Návrh naučně rekreačních prvků v těţební krajině v oblasti Napajedla-Spytihněv

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav inţenýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny Návrh naučně rekreačních prvků v těţební krajině v oblasti Napajedla-Spytihněv Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Jitka Fialová, MSc., Ph.D. Vypracovala: Bc. Soňa Trávníčková BRNO 2014/2015

Zadání

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Jitce Fialové, MSc, Ph.D. za cenné rady a trpělivost při vedení mé diplomové práce. Děkuji Ing. Pavle Kotáskové Ph.D. za pomoc a konzultace nad technickými výkresy, také Ing. Hedvice Psotové a kolektivu projekční kanceláře Arvita P za ochotu, odbornou pomoc a poskytnutí podkladů. V neposlední řadě děkuji celé mojí rodině za psychickou podporu a umoţnění studia.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Návrh naučně rekreačních prvků v těžební krajině v oblasti Napajedla-Spytihněv zpracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne... Podpis...

Abstrakt Cílem diplomové práce jé návrh naučně rekreačních prvků v krajině těţby štěrkopísků. Řešené území se nachází na rozmezí katastrálních území města Napajedla a obce Spytihněv, ve Zlínském kraji v okrese Zlín. Těţebny leţí v údolní nivě řeky Moravy. Teoretická část se zabývá literárním přehledem, směrovaný na drobné stavby v krajině a prvky pouţívané pro rozvoj rekreačního potenciálu území. Tato část byla řešena formou rešerše odborné literatury. Dále řeší širší územní vztahy s vazbou na rekreaci, komplexní přírodní podmínky a charakteristiky území. Praktická část pak vyhodnocuje terénní průzkum a SWOT analýzu. Celkovým výsledkem je návrh jednotlivých zastavení naučné stezky, jejich náplň a doprovodných edukačních prvků. To vše je také zakresleno v mapových přílohách, výkresových přílohách a uvedeno v technické zprávě. Závěrem je navrţen rámcový rozpočet naučné stezky, financování a moţná propagace. Po ukončení těţby a úpravě území pro rekreační vyuţívání krajiny by návrh mohl být podkladem pro realizaci stezky. Klíčová slova: Naučná stezka, těţba štěrkopísků, vodní plochy Abstract The purpose of the diploma thesis is a design of educational and recreational components in gravel extraction ladscape. The area of interest is located on the border of cadastral territories of town Napajedla and village Spytihněv, in Zlín region, Zlín discrict. Minning areas are situated in valley water meadow of the Morava river. Theoretical part deal swith literky rewiew, that is a imed for small constructions in landscape and components used for the recreational area potenciál rise. This part is supposed to besolved by an expert literature research. Then it sloves wider territorial relations in connection with recreation, complex natural conditions and characteristics of the area. Practical part evaluates terrain research and SWOT analysis. The overall resultis design of particular nature trails tands, the ircontens and a company in educational elements. All that is also drawn in the map and design annexes and meant in a technical report. In the endcosting framework, funding and pontentional publicity are proposed. After terminativ of the extraction and area alternativ for the recreational landscape use, the proposal could be a base source for trail realization. Key words: Nature trail, sand and gravel mining, water areas

OBSAH 1. ÚVOD... 9 2. CÍL PRÁCE... 10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY... 11 3. 1 Rekreace... 11 3. 1. 1 Význam rekreace... 11 3. 1. 2 Rekreační potenciál území... 11 3. 1. 3 Limity rekreace... 11 3. 2 Štěrkopískovny... 12 3. 2. 1 Těţba štěrkopísků... 12 3. 2. 2 Vazba rekultivovaných vodních ploch a rekreace... 12 3. 2. 3 Legislativa rekultivací... 12 3. 2. 4 Rekreační rekultivace... 13 3. 3 Drobné stavby pro rekreaci v krajině... 14 3. 3. 1 Naučné stezky s informačními tabulemi... 15 3. 3. 2 Mosty a lávky... 16 3. 3. 3 Povalové chodníky... 16 3. 3. 4 Schodiště a ţebříky... 17 3. 3. 5 Bezpečnostní prvky... 17 3. 3. 6 Přístřešky a altány... 18 3. 3. 7 Studánky... 20 3. 3. 8 Rozhledny... 20 3. 3. 9 Dětská hřiště... 21 3. 3. 10 Změna úrovně terénu... 21 4. METODIKA PRÁCE... 23 4. 1 Literární přehled... 23 4. 2 Terénní průzkum... 23 4. 3 SWOT analýza... 24 4. 4 Návrhová část... 24

4. 4. 1 Mapové přílohy... 24 4. 4. 2 Výkresová část... 24 4. 4. 3 Technická zpráva... 24 4. 4. 4 Obsahová část naučných tabulí... 25 4. 5 Rozpočet... 25 4. 5. 1 Instalace a údrţba... 25 5. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ... 26 5. 1 Těţebny Napajedla Spytihněv... 26 5. 2 Primární krajinné struktury... 27 5. 2. 1 Reliéf... 27 5. 2. 2 Geologická stavba... 27 5. 2. 3 Geomorfologické zařazení... 27 5. 2. 4 Hydrologie oblasti... 28 5. 2. 5 Pedologie oblasti... 28 5. 2. 6 Klimatické poměry... 29 5. 2. 7 Biogeografické členění... 29 5. 2. 8 Potenciální přirozená vegetace... 29 5. 2. 9 Biota... 30 5. 3 Sekundární krajinné struktury... 31 5. 3. 1 Osidlování... 31 5. 3. 2 Historie území... 32 5. 3. 3 Vývoj území podle historických map... 33 5. 3. 4 Demografické údaje... 36 5. 4 Širší územní vztahy... 37 5. 4. 1 Aktuální vyuţívání území... 37 5. 4. 2 Těţba štěrkopísků... 37 5. 4. 3 Rekreační vyţití a rekreačně atraktivní lokality... 38 5. 4. 4 Limity území... 41 6. VÝSLEDKY... 44 6. 1 Terénní šetření... 44 6. 1. 1 Fauna a flóra... 44 6. 1. 2 Zpřístupnění lokality... 44

6. 1. 3 Rekreační vybavenost... 45 6. 1. 4 Krajinný ráz... 45 6. 2 SWOT analýza... 46 6. 3 Návrhová část... 47 6. 3. 1 Vedení trasy... 48 6. 3. 2 Naučné tabule a doplňkové prvky... 49 6. 3. 3 Jednotlivá zastavení... 50 6. 3. 4 Péče o naučnou stezku... 56 6. 4 Propagace naučné stezky... 57 6. 5 Přehledný rozpočet... 58 7. DISKUZE... 59 8. ZÁVĚR... 61 9. SUMMARY... 62 10. SEZNAM OBRÁZKŮ... 63 11. SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ... 64 12. PŘÍLOHY... 68

