Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky 16.2.2018
Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze... 3 2. Základní fakta... 4 2.1 dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu... 6 2.1.1 Dlouhodobý vývoj... 7 2.1.2 Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP... 8 2.2 Ne/použití přilby... 10 3. Vývoj usmrcených cyklistů v období let 1993 až 2017... 12 4. Časové srovnání... 15 4.1 Měsíční srovnání... 15 4.2 Denní srovnání... 17 4.3 Hodinové srovnání... 19 5. Věkové srovnání... 21 6. Alkohol a návykové látky... 24 6.1 Dopravní nehody zaviněné cyklisty... 24 6.2 Následky dopravních nehod s účastí cyklisty... 26 7. Krajské srovnání... 27 7.1 Absolutně... 27 7.2 Relativně... 27 7.3 Meziročně... 28 8. Místa a příčiny následků nehod cyklistů... 29 8.1 Místa... 29 8.2 Příčiny... 29 9. Evropské srovnání... 30 9.1 Absolutní data... 30 9.2 Relativní data... 31 9.2.1 Na 100 000 obyvatel... 31 9.3 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu srovnání s EU... 32 Použité zdroje... 34 2
1. Úvod Dokument má za cíl vytvořit formou komentovaných grafů základní materiál oddělení BESIP týkající se národních statistik dopravních nehod cyklistů a jejich následků, především z oblasti osob usmrcených, vážně zraněných a lehce zraněných osob. 1.1 Národní databáze Pro potřeby tohoto dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR). 1.2 Evropská databáze Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti IRTAD je součástí výzkumného programu OECD zahrnutým do oblasti výzkumu silniční dopravy a intermodálních vazeb. Databáze IRTAD průběžně shromažďuje údaje o nehodovosti v silničním provozu a jejich souvislostech s demografickými, infrastrukturními a provozními ukazateli. Současně je IRTAD fórem pro prezentaci výsledků výzkumů vázaných na statistická data národních úrovní a iniciátorem pro zpracování souhrnných kompilačních studií. Databáze IRTAD obsahuje souhrnná a mezinárodně srovnatelná data v časových řadách od r. 1970. V rámci IRTAD je dosažena harmonizace a kompletnost dat na mezinárodní úrovni z hlediska základních definic a datového obsahu. V každém grafu je uvedena informace o zdroji vstupních dat. 3
2. Základní fakta Z pohledu následků dopravní nehodovosti je tento dokument zaměřen na usmrcené, těžce a lehce zraněné cyklisty. Základní poznatky statistických ukazatelů cyklistů: - Předpoklad pro rok 2017 počítal s tím, že nebude usmrceno více než 44 cyklistů a těžce zraněno 315 cyklistů - v oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 44 cyklistů (stanovený předpoklad dodržen) a 353 cyklistů bylo těžce zraněno (stanovený celoroční předpoklad překročen) - celkem 85 % usmrcených cyklistů nemělo v období let 2009 2017 ochrannou přilbu, prakticky totožný poměr byl zaznamenán i v roce 2017, kdy bylo usmrceno 37 cyklistů, kteří neměli přilbu, tj. 84% ze všech usmrcených cyklistů! - meziročně je zaznamenán 32,1% nárůst usmrcených cyklistů bez přilby (+ 9 osob) - na celkovém počtu usmrcených osob v období 1993 2017 činil podíl usmrcených cyklistů 9,1 %, což znamená, že téměř každá 11. usmrcená osoba byla cyklistou, v uplynulém roce byl podíl usmrcených cyklistů 8,8 % - nejvíce cyklistů (8) bylo v roce 2017 usmrceno v červnu, ve stejném měsíci byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách, nejvíce cyklistů (60) bylo v roce 2017 těžce zraněno v červnu, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován v červenci (25 %) - nejvíce cyklistů (11) bylo v roce 2017 usmrceno ve čtvrtek, ve stejný den byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách, podíl v daném dni činil 14 %, nejvíce cyklistů (64) bylo v roce 2017 těžce zraněno v pátek, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován ve středu a v sobotu (17 %) - nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno mezi 15. až 16. hodinou (5 usmrcených cyklistů). V případě těžce zraněných cyklistů bylo rovněž nejrizikovější období mezi 15. až 16. hodinou (39 těžce zraněných cyklistů) - v členění na jednotlivé věkové kategorie bylo v roce 2017 nejvíce cyklistů (7) usmrceno ve věkových kategoriích 55 60, 61 64 a 65 70 let, meziročně byl právě v kategoriích 61 64 a 65 70 let zaznamenán největší nárůst usmrcených (+ 4 osoby) - téměř 4 z 10 usmrcených cyklistů byli v roce 2017 senioři ve věku 65 let a více, další třetina usmrcených cyklistů v uvedeném roce byla ve věku 55 64 let! - cyklisté pod vlivem alkoholu a návykových látek v roce 2017 zavinili 642 dopravních nehod (tj. 14,3 %), při kterých bylo usmrceno 5 osob (tj. 9,6 %), meziročně evidujeme pokles o 54 nehod (- 8 %), ale nárůst o 3 usmrcené osoby (+ 150 %) - z pohledu dopravních nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek je velmi NEGATIVNÍ, že 63 % těchto dopravních nehod (407) zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší!!! - drogy, resp. návykové látky se na dopravních nehodách s podílem alkoholu a návykových látek podílely minimálně (6 dopravních nehod) 4
- při nehodách zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek došlo k následkům na životech a zdraví u 579 osob (5 usmrcených, 57 těžce zraněných a 517 lehce zraněných) - nejvyšší podíl usmrcených cyklistů byl evidován v Olomouckém kraji (21 %), nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů pak v Královéhradeckém kraji (24 %) - v rámci České republiky bylo v kategorii cyklistů usmrceno o 5 osob více (tj. + 13 %), v případě těžce zraněných pak byl zaznamenán pokles o 64 osob (tj. 15 %). V krajích je situace značně rozdílná nejvyšší nárůst usmrcených a těžce zraněných cyklistů byl evidován v Plzeňském kraji - z celkového počtu následků nehod cyklistů v roce 2017 bylo evidováno v obcích 45 % usmrcených (20 ze 44), 73 % těžce zraněných (259 z 353) a 79 % lehce zraněných (2 335 z 2 945) - nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno, těžce a lehce zraněno vlivem nesprávného způsobu jízdy, v důsledku uvedené příčiny bylo usmrceno 20 cyklistů (45 %), 174 těžce (52 %) a 1 564 lehce zraněných cyklistů (55 %) Evropské srovnání základních statistických ukazatelů cyklistů: - porovnáme-li rok 2016 s rokem 2009, došlo v České republice ke snížení usmrcených cyklistů na 63 % referenčního roku 2009, s touto bilancí patřila Česká republika spolu se Švýcarskem k nejlepším evropským zemím (pozn. evropský průměr činil 88 %) - v roce 2016 bylo v Česku usmrceno 0,50 cyklistů na 100 000 obyvatel, nejlepší bilance (vyjma Islandu) s 0,14 usmrcenými cyklisty byla evidována ve Španělsku, naopak nejhorší v Nizozemí (0,78). - z evropského pohledu měla