Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: ESII-2.3.1 Spojovací prvky Obor: Elektrikář - silnoproud Ročník: 2. Zpracoval(a): Bc. Josef Dulínek Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010
OBSAH 1. Spojovací materiál... 3 1.1. Lisované spoje... 3 1.2. Lisovaná kabelová oka... 3 1.3. Kabelové spojky... 3 1.4. Stykové spojky... 3 1.5. Ploché zástrčky... 4 1.6. Lisovací nářadí... 4 2. Svorky a svorkovnice...4 2.1. Podložky... 5 2.2. Přítlačné třmeny a dutinky... 5 2.3. Lámací svorkovnice... 5 3. Literatura... 8
1. Spojovací materiál Jedním ze způsobů, jak můžeme dva a více vodičů připojit k elektrickému zařízení, je připojení pomocí svorek. Vodič je přitlačován dosedací plochou šroubu k dotykové ploše svorky. Abychom dosáhli co nejmenší přechodový odpor, musíme zajistit i kvalitní provedení svorkového spoje. Velkou výhodou svorkových spojů je především jejich snadná montáž a demontáž. U svorkových spojů může být vodič sevřen různými způsoby. Nejjednodušším způsobem je přímé sevření vodiče mezi dosedací plochu (pod hlavu šroubu nebo pod čelo dříku) a kontaktní plochu svorky. 1.1. Lisované spoje Existují různé možnosti pro zhotovení mechanických spojení mezi vodiči. Velmi známé jsou samozřejmě šroubové spoje, v současné době se však upřednostňují lisované spoje. Místo "lisovaný spoj" říkáme také někdy "sražený spoj" nebo "přiškrcený spoj". Všemi těmito výrazy se označuje stejný spoj. Existují různé druhy a značky lisovaných kabelových ok pro zhotovení spojení mezi vodičem a bodem napojení. Existují také různé druhy lisovaných spojek pro zhotovení spojů mezi dvěma nebo třemi dráty navzájem. 1.2. Lisovaná kabelová oka Kabelové oko a šachta jsou zhotoveny z pocínované elektrolytické mědi. Na vnitřní straně šachty se nachází drážky pro zvýšení kontaktní plochy a pevnosti v tahu. Otvor šachty má tvar trychtýře, abychom mohli drát lépe zavést, a také slouží k tomu, aby se drát nezlomil v místě, kde vchází do šachty. Kolem kabelového oka může být izolační pouzdro z umělé hmoty. Pouzdro z umělé hmoty izoluje spojení a chrání drát vůči nepříznivým vlivům otřesů. Drát, který je vystavený otřesům, se snadno láme. Izolační pouzdro oka navazuje také na drátovou izolaci a slouží také jako tahové odlehčení. Kabelová oka jsou k dostání v různých šířkách a s různými diametry pro připojovací otvor. 1.3. Kabelové spojky Kabelové spojky se používají pro spojení kabelů. Jsou velmi praktické, když nemůžeme nebo nechceme napojit kabely na přípojné svorky nebo na řadovou svorku. Např. pro spojení krátkých kabelů nebo pro spojení mezi dvěma vinutími v motoru. Kabelové spojky mají stejnou konstrukci a vlastnosti jako ostatní kabelová oka. 1.4. Stykové spojky U těchto spojek se žíly, které mají být spojeny, vloží na obou stranách do spojky a každá zvlášť se stlačí. Většinou je uprostřed spojky vyhloubení. Tímto vyhloubením můžeme kontrolovat, jestli jsou jádra zavedena dostatečně daleko. U izolovaného provedení je izolace u vyhloubení průhledná.