1. Úvod Řeka Morava ve své nivě nashromáţdila za statisíce let štěrkopískové naplaveniny. Štěrkopísek je velmi ţádaný stavební materiál a tak je těţen z nivy řeky. Na území mezi městem Napajedla a obcí Spytihněv je prováděna těţba pod hladinou spodní vody. Vznikly zde tedy rozsáhlé antropogenní vodní plochy. V okolí vodních ploch probíhá rekultivace naváţkou ornice a výsadbou vhodných stromů a keřů. U vodních ploch se upravují sklony svahů, z prostorového a estetického hlediska jsou navrhovány zátoky, ostrovy a poloostrovy. V litorálním pásmu jsou vysázeny vodní rostliny a vrbiny. Tyto plochy jsou velmi významným biotopem pro vodní faunu a flóru. Na druhou stranu lákají velké mnoţství turistů. Vodní plochy vzniklé po těţbě jsou typické jako vody oligotrofní s nízkým obsahem řas, sinic a vodního květu. Proto jsou atraktivním rekreačním místem pro koupání, vodní sporty, chov ryb a rybolov. Na těchto lokalitách je důleţité citlivě řídit management a navrhnout místa určená pro rekreační vyuţívání a klidové zóny pro rostliny a ţivočichy. Klidové zóny slouţí jako hnízdiště vodních ptáků, odpočinková místa pro migrující ţivočichy a plochy pro vzácné druhy rostlin. Jsou velmi vhodné jako místa edukační. Nabízejí pohled do světa přírody. Navrţené trasy a edukační prvky v těchto lokalitách poučují návštěvníky o chování k přírodě, ohleduplnosti a vzdělávají. Nabízejí místa klidu a relaxace v přírodním prostředí. V dnešní uspěchané době je důleţité hýčkat přírodní místa. Místa, která oplývají rostlinami a ţivočichy. Místa, kam se člověk rád uchýlí během své volné chvíle k odpočinku. 9

2. Cíl práce Cílem práce je zhodnotit rekreačně naučné moţnosti v krajině těţby štěrkopísků a navrhnout vhodné edukační prvky do zón, slouţících převáţně jako klidové. Snahou je zajistit návrh pro ohleduplný rozvoj cestovního ruchu na území, vzdělávání návštěvníků a zlepšení stavu krajiny. Diplomová práce je zaměřena na navrţení vhodné vedení trasy, na rozmístění jednotlivých zastavení, doplňkové infrastruktury a dalších naučných prvků citlivě zasazených do krajiny. Jednotlivé prvky jsou pak podrobně řešeny v podobě výkresové dokumentace, technické zprávy a kalkulace. Dalšími cíly jsou cíle vedlejší, které úzce souvisejí s návrhem prvků. Vedlejšími cíly jsou zpracovány charakteristiky a vlastnosti území, jejich vyhodnocení, propagace a návrh zdrojů financování. 10

3. Literární přehled problematiky 3. 1 Rekreace 3. 1. 1 Význam rekreace Rekreace je činnost člověka, která slouţí k regeneraci duševních a fyzických sil a je realizována v přírodním prostředí a volném čase člověka. Pro člověka i pro společnost má rekreace nezastupitelnou úlohu. Během rekreace dochází nejen k regeneraci sil jak duševních tak fyzických ale také se rozvíjejí sluţby coţ je ekonomický ukazatel, dochází k rozvoji regionálního rozvoje a k vlivu na krajinu, obyvatelstvo a ţivotní prostředí. Z hlediska environmentálního se modifikují krajinné struktury, kvality a ekologická stabilita. Rozvíjí se infrastruktura coţ má dopad na krajinu jak kladný tak záporný. Ekonomický význam zvyšuje pracovní efektivitu, rozvíjejí se regiony a ekonomické činnosti jako realizace sluţeb a výrobků. (SCHNEIDER A KOL., 2008) 3. 1. 2 Rekreační potenciál území Rekreačním potenciálem území je definován souhrn faktorů vegetačních, kulturních, ekologických a sociálních. Tyto faktory určují maximální schopnost působení území na člověka a jeho rekreační aktivity. Intenzita vyuţívání rekreačního potenciálu krajiny je omezena limity a celkovou únosností krajiny. Rekreační potenciál je tvořen dvěma sloţkami. Je to rekreační atraktivita a rekreační infrastruktura. Rekreační atraktivita udává vysoce vhodné podmínky, jako jsou historické, kulturní, sociální a přírodní. Rekreační infrastruktura představuje prvky na daném území, které umoţňují rekreační utilizaci území. Spadá zde zpřístupnění území, ubytování, informační centra aj. (SCHNEIDER A KOL., 2009) 3. 1. 3 Limity rekreace Limity dotčeného území se odvíjejí od velikosti zájmové lokality, zda se jedná o limity vnitřní nebo vnější také jsou zde zahrnuty limity technického rozvoje rekreační infrastruktury. Jedná se o estetické narušování krajiny a krajinného rázu coţ má dopad také na rekreační potenciál krajiny. (SCHNEIDER A KOL., 2008) 11

Limity vyuţívání území určují účel, způsob, ohraničení, podmínky uspořádání a vyuţívání území. Stanovují nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro vyuţití a uspořádání území. (HYVNAR A KOL., 2007 IN SCHNEIDER A KOL., 2009) 3. 2 Štěrkopískovny 3. 2. 1 Těţba štěrkopísků Těţbou štěrkopísků vznikají tvary georeliéfu antropogenního původu. Mohou být konkávní, konvexní i rovinné. S výraznou převahou však vznikají tvary konkávní. U konkávních tvarů se jedná především o valy skrývkových zemin. Rovinné tvary vznikají těţbou vátých písků z písečných přesypů a prakticky sniţuje biodiverzitu. Tento způsob těţby se však jiţ neprovozuje. Naopak tvary konvexní a konkávní biodiverzitu zvyšují. (ŘEHOUNEK, ŘEHOUNKOVÁ, PRACH, 2010) 3. 2. 2 Vazba rekultivovaných vodních ploch a rekreace Kvalita rekreačního prostředí je hlavním předpokladem pro vhodný průběh rekreace. Lze zde zařadit místa klidná, zdravá, osvěţující a esteticky hodnotná. Jedná se převáţně o přírodní prostředí s vysokým podílem zdravotně a esteticky působivých forem zeleně a kombinace zeleně s vodou. (ŠTÝS A KOL., 1981) Provádění rekultivací mají těţaři dáno ze zákona. Rozsáhlé plochy se navracejí do původního stavu a vzniká nová krajina s novými kvalitami. Velký význam mají v dnešní době rekultivace vodního charakteru. Vodní plochy výrazně podporují vznik biocenter, zvyšují stabilitu okolní krajiny a zlepšují klimatické poměry. Tyto plochy mají také význam pro rozvoj rekreace. (http://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_z/pz11%20p.htm) S ohledem na budoucí vyuţívání vodních ploch je nutné navrhnout vhodné okolí a tvary vodních ploch. Vytvářejí se převáţně mělké okrajové části, členitá morfologie dna, svahů a břehové linie. Sklony břehové linie by měly být mírné (optimální 1:20). Doporučeno je také vytváření mělčin, které budou zarostené makrovegetací. Tyto faktory pak ovlivňují způsob a kapacitu vyuţívání rekreační činností, rybolovem, vhodnost přírodních podmínek pro zvěř a krajinně-estetický vzhled krajiny. (DIMITROVSKÝ, 1999) 3. 2. 3 Legislativa rekultivací V dnešní době jsou pro rekultivace základním kamenem dvě právní struktury, které se prolínají. První z nich je zákon č. 44/1988 Sb., v plném znění, o ochraně a vyuţívání 12