Česká republika v roce 2016 i přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů negativní bilanci (o 21 % nad evropským průměrem) - v období let 2012 2016 bylo v České republice oproti předpokladu NSBSP usmrceno o 47 cyklistů více, tj. + 14,9 % (pozn. předpoklad NSBSP byl významně (+ 27) překročen v roce 2015) - uplatníme-li stejnou predikci předpokládaného poklesu usmrcených cyklistů i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že jen 2 z nich by NSBSP v uvedeném období splnily (Lucembursko a Švýcarsko) - evropský průměr byl pak oproti stanovenému předpokladu o + 21,6 % vyšší, Česká republika (přestože stanovený cíl NSBSP nesplnila) patřila v oblasti usmrcených cyklistů k lepšímu průměru 5
2.1 dílčí cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu Strategickým cílem NSBSP 2020 je dosáhnout v porovnání s rokem 2009 snížení poctu usmrcených na úroveň průměru zemí EU (tj. cca o 60 %) a počtu těžce zraněných o 40 %. V roce 2020 by tak nemělo být usmrceno více než 333 osob a těžce zraněno 2 122 osob. - všech věkových kategorií, včetně př epravovaných osob V roce 2020 by nemělo být usmrceno více než 37 cyklistů a těžce zraněno 280 cyklistů. Předpoklad pro rok 2017 počítal s tím, že nebude usmrceno více než 44 cyklistů a těžce zraněno 315 cyklistů. Stanovený předpoklad počtu těžce zraněných cyklistů byl překročen v říjnu 2017. 6
2.1.1 Dlouhodobý vývoj - meziroční nárůst usmrcených cyklistů + historicky nejméně těžce zraněných 7
2.1.2 Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP V oblasti uvedeného dílčího cíle bylo usmrceno 44 cyklistů (stanovený předpoklad dodržen) a 353 cyklistů bylo těžce zraněno (stanovený celoroční předpoklad překročen). 8
9
2.2 Ne/použití přilby Neustále omílaným (a stále podceňovaným) tématem, na které cyklisté velmi často doplácí, je použití, resp. nepoužití ochranné přilby. Celkem 85 % usmrcených cyklistů nemělo v období let 2009 2017 ochrannou přilbu!!! Vývoj usmrcených, těžce a lehce zraněných cyklistů bez přilby v jednotlivých letech je uveden v grafu na následující straně. Prakticky totožný poměr byl zaznamenán i v roce 2017, kdy bylo usmrceno 37 cyklistů, kteří neměli přilbu, tj. 84% ze všech usmrcených cyklistů! 10
Vývoj usmrcených, těžce zraněných a lehce zraněných cyklistů v posledních letech je zřejmý z níže uvedené tabulky a grafu. Meziročně je zaznamenán 32,1% nárůst usmrcených cyklistů bez přilby (+ 9 osob). cyklisté usmrceno těžce zraněno lehce zraněno rok s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem s přilbou bez přilby celkem 2009 7 65 72 81 349 430 583 2 002 2 585 2010 7 63 70 76 317 393 544 1 752 2 296 2011 5 45 50 100 343 443 799 2 126 2 925 2012 10 54 64 129 337 466 857 2 196 3 053 2013 10 48 58 117 344 461 851 2 116 2 967 2014 11 46 57 132 301 433 976 2 281 3 257 2015 12 56 68 122 272 394 951 2 197 3 148 2016 11 28 39 129 288 417 937 2 134 3 071 2017 7 37 44 106 247 353 954 1 991 2 945 meziročně -4 9 5-23 -41-64 17-143 -126-36,4% 32,1% 12,8% -17,8% -14,2% -15,3% 1,8% -6,7% -4,1% 11
3. Vývoj usmrcených cyklistů v období let 1993 až 2017 Vývoj počtu usmrcených cyklistů v ČR je zřejmý z následujícího grafu. Nejtragičtější, z pohledu cyklistů, byl rok 1995, kdy bylo usmrceno 146 osob, naopak nejméně cyklistů bylo usmrceno v roce 2016 (39). V roce 2017 bylo usmrceno 44 cyklistů, meziročně byl zaznamenán nárůst počtu usmrcených cyklistů o 5 osob, tj. o 13 %. 12
