1. hodina Pozorování stavby květu lupou

1. hodina Pozorování stavby květu lupou 1) Vzít s sebou lupy 2) Vzít s sebou květy 3) Květ položit na světlou podložku: a) Pozorovat ho pouhým okem uprostřed květu je pestík - kolem něj tyčinky 4) zápis: b) Lupu k oku pomalu přibližovat květ k lupě až ostré obrysy - nakreslit tyčinku do sešitu - stejným způsobem pozorovat pestík květy nápadná část většiny rostlin - liší se barvou, tvarem, vůní, různým uspořádáním svých částí květní lístky a) volné př. tulipán b) srostlé př. kosatec květní obaly přeměněné listy a) nerozlišené okvětí květy složeny z lístků stejného tvaru a barvy př. tulipán b) květní lístky rozlišeny na - kalich (většinou zelený) - korunu (jiná barva) př. pelaegonie Pohlavní orgány 1) Tyčinka (samčí): 2 části a) nitka b) prašník zde se vytvářejí pylová zrnka 2) Pestík (samičí): 3 části a) semeník zde uložena vajíčka z nich se mohou vyvinout semena b) čnělka c) blizna DÚ uč. str. 6 nakreslete do sešitu tyčinky a pestík

2. hodina Květ, květenství Význam květu orgán, který slouží k pohlavnímu rozmnožování rostliny Velikost květu nejmenší Drobnička (vodní rostlina) průměr: 0,5 mm - největší Rafflesia (tropická rostlina) průměr: až 1 metr - ve střední Evropě leknín průměr: přes 10 cm - nejdelší ocún jesenní (tzv. naháček) až 50 cm délky Dělení dle souměrnosti 1) souměrné lze rozdělit pouze jednou rovinou na 2 stejné části - př. hluchavka bílá 2) pravidelné lze rozdělit více rovinami na 2 stejné části - př. prvosenka jarní 3) nesouměrné nelze rozdělit na 2 stejné části - př. kozlík lékařský Dle přítomnosti pohlavních orgánů 1) oboupohlavní květ má jak pestík, tak tyčinky př. hloh 2) jednopohlavní květ má buď jen tyčinky (samčí květ) nebo pestík (samičí květ) a) jednodomá na 1 rostlině samčí i samičí květy př. kukuřice b) dvoudomá na 1 rostlině buď jen samčí nebo samičí květy př. vrba mnohomanželná na 1 rostlině jak jednopohlavní, tak oboupohlavní květy př. jasan Květenství seskupení květů do různě složitých a uspořádaných souborů - př. - př - hrozen orchidej - klas pšenice - jehněda líska obecná, vrba jíva - palice puškvorec obecný, orobinec úzkolistý - okolík břečťan popínavý, svída krvavá - úbor kopretina, sedmikráska - lata ptačí zob, šeřík Domácí úkol: překreslete si do sešitu tvary květenství z učebnice

3. hodina Mikroskop 1) Připravit mikroskop, podložní sklo, krycí sklíčko, kapátko, voda 2) Činnost do kapky vody na podložní sklo pylová zrnka - opatrně přiložit krycí sklíčko - příprava mikroskopu zrcadlo směrem ke světlu v okuláru se musí objevit rovnoměrně - přiložit preparát na stolek mikroskopu upevnit svorkami - otáčení zaostřovacího šroubu objektiv se nesmí dotknout preparátu - zaostřuji zaostřovacím šroubem - nakreslit do sešitu pylová zrna - zapsat zvětšení násobek čísla okuláru číslem objektivu Zápis Části mikroskopu: 1) optická část zajišťuje vznik a promítání obrazu - okulár (díváme se jím na preparát), - objektiv (zachycují obraz preparátu), - zrcátko 2) mechanická část chrání optickou část a tvoří tělo mikroskopu Zvětšení násobek čísla okuláru číslem objektivu - stojan, stolek, svorky, zaostřovací šrouby, tubus Historie první mikroskop 1590 Zachrias Janssen (Nizozemí) 1610 Galileo Galilei Dělení 1) Monokulární sledujeme jedním okem 2) Bikulární sledujeme dvěma očima 3) Trikulární možnost připojit kameru DÚ: Nakreslete do sešitu mikroskop ze str. 6

4. hodina Orgány a organizmy Orgán skupina tkání či pletiv, která vykonává specifické funkce v organizmu Orgány živočichů srdce, plíce, mozek, oko, žaludek, slezina, slinivka, ledviny, játra, střeva, kůže, děloha, močový měchýř - vnitřní orgány uloženy v hrudníku a břišní dutině - transplantace odnětí orgánu živému nebo právě zemřelému dárci a nahrazení tímto orgánem poškozený orgán příjemce Orgány rostlin 1) vegetativní kořen, stonek, list 2) reprodukční květ, semeno, plod Soustava orgánů skupina funkčně příbuzných orgánů př. vylučovací soustava Organizmus živá bytost schopna reakce na vnější podněty - rozmnožování - růstu a stabilní existence Systém organizmů dle společných znaků a vlastností: zakladatel Carl von Linné rozlišil říši minerálů, rostlin, živočichů - názvosloví: 1) mezinárodní v latině 2) národní př. v češtině - druh organizmu určujeme rodovým (podstatné jméno) a druhovým (přídavné jméno) jménem př. skokan zelený - nejvyšší systematická jednotka: říše viry, bakterie, prvoci, houby, rostliny, živočichové - další systematické jednotky: kmeny (živočichové) nebo oddělení (rostliny) - třída, řád, čeleď, rod, druh př. říše živočichové, kmen členovci třída hmyz řád motýli čeleď - babočkovití rod babočka druh babočka kopřivová říše rostliny oddělení - krytosemenné třída dvouděložné řád kopřivotvaré čeleď kopřivovité rod kopřiva druh kopřiva dvoudomá

5. hodina Buňky - buňka základní stavební část všech organizmů 1) Prokaryotická např. bakterie - jednoduchá vnitřní stavba - obalena pevnou buněčnou stěnou - nemají pravé jádro chybí jaderná membrána - mnohé mají bičíky (pohyb buňky) 2) Eukaryotická 1) části společné pro buňku rostlin i živočichů: a) cytoplazma vnitřní prostředí buňky b) jádro řídí děje, probíhající v buňce - zajišťuje rozdělení buněk c) mitochondrie slouží k výrobě energie z organických látek za přítomnosti kyslíku 2) části, které obsahuje jen rostlinná buňka: a) buněčná stěna vnější obal buněk rostlin, bakterií i hub - určuje tvar buňky - propustná - chrání před vnějším prostředím b) membrána c) chloroplasty obsahují chlorofyl fotosyntéza d) vakuoly obsahují vodní roztoky různých látek 3) části, které obsahuje jen živočišná buňka: a) cytoplazmatická membrána pružný a pevný vnější obal buňky - polopropustná b) endoplazmatická retikula a Golgiho aparát: - soustava membránových kanálků, trubiček a váčků - slouží k výrobě, úpravě a přenosu bílkovin a dalších látek