nerostného bohatství, neboli horní zákon, který stanovuje zásady hospodaření s nerostným bohatstvím. Druhý je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů neboli stavební zákon. Od stavebního zákona se odvíjejí další související vyhlášky. Během realizace sanací a rekultivací je nutná práce s velkým mnoţstvím zákonů, vyhlášek a nařízení. Avšak současná legislativa neodpovídá potřebám pro realizaci rekultivací. Hlavním problémem stávající legislativy je nejednotnost jednotlivých dokumentů, postupů a výkladů dotčených ústředních orgánů státní správy. Příkladem můţe být odlišnost shodné problematiky vnitřních a vnějších dobývacích prostor, kdy je pro vnitřní prostor vyuţívána báňská legislativa, zatímco pro vnější prostor platí během rekultivací stavební zákon s potřebou stavebního povolení. (DIMITROVSKÝ, 1999) 3. 2. 4 Rekreační rekultivace Vlivem devastováním rozsáhlých území těţbou nerostných surovin vzniká úbytek rekreačních prostorů. Jsou zakládány rekreační lesy a to hlavně v blízkosti měst a větších sídel. Pouţíván je zde také výrazný vodní prvek pro příměstskou rekreaci. Podle způsobu rekreace lze rozdělit lesy do čtyř skupin: - Parkové lesy, které slučují prvky lesa a parku. Vytvářejí prostor pro kaţdodenní rekreaci obyvatel z měst a sídlišť, zlepšují ţivotní prostředí a zvyšují estetiku krajiny. - Parky, jsou velmi často budovány na úrovňových plochách skládek a odvalů. Přičleňovány jsou zde dětská hřiště, sportovní, kulturní a jiná společenská zařízení. - Lovecké prostory, jsou budovány v členitém terénu skládek a odvalů, kde jse vhodné podmínky pro lovecké prostory a zároveň je zaručen klid zvěři. Důleţitý je výběr pouţitých dřeviny, které se odvíjejí od stanovištních podmínek. O dřeviny je nutno neustále pečovat a intenzivně chránit před zvěří. Pro další vybavenost, jako jsou krmelce, krmítka aj. jsou důleţité zásady pro budování loveckých prostor, případně obor. - Doprovodná zeleň kolem vodních ploch s rekreační funkcí se pouţívá v blízkosti zbytkových jam, případně propadlin, které po zaplnění vodou dávají velké spektrum moţností pro vyuţívání k rekreaci. Na okolní území jsou nutné terénní úpravy, naváţka ornice, ohumusování svahů, zatravnění ploch, vybudování pláţí, infrastruktury a ostatní společenské vybavenosti. V okolí vodních ploch je nezbytné zalesnění a zatravnění. Pro stabilizaci svahů a břehů je vyuţíváno zatravnění, které sniţuje nepříznivé účinky přívalových dešťů a kolísání vodní hladiny. Po obvodu (částečně) jsou vysazovány dřeviny snášející vlhký půdní profil, tj. olše, 13

vrby, břízy nebo osiky. Na svahy jsou vyuţívány převáţně keře ve skupinkách a jehličnaté stromy jako je modřín nebo borovice. V blízkosti pláţí nebo podél příjezdových cest jsou vysazovány stromy solitérně nebo v malých skupinkách, coţ má estetický význam. (SMOLÍK, DIRNER) Rozdělení rekreačních rekultivací: Rekreační rekultivace jsou nazývány také jako ostatní rekultivace. Lze je rozdělit dle vyuţívání: - parky, areály zdravý, sídlištní zeleň, areály ticha, lesní parky, arboreta, koupaliště, zahrádkářské kolonie, areály mladých přírodovědců, kolonie chovatelů malého zvířectva - lovecké prostory, obory, baţantnice - plochy pro výchovné zařízení, kina a divadla v přírodě, pro cirkusy, pro lunaparky - zábavné a sportovní prostory, hřiště, závodiště, cvičiště (překáţkové běţecké tratě, sportovní střelnice, kynologické dráhy, sáňkařské a lyţařské dráhy, kluziště), dostihové dráhy, autokros, motokros 3. 3 Drobné stavby pro rekreaci v krajině Návštěvnická infrastruktura v krajině slouţí k usměrňování lidských aktivit coţ je v obecném zájmu. Rekreanti se pak pohybují na nabízených vyznačených lokalitách. Vyznačením zájmových lokalit vzniknou místa se zvýšenou koncentrací lidí jako místa turisticky přitaţlivá. Zároveň vzniknou místa klidových zón, které chrání ţivočichy před rušením návštěvníky, zabrání sešlapů půdy a ničení vegetace. V méně navštěvovaných lokalitách je vhodné rekreační infrastrukturu turistických tras a naučných stezek doplnit o drobné účelové stavby. Stavby by měly být řešeny architektonicky citlivě, měly by být vhodně zasazeny do krajiny a měly by být navrţeny z přírodních materiálů. Vhodné je také následné doplnění vegetací, která vychází ze znalostí okolních krajinných struktur, estetiky a vlastností dřevin. Rozdělení návštěvnické rekreační infrastruktury: 1. Informační tabule 2. Mosty a lávky 3. Povalové chodníky 4. Schodiště a ţebříky 14

5. Bezpečnostní prvky 6. Přístřešky a altány 7. Studánky 8. Rozhledny 9. Dětská hřiště (http://www.utok.cz/node/151) 3. 3. 1 Naučné stezky s informačními tabulemi Naučné stezky jsou značené trasy v krajině vybaveny informačními tabulemi. Na těchto tabulích jsou umístěny informace o konkrétní lokalitě, přírodních poměrech a historii. Takovéto stezky mají výchovně naučný charakter a jsou velmi atraktivní pro rodiny s dětmi a školní skupiny. (http://www.utok.cz/node/151) Návštěvníci většinou potřebují informace ihned po příjezdu. Tyto informace jsou zaznamenány na naučné tabule, kde jsou vyznačeny aspekty oblasti, speciální informace, pravidla a předpisy. Nutné je poskytnout informace v několika jazycích. (PRÖBST, 2010) Vhodný materiál a konstrukce: V extravilánu jsou na naučné stezky nejčastěji pouţívány dřevěné konstrukce z ekologického i estetického hlediska. (KOTÁSKOVÁ, 2005) Dřevěná konstrukce přispívá také k celkovému pozitivně psychologickému působení. Pouţívány jsou dřevěné sloupky z kulatiny nebo tyčoviny. Velmi pěkně vypadají přírodně pokroucené dřevěné sloupky, kterým dáváme přednost před hraněným řezivem. Ukotvení naučných tabulí do zemně je provedeno pomocí betonových patek z prostého betonu a ocelových kotev, které jsou ke sloupkům připevněny svorníky. Informační panel je tvořen dřevěnými prkny, deskami nebo plastovými tabulemi, které jsou upevněny hřebíky. Vhodné je umístění stříšky nad informační tabuli proti povětrnostním vlivům a částečnému zastínění. (http://www.utok.cz/node/151) Na naučných trasách je dnes environmentální výchova stimulována také pomocí zařízení, které ukazují praktické ukázky z dané lokality. Můţe se jednat o boxy s plody stromů, ukázky geologických exemplářů aj. Příkladem takovéto naučné stezky můţe být smyslová naučná stezka pro zrakově postiţené v Zoniënwoudu v Belgii. Vyuţívány jsou také dotykové displeje, audio nahrávky, výhledové plošiny s panoramaty aj. ((PRÖBST, 2010) 15