Z dlouhodobého hlediska lze hovořit o sestupné tendenci, která se projevuje v relativním srovnání. Nejméně cyklistů bylo usmrceno v ČR v roce 2016 (o 68 % méně oproti roku 1993), nejvíce pak v roce 1995. V roce 2017 byl zaznamenán pokles usmrcených cyklistů vůči roku 1993 o 63,9 %. V celém období je zaznamenán průměrný pokles usmrcených cyklistů o 23,1 % (pozn. v celém období je zaznamenán průměrný pokles všech usmrcených osob o 24,1 %). 13
Na celkovém počtu usmrcených osob v období 1993 2017 činil podíl usmrcených cyklistů 9,1 %, což znamená, že téměř každá 11. usmrcená osoba byla cyklista. V roce 1995 byl podíl usmrcených cyklistů nejvyšší (10,5 %), naopak v roce 2011 nejnižší (7,1 %). V uplynulém roce byl podíl usmrcených cyklistů 8,8 %, tzn. meziročně + 1,6 %. 14
4. Časové srovnání 4.1 Měsíční srovnání Měsíc - CYKLISTÉ; 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno leden 2 2 30 94 7% 2% únor 1 6 26 114 4% 5% březen 3 22 30 166 10% 13% duben 2 23 35 181 6% 13% květen 4 56 40 236 10% 24% červen 8 60 62 325 13% 18% červenec 5 57 45 229 11% 25% srpen 7 49 56 275 13% 18% září 3 32 43 190 7% 17% říjen 5 21 48 195 10% 11% listopad 3 17 42 187 7% 9% prosinec 1 8 45 147 2% 5% CELKEM 44 353 502 2 339 9% 15% Usmrcení Nejtragičtějším následkem dopravní nehody je smrt jejího účastníka. Nejvíce cyklistů (8) bylo v roce 2017 usmrceno v červnu, ve stejném měsíci byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách. Podíl v daném měsíci činil 13 %, celoroční podíl na všech usmrcených činil 9 %. 15
Těžce zranění Nejvíce cyklistů (60) bylo v roce 2017 těžce zraněno v červnu, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován v červenci (25 %). Celoroční podíl na všech těžce zraněných činil 15 %. 16
4.2 Denní srovnání Den v týdnu - CYKLISTÉ; 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Pondělí 3 39 61 344 5% 11% Úterý 4 45 58 311 7% 14% Středa 5 51 61 299 8% 17% Čtvrtek 11 51 80 339 14% 15% Pátek 6 64 91 403 7% 16% Sobota 10 58 88 346 11% 17% Neděle 5 45 63 297 8% 15% CELKEM 44 353 502 2 339 9% 15% Usmrcení Nejvíce cyklistů (11) bylo v roce 2017 usmrceno ve čtvrtek, ve stejný den byl zaznamenán i nejvyšší podíl usmrcených cyklistů na všech usmrcených osobách, podíl v daném dni činil 14 % (pozn. průměr 9 %). 17
Těžce zranění Nejvíce cyklistů (64) bylo v roce 2017 těžce zraněno v pátek, nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů na všech těžce zraněných osobách byl evidován ve středu a v sobotu (17 %). Celoroční podíl na všech těžce zraněných činil 15 %. 18
4.3 Hodinové srovnání Absolutní Nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno mezi 15. až 16. hodinou (5 usmrcených cyklistů). V případě těžce zraněných cyklistů bylo rovněž nejrizikovější období mezi 15. až 16. hodinou (39 těžce zraněných cyklistů). Detaily jsou zřejmé z uvedeného grafu. 19
Relativní Nejvyšší poměr usmrcených cyklistů byl v roce 2017 evidován mezi 22. až 23. hodinou - cyklisté se podíleli na všech usmrcených osobách 25 %. Z grafu je zřejmé, že na těžce zraněných osobách se cyklisté nejvíce podíleli v období mezi 12. až 13. hodinou (23 %). 20
