Stromy. Metodika k pracovním listům pro I. stupeň základní školy

Transkript

1 Stromy Metodika k pracovním listům pro I. stupeň základní školy V letech probíhal ve čtyřech základních školách v Jihočeském kraji projekt Dě& pro dě&, dě& pro přírodu. Tento projekt vytvořil a uskutečňoval Český nadační fond pro vydru z prostředků Evropského sociálního fondu a Státního rozpočtu České republiky. Hlavním tématem projektu se staly stromy a jejich význam pro přírodu i pro člověka. Účastníci prošli celoročním tema&ckým programem, sestaveným z hravě vedené výuky, terénních výzkumů, prak&ckých činnos6 a exkurzí. Vlastními kresbami a fotografiemi se podíleli na vzniku vzdělávací knihy. Součás6 projektu je i soubor tema&ckých pracovních listů, který držíte v ruce. Budeme rádi, pokud vám poslouží k obohacení výuky, dětem k utváření vědomos6 a sbližování s přírodou. Přejeme všem uživatelům trvalé nadšení pro práci s dětmi.

2 1 Každý strom má jiný kabát jírovec maďal lípa srdčitá bříza bělokorá dub letní bříza bělokorá dub letní jírovec maďal lípa srdčitá smrk ztepilý modřín opadavý borovice lesní Jak poznáme druh stromu podle siluety bez lis? Stromy bez lis6 mohou mít krásný tvar, který vynikne zejména při sněhové nadílce nebo námrazou na holých větvích. Každý druh stromu má specifický tvar, který vychází ze způsobu růstu jeho větví. Stačí se jen pozorně dívat... Spodní větve lípy se s věkem sklánějí k zemi. Postranní větve vyrůstají směrem ke slunci a proudí do nich více živin. Stará větev směřující k zemi postupně odumře. Tím spodní větve starších lip tvoří vlnky. Větve jírovců se s věkem také sklánějí k zemi. Jejich konce se však snaží obracet vzhůru za sluncem. Větve tak získávají esovité prohnu6, které ladí s měkkými křivkami barokních staveb. Možná i proto byly jírovce oblíbeným stromem do alejí vedoucích k barokním zámkům. Opadavé jehličnany Jehličí na zimu shazuje modřín opadavý. Pochází z Alp a Karpat a v České republice by přirozeně rostl pouze v Jeseníkách, takže stromy tohoto druhu, které potkáme, jsou vysazené člověkem. Modřín vyžaduje nezas6něné místo a snáší kamenitou půdu i vetší výkyvy teplot. Další jehličnany, které na zimu zcela opadávají, jsou např. metasekvoj čínská nebo také jinan dvoulaločný. 2

3 2 Není list jako list JAVOR MLÉČ JAVOR KLEN U nás rostou tři původní druhy javorů. Listy dvou z nich mají podobnou velikost a liší se tvarem laloků. Javor klen má laloky do tvaru go&cké klenby. Javor mléč po odlomení listu od větve roní mléko. BUK LESNÍ HABR OBECNÝ Na první pohled jsou si habr obecný a buk lesní podobné. Stačí se však lépe podívat a najdeš rozdíly. List habru je na okraji zoubkovaný. List buku je na okraji hladký. BŘÍZA BĚLOKORÁ TOPOL OSIKA Břízu bělokorou poznáme podle bílé kůry, ale velmi světlou kůru mají i topoly. Listy břízy bělokoré mají trojúhelníkový tvar a stopka je kratší než délka listu. Topol osika má listy skoro kulaté s lehce naznačenou špičkou a jejich stopka bývá delší než list. Díky dlouhé stopce se třesou i v lehkém vánku. Proto se říká: Třese se jako osika. DUB ČERVENÝ DUB ZIMNÍ Často se u nás vyskytuje dub červený, původem z Ameriky. Jeho listy mají špičaté laloky. Listy našich původních jsou si velmi podobné. Oba mají laloky oblé. Na hrázích jihočeských rybníků roste dub letní. Dub zimní zvládá chladnější podnebí výše položených oblas6. Nejlépe se rozliší podle délky stopky u plodů. Stopka u plodu dubu letního je delší než stopka u plodu dubu zimního. Plod dubů se nazývá žalud. 3