3. 3. 2 Mosty a lávky Mosty a lávky pro pěší a cyklisty slouţí v krajině k překonání překáţky jako je potok, rokle nebo mohou být umístěny z estetického důvodu jako výhledová plošina. Maximální sklon lávky je 10%. Minimální šířka pro průchod jednoho pěšího nebo cyklisty je 0,5 aţ 0,7 m a lávka musí být doplněn o jednostranné zábradlí. U lávek a mostů průchozí pro dva pěší nebo cyklisty vedle sebe je nutné navrhnout oboustranné zábradlí a minimální šířku 1,5 m. (http://www.utok.cz/node/151) Vhodný materiál a konstrukce: Vyuţívána je v extravilánu dřevěná konstrukce z kulatiny nebo tyčoviny. Základními nosnými dílci jsou hlavní nosníky z kulatiny. Hlavní nosníky mohou být trámy plného průřezu nebo nosné soustavy pokud se jedná o lávky větších rozpětí. Mostina je tvořena rozpůlenou kulatinou nebo tyčovinou. Nosníky mohou být vytvořeny také z hraněného dřeva a mostovky z fošen. Zábradlí je ukotveno do prodlouţené mostiny. (http://www.utok.cz/node/151) 3. 3. 3 Povalové chodníky Jsou vyuţívány na lokalitách zamokřených nebo jinak nepřístupných. Konstrukce je velmi podobná jako u mostů a lávkek a ve většině případů na ně navazuje. (http://www.utok.cz/node/151) Velmi často jsou vyuţívány ve specifickém terénu a v lokalitách environmentálně významných. Jedná se o stále zamokřená místa nebo velmi hojně navštěvované lokality. Vhodné navrţení a udrţitelnost je nezbytná. (PRÖBST, 2010) Vhodný materiál a konstrukce: Nosná konstrukce je tvořena dřevěnými nosníky na pevných podpěrách. Na nosníky jsou poloţeny podpěry a na ně samotné povaly s mezerou minimálně 1 cm pro lepší odtok vody z povrchu. Povaly jsou tvořeny kulatinou, podélně rozřízlou kulatinou nebo tyčovinou. (http://www.utok.cz/node/151) Ve Finsku jsou nejčastěji pouţívány podélně poloţené fošny z místních dřevin. ((PRÖBST, 2010) Nové materiály jsou vyuţívány například v Norsku. Trasa, která vede k ledovci Juvfonna je tvořena kamenným polem. Pro překonání tohoto pole byla vybudována náhrada za klasický 16

dřevěný povalový chodník. Nosná konstrukce je tvořena ocelovými nosníky a na ně jsou poloţeny plastové rošty s protiskluzovým povrchem. 3. 3. 4 Schodiště a ţebříky Schodiště a ţebříky usnadňují pohyb v terénu. Umoţňují překonávat výškové rozdíly, jsou určeny pro výstup k výhledům do krajiny nebo sestupu ke studánkám. Jsou to stavební prvky se třemi a více stupni. Je důleţité dbát na vhodnou konstrukci ale také na estetický vjem. (http://www.utok.cz/node/151) Vhodný materiál a konstrukce: Na venkovní schodiště lze vyuţít nejrůznější materiály. Nejčastěji jsou v extravilánu pouţívány přírodní materiály jako kámen nebo dřevo. Moţné je však vystavět schody cihlové, betonové nebo z kombinace materiálů. Kamenné schodiště můţe být vystavěno z kamene lomového nebo opracovaného. Lomový kámen ukládáme do rostlého terénu bez malty a na sucho, nikdy ne do násypu. Opracované kameny můţeme pokládat na pískový podsyp, štěrkové loţe, cementovou maltu nebo betonový podklad na štěrkovém podsypu. Dřevěné schodiště má podstupnici sestavenou z vodorovně poskládané dřevěné kulatiny nebo tyčoviny, která je zapřena o dřevěné kolíky nebo ocelové háky. Také můţe být podstupnice poskládaná z dřevěných palisád nebo z dřevěných prken zaraţených do země. Na výstavbu ţebříkového schodiště a ţebříků, pro překonání strmějších svahů, se pouţívá kulatina nebo tyčovina podélně rozříznutá a jako bezpečnostní prvek je pouţito zábradlí. (KOTÁSKOVÁ, 2009) Velmi pěkně vypadají stupnice poskládané z dřevěných prken na dřevěné nosníky upevněné do betonových patek z prostého betonu. (PRÖBST, 2010) Kombinované schodiště můţe být navrţeno jako betonová podstupnice zapuštěná do země a mezi ně kladeny oblázky do betonového loţe. (KOTÁSKOVÁ, 2009) 3. 3. 5 Bezpečnostní prvky Mezi bezpečnostní prvky patří zábradlí a závory. Slouţí k usměrnění návštěvníků, bezpečnému průchodu nad strmými svahy, na skalách apod. Nutná je pravidelná a pečlivá údrţba. 17

Vhodný materiál a konstrukce: Zábradlí je většinou tvořeno z kulatiny nebo tyčoviny o průměru 80 100 mm bez výplně. Hloubka zaloţení by se měla pohybovat mezi 300 500 mm, aby byla zajištěna dostatečná bezpečnost. Závory mohou být taktéţ navrţeny dřevěné. Pouţita můţe být kulatina odkorněná v jednoduché konstrukci. (http://www.utok.cz/node/151) Pro hrazení lesních cest, proti vjezdu motorových vozidel, jsou velmi často vyuţívány pevné otočné závory kovové o délce 5 metrů. Pro místa nepřístupná jen v určitém období (hnízdění ptáků, růst vzácných rostlin) lze vyuţít dočasné zábrany vyrobené z hraněného řeziva a dřevěných podpěr. Na takovéto zábrany je vhodné umístit značení a tabulku s odůvodněním zákazu průchodu. (PRÖBST, 2010) Pro znepřístupnění určitého místa nebo průchodu mohou být vyuţívány také přírodní prvky. Vhodným bezpečnostním prvkem jsou kamenné bariéry nebo trnité keře. Pouţité přírodní materiály lépe zapadnou do krajiny a vypadají velmi esteticky. 3. 3. 6 Přístřešky a altány Zařízení, která slouţí k odpočinku, rekreaci ale také jako útočiště před nepřízní počasí. Drobně stavby je nutné vhodně zakomponovat do krajiny. V příměstském okolí lze navrhnout vyšší koncentraci malých dřevěných staveb oproti lesům hospodářským. Nemělo by docházet k rušivému dojmu stavby. Z urbanistického hlediska stavbu umisťujeme na začátky a konce turistických tras, na křiţovatky nebo lesní okraje. Umístění závisí také na atraktivitě daného místa. Vhodné jsou výhledy do krajiny nebo okraje vodních toků. (KOTÁSKOVÁ, 2005) Vhodný materiál a konstrukce: Při návrhu drobných staveb v krajině je důleţité dbát na estetickou stránku pouţitých materiálů a jejich vhodnost pro danou lokalitu. Nejčastěji se pouţívají přírodní materiály a to kámen nebo dřevo velmi často z místních zdrojů. Přírodní materiály působí esteticky, psychologicky pozitivně a mají ekologické vlastnosti. Navrhují se lehké dřevěné konstrukce upevněny k základovým betonovým patkám nebo kamenným zídkám, aby nedocházelo ke styku dřeva se zeminou. Spoje jsou pouţívány převáţně tesařské. Střechy jsou navrhovány sedlové nebo pultové. Krytina je pouţita dvojitá z šindelů, kvůli delší ţivotnosti jsou vhodné štípané šindele. Z přírodních materiálů to mohou dále být prkna hoblovaná i nehoblovaná. Pokud není kladen důraz na přírodní materiály, lze navrhnout asfaltové šindele vhodného tvaru a barvy, které jsou pokládány na dřevěné desky. (KOTÁSKOVÁ, 2005) 18