5. Věkové srovnání Nejvíce usmrcených cyklistů (3) při dopravních nehodách v roce 2017 bylo ve věku 50, 57, 64 a 68 let. Nejmladší oběti bylo 23 let, naopak nejstaršímu usmrcenému cyklistovi bylo 82 let. 21
V členění na jednotlivé věkové kategorie bylo v roce 2017 nejvíce cyklistů (7) usmrceno ve věkových kategoriích 55 60, 61 64 a 65 70 let. Meziročně byl právě v kategoriích 61 64 a 65 70 let zaznamenán největší nárůst usmrcených (+ 4 osoby). Detailní srovnání je zřejmé z uvedeného grafu. 22
Téměř 4 z 10 usmrcených cyklistů byli v roce 2017 senioři ve věku 65 let a více, další třetina usmrcených cyklistů v uvedeném roce byla ve věku 55 64 let! Pro lepší přehled jsou v tabulce srovnány jednotlivé věkové kategorie v meziročním srovnání. Nejvyšší relativní nárůst je zaznamenán ve věkové kategorii 25 34 let, kde došlo k nárůstu o 3 usmrcené cyklisty, tj. + 300 %. Věková kategorie 2017 2016 meziroční rozdíl 0-14 let 0 1-1 -100% 15-24 let 1 0 1-25-34 let 4 1 3 300% 35-44 let 2 7-5 -71% 45-54 let 6 4 2 50% 55-64 let 14 13 1 8% 65 a více let 17 13 4 31% Celkem 44 39 5 13% 23
6. Alkohol a návykové látky Alkohol za volant (ani za řídítka) nepatří. To platí v České republice od nepaměti, všichni o tom vědí, ale alkohol a návykové látky (resp. osoby pod jeho vlivem) na silnicích stále zabíjejí! V roce 2017 bylo evidováno 4 482 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu a návykových látek, při kterých bylo usmrceno 52 osob. 6.1 Dopravní nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek v roce 2017 zavinili 642 dopravních nehod (tj. 14,3 %), při kterých bylo usmrceno 5 osob (tj. 9,6 %). Meziročně evidujeme pokles o 54 nehod (- 8 %), ale nárůst o 3 usmrcené osoby (+ 150 %). V roce 2017 bylo evidováno 3 790 dopravních nehod s účastí cyklistů, z toho 642 dopravních nehod zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu a návykových látek, tj. 17 %. Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu nebo návykových látek 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 meziročně Nehod 531 639 727 723 786 741 696 642-54 -8% Usmrceno 17 2 2 5 6 4 2 5 3 150% Podíl nehod zaviněných cyklisty 10,3% 11,9% 14,2% 14,8% 16,2% 15,5% 15,1% 14,3% Podíl usmrcených vinou cyklistů 14,7% 2,1% 4,2% 8,1% 9,0% 5,4% 3,2% 9,6% Celkem nehod s podílem alkoholu 5 166 5 391 5 128 4 899 4 857 4 789 4 624 4 482-142 -3% Celkem usmrceno s podílem alkoholu 116 97 48 62 67 74 62 52-10 -16% 24
Z pohledu dopravních nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek je velmi NEGATIVNÍ, že 63 % těchto dopravních nehod (407) zavinili cyklisté pod vlivem alkoholu 1,5 a vyšší!!! Drogy, resp. návykové látky se na dopravních nehodách s podílem alkoholu a návykových látek podílely minimálně (6 dopravních nehod). 25
6.2 Následky dopravních nehod s účastí cyklisty V roce 2017 bylo evidováno 642 dopravních nehod zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu a návykových látek. Při těchto nehodách došlo k následkům na životech a zdraví u 579 osob (5 usmrcených, 57 těžce zraněných a 517 lehce zraněných). Nehody zaviněné cyklisty pod vlivem alkoholu nebo návykových látek; rok 2017 dopravních nehod usmrceno těžce zraněno lehce zraněno pod vlivem alkoholu do 0,24 32 0 3 25 pod vlivem alkoholu od 0,24 do 0,50 39 1 4 28 pod vlivem alkoholu od 0,51 do 0,80 37 0 4 