Ladislav POTUŢÁK, Josef VONDRÁK, Karel ŠILINGER VÝBĚR DRUHU PALEBNÉHO KOMPLETU V AUTOMATIZOVANÉM SYSTÉMU ŘÍZENÍ PALBY DĚLOSTŘELECTVA Abstract: The article deals with selecting of the optimal weapon system for a specific fire in the automated artillery fire support control system (ASRPP-DEL). It identifies technical and tactical selection criteria. The whole process of comparing criteria with requirements, that enable the fulfillment of the task, is illustrated graphically in the flowchart. 1 ÚVOD Výběr jednotky pro palbu je jedním z rozhodovacích procesů, který provádí kaţdý prvek koordinace bojové podpory bezprostředně před realizací palby. Jedná se o součást procesu targetingu a je moţné jej v rámci tohoto procesu do určité míry uskutečnit předem. Pro efektivnost palebné podpory je důleţité jen stvit velikost jednotky, tedy počet palebných kompletů, ale rovněţ zvolit takový druh kompletu, který je pro konkrétní palbu jvhodnější. Špatná volba můţe způsobit sníţení efektivnosti palby, palebných moţností posilových dělostřeleckých jednotek bo i splnění palebného úkolu. Z uvedeného vyplývá, ţe na výběru druhu palebného kompletu pro palbu závisí, zda palebná podpora jako součást bojové podpory, přispěje v poţadované míře ke splnění záměru velitele úkolového uskupení. V současné době orgány koordinace bojové podpory tento rozhodovací proces v podstatě procvičují, protoţe zpravidla mají k dispozici pouze jediný druh palebného kompletu, kterým je moţné palbu realizovat. Pro případ, ţe bude moţné pouţít více druhů palebných kompletů, však jsou stveny postupy a kritéria pro výběr jvhodnějšího palebného prostředku. V případě výběru palebné jednotky na základě více kritérií můţe automatizovaný systém řízení palebné podpory dělostřelectva (ASRPP-DEL) sehrávat zásadní roli a to právě z hlediska času, potřebného pro rozhodovací proces a jeho preciznosti. Kritéria výběru jvhodnějšího druhu palebného kompletu lze rozdělit na: a) technická, která závisí na technických charakteristikách kompletu. Jedná se především o maximální dostřel a schopnost vést palbu stveným způsobem (druh dráhy letu střely, rychlost střelby). b) taktická, která závisí na aktuálním stavu palebného kompletu bo jednotky. V tomto smyslu se posuzuje aktuální činnost kompletu (jednotky) a druh střel (min), zapalovačů a nábojek, které má komplet (jednotka) k dispozici. Tato kritéria se porovnávají s poţadavky, které umoţňují splnění daného úkolu. Porovnávání kritérií a tedy i výběr palebného kompletu mohou provádět jak funkcionáři pracovišť koordinace bojové podpory, tak i automatizovaný systém. Pro oba způsoby je však zbytné co jpřesněji uvedená kritéria charakterizovat a stvit postupy vyhodnocování všech variant moţných situací. 93
2 TECHNICKÁ KRITÉRIA 2.1 MAXIMÁLNÍ DOSTŘEL Dostřel kompletu na cíl je potřebné posoudit jen podle skutečné vzdálenosti mezi palebným stvištěm kompletu a cílem, ale i z hlediska moţného manévru palbou např. z důvodu potřeby zastřílení cíle, zjištění nových elementárních cílů nacházejících se mimo dříve určený skupinový cíl, přesení palby na cíl v blízkosti dříve zastříleného cíle apod. Znamená to, ţe bude nutné vţdy mít potřebnou rezervu v dálce. Nejméně přesný způsob určení prvků pro střelbu je Zjednodušená příprava, jejíţ pravděpodobná chyba v dálce dosahuje aţ 10 % topografické dálky. K zajištění moţnosti vedení palby i na dálky přesahující vzdálenost k cíli zvětšenou o pravděpodobnou chybu v dálce zjednodušené přípravy, se jeví dostačující připočítání dalších 10 % topografické dálky cíle. Celková rezerva 20 % topografické dálky by měla zajistit dostatečné moţnosti manévru palbou pro kterýkoliv uvedený případ. Vzdálenost cíle od palebného stviště (dálku cíle) určí ASRPP-DEL samostatně na základě: a) Souřadnic cíle, které získá z tabulky cílů. b) Souřadnic prostoru palebných postavení, které získá z rozkazu velitele úkolového