SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE. MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže



Podobné dokumenty
Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Psychická krize. Pojem krize

Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o duševní zdraví

Mgr. Blanka Hrbková Hrudková, odbor 28 MŠMT

Úrovně MT praxe. Pomocná k různým cílům v obasti edukace, komunikace a rozvoje osobnosti

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

TEMATICKÉ OKRUHY K BAKALÁŘSKÉ ZKOUŠCE SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PSYCHOPATOLOGIE

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII

intolerance Aktivity riziko intolerance Aktivity riziko Alergické reakce na latex Alergická reakce na latex 00041

SYNDROM VYHOŘENÍ více než populární pojem?

Výběr z nových knih 11/2015 psychologie

Otázka: Aktivační vlastnosti osobnosti. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Luccy333 AKTIVITA (ČINNOSTI) Vnější projev aktivace JEDNÁNÍ

Konflikty uvnitř interdisciplinárního týmu

Rodinné poradenství v širších souvislostech

KATALOG AKREDITOVANÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Specifika terapeutické komunity ve zdravotnictví

Preventivní program (dle aktualizovaného metodického pokynu MŠMT č. j / )

1. Pravidla šetrné sebeobrany

Sebevraždy trochu jinak. Mgr. Jitka Medřická Vedoucí Pražské linky důvěry

Role praktického lékaře v péči o seniory Hana Matějovská Kubešová

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Poradenství pro osoby s narušenou komunikační schopností část 1

3. Konference fyzioterapie - psychoterapie & roztroušená skleróza

Katalog otevřených kurzů

Alkohol a řízení. Mgr. Lenka Vaňková

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení

17) SOCIÁLNÍ PATOLOGIE

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let

Linka důvěry zpráva vedoucí linky důvěry

SRG Přírodní škola, o. p. s. Návykové látky. Jméno autora: Petr Baraník Jméno vedoucího práce: Mgr. Vojtěch Vykouk Datum odevzdání:

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ (6. 9. ročník)

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách

Minimální preventivní program na šk. rok

Psychosociální rizika horší než jsme předpokládali. MUDr. Vladimíra Lipšová

Moderní rehabilitace její organizace a systém zaměřená k inkluzi lidí s poškozením mozku

Předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace postřehy klinického psychologa Hana Jahnová, Jana Míchalová Fakultní nemocnice Brno

Burn-out syndrom - syndrom vyprahlosti, vyhoření. MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Psychologie katastrof v Rusku

Motivy žen k plánovanému porodu mimo zdravotnická zařízení v ČR

Preventivní program ve školním roce

EMPIRICKÉ ŠETRENÍ V DĚTSKÉM DIAGNOSTICKÉM ÚSTAVU

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE JABOK VOŠ SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A Evangelická teologická fakulta. Černá 9/646, Praha 1 Salmovská 8, Praha 2

VČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI

STŘEDNÍ ŠKOLA ENERGETICKÁ A STAVEBNÍ, CHOMUTOV, Na Průhoně 4800, příspěvková organizace

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY. PaedDr. Vladimír Šik FUTURUM

KA02 INKLUZE VE VZDĚLÁNÍ

Metodická zpráva č. 6


Agresivita dětí a jak ji zvládat

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

1/ Základní pojmy SOPO (definice SOPO, sociální událost, příklady dávky), principy SOPO, nástroje SOPO

Témata/Okruhy BP 2016/2017 pro současný 2. ročník SPP

CENTRUM RODINA V TÍSNI DŮM NA PŮL CESTY zahájení projektu

TÝRANÝ JEDINEC Z POHLEDU SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA

Cíl: Osvojení si základních znalostí z oboru psychologie osobnosti a posílení schopností umožňujících efektivně se orientovat v mezilidských vztazích.

Okruh otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče v pediatrii Dětská sestra

Příprava na start 1: Nefér výhoda?

Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav

1. Vymezení normality a abnormality 13

AUTOPATIE Jan Chotěborský

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Psychosomatické aspekty atopické dermatitidy. Marie Selerová

Ukázka práce s metodikou PREVenture (indikovaná prevence) workshop AT 2010

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy

Hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče. Mgr. Dita Svobodová

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015

Rizikové skupiny LS 3 O B C H O D S L I D M I P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

ŠKOLNÍ ROK 2015/2016

Probační a mediační služba poskytuje pomoc obětem kyberzločinu. PaedDr. Jitka Čádová, ředitelka PMS 20. října 2015

MPP prevence proti šikaně

Zdravotní důsledky stresu. MUDr Sylva Gilbertová,CSc Fyzioterapeutické odd. SAZ, Praha 7

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

LOGICKÝ RÁMEC. jednotlivých krajích ČR

Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta

ADHD Metody práce (lektor Mgr. Marie Komárová) Mgr. Ludmila Sýkorová Dis. Mgr. Helena Šťastná

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Program prevence rizikového chování

Školní preventivní strategie

Slaďování v každodenní praxi , VŠCHT Mgr. Ivana Šindlerová

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

ANALYTICKÝ PODKLAD PRO KONCEPCI ZDRAVOTNICTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Teoretické obory psychologie. NMgr. obor Psychologie

Návrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY

Návrh opatření k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti základní principy

Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3 Popis intervencí/činností sociálních služeb

Rizikové skupiny LS 7 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Informace o systému péče o dítě v ČR a projednávaných změnách

Oblasti primární prevence Cíle programu

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ ŠKOLNÍ ROK

Mgr. Jarmila Višňovcová

Transkript:

SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ A ZÁMĚRNÉ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ U DĚTÍ A MLÁDEŽE MUDr. EVA VANÍČKOVÁ,CSc. Ústav zdraví dětí a mládeže

DEFINICE SEBEVRAŽDY Sebevražda je úmyslný, vědomý, proti sobě samému obrácený a život poškozující akt vedoucí k úmrtí. National Council for Suicide Prevention, 1996. Sebevražednost je na 2. místě u mužů a na 3. místě u žen v úmrtí ve věkové kategorii 15 34 let v zemích EU. Sebevražedné chování představuje kontinuum od nápadu myšlenky tendenci komunikaci pokus až po dokonanou sebevraždu.

ČETNOST V ČR 2009 VĚK 5-14 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65-74 75+ VŠE MUŽI 2 81 199 191 285 243 94 135 1230 ŽENY 1 16 18 28 51 51 27 42 234 TOTAL 3 97 217 219 336 294 121 177 1464

ZDRAVOTNÍ NEZPŮSOBILOST V EVROPĚ Z DŮVODU NEUROPSYCHIATRICKÝCH DIAGNÓZ 19 % Z DŮVODU KARDIOVASKULÁRNÍCH PROBLÉMŮ 4 % NEUROPSYCHIATRICKÁ DG: UNIPOLÁRNÍ DEPRESE 5,6 % ALKOHOL 3,3 % SEBEVRAŽEDNÉ CHOVÁNÍ 2,0

Sebevražda v životní dráze V populaci podle věku počet sebevražd narůstá, vysokého počtu dosahují adolescenti a naprostého vrcholu dosahuje kolem věku 50 let; pak počet klesá a znovu, ovšem jen mírně, roste ve věkové skupině 70-80 let.

Sebevražda v životní dráze Sebevraždy dětí - jsou vzácné, stoupají po 10. roce - sebevražedné pokusy z pocitu strachu nebo vedené touhou po úniku z pocitu ohrožení (školní prospěch, rodinné problémy) Sebevraždy adolescentů - impulsem bývá pocit zklamání a zoufalství - stoupají sebevražedné pokusy u chlapců mezi 15. 24. rokem (osamělost, potíže s vlastní identitou) Od roku 1990 patrný vzestup sebevražednosti adolescentů.

MOTIVY SUICIDÁLNÍHO JEDNÁNÍ IDENTIFIKACE MOTIVACE JE ZNÁMÁ JEN VE 40 % PŘÍPADŮ NEJČASTĚJŠÍM DŮVODEM JE DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ 9,8 % NÁSLEDUJE TĚLESNÁ VADA 9,3 % KONFLIKTY V RODINĚ 7,1 % OSOBNÍ PROBLÉMY 6,5 %