4 3 Květy stromů Květ jabloně Složení květu Popis čás6 květu: 1. kalich 2. kališní lístky (sepály) 3. koruna, okvětní plátky (petály) 4. tyčinky 5. pes6ky Převzato z Wikipedie (hip://cs.wikipedia.org/wiki/morfologie_květu) Tip k tématu: Výuku květních čás6 lze skvěle doplnit o jednoduchou skládačku. Na obrázcích je skládačka vyrobená z látky, doplněná o podložku se suchými zipy. Lze však použít i tvrdý papír a podobně 4

5 4 Plody a šišky stromů Plody a šišky na obrázcích v pracovním listu patří těmto stromům: smrk ztepilý borovice lesní buk lesní jírovec maďal olše lepkavá lípa srdčitá bříza bělokorá javor dub letní topol osika habr obecný Otázka v tajence: KTERÁ SEMENA ŠÍŘÍ VÍTR? Odpověď: Větrem se roznášejí semena smrku, borovice, olše, lípy, břízy, javoru, topolu a habru. Tip k tématu: Na procházce s dětmi můžeme nasbírat plody a šišky stromů a ve škole pak s dětmi objevovat semena, která jsou v nich ukrytá. Dě& si je mohou nakreslit a uvědomit si rozdíl mezi plodem či šiškou a semeny. Můžeme zkoušet vyhazovat semena do vzduchu a zjišťovat, která poletují, plach6 a která padají přímo k zemi. 5

6 5 Kořeny stromů Kůlový kořen dub, jedle Stromy s 6mto typem kořenů se málokdy vyvrá6 při vichřici. Mohou růst i na suchých místech, protože jejich kořeny skoro vždy dosáhnou pro vodu. Srdčitý kořen lípa, javor, buk Stromy s 6mto typem kořenů se vyvrá6 většinou jen při silné vichřici. Jejich kořeny dosáhnou pro vodu, pokud sucho netrvá příliš dlouho. Růst hlavního kořene s věkem stromu slábne tak, že ho silné vedlejší kořeny dorostou. Talířovitý kořen vrba, jeřáb, smrk Stromy s 6mto typem kořenů se často vyvrá6 při vichřici. Na suchých místech nebo za suchého počasí jejich kořeny nedosáhnou pro vodu a stromy špatně rostou. Líbí se jim na vlhčích místech. Také na horách, kde hodně prší a můžou své kořeny zachy&t mezi kamením. 6

7 6 Rosteme spolu Strom a člověk ve čtverečku jsou stejně staří. 70 let 15 let 1 rok 8-10 let 30 let novorozenec 20 let 6 let Více než 120 let - strom žije déle než člověk Tip k tématu: Vyhledejte v okolí školy stromy, které jsou alespoň přibližně stejně staré jako žáci, jejich rodiče, prarodiče či učitelé. Vytvořte si také fotografickou galerii těchto dvojic lidí a stromů. Žáci si na těchto příkladech mohou dobře představit, jak pomalu stromy rostou a že jejich život trvá déle než ten lidský. 7

8 7 Co prozradí letokruhy Výpočty pla6 pro pokácení roku 2014, pokud později, je třeba o patřičný úsek posunout ostatní čísla. Největší přírůstek byl v roce 2012 (lze také uznat roky 2011 či 2008). Stromu bylo 38 let.. Na problémy v růstu ukazuje výrazná promáčklina v levé čás& stromu v cca 1/2. Pravděpodobně došlo k poranění ODLOMENÁ VĚTEV je výrazná čára v pravé čás& letokruhu. JÁDRO je tmavší centrální část kmene. Na povrchu stromu je kůra, která může mít různou podobu, od tenké několikamilimetrové, až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru, která se postupně odlupuje. Takto rozbrázděná kůra se nazývá borka. Pod kůrou se nachází lýko, které je v podstatě jedinou živou čás6 kmene. Lýkem prochází sítkovice, které rozvádí organické látky po celé rostlině. Největší část kmene je vyplněna dřevem, což je v podstatě mrtvá hmota cév, skládající se z celulózy a ligninu. Mezi lýkem a dřevní čás6 se nalézá kambium, které se významně podílí na růstu kmene. Tento odstavec byl převzat z Wikipedie (hip://cs.wikipedia.org/wiki/strom) DŘEVO KAMBIUM LÝKO KŮRA 8 Tip k tématu: V přírodě můžeme rozdílnost struktury kůry stromů dětem více přiblížit různými ak&vitami. Oblíbená je například frotáž kůry, kdy se struktura kůry přenáší na přiložený papír voskovkami. Neméně oblíbená ak&vita spočívá v tom, že se dítě se zavázanýma očima přivede ke stromu a má se pouze hmatem seznámit s jeho povrhem. Toto lze doplnit i o následovné poznání daného stromu po odvedení dítěte zpět a rozvázaní očí.

