Inovace studia molekulární a bunné biologie

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Inovace studia molekulární a bunné biologie"

Miroslav Sedlák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Inovace studia molekulární a bunné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky.

2 Pedmt: LRR CHPB II./Chemie pro biology II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky.

3 Lipidy Lucie Szüová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky.

4 Lipidy: vosky, tuky, mastné kyseliny,mýdla Klíová slova: lipidy,vosky, tuky, mastné kyseliny,membrána Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky.

5 Lipidy patí do rodiny biomolekul, které jsou rozpustné v organických rozpouštdlech a nejsou rozpustné ve vod lipidy pochází z eckého lipos, což znamená tuk hrají dležitou roli v bunných membránách, jsou dležité pro vitamíny rozpustné v tucích a pro steroidní hormony lipidy mžeme najít jak v rostlinné, tak v živoišnéíši estery vyšších alifatických kyselin

roli v bunných membránách, jsou dležité pro vitamíny rozpustné v tucích a pro steroidní

6 Dlení lipid lipidy se dlí na: A) homolipidy (jednoduché lipidy) vosky tuky oleje B) hetrolipidy (složené lipidy) fosfolipidy glykolipidy lipoproteiny C) prekurzory, deriváty a látky podobné a) mastné kyseliny b) isoprenoidy c) prostaglandiny

fosfolipidy glykolipidy lipoproteiny C) prekurzory, deriváty

7 Lipidy a) tuky a oleje: jsou estery jednosytných kyselin o 12 až dvaceti atomech uhlíku s glycerolem (také se proto nkdy nazývají glyceridy) pírodní tuky a oleje jsou smsi nejrznjších glycerid, piemž mlekula glycerolu mže být esterifikována bu jednou kyselinou nebo dvma i temi rznými kyselinami (kys. laurová, myristová, palmitová, stearová, olejová) tuky jsou nezbytnou souástí lidské potravy a mimoto se využívají k výrob mýdla b) vosky jsou estery vyšších jednosytných alkohol s vyššími monokarboxylovými kyselinami (velí vosk: triakontylpalmiát atd.)

8 Mastné kyseliny jsou nejjednodušším typem lipid nacházejí se jako stavební jednotky v lipidech složitjších obsahují dlouhý, nerozvtvený uhlíkatý etzec s karboxylovou skupinou na konci karboxylováást molekuly je hydrofilní, dlouhý uhlíkatý etzec tvoí hydrofobníást molekuly pirozen se vyskytující mastné kyseliny mají mezi uhlíky (nap. kyselina laurová s 12 uhlíky v kokosovém oleji) dlí se na: a) nasycené (jen jednoduché vazby) b) nenasycené (obsahují nejmén jednu nenasycenou (dvojnou) vazbu cis/trans izomerie mastných kyselin je dána pítomností dvojné vazby (nap. v kyselin olejové)

vyskytující mastné kyseliny mají mezi 10-20 uhlíky (nap.

9 Esenciální mastné kyseliny lidské tlo je schopno syntetizovat vtšinu mastných kyselin z karbohydrát nebo jiných mastných kyselin lidské tlo však není schopno syntetizovat dostatená množství polynenasycených mastných kyselin (linoleová, linolenová, arachnidová) a musí je dostávat v potrav u dtí mže nedostatek tchto kyselin vést k dermatitid, u dosplých se s tímto nedostatkem nesetkáváme, role nenasycených mastných kyselin v metabolismu lovka není dosud zcela objasnna

(linoleová, linolenová, arachnidová) a musí je dostávat v potrav u dtí mže nedostatek tchto kyselin vést k

10 Omega-3-mastné kyseliny nenasycené tuky obsahují dva typy nenasycených mastných kyselin: omega-3 a omega-6 mastné kyseliny íslo oznauje polohu první nenasycené (dvojné) vazby omega-6 mastné kyseliny se pirozen vyskytují v semenech, rostlinných olejích, vejcích omega-3 mastné kyseliny se vyskytují v rybách (poprvé popsány u Inuit, kteí sice mli vysokou hladinu krevního cholesterolu, ale velmi malý výskyt koronárních onemocnní a jejich výživa sestávala tém výhradn z ryb jako je tuák, losos a herink) omega-3 mastné kyseliny totiž snižují tendenci krevních destiek se shlukovat a redukují tak vznik krevních sraženin

rybách (poprvé popsány u Inuit, kteí sice mli vysokou hladinu krevního cholesterolu, ale velmi malý výskyt koronárních onemocnní a jejich výživa sestávala

11 Mastné kyseliny: fyzikální vlastnosti nasycené mastné kyseliny (tuky) jsou za pokojové teploty pevné, zatímco nenasycené mastné kyseliny (oleje) jsou za pokojové teploty kapalné je to dáno jejich strukturou nap. nasycená mastná kyselina stearová má teplotu tání 69 C, zatímco nenasycená kyselina olejová 13 C

za pokojové teploty kapalné je to dáno jejich strukturou nap.

12 Prostaglandiny jsou hormonm podobné látky produkované v malých množstvích v bukách lidského tla rzné typy prostaglandin jsou utváeny z kyseliny arachidové Ovlivují prokrvení, tvorbu ady látek vetn hormon a trávicích šáv, srážení krve, úastní se imunitních a zántlivých proces, zvyšují stahy dložní svaloviny atd. prostaglandiny se z kyseliny arachidové syntetizují v pípad bolesti, horeky i zántu Jejich nadmrnáinnost je tlumena nkterými léky, teba Ibalginem,kde protizántlivý úinek léku je dán inhibicí biosyntézy prostaglandin (snížením jejich tvorby)

proces, zvyšují stahy dložní svaloviny atd.