uskupení (ÚU). V rozkazu velitele ÚU bude prostor palebných postavení stven zpravidla 4-5 body. Systém vypočítá topografickou dálku cíle od jvzdálenějšího bodu prostoru palebných postavení. K této dálce připočítá 20 % a získá tak minimální poţadovaný dostřel. Následně systém tuto hodnotu porovná s maximálním dostřelem kompletů, které jsou k dispozici a mají poţadovaný druh střel (min), zapalovačů a nábojek. Pro výběr vhodného kompletu je nutné vést pro kaţdý komplet přehled o munici, kterou má aktuálně k dispozici. Současně musí mít systém k dispozici i informace o maximálním dostřelu kaţdého druhu střely s příslušnou nábojkou. 2.2 DRUH DRÁHY LETU STŘELY Pro vyřazování většiny cílů se pouţívá letu střely. Druh dráhy letu střely je moţné volit v závislosti na různých okolnostech. Obvykle se vychází z potřeby zvýšení účinku munice v cíli. Např. na obrněné cíle ve volném prostoru se volí plochá, na cíle za krytem letu střely apod. Volba druhu dráhy letu střely je v některých případech limitována technickými parametry munice. Např. kontaktní přibliţovací zapalovač typu HS-94 vyţaduje pro optimální funkci stvený rozsah úhlů doletu střely. Vzhledem ke skutečnosti, ţe v rozsahu úhlů doletu od 45 do 60 o se sniţuje pravděpodobnost bezkontaktní funkce (viz dokumentace Technické podmínky bezkontaktního zapalovače HS-94, kapitola 3.2.3 Dopadový úhel), je střelba strmou dráhou ze 152mm ShKH vz. 77 s tímto zapalovačem účelná. Systém musí jdříve zvolit dráhu letu střely vzhledem k umístění cíle (např. za krytem, v zástavbě, v porostu atd. Dále vyhodnotí, zda je vhodné na daný druh cíle vést palbu touto drahou. Následně dráhu letu střely posoudí z hlediska technických parametrů 94
munice navrhované pro palbu. Nakoc systém porovná, které z palebných kompletů úkolového uskupení mohou vést palbu takto stvenou dráhou letu střely (diagram 1). 2.3 RYCHLOST STŘELBY Rychlost střelby omezuje výběr palebného kompletu pouze v případě, ţe se jedná o palbu časově omezenou. Avšak i v tomto případě lze palebné komplety s větší rychlostí střelby nahradit větším počtem kompletů s menší rychlostí střelby. Rychlost střelby zůstává především prvkem pasivní bezpečnosti palebných kompletů, boť čím větší rychlost střelby, tím kratší doba vedení palby a tedy i pobytu na palebném stvišti, kde je komplet jsnáze zjistitelný a jvíce zranitelný. 3 TAKTICKÁ KRITÉRIA 3.1 STAV PALEBNÉHO KOMPLETU Stavem palebného kompletu bo jednotky se rozumí činnost, kterou komplet (jednotka) provádí v době, kdy se rozhoduje o vykonavateli palby. Funkcionář pracoviště koordinace bojové podpory i systém mohou tyto údaje získat pouze z hlášení, které předává velitel kompletu (jednotky). Hlášení můţe mít formu zprávy bo signálu předaného rádiovou stanicí. Do automatizovaného systému však tato zpráva můţe být vloţena automaticky při změně činnosti kompletu. V podstatě existuje 7 standardních situací, ve kterých se můţe komplet nacházet: 1. komplet je ve vyčkávacím postavení připraven k palbě; 2. komplet je v palebném postavení připraven k palbě; 3. komplet vede palbu 4. komplet je ve vyčkávacím postavení a provádí údrţbu; 5. komplet je ve vyčkávacím postavení a doplňuje munici; 6. komplet je na přesunu; 7. komplet je bojeschopný. Kaţdý komplet bude mít v systému vyznačenu jednu činnost (situaci), a jakmile zahájí jinou, nová činnost se v systému automaticky objeví. Např.: komplet č. 1 je ve vyčkávacím postavení a na základě toho systém registruje, ţe je připraven k palbě. Je-li komplet vybrán pro palbu, zahájí přesun na palebné stviště. Jakmile změní polohu, systém automaticky registruje, ţe se komplet přesunuje. Po zaujetí palebného stviště se komplet připravuje k vedení palby. Systém po ukončení pohybu vozidla a zahájení přípravy k palbě a v souladu s předcházejícím výběrem pro palbu vyhodnotí, ţe komplet vede palbu a to aţ do povelu k ukončení palby a připravenosti