9 8 Měříme stromy Prostřední smrky na obou obrázcích jsou stejně velké. Op&cky se mohou jevit různé vzhledem k velikos& okolních stromů na obrázku. Přesleny Podle počtu přeslenů u mladých jehličnanů lze snadno spočítat jejich věk. Tip k tématu: Kromě krejčovského metru nebo pásma lze k měření použít i obyčejný provázek. Výhodou je, že si dě& mohou po změření provázek ustřihnout a na koncích svázat. Obvod kmene jim tak zůstane zachován a později mohou porovnávat obvody různých kmenů ve svém okolí. Z této ak&vity se dá udělat i zajímaví soutěž o to, kdo najde ve svém okolí nejmohutnější strom. 9

10 9 Milování stromů JEDNODOMÉ stromy - jeden strom je domem pro samčí i samičí květy nebo pro květy oboupohlavné (např. líska, lípa) DVOUDOMÉ stromy - na jednom stromě jsou jen květy samčí a na druhém jen květy samičí. Jako příklad na pracovním listu zakroužkujeme vrbu se samčími a vrbu se samičími květy. tyčinka pestík Cesta bludištěm pro pylové zrnko jehnědy samčí květ lísky samičí květ lísky Jak se jmenuje plod lísky? Lískový oříšek Tip k tématu: Téma opylování lze dětem přiblížit různými ak&vitami. Na obrázku například házejí dě& pylová zrna na model pes6ku s bliznou opatřenou suchými zipy 10

11 10 Co mě žere? srnec žížala housenky motýlů mšice srnec sýkora žížala housenky motýlů mnohonožky kůrovec mšice chvostoskok žížala mnohonožky chvostoskok srnec sýkora žížala tesařík (larvy) housenky motýlů mnohonožky kůrovec mšice chvostoskok Pro mnoho živočichů i rostlin slouží strom jako potrava. Takoví živočichové a rostliny se nazývají KONZUMENTI. U zdravého stromu převládají &, kteří konzumují lis6, dřevo, lýko a kůru. Jiní se živí plody, květy či pupeny. S věkem stromu ubývá listů, květů a pupenů. Přibývá staré a odumřelé dřevo, které je potravou pro další živočichy a houby. Ti pomáhají rozložit tlející dřevo na živiny v půdě. Říká se jim ROZKLADAČI. Živiny z mrtvých stromů jsou důležité pro růst stromů nových. Hranice mezi konzumenty a rozkladači je pohyblivá. Každý něco konzumuje a také rozkládá. 11

12 11 Odkud strom bere energii 1 - Strom nasává vodu kořeny. Voda proudí do koruny stromu a do listů. Mnoho molekul vody se z listů odpaří, 6m ochlazují okolí stromu. 2 - Jiné molekuly vody (H 2 O) zůstávají v listech, kde za pomoci zeleného barviva CHLOROFYLU reagují s oxidem uhličitým (CO 2 ). Oxid uhličitý je vdechován listy. Reakci si představme jako tanec šes& párů molekul vody a oxidu uhličitého na zeleném parketu v záři slunečních reflektorů. 3 - Molekuly vody a oxidu uhličitého se přemění na jednoduchý cukr (C 6 H 12 O 6 ) a kyslík (O 2 ). Reakce probíhá celý den od východu do západu slunce. 4 - Cukry se rozbíhají do všech koutů stromu a rozdávají energii. Některé doběhnou až do kořenů a uloží se tam do zásoby na horší časy. 5 - Kyslík je důležitým odpadním produktem této reakce. Kyslík odlétá do vzduchu. Díky němu mohou všichni A takto vyjádříme tento děj, tedy fotosyntézu, pomocí chemické rovnice slunce 6 H 2 O + 6 CO 2 1 C 6 H 12 O O 2 chlorofyl Tip k tématu: Dětem lze pro ně poměrně složité téma fotosyntézy přiblížit například venkovní ak&vitou, ak&vitou, kdy dva týmy soutěží v naplňování kalíšků vodou a nafukováním balónů. Za každých šest balónků a kalíšků pak dostanou jednu kostku cukru. Snadno si tak osvojí základy tohoto chemického děje i poměry látek. 12