13 Vosky se vyskytují v rostlinách i živoiších potažení plod a list karnaubovým voskem zabrauje u rostlin ztrát vody a ásten také chrání ped škdci vosky na kži živoich naopak zase ped vodou chrání vosk je esterem nasycené mastné kyseliny a alkoholu s dlouhým etzcem (14-30 uhlíkových atom) velí, karnaubový a jojobový vosk se používají v pípravcích na ošetení nábytku, výrobu svíek, kosmetiky (rtnky) atd. lanolin, který je smsí vosk získávaných z vlny se také používá v kosmetice

a alkoholu s dlouhým etzcem (14-30 uhlíkových atom) velí, karnaubový a jojobový vosk se používají v pípravcích na

14 Tuky a oleje v lidském tle a v tlech živoich jsou mastné kyseliny uloženy v podob tuk a olej, které se nazývají triacylglyceroly (triglyceridy) jedná se o triestery glycerolu a mastných kyselin napíklad: glycerol a ti molekuly kyseliny stearové vytvoí esterifikací glyceryl stearát (tristearin) vtšina tuk a olej jsou však smsné triglyceridy, které obsahují dv nebo ti odlišné mastné kyseliny triglyceridy jsou hlavní formou zásoby energie pro živoichy (souvisí s hibernací nkterých živoich v zim)

stearové vytvoí esterifikací glyceryl stearát (tristearin) vtšina tuk a olej jsou však smsné triglyceridy, které obsahují dv

15 Tuky a oleje: fyzikální vlastnosti tuky jsou za pokojové teploty pevné látky, vyskytují se v živoišných produktech, jako je maso, mléko, máslo a sýr oleje jsou za pokojové teploty kapalné a pocházejí z rostlinných zdroj (semena slunenice, epky, oliv atd. atd.) palmový a kokosový olej jsou za pokojové teploty pevné voskovité látky, jelikož obsahují hodn nasycených mastných kyselin tuky ani oleje se nemísí s vodou

rostlinných zdroj (semena slunenice, epky, oliv atd.

16 Tuky a oleje: chemické vlastnosti rostlinné oleje podléhají tzv. hydrogenaci kdy je vodík za pomoci katalyzátoru adován na dvojnou vazbu (Pt, Pd, Ni) v souasnosti je technologie hydrogenace olej (výroba margarínu) taková, že se horkým olejem probublává vodík za pítomnosti Ni katalyzátoru další významnou reakcí je hydrolýza triglycerid za pítomnosti silných kyselin nebo enzym lipáz a produktem je glycerol (rozpustný ve vod) a mastné kyseliny

technologie hydrogenace olej (výroba margarínu) taková, že se horkým olejem probublává vodík za pítomnosti Ni

17 Tuky a oleje: chemické vlastnosti významnou reakcí je tzv. saponifikace tuk jedná se o reakci tuku se silnou bází za horka (NaOH, KOH) a produktem je mýdlo, což je sodná sl (pevné mýdlo), nebo draselná sl (tekuté mýdlo) sl mastné kyseliny a glycerol

horka (NaOH, KOH) a produktem je mýdlo, což je sodná sl (pevné

18 Fosfolipidy Fosfolipidy jsou estery kyseliny fosforené a rzných derivát glycerolu jsou hlavníástí všech bunných membrán, spolu s glykolipidy, cholesteroly a bílkovinami ást fosfolipidu je hydrofilní (smáivá), opanáást je hydrofobní (nesmáivá;mastná) Ve vod se fosfolipidy staví proti sob a to tak, že hydrofóbní (ocasní) ásti jsou namíeny proti sob. Tímto vytvoí bimolekulární membránu, která je dležitá pro mnoho bunných struktur. Takovéto uspoádání umožuje spontánní prnik malých ástic (nap. lipozóm Vtšíástice jsou pepravovány skrz membránu tzv. transportním proteinem Tato membrána je selektivn propustná a elastická

(ocasní) ásti jsou namíeny proti sob. Tímto vytvoí bimolekulární membránu, která je dležitá pro mnoho bunných struktur.

19 Glykolipidy jsou lipidy s cukernou složkou v molekule. Jejich hlavní rolí je zejm úast v bunném rozpoznávání Vznikají spojením sacharidového etzce s fosfolipidem bunné membrány Glykolipidy se nacházejí na povrchu všech eukaryotických bunk. Jejich cukernéásti vynívají z membrány do okolního prostedí, kde fungují jako receptory pro specifické chemikálie a jako látky pomáhající zakotvit buku do okolní tkán.

bunné membrány Glykolipidy se nacházejí na povrchu všech eukaryotických bunk.

20 Lipoproteiny Lipoproteiny tvoí souásti bunných membrán, cytoplazmy bunk, krevní plazmy Zaujímají kulovitý tvar v prostoru, jejich jednovrstevný povrch je složený z fosfolipid a cholesterolu Ty jsou uspoádány tak, že hydrofilníásti jsou orientovány ven a hydrofobníásti dovnit Speciální bílkovinné nosie, na které jsou vázané lipidy, se nazývají apolipoproteiny (zkrácen apoproteiny). Molekuly apolipoprotein jsou uloženy bu na povrchu ástice nebo jsou do níásten zanoeny. Jádro lipoproteinu tvoí triacylglyceroly a estery cholesterolu.

dovnit Speciální bílkovinné nosie, na které jsou vázané lipidy, se nazývají apolipoproteiny (zkrácen apoproteiny).

21 Dkuji Vám za pozornost

Podobné dokumenty

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Lipidy Lucie Szüčová Osnova: vosky, tuky, mastné kyseliny,mýdla Klíčová slova: lipidy,vosky,