DTM - I Definice, singularity a terénní tvary Tomáš Dolanský 2007
Obsah předmětu Topologie a morfologie terénu, základní matematické modely. Metody znázornění terénu v mapách a v GIS Principy popisu datových struktur, vztahy elementárních prvků, typy sítí. Rastrové DMT, jejich úprava a editace. Interpolační algoritmy. Zřeďování a zhušťování dat. Vkládání a editace objektů, tvorba jednoduchých analýz nad terénem. Aplikace v hydrologii, telekomunikaci a jiných oborech. Výstupní možnosti sw, plošné analýzy nad vektorovou representací DMT. 3D vizualizace, tvorba modelů krajiny, texturování. Metody mapování výškopisu. Tachymetrie, fotogrammetrie, laserové skenování. Digitalizace analogových map. Automatizační postupy pro mračna bodů. Popis matematických funkcí. Implementace do různých typů sw. Presentace dat v otevřených formátech, VRML, aplikace v internetu. Technologie vzniku dat pro tvorbu DMT, datové zdroje na internetu a komerční produkty. Presentace seminární práce.
Literatura Klimánek, M. - Digitální modely terénu. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 85 s. ISBN 80-7157 7157-982 982-3 Demek, Jaromír: Obecná geomorfologie. Hojovec, Vladimír: Kartografie. Huml, Michal: Mapování 10. KRAUS, K.: Photogrammetrie Bnd 3 Topographische Informationssysteme. MAYER, P.: Počítačové modelování krajiny. ČVUT, Praha 1995. URBAN, J.: Digitální model terénu. ČVUT, Praha 1991. Manuály k programům Atlas DMT a ArcGIS včetně nadstaveb. e-learning
Cvičení cvičení + seminární práce sw ArcGIS + nadstavby Atlas DTM
Definice digitální model terénu (DMT,angl. DTM) digitální výškový model (DEM) digitální model reliéfu (DSM) terénní plocha geometrický popis terénu složitá plocha bez možnosti matematického vyjádření modelovaná plocha rozsáhlé území
Datové representace polyedrický model plátový model většinou trojúhelníková síť je tvořen zakřivenými plochami rastrový model využívá maticového uspořádání hodnot
Singularity problémová místa v DMT body, kde tečná rovina je vodorovná převis ostré hrany, zlomy řeší se přidáním povinných spojnic (hran) do modelu
Předurčené hrany Tvar hrany Úsečka Křivka ve vertikální rovině (2D křivka) Obecná křivka (3D křivka) Způsob navázání plátů Hladké navázání (spojitost terénu i jeho první derivace) Ostré navázání (terén spojitý, jeho derivace nespojitá) Zlom (terén nespojitý)
Topografické plochy skutečný povrch = terénní reliéf topografická plocha je zjednodušením na základní typy možných tvarů vhloubené vyvýšené
Čáry terénní kostry hřbetnice procházející relativně nejvyššími body vypuklé plochy. Styk dvou přilehlých svahů téhož hřbetu nebo hřebene. údolnice plynulá čára vedoucí relativně nejnižšími body vhloubených ploch ve směru spádu (má vždy menší spád než přilehlé svahy). hrany vymezující rozhraní výrazné změny spádu, tvarové čáry ohraničující vodorovné nebo mírně skloněné části v okolí vrcholů. Doplňkové čáry charakterizující průběh topografické plochy jsou: spádnice probíhající ve směru nejvyššího sklonu plochy a je kolmá k vrstevnicím. Udává směr volně tekoucí vody. tvarové čáry průsečnice jednotlivých dílčích ploch. úpatnice čára styku dvou různě skloněných ploch při úpatí tvaru, svírajících spolu zpravidla tupý úhel úpatí pás terénu na styku dvou různě skloněných ploch na rozhraní mezi vyšším a nižším územím.
Čáry terénní kostry síť bodů a čar definuje základní průběh topografické plochy
Čáry terénní kostry síť bodů a čar definuje základní průběh topografické plochy
Vypuklé tvary - vrcholové kupa kužel pahorek, vrch, hora temeno spočinek
Vypuklé tvary - vrcholové hřbet štít, hřeben
Vypuklé tvary - vrcholové plošina sedlo
Vypuklé tvary na úbočí svahový hřbet svahová kupa spočinek ostroh
Vypuklé tvary na úbočí terénní stupeň terasy
Vhloubené tvary na úbočí úžlabí zářez rýha
Vhloubené tvary na úbočí suťový kužel rokle, strž
Vhloubené tvary údolí údolí s rovným dnem úžlabina údolní zářez