Zdraví a životní prostedí Definice (WHO 1948): Zdraví je stav celkové fyzické, mentální a sociální "pohody" (well being) a ne pouze nepítomnost nemoci nebo tlesné vady. 1
Zdraví a životní prostedí Vztah ZDRAVÍLOVKA - PROSTEDÍ lze studovat z mnoha pohled 1) dle podstaty faktor (vliv): studium charakteristik pro mení stanovené limit preventivní opatení 2) dle úink jejich psobení: mechanismus psobení cílový orgán/tká/projev následky léba 2
M 3
Faktory prostedí FYZIKÁLNÍ CHEMICKÉ BIOLOGICKÉ SOCIÁLN-KULTURNÍ Faktory ovlivující lidské zdraví nepsobí izolovan. Život lovka (i ostatních organism) ovlivuje kombinace faktor (sítání, násobení, rušení, potenciace) 4
Fyzikální faktory prostedí Záení (ionizující, UV, svtelné infraervené - tepelné, mikrovlnné, elmag. nízkých frekvencí) Hluk (zvuky a vibrace) Tlak (atmosférický tlak) Vlhkost Geomagnetické pole Pírodní katastrofy (požáry, záplavy, sucha, boue...) 5
Zdraví a životní prostedí kolektivní dávka záení: kosmické záení: 13% vnjší záení z budov a ze zem: 16% radionuklidy vnitního prostedí: 16% Rn + dceinné prod. (Po 218, Pb 214, Bi 214 ): 33% umlé radionuklidy + radiodiagnostika: 22% 6
Rozpad radonu 7
Zdraví a životní prostedí Zvuk = mechanické vlnní pružného prostedí (penos vzduchem, vodou, pevnými látkami) Hluk = jakýkoli zvuk (v rozsahu lidského sluchu), který mže nepízniv ovlivnit stavbu, funkci, vývoj orgán (sluchu) nebo duševní pohodu. Hluk primárn postihuje receptory vnitního ucha (vláskové buky). Mimosluchové úinky hluku jsou druhotné Vibrace = vlnní pod hranicí lidského sluchu. Ovlivuje funkci a integritu orgán, i tkání. 8
Hladiny hluku Práh slyšitelnosti Ložnice Kancelá/e Doprava Sbíjeka/rock koncert Letadlo Tryskový motor 0 db 20 db 60 db 70-80 db 100 db 120 db 140 db (cca práh bolesti)
Chemické vlivy prostedí Prvky a sloueniny, které interferují s chemickou strukturou bunk, tkání a/nebo metabolismem. Chemické látky: toxické (jedovaté) dráždivé žíravé omamné se specifickými úinky (mutagenní, karcinogenní, teratogenní alergenní) 10
Chemické vlivy prostedí Pirozený výskyt (toxických prvk - F, As, slouenin) Pírodní kontaminace potravin (alkaloidy, endotoxiny ryb) Bakteriální toxiny - kontaminanty potravin (botulotoxin) Mykotoxiny - kontaminanty potravin (aflatoxiny) Prmyslové zdroje toxických látek ( tžké kovy, další anorganické a organické látky ) Zdroje toxických látek ze zemdlství (pesticidy, hnojiva, antibiotika) Mstské prostedí jako zdroj toxických látek (topení, píprava potravin, doprava, odpady, odpadní vody ) Havarijní zdroje toxických látek (prmysl, zemdlství) 11
Píklady toxické kovy Pb - benzín, tisk, pájky, akumulátory (kumulace v organizmu, nerv. tká, degenerace nerv, mozku, ledvin. tubul, blokáda syntézy hemu - hemoglobin.k.) Hg - spalování uhlí, kovohut, moení osiva (stomatitis, prjmy, zánt ledvin, neuronální poruchy - Minamata disease, metylrtu - kumulace v rybách) Cd - metalurgie, výroba barev. plast, kouení, spalování uhlí, hnojiva (kancerogenní, kumulace v ledvinách, dekalcifikace kostí, poškození jater, substituce stopového zinku) 12
Kontaminace Hg - Minamata Místo: Minamata záliv/msto (Yatsushiro Sea již. Japonsko) Pvodce: Fy Shin Nihon Chisso Co. Výroba: Polyvinyl chlorid (rtu jako katalyzátor) Odpad: Ukládán voln do moe (rtu bakteriáln metylovaná na metylrtu) Kontaminace: Potravníetzec voda - plankton ryby lovk Následky: Úmrtí, hluchota, tunelové vidní, poruchy ei, vrozené vývojové vady 13
