VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. veřejná výzkumná instituce Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2, tel. 224 922 381, 224 972 650, fax 224 972 873

VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ veřejná výzkumná instituce Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2, tel. 224 922 381, 224 972 650, fax 224 972 873 Plán výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. na r. 2009

příloha č. 1: Plán výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. na r. 2009 předkládací zpráva Cílem předkládaného plánu výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. na r. 2009 je realizovat Výzkumný záměr VÚPSV na léta 2004 2010 schválený Rezortní hodnotící komisí v říjnu 2003 a navázat na výzkumnou činnost realizovanou v uplynulém období. Plán je zaměřen na řešení aktuálních otázek transformace sociálního systému v naší zemi s přihlédnutím k prioritám vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v tomto období. Na základě doporučení Vědecké rady VÚPSV z r. 2002 jsou, tak jako v uplynulých letech, jednotlivé studie soustředěny do ucelených projektů souhrnného charakteru. V tomto směru se budou v r. 2009 realizovat tyto projekty: 1. Aktuální otázky vývoje systému sociální ochrany obyvatelstva 2. Vybrané aspekty reforem sociálního pojištění 3. Postavení úplných nákladů práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů v ČR 4. Aktuální problémy rodinné politiky s ohledem na specifika různých fází rodinného cyklu 5. Vybrané otázky politiky zaměstnanosti 6. Vybrané sociálně ekonomické aspekty transformace sociálních služeb 7. Mezinárodní migrace osob v ČR a její sociální a ekonomické souvislosti 8. Informační otevřenost VÚPSV V rámci těchto projektů je připraveno k řešení celkem 26 studií. Jednotlivé projekty jsou přitom koncipovány tak, aby bylo možno operativně (i v průběhu roku) reagovat na potřeby zřizovatele řešit aktuální otázky a plán zařazením řešení nových studií doplnit. V souladu s požadavky Rady vlády pro vědu a výzkum je podle vládou schválené reformy vědy, výzkumu a inovací zvýšený důraz kladen na publikaci získaných poznatků v odborných recenzovaných, popř. impaktovaných časopisech. Nedílnou součástí činnosti VÚPSV, v.v.i. je činnost Českého informačního centra sociální ochrany, jeho aktivity v r. 2009 jsou charakterizovány v rámci samostatného projektu (projekt č. 8). Po schválení státního rozpočtu a jeho rozepsání na jednotlivé rozpočtové položky v rámci kapitoly MPSV bude materiál doplněn o rámcovou kvantifikaci nákladů na jednotlivé projekty. 2

příloha č. 2: projekt č. 1: Aktuální otázky vývoje systému sociální ochrany obyvatelstva Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy Zapojení ČR do evropských struktur a vstup naší republiky do EU vyvolává v souladu s otevřenou metodou koordinace sociálních systémů potřebu nabízet srovnatelné zabezpečení občanům v oblasti sociálních dávek a daňového zatížení při vytváření příznivého klimatu pro zaměstnavatelské subjekty. Globalizační tendence mají rostoucí dopad a vliv i na charakter sociální politiky. Tyto tendence, zřetelné jak ve vyspělých, tak i v tranzitivních zemích střední a východní Evropy, stejně jako změny na trzích práce a v demografickém vývoji přinášejí nové výzvy pro sociální politiku. Na jedné straně stojí požadavek prevence chudoby a sociálního vyloučení a tedy i adekvátní sociální ochrany, na druhé straně stojí požadavky aktivace, zapojení na trhu práce a dlouhodobé udržitelnosti systémů sociální ochrany. Zajištění všech těchto požadavků vede k modernizaci systémů sociální ochrany, která v současné době v zemích EU probíhá. Sociální politika přispívá k sociální kohezi i k legitimitě sociálního a politického systému. Dosažení konsenzu o úrovni a formách sociální solidarity se v diferencované a složitě strukturované společnosti stává stále komplikovanějším cílem. Z tohoto pohledu je dlouhodobě věnována pozornost tomu, jaké jsou dopady systému sociální ochrany z hlediska zajištění obyvatel před měnícími se sociálními riziky, především z hlediska jejich ochrany proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Pozornost je rovněž věnována dopadům sociálního systému na pracovní pobídky, trh práce a veřejné rozpočty. Tyto okolnosti totiž ovlivňují legitimitu opatření v různých oblastech sociální politiky a legitimitu hlavních změn z pohledu různých subjektů (jednotlivých skupin populace i aktérů sociální politiky). Proto bude věnována pozornost i tomu, jak jsou diferencována hodnocení, potřeby a očekávání vůči sociální politice podle sociálních skupin (vč. genderových aspektů). V návaznosti na tyto charakteristiky je účelné dlouhodobě věnovat pozornost otázkám systému sociálních dávek, a to zejména z hlediska sociální ochrany domácností ve specifikovaných životních situacích, přičemž je nutno věnovat zvýšenou pozornost otázkám eliminace chudoby a sociálního vyloučení s důrazem na chudobu dětí. Z tohoto pohledu proto budou v rámci projektu analyzovány účinky redistribucí na příjmovou situaci a na spotřebu u různých skupin populace, a to zejména u domácností s nízkými příjmy. Pozornost bude rovněž věnována sledování dopadu interakce dávkového a daňového systému na trh práce, zejména na pobídky k práci. Budou dále rozvíjeny analytické postupy a metody vhodné pro dlouhodobější sledování chudoby a sociálního vyloučení v českých podmínkách při využití různých zdrojů dat na národní a postupně i lokální úrovni. 3