MOTIVY U SUICIDÁLNÍCH POKUSŮ 46 % RODINNÉ PROBLÉMY A KONFLIKTY 35 % ŠKOLNÍ PROBLÉMY 19 % PRVNÍ MILOSTNÉ VZTAHY

PŘÍČINY SEBEVRAŽEDNÉHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ A ADOLESCENTŮ PŘEDCHÁZEJÍCÍ SUICIDÁLNÍ CHOVÁNÍ V RODINĚ IDENTIFIKACE A NÁPODOBA NEFUNGUJÍCÍ RODINNÉ VZTAHY A ZTRÁTA KLÍČOVÉ OSOBY, KOMPLIKOVANÝ ROZVOD, ALKOHOLISMUS U RODIČŮ, DEPRESE U RODIČŮ, ZNEUŽÍVÁNÍ DÍTĚTE ŠKOLNÍ NEÚSPĚCH

NÁPODOBA A SPOLEČNÁ SEBEVRAŽDA J.W.Goethe Utrpení mladého Werthera rodinná konstelace virtuální realita sebevraždy slavných (Konstantin Biebl, Ernest Hemingway, Vincent van Gogh, Bohumil Hrabal, korunní princ Rudolf, Vlastimil Brodský, Seneca, Jakub Jan Ryba, Marilyn Monroe, Jack London, JHiří Schelinger atd.) sebevraždy kamarádek, rodin (Maďarsko, Japonsko), v náboženské sektě (USA)

RIZIKA PRO OPAKOVÁNÍ SUICIDÁLNÍHO POKUSU - HAWTON MUŽSKÉ POHLAVÍ PSYCHICKÉ ONEMOCNĚNÍ ALKOHOLISMUS V RODINĚ NARUŠENÉ VZTAHY MEZI ČLENY RODINY ODLOUČENÍ OD RODINY PORUCHY CHOVÁNÍ SOCIÁLNÍ IZOLACE ZNEUŽÍÁVNÍ ALKOHOLU A DROG ŠPATNÉ ŠKOLNÍ VÝSLEDKY DEPRESIVNÍ TENDENCE

MODEL STRESOVÉ ZRANITELNOSTI Suicidální sklony a zvládání stresu Odolnost vůči sebevražednému chování Kognitivní styl a osobnost Prostředí Psychosociální stres Psychosociální podpora Další okolnosti, které vstupují do interakce s uvedenými

Suicidální sklony Vztahové problémy Násilí Sociální stres RIZIKOVÉ FAKTORY STRES AKUTNÍ ZNÁMKY SUICIDÁLNÍHO CHOVÁNÍ Ekonomický problém Nemoc Ztráta Negativní události Úraz Psychiatr. Onem. Alkohol a drogy Bolest Behaviorální indikátory Sebevražedný úmysl v komunikaci Pokus Suicidium v komunikaci Sebe vražda Dohled Chování beze změny Nápad zemřít Sebevražedné myšlenky * Kognitivní styl a osobnost * citlivost vůči vědomí osobní hodnoty * sebedůvěra * vyhledání pomoci v obtížných situacích st vůči sebevražednému * chování vyhledání konzultace pro důležitá rozhodnutí * otevřenost k lidem * zkušenosti a schopnost řešit problémy * otevřenost vůči novým vědomostem * schopnost komunikace * Rodina * dobré vztahy se členy rodiny * podpora rodiny * oddané a konzistentní rodičovství * Kulturní a sociální faktory * uznání specifických kulturních hodnot * dobré vztahy s kamarády, sousedy * podpora relevantních osob * přátelé bez alkoholu a drog * sociální integrace * citlivost vůči smyslu života * Vícečetné sebevražedné chování Faktory prostředí * dobrá výživa * dobrý spánek * dostatek světla * tělesný pohyb * žádný tabák, alkohol, drogy Čas PROTEKTIVNÍ FAKTORY

Virginia Woolfová anglická spisovatelka v rodině dar kreativity, ale také duševní poruchy druhé manželství otce starší nevlastní bratři ji sexuálně zneužívali zemřela ji nevlastní těhotná sestra, ve 13 letech ji zemřela matka VIRGINIA SE NERVOVĚ ZHROUTILA ve dvaceti letech má první intimní vztah se ženou smrt otce A NÁSLEDUJE DRUHÉ NERVOVÉ ZHROUCENÍ A POKUS O SEBEVRAŽDU SKOKEM Z OKNA postupně se stává spisovatelkou smrt bratra odcizení sestry, která se provdala a porodila dítě ve 30 letech se provdala pravidelná péče psychiatrů deprese nedoporučili mít dítě ve 40 letech intenzivní milostný poměr po dobu 10 let se spisovatelkou Westovou nadměrné pití alkoholu v 50 letech druhý pokus o sebevraždu utonutím v 59 letech spáchala sebevraždu utopením v řece