13 12 Lesní patra Mnohonožka: tráví celý život v kořenovém patře. Páskovka: potravu shání hlavně v bylinném patře, pohybuje se od mechového patra po keřové, přezimuje v půdě (kořenové patro). Pavouk: pavouci žijí ve všech lesních patrech (např. slíďáci obývají převážně mechové a kořenové patro, snovačky a maloočky tráví život většinou v bylinném patře, v korunách mohou žít třeba snovačky, zápředníci, skákavka). Tesařík: larvy tesaříků se vyvíjejí ve stromech, dospělci umí létat, pohybují se a shánějí potravu ve všech nadzemních patrech lesa. Mravenec: převážná část každého mraveniště se nachází pod zemí, mravenci se pohybují ve všech nadzemních patrech lesa. Rosnička: v zimě je zahrabaná v zemi, během ak&vního období se dokáže pohybovat ve všech nadzemních patrech lesa. Sova: pohybuje se a shání potravu všude kromě kořenového patra, hnízdo má většinou v du&ně stromu. Datel: pohybuje se a shání potravu všude kromě kořenového patra, hnízdo má v du&ně stromu. Sýkora: pohybuje se a shání potravu všude kromě kořenového patra, hnízdo má v du&ně stromu. Veverka: pohybuje se a shání potravu všude kromě kořenového patra, úkryt má ve stromech. Liška: pohybuje se ve výšce bylinného patra, úkryt (noru) má v kořenovém patře. Srnec: pohybuje se stále ve výšce bylinného patra, potravu nachází i v keřovém patře (včetně nízko položené kůry stromů). Pouze v jednom lesním patře žije a shání potravu mnohonožka. Do stromového patra se nedostane: mnohonožka (tráví celý život pod zemí, nesnáší světlo) liška (neumí šplhat po stromech ani létat) srnec (jako liška) Pro které živočichy je důležité, aby v lese bylo bylinné patro? Poslední otázka v pracovním listu má vést k zamyšlení. Všechny možné odpovědi jsou správné. Pro některé živočichy jsou byliny a trávy hlavním zdrojem potravy (páskovka, srnec), pro jiné hlavním lovištěm (pavouk, rosnička, sýkora, liška) nebo místem úkrytu (rosnička, pavouk, páskovka). Ostatní živočichové jej využívají alespoň příležitostně (bylinné patro jim dává více příležitos6 k získání potravy a úkrytu, než by měli bez něj). 13

14 13 Není les jako les Dokreslováním dvou různých typů lesa si žáci uvědomí jejich rozdíly. Smíšený les je zpravidla druhově rozmanitější co do počtu druhů rostlin i živočichů a nabízí pro ně větší množství úkrytů. Pestřejší skladba lesa také zvyšuje odolnost pro& hmyzím škůdcům, kteří se často specializují pouze na jeden druh stromu. Různé druhy stromů s různými typy kořenových systémů, a navíc různého stáří, zvyšují odolnost lesa vůči vichřicím. Ve smrkové monokultuře najdeme snáze suché chvojí na podpálení ohně. Množství zpracovatelného dřeva se odvíjí od konkrétního stavu lesů, v našem příkladu bude více zpracovatelného dřeva v monokultuře, která je již vzrostlá, a všechny stromy stejného stáří jsou připraveny ke zpracování najednou. Co se týče zas6nění lesa, bude záležet na stáří porovnávané monokultury nebo také na ročním období. Mladá smrková monokultura je neproniknutelnou houš&nou, ale vzrostlý les upravený probírkovou těžbou bývá světlejší. V listnatém lese se zas6nění mění i během roku. U tohoto bodu může být tedy obojí správně. 14 Lesní skrývačka Ze čtveřice obrázků v každém obdélníku spolu vždy tři nějak souvisí a čtvrtý se liší. 1. B - lípa - listnaté stromy H - smrk - jehličnatý strom S - javor - listnaté stromy D - dub - listnaté stromy 2. A - dub - vzrostlý strom O - dub - semenáček E - lípa - semenáček I - javor - semenáček 3. T - švestka - peckovina K - třešeň - peckovina P - broskev - peckovina B - lískový ořech - ořech 4. S - lípa - květ A - bez černý - květ R - smrk - šiška E - vrba - květ Nejtvrdší dřevo z našich původních stromů má HABR. 14