Doposud získané poznatky Doposud provedené analýzy ukazují, že i přes příznivé ekonomické prostředí v uplynulých letech pokračovala segmentace české společnosti, kdy do nejnižších příjmových skupin se přesouvají domácnosti s dětmi, do středních příjmových skupin domácnosti důchodců a do nejvyšších příjmových skupin ekonomicky aktivní domácnosti bez nezaopatřených dětí. V návaznosti na tato zjištění a v návaznosti na prioritní téma vyhlášené Evropskou komisí v roce 2007 pro oblast sociální ochrany a sociálního začleňování (byla jím chudoba a sociální vyloučení dětí), byla analyzována chudoba a materiální deprivace v České republice se zaměřením na děti na základě dat ze šetření Příjmy a životní podmínky domácností (SILC 2005, 2006). Podle těchto Česká republika patří v EU k zemím s nízkou úrovní rizika příjmové chudoby (kolem 10 %). Naproti tomu však je riziko příjmové chudoby u dětí do 10 let skoro dvojnásobné v porovnání s průměrem za celou populaci a je výrazně koncentrováno do některých skupin: - v neúplných domácnostech se pohybuje na úrovni 43 50 %, - v nezaměstnaných/nepracujících domácnostech se pohybuje na úrovni 43 68 % podle věkové kategorie - v domácnostech se třemi a více dětmi se pohybuje na úrovni 23-31 %. Odstup se ještě prohlubuje, pokud měříme situaci po odečtení nákladů na bydlení. Efektivnost sociálních transferů při eliminaci chudoby je nižší právě v případě dětí a výše uvedených specifických kategorií populace v porovnání s ostatními. Kategorie, kde se riziko chudoby koncentruje (domácnosti se 3 a více dětmi, neúplné domácnosti s dětmi, nezaměstnané domácnosti) sice představují v populaci spíše méně početné skupiny (po 4-6 %), avšak v souhrnu (a pokud k nim ještě připočteme např. mladší i starší jednotlivce více ohrožené rizikem chudoby a deprivace, jde o relativně početnější vrstvu populace, což se pak například souhrnně projevuje v míře rizika nezaměstnanosti dětí na úrovni až 18%. Vedle rizika příjmové chudoby dětí je významným problémem i jejich materiální deprivace. Obecně je míra materiální deprivace relativně značná, přesahuje v řadě oblastí úroveň chudoby a jen částečně se překrývá s příjmovou chudobou. V oblasti kvality bydlení je míra deprivace vyšší v položkách, které souvisejí s životním prostředím v lokalitě. Uvedené problémy souvisí mj. s postupným zaostáním relativní úrovně životního minima za vývojem ostatních příjmů, zejména mezd a důchodů (jež je motivováno snahou posílit pobídky k práci). To oslabuje i rozsah a úroveň nároků na ty rodinné dávky, jež jsou navázány na násobky životního minima. Po zrušení automatické valorizace životního minima od ledna 2008 lze očekávat, že se tento vývojový trend posílí. Svoji roli sehrají patrně i změny v oblasti dávek státní sociální podpory zavedené od ledna 2008. Bude proto významné průběžně sledovat a hodnotit dopad vývoje životního minima na chudobu dětí. Podobně bude významné hodnotit dopad změn v nastavení životního minima (a dalších institutů v oblasti hmotné nouze), jež byly zavedeny od ledna 2007. Vedle hlavních příjmových indikátorů chudoby by měla být vedena diskuse a posléze přijaty další indikátory, například v rámci Národní zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování 2008 2010, s cílem pravidelného sledování a hodnocení situace domácností, zejména dětí, přičemž by mělo jít o takové indikátory, které umožňují zohlednit multidimenzionalitu problému chudoby a sociálního vyloučení. 4