28 pod vlivem alkoholu od 0,81 do 1,00 22 0 3 17 pod vlivem alkoholu od 1,10 do 1,50 99 0 12 83 pod vlivem alkoholu od 1,51 a více 407 4 30 331 pod vlivem alkoholu a drog 2 0 0 2 pod vlivem drog 4 0 1 3 CELKEM 642 5 57 517 PODÍL - pod vlivem alkoholu od 1,51 a více 63% 80% 53% 64% Došlo k usmrcení 4 osob v důsledku toho, že viník-cyklista dopravní nehody byl pod vlivem alkoholu s mírou od 1,51 a více, tj. 80% podíl!!! Detailní informace jsou uvedeny v tabulce výše a v následujícím grafu. 26
7. Krajské srovnání 7.1 Absolutně Počty usmrcených, těžce a lehce zraněných cyklistů v jednotlivých krajích jsou zřejmé z uvedené tabulky. Detailní krajské srovnání je uvedeno v podkapitole Aktuální vývoj ve vztahu k NSBSP. Následky cyklisté CELKEM - kraje; 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Hl. m. Praha 1 9 17 156 6% 6% Středočeský 4 45 63 337 6% 13% Jihočeský 6 31 52 258 12% 12% Plzeňský 4 7 53 83 8% 8% Ústecký 2 25 47 198 4% 13% Královéhradecký 2 33 24 139 8% 24% Jihomoravský 5 34 59 240 8% 14% Moravskoslezský 5 46 44 218 11% 21% Olomoucký 5 19 24 109 21% 17% Zlínský 3 39 24 167 13% 23% Vysočina 0 14 29 145 0% 10% Pardubický 5 28 30 140 17% 20% Liberecký 1 18 24 92 4% 20% Karlovarský 1 5 12 57 8% 9% Česká republika 44 353 502 2 339 9% 15% 7.2 Relativně Při porovnání podílů usmrcených a těžce zraněných cyklistů ke všem usmrceným jsou zřejmé rozdíly v jednotlivých krajích. Nejvyšší podíl usmrcených cyklistů byl evidován v Olomouckém kraji (21 %), nejvyšší podíl těžce zraněných cyklistů pak v Královéhradeckém kraji (24 %). 27
7.3 Meziročně Při meziročním srovnání dojdeme k závěru, že v rámci České republiky bylo v kategorii cyklistů usmrceno o 5 osob více (tj. + 13 %), v případě těžce zraněných pak byl zaznamenán pokles o 64 osob (tj. 15 %). V krajích je situace značně rozdílná nejvyšší nárůst usmrcených a těžce zraněných cyklistů byl evidován v Plzeňském kraji. Detaily viz tabulka a graf níže. Meziroční následky cyklisté CELKEM - kraje Usmrceno Těžce zraněno 2017 2016 Rozdíl 2017 2016 Rozdíl Hl. m. Praha 1 0 1-9 14-5 -36% Středočeský 4 7-3 -43% 45 56-11 -20% Jihočeský 6 4 2 50% 31 39-8 -21% Plzeňský 4 2 2 100% 7 5 2 40% Ústecký 2 0 2-25 18 7 39% Královéhradecký 2 4-2 -50% 33 27 6 22% Jihomoravský 5 3 2 67% 34 49-15 -31% Moravskoslezský 5 4 1 25% 46 52-6 -12% Olomoucký 5 3 2 67% 19 39-20 -51% Zlínský 3 5-2 -40% 39 52-13 -25% Vysočina 0 0 0-14 12 2 17% Pardubický 5 3 2 67% 28 31-3 -10% Liberecký 1 2-1 -50% 18 19-1 -5% Karlovarský 1 2-1 - 5 4 1 25% Česká republika 44 39 5 13% 353 417-64 -15% 28
8. Místa a příčiny následků nehod cyklistů 8.1 Místa Z celkového počtu následků nehod cyklistů v roce 2017 bylo evidováno v obcích: - 45 % usmrcených (20 ze 44) - 73 % těžce zraněných (259 z 353) - 79 % lehce zraněných (2 335 z 2 945) Z pohledu podílů následků nehod cyklistů ke všem následkům v roce 2017 byl nejvyšší podíl (22 %) evidován u těžce zraněných cyklistů (259 osob) v obci. Detailní informace jsou obsahem níže uvedené tabulky. Místo nehody, 2017 Všichni Podíl cyklistů Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno V obci 20 259 2 335 152 1 204 13 965 13% 22% 17% Mimo obec 24 94 610 350 1 135 10 775 7% 8% 6% CELKEM 44 353 2 945 502 2 339 24 740 9% 15% 12% Podíl v obci 45% 73% 79% 30% 51% 56% 8.2 Příčiny