6. hodina Přírodní společenstvo Populace soubor jedinců jednoho druhu, kteří žijí v určitém čase na určitém místě Biotop - soubor všech vlivů, které vytvářejí životní prostředí všech zde žijících organizmů Společenstvo (biocenóza) soubor populací všech druhů organizmů, které žijí v určitém biotopu - živá část ekosystému Ekosystém základní funkční jednotka v přírodě, ve které jsou v přímém vztahu všechny živé složky s fyzikálními i chemickými faktory prostředí Vědní obor studující společenstva biocenologie Rozdělení společenstev: 1) dle skupiny organizmů: a) Zoocenóza - živočichové b) Fytocenóza rostliny c) Mikrobiocenóza mikroorganizmy 2) dle původu: a) Přírodní bez zásahu člověka (dnes se téměř nevyskytuje) b) Přirozené člověkem ovlivněné, které se ale blíží přírodnímu c) Umělé vytvořené člověkem 3) dle prostorového uspořádání (les): Nadzemní patra a) stromové (korunové) patro: 3 metry a více b) keřové patro: 1-3 metry c) bylinné patro: 0-1 metr d) mechové patro: při zemi Vztahy mezi organizmy a populacemi: a) vnitrodruhové b) mezidruhové Potravní řetězec: 1) Producenti poutají sluneční energii a produkují organické látky 2) Konzumenti 1. řádu býložravci 3) Konzumenti vyšších řádů masožravci, všežravci 4) Rozkladači živí se zbytky těl odumřelých živočichů - rozkládají je na humus a minerální látky výživa producentů uzavřený koloběh + cizopasné organizmy se přiživují na všech úrovních

7. hodina Ekosystém, abiotické podmínky života Abiotický faktor prostředí faktor v životním prostředí, který nesouvisí s živými organizmy tzv. neživá příroda ovlivňuje činnost organizmů - př. podnebí, ovzduší, voda, vlhkost, teplota, půda, světlo, salinita, koncentrace chemických prvků Adaptace schopnost organizmů přizpůsobit se vnějším faktorům, které jej ovlivňují Ekologická nika funkční a prostorové zařazení organizmů v ekosystému Ekologická valence rozmezí podmínek, za nichž je organizmus schopen přežít - minimum, optimum, maximum Fotosyntéza proces v zelených rostlinách - přeměna vody (H 2 O) a oxidu uhličitého (CO 2 ) na kyslík (O 2 ) a cukr za přítomnosti tepla a slunečního světla - probíhá v chloroplastu za přítomnosti zeleného barviva chlorofylu Dýchání rostlin přeměna cukru v životní energii - přeměna kyslíku (O 2 ) na oxid uhličitý (CO 2 ) - opak fotosyntézy - fotosyntéza zisk výživy (autotrofní organizmy) - dýchání zisk životní energie Příklady ovlivnění abiotickými faktory: 1) teplota: živočichové v chladnějších oblastech menší těla i jejich části - teplota ovlivňuje i - zbarvení (př. lední medvěd) - chování (př. aktivita pohybu, zimní spánek) 2) ovzduší adaptace na nedostatek kyslíku (rostliny) tzv. dýchací kořeny u stromů a keřů v bažinách nebo přílivových oblastech moří - vyrůstají z kořenového systému kolmo vzhůru a vyčnívají z půdy 3) voda: rostliny: hydrofyty přizpůsobeny životu ve vodě př. leknín hygrofyty ve vlhkých, bažinatých půdách př. blatouch xerofyty suchomilné rostliny př. jehličnany sukulenty př. kaktus živočichové: př. velbloudi omezené pocení, velmi suchý trus, hustá moč - vydrží bez vody i několik měsíců

8. hodina Řasy Jednobuněčné řasy nejjednodušší rostliny - tvořeny jednou buňkou - mají chloroplasty schopnost fotosyntézy - rozmnožují se dělením - vyskytují se hlavně ve vodě a vlhkém prostředí - zástupci: 1) krásnoočko zelené ve stojatých vodách - má bičík ústrojí pohybu - ztratí-li chlorofyl stane se prvokem (živočišná říše) začne se živit heterotrofně 2) pláštěnka, zelenivka ve vodě 3) zrněnka vytváří zelené povlaky na kmenech stromů 4) váleč koulivý tvořen skupinou spojených buněk některých řas - tvoří tzv. kolonie může obsahovat až několik tisíc buněk spojených slizem - součást planktonu v relativně čistých vodách Mnohobuněčné řasy tzv. stélkaté rostliny 1) šroubatka chloroplasty mají šroubovitý tvar bylo na nich dokázáno, že fotosyntéza probíhá v chloroplastech 2) žabí vlas ve sladké vodě Dělení řas dle barvy: 1) Zelené 2) Hnědé mořské chaluhy 3) Červené tzv. ruduchy Význam řas uvolňují při fotosyntéze velké množství kyslíku - součást planktonu základ potravního řetězce ve vodě - krmivo pro zvířata - hnojivo - potravina pro lidi Organické látky cukry, tuky, bílkoviny obsahují uhlík (C) a poutají v sobě energii Anorganické látky př. voda, kyslík, oxid uhličitý DÚ zjistěte jaký je mezi nimi zásadní rozdíl

9. hodina Laboratorní práce č.1 Pozorování řas 1) přinést kůra stromu se zeleným povlakem řas 2) připravit každá skupina mikroskop, 2 podložní skla, 2 krycí sklíčka, pinzeta, špendlík, kapátko, kádinka s vodou, hadřík, kůra stromu se zeleným povlakem řas 3) postup a) z kousku odloupnutého povrchu kmene špendlíkem seškrábnout řasy na Petriho misku b) příprava preparátu: na sklíčko kapku vody a do ní nepatrnou část zeleného povlaku opatrně přikrýt krycím sklíčkem c) Příprava mikroskopu: zrcátko nastavit tak, aby pozorované pole bylo co nejvíce osvětlené - nejprve nastavit nejmenší zvětšení, pak zaostřit d) Zaostřovat na max. zvětšení e) Nakreslit do sešitu, co je vidět v mikroskopu 4) Otázky a) v jakém prostředí tato řasa žije? b) Co způsobuje zelené zbarvení řasy? c) Jaký význam má chlorofyl pro život řasy?

10. hodina Houby 1) Jednobuněčné kvasinky vyskytují se - v půdě - na listech, květech i plodech rostlin - uvnitř těl nebo na těle živočichů využití schopnost kvašení proces při kterém přeměňují cukerné roztoky v alkohol druhy př. kvasinka pivní - výroba piva a droždí (kvasnic) - významné množství vitamínu B 2) Mnohobuněčné buňky hub jsou podobné buňkám rostlin neobsahují však chlorofyl nemají schopnost fotosyntézy - hniložijné houby živí se rozkladem odumřelých těl organizmů rozkladači uvolňují živiny do půdy (humus) - většina hub - parazitické houby živí se na úkor jiných organizmů způsobují houbové choroby př. rakovina hlíz brambor, kožní nemoci - rozmnožují se - výtrusy - dělení: a) bez plodnic - plísně b) s plodnicí Plísně tělo je tvořeno spletí vláken tzv. podhoubí - př. plíseň hlavičková bělavé povlaky na zahnívajících potravinách štětičkovec zelenošedé povlaky na citrusových plodech - některé druhy: výroba antibiotik - jiné druhy: výroba plísňových sýrů hlízenka ovocná choroby ovoce POZOR!!!!!! PLESNIVÉ POTRAVINY NIKDY NEJÍME Postup při otravě houbami 1) pokus vyvolat zvracení 2) užít živočišné uhlí a co nejvíce vody 3) co nejdříve k lékaři 4) s sebou: zbytky hub a odpad z jejich zpracování, případně zvratky - z toho: pozná se, jakou houbou došlo k otravě POZOR!!!! MNOHDY JDE O MINUTY

