Časopis pro uživatele programů ZEIS

Vydává PROFEX AM, spol. s r. o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná, tel. 0344/423521, fax 0344/423835 Ročník 2000 Časopis pro uživatele programů ZEIS OBSAH 1. Oznámení o právních předpisech (2) Změny diskontní sazby ČNB. Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot za zdaňovací období roku 1999. 2. Zdaňování vypořádacích podílů daní z příjmů v roce 2000 (4) Vypořádací podíly v družstvu, které je povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb. Vypořádací podíly v družstvu, které není povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb. 3. Změny ve mzdové účtárně od 1. 1. 2000 (5) Zvýšení minimální mzdy, minimální mzdové tarify, snížení roční sazby daně pro zdaňovací období roku 2000, zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění a změna redukčních částek, stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely důchodového pojištění. Cestovní náhrady od 1. 1. 2000. 4. Zajímavosti ve mzdové účtárně (9) Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením pro účely odpočtu 9.000,- Kč v daňovém přiznání. Nepřetržitý a trojsměnný provoz a nemocenské za část dne. Roční zúčtování. 5. Roční účetní závěrka a uzávěrka (11) Inventarizace, účetní a daňové pojetí škod a vypořádání inventurních rozdílů. Opravy investičního majetku x technické zhodnocení. Zdaňování výnosů z některých finančních investic v roce 1999. Odpis pohledávek, opravné položky k pohledávkám, opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, jednorázový odpis pohledávek daňově účinný, prodej pohledávek. Cestovní náhrady, účty časového rozlišení, finanční leasing. Rezervy na opravu hmotného majetku. 6. Dotazy a odpovědi (29) Způsob výpočtu a zaúčtování vypořádacího podílu člena družstva. Lze využít restituční rezervu na dotaci nedělitelného fondu? 7. Okénko uživatelů (35) Finance - změny od verze 9.039 do verze 10.14. Přílohy Opatření, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele. PROFEX AM, spol. s r. o., 2000 Tisk: MAKO Blatná, spol. s r. o., vyšlo 15. února 2000

PROFEX 1-2000 1. Oznámení o právních předpisech Obsahuje pouze vybrané právní předpisy s dopadem na většinu podnikatelských subjektů. Sbírka zákonů ročník 1999 Zákon Název zákona, případně stručná charakteristika Částka 83 247 Nařízení vlády, kterým se pro účely nemocenského pojištění (péče) upravují částky pro stanovení výpočtových základů. - viz čl. č. 3 Částka 93 283 Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). - viz čl. č. 3 Částka 102 312 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. - viz čl. č. 3 313 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. - viz čl. č. 3 Částka 104 319 Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2000. Částka 108 333 Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. V 5 odst.1 zákona činí sazby stravného: a) 54,- Kč až 66,- Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hod., b) 83,- Kč až 99,- Kč, trvá-li prac. cesta déle než 12 hod., nejvýše však 18 hod., c) 130,- Kč až 155,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Účinnost 1. leden 2000. - viz čl. č. 3 Částka 111 350 Zákon, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. duben 2000. 356 Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Sbírka zákonů ročník 2000 Zákon Název zákona, případně stručná charakteristika Částka 1 3 Nález Ústavního soudu ze dne 1. prosince 1999 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Finanční zpravodaj Pořadové číslo Název, případně stručná charakteristika 11 57 Opatření, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele. - viz příloha 60 Informace pro poplatníky daně silniční (daňové přiznání lze podat na disketě). 12 61 Vyhláška č. 319/1999 Sb. ze dne 1. prosince 1999, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně. 1/2000 6 Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 1999 (uvádíme v plném znění). 7 Pokyn č. D - 204 - Stanovení jednotných kursů za zdaňovací období 1999. 8 Přehled platných smluv ČR o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a majetku. - viz příloha 1

PROFEX 1-2000 Změny diskontní sazby ČNB DATUM DISKONTNÍ SAZBA 140 % Od vzniku ČNB v roce 1993 9,5 % 13,3 10. června 1993 8,0 % 11,2 24. října 1994 8,5 % 11,9 26. června 1995 9,5 % 13,3 21. června 1996 10,5 % 14,7 27. května 1997 13,0 % 18,2 14. srpna 1998 11,5 % 16,1 27. října 1998 10 % 14 23. prosince 1998 7,5 % 10,5 12. března 1999 6 % 8,4 3. září 1999 5,5 % 7,7 27. října 1999 5 % 7 Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 1999 Referent: Ing. Hladký Č.j.: 153/1 565/2000 I. Netřebská Na základě zmocnění podle 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), Ministerstvo financí sděluje: 1. Průměrné ceny pohonných hmot v Kč/l včetně DPH uplatňované jejich rozhodujícími prodejci v České republice ve zdaňovacím období roku 1999 u jednotlivých druhů činily: Benzin Speciál BA - 91 23,07 Kč Benzin Super BA - 96 23,99 Kč Benzin Natural BA - 95 23,37 Kč Benzin Super plus (Natural) BA - 98 27,59 Kč Benzin Natural BA - 91 23,10 Kč Nafta motorová 19,11 Kč Bionafta 15,26 Kč 2. Tyto ceny může poplatník použít pro účely stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty podle 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona, t.j. u vlastních silničních motorových vozidel bezplatně vypůjčených ve smyslu 659 občanského zákoníku. 3. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu, jak to vyplývá z 24 odst. 2 písm. k) zákona. 4. V případě, že poplatník nakupoval jiný druh benzinu, který není uveden v bodu 1, platí cena toho druhu benzinu, který má shodné oktanové číslo. Pokud benzin se shodným oktanovým číslem bod 1 neobsahuje, uplatní cenu benzinu s nejbližším oktanovým číslem. 5. Tímto pokynem nejsou dotčeny ceny pohonných hmot stanovené na základě 8 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí, které se používají výhradně pro stanovení výše náhrady za pohonné hmoty, na kterou má nárok zaměstnanec, použije-li pro pracovní cestu jiné vozidlo než vozidlo zaměstnavatele. Náměstek ministra financí: JUDr. Pavel Dvořák, v.r. 2

2. Zdaňování vypoř. podílů daní z příjmů v roce 2000 Ing. Ivana Mašková, auditor, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o., maskova@mako.cz Vypořádací podíly v družstvu, které je povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb. Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešeno v níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o daních z příjmů takto: 10 odst.1 písm. g) Vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce. 10 odst. 6 Nabývací cenou (nezdaněnou částí) vypořádacího podílu je při naturálním vydání hodnota vkladu (vloženého majetkového podílu). U peněžního plnění je nabývací hodnotou vnosová část vloženého majetkového podílu. 10 odst. 8 Vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle 36. 36 odst. 2 písm. a) bod 6. Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Touto daní se zdaňuje počínaje 1. 1. 2000, kdy došlo ke snížení sazby z 25 % na 15 %. Podle tohoto ustanovení se zdaňuje, jestliže je vypořádací podíl větší než vklad. Zdaňuje se peněžní i naturální plnění. 36 odst. 2 písm. c) bod 3. Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Touto daní se zdaňuje, jestliže je výše vypořádacího podílu rovna nebo menší než vklad a vydává se v penězích. 15 % srážkovou daní se zdaňuje pouze transformační část vypořádacího podílu (další podíl). Týká se pouze původních povinných osob. Za zdaňování a odvod srážkové daně zodpovídá družstvo. Vzhledem k tomu, že se ve zdaňování vypořádacích podílů od 1. 1. 2000 objevily dvě stejné sazby srážkové daně v různých ustanoveních 36, vysvětlím je na níže uvedeném příkladu: Příklad: Majetkový podíl má hodnotu 100.000,- Kč, je tvořen vnosovou částí ve výši 60.000,- Kč a transformační částí 40.000,- Kč. Celý je vložen do jmění družstva (povinné osoby podle zákona č. 42/1992 Sb). V zá- kladním jmění na účtu 411 je vklad 90.000,- Kč, 10.000,- Kč je vloženo do nedělitelného fondu. Vypořádací podíl byl vypočítán 95.000,- Kč (stejné zdanění na- stane až do výše vypořádacího podílu 100.000,- Kč). Bude-li vypořádací podíl vydán ve věcech, nepodléhá žádnému zdanění daní z příjmů. Při peněžním výdeji až do výše 60.000,- Kč bude vyplaceno bez zdanění, zbývajících 35.000,- Kč bude sníženo o 15 % srážkovou daň. Příklad: Majetkový podíl má hodnotu 100.000,- Kč, je tvořen vnosovou částí ve výši 60.000,- Kč a transformační částí 40.000,- Kč. Celý je vložen do jmění družstva (povinné osoby podle zákona č. 42/1992 Sb.). V základním jmění na účtu 411 je vklad 90.000,- Kč, 10.000,- Kč je vloženo do nedělitelného fondu. Vypořádací podíl byl vypočítán 110.000,- Kč (stejné zdanění nastane pokud vypořádací podíl přesáhne 100.000,- Kč). Bude-li vypořádací podíl vydán ve věcech, nepodléhá do výše 100.000,- Kč žádnému zdanění daní z příjmů. Podíl ve výši 10.000,- Kč, který přesahuje vklad (nabývací hodnotu) bude zdaněn od 1. 1. 2000 15 % srážkovou daní a to i při naturálním vydání. Při peněžním výdeji až do výše 60.000,- Kč bude vyplaceno bez zdanění, zbývajících 50.000,- Kč bude sníženo o 15 % srážkovou daň. Vypořádací podíly v družstvu, které není povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb. Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešeno v níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o daních z příjmů takto: 10 odst.1 písm. g) Vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce. 10 odst. 6 Nabývací cenou (nezdaněnou částí) vypořádacího podílu je při naturálním vydání hodnota vkladu. 10 odst. 8 Vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle 36. 36 odst. 2 písm. a) bod 6. Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní. Touto daní se zdaňuje, jestliže je hodnota vypořádacího podílu větší než vklad. Zdaňuje se při vydávání v jakékoliv formě, peněžně i naturálně. Příklad: Fyzická osoba vložila svoji pohledávku (majetkový podíl získaný v transformaci) ve výši 15.000,- Kč do jmění nově založeného družstva, které není povinnou osobou a stala se jeho členem. Základní vklad je 13.000,- Kč, 2.000,- Kč je vloženo do nedělitelného fondu. Po několika letech člen z družstva vystoupil a byl mu vypočítán vypořádací podíl 20.000,- Kč. Nabývací cenou tohoto vypořádacího podílu je 15.000,- Kč vkladu, bez ohledu na to, z jakých částí byl tvořen majetkový podíl vkladatele. Nemá ani smysl v družstvu tuto skutečnost dále sledovat. 15 % srážkovou daní bude zdaněna od 1. 1. 2000 částka převyšující vklad tj. 15 % z 5.000,- Kč = 750,- Kč. Zdaněno bude naturální i peněžní plnění. 3