15 15 Obyvatelé stromu Obyvatelé stromu v pořadí z pracovního listu: MNOHONOŽKA Žije v půdě kolem kořenů, pomáhá jako rozkladač organické hmoty tvorbě půdy. KUNA LESNÍ Kuna mrštně vyleze po kmeni, leze po větvích a skáče i ze stromu na strom, když např. pronásleduje veverku. ROSNIČKA ZELENÁ Tyto žáby lezou, zvláště přes den, na stromy, kde díky svému zelenému zbarvení snadno uniknou pozornos&. VOLAVKA POPELAVÁ Volavky si u nás staví hnízda na stromech, na větvích často i odpočívají nebo přespávají. PUŠTÍK OBECNÝ Hnízdí v du&nách stromů v lesích, parcích i zahradách SVINKA OBECNÁ - Žije v půdě kolem kořenů, pomáhá jako rozkladač organické hmoty tvorbě půdy. Umí se svinout do kuličky. STRAKAPOUD VELKÝ Tesá si du&nu v kmenech nebo silnějších větvích. Doktor stromů vyzobává dřevokazný hmyz pod kůrou apod. TESAŘÍK OBROVSKÝ Brouk, jehož larvy se živí dřevem. Na povrchu stromu či při přeletu mezi stromy lze spatřit koncem jara či v létě. DATEL ČERNÝ Podobně jako strakapoud si tesá si du&nu. Doktor stromů vyzobává dřevokazný hmyz pod kůrou apod. ZMIJE OBECNÁ Zmije mají své skrýše u kořenů, zejména pod pařezy a vývraty. Zimu či špatné počasí přečkávají zpravidla v těchto skrýších. BRHLÍK LESNÍ Čiperný pěvec lezoucí akroba&cky (i hlavou dolů) po větvích i po kmeni. Zůstává u nás i přes zimu a rád létá na krmítko. RUMĚNICE POSPOLNÁ Tato ploš&ce se často na jaře houfuje dole na kmeni a kolem kořenových náběhů, a to zejména na lipách. KOS ČERNÝ Kos ráno krásně zpívá v koruně ve větvích stromů, ale možná ještě častěji než na stromě ho vídáme v keřích. NETOPÝR REZAVÝ Zimu přečkává v koloniích v du&nách ve stromech. Rád loví kolem stromů v parcích. VEVERKA OBECNÁ Skvěle leze a skáče po kmeni a větvích. ROHÁČ OBECNÝ - Vyskytuje se v teplých oblastech, kde rostou duby. Žije v přízemních du&nách a ve starých pařezech. STONOŽKA Žije v půdě kolem kořenů. Většina druhů stonožek jsou predátoři lovící jiné bezobratlé. 15

16 16 Pobytová znamení živočichů Přítomnost živočichů na nějakém území můžeme určit, aniž bychom je spatřili. Kromě o&sků konče&n nacházíme i jiné stopy: Vyžrané chodbičky pod kůrou Lýkožrout. Nejznámějším broukem tohoto rodu je lýkožrout smrkový, v našich podmínkách můžeme však najít i další druhy, např. lýkožrout menší DuQna Pušk. Du&ny jsou domovem pro mnoho živočichů, mnohdy se jich o jednu dělí i více (různé druhy brouků - páchník a zlatohlávek). V daném případě na pracovním listu by mohl být přiřazen také strakapoud, který zde však patří k jiné stopě. Pavučina Křižák. Zobrazená pavučina patří křižákovi. Pavučiny jiných pavouků vypadají zpravidla jinak. V lesích můžeme narazit např. na typickou trojúhelníkovou pavučinu pakřižáka smrkového. Požerek šišky Myšice. Šiška je ohlodaná až na kost. Shozený paroh Srnec. Paroží shazují i další zástupci vysoké zvěře. Požerek šišky Veverka. Na ohlodané šišce zůstávají po veverkách camfrlíky. Hálka na listu Žlabatka dubová. Útvary na listech jsou způsobeny hmyzem, který naklade do listů svá vajíčka. Kolem nich vytvoří sám strom hálku, ve které se poté vyvíjí larvy. Požerek šišky Strakapoud. Takto "rozčepýřená" šiška je zbytkem po konzumaci nějakého ptáka. Požerek je zbytek po žraní potravy. Většinou se jedná o nějaké nestravitelné čás&, jako jsou skořápky nebo zbytky šišek. Nese zpravidla stopy po dobývání potravy a podle toho lze určit, o jakého živočicha se jednalo. Hálka je útvar na větvi, listu či jehlicích, ve kterém se vyvíjí, ukrývá a často i vyživuje larva některých druhů hmyzu. Hálky jsou často nápadné a napodobují různé plody (bobule, šiš&ce). 16