11. hodina Houby s plodnicí Stavba těla: 1) Podhoubí bělavá složitě spletená vlákna v půdě - výživa houby 2) Plodnice a) třeň (lidově noha) na ní často prsten b) klobouk na spodu buď rourky nebo lupeny - lupeny mladých plodnic kryje blanitý závoj později přeměněn v prsten - na povrchu lupenů nebo rourek výtrusnice z nich vyrůstají výtrusy zralé výtrusy vypadávají a ve vlhku vytváří nová podhoubí - některé houby mají na spodu třeně pochvu (tzv. kalich smrti) podle ní rozlišíme např. žampión ovčí (nemá ji) od nebezpečných muchomůrek Mykorhiza vzájemně výhodné soužití (tzv. symbióza) hub s kořeny stromů Parazitické houby př. václavka na pařezech i živých stromech - hniložijná i parazitická choroš pouze parazitická houba Dělení hub s plodnicí: a) jedlé př. hřib dubový, bedla vysoká, kozák březový b) nejedlé př. hřib žlučník neohrožují lidské zdraví, ale mají odpornou (hořčák) chuť c) jedovaté př. muchomůrka zelená, červená, tygrovaná Pravidla sběru hub sbírat jen dobře známé houby - odříznutí nožem neničí podhoubí - nikdy do igelitového sáčku (zapaří se) - vždy je co nejdříve zpracovat Uč. str. 11-14 Ref: Zjistěte 10 druhů jedovatých hub a najděte o nich zajímavosti

12. hodina Lišejníky - organizmy složené z houby a řasy žijí spolu v trvalé symbióze - žijí na kmenech a větvích stromů, na kamenech i na povrchu půdy - velmi rozmanité liší se tvarem i barvou stavba těla řasy fotosyntézou vytvářejí organické látky, které houba spotřebovává houba poskytuje řasám vodu s minerálními látkami - chrání svým tělem buňky řas před suchem (velmi odolné organizmy) - jednoduché tělo tzv. stélka stavba od vnější strany: zástupci terčovka bublinatá šedé povlaky na kůře stromů - dutohlávka sobí keříčkovité útvary na zemi - roste i ve velmi chladných oblastech - terčík zední žluté povlaky (skály, zdi) ochranná houbovitá vrstva buňky řas vlákna hub příchytná vlákna (přichytává se jimi k podkladu) výskyt osídlují i velmi nehostinná místa polární oblasti, tundry, velehory - nejčastěji na skalách, kamenech, kmenech a pařezech stromů, zdech, plotech, střechách šíření rostou velmi pomalu - snadno se šíří do okolí po vyschnutí - vítr - nasají-li vodu nové lišejníky význam 1) urychlují zvětrávání skal vzniká půda Uč. str. 15 16 2) potrava živočichů v polárních oblastech 3) výroba barviv a léčiv 4) BIOINDIKÁTOŘI ukazatelé čistoty ovzduší - žijí jen tam, kde je čisté životní prostředí

13. hodina Mechy výskyt lesy vlhčí místa, kde není vrstva listí - mechové polštáře složené z jednotlivých mechových rostlinek - schopnost fotosyntézy (výživa) druhy liší se tvarem, někdy i barvou - př. ploník ztenčený zelené polštáře na lesní půdě bělomech sivý, Stavba těla příchytná vlákna lodyha s lístky štět tobolka s čepičkou Rozmnožování z výtrusů se vyvine vlákno podobné řase z některých vláken rostliny samčí, z jiných samičí na samičích rostlinách štět s tobolkou uzavřenou víčkem a zakrytou čepičkou v tobolce výtrusy po dozrání vypadávají dostanou-li se do vlhka vytváří vlákno Význam mechové polštáře zadržují hodně vody voda se odpařuje postupně a) v lese je větší vlhkost vzduchu než v okolí i v době sucha b) chrání lesní půdu před vysycháním a pomáhá ji zpevňovat - žije v něm velké množství drobných živočichů mezi mechy patří i rašeliníky význam fosilní zdroj energie - akvaristika úprava vody, materiál pro dna akvárií - léčba lidí rašelinné lázně - hnojivo v zahradnictví humus a lepší schopnost půdy nasávat vlhkost - izolační materiál Uč. str. 16 18 DÚ str. 16 nakreslete do sešitu rostlinku mechu

1) Přinést některý z druhů mechů 14. hodina 2. laboratorní práce Pozorování mechů 2) Příprava mikroskop, podložní sklo, krycí sklíčko, pinzeta, špendlík, kapátko, kádinka s vodou, hadřík, lupa, některý z druhů mechů 3) Postup: a) Do sešitu nakreslit mechovou rostlinku b) Lupou pozorovat jeden lístek mechové rostliny do sešitu nakreslit jeho tvar c) Příprava mikroskopického preparátu lístek mechu měříku nakreslit do sešitu několik nejlépe zřetelných buněk 3) Otázky a) Jaký význam mají jednotlivé části pozorované rostliny? b) Co mají společného zelené řasy a mechy? c) Které části pozoruješ v buňkách mechových lístků? Zbytek hodiny zkoušet

15. hodina Kapradiny - výtrusné rostliny - cévnaté jsou vytvořena jednoduchá vodivá pletiva kapradiny - často tvoří rozsáhlé porosty v lesích na stinných a vlhkých místech - v půdě kořeny a podzemní stonek (oddenek) z něho vyrůstají kořeny a na jaře listy postupně se rozrůstá, větví kapradina se rozšiřuje do okolí kapradiny (vytrvalé byliny) - vývojový cyklus: jaro nové listy (tvar stočeného péra) ochrana před nadměrným výparem vody voda stéká do středu - zavlažuje oddenek a kořeny - fotosyntéza, výpar vody, dýchání květen na spodní straně listů se tvoří bělavé, později rezavě hnědé výtrusnice zde se tvoří výtrusy léto výtrusnice se prudce otevře a výtrusy jsou vymrštěny do okolí vyklíčí z nich na vlhkém místě drobné vlákno později se změní v drobný lupínek z něho pak nová rostlina podzim listy zežloutnou, živiny z listů odvede voda do oddenku listy odumřou zima přečkává ji v podobě kořenů a oddenku Pletiva: a) dřevní části tzv. cévice vedou vodu a živiny do nadzemní části rostliny b) lýková části tzv. sítkovice vedou produkty fotosyntézy do oddenku Druhy kapradin kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, kapraď osténkatá Uč. str. 18 19

16. hodina Plavuně, přesličky Plavuně drobné byliny vidličnatě větvený stonek - šupinaté listy: a) zelené - fotosyntéza - většinou chráněné rostliny - druh př. plavuň vidlačka Přesličky b) žlutohnědé nesou výtrusnice - byliny článkovaný stonek dutý a rýhovaný - postranní stonky vyrůstají v přeslenech tzn. vyrůstají z 1 kolínka hlavního stonku - lodyhy: 1) na jaře z oddenku vyrůstá nezelená lodyha s výtrusným klasem po uzrání a vypadání výtrusů uschne a opadne 2) v létě po zaschnutí jarní lodyhy vyroste zelená lodyha fotosyntéza tvorba organických látek část z nich se přesune jako zásoba do oddenku tak přečká zimu - druh: př. přeslička lesní, přeslička rolní Tvorba černého uhlí: - v prvohorách před stamiliony let - u nás stromovité (až 30 metrů vysoké) kapradiny, plavuně i přesličky vytvářely rozsáhlé lesy Uč. str. 20 21 - ukládání odumřelých zbytků v močálech zde miliony let - dostávaly se hlouběji pod zemský povrch bahno, písek, pohyby zemské kůry - bez přístupu vzduchu prouhelňování vznik černého uhlí