3. Změny ve mzdové účtárně od 1. 1. 2000 Anna Červenková, mzdová auditorka, MAKO Blatná s. r. o., mako@mako.cz Zvýšení minimální mzdy (nařízení vlády č. 313/99 Sb.) a minimálních mzdových tarifů, vytvoření dvanácti mzdových skupin, dopad zvýšení minimální mzdy do zdravotního pojištění, zvýšení zvýhodnění za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí (nařízení vlády č. 312/99 Sb.). Zvýšení odměny za pohotovost v podnikatelské sféře. Změna zákona o daních z příjmů. - Změna daňového pásma v 16 (zákon č. 129/99 Sb.). - Osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění od daně z příjmů (zákon č. 586/92 Sb., doplněním písmene w) do 6 odst. 9 - viz PROFEX 4/99, str. 8. - Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je daňově uznatelný výdaj (zákon č. 586/92 Sb. - doplněním písm. zj) v 24 odst. 2) - viz PROFEX 4/99, str. 8. - Za zdaňovací období 2000 je možné odečítat platbu příspěvků na penzijní připojištění sníženou o 6.000,- Kč (zákon č. 586/92 Sb. - doplněním odst. 12 v 15) - viz PROFEX 4/99, str. 8. Zvýšení státního příspěvku na penzijní připojištění za kalendářní měsíc (zákon č. 170/99 Sb.) viz PROFEX 4/99, str. 8. Zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění (nařízení vlády č. 228/99 Sb. a zvýšení redukčních částek v nemocenském pojištění (nařízení vlády č. 247/99 Sb.). Stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely důchodového pojištění (nařízení vlády č. 228/99 Sb.). Zvýšení možnosti vyšších výdělků u poživatelů částečně invalidních důchodů. Povinnosti dodržování povinného procenta zaměstnanců se změněnou pracovní schopností (zákon č. 167/99 Sb.) a sankce za nedodržení povinného podílu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Zvýšení průměrných výdělků od 1. 12. 1999, které jsou rozhodné pro výpočet náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (nařízení vlády č. 283/99 Sb.). Změna stravného při tuzemských pracovních cestách, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot (vyhláška MPSV č. 333/99 Sb.). Změna některých základních sazeb stravného v cizí měně pro rok 2000 (vyhláška MF č. 319/99 Sb.). Vliv novely zákona č. 218/99 Sb. - branného zákona na odpočet nezdanitelné částky ze základu daně od 1. 12. 1999. Zvýšení minimální mzdy S účinností od 1. ledna 2000 se zvyšuje výše minimální mzdy na 4.000,- Kč. Tato výše je platná pro všechny pracovní doby v organizacích (42,5; 40,- atd.). V případě, že si zaměstnanec zažádá o zkrácení pracovní doby v organizaci, např. na 35,- hod., sníží se pro něho i výše minimální mzdy (4.000,- : 42,5 (40,-) x 35,-). U zaměstnanců s hodinovou mzdou činí minimální mzda 22,30 Kč. Minimální mzda u zaměstnanců (nevztahuje se na dohody mimo pracovní poměr): - ve věku 18 až 21 let (90 % minimální mzdy, tj. 3.600,- Kč, 20,10 Kč po dobu 6 měsíců po vzniku pracovního poměru), - mladiství do 18 let (80 % minimální mzdy, tj. 3.200,- Kč, 17,80 Kč), - částečně invalidní důchodci (75 % minimální mzdy, tj. 3.000,- Kč, 16,70 Kč), - plně invalidní důchodci (50 % minimální mzdy, tj. 2.000,- Kč, 11,20 Kč). Tato výše platí pro týdenní pracovní dobu 42,5 hodin. V případě kratší pracovní doby je nutné hodinovou minimální mzdu přepočítat podle vzorce 42,5 : týdenní pracovní doba x 22,30 Kč. 4

Minimální mzdové tarify S účinností od 1. ledna 2000 se opět zavádí dvanáct tarifních stupňů, kterými se řídí organizace, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo vnitřní mzdový předpis. - jsou osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, - se zdržují dlouhodobě v cizině (nepřetržitě nejméně 6 měsíců), a kteří provedli u zdravotní pojišťovny písemně prohlášení o této skutečnosti. Výše minimálních mzdových tarifů při stanovené pracovní době 42,5 hodiny činí: Tarifní stupeň Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu v Kč za měsíc 1 22,30 4.000,- 2 23,20 4.150,- 3 24,30 4.350,- 4 25,70 4.600,- 5 27,30 4.900,- 6 29,30 5.250,- 7 31,50 5.650,- 8 34,00 6.100,- 9 36,80 6.600,- 10 40,20 7.200,- 11 44,60 8.000,- 12 50,20 9.000,- Charakteristika prací v jednotlivých tarifních stupních je uvedena v nařízení vlády č. 312/99 Sb. včetně příkladů prací v jednotlivých tarifních stupních. Dopad změny minimální mzdy do zdravotního pojištění U zaměstnavatelů: - při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, kde je vyměřovací základ pro zdravotní pojištění nižší než minimální mzda a nejedná se o zaměstnance, kde není nařízen minimální vyměřovací základ, - při odvodu pojistného za období neplaceného volna u zaměstnanců, kde je stanoven odvod z poměrné části minimální mzdy za počet kalendářních dnů neplaceného volna, - při odvodu pojistného za období neomluvené absence. Za dny neplaceného volna se vyměřovací základ nezvyšuje o poměrnou část minimimální mzdy za kalendářní dny tohoto neplaceného volna u zaměstnanců, kteří: - v tomto období vykonávají veřejnou funkci, - jsou osobou, za kterou je plátce stát, - jsou osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody II., III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, - jsou osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání, - jsou osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku (otec, matka, osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů), Měsíční pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu činí od 1. 1. 2000-540,- Kč. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny od platby zálohy za měsíc leden 2000 (splatnost do 8. února 2000) platit zálohy ze zvýšené minimální mzdy tj. 540,- Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů (t.j. osoby s trvalým pobytem na území ČR, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost) jsou povinny od platby pojistného za měsíc leden 2000 zvýšit pojistné z dřívějších 486,- Kč na 540,- Kč. Od 1. 1. 2000 se stávají osobami, za které je plátcem pojistného stát, osoby s trvalým pobytem na území ČR, které i když dosáhly věku potřebného pro přiznání nároku na starobní důchod, nesplňují podmínky pro jeho přiznání, a přitom nemají žádný příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, pouze pobírají důchod z ciziny do výše 4.000,- Kč v přepočtu podle aktuálního kurzu koruny. UPOZORNĚNÍ Odpočet z vyměřovacího základu zdravotního pojištění u osob, za které je plátcem pojistného stát, se nemění a činí stále 2.900,- Kč. Mzdové zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a příplatku v noci, odměna za pracovní pohotovost Od 1. 1. 2000 dochází ke zvýšení mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a mzdové zvýhodnění za práci v noci na 4,80 Kč. V kolektivní smlouvě může být stanovena jiná výše těchto příplatků. Od 1. 1. 2000 se zvyšuje odměna za pracovní pohotovost v podnikatelské sféře z důvodu zvýšení minimální mzdy. Je stanovena ve výši minimálně jedné desetiny hodinové minimální mzdy, tj. v současné době na 2,20 Kč. Odměna za pracovní pohotovost může být v kolektivní smlouvě stanovena ve vyšší sazbě. 5

Snížení roční sazby daně pro zdaňovací období roku 2000 Od 1. 1. 2000 je stanovena roční sazba daně pro zdaňování příjmů fyzických osob v 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Oproti zdaňovacímu období roku 1999 je základ daně pro zdaňovací období roku 2000 rozdělen do čtyř daňových pásem (dříve pět): Zdanitelná mzda Daň Ze základu od Kč do Kč přesahujícího 0 102.000 15 % 102.000 204.000 15.300 Kč + 20 % 102.000 204.000 312.000 35.700 Kč + 25 % 204.000 312.000 a více 62.700 Kč + 32 % 312.000 Páté pásmo daňové sazby ve výši 40 % se zrušilo. Měsíční sazba daně pro výpočet daňových záloh u zaměstnavatele zůstává v roce 2000 stejná jako pro rok 1999. Daňový přeplatek, který z tohoto důvodu vznikne za rok 2000 pouze u zaměstnanců s vysokou měsíční mzdou, se vrátí na žádost poplatníka při ročním zúčtování daňových záloh nebo v rámci přiznání k dani po skončení zdaňovacího období. Zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění a změna redukčních částek Nařízením vlády č. 228/99 Sb. stanovuje vláda výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 ve výši 11.693,- Kč, přepočítací koeficient pro úpravu tohoto základu má hodnotu 1,0850. Redukční částky pro výpočet denního vyměřovacího základu 360,- Kč a 540,- Kč se vynásobí tímto koeficientem a při zaokrouhlení na desetikoruny směrem nahoru dosáhneme nových redukčních částek 400,- Kč a 590,- Kč (nařízení vlády č. 247/99 Sb.). Od 1. 1. 2000 se bude denní vyměřovací základ do 400,- Kč započítávat celý a z částky nad 400,- Kč do 590,- Kč se započte 60 %. K částce nad 590,- Kč se nepřihlíží. Maximální denní vyměřovací základ bude od 1. 1. 2000 514,- Kč. Maximální výše nemocenské dávky bude při 50 % 257,- Kč a při 69 % 355,- Kč. Všechny dávky nemocenského pojištění, které byly přiznány před 1. 1. 2000 a nárok na ně trvá i po 31. 12. 1999, budou přepočteny, jestliže byly vypočítány z vyššího denního vyměřovacího základu než 360,- Kč. Příklad: Peněžitá pomoc v mateřství od 25. 9. 1999. Denní vyměřovací základ neredukovaný je 410,- Kč. Denní vyměřovací základ od 25. 9. - 30. 9. 1999 je 270,- Kč. Denní vyměřovací základ od 1. 10. 1999 do 31. 12. 1999 je 390,- Kč, tj. 360,- Kč + 60 % z 50,- Kč = 360,- Kč + 30,- Kč. Denní vyměřovací základ od 1. 1. 2000 do 7. 4. 2000 = 406,- Kč, tj. 400,- Kč + 60 % z 10,- Kč = 400,- Kč + 6,- Kč. Změny v zákonu o zaměstnanosti - zaměstnávání občanů se ZPS Zákonem č. 167/99 Sb. se mění zákon č. 1/91 Sb. o zaměstnanosti. Změnami v 24 dochází k podstatnému zpřísnění v dodržování povinnosti zaměstnavatele zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností (ZPS). V případě nedodržení podílu občanů se ZPS, budou proti němu uplatněny sankce, které zaměstnavatel odvede do státního rozpočtu za každé nenaplněné pracovní místo zaměstnancem se ZPS částku ve výši 0,6 násobku průměrné mzdy. Jedná se o průměrnou mzdu v národním hospodářství za I. a III. čtvrtletí roku, kdy podíl nebyl dodržen. Tato sankce platí od 1. 1. 2000. Průměrnou mzdu v národním hospodářství vyhlásí Český statistický úřad. Podíl občanů se ZPS je stanoven nařízením vlády č. 384/91 Sb. a týká se zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci: - 4,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se ZPS, - 0,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se ZPS s těžším zdravotním postižením. Zaměstnavatel každoročně do 15. 2. následujícího roku písemně oznámí příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý rok. V případě nedodržení podílu zaměstnanců se ZPS a ZPS s těžším zdravotním postižením je povinen zaměstnavatel vypočítat si výši sankce a odvést ji do státního rozpočtu. Při oznamovací povinnosti o splnění podílu prokáže zaměstnavatel zároveň i zaplacení sankce. Zaměstnavatel splní podíl občanů se ZPS: - zaměstnáváním těchto občanů, - odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 55 % zaměstnanců se ZPS, ne zadáváním výrobních programů těmto zaměstnavatelům. Pro účely zjišťování povinného podílu občanů se ZPS se používá skutečný přepočtený průměrný evidenční počet zaměstnanců na kalendářní rok (nařízení vlády č. 384/91 Sb., 2). Při zjišťování podílu se počet za- městnanců zaokrouhluje na celá čísla dle statistiky, tj. od poloviny směrem nahoru. 6