Ve Finsku, Skotsku nebo Švýcarsku jsou navrhovány přístřešky srubového typu. Velmi častou jsou tvořeny jen nosnou konstrukcí bez stěn, aby působily vzdušně. Doplněny jsou pak vnitřním nebo venkovním kamenným kruhem na rozdělání ohně. Tato místa lidé vyuţívají pro odpočinek, přípravu jídla a přenocování. (PRÖBST, 2010) Na lokalitách s výskytem vzácných druhů ţivočichů jsou budovány pozorovatelny. Konstrukce je obdobná jako u altánů a přístřešků. Nejčastěji jsou to přírodní materiály a hlavně dřevěné konstrukce ukotvené pomocí betonových patek. U vodních ploch je na střešní krytinu pouţíván rákos. Stěny by měly být plné ze všech stran s průzorem v úrovni očí. Ve vnitřním prostoru můţe být umístěna tabule s vyskytujícími se druhy ţivočichů. Pozorovatelny mohou být umístěny v keřovém porostu nebo mohou být vyvýšené nad úrovní terénů. Vybavení přístřešků a altánů Lavičky jsou základním vybavením odpočinkových míst. Slouţí pro odpočinek v sedě a dělí se na několik konstrukcí. Základní konstrukce je sedací prkno bez opěradla. Sedací plocha by měla být umístěna ve výšce 34 46 cm. Dále je moţné navrhnou konstrukci s nízkým bederním opěradlem nebo s vysokým zádovým opěradlem. Pouţitím opěradla se zvyšuje pohodlnost lavičky. Lavičky mohou být celodřevěné nebo mohou být kombinované, kdy jsou pouţity nízké kamenné zídky jako nosné konstrukce lavičky. (KOTÁSKOVÁ, 2005) Odpadkové koše je vhodné umístit k odpočinkovým místům a tím sníţit ekologickou zátěţ krajiny. Rozmístění a mnoţství odpadkových košů by mělo být důkladně zváţeno, protoţe s jejich instalací souvisejí další povinnosti, jako je vyváţení odpadků a oprava odpadkových košů. Konstrukce by měla být dostatečně stabilní a nejlépe upevněna k povrchu. Materiálem je pouţívané dřevo např. úzké dřevěné laťky, vykotlaný kmen, kamenné koše aj. Pro lepší vysypání je vloţena vnitřní vloţka. (http://www.utok.cz/node/151) Stojany na kola jsou velmi vhodným doplňkem u odpočívadel na cyklistických trasách. Velmi pěkně vypadají stojany celodřevěné z masivních odkorněných kmenů s dostatečně silnými zářezy, poloţené volně nebo na kulatinu a hraněné profily. Na kmenech mohou být umístěny ocelové prvky na uzamykání kol. Kruhové kamenné ohniště mohou být umístěny u menších dřevěných staveb určených pro přenocování. Ohniště lze umístit do kruhového altánu s komínem na odvětrávání nebo vedle posezení. Ohniště je kruhového tvaru z kamenné zídky. Můţe být doplněno o rošt a okolo 19

mohou být umístěny dřevěné špalky jako posezení. Tato místa jsou velmi atraktivní, návštěvníci je preferují a je minimalizováno riziko vzniku poţáru. (PRÖBST, 2010) 3. 3. 7 Studánky Studánky jsou kompozičním prvkem v krajině. Okolí studánek je vhodným místem k odpočinku a relaxaci. Jedná se o stavebně upravený výtok vody vyvěrající z podzemí. (http://www.utok.cz/node/151) Vhodný materiál a konstrukce: Nejčastěji je vyuţívána konstrukce z lomového kamene a cementové malty kdy vznikne kamenná zídka, která vodu zadrţuje. Voda můţe být také sváděna do jímky, odkud odtéká odvodní trubkou přes kamennou zídku vystavěnou nasucho. Nad studánky jsou umísťovány dřevěné stříšky na kamenných zídkách a betonových podezdívkách, aby nedocházelo k znečišťování a zanášení vývěru. U studánky by měla být umístěna informační tabule s hodnotami vydatnosti a stavu čistoty vody. (http://www.utok.cz/node/151) 3. 3. 8 Rozhledny Jedná se jiţ o stavbu s většími stavebními nároky. Nejprve je důleţité zjistit, jak daleko je moţné z rozhledny dohlédnout a jak je vhodné její umístění do krajiny. Pomocí digitálních map lze najít místo s největším rozhledem a díky vizualizacím lze vidět vhodnost umístění stavby. Stavba má také větší nároky na manipulační prostor, stavební prostor a financování. (http://www.utok.cz/node/151) Vhodný materiál a konstrukce: Materiálem na výstavbu rozhledny je vyuţíváno dřevo, kámen a ocel. Velmi často jsou to také kombinace těchto materiálů. Při návrhu jsou vyuţívány nejrůznější tvary s kombinace dřeva, kamene, ocelových prvků a konstrukce je navrhována v atraktivním vzhledu. Dnes je velmi atraktivní výstavba pozorovatelen ţivočichů nebo vyhlídkových míst. Pozorovatelny jsou budovány nad vodní hladinou nebo vyvýšené nad úroveň terénu, pro lepší výhled do krajiny. Pro jejich lepší začlenění do krajiny jsou poţívány přírodní materiály, hlavně dřevo. Konstruovány jsou buď jako vyvýšené plošiny bez zastřešení nebo uzavřené rozhledny s průzorem v úrovni očí. 20

Vyvýšené vyhlídky mohou být budovány formou valu, jako materiál je pouţita zemina a zakotvené schodiště pro výstup na vrchol valu. Také mohou mít obdobnou konstrukci jako vyvýšené pozorovatelny ţivočichů bez střešní konstrukce. 3. 3. 9 Dětská hřiště Dětská hřiště slouţí rodinám s dětmi trávit volný čas na místech bezpečných, nehlučných a bezprašných. Umístění je vhodné na začátky a konce turistických tras nebo u přístupových lesních cest. Výběrem stanoviště by měla být úplně eliminována nebo alespoň omezena devastace okolních ploch vegetace. Hřiště je vhodné umístit mezi vzrostlou zeleň a zajistit slunná i stinná místa. Vzrostlá zeleň také zajišťuje mikroklima, které prospívá k odpočinku psychických i fyzických sil. V okolí by se neměly vyskytovat jedovaté druhy vegetace. (http://www.utok.cz/node/151) Hřiště musí splňovat poţadavky ČSN EN 1176 - Zařízení dětských hřišť. Části 1 7. Podle normy je pak zajištěna kvalita materiálu a stanovuje poţadavky na bezpečnost dítěte. Provedení tedy musí být technicky a odborně provedené a musí mít vhodný estetický vzhled. Na výstavbu je pouţíváno převáţně dřevo, vhodné jsou pokroucené odkorněné kmeny se špatným růstem. V intravilánu jsou vyuţívány i kombinace kovových, plastových a hlavně barevných materiálů. (http://www.utok.cz/node/151) 3. 3. 10 Změna úrovně terénu Mezi změny terénu patří úpravy svahu, se kterými se setkáváme např. při revitalizační činnosti nebo parkových úpravách. Svah je přirozená forma terénu, kdy jsou překonávány výškové rozdíly. Profil svahu je upravován modelací terénu a pro úpravu je nezbytné mít základy mechaniky zemin, aby po dokončení prací nedocházelo k svahovým pohybům působením, vody, větru a gravitace. Na stabilizaci svahu se pouţívají kokosové, jutové a lněné geotextilie kotvené dubovými kolíky. Geotextilii je moţné následně překrýt zeminou a osázet vhodnou vegetací. (http://www.utok.cz/node/151) Pokud nelze změnit úroveň terénu, pouţívají se opěrné zdi a zídky, které lze pouţít i jako vhodný architektonický prvek při úpravách terénu. Návrh musí být vhodný tvarově a materiálově dle řešeného území. Pro zajištění stability, zejména tam kde působí větší zemní tlaky, je důleţité správné nadimenzování opěrných prvků. Preferovány jsou pak přírodní materiály, zejména lomový kámen různě opracovaný. Na odvod vody z rubové části se pouţívá drenáţ se štěrkovým zásypem. Velmi esteticky vypadá u delších svahů návrh dvou opěrných zdí nad sebou a doplnění mezi ně okrasnou vegetaci. Pro výstavbu v intravilánu 21