1.5. Ploché zástrčky Jiným typem lisovaného spojení je spojení plochých zástrček. Ploché zástrčky se používají v současné době stále více. Předností plochých zástrček je, že se rychle odpojí a po novém připojení ploché zástrčky vzniká opět dobré elektrické spojení. Kromě běžných šroubových napojení vidíme potom připojovací břity, např. na relé a u přístrojů pro domácnost. 1.6. Lisovací nářadí Abychom mohli udělat lisované spojení, potřebujeme speciální nářadí, protože zhotovení lisovaného spojení musí nastat: 1. za požadovaného tlaku, 2. na k tomu určeném místě 3. tak, aby kabelové oko nebo spojka byly stlačeny na správnou míru. Pro malá lisovaná spojení používáme většinou ruční mačkací kleště. 2. Svorky a svorkovnice Ukončení vodiče očkem: Pokud je vodič přímo upevněn pod hlavou šroubu, musíme na jeho konci zhotovit očko, abychom zajistili dobrý kontakt. V případě rovného konce by mohlo dojít k jeho uvolnění (vysunutí). Při ohybu vodiče do tvaru očka jej musíme nejprve v odpovídající délce odizolovat. Poté pomocí kleští s kulatými čelistmi vytvarujeme očko (správné provedení, téměř uzavřené obr. 1). Nesprávné provedení (málo ohnuté) je na obr. 2. Očko musí mít takové rozměry, aby odpovídaly rozměrům dříku a hlav šroubu. Izolace nesmí přijít pod hlavu šroubu. Směr ohybu a umístění musí být pravotočivé (při dotahování šroubu musí mít očko snahu se uzavírat). Je-li směr levotočivý, má očko tendenci se při utahování otevírat a následkem je špatný kontakt (malá styčná plocha). Neodpovídají-li rozměry očka rozměrům šroubu, je spojení volné (očko není po celé ploše sevřeno). Tohoto způsobu připojování používáme především u spínacích a rozváděcích zařízení. Příslušné přístroje, jako jsou např. spínače a držáky pojistek, mívají téměř vždy svorkové přípoje. Obrázek č.1 Správně řešené oko na vodiči
Obrázek č. 2 Nesprávně řešené oko na vodiči 2.1. Podložky Při zašroubování šroubu může při posledním dotažení dojít třením k pootočení očka hlavou šroubu. Abychom tomuto pootáčení zabránili a dosáhli pevného sevření očka hlavou šroubu, musíme pod hlavu šroubu vložit hladkou podložku (obr. 3). Obrázek č. 3 Podložka 2.2. Přítlačné třmeny a dutinky Ohýbání konců vodičů do oček je časově náročná práce. Proto používáme raději přímé nasunutí rovných konců vodičů. Kromě podložek používáme různých přítlačných třmenů ve tvaru písmene U (obr. 4) nebo vyhnutých podložek (obr. 5). V těchto případech, kdy je vodič zasunut přímo pod třmen, nemusíme již ohýbat očka, neboť vodič nemůže být otáčením hlavy šroubu vytlačen. Obrázek č. 4 Přítlačný třmen Obrázek č. 5 Vyhnutá podložka 2.3. Lámací svorkovnice Některé svorky nebo svorkovnice mají přívody provedeny dutinkami. Tzv. řadové lámací svorkovnice jsou velmi často používaným způsobem připojování.
Obrázek č. 6 Lámací svorkovnice Tělesa těchto svorkovnic bývají z plastu (izolace nebo PVC), vodivé propojovací dutinky mají závity pro šroub. U běžného provedení svorek je jádro vodiče přitisknuto přímo šroubem. Velkou nevýhodou je, že vodič je šroubem deformován. Obrázek č. 7 Svorka bez pružného plechu Mnohem výhodnější je konstrukce svorek, v nichž je mezi vodičem a šroubem vložen pásek plochého pružného plechu. Zde je konec vodiče přitlačován lépe, tzn. na větší ploše než pouze koncem šroubu. Obrázek č. 8 Svorka s pružným plechem Připojování svorek: Vodič zbavíme izolace v délce odpovídající polovině délky dutinky. Když vodič vsuneme do svorky a izolace není vidět, pak máme jistotu, že bude sevřen dostatečně pevně. Je-li vodič zbaven izolace na kratší délce, pak vzniká nebezpečí, že spojení nebude dostatečně pevné a vodič se uvolní. Obrázek č. 9 Špatné a správné řešení spoje
Je-li vodič zbaven izolace ve větší délce, pak by mohl být zasunut příliš hluboko a na druhé straně pak budeme mít problém se zasunutím druhého vodiče. Obrázek č. 10 Nesprávná délka izolace ve svorce
3. Literatura Dílenská příručka VH 112, Kabeláž rozvaděče