INDIKÁTORY SEBEVRAŽEDNÉHO CHOVÁNÍ Vyhrožování sebepoškozováním či zabitím se Vyhledávání přístupu a informací o prostředku Komunikace o smrti, umírání nebo sebevraždě Beznaděj, hněv, pomsta Rizikové aktivity Pocit pasti Zvýšená konzumace alkoholu nebo užívání drog Izolace od přátel a rodiny Úzkost, neklid Dramatické změny nálady Problémy se spánkem

KRÁTKÁ INTERVENCE TEĎ DNES NIC NEDĚLEJ OMEZENÍ ALKOHOLU A DROG ODSTRANĚNÍ NEBERPEČNÝCH PŘEDMĚTŮ NADĚJE OKAMŽITÁ RADOST SVĚŘIT SE BLÍZKÉ OSOBĚ

PROTEKTIVNÍ FAKTORY sociální ukotvení emocionální jistota zkušenosti podporující zdravou mysl emocionální, intelektuální a estetické obohacování přiměřenost vhodné léčby

PREVENCE SEBEVRAŽEDNÉHO CHOVÁNÍ Terapie psychických poruch a podpora duševního zdraví časná detekce, identifikace a diagnostika dostupnost terapie Sociální podpora podpora sociálních kompetencí dostupnost služeb sociální vazby rodina a škola Komunita prevence sebevražedného chování krizová centra, helplinky programy pro mladistvé mediální kampaň Environmentální strategie snížení dostupnosti prostředků péče pro oběti nedokonané sebevraždy

AKČNÍ PLÁN WHO NA PODPORU DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ 2013-2020 VČASNÁ DETEKCE STRESU A INTERVENCE DOSTATEČNÁ NABÍDKA KOMUNITNÍCH SLUŽEB POSKYTUJÍCÍCH PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORU ETICKÉ STANDARDY MONITORING PROFESIONALITA ZDRAVOTNÍKŮ MÉDIA

PRIORITA V PREVENCI SUICIDALITY DĚTÍ KVALITA ŽIVOTA OPTIMÁLNÍ VÝVOJ SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ PROGRAMY VE ŠKOLÁCH MULTIOBOROVÝ PŘÍSTUP

Definice záměrného sebepoškozování Záměrné sebepoškozování je přímá a záměrná destrukce nebo poškození vlastních tělesných tkání bez vědomého suicidálního záměru. A.R. Favazza, 1999.

Klasifikace sebepoškozujícího chování v ČR automutilace sebepoškozování syndrom záměrného sebepoškozování syndrom pořezaného zápěstí předávkování léky Kocourková Jana

Prevalence záměrného sebepoškození populační studie UK 1996 87 000 případů 1997 100 000 případů 2002 150 000 případů 2005 170 000 případů školní studie UK 13,2 % u teenagerů USA 15,9 % u teenagerů krizová centra USA 39,0 % teenagerů UK 62,5 % teenagerů

Prevalence záměrného sebepoškozování teenagerů Tělesná poranění Psychická bolest 10,4% 48 % 4,8% 36.9% Kombinace obojího

Věk u záměrného sebepoškozování Nejvyšší výskyt v období adolescence. První epizoda se objevuje nejčastěji mezi 12. 13. rokem a posouvá se stále k nižší věkové hranici. 26 % zahájilo záměrné sebepoškození v dospělém věku. Prevalence v dospělosti je nižší, ale mívá častěji fatální důsledky (každý pátý, který se záměrně sebepoškozuje, nakonec dojde k suicidiu).