se vyuţívají také dřevěné palisády zapuštěné do zemně nebo drátokamenné konstrukce. Betonové opěrné zdi mají velké spektrum barev a povrchových úprav. (http://www.utok.cz/node/151) Pro stavební konstrukce opěrných a zárubních zdí jsou vyuţívány drátokoše a gabiony. Jedná se hexagonální síť z ocelového drátu, chráněného pozinkováním, vyplněnou kameny a kamenivem. Ocelový drát zabezpečuje pevnost v tahu, proti přeříznutí a otlačení. Kámen musí být odolný proti povětrnostním vlivům. Dodává také přírodní vzhled prvku. Velikost frakce na pohledové straně by měla být jeden aţ trojnásobek velikosti ok a menší kameny jsou pouţívány jako výplň. Na vysoké a vzhledově nepěkné zdi je pouţíváno výsadeb popínavých rostlin. (http://www.utok.cz/node/151) 22

4. Metodika práce Území vhodné pro návrh naučně rekreačních prvků bylo vybráno na základě konzultace s paní Ing. Hedvikou Psotovou v rámci vykonávané praxe v projekční a poradenské kanceláři Arvita P. Na vybrané lokalitě se nachází velké mnoţství vodních ploch vzniklých těţbou štěrkopísků a samotná krajina v údolní nivě řeky Moravy je velmi atraktivním místem vhodným pro rozvoj rekreačních aktivit. 4. 1 Literární přehled Diplomová práce se zaměřuje na návrh naučně rekreačních prvků v krajině těţby štěrkopísků Napajedla - Spytihněv. Před zahájením psaní diplomové práce bylo nutné nastudovat materiály a odbornou literaturu související s problematikou rekreačních prvků v krajině. Z toho pak byl vypracován literární přehled, který má uvést čtenáře do problematiky. Pro vypracování kapitoly týkající se charakteristiky území byly nastudovány projektové materiály, odborná literatura, mapové podklady, územní plán města Napajedla (2010 2015) a územní studie Vyuţití ploch po těţbě štěrkopísků Napajedla - Spytihněv. V této kapitole jsou popsány vlastnosti území, rekreační moţnosti a limity. 4. 2 Terénní průzkum Terénní průzkum byl proveden pro zjištění krajinných struktur a vlastností území. Byl nezbytný pro určení míst vhodných pro umístění rekreačně naučných prvků a vhodné vedení trasy. Terénní průzkum byl prováděn pěší chůzí po lokalitě a proběhl v červenci a září 2014 a lednu 2015. V červenci 2014 probíhalo terénní šetření pod vedením pana Ing. Lubomíra Šálka, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky terénního šetření byly zapisovány do terénních zápisníků. Zápisníky byly rozděleny dle obsahu. V jednom byla řešena flóra dané lokality, ve druhém byly řešeny charakteristiky krajiny a jednotlivých míst a ve třetím vhodná umístění jednotlivých prvků. Fotodokumentace byla pořizována fotoaparátem Fujifilm Finepix HS25 exr. Tyto výsledky pak byly jedinečným podkladem pro samotný návrh naučně rekreačních prvků. Fotodokumentace je součástí příloh práce. Při realizaci stezky je nezbytné pořízení nové fotodokumentace na odborné úrovni. 23

4. 3 SWOT analýza Pro řešené území byla vypracována SWOT analýza pro zjištění silných, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb. Slouţí pro zajištění vhodných návrhových řešení vycházejících ze silných stránek území. Jedná se o metodu analýzy, která vyhodnocuje fungování daného území, nalézá problémy a rozvíjí moţnosti rozvoje daného území. Je důleţitou součástí dlouhodobého plánování. Výstupem SWOT analýzy je návrh maximalizace předností území a příleţitostí a snaţí se minimalizovat hrozby a nedostatky. 4. 4 Návrhová část Návrhová část je výsledkem vyhodnocení jednotlivých kapitol. Navrţen je koncept jednotlivých zastavení, rozmístění, pouţité materiály a doplňkové prvky. Jednotlivé prvky jsou pak detailně popsány a vypracovány ve výkresové části. Vedení naučné trasy bylo konzultováno s paní Ing. Hedvikou Psotovou z projekční kanceláře Arvita P a materiálové a konstrukční řešení s paní Ing. Pavlou Kotáskovou, Ph.D z Mendelovy univerzity v Brně. 4. 4. 1 Mapové přílohy Pro vypracování mapových příloh byl pouţit program Bentley MicroStation V8i. Mapové přílohy byly vypracovány tři. První řeší lokalizaci řešeného území a je vyhotovena v měřítku 1:50 000 na základní mapě. Zobrazuje hranice katastrálních území a vazby území k okolním městům a obcím. Druhá mapová příloha řeší detailnější vymezení území a vedení trasy s jednotlivými zastaveními. Vyhotovena je v měřítku 1:10 000 na ortografickém podkladu. Třetí mapová příloha řeší dopravní propojenost území na okolní komunikace. Vyhotovena je na ortografický podklad, v měřítku 1:10 000. 4. 4. 2 Výkresová část Pro vypracování výkresové části byl vyuţit program AutoCAD 2014. Detailně zobrazuje jednotlivé prvky navrţené na naučné trase v řešeném území. Řeší návrh informačního panelu, pozorovatelny vodních ţivočichů a odpočinková místa s doplňky. Pokud bude naučná stezka realizována, je nezbytné navrţené výkresy odborně posoudit. 4. 4. 3 Technická zpráva Technická zpráva je součástí vypracovaného návrhu projektové dokumentace v přílohách diplomové práce. Nesplňuje však všechny poţadavky kladeny vyhláškou 24

č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve všech bodech. Základním úkolem technické zprávy je popsání technického řešení jednotlivých návrhových prvků na naučné stezce. 4. 4. 4 Obsahová část naučných tabulí Kaţdé naučné tabuli byl vytvořen obsah dle umístění tabule. Tabule obsahuje textovou část a obrazovou část. Fotografie vyuţité na návrh jednotlivých zastavení byly pořízeny autorkou práce nebo vyhledány na internetu. V případě realizace naučné stezky je nezbytné vytvořit novou vhodnou fotodokumentaci a obrazovou část upravit. Úprava snímků byla provedena pomocí programu Adobe Lightroom 5. 7, grafické řešení v programu Adobe Photoshop CS6. Náplň naučných tabulí je uvedena v dokumentu Microsoft Word v příloze práce. 4. 5 Rozpočet Detailní rozpočet je součástí příloh diplomové práce a zaměřuje se na stanovení peněţní částky potřebné na vytvoření naučné trasy a edukačních prvků. Pro stanovení výše peněţní částky pro pracovní úkony byl pouţit ceník stavebních prací v programu KROS plus a ceník AOPK Čr. Jednotlivé poloţky jsou uvedeny bez DPH. Pro zjištění ceny některých prvků a materiálů byly pouţity také internetové zdroje. 4. 5. 1 Instalace a údrţba V rozpočtu je uvedena částka potřebná na instalaci naučné stezky a jednotlivých prvků. Počítá se také s následnou péčí, aby naučná stezka nechátrala. Navrţeno je tedy také financování a celková částka za pravidelnou údrţbu, kterou zajistí Sluţby města Napajedla. 25