Nejvíce cyklistů bylo v roce 2017 usmrceno, těžce a lehce zraněno vlivem nesprávného způsobu jízdy. V důsledku uvedené příčiny bylo usmrceno 20 cyklistů (45 %), 174 těžce (52 %) a 1 564 lehce zraněných cyklistů (55 %). Ostatní příčiny a jejich následky jsou uvedeny v následující tabulce. Příčina nehody, 2017 - absolutně - relativně Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno nepřiměřená rychlost 9 50 352 20% 15% 12% nesprávné předjíždění 3 14 98 7% 4% 3% nedání přednosti 12 97 830 27% 29% 29% nesprávný způsob jízdy 20 174 1 564 45% 52% 55% jiná 0 18 101 0% 5% 4% CELKEM 44 335 2 844 29
9. Evropské srovnání 9.1 Absolutní data Následující tabulka udává vývoj počtu usmrcených cyklistů v jednotlivých evropských zemích. Porovnáme-li rok 2016 s rokem 2009, došlo v České republice ke snížení usmrcených cyklistů na 63 % referenčního roku 2009. S touto bilancí patřila Česká republika spolu se Švýcarskem k nejlepším evropským zemím (pozn. evropský průměr činil 88 %). Detailní informace jsou uvedeny v tabulce níže. Země 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2016 vs. 2009 Lucembursko*........ 2 1 2 0 0 0 0 1 50% Švýcarsko 37 35 30 27 54 34 39 36 21 34 39 33 61% Česká republika 115 110 116 93 84 80 63 78 74 68 85 53 63% Maďarsko 152 153 158 109 102 92 85 84 68 98 83 73 72% Slovinsko 18 14 17 16 18 16 14 12 16 13 14 13 72% Polsko 603 509 498 433 371 280 314 300 306 286 300 271 73% Belgie 71 91 90 86 88 70 69 69 73 76 83 71 81% Německo 575 486 425 456 462 381 399 406 354 396 383 393 85% Itálie 335 311 352 288 295 265 282 292 251 273 251 275 93% Nizozemí 151 179 147 145 138 119 144 145 129 133 125 132 96% Francie 180 181 142 148 162 147 141 164 147 159 149 162 100% Spojené království 152 147 138 117 104 111 109 120 113 116 100 105 101% Portugalsko 53 44 38 47 32 31 44 30 29 35 25 33 103% Švédsko 37 26 33 30 20 21 21 28 14 33 17 22 110% Španělsko 82 75 89 54 56 67 49 72 69 75 58 67 120% Finsko 43 29 22 18 20 26 19 19 20 27 31 24 120% Řecko 18 21 16 22 15 23 13 21 15 19 11 18 120% Rakousko 47 48 37 62 39 32 42 52 51 45 39 48 123% Dánsko 41 31 54 54 25 26 30 22 33 30 26 31 124% Irsko 10 9 15 13 7 5 9 8 5 13 9 10 143% CELKEM 2 094 1 827 1 888 1 958 1 788 1 929 1 828 1 835 88% Island 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 Litva*.......... 23 26 32 18 19 22 17 Norsko* 7 8 7 10 9 5 12 12 10 12 5.. * neúplná databáze IRTAD 30
9.2 Relativní data 9.2.1 Na 100 000 obyvatel Následující tabulka porovnává počet usmrcených cyklistů na 100 000 obyvatel. V roce 2016 bylo v Česku usmrceno 0,50 cyklistů na 100 000 obyvatel. Nejlepší bilance (vyjma Islandu) s 0,14 usmrcenými cyklisty byla evidována ve Španělsku, naopak nejhorší v Nizozemí (0,78). Z evropského pohledu měla Česká republika v roce 2016 i přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů negativní bilanci (o 21 % nad evropským průměrem). Detailní informace jsou obsahem níže uvedené tabulky. Země 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Island 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,30 0,00 Španělsko 0,19 0,17 0,20 0,12 0,12 0,14 0,11 0,15 0,15 0,16 0,13 0,14 Spojené království 0,25 0,24 0,23 0,19 0,17 0,18 0,17 0,19 0,18 0,18 0,15 0,16 Řecko 0,16 0,19 0,14 0,20 0,13 0,21 0,12 0,19 0,14 0,17 0,10 0,17 Lucembursko*........ 