Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána



Podobné dokumenty
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Svalová tkáň Svalová soustava

Svalová tkáň Svalová soustava

Genetika člověka GCPSB

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

ší šířenší

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Obecný metabolismus.

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

Přeměna chemické energie v mechanickou

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Struktura a funkce biomakromolekul

Fyziologické principy pohybu

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Farmakologie. Vegetativní nervový systém. 25. března 2010

Kardiovaskulární systém

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Léčiva používaná u chorob kardiovaskulárního systému

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Pohybová soustava - svalová soustava

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Pohyb přípravný text kategorie A, B

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd 6 Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Člověk sada 2

Vliv citrátů na výkon ve sportovním lezení

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

Molekulová patobiochemie

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Intracelulární Ca 2+ signalizace

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Vstup látek do organismu

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Pohyb buněk a organismů

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Univerzita Palackého v Olomouci

Struktura a funkce biomakromolekul

Anatomie a fyziologie člověka

Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline. Bc. Lucie Piskláková

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

DETEKCE ÚNAVY Z ELEKTROMYOGRAMU

Nové trendy ve využití kardiálních markerů v laboratorní diagnostice poškození myokardu

Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Elektro(pato)fyziologie

Svaly. 3. LF UK - Vinohrady. Ladislav Vyklický.

Léčiva ovlivňující motorický systém

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

Transkript:

Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána

Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost délka síla d) nervosvalové spojení e) metabolismus, energetika, typy sv. vláken f) motorická jednotka, denervace, EMG 6) Hladké svaly a) fční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) řízení hladkých svalů 7) Srdeční sval

Svaly ob. vlastnosti dráždivost tvorba akčního potenciálu a kontraktilita převod chemické energie na mechanickou

Složení svalové buňky 75% H 2 0, 20% proteiny, 1% anorganické látky Mg 2+, K +, Ca 2+, Fe 3+, ATP, ADP, glykogen, kreatinfosfát, myoglobin bílkoviny: aktin, troponin, tropomyozin, myozin, titin

Jádra Příčné pruhování Kosterní sval Kosterní sval Příčné pruhování Jádra Myocyty Srdeční sval Jádra Hladká svalová buňka Hladký sval

Kosterní svalstvo kontraktilní elementy (paralelní) elastické elementy (sériové) šlachy svalové vlákno mnohojad. buňka, sarkolemma Sarkomery opakující se pravid. uspořádaná myofilamenta: tenká aktinová (aktin, tropomyosin, troponin) tlustá myosinová (myosin-ii; těžké a lehké řetězce) T-tubuly + terminální cisterny sarkoplasmatického retikula = TRIÁDA

F-aktin polymerizovaný G-aktin, 300 400 podjednotek, 43 kd tropomyosin vláknitá molekula, 70 kd troponin 3 podjednotky: T vazba k aktinu a tropomyosinu C vazebné místo pro Ca 2+ I inhibice vazby myosinu na aktin myosin 460 kd, délka 134 nm, vláknitá molekula s 2 hlavičkami (vazba aktinu, ATPasová aktivita)

Kontrakce zkrácení sarkomery posunem myofibril proti sobě Teorie klouzajících filament Spřažení excitace a kontrakce po dráždění nervu se z nerv. zakončení uvoní Ach vazba na nikotinový receptor otevření Na + kanálů, depolarizace, šíření AP Relaxace Vápník je aktivně transportován zpět do sarkoplazmatického retikula, kde je vázán kalsekvestrinem. Klidová koncentrace Ca 2+ v sarkoplazmě je 10-7 mol.l -1. Změny koncentrací iontů po akčním potenciálu jsou vyrovnány Na-K ATPasou depolarizace způsobí otevření vápníkových kanálů v membráně sarkoplazma-tického retikula (DHP rec. v T-tubulu) zvýšení intracelulární koncentrace Ca 2+ aktivuje tropomyozinový komplex, dojde k cyklickému vytváření příčných můstk ů 2+ (přítomnost ATP, Mg a Ca 2+ )

Záškub reakce na jednotlivé podráždění nervu, přenos přes nervosvalovou ploténku elektrický projev: akční potenciál (depolarizace svalové membrány) Nervosvalové spojení Acetylcholin-nikotinový receptor Tetanus Vztah délka napětí

Jak zablokovat nervosvalový přenos obsadit nikotin-acetylcholinový receptor: kurare zpomalit exocytózu ACh vesiklů: botulotoxin utlumit ACh-esterázu: neostigmin, fyzostigmin karbachol: otev e Ach kanály, ale není degradován ř Ach-esterázou trvalé spasmy

Motorická jednotka: všechna svalová vlákna zásobená 1 neuronem ~4 svalová vlákna v laryngeálních svalech ~100 vláken v zádových svalech ~ 1000 v DK

Typy svalové kontrakce Izometrická nemění se délka svalu, jenom napětí (posturální svaly), práce nulová Izotonická mění se délka svalu, napětí je stálé (sval vykonává práci pohyby) Auxotonická mění se délka svalu i napětí (sval vykonává práci, složitější pohyby nap ř. chůze)

Metabolismus svalů zdroje energie pro sval: okamžité ATP adenosin ~ PO 3 ~ PO 3 ~ PO 3 fosfokreatin krátkodobě glukóza anaerobně (s produkcí laktátu) sprint: 85% spotřeby 3km: 20% dlouhodobě nižší zátěž volné mastné kyseliny vyšší zátěž glukóza aerobně (z glykogenových zásob)

Energetická bilance během těžší svalové práce nestačí aerobní mechanismy po skončení výkonu spotřeba kyslíku klesá pomalu: kyslíkový dluh odstranění laktátu, doplnění zásob ATP, kratinfosfátu, glykogenu a kyslíku vázaného na myoglobin proto stoupne spotřeba O po cvi č ení z 0.3 L/min na ~ 5 L/min Tvorba tepla 2 účinnost istonické kontrakce cca 50%, isometrické 0% kontrakční relaxační zotavovací teplo klidové iniciální aktivační záškub kontrakce relaxace

Svalová únava snížení kontrakční kapacity po dlohodobé svalové práci Nahromadění laktátu, který disociuje a snižuje ph a zpomaluje metabolické enzymy Vyčerpání glykogenu Nahromadění anorganického fosfátu Útlum nervosvalového přenosu

Typy svalů (glykolytické a oxidativní vlastnosti) Pomalý (červený) I. dlouhá, pomalu vznikající kontrakce malá vlákna bohaté cévní zásobení energie z FFA mnoho mitochondrií mnoho myoglobinu vytrvalé Rychlý (bílý) IIb. krátká, rychlá kontrakce silná vlákna slabší cévní zásobení mnoho glykolyt. enzymů méně mitochondrií rozsáhlé sarkopl. ret. rychle unavitelné

Hladký sval Klidový potenciál Spřažení excitace a kontrakce Ca 2+ vstupuje do bb. - napětím řízenými kanály - mechanickým napnutím řízenými kanály nebo - chemicky řízenými kanály Ca 2+ se váže na kalmodulin, aktivují kinázu lehkých řetězců myoglobinu (MLCK) MLCK fosforyluje myoglobin, který se stává aktivním a dochází k cyklické tvorbě můstků Vícejednotkový hladký sval GIT, cévy, resp. trakt, GU řízen jako celek: KMP modulován cirkulujícími hormony, mění se frekvence spontánní aktivity Jednojednotkový hladký sval oko: duhovka a řasnaté těleso jednotlivé buňky řízeny samostatně