17 17 Kdepak ty ptáčku hnízdo máš Hnízdo si staví: kos černý, pěnkava obecná, káně lesní, sojka obecná V du&nách hnízdí: strakapoud obecný, puš6k obecný, brhlík lesní, sýkora koňadra, datel černý Z čeho se dá stavět hnízdo Často ptáci používají větve, trávu, mech a zbytky peří. Jeden z příkladů: holub hřivnáč staví hnízdo tak, že přes sebe pohází větší větvičky. Je to tak ledabylá stavba, že zespoda jsou vidět i jeho vajíčka. Narozená mláďata však nepropadnou, protože konstrukci vyplní a zpevní svým trusem. Pták, který je schopný si vytesat hnízdní du&nu, musí mít silný dlátovitý zobák a tkáň, která obaluje mozek a tlumí údery. 18 Stromy a brouci Naši největší a nejvzácnější brouci potřebují k životu staré, ale dosud živé stromy. Nejznámější jsou roháč obecný a tesařík obrovský. v R b a Strom, který poskytuje proutí na košíky l ý K O Jakou část stromu žere kůrovec? l e t o k r u H Co přirůstá každý rok na kmeni stromu? j e ř Á b Který strom se jmenuje stejně jako jeden stroj a pták? s e m e n á Č e k Název velmi mladého stromku l i s T Část stromu opadající na podzim j í r o v E c Jaký strom má plody kaštany? S e m e n o Část stromu sloužící k rozmnožování š i š k A Plod smrku m o d Ř í n Opadavý jehličnan l Í p a Náš národní strom Složené obrázky těchto dvou brouků vypadají takto: K o r u n a Souhrnný název pro větve stromu 17

18 19 Potravní řetězce roháč datel srnec výr sýkorka liška vlk ježek rys tesařík strom tesařík, roháč (spíše larvy) strom, ale o něco mladší než je na obrázku sýkorka, roháč, tesařík tesařík, roháč (spíše larvy) brouci, ježek ježek, srnec tesařík, roháč srnec strom Tip: U tohoto konkrétního příkladu je možné upozornit na význam stromu. Vyzvěte žáky, aby mezi obrázky našli organismus, který je na počátku potravního řetězce a umožňuje tak život všem zobrazeným živočichům. 20 Houby klobouk prsten lupeny rourky třeň pochva U jedlých hub zpravidla chybí pochva. Stromy a houby spolu velmi často žijí v oboustranně výhodné symbióze zvané mykorhiza. Jednotlivé druhy stromů spolupracují s konkrétními druhy hub. Houbám pak rostou plodnice pod určitými stromy, podle kterých někdy dostávají svá jména. Příklady z pracovního listu: hřib smrkový hřib dubový kozák březový křemenáč osikový jedlé houby: nejedlé houby: jedovaté houby: liška obecná, hřib kovář, muchomůrka růžovka hřib kříšť, hadovka smrdutá, ryzec smrkový hřib satan, muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná 18

19 21 Výrobky ze dřeva Předměty ze dřeva v osmisměrce: DVEŘE HRAČKY KOŠTĚ OKNA PARKETY POLENA PRKÉNKO STŮL TOPŮRKO TRÁMY TUŽKA VĚŠÁK ŽIDLE Tajenka: DŘEVO JE COOL!!! Tip k tématu: Velmi oblíbenými výrobky, které si mohou dě& sami vyrobit, jsou různé dřevěné hlavolamy. Podle věku a šikovnos& dě6 lze zvolit různé typy a popřípadě jim připravit polotovary. Na výrobu nejjednodušší jsou provázkové hlavolamy prasete a dvou houpaček. O něco náročnější jak na výrobu, tak samotné řešení je hlavolam CCO. Mladším dětem lze předem připravit jednotlivé špalíčky. Starší a zručnější dě& si je již podle návodu a nákresu zvládnou udělat sami. 19