5. Řešené území 5. 1 Těţebny Napajedla Spytihněv Zájmové území se nachází na rozmezí katastru města Napajedla a obce Spytihněv. Rozkládají se zde rozsáhlé vodní plochy vzniklé těţbou štěrkopísků pod hladinou spodní vody. Území spadá pod okres Zlín, kraj Zlínský. Spytihněv leţí na hranici s okresem Uherské Hradiště, ve Zlínském kraji. Obrázek 1: Vymezení zlínského kraje (http://kpdm-zk.eu/) Vodní plochy leţí v levobřeţní části údolní nivy řeky Moravy. Těţba dnes probíhá na katastru města Napajedla, úpravna a správní objekty se nacházejí na katastrálním území obce Spytihněv. Okolí vodních ploch je intenzivně vyuţívaná agrární krajina. Převládají zde podíly orné půdy. Severním směrem se rozkládají pomoravní louky a travní porosty v areálu hřebčína Napajedla. Krajina je také vyuţívána pro chov ryb, sportovní rybolov, rekreaci, myslivost, chov koní, velko i malovýroba a zahradnictví. Pro ochranu přírody jsou významné prvky slepých ramen tvořící biotopy důleţité pro ţivočichy vázané na vodu. Pastviny pak tvoří útočiště zejména hmyzu a ptactvu. (PSOTOVÁ A KOL., 1998) Z pohledu krajinného rázu se jedná o krajinu člověkem výrazně ovlivněnou, ale harmonickou s řekou Moravou, slepými rameny, břehovými a travními porosty. Nestabilní agrární krajina se začíná objevovat na svazích a terasách vybíhajících okolních vrchovin. Tvořen je pak protiklad s nedostatkem zeleně. (PSOTOVÁ A KOL., 1998) Vodní plochy tvoří přechodovou část. Devastované břehy jsou postupem času rekultivovány, přírodní procesy jsou urychlovány a vznikají významné biotopy vodních a mokřadních 26

společenstev. Agrární krajina tak tvoří protiklad s nedostatkem zeleně. (PSOTOVÁ A KOL., 1998) 5. 2 Primární krajinné struktury 5. 2. 1 Reliéf Zájmová lokalita leţí v údolní nivě řeky Moravy. Z krajinných struktur se jedná o široké říční nivy. Severně od zájmové lokality dochází k přechodu z Hornomoravského do Dolnomoravského úvalu. Na východ a na západ se krajina zvedá a má charakter plošin a pahorkatin. Průměrná nadmořská výška je okolo 200 m n. m. Nejvyšší pak 338 m n. m. na kopci Maková severozápadně od zájmové lokality a nejniţší bod je v nivě řeky 181 m n. m. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) 5. 2. 2 Geologická stavba Plocha lokality leţí převáţně na Alpsko Karpatské čelní pánvi a vnitrohorské pánvi. Dominantními horninami jsou jíly, písky, štěrky a lignit. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) Geologicky je území budováno neogenními sedimenty flyšového pásma Západních Krapat. Jedná se o magurský flyš. Předkvartérní podloţí je budováno paleogenními jílovci a pískovci račanské jednotky magurského flyše. Niva řeky Moravy tvoří pokryv fluviálních sedimentů. Ty jsou zastoupeny bazálním souvrstvím štěrkopísků. (PSOTOVÁ A KOL., 1998) Na severovýchodě zasahuje okrajově do lokality region Vnějších Karpat a bradlového pásma. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) 5. 2. 3 Geomorfologické zařazení Jedná se o systém Alpsko himálajský. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) Území dále leţí na střetu provincií Západní Karpaty (subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblast Slovensko-moravské Karpaty, celek Vizovická vrchovina, podcelek Zlínská vrchovina, okrsek Napajedelská pahorkatina) a Panonské pánve(subprovincie Západopanonská pánev, oblast Vídeňská pánev, celek Dolnomoravský úval, podcelek Dyjsko-moravská niva). Plocha se rozkládá v akumulační náplavové rovině, která se postupně zvedá na východ přes nízké terasy a náplavový kuţel do členité pahorkatiny. (PSOTOVÁ A KOL., 1998) 27

5. 2. 4 Hydrologie oblasti Zájmová lokalita se nachází v povodí řeky Moravy. Její tok protéká západním směrem od řešeného území. Řeka Morava je po celé délce na katastrálním území Napajedla i Spytihněv regulovaná a narovnaná. V okolí se nachází mnoţství slepých ramen jako pozůstatek meandrující řeky. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) Průměrný průtok řeky Moravy je 54,03 m 3.s -1. Severním směrem protéká Pohořelický potok, který je pravostranným přítokem řeky Moravy. Jiţním směrem protéká potok Burava s průměrným průtokem 0,045 m 3.s -1. Potok Burava se vlévá do Březnice. (PSOTOVÁ A KOL., 1998) Lokalita leţí na území štěrkopískoven. Nacházejí se zde tedy rozsáhlé antropogenní vodní plochy. Lokalita spadá do chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Jedná se o kvartér řeky Moravy. (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) Plochy po těţbě mají tvar sníţeniny a jsou zaplaveny vodou, coţ je důsledkem těţebních prací pod hladinou spodní vody. (LYSOŇKOVÁ, 2013) Předpokládá se, ţe čistota vodních ploch vzniklých po těţbě zůstane chudá na ţiviny, nebude zde vznikat zákal z moţného rozvoje planktonních řas a voda zůstane oligotrofní. (HETEŠA, 1996) To se nedá říct o vodách ve slepých ramenech, které jsou převáţně eutrofní. Geoportál CENIA udává, ţe naměřené hodnoty v koupací oblasti Pahrbek ukazují nevhodnost vody ke koupání. Na přelomu července a srpna v roce 2014 při teplotě 24,3 C byla naměřena průhlednost 0,75 metru, chlorofyl A 150 mikrogramu/litr, buněk sinic 128 080/mililitr a kvalita vody 4. V okolí Napajedel se nacházejí také minerální prameny. Voda má sirný charakter, je středně mineralizovaná, hydrouhličitano sodná a hypotonická. (LYSOŇKOVÁ, 2013) 5. 2. 5 Pedologie oblasti V nivě řeky se nacházejí úrodné půdy z naplavenin. Jedná se převáţně o ţivinami bohatou fluvizem glejovou nebo modální. Dále zde vyskytují černice, gleje, hnědozemně a okrajově pak černozemě. Část je také pokryta antropogenními půdami. (http://mapy.geology.cz/pudy/) Svislý profil ukazuje, ţe pod humusovým horizontem leţí mateční sedimenty. Ty jsou tvořeny kvartérními nánosy ze štěrků, písků a povodňových hlín. Obsah humusu půd je střední, barva většinou šedá aţ šedohnědá, kyselá aţ neutrální. Nivní půdy jsou v širších částech většinou oglejené. (LYSOŇKOVÁ, 2013) 28