Rizikové faktory záměrného sebepoškozování Osobní zkušenost s týráním, zneužíváním, zanedbáváním Znásilnění Dlouhodobá šikana Odloučení od primárně pečující osoby Ztráta významné osoby Rozvod v rodině Deprese u pečující osoby Nutnost prosazovat se v podmínkách ústavní nebo náhradní péče Dlouhodobá nezaměstnanost jedince Problémy s pohlavní identitou Narušená sebekoncepce

Subkultura EMO a Gothic v ČR početně nevýznamná společenství dospívajících jako každá subkultura adolescentů jsou i tato platformou vzdoru a zdroje nových trendů, pro které je typický soubor norem, hodnot, vzorů chování a životního stylu EMO velmi oblíbená, vnější atributy: ČERNÁ BARVA +, smutek, nenávist k současnému střednímu proudu, život se odehrává ve virtuálním světě se subkulturou EMO je asociovaný stereotyp o sebepoškozování Gothic vznikla také z punku, zakládá se na temném stylu hudby a temné estetice, někteří autoři u nich potvrzují vysokou prevalenci záměrného sebepoškozování, např. Young a Swetová 47 %

subkultura EMO

Subkultura Gothic

DEKORATIVNÍ MODIFIKACE Patří sem tetování, piercing, skarifikace, branding (přikládání rozžhavené chirurgické oceli), pocketing (piercing, kdy je část šperku implantována pod kůži) a amputace. Společným rysem je pocit, že teenager není dost dobrý. Může jít o manifestaci sebedestruktivních impulsů, ale podle Cronina jde o sociálně akceptovatelnou formu záměrného sebepoškozování.

BRANDING A SKARIFIKACE

Příčiny záměrného sebepoškozování trauma a posttraumatická stresová porucha (intrafamiliální model sexuálního zneužívání - 89 % sexuálně zneužívaných se sebepoškozovalo Nock 2008) emocionální labilita depresivní symptomatologie stále častěji bez zjevné příčiny jako projev dysfunkční copingové strategie (Hawton 2000)

Pyramida záměrného sebepoškozování teenagerů Klasický typ rozvinutý 10-15% Klasický typ zahajovací fáze 25-35% Dekorativní 40-65%

Kauzalita typů záměrného sebepoškozování teenagerů Rozvinutý klasický typ Sexuální zneužívání, krutá šikana nebo kyberšikana 10 15% Zahajovací fáze klasického typu Psychické a emociální trauma, šikana, kyberšikana, rozvody, úmrtí blízké osoby, vztahové problémy, intrapsychický problém 25 35 % Dekorativní typ záměrného sebepoškozování Emociální a psychická deprivace dětí často žijících v sociálně marginalizovaných, nápodoba, davové šílenství, náhražka 40 65 %

Prevence záměrného sebepoškozování Prevence všech forem násilí Podpora rodiny a rodičovství Podpora duševního zdraví a dostupnost ambulantní pedopsychiatrické péče Dostupná nabídka psychologického poradenství a psychoterapie Zvládání stresu ve školním kurikulu Zdravý životní styl

DĚKUJI ZA POZORNOST!

SCREENING DEPRESE V PRIMÁRNÍ PÉČI dotazník PrimeMD2 cílené na depresivní náladu a anhedonii: 1. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) mívám smutnou náladu, nebo pocity selhání, neúspěchu nebo beznaděje (ANO/NE) 2. Během posledních dvou týdnů (nebo i déle) nepociťuji potěšení z věcí, které běžně rád/a dělám nebo nemám o ně zájem (ANO/NE)

ROZŠÍŘENÝ TEST NA 7 OTÁZEK 3. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) se cítím unaven/á a to bez zjevné příčiny (ANO/NE) 4. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) se necítím zdráv/a, i přesto, že u mě nebyla zjištěna žádná nemoc (ANO/NE) 5. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) špatně spím nebo naopak spím nadměrně (ANO/NE) 6. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) mě trápí různé bolesti, kterých se nemohu zbavit (ANO/ NE) 7. Během posledních 2 týdnů (nebo i déle) pozoruji změnu chuti k jídlu nebo změnu váhy (ANO/NE)

SKUPINOVÁ PRÁCE Prevence sebevražedného chování v ordinaci dětského praktika. - znalost rodinné anamnézy - stresová anamnéza na preventivních prohlídkách - screening deprese - informace nevyžádané (čekárna) a cílené - krátká intervence na podporu duševního zdraví - doporučení návštěvy psychologa či psychiatra

SKUPINOVÁ PRÁCE Prevence sebevražedného chování ve škole. - zákaz a prevence všech forem násilí - sociální komunikace hodnoty, řád - zvládání stresu - výchova ke zdravému životnímu stylu, lidským právům - dramatická výchova