Příklad: Průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců - 54. 4,5 % občanů se ZPS = 2,43 tj. 2 ZPS 0,5 % občanů se ZPS s těžším zdr. postižením = 0,27 tj. 0 Stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely důchodového pojištění Cestovní náhrady od 1. 1. 2000 Vyhláška č. 333/99 Sb. zrušila vyhlášku č. 324/98 Sb. - sazby cestovních náhrad v r. 1999. Sazby stravného při tuzemských pracovních cestách činí od 1. 1. 2000: Délka pracovní cesty Výše stravného v roce 2000 v jednom kalendářním dnu 5-12 hodin 54,- Kč až 66,- Kč 12-18 hodin 83,- Kč až 99,- Kč nad 18 hodin 130,- Kč až 155,- Kč Nařízení vlády č. 228 /99 stanovuje výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 ve výši 11.393,- Kč a přepočítací koeficent pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 ve výši 1,0850. Od 1. 1. 2000 se v tomto nařízení zvyšují částky pro stanovení výpočtového základu: - do výpočtového základu se započte částka 6.300,- Kč (dříve 6.100,- Kč) celá, - z částky 6.300,- Kč až 14.200,- Kč se započte 30 % (dříve 6.100,- Kč až 13.000,- Kč), - z příjmů nad 14.200,- Kč se započte z veškerých příjmů 10 % (dříve 13.000,- Kč). Zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v roce 1999 Nařízením vlády v částce 93 Sbírky zákonů č. 283/99 se od 1. 12. 1999 zvyšuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání za 2. pololetí 1998 a za 1. pololetí 1999 tak, že se průměrný čistý nebo hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 8,5 %. - Čistý průměrný výdělek se zvyšuje, když nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vznikl před 1. 1. 1993. - Hrubý průměrný výdělek se zvyšuje v případě, kdy nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vznikl po 31. 12. 1992. - Zvýšení není u nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. 12. 1998. Úprava náhrady za ztrátu na výdělku se provádí bez žádosti zaměstnance. Na žádost zaměstnance se provede úprava pouze, když mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo to neumožňovalo ustanovení 195 odst. 2 ZP platné před 1. červnem 1994. Dolní hranice stravného je třeba vždy dodržet, výši stravného stanoví zaměstnavatel zaměstnanci před vysláním na pracovní cestu, dále ji může sjednat ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě. Sazby základních náhrad za používání silničních motorových vozidel se nemění a činí: - 0,90 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek, - 3,30 Kč u osobních silničních motorových vozidel. Výše průměrné ceny za jeden litr pohonné hmoty: - 24,90 Kč u benzinu 91 0 Speciál, - 25,90 Kč u benzinu 96 0 Super, - 25,30 Kč u benzinu 95 0 Natural, - 20,50 Kč u motorové nafty. Základní sazby stravného v cizí měně Od 1. ledna 2000 nabývá účinnosti také vyhláška Ministerstva financí č. 319/99 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2000. Ruší se vyhláška č. 294/98 Sb., která stanoví tyto sazby pro rok 1999. Vliv novely branného zákona na odpočet nezdanitelné částky Vojenská činná služba dle nového branného zákona č. 218/99 Sb. již nezahrnuje další službu. Poplatník od 1. 12. 1999 nemůže již u zaměstnavatele uplatňovat odpočet nezdanitelné částky ze základu daně na dítě, které studuje v další činné službě na vysoké vojenské škole. Dnem 1. 12. 1999 se stávají se svým souhlasem vojáky z povolání a již se nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Studenti, kteří se v další činné službě na vysoké škole připravují na budoucí povolání a se zvláštním druhem vojenské činné služby nesouhlasí, stávají se civilními studenty na vysoké škole dnem 1. 12. 1999 s tím, že se vznik služebního poměru po skončení vysoké školy zachovává. Poplatník si může odpočet nezdanitelné částky ze základu daně na toto dítě nadále uplatňovat. 7

4. Zajímavosti ve mzdové účtárně Anna Červenková, mzdová auditorka, MAKO Blatná s. r. o., mako@mako.cz 1. Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s těžším zdravotním postižením pro účely odpočtu 9.000,- Kč v daňovém přiznání za tyto občany. (zákon č. 586/92 Sb., 35 odst. 1) Tento přepočtený stav zaměstnanců se ZPS se podle 35 zákona o daních z příjmu vypočte jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za které se poskytují nemocenské dávky a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Příklad: U zaměstnavatele pracují 2 zaměstnanci se ZPS. 2785 - počet odprac. hod. zaměstnanců ZPS 180 - počet hodin dovolené zaměst. ZPS 90 - počet hod. neodprac. v důsledku nemoci u zaměstnanců se ZPS 5 - počet hod. překážek v práci zam. ZPS 3060 - celkový počet hodin 2167,5 hodiny - roční fond pracovní doby na jednoho zaměstnance v organizaci (týd. úvazek = 42,5 hodiny ) = 1,41 podíl celkového počtu hodin zaměstnanců ZPS a ročního fondu pracovní doby na jednoho zaměstnance při plném úvazku v organizaci. Sleva na dani v daňovém přiznání činí: 9.000,- x 1,41 = 12.690,- Kč. 2. Nepřetržitý a trojsměnný provoz a nemocenské za část dne. Délka týdenní pracovní doby a její rozvržení není pro poskytování nemocenského rozhodující, nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Problém vzniká za první, popř. za poslední den pracovní neschopnosti a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny. Poskytování nemocenského za první pracovní den. Zaokrouhlování poměrné částky nemocenského není zákonem řešeno, systém zaokrouhlování je založen na principu zaokrouhlování směrem nahoru, poměrná část nemocenského se tedy zaokrouhluje také na celou korunu směrem nahoru. Příklad: Zaměstnanec - týden. prac. doba - 40 hod. Rozvržení pracovní doby - týdenní cykly v denních, odpoledních a nočních směnách. a) Noční směna trvá od 22 hodin do 6 hodin následujícího dne, po skončení noč- ní služby šel k lékaři a byl uznán práce neschopen. V tento den měl nastoupit ve 22 hodin opět noční službu, z tohoto důvodu se mu poskytne nemocenská za tento kalendářní den ve výši dvou osmin z denní výše nemocenského. b) Zaměstnanec utrpěl při noční směně ve 3 hodiny ráno pracovní úraz, byl uznán práce neschopen, do zaměstnání tento den neměl již nastoupit. Za tento den mu náleží nemocenské ve výši tří šestin den- ní výše nemocenského. Při stanovení po- měrné části nemocenského se vždy vychází z pracovní doby, která připadá na kalendářní den a nikoli z délky směny, v jejímž průběhu zaměstnanec onemocněl. c) Zaměstnanec má odpracovanou noční směnu a v tento den nenastupuje na další noční směnu, nemocenské za tento den již nenáleží. Pracovní neschopnost začíná podle 3 vyhlášky č. 31/93 Sb. dnem, kdy ji lékař zjistí. Po sdělení zaměstnance, že má již odpracovanou směnu vystaví lékař pracovní neschopnost dne, kdy ji zjistil, a do rubriky "Práce neschopen od" uvede až následující kalendářní den. V případě, že je vznik pracovní neschopnosti lékařem chybně stanoven od kalendářního dne, kdy má již odpracovanou celou pracovní dobu v tento den, je tře- ba, aby zaměstnanec lékaře požádal o o- pravu. V případě, že lékař neschopnost neopraví nebo bude chybně vystavena, ne- mocenské za tento kalendářní den nená- leží. Náleží nemocenské až od násle- dujícího dne (3 x 50 % ND), protože v den vzniku pracovní neschopnosti měl za- městnanec za celou pracovní dobu, která na tento den připadá, započitatelný příjem. POZOR: Zaměstnanec má vystavenou neschopnost 31. března 2000 (vznik pracovní neschopnosti) s datem v rubrice práce neschopen s datem 31. března. Zaměstnanec odpracoval v tento den celou směnu, nemocenská náleží od 1. dubna 2000 vypočtená z průměru pro nemocenské za I. čtvrtletí roku 2000 (nikoli z IV. čtvrtletí r. 1999). Poskytování nemocenského za poslední den pracovní neschopnosti. 8