ITAI-ITAI (v povodí eky Jin-Zu, obl. Toyama, Japonsko) Tžba a zpracování Zn, Pb s Cd odpady a zvtrávání hlušiny do eky zavlažování rýžových polí vodou z eky + vysoušení polí pro využití techniky mobilita kadmia (z CdS - na hydroxidy Fe a Mn a jíly) vstup do potravního etzce (s rýží) konkurence s Fe, Zn, Cu, Ca vliv na metabolismus cukr (tlumí sekreci inzulínu vylu- ování glukózy moí poškození ledvin omezení vstebávání vápníku a fosfát BOLEST nedostatek minerál mknutí kostí 14
Píklady - PCB (PCDD, PCDF) vlastnosti a využití neholavost, nápln do kondenzátor a transformátor, hydraulika, výroba barev, impregnaní látky zdroje stará elektrická zaízení, úniky z výroby a užití, spalovací procesy (PCDD a PCDF) setrvání v prostedí jednotky až desítky let, v organismu akumulace v tukových tkáních toxicita neurotoxicita, reprodukní a hormonální toxicita, imunotoxicita, karcinogenní, teratogenní, mutagenní úinky 15
bifenyl PeCB 3,3, 4,4,5 TCDD 2,3,7,8 PeCDF 2,3,4,7,8 Struktura PCB, PCDD a PCDF 16
Biologické vlivy prostedí Neinfekní i infekní agens vyvolávající nemoci a/nebo zpsobující smrt na základ interference s biologickými funkcemi bunk, tkání, orgán lidského tla. viry bakterie paraziti podvýživa "nadvýživa" civilizaní stres (též sociální faktor) 17
Sociální a kulturní vlivy prostedí alkohol drogy kouení kriminalita životní styl a životospráva populaní hustota výchova - vzdlání sociokulturní tradice ekonomická situace dostupnost zdravotní pée... (prolínání s biol., chem. a fyz. vlivy) 18
Synergické úinky interakce psobení faktoru a - 1. celkový stav organismu - (výživa, vk, pohlaví, ddinost) 2. doba psobení - (pre-, postnatáln, ráno, veer) 3. Zátž - (klid, námaha) 4. vstupní cesta - (nitrožilní, inhlace, požití, dermální) potenciace, sumace, multiplikace, negace 19
Zdroje a pvod škodlivin Voda, potrava, vzduch, pda jsou zdrojem celéady látek Pvod: pirozený zemdlství prmysl doprava farmaka a drogy kosmetika odvy pracovní prostedí tisíce látek + záení a vlnní rzných typ a obor spektra 20
Zdroje a pvod škodlivin Škodliviny do urité míry organismus toleruje. Od urité hladiny (množství, koncentrace) ne. Základním cílem toxikologie je nalézt hranici, od které je daná látka (vliv), nebezpená. 21
Expoziní cesta škodliviny procházejí na cest k organismu rzným prostedím OLOVO BENZÍN VZDUCH DEPOZICE PDA VODA PLODINY LOVK DOMÁCÍ ZVÍATA 22
Expoziní brána Ingesce (požití - ústy) Inhalace (vdechování - ústy) Dermáln (kontakt s kží) Sliznice Intravenózn (nitrožiln) Pro rzné látky má každá brána jiný význam a jinou úinnost!!! 23
Osud škodlivin v tle Absorpce (píjem - bariéry!) Distribuce (rozvod - rozdlení v tle - bariéry!) Metabolismus (látková výmna, procesy) Exkrece (vyluování - rzné možnosti) 24
Úinky škodlivin akutní (rychlé - jednorázové - psobení vyšších dávek, koncentrací záení, toxických látek, infekních agens - patogen) * chronické (dlouhodobé - celoživotní -psobení nižších dávek, koncentrací, infekcí) * subchronické (stedn - dlouhodobé psobení nízkých dávek, koncentrací...) 25
Vztah dávka úinek % usmrcených jedinc 100% 50% síla efektu práh LD 50 dávka deterministický model akutní toxicity 26
vztah dávka úinek pro rzné toxikologické efekty % postižených jedinc 100% 50% A B C síla efektu práh LD 50 koncentrace A dráždivost; B systémový efekt; C smrt 27
Pozdní (specifické) úinky Krátkodobé i dlouhodobé expozice projevující se po dlouhé dob, asto v píštích generacích 1) Mutagenní 2) Karcinogenní 3) Teratogenní 4) Alergenní 1) mutagenní (mutace v pohlavní buce) -mutace = zmna sekvencí nukleotid v kodonech zmna urení aminokyseliny zmna funknosti bílkoviny 2) karcin(kancer)ogenní (mutace v somatické buce) 28