20 22 VlastnosQ dřeva Různé vlastnos& dřeva využívají lidé pro různé výrobky. OHEBNÉ KOŠÍK MĚKKÉ BETLÉM TVRDÉ KUCHYŇSKÉ PRKÉNKO VODĚ ODOLNÉ SUD PEVNÉ A PRUŽNÉ BASEBALLOVÁ PÁLKA ZVUKOVODIVÉ HOUSLE LEHKÉ MODEL LETADLA Zbývají vlastnos& "HLOUPÉ" a "VESELÉ" a to se dá říct asi pouze o lidech. 23 Dřevo nás hřeje Pro oheň na opečení buřtů se z nabízených věcí vyloženě nehodí: plastová lahev, lak na vlasy a staré tepláky Je také dobré dětem zdůraznit, že čerstvé dřevo hoří špatně. Ostatní věci z nabídky jsou použitelné, ale pravověrný skaut zpravidla pohrdne chemickými podpalovači i novinami a vystačí si se sirkami a souškou. Příprava ohniště Ohniště zakládáme na nehořlavém podkladu, nejlépe hlíně. Oheň je třeba oddělit od okolí nehořlavou bariérou, např. kamením, pískem vykopanou zeminou. Kameny na obložení ohniště nikdy nesmí být brány z potoka či rybníka! Při zahřá6 budou pukat a odletující střepiny hrozí zraněním. Dobrá pravidla pro zacházení s ohněm v přírodě najdete třeba na stránkách Záchranného kruhu (hip:// Kdes se nesmí rozdělávat oheň Oheň se nesmí rozdělávat v žádném lese a ve vzdálenos& nejméně 50 m od něj. Také je zakázáno rozdělávat ohně v chráněných územích, jako jsou CHKO, NP nebo přírodní rezervace. Přesně vymezená místa, kde se nesmí zakládat oheň, najdete v zákonech č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v lesním zákoně č. 289/1995 Sb. 20

21 24 Papír Postup výroby ručního papíru Popis výroby ručního papíru lze najít na mnoha internetových stránkách zaměřených na ruční práce nebo ak&vity pro dě&, např.: hip:// Pro výrobu papíru lze také použít starý již použitý papír, ale i další méně známé materiály. V minulos& se papír vyráběl převážně ze starého tex&lu a používá se např. i konopí. Co by se mohlo ušetřit, kdyby se na výrobu použil starý papír? Při recyklaci papíru se ušetří především samotné stromy (použi6m 1 tuny sběrového papíru ušetříme asi 17 stromů v lese) a uspoří se až 50% energie a 40% vody. Sníží se také znečištění vzduchu (o 75%) a vody (o 35%). Převzato z hip:// Kontejner na papírový odpad bývá zpravidla MODRÝ! Tip k tématu: Základními pomůckami pro výrobu ručního papíru jsou: - kvalitní a silný mixér s výkonem alespoň 750 W - dřevěné rámečky se síťkou - noviny na papírovou hmotu i následné vysoušení papíru - houbička na odsá6 přebytečné vody - nádoba na rozmixování papírové hmoty, ze které se bude papír dobře nabírat na rámečky Ruční papír lze dozdobit například přidáním drobných květů do papírové hmoty, popřípadě dobarvit různým kořením, jako je kurkuma nebo paprika. 21

22 25 Jedlé plody stromů MALVICE PECKOVICE OŘECHY hruška, jablko švestka, třešeň lískový o., vlašský o. Stromy nabízí mnoho jedlých plodů, ochutnali jste už třeba bukvice nebo kdoule? Populární začínají být tzv. jedlé lesy (hip:// nebo hip:// Tip k tématu: Výuku plodů lze dětem zpestřit ochutnávkou. Klasickou ochutnávku ozvláštníme 6m, že dětem při ní zavážeme oči. Začnou tak více vnímat chuť vůni i konzistenci ovoce. Ze zralé švestky, kterou milují, se jim rázem stane cosi slizkého a mazlavého. Dě& pak mohou hádat, co to vlastně jedli Plody lze umís&t do vysokých sklenic. Pokud máte v okolí šikovného truhláře, můžete si nechat vyrobit bednu s otvory, do které nebude vidět. Eliminujete tak podvádění například koukání pod šátkem nebo polootevřených očí a dě& si ak&vitu více užijí. Bednu navíc využijete i při obdobných ak&vitách, kdy se přírodniny, nejenom plody, poznávají hmatem. 22