0,41 0,20 0,39 0,00 0,00 0,00 0,00 0,17 Irsko 0,24 0,21 0,35 0,29 0,16 0,11 0,20 0,18 0,11 0,28 0,19 0,21 Švédsko 0,41 0,29 0,36 0,33 0,22 0,23 0,22 0,30 0,15 0,34 0,17 0,22 Francie 0,30 0,30 0,23 0,24 0,26 0,23 0,22 0,26 0,23 0,25 0,23 0,25 Portugalsko 0,51 0,42 0,36 0,45 0,30 0,29 0,42 0,29 0,28 0,34 0,24 0,32 Švýcarsko 0,50 0,47 0,40 0,36 0,70 0,44 0,50 0,45 0,26 0,42 0,47 0,40 Finsko 0,82 0,55 0,42 0,34 0,38 0,49 0,35 0,35 0,37 0,50 0,57 0,44 Itálie 0,58 0,54 0,61 0,49 0,50 0,45 0,48 0,49 0,42 0,45 0,41 0,45 Německo 0,70 0,59 0,52 0,56 0,56 0,47 0,49 0,51 0,44 0,49 0,47 0,48 Česká republika 1,13 1,08 1,13 0,90 0,81 0,77 0,60 0,74 0,70 0,65 0,81 0,50 Dánsko 0,76 0,57 0,99 0,99 0,45 0,47 0,54 0,39 0,59 0,53 0,46 0,54 Rakousko 0,57 0,58 0,45 0,75 0,47 0,38 0,50 0,62 0,60 0,53 0,46 0,55 Litva*.......... 0,73 0,85 1,07 0,61 0,65 0,75 0,59 Belgie 0,68 0,87 0,85 0,81 0,82 0,65 0,63 0,62 0,65 0,68 0,74 0,63 Slovinsko 0,90 0,70 0,85 0,80 0,89 0,78 0,68 0,58 0,78 0,63 0,68 0,63 Polsko 1,58 1,33 1,31 1,14 0,97 0,73 0,82 0,78 0,79 0,75 0,79 0,71 Maďarsko 1,51 1,52 1,57 1,09 1,02 0,92 0,85 0,85 0,69 0,99 0,84 0,74 Nizozemí 0,93 1,10 0,90 0,88 0,84 0,72 0,87 0,87 0,77 0,79 0,74 0,78 Norsko* 0,15 0,17 0,15 0,21 0,19 0,10 0,24 0,24 0,20 0,24 0,10.. PRŮMĚR 0,61 0,57 0,57 0,53 0,47 0,42 0,45 0,44 0,40 0,44 0,43 0,41 ČR - PRŮMĚR 0,52 0,51 0,56 0,37 0,34 0,34 0,16 0,30 0,31 0,21 0,38 0,09 * neúplná databáze IRTAD 31
9.3 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu srovnání s EU V období let 2012 2016 bylo v České republice oproti předpokladu NSBSP usmrceno o 47 cyklistů více, tj. + 14,9 % (pozn. předpoklad NSBSP byl významně (+ 27) překročen v roce 2015). Uplatníme-li stejnou predikci předpokládaného poklesu usmrcených cyklistů i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že jen 2 z nich by NSBSP v uvedeném období splnily (Lucembursko a Švýcarsko). Evropský průměr byl pak oproti stanovenému předpokladu o + 21,6 % vyšší, Česká republika (přestože stanovený cíl NSBSP nesplnila) patřila v oblasti usmrcených cyklistů k lepšímu průměru. Země 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ROZDÍL Realita-NSBSP (období 2011-2016) Lucembursko 0-1 0-2 -2-1 -1 0-6 -86,5% Švýcarsko 0-17 -9-9 -21-6 1-2 -37-18,6% Slovinsko 0-1 -2-3 2 0 1 1 1 1,9% Polsko 0-69 -15-9 15 12 42 28 87 6,3% Maďarsko 0-4 -5-1 -12 23 12 6 28 7,3% Německo 0-54 -10 21-9 55 62 91 219 12,8% Belgie 0-13 -9-4 4 11 22 13 46 14,0% Česká republika 0 1-11 8 8 6 27-2 47 14,9% Itálie 0-13 21 46 19 55 46 82 248 22,7% Portugalsko 0 1 16 3 4 11 3 12 33 28,1% Nizozemí 0-11 22 30 21 31 29 42 152 29,8% Francie 0-5 -3 29 20 39 36 56 180 30,0% Spojené království 0 13 17 33 31 39 28 37 168 43,7% Řecko 0 9 0 8 3 8 1 8 28 51,0% Dánsko 0 2 8 1 13 12 9 15 49 53,2% Švédsko 0 2 3 11-2 18 3 9 40 53,7% Rakousko 0-5 7 19 20 16 12 22 90 62,5% Finsko 0 7 1 2 4 12 17 11 47 63,2% Španělsko 0 14-1 25 25 34 19 30 133 64,2% Irsko 0-2 3 2 0 8 4 5 19 73,4% EVROPA (20) 0-121 55 224 155 373 364 441 1 557 21,6% 32
Výše uvedené zpracováno graficky níže. 33
Použité zdroje [1] ŘSDP PP ČR [2] IRTAD 34
Copyright 2018 I Všechna práva vyhrazena Oddělení BESIP, Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 Zpracovalo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno 35