Příklad: Zaměstnanec končí pracovní neschopnost a nastoupí ve 22 hodin na noční směnu, nemocenské dávky za tento den již nenáleží ani v poměrné výši, protože poskytnutí nemocenského v poměrné části je umožněno pouze za první den pracovní neschopnosti. Podpora při ošetřování rodiny: Podpora při ošetřování rodiny se poskytuje vždy za celé kalendářní dny. Příklad: Vdané zaměstnankyni byl po skončení noční směny dne 19. 1. 2000 vystaven tiskopis "Žádost o podporu při ošetřování člena rodiny" s potřebou ošetřování od 19. 1. 2000 po dobu devíti kalendářních dnů. Tato dávka náleží při splnění ostatních stanovených podmínek od 20. 1. 2000 po dobu osmi kalendářních dnů. 3. Přestupný rok 2000 - peněžitá pomoc v mateřství a stanovení podpůrčí doby k vzniklým pracovním neschopnostem. Upozorňujeme na stanovení délky peněžité pomoci v mateřství např. koncem r. 1999 dle tabulek nebo s opomenutím, že rok 2000 je přestupný. Tím by došlo k přeplatku peněžité pomoci mateřství o jeden den. Správné stanovení podpůrčí doby. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným dne 17. dubna 1999 a od tohoto dne mu také začne běžet podpůrčí doba, která činí jeden rok. Za předpokladu, že pracovní neschopnost stále trvá, skončí podpůrčí doba 16. dubna po 366 kalendářních dnech, rok 2000 je přestupným rokem. Předchozí období pracovní neschopnosti, která spadají do doby jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti se odčítají od 365 nebo v přestupném roce od 366 kalendářních dnů,a tím se zjistí počet kalendářních dnů podpůrčí doby k poslední vzniklé pracovní neschopnosti. Více mzdových účetních tyto neschopnosti přičítá k dalším dnům vzniklé poslední pracovní neschopnosti a končí dnem, kdy dosáhnou jednoho roku = 365 KD. Tím dochází v přestupném roce k nedoplatku za jeden kalendářní den. Příklad: Zápočet předchozích pracovních neschopností = 73 KD. Pracovní neschopnost vznikla 1. 11. 1999. Podpůrčí doba činí ke dni vzniku poslední pracovní neschopnosti, tj. 1. 11. 1999-293 kalendářních dnů (366-73) a skončí dnem 19. 8. 2000. Špatně: 73 + (od 1. 11. 1999) +30+31+31+29+31+30+31+30+31+18=365 tj. 18. 8. 2000 Roční zúčtování Základní zásady pro provedení ročního zúčtování byly uveřejněny v PROFEXU č. 4/98. Víte, že... - Opravu záloh daně z příjmu ze závislé činnosti nelze provést provedením ročního zúčtování. Například si zaměstnanec neoprávněně uplatňoval nezdanitelnou částku na dítě, v tomto případě je třeba nejprve přepočítat daňové zálohy. Zjištěný rozdíl na daňových zálohách se vybere od zaměstnance a potom se provede roční zúčtování. - V případě, že neoprávněné uplatnění nezdanitelné částky se zjistí až po provedení ročního zúčtování, se též nejdříve přepočtou daňové zálohy a potom se přepočte i roční zúčtování a zjistí se nová výše přeplatku. Je-li nově stanovený přeplatek nižší než původní přeplatek, vybere se tento rozdíl od zaměstnance. Jestliže je vyšší než původní přeplatek, vrátí se rozdíl zaměstnanci. Pokud by nová výše přeplatku činila 50,- Kč a méně, vybere se celý tento přeplatek od zaměstnance. - Jestliže předchozí zaměstnavatel (postupný) chybně srážel měsíční zálohy, je povinen dovybrat rozdíl na daňových zálohách a vystavit nové potvrzení. V případě, že nebude moci rozdíl srazit, předá řešení finančnímu úřadu, jehož prostřednictvím nedoplatek vybere. - Při ročním zúčtování se zjistí rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou výší úroků z úvěrů ze stavebního spoření. Pokud je skutečná výše úroků nižší než předpokládaná výše uplatněná pro měsíční odpočty, měly by být přepočteny výše záloh a rozdíl vybrán od zaměstnance. - Roční zúčtování u hypotéčních úvěrů na bytové potřeby se neprovádí, vzniká povinnost daňového přiznání. - Při chybném provedení ročního zúčtování, kdy byl vrácen nižší přeplatek, se tento rozdíl může vrátit zaměstnanci do třech let od konce roku, v jehož průběhu bylo roční zúčtování chybně provedeno. - Při chybném provedení ročního zúčtování bylo zaměstnanci vráceno více než mělo být správně vráceno. Rozdíl lze do 12 měsíců od provedené nesprávné vratky srazit zaměstnanci i bez jeho souhlasu a bez ohledu, kdo zavinil chybu. Po uplynutí 12 měsíců se může zaměstnanci srazit rozdíl jen v případě, že chybu zavinil zaměstnanec a to do 3 let od konce roku, v jehož průběhu bylo roční zúčtování chybně provedeno. Tyto situace se musí promítnout ve "Vyúčtování daní" za rok, v němž ke změnám došlo. Zaměstnanec si musí podat daňové přiznání v případě, že jeho jiné příjmy přesáhnou v úhrnu 4.000,- Kč v roce 1999. Jedná se o tyto příjmy: příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu (nemovitostí i movitých věcí), ostatní příjmy. Příjmy z příležitostních činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí a ze zemědělské výroby, jsou v roce 1999 u poplatníka osvobozeny, nepřesáhnou-li v úhrnu 10.000,- Kč. 9

5. Roční účetní závěrka a uzávěrka Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o., pavel@mako.cz Poznámka: Použité zkratky: ÚOPÚPP - Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, opatření MF čj. V/20 100/1992 v platném znění ZDP - zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. v platném znění ZDHP - zákon o dani z přidané hodnoty č. 588/1992 Sb. v platném znění Inventarizace Není cílem tohoto článku popisovat postup při inventarizaci majetku a závazků. Jejich zásadní význam pro věrné zobrazení majetku a závazků v účetní závěrce tím však v žádném případě nemůže být zpochybněn. Nedovolím si ovšem neuvést alespoň dva základní účely, ke kterým inventarizace musí sloužit: - zjistit, zda skutečný stav odpovídá stavu účetnímu (fyzická nebo dokladová inventura), - posoudit ocenění majetku - zda ocenění v účetnictví není vyšší než reálná hodnota aktiv. Především na druhý účel provádění inventarizací bývá v praxi zapomínáno. Účetní a daňové pojetí škod a vypořádání inventurních rozdílů A. Přebytky O přebytcích majetku se účtuje jako o mimořádném daňovém výnosu na účtu 688. Výjimku tvoří pouze nově nalezený HIM, kde přebytek zaúčtujete 02/08 jako odepsaný majetek a nalezený pozemek 031/413. Přebytky se účtují v reprodukční ceně. Platí zákaz kompenzace mank a přebytků s výjimkou zdokladované opravy chybného zaúčtování. B. Manka a škody Obecný rozdíl mezi mankem a škodou Škoda je většinou zjištěna jindy než při inventarizaci a známe u ní den, příčinu i konkrétní položku, na které ke škodě došlo (např. 5. 6. 1999 spadla z regálu láhev a rozbila se). U manka většinou víme, že něco chybí, ale nevíme kdy a proč se to ztratilo (např. při inventarizaci v maloobchodě zjistíme, že chybí zboží za 1.000,- Kč). Shrnutí jednotlivých druhů škod a mank na vlastním majetku: - manko v pokladně musí být vždy předepsáno k náhradě účetním zápisem pohledávka/211, výjimku tvoří pouze krádež hotových peněz neznámým pachatelem, o které účtujete na účtu 582 - Manka a škody a je daňově uznatelným nákladem. - škoda ze živelních pohrom je daňovým nákladem v plné výši zůstatkové ceny na úču 582, úhrada této škody (většinou pojišťovnou) je daňový výnos na účtu 688. Řeší 24 odst. 2 písm. 1 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů. - škoda opravitelná podle daňových a účetních předpisů není chápána jako škoda. Pokud poškozený majetek uvedete do původního stavu, aby mohl být dále používán, jak externí náklady na účtu 511 - Opravy a udržování, tak vnitropodnikové, např. na účtu 521 - Mzdové náklady nebo 501 - Spotřeba materiálu jsou náklady daňové a na účtu škod se vůbec neúčtuje. Případná náhrada od "škůdce" nebo pojišťovny je daňovým mimořádným výnosem. Řeší 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů. - škody neopravitelné. To znamená, že pracovník např. nabourá auto tak, že ho nelze vůbec opravit a půjde do šrotu. Zůstatková cena takto vyřazeného auta je daňovým nákladem jen do výše přijatých náhrad od škůdce nebo pojišťovny. Účtuje se na účtu 582 - Manka a škody, náklad musíte rozdělit na daňovou část do výše přijatých náhrad a nedaňovou část - zůstatková cena nad výši přijatých náhrad. Řeší 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů. - technologické ztráty jsou přirozené úbytky zásob a pokud máte v podniku platnou vnitropodnikovou směrnici upravující výši těchto přirozených úbytků, kde jsou stanovena ekonomicky zdůvodnitelná procenta těchto ztrát, účtujete o spotřebě. Např. účetním zápisem 501/112, 504/132, 613/123, 614/124. Jedná se o daňové náklady. Vnitropodniková směrnice musí být zpracována s maximální péčí (podle zdokladované skutečnosti v minulosti, s využitím již neplatných norem, dle stanoviska odborného pracoviště, podle standartů v daném oboru). Řeší 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů. - úhyn dospělých zvířat (zařazených do HIM) je daňovým nákladem pokud máte potvrzení od veterináře, že jste úhyn nezavinili. Účtujete 582/086, 086/026 daňově. Řeší 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o da- ních z příjmů. - ZTRATNÉ v maloobchodních prodejnách je od roku 1995 daňovým nákladem, a to opět do výše ekonomicky zdůvodnitelné vnitropodnikové normy. - škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem - od 1. 1. 1995 je rovněž daň. nákladem. - všechny ostatní škody a manka jsou nedaňovým nákladem. Řeší 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů. 10

