován nejzachovalejšími společenstvy bezobratlých na vrchovištích, v přirozených horských lesích a na horských loukách. Z bezobratlých živočichů požívají mezinárodní ochranu jako vymírající relikty některé rašelinné druhy hmyzu, zejména motýli žluťásek borůvkový a perleťovec rašelinný (mokřadní). Ve fauně regionu je celá řada reliktů boreoalpinního rozšíření, zejména některá šídla, brouci, pavouci, můry a píďalky. Zvláštností bioregionu je výskyt některých alpských prvků, např. střevlíčka Nebria castanea sumavica, drabčíka Olophrum transversicolle, atd. (Boháč, 1984, 1995). Tekoucí vody hostí řadu vzácných druhů s omezeným rozšířením (Alpy-Šumava, druhy s arkto-alpinským rozšířením, tyrphobiontní, tyrphophilní druhy a kreobiontní druhy). Vzhledem ke katastrofální acidifikaci vod ostatních sudetských pohoří je Šumavský bioregion velmi významný pro ochranu biodiverzity vodních a bezobratlých (Soldán a kol., 1996). Obratlovci V lesních porostech v trase nové sjezdové tratě byly pozorovány následující druhy obratlovců: ptáci: budníček menší (Phylloscopus collybita) budníček větší (Phylloscopus trochilus) červenka obecná (Erithacus rubeculla) drozd zpěvný (Turdus philomelos) kos černý (Turdus merula) králíček obecný (Regulus regulus) králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěvuška modrá (Prunella modularis) sojka obecná (Garrulus glandarius) strakapoud velký (Dendrocopos major) střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) sýkora uhelníček (Parus ater) sýkora koňadra (Parus major)

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 19 savci: rejsek malý (Sorex minutus) rejsek obecný (Sorex araneus) srnec obecný (Capreolus capreolus) veverka obecná (Sciurus vulgaris) Na loukách v dojezdové části nové sjezdové tratě byly pozorovány následující druhy obratlovců: ptáci: savci: budníček menší (Phylloscopus collybita) linduška lesní (Anthus trivialis) pěnkava obecná (Fringilla coelebs) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) pěnice slavíková (Sylvia borin) rejsek malý (Sorex minutus) Z hlediska počtu a složení zjištěných druhů obratlovců je možné zájmové území celkově klasifikovat jako průměrné. Je pravděpodobné, že zájmovém území se vyskytují další zvláště chráněné druhy např. plazů, jejichž přítomnost se obvyklými metodami zjišťuje obtížně. Jedná se např. o zmiji obecnou (doložený běžný výskyt přímo v zástavbě Lipna nad Vltavou), užovku obojkovou, slepýše křehkého a některé další druhy ještěrek (např. ještěrka obecná a živorodá). Bezobratlí Pozornost byla věnována především skupinám vhodným biomonitorování v chráněných oblastech epiedafičtí brouci (zejména Carabidae, Staphylinidae), fytofágní brouci (Curculionidae, Chrysomelidae), denní motýli. Charakteristika společenstev brouků Společenstva brouků jsou reprezentována druhy kulturní podhorské krajiny (lesy, louky, pastviny podhorských až horských poloh). Nebyly zjištěny zvláště chráněné druhy ani druhy patřící do červených seznamů. Společenstva brouků oblasti smrkového lesa Fauna brouků je charakteristická pro kulturní smrkové podhorské lesy (druhy skupiny R2 podle reliktnosti výskytu tvoří asi 90 % druhů). Reprezentují ji zejména střevlíci Carabus hortensis hortensis, Carabus violaceus violaceus, Carabus scheidleri scheidleri, Carabus linnaei, Carabus auronitens auronitens, Pterostichus oblongopunctatus, Notiophilus biguttatus, Loricera pilicornis, Agonum assimile, drabčíci Stenus bimaculatus, Philonthus laevicollis, Mycetoporus brunneus, Bolitobius lunulatus, Dinaraea aequata, hrobařík Silpha dispar, chrobák Geotrupes stercorarius). Byly zjištěny dva lesní druhy drabčíků, vyskytující se v podhorských oblastech (Philonthus laevicollis, Liogluta granigera). Ve společenstvu se vyskytují v menší míře (asi 10 % druhů) některé druhy skupiny E podle reliktnosti výskytu,