kompletu k přesunu. Po zahájení přesunu systém zaznamenává změnu polohy kompletu a registruje komplet na přesunu. Po zaujetí stviště ve vyčkávacím postavení systém registruje, ţe komplet je ve vyčkávacím postavení. Všechny běţné činnosti je moţné definovat tak, aby systém mohl automaticky vést přehled o činnosti kompletu. Např. otevře-li obsluha dvířka dopravníku střel bo nábojek, systém tuto činnost vyhodnotí jako doplňování munice do zásobníků kompletu. Budou-li senzory hlásit závadu, systém podle druhu závady vyhodnotí, ţe je komplet bojeschopný bo se provádí oprava. Charakteristiky řady dalších činností, zejména takových, které lze předvídat, však bude muset obsluha vkládat ručně. To bude záviset na tom, do jaké míry podrobnosti bude velitel chtít mít přehled o podřízených kompletech a jednotkách. 95
3.2 DRUH MUNICE PRO PALBU V kapitole 2.1 jiţ bylo uvedeno, ţe pro kaţdý komplet se musí vést přehled o munici, která je aktuálně k dispozici. Tento poţadavek ní stven pouze z důvodu zjištění dostřelu, ale i pro posouzení schopnosti kompletu vést palbu jefektivnějším druhem munice. Na kaţdý druh cíle působí dělostřelecká munice jiným způsobem, a proto je vţdy potřebné zvolit jvhodnější kombinaci střely (miny), zapalovače a jeho nastavení v závislosti na druhu cíle, jeho charakteru, umístění a činnosti. Takto určenou munici systém porovná s municí, která je k dispozici u jednotlivých palebných kompletů. Přitom porovnává jen skladbu, ale i potřebné mnoţství vypočítané na jeden komplet. Mnoţství munice na komplet se vypočítá dělením celkového mnoţství munice na cíl počtem palebných kompletů, určených pro palbu. Jestliţe nasta situace, ţe pro realizaci palby vyhovuje více druhů kompletů, vybere ten, který je podřízen jniţšímu stupni velení. 4 ZÁVĚR Výběr palebné jednotky se provádí na základě takticko technických parametrů palebných kompletů i munice a taktické situaci kompletů a jednotek. Nejdůleţitějším kritériem je dostřel palebného kompletu. Ten je však potřebné posuzovat jen podle vzdálenosti mezi palebným stvištěm kompletu a cílem, ale i z hlediska technického řízení palby a moţných takticko technických činností, které mohou následovat po ukončení palby na daný cíl. Ke vzdálenosti mezi prostorem palebných postavení a cílem se připočítá 20 % rezerva, která umoţní případný manévr palbou. Kritéria jako je dráha letu střely bo rychlost střelby mají vliv na výběr druhu kompletu jen v některých specifických případech. Je potřebné, aby palebné komplety měly vybavení, které umoţní automatickou registraci činnosti kompletu a tím i celé palebné jednotky. Jedná se např. o senzory monitorující funkčnost důleţitých součástí kompletu a počítačovou jednotku vyhodnocující závady. Rovněţ musí být vybaveny čtecím zařízením, které bude schopné vést přehled o munici, která je v kompletu připravena k palbě, jejích mnoţství, druhu a případně i o poţadovaných vlastnostech. Činnosti, které palebné komplety (jednotky) provádí, bude nutné přesně definovat do podrobností, podle poţadavků velitelů. Současně s tím však bude potřebné stvit zdroje informací, ze kterých bude moci systém automaticky zjišťovat, zda komplet zahájil bo ukončil du činnost. SEZNAM ZKRATEK: ASRPP-DEL Automatizovaný systém řízení palebné podpory dělostřelectva HS-94 Označení druhu kontaktního zapalovače ShKH Samohybná kanónová houfnice ÚU Úkolové uskupení 96
Start Stvit druh palebného kompletu v závislosti na dráze letu střely v okopech Zvolit druh munice pro palbu na daný cíl v otevřeném terénu Seznam cílů Účinnost munice při střelbě plochou, oblou a strmou drahou letu střely Seznam cílů v lesním porostu munice? munice? za krytem Změnit druh dráhy letu střely Změnit druh dráhy letu střely v zástavbě pal. kompletu? Zvolit druh palebného kompletu pro palbu na daný cíl v betonových bo zděných objektech Koc v dřevěných bo nakrytých objektech Velitel určí Diagram 1 97