Pokryv území je tvořeno půdami s BPEJ 3.58.00, coţ jsou nivní půdy glejové na nivních uloţeninách, středně těţké. (PSOTOVÁ, BLAŢKOVÁ 2002) 5. 2. 6 Klimatické poměry Zájmová lokalita se nachází v teplé klimatické oblasti T4. Vyznačuje se dlouhým létem a krátkou suchou aţ velmi suchou zimou. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 8, 5 C. Průměr v lednu je -2,2 C a v červenci 18,8 C. Průměrné sráţky byly naměřeny 625 mm/ rok, z toho nejvyšší hodnoty jsou za měsíc červenec a srpen. Přechodná období jsou krátká. Ze západu, severu i východu je lokalita ohraničena teplou klimatickou oblastí T2, která má velmi podobné charakteristiky jako T4. Přilehlé vrchoviny jsou součástí mírně teplých klimatických oblastí MT7, MT9 a MT10. (PÍSKOVÁ, KRÁTKÝ, 1998) 5. 2. 7 Biogeografické členění Lokalita spadá do severopanonské podprovincie termofytikum, panonský úsek stepi. Nachází se v nejsevernějším cípu dyjsko moravského bioregionu (4.5). Bioregion Dyjsko-Moravský zabírá široké nivy v 1. vegetačním stupni. Osidlování zde probíhalo jiţ v pravěku a stály zde významná centra Velké Moravy. Tato území trpí na změnu vodního reţimu a znečišťováním povrchových i podzemních vod. I přes to má zde velká řada druhů a společenstev nejreprezentativnější zastoupení v rámci České republiky. Tvrdý luh je tvořen vegetací svazu Ulmenion. V depresích se často vyskytují Salici Populetum ze svazu Salicion albae. Na mokřadech je vyvinuto primární bezlesí s katénou vegetace svazu Phragmition communis a Caricion gracilit. Ty přecházejí ve vodě v různé typy vegetace, které spadají do svazů Hydrocharition, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pustli a Batrachion aqautilis. (CULEK, 1996) 5. 2. 8 Potenciální přirozená vegetace Na celém území se nachází jilmové jaseniny (Fraxino pannonicae Ulmetum). (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map) Dominantní druhovou vegetaci tvoří dub letní (Quercus robur) a jilm habrolistý (Ulmus minor). Jilmy v posledních letech trpí na grafiózu. Ve stromovém patře jsou také přimíšeny Acer campestre, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. Padus, Tilia cordata a Umlus laevis. Pro suché polohy je typická příměs Carpinus betulus a ve vlhčích polohách Alnus glutinosa a Populus nigra. Pokud se keřové patro vyskytuje, převaţují zde keře Cornus sanguinea, Prunus padus subsp. Padus a Sambucus nigra. Bylinné patro je tvořeno 29

druhově bohatými vlhkomilnými aţ mezofilními druhy jako Aegopodium podagraria, Brachypodium sylvaticum, Festuca gigantea, Corydalis cava, Ficaria bulbifera, Gagea lutea aj. Mechové patro je většinou velmi slabé. Jilmové jaseniny jsou typické pro říční úvaly, níţinné pánve a teplé klimatické oblasti. Jedná se o pravidelně zaplavované území s hladinou podzemní vody u regulovaných toků 2 3 m hluboko. Luhy na Jiţní Moravě se odlišují výskytem Fraxinus angustifoli subsp. Danubialis a Populus alba. Tato území jsou ohroţována narušením vodního reţimu. Jedná se hlavně o odvodňování, regulace říčních toků a výsadby hybridních topolů. Pro zachování je pak důleţité citlivě pracovat s revitalizacemi říčních toků, zajistit místa pro přirozené záplavy a udrţovat dřevinnou skladbu. (CHYTRÝ ET AL., 2010) 5. 2. 9 Biota Flóra je zastoupena vlhkomilnými i suchomilnými druhy vázanými na aluvia dolních toků řek. Velmi často mají kontinentální (ponticko-jihosibiřský) charakter a stojí v roli mezních prvků. Patří zde např. jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), bledule letní (Leucojum aktivum), pryšec bahenní (Tithymalus palustris), máčka plocholistá (Eryngium planum) a šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia). Vzácně se mohou vyskytovat druhy hájové, splavené z karpatských poloh nebo jako relikty předluţního období. Na kyselých půdách se mohou vyskytovat ojediněle subatlantské prvky, vzácně také subatlantské druhy v luţních lesích. (CULEK, 1996) Podle průzkumu se v nádrţi nachází psárka kolénkatá (Alopecurus geniculatus), lakušník vodní (Batrachium aqutile), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), rákos obecný (Phragmites australis), rdes kadeřavý (Potamoheton crispus), rdes světlý (Potamogeton lucens), orobinec úzkolistý (Typha angutifolia), kosatec ţlutý (Iris pseudacorus) nebo stulík ţlutý (Nuphar lutea). V okolí nádrţí lze nalézt kamišník přímořský (Bolboschoenus maritimus), třtinu křovištní (Calamagrostis epigeios), ostřici štíhlou (Carex gracilis), ostřice pobřeţní (Carex riparia), ostřici srstnatou (Carex hirta), tuţebník jilmový (Filipendula ulmaria), zblochan vodní (Glyceria aquatica), sítina článkovaná (Juncus articulatus) sítina klubkatá (Juncus conglomeratus) nebo čistec bahenní (Stachys palustris). (SPURNÝ, 1996) Fauna se liší převahou luţních typů od typické severopanonské provincie. Velké zastoupení zde mají periodicky zaplavované a sněţní tůně, charakteristické pro výskyt korýšů. Fauna řeky Moravy i přes veliké znečištění vykazuje vysokou pestrost organismů černomořského 30

povodí. Význačnými druhy je jeţek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský (Castor fiber). Mezi významné vodní ptactvo patří volavka červená (Ardea purpurea), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), luňák hnědý (Milvus migrans), orel mořský (Haliaetus albicilla), břehule říční (Riparia riparia) a mnoho dalších druhů ptáků. (CULEK, 1996) Morava zde spadá do cejnového pásma, pro které je typická velká šířka toku a pestrost rybí osádky. (HANEL, 1992) Z obojţivelníků se na lokalitě vyskytuje např. kuňka ţlutobřichá (Bombina variegata), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea) nebo skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Na lokalitě se nachází velké mnoţství ptáků vázaných na vodu jako např. rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), ledňáček říční (Aceldo atthis), kachna divoká (Anas platyrhynchos), racek chechtavý (Larus ridibundus), potápka roháč (Podicepscristatus) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). Velmi rozšířený je zde bobr evropský (Castor fiber) a má negativní vliv na své okolí. Ze savců pak hryzec vodní (Arvicola terestris), netopýr vodní (Myotis daubentonii), ondatra pyţmová (Ondatra zibethicus) nebo krtek obecný (Talpa europaea). (KOČVARA, 2008) 5. 3 Sekundární krajinné struktury 5. 3. 1 Osidlování Díky poloze je řešená lokalita historicky velmi zajímavá. Osidlována byla jiţ v pravěku. Procházela tudy významná spojnice severní a jiţní části země. Nejenţe tudy vedly migrační trasy zvěře, ale později také obchodní cesty od Středozemního moře k Baltskému moři. (PÍSKOVÁ, KRÁTKÝ, 1998) Na území Napajedel i Spytihněvy jsou datovány nálezy jiţ z období paleolitu a to v podobě čepelí, škrabadel, rydla atd. (PÍSKOVÁ, KRÁTKY, 1998) Během neolitu se zvýšila hustota osídlení, coţ je doloţeno nálezy v okolí Napajedel i Spytihněvi. Zaznamenáno je zde několik kultur. Nejprve je to kultura s lineární keramikou jakoţto první zemědělci, dále ojediněle kultura s vypíchanou keramikou a na závěr neolitu to byla kultura s moravskou malovanou keramikou coţ byl plně zemědělský národ. (PÍSKOVÁ, KRÁTKÝ, 1998) Z období eneolitu jsou zde dvě kultury. Kultura se šňůrovou keramikou je na území Napajedel velmi hojná, dokládají to také nálezy sekeromlatů. Kultura se zvoncovými poháry, jejichţ pobyt je doloţen nálezy keramiky. 31