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 20 indikující vliv fauny okolních luk a remízků (střevlíci Pterostichus melanarius, drabčíci Xantholinus linearis, Rugilus rufipes, nosatec Otiorhynchus raucus). Na vlhčích místech se vyskytují střevlík Loricera pilicornis a drabčík Quedius fuliginosus. Ve vyšších polohách se nachází střevlíci Carabus glabratus glabratus, Pterostichus metallicus, atd. Společenstva brouků okraje lesů a remízků Tyto biotopy se nacházejí v dolní části nové sjezdové tratě. Jsou zde zastoupeny některé druhy charakteristické pro bezlesí (např. střevlík Poecilus cupreus, dřepčíci rodů Phyllotreta a Chaetocnema). Na okraje lesů a do remízků pronikají v malém počtu některé lesní druhy střevlíků (Carabus auronitens) a drabčíků (Philonthus decorus) a některé druhy brouků charakteristické pro podhorské a horské polohy (drabčíci Philonthus laevicollis, střevlík Pterostichus niger). Charakteristika společenstev denních motýlů Denní motýli byli sledováni jednak vlastními silami na ploše nové sjezdové tratě, jednak byly využity literární podklady faunistického výzkumu Beneše a kol. (2002) ve čtverci 7351 (projekt síťového mapování denních motýlů, kde čtverce mají velikost přibližně 12x12 km), ve kterém se nachází zájmové území. Podle síťového mapování (Beneš a kol., 2002) bylo zjištěno 62 druhů denních motýlů (Tabulka). Z tohoto počtu patří do kategorie zranitelných druhů (vulnerable) 2 druhy (1 vyskytující se ve čtverci jen do roku 1980). Tyto druhy však na studovaných biotopech zjištěny nebyly. Dále byly Benešem a kol. (2002) síťovým mapováním zjištěn 1 druh patřící do kategorie ohrožených druhů (endangered) a 1 druh do kategorie vzácných (rare) druhů. Ani tyto druhy však nebyly na studovaných lokalitách zjištěny. Z druhů chráněných zákonem se ve čtverci vyskytují 4 (Papilio machaon, Apatura iris, Apatura ilia a Limenitis populi). Ani tyto druhy nebyly na studovaných lokalitách zjištěny. Mezi význačný druh, který se na Šumavě vyskytuje, patří perleťovec mokřadní (Boloria eunomia). Živná rostlina tohoto druhu (Bistorta major) se na studovaných lokalitách nevyskytuje. Tabulka. Přehled denních motýlů zjištěných na čtverci 7351 síťového mapování, kterými prochází uvedená trasa lanovky. X nález potvrzený vlastním pozorováním, v zranitelný (vulnerable) druh, r vzácný (rare) druh, e ohrožený (endangered) druh podle Beneše a kol. (2002), z ohrožené druhy podle vyhlášky MŽP č. 395/1992. Papilio machaon - z Pieris brassicae x Pieris rapae x Pieris napi x Anthocharis cardamines x Colias hyale Colias myrmidone - e Gonepteryx rhamni x Leptidea sinaspis Thecla betulae Satyrium w-album Callophrys rubi Lycaena phlaeas Lycaena virgaureae Lycaena alciphron Lycaena hippothoe x