17. hodina Nahosemenné rostliny Semenné rostliny nejvíce rozšířená skupina rostlin - dělení: a) nahosemenné semena - jsou nahá nejsou ukryta v plodech - nacházejí se v šišticích (šiškách) - šišky se skládají ze šupin přirostlých na vřeteno b) krytosemenné Nahosemenné rostliny: a) jinany b) jehličnany Jinany největší rozvoj v druhohorách - dnes pouze jediný druh jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) - pěstuje se i u nás - volně v JV Číně - využití příprava léčebných preparátů a kosmetických přípravků Jehličnany většinou stále zelené dřeviny stromy nebo keře - hlavní znak jehlicovité listy na zimu neopadávají (s výjimkou modřínu) - další znak v jehlicích i ve dřevě pryskyřičné kanálky ochrana před dřevokaznými houbami - př. borovice lesní dřevnatý stonek spodní část se nazývá kmen - horní část u mladých rostlin se pravidelně větví - dle počtu pater lze usuzovat na věk - u starších borovic zůstávají jen horní větve ty tvoří korunu stromu - kořenová soustava hlavní kořen nejhlubší často až do hloubky 15 metrů - postranní kořeny rod borovice nenáročné na podmínky - strom (př. borovice lesní) i keř (př. borovice kleč) - jehlice ve svazečcích po 2, 3 i 5 - při silném větru se nevyvrátí, ale zlomí (hluboké kořeny) - velké množství pryskyřice (smůly) Učebnice str. 22

18. hodina Nahosemenné rostliny (rozmnožování) - na větvích vyrůstají samčí a samičí šištice - samčí v nich velké množstvím pylu (samčí pohlavní buňky) - samičí v nich dvě nechráněná vajíčka (samičí pohlavní buňky) - větrosnubné opylení pomocí větru (přenos pylových zrnek na povrch vajíček) - pylová zrnka zde klíčí dojde k oplození samčí pohlavní buňka splývá se samičí - po oplození se vajíčka přeměňují v křídlatá semena a samičí šištice dřevnatí vzniká šiška za sucha se rozevírá uvolňují se zralá semena pomocí křídel se rozšiřují do okolí z vyklíčených semen vyrůstají semenáčky - většina uzrálých semen nevyklíčí nedostanou se do vhodných podmínek (obvykle nedostatek vody) - nevyroste ani řada semenáčků nedostatek světla nebo živin - mráz, sníh, okus zvěří - druhy rozmnožování: a) pohlavní podstatou je oplození splynutí pohlavní buňky samčí a samičí b) nepohlavní vzniká-li nový jedinec pouze z jedné buňky (výtrusu) nebo z části jedné rostliny (př. rozrůstání mechů či kapradin) - u všech jehličnanů dochází postupně po několika letech k výměně jehlic stále zelené rostliny (výjimkou je modřín) - jehlice spadlé na zem se obvykle rozkládají velmi pomalu - lesní půda je chudá na humus zákaz odnášet ji z lesa - nečistoty z ovzduší působí dlouhou dobu na jehlice stromu poškozují je - jehlice hnědnou a dříve opadávají strom postupně hyne - nejvíce citlivé jedle a na horách smrky Učebnice str. 22, 23, 25

19. hodina Druhy jehličnanů - rozšíření - jehličnaté lesy (př. bor, smrčina, jedlina), - smíšené lesy (př. jedlobučina) - i samostatně - borovice kleč nad horní hranicí rozšíření lesa Smrk ztepilý mírné až chladné pásmo - jehlice hranaté, špičaté, na větvích všestranně rozestavěné - kořeny mělké silný vítr je vyvrátí - koruna kuželovitá - podlouhlé šišky visí dolů, nerozpadavé - měkké dřevo stavebnictví, výroba nábytku - často umělé vysazovány smrkové monokultury Jedle bělokorá velký strom, kmen rovný, hladký, šedobílý - jehlice tupé, ploché, ve dvou řadách, na spodní straně 2 bělavé proužky - šišky podlouhlé, postaveny vzhůru, na větvích rozpadavé Borovice lesní ploché, dlouhé, ostře špičaté jehlice, ve svazečcích po 2 - šišky malé nerozpadavé - výroba nábytku Další druhy borovic: Borovice černá, Borovice vejmutovka, Borovice kleč atd. Modřín opadavý ve vyšších polohách, na okraji lesů (světlo) - jehlice na zimu opadávají - výroba nábytku Drobné stromy nebo keře: Jalovec obecný - chráněná rostlina - výroba koření, likérů Tis červený - celá rostlina je jedovatá (kromě plodu) - chráněná rostlina Další jehličnany zerav západní (tůje) živé ploty - zerav východní, cedr, sekvojovec (mamutí strom) Učebnice str. 24

20. hodina 3. laboratorní práce pozorování jehličnanů 1) Přinést větvičky jehličnanů, šišky, kousky borky, semena 2) Potřeby lupa, pinzeta, učebnice, větvičky jehličnanů, šišky, kousky borky, semena 3) Postup a) pozoruj předložené části jehličnanů bez lupy i slupou b) Vyber a přiřaď k sobě ty části jehličnanů, které k sobě patří c) Urči jednotlivé jehličnany 4) Otázky a) Dle kterých znaků můžeme určovat jehličnany? b) Které druhy jehličnanů jsi určil? c) Jak se rozšiřují semena jehličnanů? d) Proč jsme vynechali tis?

lesy jehličnaté, smíšené, listnaté 21. hodina Krytosemenné rostliny lesní podrost keře a byliny, které v lese rostou pod stromy - patra keřové, bylinné, mechové stonky: 1) dřevnaté - stromy a keře 2) dužnaté byliny Byliny - v jehličnatých lesích často šťavel kyselý - v listnatých lesích často lipnice hajní šťavel kyselý drobná bylina, rostoucí do výšky 5 15 cm - květy jednotlivě na tenké stopce, která převyšuje listy - kvete v dubnu a květnu - listy pouze přízemní lodyha zcela zakrnělá - jednotlivé listy mají srdčitý tvar na spodní straně chlupy - oddenek podzemní přeměněný stonek rozrůstá se vodorovným plazením rozvětvuje se do okolí lipnice hajní trsnatá tráva výška: 30 80 cm - stéblo tenké, bohatě olistěné - listy ploché až svinuté modro až tmavě zelené - kvete od května do června Šťavel i lipnice - květy: samčí i samičí část samčí tyčinky (tvorba pylu) - samičí - pestík Uč. str. 26 - opylení přenos pylu z tyčinek na pestík šťavel pomocí hmyzu - lipnice pomocí větru - pyl se zachytí na blizně pestíku vyklíčí prorůstá čnělkou (pylová láčka) samčí pohlavní buňka pronikne do semeníku zde jsou uložená vajíčka - oplození splynutí samčí i samičí pohlavní buňky z vajíčka vznikne semeno a ze semeníku plod

22. hodina Krytosemenné rostliny Krytosemenné rostliny semena jsou uložena v plodech - druhově mnohem bohatší než nahosemenné Vytrvalé byliny byliny, které přezimují v podzemí v podobě hlíz, oddenků, cibulek a povrchových výběžků - nadzemní části rostliny hynou - na jaře vyrážejí nové rostliny - každý rok kvetou a vytvářejí další semena Hlíza rostlinný orgán různého původu, ve kterém se ukládají živiny - často bývá ztlustlá navýšení kapacity - zásobárna živin využívá se v nepříznivém období - oddenková hlíza - brambor - stonková hlíza kedluben - kořenová hlíza orsej jarní Cibulka podzemní zásobní orgán rostlin někdy přesahuje nad zemský povrch - vznikla přeměnou listů a dolní části stonku - části: kořeny, podpučí, pupen, šupiny Ekologická nika organizmus se dokáže přizpůsobit podmínkám prostředí - občas vede k vývoji nových druhů organizmů - př. v lese mnoho lesních bylin rychle raší a kvete brzy na jaře, kdy jsou stromy ještě bez listů byliny tak mohou využít plné osvětlení - živiny k tomu čerpají z podzemních částí, v nichž přezimovaly Vegetativní rozmnožování druh nepohlavního rozmnožování (jinak než pomocí výtrusů a semen) - častý u vytrvalých bylin, bakterií a hub - některé rostliny zvláštní nepohlavní rozmnožovací orgány - př. jahodník z přízemních listů rostou šlahouny v určité vzdálenosti zakořeňují zde rostou nové rostliny - další příklady oddenky kosatec, - hlízy brambory - stonek kaktus

