Vymezení předmětu toxikologie potravin, mechanismus působení jedů, metody hodnocení toxicity, klasifikace jedů, historické údaje

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vymezení předmětu toxikologie potravin, mechanismus působení jedů, metody hodnocení toxicity, klasifikace jedů, historické údaje"

Dominik Horák
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Vymezení předmětu toxikologie potravin, mechanismus působení jedů, metody hodnocení toxicity, klasifikace jedů, historické údaje Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc.

2 Toxikologie potravin Toxikologie je věda zabývající se studiem nepříznivých účinků toxických látek na živý organismus. Velká část toxikologicky významných látek se k člověku dostane právě přes potravinové řetězce a následně může ohrozit nebo poškodit jeho zdraví. Moderní toxikologie se zaměřuje na detailní pochopení toxického účinku těchto látek v organismu a následně na sledování jejich výskytu, prevenci a snížení dopadu na lidské zdraví. Toxikologie potravin se zaměřuje na analýzu a toxické účinky bioaktivních látek a jejich výskyt v potravinách. Zabývá se látkami přirozeně se vyskytujícími v potravinách i látkami kontaminujícími.

Moderní toxikologie se zaměřuje na detailní pochopení toxického účinku těchto látek v organismu a následně na sledování jejich výskytu, prevenci a snížení

3 Historie Původ toxikologie lze zařadit už do prehistorických dob, kdy se člověk učil, co může zařadit do svého jídelníčku. Jedy a jejich využití k otravám hrály významnou roli v historii již u starověkých kultur. Mezi nejstarší nalezené doklady o znalosti jedů a jejich použití patří Eberský papyrus (starověký Egypt, asi 1500 př.n.l).

Jedy a jejich využití k otravám hrály významnou roli v historii již u starověkých

4 Osobnosti věnující se studiu jedů Hippocratés zabýval se biodostupností, předávkováním a záměrnými otravami jedy (v té době v Římě často využívané aristokratickými ženami k odstranění nechtěného manžela) Paracelsus ( ) alchymista, astrolog a lékař Res omnes venena suut dosis sola facit vevenum. Všechny látky jsou jedy. Pravá dávka odlišuje jed od léku.

odstranění nechtěného manžela) Paracelsus (1493-1541) alchymista, astrolog a lékař Res

5 Historie - známé otravy Sokratés, Řecko, 399 př.n.l jedna z nejvýznamnějších postav evropské filosofie, athénský filosof, učitel Platóna vynucená sebevražda, vypil jed z bolehlavu Bolehlav plamatý (Conium maculatum) - obsahuje alkaloid koniin - působí obrnu svalstva a smrt udušením při plném vědomí

6 Král Mitrhidates VI Pontský, asi 75 př.n.l od mládí posedlý jedy, bral malé množství řady jedů (asi 50 druhů) snaha vytvořit si rezistenci k nim později chtěl spáchat sebevraždu pozřel jed, ale účinek nebyl dostatečný, musel požádat sluhu, aby ho zabil termín mitrhidatismus tolerance k jedům získaná požíváním postupně se zvyšujících dávek Kateřina Medičejská ( ) francouzská královna, manželka krále Jindřicha II. Tofana ( ), Itálie aqua tofana (arsen;?olovo, rulík zlomocný?) - bezbarvá tekutina bez chuti snadno se smíchala s vodou nebo vínem

l od mládí posedlý jedy, bral malé množství řady jedů (asi 50 druhů) snaha vytvořit si rezistenci k nim později chtěl spáchat sebevraždu

7 Rasputin ( ) vrazi se jej snažili otrávit kyanidem ve víně a koláčích - jed nepůsobil. Poté jej čtyřikrát střelili, z toho dvakrát do srdce, jednou do zad a do hlavy, a tělo vhodili do řeky. Když byl vhozen do řeky ještě žil, pokusil se dostat i ven z řeky, nakonec zemřel na utopení. Viktor Juščenko (*1954) otrava dioxiny

Poté jej čtyřikrát střelili, z toho dvakrát do srdce, jednou do zad a do hlavy, a