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 21 Celastrina argiolus Plebejus argus Polyommatus semiargus Polyommatus amandus Apatura iris z Limenitis populi z Nymphalis polychloros Nymphalis io x Nymphalis atalanta Araschnia laevana x Argynnis paphia Argynnis niobe - r Brenthis ino Boloria euphrozyne Melitaea athalia Erebia euryale Melanargia galathea x Aphantopus hyperantus Lasiommata megera Coenonympha pamphilus Pyrgus malvae Carterocephalus palaemon Thymelicus sylvestris Maculinea arion jen do roku 1980, v Plebejus optilete Polyommatus agestis Polyommatus icarus Apatura ilia - z Nymphalis antiopa Nymphalis urticae x Nymphalis c-albus x Nymphalis carduis x Issoria lathonia Argynnis adippe Argynnis aglaja Boloria selene Melitaea diarnina v Erebia ligea Erebia medusa Maniola jurtina Pararge aegeria Lasiommata maera Coenonympha glycerion Erynnis tages Thynelicus lineola Ochlodes venatus Charakteristika ostatních skupin bezobratlých Z ostatních druhů bezobratlých se vyskytují běžné druhy půdní fauny (sekáči, mnohonožky, stonožky, měkkýši, pavouci čeledi Lycosidae, atd.). V bylinné patře převládají běžné druhy kulturní krajiny žijící na loukách, pastvinách a v kulturním lese (ploštice čeledí Coreidae a nabidae, křísi rodů Philaenus sp., Cicadella sp. a dvoukřídlí čeledí Chloropidae, Muscidae, Sepsidae). V blízkosti Hodslavského potoka byla zjištěna imaga chrostíků rodu Rhiacophila sp. Z druhů chráněných podle zákona byli zjištěni v některých zemních pastech mravenci rodu Formica. V lesních porostech bylo nalezeno několik mravenišť tohoto rodu, žádné v trase nové sjezdové tratě. Celková charakteristika bezobratlých Společenstva bezobratlých v trase nové sjezdové tratě lze charakterizovat z velké většiny jako typická pro kulturní krajinu podhorských poloh (viz popis lokalit). Vyšší nadmořská výška způsobuje určité zastoupení podhorských až horských sudetských druhů (viz někteří drabčíci a střevlíci). Z velké většiny však převládají běžné druhy kulturního podhorského lesa, luk, pastvin a remízků.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 22 Ekosystémy Jednotlivé ucelené stejnorodé plochy v území s charakteristickou škálou živých a neživých složek lze považovat za ekosystémy. Pro klasifikaci ekosystémů se užívá pětičlenná stupnice zohledňující význam ploch určitého vegetačního pokryvu ve vztahu k významu pro ochranu přírody a krajiny (stupeň č. 1 nejnižší, stupeň č. 5 nejvyšší ekologická stabilita). Lesní porosty v území lze klasifikovat stupněm č. 3, louky spadají do stupně č. 2-3, stejně jako doprovodný porost Náhlovského potoka (jednoznačnému zařazení do stupně č. 3 brání převažující ruderální podrost kopřivy dvoudomé v nivě potoka). C.II.6. Chráněná území, ÚSES, významné krajinné prvky, krajina (krajinný ráz) Chráněná území Nová sjezdová trať nezasahuje do žádného zvláště chráněného území (ZCHÚ) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ani do jeho ochranného pásma (Obr. 4). Hranice CHKO Šumava prochází po pravém břehu lipenské nádrže cca 3,6 km západním směrem, hranice NP Šumava leží ve vzdálenosti cca 20 km severozápadním směrem. Obr. 4. Lokalizace nové sjezdové tratě, nejbližší ZCHÚ (CHKO, PP, NPR) a evropsky významné lokality (EVL)