23. hodina Druhy lesních bylin sněženka předjarní jarní rostlina kvete od února do března bílé květy - vlhká půda louky, listnaté, smíšené lesy - mírně jedovatá - ohrožená (chráněná) bledule jarní jarní rostlina kvete od února do dubna bílé květy se žlutou až zelenou skvrnou pod špičkou - vlhká půda louky, lesy sasanka hajní - listnaté lesy - plazivý oddenek na konci lodyhy 1 bílý květ s 6 okvětními lístky - čerstvě utržená rostlina je jedovatá - 30 rostlin: smrt dospělého člověka - po kontaktu s očima a kůží záněty, puchýře - po usušení: lék proti revmatu (jedovatost mizí) jahodník obecný lesní jahoda - výskyt: slunná místa v lesích - léčivý látková výměna, žaludek, střeva, močové cesty, hemeroidy - mladé listy, kořen, zralé plody prvosenka jarní petrklíč - listy v přízemní růžici - vonné žluté květy - příprava čajů: léčba horních i dolních cest dýchacích svízel vonný květy: drobné bílé, krásná vůně - lékařství masti na drobná poranění - léčitelství dobré usínání - mírně jedovatá droga konvalinka vonná - plod: jedovatá jasně červená bobule vraní oko čtyřlisté - plod: jedovatá kulatá černá bobule odporná chuť plicník lékařský - lidové léčitelství: léčba plicních nemocí Další druhy: violka lesní, vrbka úzkolistá, pomněnka lesní, uč. str. 28-29

24. hodina Ochrana rostlin les různobarevné květy vytvářejí často nádherné pestré koberce mnohé lesní rostliny obsahují léčivé nebo vonné látky - jedovaté látky rozmanitost bylinného patra závisí na druhu lesa - význam pro život lesních živočichů mnohé rostliny vzácné (řídký výskyt) některé druhy hrozí jim vyhynutí příčina - změny prostředí vlivem lidské činnosti - některé rostliny se jim nedokáží přizpůsobit - př. kácení lesů, změna druhového složení, zavlečení nepůvodních druhů, jedovaté chemické látky v ovzduší apod. následek: vyhynutí jednoho druhu může vést k zániku dalších druhů organizmů, které jsou na něm závislé (vzájemné vztahy v ekosystému, kauzální řetězec) - vyhynulé rostliny nejsou v ekosystémech nahraditelné ochuzování ekosystémů ochrana rostlin velký význam pro život lesa jeho bohatost a krásu - některé druhy rostlin se dle zákona nesmí trhat, - jiné druhy zákaz vyrývat jejich podzemní části!!! ZBYTEČNĚ NETRHÁME ŽÁDNÉ ROSTLINY!!!!!!! V LESE NIC NENIČÍME A CHOVÁME SE SLUŠNĚ!!!!

25. hodina Listnaté stromy - výrazně se liší od jehličnatých stromů svými listy - na zimu opadávají zploštělé se síťovou žilnatinou - části řapík čepel (buď jednoduchá nebo složená z jednotlivých lístků) - společné znaky s jehličnatými stromy - kořenová soustava, zdřevnatělý stonek (kmen a koruna) - druhy listnatých stromů: 1) Čeleď: Bukovité a) Dub letní společenstva: doubravy - výskyt: teplejší oblasti (nížiny) - dlouhověký až 500 let - větrosnubný (opylovaný větrem) - jednodomý jak samčí, tak samičí květy vyrůstají na jedné rostlině - kvete na jaře květy samčí - jehnědy samičí drobné, nenápadné - listy typický tvar - kmen tmavě hnědý - dřevo velmi tvrdé nábytek, parkety, pražce, vodní stavby (nehnije) - koruna solitérní stromy velice široká - v lese omezena ostatními stromy - plod žalud potrava pro lesní zvěř - tzv. duběnky nejsou plody, ale vývojové stádium hmyzu - další druhy: dub zimní, dub cer, b) Buk lesní společenstva: bučiny - větrosnubný, jednodomý, jednopohlavní květy - dřevo velmi tvrdé parkety, nábytek - rozdíl od dubu : a) tvar listů čepel je vejčitá b) barva kmene šedý (hladký) c) plod bukvice potrava pro lesní zvěř

26. hodina Druhy listnatých stromů 2) Čeleď : břízovité a) Bříza bělokorá - plevelný strom s bělavým kmenem a s jehnědy - dřevo: měkké (vhodné pro rozdělávání ohně v přírodě) - další druhy: bříza bradavičnatá b) Habr obecný společenstva: habřiny - kmen hladký, tmavošedý - dřevo tvrdé nábytek, dřevěné součásti nářadí c) Olše lepkavá společenstva: olšiny (trvale vlhká půda) - dřevo: měkké, sytě žlutočervené - kmen: v mládí - hladký, šedivý ve stáří rozpraskaný černohnědý - listy - mladé lístky lepivé - opadávají zelené - výskyt - často na březích řek a potoků nebo v močálech pod vodou neomezená trvanlivost - význam: zpevňování břehů potoků d) Líska obecná plod - lískové oříšky - dřevo řezbářství, košíkářství 3) Čeleď: javorovité specifický tvar listů Kanada - využití javorový sirup přírodní sladidlo - dřevo nábytek, smyčcové hudební nástroje - druhy př. javor klen, javor babyka (může být i jako keř) 4) Čeleď: lipovité př. lípa srdčitá náš národní strom, může žít i tisíc let uč. str. 33 - listy - typicky srdčité - květy medonosné, léčivé - dřevo měkké (řezbářství) - další druhy př. lípa velkolistá

27. hodina Druhy listnatých stromů a keřů 5) Čeleď: vrbovité př. vrba jíva dvoudomá rostlina (samčí a samičí strom) - samčí květy jehnědy (tzv. kočičky) - velmi měkké dřevo - pomlázka - výskyt v místech s dostatkem vody a světla - zejména v okolí řek a v místech ovlivněných člověkem (lomy, železniční náspy apod.) - další druh tzv. smuteční vrba další listnaté stromy: topoly rychle rostoucí dřeviny, cíleně pěstované pro produkci biomasy - druhy: př. topol bílý jilmy dřevo - dobře ohebné, nesnadno se štípe - výroba ohýbaného nábytku, luku, pažeb pušek atd. jírovec maďal okrasný strom parků a alejí plod: tzv. nejedlý kaštan kaštanovník setý plodem je jedlý kaštan - silný alergen Keře v lesích tvoří tzv. keřové patro - rozdíl od stromu: absence hlavního kmene k větvení dochází u země nebo těsně nad ní a) bez černý plody černé (u bezu hroznatého: červené) - semena šířena ptáky - využití řada léčivých účinků - bobule (bezinky) přísada do kompotů, likéry, marmeláda - přísloví před heřmánkem smekni a před bezem klekni b) ostružiník maliník rostou na něm maliny c) ostružiník křovitý rostou na něm ostružiny d) brusnice borůvka rostou na ní borůvky e) brusnice brusinka rostou na ní brusinky f) vřes obecný zdroj potravy pro ovce a jeleny při nízké sněhové pokrývce - využití dříve místo chmele do piva - kvalitní med uč. str. 30 34