Shrnutí problematiky do jednoduché tabulky: Typ úbytku (přebytku) Účetně Daňově manko do normy technol. úbytky, ztratné úhyny nehim zvířat běžná spotřeba účt. skupina 50, 61 manko nad normu škoda účet 582 náhrada škody účet 688 uznatelný náklad uznatelný náklad pouze do výše přijaté náhrady inventurní přebytek mimořádný výnos účet 688, 61x daňový výnos formální přebytek z chyby DAL účet 50x snížení daňových nákladů účtování při vyskladnění nakoupených zásob formální manko z chyby účtová skupina 50, 61 uznatelný náklad účtování doložené účetním dokladem dočasné znehodnocení 559/19x neuznatelný náklad trvalé znehodnocení škoda účet 582 neuznatelný náklad neznámý pachatel škoda účet 582 uznatelný náklad živelní pohroma škoda účet 582 uznatelný náklad Účtová třída 0 Účty účtových skupin 01 až 05 a 07 až 09 Základní informace Z hlediska ZDP i zákona o účetnictví ( 26/2a, 26/3c, 26/4 ZDP, postupy účtování pro podnikatele ÚT0, čl. 1/3) platí hranice pro zařazení do HM a HIM 40.000,- Kč, hranice pro zařazení do NM a NIM 60.000,- Kč. Platí pouze jedna výjimka a tou jsou zřizovací výdaje (není NM, NIM do 20.000,- Kč). Rozdíl mezi daňovým a účetním chápáním majetku v účtové třídě 0 Co je podstatné a musíme si uvědomit: ZDP stanovuje, že pro zjištění základu daně z příjmů se vychází z HV v účetnictví. Celou oblast hmotného a nehmotného majetku ovšem máme v ZDP samostatně upravenu v 26-33 a je tedy nezbytně nutné ji vždy posuzovat nezávisle z hlediska daňového a z hlediska účetního. Teprve pokud si tuto skutečnost uvědomíme, můžeme kalkulovat s tím, že kolem 99 % případů je z hlediska účetního i daňového řešeno stejně nebo obdobně. Zjednodušeně řečeno účty 011 až 032 označujeme pro účely účetnictví jako investiční majetek a rozdělujeme jej na nehmotný investiční majetek a hmotný investiční majetek. Zákon o daních z příjmů rozděluje majetek tohoto charakteru na nehmotný majetek a hmotný majetek. Měli bychom tedy i při uvažování o tomto majetku odlišit od sebe účetní a daňové pojetí. Typické příklady majetku, který je HIM nebo NIM z hlediska účetního, ale není HM nebo NM z hlediska daňového: - nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti, - pozemky, - zřizovací výdaje nad 20.000,- Kč vzniklé po 1. 1. 1998 (ÚT0, čl. 1/3, čl. VIII/1), - DHIM a DNIM - účty 028 a 018. U tohoto majetku jsou vždy účetní odpisy ze zákona považovány i za daňové ( 24/2v), pokud ZDP nestanoví jinak. Pozemky se nikdy neodepisují. Zřizovací výdaje vzniklé do 31. 12. 1997 se daňově doodepisují podle zákona platného k 31. 12. 1997 ve 2. odpisové skupině. Účetně se odepisují dle 28/3 zákona o účetnictví do 5 let. U zřizovacích výdajů doporučujeme odepisovat alespoň 2 roky, pokud je jejich částka významná. DHIM nebo DNIM ze zákona: - předměty z drahých kovů (s výjimkou jedná-li se o zboží) dle postupů účtování se považují vždy za DHIM (Tř. 0, čl. 1/6), - od 1. 1. 1996 nelze za zásoby považovat ani věci nabyté nájemcem z finančního leasingu - vždy pokud je kupní cena nižší než 40.000,- Kč nebo je kupní cena nulová a reprodukční cena nižší než 40.000,- Kč, je takto nabytý majetek považován za DHIM, - zřizovací výdaje do 20.000,- Kč (PÚ ÚT0, čl. 1/4) a drobný nehmotný majetek jsou vždy DNIM (účet 018). 11

Drobný majetek je možné odepsat jednorázově do nákladů, ať už na účet 501 nebo na účet 551. Pokud by ovšem částka takto zúčtovaná výrazně ovlivnila HV, doporučuji uplatňovat odpisy postupně. Pokud účtujeme o drobném majetku jako o zásobách, jsme povinni použít časového rozlišení - účet 381. Do nákladů nemůžeme zúčtovat drobný majetek, který jsme ještě nezačali používat (tzv. nákupy na sklad). Samostatnou kategorií je opravná položka k nabytému majetku (účet 097), která není ani NIM ani NM a přesto ji účetně odepisujeme 098/557 nebo 557/098 podle jejího charakteru. Pokud vznikla opravná položka k úplatně nabytému majetku, chová se obdobně jako DNIM a pravidelné účetní odpisy po dobu 15 let se uznávají za odpisy daňové. V ostatních případech odepisujeme pouze účetně (např. vklad). Shrnutí: Máme 3 kategorie odepisovaného majetku: 1) HM a NM dle ZDP = HIM a NIM dle ÚOPÚPP - účetní a daňové odpisy, 2) HIM a NIM dle ÚOPÚPP, ne HM a NM dle ZDP - účetní odpis = DO, 3) není ani HIM nebo NIM ani HM nebo NM - opravná položka k nabytému majetku - nutno rozlišit důvod jejího vzniku. Výhrada vlastnictví Podstata: vlastnictví věci přechází až úplným zaplacením - v ceně (v úplatě za věc) je obsaženo právo užívat věc (mělo by to být součástí smlouvy). Ve smlouvě by mělo být i uvedeno co se stane, pokud vlastnictví nepřejde. Účetně o tomto majetku účtujeme jako by byl náš (ÚT0, čl. 1/9a), daňově nejsme jeho vlastníky, a proto jej nemůžeme odepisovat ( 28/1). Opravy investičního majetku x technické zhodnocení Daňově i účetně lze zúčtovat do nákladů pouze výdaje související s investičním majetkem, které mají charakter opravy nebo údržby. Opravou (ÚT0, čl. VII/2) se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Udržováním (ÚT0, čl. VII/2) se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se následkům a odstraňují se drobnější závady. Za opravu nelze považovat odstranění úplného opotřebení či poškození majetku ani morální opotřebení = tech. zhodnocení. Technické zhodnocení (nelze účtovat do nákladů)!právní fikce! - jedná se o termín, který byl stanoven pouze pro účely daní a účetnictví a je třeba se oprostit od toho, co si normální člověk pod tímto pojmem představuje. 33 ZDP a ÚT0, čl. III/5 ÚOPÚPP Technické zhodnocení jsou VÝDAJE na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace, pokud překročily částku 40.000,- Kč. Pokud tuto částku nepřekročí, záleží na účetní jednotce, zda je bude za technické zhodnocení považovat. Částka rozhodná pro posouzení se hodnotí vždy souhrnně za jednu položku majetku a jedno zdaňovací období. Pokud účetní jednotka rozhodne, že nebude pod 40.000,- Kč účtovat o technickém zhodnocení, zúčtuje se do nákladů proti účtu 548 v případě hmotného majetku nebo proti účtu 518 v případě nehmotného majetku (ÚOPÚPP, ÚT0, čl. III/5) - není možné účtovat jako o opravě! Je třeba si uvědomit, že technické zhodnocení = výdaje, proto nelze z právního hlediska technické zhodnocení samostatně zcizovat (prodat, darovat, vložit), protože nejde o reálný majetek v právním slova smyslu. Tato fakta si je nutné uvědomit především tehdy, pokud byste prováděli technické zhodnocení na pronajatém majetku. Pronajímateli je možné přefakturovat náklady na provedené technické zhodnocení, ale nemůžete mu prodat technické zhodnocení jako takové - majetek, na němž je provedeno, je jeho majetkem a tudíž i technické zhodnocení (jako právní fikce) je součástí jeho majetku. Technické zhodnocení pronajatého majetku je velmi komplikovanou záležitostí a vydalo by na samostatný článek. K jednotlivým druhům technického zhodnocení: - nástavby, vestavby a přístavby jsou definovány ve stavebním zákoně, - rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, - modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Drobné poznámky k technickému zhodnocení: Stavební úprava nerovná se oprava. Stavební úprava je technickým zhodnocením, oprava je nákladem. Většinou na stavební úpravu musíme mít stavební povolení a na opravu ne, ale rozhodně to neplatí obecně. Změna parametrů - nemusí jít pouze o jejich zlepšení. Pokud by v důsledku nějakého zásahu došlo ke zhoršení tech. parametrů, jednalo by se paradoxně také o technické zhodnocení. Tech. zhodnocením je např. zlepšení izolačních vlastností střechy či oken, zvýšení či snížení výkonu motoru. Pouhá záměna materiálu není technickým zhodnocením (D - 190, k 33). Změna účelu užívání - např. změna bytu na nebytové prostory - v tomto případě se může stát i vymalování těchto prostor technickým zhodnocením, pokud se maluje v souvislosti se změnou účelu užívání. Za rekonstrukci je nutno považovat i např. opravu motoru u nákladního automobilu, pokud motor vyměníme, a protože se původní již nevyrábí, nahradíme jej novějším s lepšími parametry. 12