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 23 Nejbližšími maloplošnými ZCHÚ jsou národní přírodní rezervace Čertova stěna Luč (cca 4,0 km jihovýchodním směrem) a přírodní památka Medvědí hora (cca 4,1 km jižním směrem na opačném břehu lipenské nádrže). V NPR Čertova stěna Luč je chráněn skalní ostroh tzv. Čertova kazatelna, kamenné moře, část původního řečiště Vltavy s balvany s mísovitými prohlubněmi a smíšený les. PR Medvědí hora reprezentuje horský, smíšený a suťový les. Nová sjezdová trať nezasahuje do žádné evropsky významné lokality (EVL) ani do ptačí oblasti (PO) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (Obr. 4. a 5). Hranice EVL Šumava (CZ0314024) a PO Šumava prochází, stejně jako hranice CHKO Šumava, po pravém břehu lipenské nádrže cca 3,6 km západním směrem, hranice EVL Čertova stěna - Luč cca 4,0 km jihovýchodním směrem. Obr. 5. Lokalizace nové sjezdové tratě, nejbližší ptačí oblasti (PO) a přírodní parky (PP) ÚSES Nadregionální a regionální prvky ÚSES v zájmovém území byly vymezeny v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JCK). Zájmovým územím prochází od severu k jihu regionální biokoridor Pod Kalištěm Čertova stěna, Luč. Do regionálního biokoridoru jsou v zájmovém území vložena dvě lokální biocentra (LBC 4 a 7). Prvky ÚSES vymezené v ZÚR JCK respektuje územní plán obce Lipno

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 24 nad Vltavou. Nová sjezdová trať kříží regionální biokoridor v úseku bez vložených lokálních biocenter (Obr. 6). Významné krajinné prvky (VKP) Významnými krajinnými prvky ve smyslu 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy a dále ty části krajiny, které zaregistruje podle 6 uvedeného zákona příslušný orgán ochrany přírody. Nová sjezdová trať prochází lesními porosty, které jsou významným krajinným prvkem. V zájmovém území se nenachází žádný významný krajinný prvek zaregistrovaný dle 6 zákona č. 114/1992 Sb. Obr. 6. Lokalizace nové sjezdové tratě, nejbližší prvky ÚSES

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 25 Krajina (krajinný ráz) Krajinný ráz je v 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Ochrana krajinného rázu zajišťuje komplexní ochranu krajiny, především ochranu přírodních a estetických hodnot, významných krajinných prvků (VKP) a zvláště chráněných území (ZCHÚ), kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Krajinný ráz není všude stejně výrazný, neopakovatelný, jedinečný a cenný. Krajinu, ve které jsou přítomny mimořádné a jedinečné hodnoty přírodní, kulturní nebo estetické, je třeba chránit s větší přísností, než krajinu, ve které jsou tyto hodnoty přítomny sporadicky nebo v ní přítomny nejsou vůbec. Identifikace krajinných celků a dotčených krajinných prostorů V krajinné scéně Lipenské oblasti je dominantním prvkem samozřejmě údolní nádrž Lipno. Kontrast ploché hladiny a okolních zalesněných svahů vyniká zejména při pohledu k jihu. Identifikovaným dotčeným krajinným celkem je tedy Lipenská oblast. V tomto krajinném celku lze definovat dotčené krajinné prostory. Dotčený krajinný prostor, v němž je plánována nová sjezdová trať, se nachází na východním okraji Lipenské oblasti. Má charakter zvlněného Předšumaví, zajímavého nicméně stejnavého charakteru. Na jihu je dotčený krajinný prostor jednoznačně ohraničen hřebenem spojujícím výrazné vrcholy nad údolní nádrží Lipno - Slupečný vrch, Alpská vyhlídka, Kaliště. Na severu není tak jasně ohraničen, jeho pomyslná hranice se táhne zhruba po vrcholech Ostrý Červený vrch Okolí a lesnatých hřbetech. Charakteristiky krajinného rázu Přírodní Identifikovaný dotčený krajinný prostor je součástí Českokrumlovského bioregionu. Rekonstrukční i potenciální vegetací jsou bučiny, květnaté i chudé. Krajina je do značné míry zalesněná, odlesněná jsou jen plochá údolí potoků, kde bývala sídla, dnes zaniklá. Z hlediska geomorfologického členění je zájmová plocha součástí geomorfologického celku Šumavské podhůří, podcelku Českokrumlovská vrchovina, okrsku Rožmberská vrchovina. Je do značné míry zalesněná, ale smrkem a borovicí, zbytky bučin jsou vzácné.