28. hodina Měkkýši - bezobratlí živočichové - přes 100 000 druhů - dělení: plži, mlži, hlavonožci - hlavní znaky: 1) měkké tělo dělí se na hlavu, nohu a útrobní vak 2) nemají vnitřní kostru 3) vnitřní orgány ukryty v útrobním vaku 4) útrobní vak kryt pláštěm na povrchu vápníková schránka a) plži ulita (někteří bez ní) b) mlži - lastura c) hlavonožci buď zcela chybí (chobotnice) nebo přeměna v sépiovou kost (sépie) 5) rozmnožují se pohlavně, buď vejcorodí nebo živorodí 6) některé druhy př. hlemýžď zahradní hermafroditi jeden organizmus má samčí i samičí pohlavní orgány 7) vývin buď přímý (vylíhlý jedinec je podobný dospělci) nebo přes larvu Plži nejpočetnější skupina měkkýšů - žijí na souši i ve vodě - v ústní dutině orgán podobný jazyku příjem rostlinné potravy - př. slimák popelavý stavba těla noha (vylučuje se sliz usnadňuje pohyb) - hlava - na ní dva páry tykadel (velmi citlivá, vysunovatelná) na delším páru oči - štít na hřbetě za hlavou - chrání útrobní vak (u hlemýždě ulita) - zima zahrabaní v listí a pod kameny - jaro vajíčka, přímý vývoj - potrava pro brouky, ptáky, obojživelníky i savce - další druhy hlemýžď zahradní, páskovka hajní Mlži sladké vody, moře př. škeble rybničná, perlorodka říční, ústřice jedlá Hlavonožci pouze v moři živí se dravě, jednoduchý mozek, oko podobné obratlovcům - př. sépie, krakatice (až 20 metrů), chobotnice Uč. str. 35

- nejpočetnější kmen z říše živočichů 29 hodina Členovci - Znaky 1) tělo nejčastěji rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček 2) kutikula vrstva pokrývající povrch těla - opora těla, ochrana vnitřních orgánů - tvoří vnější kostru těla (určuje jeho tvar a rozměry) - brání růstu svlékána a nahrazována novou 3) četná smyslová ústrojí př. na tykadlech, končetinách 4) dýchání buď celým tělem nebo dýchacími orgány (žábra, plicní vaky, vzdušnice) 5) cévní soustava otevřená krev není v cévách, ale volně v těle 6) většinou oddělené pohlaví přímý vývoj nebo přes larvu - Hlavní skupiny: 1) pavoukovci 2) korýši 3) vzdušnicovci (mnohonožky, stonožky, hmyz) - Pavoukovci 1) pavouci 2) sekáči 3) roztoči 4) štíři - hlavní znaky pavoukovců 1) tělo složené ze 2 částí hlavohruď, zadeček 2) první pár končetin přeměněn v klepítka příjem potravy 3) druhý pár přeměna v makadla - hmat 4) 4 páry kráčivých končetin 5) nervová soustava na břišní straně těla - zachycení a zpracování podnětů působících na organizmus a zajištění odpovídající reakce na ně 6) cévní soustava na hřbetní straně těla - transport živin, plynů a odpadních látek z tkání nebo do tkání (tkáň: soubor podobných buněk, které plní určitou funkci př. svalová, nervová)

30. hodina Pavouci, sekáči Pavouci Znaky 1) hlavohruď je se zadečkem spojena krátkou stopkou 2) křižák na hlavohrudi - 8 drobných oček a ústní ústrojí - klepítka tvar drápků ústí do nich jedová žláza s jedem - makadla samci jimi předávají pohlavní buňky do těla samic - na zadečku světlé skvrny v podobě kříže 3) mimotělní trávení do kořisti nanesou trávící šťávy rozložení vnitřních tkání vzniklou tekutinu pavouci nasávají 4) některé druhy staví sítě na konci zadečku snovací bradavky z nich vylučuje tekutinu, která na vzduchu tuhne pavučinové vlákno posledním párem končetin je spřádáno do sítí (instinktivní chování vrozené, nemusí se ho učit) do nich chytá kořist (nejčastěji hmyz) 5) oddělená pohlaví samečkové menší (někdy je po spáření samička sežere) - samička klade oplodněná vajíčka do pavučinových obalů kokonů - dospělci před zimou hynou - na jaře přímý vývoj Druhy př. křižák obecný, sklípkani, tarantule, snovačka jedovatá (černá vdova) Sekáči Znaky 1) hlavohruď není se zadečkem spojena krátkou stopkou 2) netkají sítě kořist chytají dlouhými nohami 3) v případě nebezpečí odhodí některou z dlouhých nohou ta se po odhození sama pohybuje (seká) zaujme nepřítele a sekáč unikne Druhy sekáč domácí Učebnice str. 36 Bude písemka od druhů lesních bylin

31. hodina Štíři, roztoči, lesní korýši Štíři - silně vyvinutá makadla v podobě klepet - na zadečku hrot s jedovou žlázou draví živočichové - př. štír kýlnatý (dříve Slapy), štír egejský Roztoči - drobní živočichové - hlavohruď je se zadečkem srostlá v jeden celek - nejčastěji žijí v lesní půdě: řada z nich zde napomáhá rozkladu zbytků organizmů na humus - klíště obecné žije hlavně v listnatých lesích (na keřích, travinách a spadlých listech) - živí se sáním krve živočichů - samička může nasát tolik krve, že se její tělo zvětší až 300krát - při zakousnutí vnáší do těla látky, které tiší bolest a brání srážení krve - svědění až po pevném zakousnutí - vnější cizopasník (parazit) žije na povrchu těl jiných živočichů na jejich úkor - velmi nebezpečné klíšťová encefalitida (zánět mozkových blan) - borelióza v neléčené fázi napadne nervovou soustavu - klíště vykývat a ránu vydezinfikovat nevytahovat ho násilím mohlo by se přetrhnout a část zůstat v těle - problémy většinou indikuje červená skvrna v okolí místa přisátí Lesní korýši - druh stínka obecná žije zejména v listnatých lesích (pod kameny, kůrou stromů a ve spadaném listí) - přispívá k vytváření humusu v lesní půdě - svrchní část těla chráněna článkovaným krunýřem šedohnědé barvy - článkovité končetiny společný znak s pavouky Uč. str. 36-37

- nejpočetnější skupina členovců 32. hodina Vzdušnicovci - společný znak vzdušnice trubičky, pomocí nichž dýchají vzdušný kyslík - ústí na povrch těla - kyslík proudí přímo ke tkáním - dělení: a) Mnohonožky b) Stonožky c) Hmyz Mnohonožky žijí pod listím, kameny i kůrou stromů - tělo zpevněno krunýřem (kruhové) - na každém článku dva páry nohou - většinou býložravci - druhy: př. mnohonožka zemní, svinule lesní (při ohrožení se svinuje do kuličky) Stonožky tělo měkké, zploštělé - na každém článku pouze jeden pár končetin směřují do stran - živí se dravě - př. stonožka škvorová Chvostoskok velmi drobný a velmi častý živočich podílí se na tvorbě humusu - dovede skákat pomocí zvláštní vidlice na zadečku Hmyz nejpočetnější skupina živočichů přes milion známých druhů - odhad 20 milionů dosud nepopsaných druhů - Znaky: 1) tělo rozděleno na hlavu, hruď zadeček učebnice str. 38 2) na hlavě jeden pár tykadel 3) ústní ústrojí přizpůsobené k druhu přijímané potravy př. kousací (střevlík), bodavě sací (komár), sací (motýli) 4) jeden pár složených očí každé oko složeno z mnoha malých oček, které společně vytvoří mozaikový obraz 5) na hrudi dva páry blanitých křídel (u brouků 1 pár přeměněn v krovky) - tři páry končetin