23 26 Stromy nabízejí dary - čaje, masq, lektvary dub letní hloh obecný bez černý bříza bělokorá Olej Do 1/2 litru za studena lisovaného oleje (olivový, slunečnicový, sezamový, ) vhoď 1 velkou hrst sušených bylin a nechej 2 3 týdny stát na slunci. Pak sceď přes jemné síto. Mast Rozehřej 200g sádla a do vřelého vhoď dvě vrchovaté hrs& sušených bylin. Pořádně promíchej a nech 24 hodin stát. Pak znovu rozehřej a sceď přes jemné síto. Tinktura Jeden díl nařezaných bylinek nebo pupenů se zalije pě& díly čtyřice&procentního alkoholu. Luhuje se 7 14 dní, jednou denně je třeba výluh protřepat. Poté se přefiltruje. Výluh je třeba uchovávat v tmavé lahvi. Odvar Byliny vylouhované v horké vodě lze použít jako léčivé obklady, zábaly, koupele. Čaj Lžíci nasekaných čerstvých nebo sušených bylin zalitých horkou vodou a lze použít jako léčivý nápoj. 23

24 27 Přírodní klimaqzace Energie od Slunce ohřívá povrch země a také vzduch. Po poledni je tam velké horko, ale k ránu se může výrazněji ochladit. V krajině je sušší vzduch. Energie od Slunce ohřívá převážně vodu. Teploty během dne a noci jsou vyrovnanější. V krajině je vlhčí vzduch. Tip k tématu: To že stromy mohou vypařovat vodu je pro dě& často ob6žně představitelné. Dětem toto můžete snadno přiblížit jednoduchým pokusem v terénu. Rozdejte jim igelitové pytlíky nebo závěsné obaly a kolíky. Dě& si pak do pytlíku uzavřou vybranou větvičku a sledují, jak rychle se zapaří. Mohou porovnat například různé druhy listnatých stromů mezi sebou nebo se stromy jehličnatými. Další možnos6 je vyzkoušet jak bude pokus probíhat u různých listů, poškozených listů nebo na větvičce bez listů a z toho pak odvodit, proč tomu tak je. 24

25 28 Stromy ve vsi a v krajině V současné kulturní krajině roste již málo stromů samovolně na svých přirozených stanoviš6ch. Zásahy člověka však tato stanoviště často respektují, také vytváří nová a navíc lidé dávají stromům v krajině další funkce. 25

26 29 Stromy hodné ochrany Ochrana stromů a podmínky k vyhlášení památných stromů jsou zakotveny v zákoně č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. Jaký musí být strom, aby mohl být vyhlášen památným stromem? Správné možnos& v pracovním listu jsou: hodně velký hodně starý má zvláštní vzhled je v krajině dominantou připomíná významnou historickou událost nebo pověst roste u kulturní památky (kaple, kostela, božích muk) Nejbližší památný strom ve vašem okolí můžete najít v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je dostupný také na internetu (hip://drusop.nature.cz/). Tip k tématu: V okolí školy se jistě nalézá nějaký památný strom nebo alej. Vyhledejte si o daném místě informace, popřípadě pověs&, které se k němu váží, a vezměte dě& na vycházku. Na místě si dě& mohou vyzkoušet různé ak&vity, které byly představeny výše. Dě& si mohou svůj strom změřit, udělat si frotáž kůry a podobně. V průběhu roku si také můžete strom fo&t a sledovat jak se mění. Fotky a výtvory od dě6 si vystavte třeba ve třídě. Podobné ak&vity mají příznivý vliv na sepě6 dě6 s jejich okolím a budování pozi&vního vztahu k němu. V budoucnu pak bude větší šance, že se k prostředí, ve kterém žijí, budou chovat ohleduplně 26

27 30 Stromy rekordmani Nejvyšší strom světa sekvoj vždyzelená měří 140 m. Na převážení nejobjemnějšího stromu světa by bylo potřeba 12 plejtváků obrovských - nejtěžších živočichů světa. Nejobjemnější strom světa (sekvojovec obrovský) roste v USA a jmenuje se Generál Sherman. Jeho hmotnost se odhaduje asi na tun. Plejtvák obrovský dosahuje hmotnos& 180 tun. Nejširší strom světa je cypřiš. B O R O V I C E K O Ř E N Y L Í P A Jehličnatý strom s dlouhými jehlicemi Strom pomocí toho drží v zemi a nasává živiny a vodu Strom se srdčitými listy, považován za náš národní strom B Ř Í Z A Strom s bílou kůrou T I S O L Š E Jedovatý jehličnatý strom s červenými bobulkami Strom s oválnými listy rostoucí podél potoků a v lužních lesích 27

28 Autoři pracovních listů: Lenka Smržová Zuzana Štětková Stanislav Filip Matouš Šimek Autor ilustrací: Marie Kameníková Webové stránky: stromy.vydry.org Sada pracovních listů pro 1. stupeň STROMY byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.14/ DěQ pro děq, děq pro přírodu Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 28