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 26 Kulturní a historické Kulturní a historické charakteristiky jsou vyjádřeny historií a stavebními památkami obcí, které se mohou s navrhovaným záměrem dostat do konfliktu. Krajinný prostor je zajímavý již tím, že v něm nejsou žádné vesnice. Zaniklá sídla připomínají jen názvy v mapě: Dobrá Voda, Březovice, Hodslav, Kyselov. V současné době je zde jedinou oživující aktivitou areál sjezdových a běžeckých tratí Kramolín. Hodnota krajinného rázu Z předchozího výčtu významnějších rysů a hodnot krajinného rázu obou dotčených krajinných prostorů je zřejmé, že jsou v nich přítomny jedinečné hodnoty, ale poměrně sporadicky. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami byl v širší oblasti vyhlášen přírodní park Vyšebrodsko, jehož severní hranice prochází z Přední Výtoně po pravém břehu Lipna a Vltavy do Vyššího Brodu a dále na východ. Posuzovaná sjezdová trať není součástí tohoto přírodního parku, hranice parku leží cca 3 km jižním směrem (Obr. 5). C.II.7. Obyvatelstvo Nová sjezdová trať se nachází ve správním území obce Lipno nad Vltavou. Leží mimo zastavěné území obce. Nejbližší obytná zástavba (osada Slupečná) se nachází cca 1,1 km od začátku sjezdové tratě na Alpské vyhlídce. Přímo na Alpské vyhlídce se nacházejí dva soukromé rekreační objekty. V obci Lipno nad Vltavou žije 547 obyvatel, z toho v osadě Slupečná cca 30 obyvatel. C.II.8. Hmotný majetek, kulturní památky Nová sjezdová trať se nachází na území obce Lipno nad Vltavou, mimo zastavěné území. Na dotčené ploše se nenachází žádný památkově chráněný ani jiný stavební objekt. Archeologické nálezy jsou vzhledem k nadmořské výšce nepravděpodobné.

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 27 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo Během realizace posuzovaného záměru nedojde k žádnému ovlivnění obyvatel Lipna nad Vltavou, části Slupečná, neboť nejbližší obytné objekty jsou vzdáleny cca 1,1 km od nové sjezdové tratě. Negativně mohou výstavbu vnímat uživatelé dvou rekreačních objektů pod vrcholem Alpské vyhlídky. Vzhledem k rozsahu stavebních prací je však zřejmé, že může dojít nanejvýš k ovlivnění faktorů pohody, v žádném případě nemůže dojít k překročení hygienických limitů hluku, imisních limitů znečišťujících látek v ovzduší a k ovlivnění zdravotního stavu obyvatel užívajících tyto objekty. Provoz nové sjezdové tratě nebude mít žádný negativní vliv na obyvatele Lipna nad Vltavou, části Slupečná (obytné objekty leží ve vzdálenosti cca 1,1 km). Negativně mohou provoz nové sjezdové tratě vnímat uživatelé dvou rekreačních objektů pod vrcholem Alpské vyhlídky. Navýšení negativních vlivů na obyvatele ve srovnání s realizací a provozem záměru Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou bude zanedbatelné. Rozsah negativního vlivu realizace a provozu posuzovaného záměru na obyvatele lze hodnotit jako malý, jeho významnost rovněž jako malou. D.I.2. Vlivy na ovzduší Během realizace záměru budou uvolňovány emise ze stavebních mechanismů a z nákladních automobilů přivážejících nezbytné materiály a suroviny a odvážejících smýcenou dřevní hmotu. Dále budou do ovzduší emitovány částice prachu při pojezdech techniky (sekundární prašnost). Množství emisí bude minimální