Pozdní (specifické úinky) Kancerogeny: látky které vyvolávají genetické zmny vedoucí k nekontrolovatelnému bujení tkán Kancerogen x DNA narušení bunných regulaních proces (mechanismy dlení a diferenciace) ztráta diferenciace bunk nekontrolovatelné množení narušení funkce / celistvosti tkán 29
Vztah dávka úinek % pravdpodobnost rizika dávka stochastický model kancerogenity 30
Pozdní (specifické) úinky Manifestace kancerogen Nádory benigní ( dobré ): nešíí se, nepronikají do jiných tkání, uzavené Nádory maligní ( špatné ): šíí se metastázou do jiných tkání stejného i jiného typu 31
Pozdní (specifické) úinky 3) teratogenní (zmna ve vývojovém procesu vedoucí k malformaci tvaru, zmn funkce) (70% píin neznámé, 20% genetické, 10% silné exogenní faktory 4% chorobné stavy matky, 3% infekce, 2% mechanické faktory, 1% faktory prostedí vetn lék) 4) alergenní (postižení imunitního aparátu organismu) chemické látky, ionizující i neionizující (UV) záení, viry, nejrznjší antigeny atd. 32
PIROZENÁ (ENVIRONMENTÁLNÍ) RIZIKA DÍVE: nedostatek potravy nevhodné klimatické podmínky choroby a poranní dravci (konkurence, predace) pírodní katastrofy NYNÍ: POTLAENÍ PIROZENÝCH RIZIK POD HLADINU SPOLEENSKÉHO VDOMÍ 33
Katastrofy 1. pírodní (pirozené) dje 2. antropogenní (zpsobenélovkem) 3. ekologické katastrofy - kombinace 1 a 2 34
Katastrofy 1) pírodní tektonické pohyby, sopenáinnost klimatické vlivy (sucha, povodn, boue ) kosmické "ohrožení" (impakty, záení ) 2) antropogenní jaderné zbran havárie jaderných technologií ropné havárie válené konflikty 3) ekologická krize (katastrofa) - kombinace 1 a 2 rozkolísání klimatu rozsáhlé postižení zdraví obyvatel (pandemie) narušení životodárných systém planety 35
PIROZENÁ (ENVIRONMENTÁLNÍ) RIZIKA Zdrojem (i cílem) rizikových faktor v moderním svt je CLOVK SÁM nikoli pirozené (pvodní) prostedí 36
Katastrofy -ernobyl 26.4. 1986 1:23 M - 4. blok (selhání obsluhy) Úmrtí (akutn): 30 na nemoc z ozáení ozáených: 116 000 evakuovaných 220 000 relokovaných 240 000 600 000 - záchraná (Újma z ozáení menší než újma z pesídlení) V R - prenatální ztráty!!! Peterka, M., Peterková, R., Likovský, Z. (2004) Chernobyl: Prenatal loss of four hundered male fetuses in the Czech Republic. Reproductive toxicology, 18:75-79 37
Katastrofy -ernobyl zdroj SURO: http://www.suro.cz/cz/rms/vnkontaminace 38
Píklady - katastrofy úmrtí píina místo datum 3000 terorismus USA 11.9. 2001 4000 panika ína 8.6. 1941 2850 smog Londýn XII.1952 2352 prmysl Bhopál 2.-3.12. 1984 913 sebevražda Johnstown 18.11. 1978 900 krokodýli Burma 19.-20.2. 1945 436 tygr Indie 1907 329 terorismus Irsko 23.6. 1985 250 výbuch JE ernobyl 26.4. 1986 246 krupobití Utarpradéš 20.4. 1888 100 fotbal Zaire 8.12. 1996 39
40
zpoždní mezi vrcholem zneištní a vrcholem úmrtnosti na dýchací a kardiovaskulární postižení 41
Antropogenní katastrofy Year Nature of accident Location Impact 1974 Chemical plant explosion, release of cyclohexane Flixborough, England 28 dead 1976 Release of 2,3,7,8- tetrachloro-dibenzop-dioxin Seveso, Italy chloracne in humans, many aquatic and terrest. animals died 1979 Train derailment, release of Cl gas Mississauga, Canada evacuation of 200,000 people 1984 Explosion (liquid petroleum) Mexico City, Mexico 500 dead, 5000 injured 1984 Chemical leak of isocyanate Bhopal, India 2500 dead, 200,000 injured 1986 Fire at a pesticide factory Basel, Switzerland ecological damage to the River Rhine 1986 Nuclear power plant explosion Chernobyl, Ukraine 10 2-10 4 dead, severe ecological disaster Zdroj WHO 42