Příkladem modernizace může být např. montáž závěsného zařízení na automobil, pokud s ostatními položkami za rok přesáhne 40.000,- Kč. Pokud není technické zhodnocení ke konci roku dokončeno, musíme jej nechat na účtu 042 - Pořízení hmotných investic až do doby jeho dokončení (týká se především stavebních prací). Pokud byla na pořízení tech. zhodnocení poskytnuta dotace, tato dotace snižuje vstupní cenu. Pro rozhodnutí, zda se jedná o technické zhodnocení, se ovšem bere hodnota před odečtením dotace. Obdobně to platí i pro pořízení investičního majetku ( 29/1 konec a ÚOPÚPP ÚT0, čl. 1/13). Příklad: Např. 100.000,- Kč - 70.000,- Kč dotace = 30.000,- Kč - přesto se jedná o tech. zhodnocení. Doporučení: Pokud si nejsme jisti, zda celková částka přesáhne 40.000,- Kč u jedné položky majetku a máme snahu uplatnit do nákladů co nejvíce, účtujeme na zvláštní analytiky účtů 518 a 548 a posuzujeme u jednotlivého majetku, zda jsme překročili stanovenou hranici. Tyto analytiky podrobíme ke konci roku inventarizaci podle jednotlivých položek. Některé poznámky k vyřazování majetku Pokud dojde k vyřazení v souvislosti s novou investicí (např. zbourání jedné stavby pro výstavbu jiné), účetní ZC vstupuje na účet 042 a je součástí vstupní ceny nové investice. Náklady na zbourání samozřejmě také. Výjimkou je likvidace v důsledku živelní pohromy. Např. stavba zbouraná v důsledku živelní pohromy bude zúčtována na účet 582, i když na jejím místě bude postavena nová. Obdobně to platí i pro nedokončené investice na účtu 042 poškozené živelní pohromou. Účtování: 582/042 škoda 221/688 náhrada 042/321 obnova investice, pokračování v investici Při prodeji pozemku (neodepisovaného majetku) lze daňově uznat do nákladů cenu pořízení, pouze však do výše tržeb. Zmařená investice (např. cena projektu, pokud bylo rozhodnuto, že se stavba nerealizuje) účtujeme na účet 588 - Ostatní mimořádné náklady. Náklad bude daňově účinný, pokud prokážeme, že plánovaná investice měla sloužit k dosažení, udržení či zajištění příjmů. Pokud např. máme projekt na výstavbu výrobní haly, ale v důsledku změny cen na trhu by pro nás výroba byla nerentabilní a investici jsme zastavili - daňově. Pokud jsme si nechali vypracovat projekt na rekreační zařízení pro zaměstnance a došly peníze - nedaňově. O nedaňový náklad by se pravděpodobně jednalo i tehdy, pokud se investice týkala činnosti, již nemáme zapsánu v OR. Pokud dojde k vyřazení v důsledku škody a můžeme zůstatkovou cenu daňově uplatnit pouze do výše náhrady, musíme posuzovat jednotlivé případy samostatně, i kdyby celkový zůstatek účtu 688 - Přijaté náhrady byl vyšší než zůstatek účtu 5829 - Škody daňově neúčinné. Při likvidaci majetku účtujeme až při fyzické likvidaci, nikoliv ke dni, kdy bylo o likvidaci rozhodnuto. Likvidaci bychom měli vždy být schopni prokázat (doklad ze sběrných surovin, protokol o likvidaci, doklad ze skládky, doklad od organizace zabývající se likvidací odpadů). Účetní chyby související s účtem 624 - Aktivace hmotného investičního majetku Nejčastější chybou je neprovedená aktivace investičních zakázek. Pokud stavíte investice ve vlastní režii a celý rok účtujete vše do nákladů, je třeba nejpozději při uzávěrce aktivovat tyto náklady do výnosů účetním zápisem 042/624. V praxi se používají dva způsoby účtování o vlastních investicích: 1) Všechny výdaje na investice se účtují rovnou na účet 042. Tento způsob je výhodný hlavně pro investice budované převážně formou subdodávek (dodavatelským způsobem včetně práce). Účet 042 je praktické rozdělit na jednotlivé analytiky dle jednotlivých investic. Pokud tento způsob používáme, častou chybou je, že zapomínáme aktivovat práci vlastních zaměstnanců (042/624) ve výši skutečných nákladů. 2) Tzv. zakázkový způsob účtování, vhodný především pro automatizované zpracování na počítači. Veškeré náklady účtujeme na příslušné nákladové účty a smě- rujeme je na číslo příslušné investiční zakázky (jedna z kalkulačních položek určená pro směrování nákladů). Jednou měsíčně nebo minimálně vždy na konci roku aktivujeme náklady tak, aby se celkový součet nákladů, zúčtovaných v účetním období na investiční zakázky, rovnal hodnotě aktivace 042/624. Některé programy mohou tuto aktivaci provádět automaticky. Účty účtové skupiny 06x Obecně řečeno, ztráta z prodeje finančních investic je daňově neúčinná. Tato zásada je speciálně upravena pro jednotlivé druhy finančních investic: akcie a cenné papíry s výjimkou směnek (dluhopisy apod.) - 24/2 r Hodnotí se v úhrnu za zdaňovací období, lze tedy kompenzovat ztrátu při jednom obchodu se ziskem při jiném obchodu. Pokud celkově v jednom období vyjde ztráta, je daňově neúčinná. Tuto ztrátu lze uplatnit proti ziskům z prodeje těchto cenných papírů v následujících třech letech. Tuto ztrátu si může uplatnit i případný právní nástupce poplatníka. Případný časově rozlišený úrok na účtu 385 - Příjmy příštích období (u dluhopisů rozdělujeme kupní cenu na cenu pláště a alikvótní úrokový výnos) se v případě prodeje cenného papíru, ke kterému se váže, zahrne do ceny pořízení a zúčtuje také proti účtu 561 - Prodané cenné papíry a vklady. 13

podíly na obchodních společnostech a družstvech s výjimkou akcií - 24/2 w Ztráta je také daňově neuznatelná a navíc se musí každý obchod posuzovat zvlášť - nelze kompenzovat. Ztrátu nelze v budoucnosti uplatnit. prodej směnek - 24/2 ze Totéž platí při prodeji směnek. Ztráta je také daňově neuznatelná a navíc se musí každý obchod posuzovat zvlášť - nelze kompenzovat. Ztrátu nelze v budoucnosti uplatnit. Nezapomeňte posoudit reálnost ocenění finančních investic a v případech, kdy je reálná hodnota nižší než hodnota, ve které vykazujete investici v účetnictví, vytvořte opravnou položku účetním zápisem 559/096. Jedná se o daňově neúčinný náklad. Na účtech účt. skupiny 06 se účtuje v ceně pořízení, nikoliv v nominální hodnotě. Cenné papíry musíte evidovat odděleně podle nominálních hodnot. Při úbytcích lze použít průměrnou cenu nebo metodu FIFO obdobně jako u zásob. Stanovené oceňování úbytků by mělo být popsáno ve vnitropodnikové směrnici. Zdaňování výnosů z některých finančních investic v roce 1999 (ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění) akcie a podíly v obchodní společnosti termínované vklady dividenda, podíl na zisku konečná srážková daň 25 % (od 1. 1. 2000 15 %) úrok je zahrnován do obecného základu daně, sražená daň se započítá na celkovou daňovou povinnost 36 odst. 2 písm. a) 23 odst. 4 písm. a) 36 odst. 2 písm. a) 36 odst. 6 depozitní směnky konečná srážková daň 15 % 36 odst. 2 písm. c) bod 5. 36 d odst. 4 státní dluhopisy emitované do 31. 12. 1996 dluhopisy emitované do 31. 12. 1997 s vyjímkou uvedenou výše dluhopisy emitované od 1. 1. 1998 úroky osvobozeny od daně z příjmu 19 odst. 1 písm. i) ve znění 1996 přechodné ustanovení 316/1996 Sb. bod 8. konečná srážková daň 25 % 24 odst. 4 písm. a) ve znění 1997, 38d odst. 4 přechodná ustanovení 210/1997 Sb. bod 4. úrok je zahrnován do obecného základu daně, sražená daň se započítá na celkovou daň. povinnost 23 odst. 4 písm. a) 36 odst. 2 písm. a) 36 odst. 6 hypotéční zástavní listy úroky osvobozeny od daně z příjmu 19 odst. 1 písm. l) Účtová třída 1 Zůstatek účtu 111 - Pořízení materiálu ke konci roku Způsob účtování A a) pokud máme materiál a nedošla faktura, převedeme na DAL účtu 389 - Dohadné účty pasivní, b) pokud máme fakturu a nedošel materiál, převedeme na materiál na cestě (účet 119). Způsob účtování B a) pokud máme materiál a nedošla faktura, spotřebovaný materiál zaúčtujeme 501/389, nespotřebovaný 112/389, b) pokud máme fakturu a nedošel materiál, zaúčtujeme 119/501 (stornujeme spotřebu materiálu, který dosud nemáme). Zásoby Nakoupené zásoby - pořizovací cena vždy včetně nákladů souvisejících s pořízením. I když účtujete způsobem B, jste povinni vést skladové karty, na konci roku udělat inventuru a ocenit včetně nákladů souvisejících. Manko = rozdíl mezi kartou a skutečným fyzickým stavem. Při inventarizaci zaúčtujete: 112 (132)/501 (504) dle skladových karet 582 /112 (132) manko dle inventury 14