33. hodina Hmyz Dělení dle způsobu rozmnožování: 1) hmyz s proměnou nedokonalou (vajíčko larva dospělec) larvy se podobají dospělci - př. vážky, vši 2) hmyz s proměnou dokonalou (vajíčko larva kukla dospělec) - př. blechy, brouci, motýli Mravenci zástupci hmyzu blanokřídlého - některé druhy mají žihadlo - př. mravenec lesní kousací ústní ústrojí - nepřímý vývoj s proměnou dokonalou - na konci zadečku jedová žláza kyselina mravenčí - užitečné soužití se mšicemi mravenci je rozšiřují po okolí - mšice vytvářejí sladkou šťávu, kterou mravenci sají - podobné vztahu člověka a hospodářských zvířat - mraveniště - typické kuželovité kupy ze zbytků rostlin (hlavně z jehličí) - nadzemní i podzemní část - žijí v něm i jiní živočichové složitě uspořádané vztahy několik různých skupin mravenců celek: kolonie - nejvíce neplodné bezkřídlé samičky dělnice starají se o larvy - nejvyšší postavení královna (oplozená samička matka) - okřídlení mravenci vylétají z mraveniště rojí se oplození samiček po oplození samečkové hynou a samičkám opadnou křídla (dělnice je dovedou zpět do mraveniště) - v jednom mraveništi velký počet matek (rozdíl od včel) - nedostanou-li se oplozené samičky zpět do mraveniště, mohou založit mraveniště vlastní mezi mraveništi války všežraví zahubí mnoho býložravého hmyzu a očistí les od zbytků uhynulých živočichů ochrana mravenišť důležitá součást ochrany přírody uč. str. 38 40 Referát: Sociální život mravenců

část života žijí ve vodě, část na souši - vyvinuli se z ryb 34. hodina Obojživelníci Stavba těla páteř složená z obratlů (lebka a 2 páry končetin) - dýchají plícemi a kůží - tenká kůže obvykle s ochranným nebo výstražným zbarvením a jedovatým výměškem Společné znaky s rybami 1) vývin ve vodě 2) proměnlivá teplota těla 3) pulci dýchají žábrami 4) kloaka společný vývod soustavy vylučovací, trávící, pohlavní Rozdílné znaky od ryb 1) dva páry končetin 2) jazyk 3) holá, hladká kůže (na ní sliz) kyslík snadno proniká do těla s ním i jedovaté látky citliví na čistotu prostředí u nás proto na řadě míst vzácní chránění živočichové Potrava draví živočichové loví pavouky, hmyz, měkkýše atd. Zimní strnulost - zimu přespávají ve ztuhlém stavu Rozmnožování a vývin v době rozmnožování žijí ve vodě na jaře sem putují cestou hynou pod koly aut - pohlavní rozmnožování žáby vnější oplození samci ve vodě oplozují vajíčka nakladená samicemi čolci a mloci vnitřní oplození samice kladou do vody již oplozená vajíčka (někteří živorodí) z vajíčka se líhnou larvy (pulci) vývin v dospělého jedince: nejprve se vyvinou zadní končetiny, později přední a u žab zanikne ocas Skupiny 1) ocasatí ocas po celý život, většinou noční lovci - př. čolek obecný tůně a zarostlá říční ramena, tělo: 9 cm dlouhé zploštělý ocas - rychlý pohyb, - př. mlok skvrnitý asi 20 cm, žluté skvrny na černé kůži, žije v lesích 2) žáby krátké a zavalité tělo - přední končetiny kratší (4 prsty), zadní delší (5 prstů) - u skokana velký rozdíl pohyb skákáním - u ropuchy malý rozdíl pohyb lezením - mezi prsty plovací blány - velké vypouklé oči se třemi víčky - vymrštitelný jazyk lov hmyzu

35. hodina Druhy žab, plazi Druhy žab 1) Kuňka žlutobřichá nejčastěji - malé dočasné vodní plochy (př. vyjeté koleje na nezpevněných lesních cestách) - velikost 5 cm, bradavičnatá kůže 2) skokani skokan hnědý, skokan zelený atd - velikost asi 10 cm, - žijí u rybníků se zarostlými břehy - skokan hnědý mimo rozmnožování žije na souši - samci vydávají skřehotavý zvuk 3) ropuchy velikost asi 15 cm patří mezi velké žáby - bradavičnatá kůže ochrana před predátory - vlhká místa, ve vodě jen v době rozmnožování - př. ropucha obecná, ropucha zelená 4) rosnička zelená - velikost asi 6 cm, živí se mouchami - žije na keřích a listnatých stromech - je schopna se udržet na hladkých svislých plochách - silný zvuk Plazi - suchozemští obratlovci tělo pokryté tuhými rohovitými šupinami - studenokrevní teplota těla závisí na teplotě okolního prostředí - vyvinuli se z obojživelníků ryboještěři, ptakoještěři, dinosauři - anatomie dýchají výhradně plícemi - mezi ústní a nosní dutinou tzv. Jacobsonův orgán rozpoznání pachu kořisti na velkou vzdálenost - dokonalejší smysly než obojživelníci barevné vidění - schopnost rozpoznat i nepatrné změny teplot - rozmnožování a) vejcorodí vajíčka kladou na souš podobná ptačím - krokodýli se starají o hnízdo s nakladenými vajíčky b) vejcoživorodí vývoj jedince ve vajíčku uvnitř těla samice - mláďata se líhnou při kladení vajec př. slepýš křehký c) živorodí zárodek se vyvíjí v těle samice - př. ještěrka živorodá

36. hodina Druhy plazů 4 řády 1) Želvy 2) Krokodýli 3) Šupinatí hadi, ještěři 4) Hatérie pouze 2 druhy vývojově nejstarší Nový Zéland 1) Želvy krátké tělo kryto krunýřem roste spolu s tělem - zatahují do něj hlavu, končetiny i ocas - žijí na souši i ve vodě - př. želva bahenní - délka 25 cm, 100 let, i střední Evropa (ale velmi málo) želva obrovská 1,5 m, 200 kg, 300 let, Galapágy 2) Krokodýli dlouhý, ze stran zploštělý ocas - mezi prsty plovací blány - silné zuby v zubních jamkách jako savci - př. krokodýl nilský 5 metrů Afrika aligátor severoamerický 6 metrů USA 3) Ještěři tělo pokryté šupinami pokožku svlékají po částech - některé druhy v nebezpečí odlomí ocas doroste jim - př. ještěrka obecná, slepýš křehký tělo bez končetin chameleon, gekon, varan, leguán 4) Hadi suchá pokožka pokrytá šupinami svléká ji vcelku - tělo bez končetin, oční víčka svléknou s pokožkou - př. zmije obecná - až 1 metr dlouhá - typická trojúhelníková hlava - po hřbetě tmavohnědý klikatý pruh (u samic ale nevýrazný) - rozeklaný jazyk zkoumá okolní prostředí - zuby několik drobných a 2 duté spojené s jedovou žlázou uštknutí - potrava hmyz, mláďata obratlovců, drobní hlodavci (myši, hraboši) - zimu přežívá ve ztuhlém stavu v zemních děrách - vzácná, chráněná - člověka uštkne jen tehdy, když na ni šlápne vždy nutné vyhledat lékaře před tím poraněnou část těla stáhnout obvazem nad ranou směrem k srdci (každých 10 minut převazy, ránu nikdy nevysávat ústy), minimum pohybu, otok ochlazovat vodou u lékaře sérum proti zmijímu jedu - další hadi užovka obojková, anakonda (amazonie), hroznýš (pralesy), krajta, kobra (Indie), chřestýš (Amerika) - nejjedovatější hadi mamba černá (Afrika), kobra královská