8 Případy závažných otrav Minamata disease (Japonsko, ) průmyslovým znečištěním zálivu Minamata rtutí z chemické továrny otrava lidí a zvířat metylrtutí nervové příznaky, postižené děti Itai-Itai disease (Japonsko, 50. léta 20. století) otrava kadmiem selháním ledvin, postižení kostí bolestivost (itai-itai, v překladu bolí-bolí ) Yusho disease (Japonsko, 1968) otrava PCB z rýžového oleje Irák (60. léta 20. století otrava fenylrtutí z namořeného obilí

9 Obecná toxikologie - Mechanismus působení jedů

10 Faktory ovlivňující toxicitu: Playeho princip CCC (DCC): Koncentrace (Concentration - Doses) Komplexace (Complexation) Kompetice (Competition) koncentrace: obvykle čím větší dávka, tím větší efekt; hormeze jiný efekt při malých a jiný při velkých dávkách

Kompetice (Competition) koncentrace: obvykle čím větší dávka,

11 komplexace obecně platí - nerozpustné sloučeniny se nevstřebávají, nemají v organismu účinek využití v terapii otrav kompetice soutěžení o jeden enzym, receptor, vazebné místo využití v terapii otrav

12 Synergismus x antagonismus látky, které se dostanou do organismu vstupují do vzájemných interakcí a jejich následné působení může být odlišné od působení jedné individuální látky synergismus kombinace dvou látek má větší účinek adiční: součet působení obou látek (2+3=5) potenciační: kombinace dvou látek má větší účinek než jaký by odpovídal účinku součtu složek samotných (2+3=9) antagonismus látky jsou dohromady méně toxické než individuálně (2+3=1)

účinek adiční: součet působení obou látek (2+3=5) potenciační: kombinace dvou látek má větší účinek než jaký by

13 Toxikokinetika se zabývá osudem látky v organismu - studuje rychlost průniku, distribuci v organismu, časový průběh koncentrace toxické látky v krvi a orgánech, její biotransformaci a s tím spojenou přeměnu na netoxické produkty (detoxikace) či naopak přeměnu na látku toxičtější (letální syntéza) a exkreci. Absorpce toxických látek hl. trávicím traktem, plícemi, kůží Distribuce a transport toxických látek přestup především pasivní difuzí nebo speciálním transportem transport často volně v krvi nebo navázaný (albumin,..) často afinita k některým tkáním (tuk, játra, ledviny, kosti)

syntéza) a exkreci. Absorpce toxických látek hl.

14 Exkrece toxických látek hl. játra (žluč), trávicí trakt (faeces), ledviny (moč), plíce Biotransformace toxických látek některé látky vyloučeny beze změn většina látek podléhá biotransformaci k biotransformaci dochází v řadě orgánů, nejdůležitější jsou játra

Biotransformace toxických látek některé látky vyloučeny beze

15 Biotransformace probíhá ve 3. fázích 1 fáze: především oxidace (redukce, hydrolýza) cytochrom P450, aminoxidázy většinou vznikají hydrofilní a méně toxické látky, které se snadněji vylučují z organismu (mohou vznikat i látky toxičtější) 2 fáze: konjugace tox. látky nebo jejich metabolity konjugovány s endogenními látkami a následně vyloučeny z organismu endogenní substrát (kyselina glukuronová, sírová, octová, glutathion nebo aminokyselina glycin, cystein, methionin)

toxické látky, které se snadněji vylučují z organismu (mohou vznikat i látky toxičtější) 2 fáze: konjugace tox.

16 3 fáze: exkrece přenos konjugátů nebo jejich metabolit z buňky do extracelulárního prostoru (krve) pomocí MDRP (multidrug rezistance protein)

Podobné dokumenty

Vymezení předmětu toxikologie potravin, mechanismus působení jedů, metody hodnocení toxicity, klasifikace jedů, historické údaje

Vymezení předmětu toxikologie potravin, mechanismus působení jedů, metody hodnocení toxicity, klasifikace jedů, historické údaje Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. MVDr. Stanislava Štěpánová, Ph.D. Toxikologie