Pokud jsou při inventarizaci zjištěny nepoužitelné zásoby, např. z důvodu zdravotní závadnosti apod. a musíme je fyzicky zlikvidovat, ve většině případů se jedná o nedaňovou škodu 582/112 (132). Pravděpodobně by se pouze vyjímečně podařilo prokázat, že se jedná o technologický úbytek. Pokud nepotřebné zásoby prodáme se ztrátou, je nutno prokázat reálný důvod této ztráty, pokud se nám to podaří, většinou správce daně tento náklad nezpochybňuje. Ocenění zásob vlastní výroby (včetně zvířat) ve výši vlastních nákladů bychom měli být schopni doložit plánovou nebo skutečnou kalkulací. Stejným způsobem musíme doložit i nedokončenou výrobu (dle výkonů, zakázek - i nehmotné povahy). Většinou nelze respektovat vysoké přijaté zálohy na účtu 324 a nízkou nebo nulovou NV (správci daně bychom museli zdůvodňovat). Časté chyby na účtech 611 a 622 účet 611 - Změna stavu nedokončené výroby Málo aktivovaná NV příštích let, chybné použití výkonů 100 a 400. Pokud máte velký rozdíl mezi PS účtu 121 - Nedokončená výroba a zůstatkem tohoto účtu (zůstatek je menší), zkontrolujte výsledovku výkonů, zda máte u všech výkonů, které ovlivňují stav NV, zaseto, pohnojeno, mzdy apod. (výkony 400-699). účet 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb Neprovedená aktivace dopravy nakoupeného majetku, např. zvířat. Doprava vlastními auty patří do pořizovacích cen. Účtová třída 2 Nezapomeňte proúčtovat kurzové rozdíly k 31. 12. u účtových skupin 21, 22, 25, 26 proti účtům 563, 663. Přepočet provádíme kurzem ČNB platným k 31. 12. 1999. Příklad: V pokladně máme 1.000,- DEM, na účtu 211 je máme v účetní měně v částce 18.563,- Kč, kurz k 31. 12. = 18,96. - hodnota účtu k rozvahovému dni musí být 18,96 x 1.000,- DEM = 18.960,- Kč - zaúčtujeme rozdíl 18.960,- Kč -18.563,- Kč = 397,- Kč účetním zápisem 211/663 V souvislosti s kurzovými rozdíly ÚOPÚPP úvodní ustanovení, čl. XIII, umožňují používání denních nebo stálých kurzů. Tyto kurzy si však účetní jednotka v žádném případě nemůže stanovovat sama, ale musí používat pro oceňování majetku i závazků vždy kurz ČNB ke stanovenému dni. Účetní jednotka se může rozhodnout, zda bude používat denní nebo stálý kurz, nikdy však nemůže rozhodnout o jeho výši! Účtová třída 3 účet 311 - Odběratelé Existuje několik možností, jak dostat do daňově uznatelných nákladů hodnotu neuhrazených pohledávek. Důležité přitom je, abychom se drželi v rámci platných zákonů. 1) Pohledávky starého bloku - splatné do 31. 12. 1994 Tyto pohledávky je možné odepisovat do nákladů, to znamená snižovat absolutní hodnotu příslušného účtu, na kterém pohledávku evidujeme. V rozvaze tuto skutečnost nepoznáme, úbytek pohledávky v rozvaze se navenek jeví obdobně jako kdyby došlo k úhradě - ve sloupci BRUTTO bude vykázán zůstatek pohledávky po provedeném odpisu. V roce 1999 je možno odepsat proti účtu 546 - Odpis pohledávky daňově 20 % (čl. II/2, přechodná ustanovení 586/92 Sb.) z neuhrazené části pohledávek nebo z ceny pořízení u pohledávek nabytých postoupením. Nelze odepisovat pohledávky mezi spřízněnými osobami, pohledávky z titulu úvěrů a půjček a vzniklé dle 33 a zákona č. 229/1991 Sb. Přesně neodepisovatelné pohledávky specifikuje výše uvedený článek - odepisovat lze i promlčené pohledávky. U pohledávek starého bloku, pokud jsou evidovány v cizí měně, se neúčtují kurzové rozdíly k 31. 12. Původní nominální hodnotu pohledávky máme povinnost (podle postupů účtování) sledovat v podrozvahové nebo analytické evidenci pro případ, kdyby někdo ještě náhodou zaplatil. Čl. XVII úvodních ustanovení postupů účtování umožňují dvě metody odpisu: a) odpis jednotlivých pohledávek Např. jednotlivé pohledávky máme převedeny na zvláštní analytický účet 311094, odpis v jednotlivých letech účtujeme 546/311 na jiný analytický účet (např. 311894). Na účtu 311094 máme nesplacenou část pohledávky, na účtu 311894 část pohledávky, kterou jsme již odepsali. Analyticky evidujeme v saldokontu podle čísel jednotlivých faktur. Pokud v průběhu roku dojde k celkové nebo částečné úhradě některých pohledávek, na konci roku musíme u jednotlivých pohledávek zkontrolovat, zda zůstatek DAL účtu 311894 není větší než MD účtu 311094. Pokud by se tak stalo, je nutno zúčtovat mimořádný výnos na účtu 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek (311894/6461) ve výši rozdílu. Odepisujeme od roku 1998 20 % z neuhrazené části k 31. 12. maxi- málně do výše zůstatku. K 31. 12. 1999 můžeme mít odepsáno max. 70 % hodnoty pohledávky za předpokladu, že jsme v minulých letech uplatnili max. možný odpis daný zákonem. b) odpis tzv. krabicovou metodou hromadně Pohledávky jsme převedli na zvláštní analytiku účtu 311 - např. účet 311094 a odepisujeme souhrnně ve výši 20 % celkové neuhrazené hodnoty pohledávek např. 5461/ 311894. Na konci roku kontrolujeme, zda celková hodnota 15

účtu 311894 není vyšší než hodnota účtu 311094, rozdíl účtujeme opět 311894/6461. Jinak účtujeme odpis ve výši 20 % z celkové neuhrazené částky účtu 311094. V tomto případě nesledujeme v saldokontu jednotlivé faktury na 311894 (prakticky to ani není možné). Pokud bychom chtěli využít možnosti tvorby 100 % opravné položky v případě, že jsme pohledávku přihlásili do konkurzního řízení dle bodu 3), musíme odepsanou část této pohledávky opět "aktivovat" proti účtu 646, abychom ji neuplatňovali v nákladech několikrát. Zaúčtování: 546/311 odpis v minulých letech 311/646 ve stejné výši výnosy v roce přihlášení do konkurzu 558/391 tvorba 100 % opravné položky 2) Pohledávky se splatností po 31. 12. 1994 Na tyto pohledávky lze vytvářet daňově uznatelné opravné položky - principielně podobně jako odepisujeme investiční majetek ( 8 a zákona č. 593/92 Sb., zákon o rezervách). V rozvaze se tvorba opravné položky projeví jinak než odpis v předchozím případě. Ve sloupci BRUTTO bude vykázána pohledávka v původní výši, ve sloupci KOREKCE uvidíme hodnotu vytvořené opravné položky a teprve ve sloupci NETTO hodnotu pohledávky po odečtení vytvořené opravné položky. Pro uživatele výkazu je tedy na první pohled patrné, jak kvalitní pohledávky jsou v aktivech účetní jednotky. Opravné položky se vytvářejí účetním zápisem 558/391 zásadně a vždy k jednotlivým pohledávkám (nelze použít krabicovou metodu). Opravné položky lze vytvářet pouze k nepromlčeným pohledávkám. Nesmíme je tvořit k pohledávkám za "spřízněnými" osobami a k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček a záloh. Přesně je specifikováno v 8 odst. 3 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně. Promlčení pohledávek (ve zkratce): Pohledávky vzniklé dle obchodního zákoníku 397 ( 387-408) - obecná promlčecí doba 4 roky, - pokud dlužník uzná písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba a to i kdyby uznal závazek již po promlčení, - pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení, - placení úroků se považuje za uznání dluhu v částce, ze které se platí úroky, - částečně plnění závazku lze uznat za uznání dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku, - promlčecí doba končí nejpozději po 10 letech. Pohledávky vzniklé dle občanského zákoníku 101 (100-114) - obecná promlčecí doba tříletá, - pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zastavuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení, - pokud dlužník písemně uzná závazek (co do důvodu i výše), promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Totéž platí, pokud pravomocně rozhodl soud. Pokud byla v minulosti vytvořena zákonná opravná položka k pohledávce, která je k 31. 12. promlčena, musíme opravnou položku rozpustit do výnosů účetním zápisem 391/658! Obdobně musíme opravnou položku rozpustit vždy, když pominou důvody pro její existenci (zánik pohledávky úhradou, zápočtem, prominutím dluhu, odpisem). Musíme tedy v rámci inventarizací provést důkladnou prověrku všech pohledávek, ke kterým jsme v minulosti vytvořili opravnou položku, a posoudit jejich promlčenost. Maximální možná výše tvorby opravných položek závisí na tom, jak dlouho má pohledávka po splatnosti k datu tvorby (k 31. 12.): - 20 % 6 měsíců po splatnosti, - 33 % 12 měsíců po splatnosti, - dále lze opravné položky tvořit pouze pokud bylo zahájeno soudní nebo rozhodčí řízení a poplatník se jej řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, - 50 % 18 měsíců po splatnosti, - 66 % 24 měsíců po splatnosti, - 80 % 30 měsíců po splatnosti, - 100 % 36 měsíců po splatnosti. U pohledávek, ke kterým se tvoří opravná položka, pokud jsou evidovány v cizí měně, se neúčtuje o kurzových rozdílech k 31. 12. Podle bodu 4) lze za daňově účinný náklad považovat náklad spojený s odpisem pohledávky do výše vytvořené zákonné opravné položky. Příklad: V minulých letech jsme k pohledávce v hodnotě 100 vytvořili zákonnou opravnou položku ve výši 33. účetní zápis: 558/391 33 V roce 1999 došlo k promlčení této pohledávky a opravnou položku musíme rozpustit. účetní zápis: 391/658 33 Pokud inventurní komise rozhodne o odpisu této pohledávky jako pohledávky nevymahatelné, provedeme odpis pohledávky. účetní zápis: 546/311 100 Do výše 33 je tento náklad daňově účinný, protože v této výši byla vytvořena opravná položka v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu je vhodné tvořit "zákonné" opravné položky i v letech, kdy účetní jednotka nepotřebuje snižovat daňový základ, a to k pohledávkám, o nichž neví, zda v dalším roce nedojde k jejich promlčení. V dalším roce potom může využít možnosti dostat legálně část této pohledávky do daňově účinných nákladů. 16

3) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení ( 8, 593/1992 Sb. - zákon o rezervách) Od 1. 1. 1998 se přitvrdily podmínky pro tvorbu a tyto podmínky platí i v roce 1999: Opravné položky lze tvořit do výše pohledávek přihlášených u soudu ve stanovené lhůtě a pouze ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Pokud byly pohledávky přihlášeny po uplynutí stanovené lhůty, nelze tvořit daňově uznatelné opravné položky. Tvorbu opravné položky účtujeme obdobně jako v předchozím případě, ale z důvodu přehlednosti na jiné analytické účty. Opravná položka se zúčtuje do výnosů v návaznosti na výsledek konkurzu nebo pokud je oprávněným orgánem popřena (správce konkurzní podstaty, soud, příslušný správní orgán). Při zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku opravnou položku rozpustíme a pohledávku odepíšeme do daňově uznatelných nákladů: Zaúčtování: 391/658 100 546/311 100 Na základě rozvrhového usnesení nám bylo uhrazeno 5 % hodnoty pohledávky: Zaúčtování: 221/311 5 391/658 100 546/311 95 daňově účinné 4) Jednorázový odpis pohledávek daňově účinný ( 24/y) Hodnotu pohledávky nebo cenu pořízení u pohledávek nabytých postoupením lze zúčtovat 546/311D u těchto pohledávek: - pokud soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo zrušil konkurz pro nedostatek majetku - bez ohledu na to, zda byla pohledávka přihlášena, - po ukončení konkurzu na základě jeho výsledku (neuhrazenou část), - pokud dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích (např. pokud se vzdali dědictví), - pokud dlužník zanikl bez právního nástupce (právnická osoba) a nebyli jsme s ním ekonomicky ani personálně spojeni (např. pokud byl dlužník zlikvidován i přesto, že nám dlužil), - pokud jsme vytvořili zákonnou opravnou položku v souladu se zákonem a pohledávka se mezitím promlčela, musíme ji rozpustit do výnosů, ale zároveň tuto pohledávku můžeme do výše vytvořené opravné položky daňově odepsat. Toto ustanovení platí obecně - pokud bychom rozpouštěli daňovou opravnou položku, do její výše lze uznat náklad spojený s jejím odpisem za náklad daňově účinný. 5) Nedaňový odpis pohledávek Proti účtu 546 - Odpis pohledávky lze odepsat např. pohledávky u nichž je zřejmé, že náklady na vymáhání by přesáhly výtěžek, pokud soud nebo policie sdělili, že dlužník je neznámého pobytu... Pohledávky, které jsou tímto způsobem odepsány, nelze již v budoucnu uplatnit jako položku snižující základ daně. Tyto pohledávky nelze odepisovat podle bodu 1) ani bodu 4), pokud již bylo odepsáno na vrub HV ( 24/2 y a čl. II bod 2, přechodná ustanovení k zákonu č. 210/1997 Sb.). 6) Prodej pohledávek (postoupení pohledávky za úplatu) Pokud pohledávku prodáme, účtujeme na účtu 546 - Odpis pohledávky a náklad je daňově účinný pouze do výše tržeb s jedinou výjimkou - pokud byla k pohledávce vytvořena tzv. zákonná opravná položka, je za daňový náklad uznána prodejní cena + vytvořená zákonná opravná položka ( 24/2 s). V praxi budeme postupovat tak, že při posuzování daňově uznatelných nákladů porovnáme účetní hodnotu pohledávky s dosaženými výnosy (tržba a rozpuštěná opravná položka). Příklad: Pohledávka na účtu 311 má hodnotu 100 a je prodána za 80. Zaúčtování: 546/311 80 daňový náklad 546/311 20 nedaňový náklad 378/646 80 tržba Pokud byla vytvořena zákonná opr. položka: Zaúčtování: 558/391 33 pohledávka 12 měsíců po splatnosti 546/311 80 daňový náklad 546/311 20 daňový náklad - vytvořena opravná položka ve výši 33 - uplatnit možno pouze do výše účetní hodnoty (80 + 20 = 100) 391/658 33 rozpuštění opravné položky - pohledávka přestala v účetnictví existovat 378/646 80 tržba 17

Zaměstnanci Chyby při daňovém posuzování výdajů zaměstnavatele ve prospěch zaměstnanců V praxi se někdy setkáváme s chybným posouzením daňových dopadů těchto výdajů nebo daňového posouzení nejrůznějších zvýhodnění zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Abychom mohli tyto dopady správně posoudit, musíme každý případ nejdříve zařadit do správné "škatulky" a posoudit daňový dopad z hlediska zaměstnavatele ( 24 a 25 ZDP) i z hlediska zaměstnance ( 3, 4, 6 ZDP). Existují čtyři skupiny těchto výdajů či zvýhodnění (z hlediska zaměstnavatele náklad, z hlediska zaměstnance příjem): 1) U zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance zdaňované Typickým příkladem jsou vyplácené hrubé mzdy. Zaměstnavatel zahrne tento výdaj do daňově uznatelných nákladů a zaměstnanci tento jejich příjem zdaní. Druhým příkladem je bezplatné poskytnutí vozidla zaměstnanci. Zaměstnavatel má odpisy i výdaje spojené s provozem vozidla (s výjimkou pohonných hmot) v daňových nákladech, zaměstnanci zvyšujeme každý měsíc základ daně o 1 % vstupní ceny vozidla - vždy včetně DPH, minimálně však 1.000,- Kč ( 6/6 ZDP, D - 190 k 24/2 bod 24). 2) U zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance nezdaňované Jedná se například o: - příspěvky na obědy do výše 55 % dle 24 odst. 2 písm. j) bod 4 (55 % hodnoty stravenky, fakturace od dodavatele, vlastních nákladů kromě hodnoty potravin, max. do 70 % stravného 5 až 12 hodin). Pozor na DPH! I když nakoupíme jídlo od neplátce, z částky, kterou platí zaměstnanec jsme povinni odvádět DPH! - cestovní náhrady do výše zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. 3) U zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance nezdaňované Jedná se například o: - příspěvky na obědy nad 55 % dle 24 odst. 2 písm. j) bod 4, - příspěvek zaměstnanci 10.000,- Kč při vyhlášení nouzového stavu dle 6 odst. 9 písm. w). 4) U zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance zdaňované Jedná se například o: - stravné a cestovné nad rámec zákona o cestovních náhradách ( 6 odst. 3 ZDP, 25 odst. 1 písm. j), - při prodeji výrobků, služeb, zboží nebo nájmu za ceny nižší než jsou obvyklé, zaměstnavatel zdaňuje rozdíl (zvyšuje se mu o tuto částku základ daně na ř. 20 daňového přiznání) a zároveň se o částku tohoto nepeněžního příjmu zvyšuje základ daně i u zaměstnance. Navíc je nutno z této částky odvádět DPH ( 6 odst. 3 ZDP, 23 odst. 7 ZDP, 14 odst. 6 ZDPH). V praxi je velmi důležité zařadit nejrůznější výhody poskytované zaměstnancům do některé z těchto skupin v souladu s platnými zákony. Nejčastější chybou, se kterou se setkáváme, je tento názor účtáren: "My jsme to vyhodili z daňových nákladů, tak co bychom se více starali". Správci daně při kontrolách mají samozřejmě právo prověřovat i tzv. nedaňové náklady. A to činí právě z toho důvodu, aby mohli zjistit, zda neměly být zdaněny příjmy u někoho, kdo tyto výdaje podniku spotřeboval. Cestovní náhrady Daňově na účet 512 - Cestovné pouze cestovní náhrady vlastních zaměstnanců, případně společníků s. r. o., z hlediska bezpečnosti raději pouze v případě, že měli v průběhu roku příjem podle 6. Ke změně došlo u cestovních náhrad členů statutárních orgánů a jednatelů s. r. o.. Nový pokyn D - 190, který nahradil pokyn D - 132, umožňuje zahrnovat do daňových nákladů všechny cesty statutárních orgánů vykonaných v souvislosti s výkonem funkce. Cestovní náhrady jsou daňově uznatelným nákladem pouze do výše stanovené zákonem. Náhrady nad limit nejsou daňově účinné a navíc u zaměstnance podléhají zdanění daní z příjmu i odvodům pojištění. Pokud zaměstnanec vykoná v průběhu dne např. 2 pracovní cesty kratší než 5 hodin a nebylo mu tím znemožněno stravovat se obvyklým způsobem, nevzniká mu nárok na stravné. Pokud zaměstnavatel vyplácí cestovní náhrady paušálem, musí být schopen předložit kalkulaci paušálu vycházející ze skutečně vyplácených náhrad před stanovením paušálu. Výši paušálu musí prokázat. Pracovníkům ve vedlejším pracovním poměru a na dohodu o pracovní činnosti smíme poskytnout daňově uznatelné cestovní náhrady pouze pokud je to stanoveno písemně ve smlouvě. Pokud si uplatňuje cestovní náhrady podnikatel - FO, postupuje se jinak než u zaměstnance. Např. nárok na stravné při tuzemských cestách má podnikatel až po 12 hodinách ( 24 odst. 2 písm. k) bod 2), nelze paušalizovat. Pokud vykoná zaměstnanec služební cestu vypůjčeným vozidlem, má nárok pouze na náhradu za pohonné hmoty ( 24 odst. 2 písm. k). Pokud zaměstnavatel dopravuje zaměstnance do zaměstnání, jedná se o případ, kdy zaměstnavatel nemá tyto náklady daňově uznatelné a zaměstnanec je dodaňuje jako nepeněžní příjem! 18

Změny v penzijním připojištění pro rok 2000 Novela zákona o penzijním připojištění č. 170/1999 Sb. přinesla některá zvýhodnění z hlediska daně z příjmu. Novelizovala s účinností od 1. 1. 2000 tato ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. 6 odst. 9 písm. w) Od daně z příjmu mají zaměstnanci osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na svůj účet u penzijního fondu a to do výše max. 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 15 odst. 12 Od základu daně si může poplatník - fyzická osoba - odečíst platby odeslané poplatníkem na svůj účet u penzijního fondu dle smlouvy snížené o 6.000,- Kč, maximálně si může odečíst 12.000,- Kč. Jde o zvýhodnění plateb nad rámec těch, na které dostává státní příspěvek. 24, odst. 2, písm. zj Daňovým nákladem zaměstnavatele je částka jeho příspěvku na penzijní připojištění jeho zaměstnance poukázaná na jeho účet u penzijního fondu a to maximálně do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tento systém výhod vypadá na první pohled velmi složitě, ale má svou logiku. Popravdě řečeno, velmi těžko si dovedu představit jeho využití bez prostředků výpočetní techniky. Pro snazší pochopení je nutno rozdělit částky, odesílané každý měsíc na účet penzijního fondu, do několika dílčích částí. Na každou tuto část je uplatňován jiný náhled z hlediska poskytovaných výhod a úlev. Přehled plateb penzijnímu fondu ve prospěch účastníka penzijního připojištění, jejich zdaňování a zvýhodnění platné od 1. 1. 2000 (skladba možných měsíčních příspěvků penzijnímu fondu při plném využití poskytovaných výhod) Výše měsíčního příspěvku nad 5 % zákl. SP 3-5 % zákl. SP do 3 % zákl. SP Kdo platí Podnikový Náklad nákl. účet daňově účinný P O D N I 528 NE K 527 ANO Zdanění u zaměstnance Odvod SP, ZP Státní příspěvek 528 NE ANO dle 6 NE NE OSVOBOZENO 6 odst. 9 písm. w) NE NE OSVOBOZENO 6 odst. 9 písm. w) NE NE více než 1.500,- Kč ZA- 521 ANO ANO dle 6 ANO NE od 500,- Kč do MĚSTmax. 12.000,- Kč 1.500,- Kč 521 ANO ročně odpoč. pol. ANO NE NANEC do 500,- Kč max. 150,- Kč 521 ANO ANO dle 6 ANO měsíčně Od povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění jsou zproštěny pouze příspěvky placené zaměstnavatelem přímo na účet penzijního fondu ( 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a 5 odst. 2, písm. c) bod 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Některá další důležitá ustanovení zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění: 27 odst. 2 Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů. 27 odst. 4 Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku. 27 odst. 5... Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. 19