37. hodina Ptáci - vyvinuli se z dinosaurů - teplokrevní obratlovci stálá teplota těla asi 40 C - křídla, peří, zobák - vejcorodí - peří brk, prachové peří, obrysové peří (osten, prapory) - opeření se pravidelně obměňuje - 1) obrysové a) krycí kryje tělo, krk, hlavu b) letky peří na křídlech c) rýdovací pera na ocase 2) prachové pod obrysovým tepelná izolace - křídla slouží k letu - tučňáci ploutvovitá vesla, - někdy chybí př. kivi jižní - běhák zadní končetina přizpůsobena k různému pohybu plování, lov, hrabání, šplhání atd. - 4 prsty (3 dopředu, jeden dozadu) zakončené drápy - zobák bezzubý - přizpůsoben k různému způsobu získávání potravy př. lov (hmyz, ryby, další živočichové), vysekávání larev hmyzu z kmenů stromů, požírání plodů atd. Dravci př. káně lesní zahnutý zobák, silné drápy, bystré oči, výborný letec - loví hlavně hraboše: krouží ve vzduchu a pak se na ně vrhá střemhlav - další dravci př. jestřáb lesní (loví i menší ptáky), sokol stěhovavý, poštolka obecná, jestřáb lesní, orel skalní Sovy noční ptáci velké nepohyblivé oči, výborný sluch - hnízdí v opuštěných hnízdech dravců - všechny zákonem chráněny - př. kalous ušatý, výr velký (výška 70 cm), puštík obecný, sýček obecný, sova pálená Dravci i sovy udržování biologické rovnováhy brání přemnožení hrabošů a dalších živočichů důležitá ochrana i pro zemědělství - dobré je vytvářet jim vhodné podmínky pro hnízdění př. nechávat v lese i staré stromy Uč. str. 45-47

38. hodina Ptáci v lese Šplhavci uzpůsobeni k hledání a vytahování larev ze stromů - silný zobák dlátovitého tvaru (tesání do kmenů) - dlouhý jazyk - uzpůsobení ke šplhu po stromech - šplhavé nohy 2 prsty dopředu, 2 dozadu - rýdovací pera (ocasní) opora při šplhu - hnízdí v korunách a dutinách stromů - př. datel černý stálý pták (tzn. celý rok žije v oblasti hnízdiště) strakapoud velký, žluna zelená Pěvci běháky přizpůsobené k pohybu po stromech zadní prst je samostatně pohyblivý - zobák přizpůsoben k zobání - hlasové ústrojí tzv. syrinx zpěvem si vymezují území hájí své teritorium (hnízdní okrsek) - hnízda - miskovitá nebo využívají dutin po šplhavcích - mláďata po vylíhnutí značně nevyvinutá - někteří stálí, jiní stěhovaví (na zimu odlétají do jiných krajin instinkt) - potrava hmyz, žížaly, plži, semena, plody atd. - druhy kos černý, krkavec velký, různé druhy sýkor (uhelníček, parukářka atd.) pěnkava obecná, červenka obecná, drozd zpěvný (krásný zpěv), - sojka obecná varovným pokřikem upozorňuje živočichy na nebezpečí - na zimu si dělá zásobu žaludů v půdě mnohé nespotřebuje rozšiřování dubu Kukačka obecná živí se i velmi chlupatými housenkami, které jiní ptáci nesbírají - hnízdní parazitizmus vajíčka donese do hnízda zpěvného ptáka - ihned po vylíhnutí z něj vytlačí vejce a pravá mláďata - chováním a vzhledem se přizpůsobí svým pěstounům - občas bývá krmená kukačka větší než krmící pěstouni Ptáci v lese velké množství druhů (všechny chráněni) - velký význam př. rozšiřování lesních plodů, ochrana před přemnožením (př. hmyzu)!!!!!! Neubližujeme jim!!!!!!!!!!!! Při hnízdění se nepřibližujeme k hnízdům!!!!!! Uč. str. 47-50

39. hodina Savci - vývojově nejpokročilejší skupina obratlovců - žijí na souši, ve vodě i ve vzduchu - vývin z plazů, prudký rozvoj po vyhynutí dinosaurů - znaky 1) teplokrevnost stálá teplota těla (36 39 C) 2) naprostá většina rodí živá mláďata po narození krmena mateřským mlékem - zárodek se vyvíjí v těle samice vyživován placentou 3) oddělená pohlaví občas pohlavní dimorfizmus: samec se výrazně liší od samice př. velikostí, parožím, barvou atd. 4) tělo pokrývá srst často výměna srsti tzv. línání 5) kostru tvoří lebka, páteř (z obratlů) a kostra končetin 6) dýchání plícemi 7) krevní oběh zcela uzavřený 8) zuby mléčný a trvalý chrup třenové zuby, stoličky, řezáky, špičáky 9) mozek výrazně vyvinutý, dokonale vyvinuté smyslové ústrojí 10) oko součástí je čočka zajišťuje zaostřování řád: Sudokopytníci býložravci - sudý počet prstů hmotnost těla opírají o dva prsty (třetí a čtvrtý) - zakončeny kopýtky ostatní zakrněly 1. podřád nepřežvýkavci potravu nepřežvýkávají jednoduchý žaludek - př. prase divoké všežravec, nahoru zahnuté špičáky (kly) - pozor na samici, která vede selata hroch 2. podřád přežvýkavci přežvykují žaludek ze 4 částí bachor, kniha, čepec, slez - př. hospodářská zvířata tur, ovce, koza exotická zvěř žirafa, buvol, zubr, bizon lesní zvěř jelen evropský, srna obecná, daněk evropský, muflon uč. str. 51

40. hodina Savci našich lesů srna obecná pohlavní dimorfizmus srnec má parohy rozdíl od rohů nejsou duté - na zimu je shazuje - doba říje počátek léta jelen evropský stáří se určuje dle velikosti parohů a počtu větví (př. šestnácterák) - říje v říjnu daněk evropský do našich lesů uměle vysazen - samci parohy na konci lopatovitě rozšířené muflon samci mají rohy (uvnitř duté), které jim zůstávají po celý rok řád: Lichokopytníci u nás volně nežijí - rozdíl od sudokopytníků lichý počet prstů (kůň 1, nosorožec 3) váha těla na prostředním prstu - zakončeny kopytem - př. kůň, nosorožec, osel, zebra řád: Šelmy živí se převážně masitou potravou ostré drápy, výrazné špičáky a trháky - loví většinou za šera nebo v noci - pružné, svalnaté tělo - dobře vyvinuté smysly sluch, čich, zrak i hmat - velký význam pro udržování biologické rovnováhy!!!!!!! v lese se nikdy nedotýkejte živých ani uhynulých zvířat!!!!!!!!!! Psovití drápy nejsou zatažitelné - protáhlý čenich - řada z nich žije ve smečkách - svou kořist uštvou - př. liška obecná loví drobné živočichy (př. myši) - nebezpečný přenašeč vztekliny (v zemích, kde je vzteklina) vlk, šakal, hyena, kojot, fenek Kočkovití ostré, zatažitelné drápy, kulatá lebka, krátké čelisti - kočka divoká, rys ostrovid oba druhy velmi vzácně i v ČR - lev, tygr, levhart, jaguár, gepard, puma, ocelot Lasicovití protáhlé tělo s krátkými končetinami - z řitního otvoru vylučují při ohrožení páchnoucí výměšky - př. kuna lesní, lasice, jezevec, tchoř, fretka, vydra (ve vodě) Medvědovití největší šelmy, velká hlava, zavalité tělo, mohutné drápy - př. medvěd hnědý vzácně i v Beskydách medvěd lední, panda uč. str. 51 54