a není nutné zpracování rozptylové studie. Negativní vlivy emisí produkovaných během fáze výstavby je třeba minimalizovat vhodnými opatřeními v zásadách organizace výstavby (ZOV): používání stavebních mechanismů v odpovídajícím technickém stavu, kropení prašných povrchů během výstavby, realizace stavebních prací v co nejkratším termínu atd. Během provozu záměru nebudou emitovány žádné emise do ovzduší. Rozsah vlivu realizace a provozu posuzovaného záměru na ovzduší lze hodnotit jako malý až nulový, jeho významnost rovněž jako malou až nulovou. D.I.3. Vlivy na povrchové a podzemí vody Vlivy na povrchové vody budou při výstavbě i provozu nové sjezdové tratě minimální. Dešťové vody se budou na ploše sjezdové tratě vsakovat do terénu. Po zatravnění

Modernizace sportovního areálu Lipno nad Vltavou, doplnění Strana 28 povrchu sjezdové tratě dojde pouze k minimálnímu zrychlení odtoku povrchových vod ve srovnání se současným stavem, kdy zde rostou lesní porosty. Celková přeměna maximálně 51 700 m 2 lesních porostů na trvalé travní porosty neovlivní významným způsobem odtokové poměry v území Lyžaři, kteří budou využívat novou sjezdovou trať, budou využívat stávající sociální zařízení ve sportovním areálu (např. v lesním hotelu Kramolín, v restauraci Yetti, v jídelně u centrálního parkoviště atd.). Navýšení počtu návštěvníků ve srovnání se stavem bez nové sjezdové tratě bude minimální a minimální bude i nárůst produkce splaškových odpadních vod. Kapacita ČOV pod dojezdovou plochou sjezdových tratí na Kramolíně a ČOV v obci Lipno nad Vltavou je dostatečná. V zájmovém území nebyly identifikovány žádné jímací objekty podzemních vod. Nejbližšími zdroji vody jsou pramenní jímky (9 ks) horního pásma gravitačního vodovodu Slupečná, situované na jihozápadním (opačném než posuzovaná sjezdová trať) svahu morfologického hřbetu (Kaliště - Alpská vyhlídka Slupečný vrch). Nejbližší pramenní jímka (PJ-5) vodovodu je umístěna ve vzdálenosti 110 m jihozápadně od objektů na Alpské vyhlídce. Ochranné pásmo 2. stupně uvedeného vodovodu (Rozhodnutí VLHZ ONV Č. Krumlov č.j. 427VLHZ/86-Hč-235 z 23.9.1986) zaujímá prostor mezi Slupečnou, Alpskou vyhlídkou a Plískovem. Začátek nové sjezdové tratě do ochranného pásma nezasahuje, leží ve vzdálenosti cca 60 m od hranice ochranného pásma (od pozemku p.č. 770 k.ú. Lipno nad Vltavou). Uvedené zdroje podzemních vod nebudou výstavbou a provozem nové sjezdové tratě ovlivněny. Začátek nové sjezdové tratě zasahuje k hranici ochranného pásma III. stupně vodárenského odběru z vodní nádrže Lipno (Rozhodnutí VLHZ KNV JČ kraje č. 3416/85-233/1 BAB), které je v zájmovém území vedeno po hydrologické rozvodnici. Vodárenský odběr z nádrže Lipno nebude výstavbou a provozem nové sjezdové tratě ovlivněn. Případné úpravy terénu na ploše nové sjezdové tratě budou prováděny nad úrovní hladiny podzemních vod a neovlivní proto významně jejich režim v oblasti. Rozsah vlivu na povrchové a podzemní vody lze hodnotit jako malý, jeho významnost rovněž jako malou. D.I.4. Vlivy na půdu Realizace nové sjezdové tratě nebude mít nárok na trvalý zábor půdy, budou využívány stavební objekty vybudované v rámci výstavby lanová dráhy z Dobré Vody na Alpskou vyhlídky. Celková plocha dotčená realizací nové sjezdové tratě bude maximálně 77 500 m 2. Z toho na cca 51 700 m 2 dojde k změně vegetačního pokryvu z lesního porostu na trvalý travní porost. Z hlediska půdy není tato změna významná.