Studie o sociálním vyloučení v jeho lokální (resp. prostorové) perspektivě ověřuje podoby a mechanismy sociálního vyloučení i nástroje a procesy sociálního začleňování z pohledu klíčových aktérů lokální sociální politiky (jak realizátorů, tak tvůrců). Jak se zdá, v úvahách těchto aktérů o otázkách možností a strategií sociálního začleňování převládá spíše integrativní přístup. Ten se projevuje jednoznačnou shodou dotázaných o primárním významu trhu práce a placeného zaměstnání při sociálním začleňování znevýhodněných a sociálně vyloučených lidí. Začlenění na pracovním trhu však musí být doprovázeno řadou dalších provázaných programů a aktivit (od zajištění bydlení, přes rozvoj sociálních služeb až po výchovné působení s cílem omezit mezigenerační přenos vzorců chování a jednání vedoucích k možnému sociálnímu vyloučení). V rámci spolupráce s Kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity na vypracování analýzy závěrečných Zpráv o realizaci terénní sociální práce za rok 2007 získané poznatky svědčí o postupné stabilizaci zmíněného programu při obecních samosprávách a větší zacílenosti práce terénních sociálních pracovníků směrem k prioritám národní strategie sociální inkluze, zejména pokud se podíváme na pomoc při řešení problémů spojených s nezaměstnaností. Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Projekt se v r. 2009 zaměří na řešení aktuálních otázek systému sociální ochrany v naší zemi v souvislosti s realizací reformy veřejných financí a sociálního systému. Na tomto základě je cílem projektu: na základě dostupných objektivních i subjektivních indikátorů zhodnotit a posoudit klíčová kritéria zachycující směřování sociální politiky v ČR ve vztahu k vybraným problémům (rizikům) a výzvám pro sociální stát, a to ve srovnání se zeměmi EU, pokračovat v dlouhodobém monitorování chudoby a sociálního vyloučení a identifikovat klíčové faktory ovlivňující chudobu a sociální vyloučení, posoudit sociální intervence ve vztahu k těmto problémům a přinést nové podněty k jejich rozvoji, prohloubit sledování komplexních dopadů úprav dávek a dalších intervencí v oblasti hmotné nouze, které proběhly v letech 2007 a 2008 analyzovat proměny v možnostech spotřeby (kvality života) u domácností s dětmi, které jsou ohroženy rizikem chudoby a posoudit rizika jejich materiální deprivace Výstupy projektu Výstupem projektu budou v r. 2009 studie zaměřené na: analýzu situace a vývojových trendů v možnostech spotřeby u specifických skupin populace - rodiny s dětmi a nízkými příjmy pokračování a prohloubení analýzy komplexních dopadů změn v systému hmotné nouze na celkové funkce tohoto systému a různé skupiny populace, včetně návazného posouzení celkového směřování systému v širším sociálním kontextu (dopad na sociální konstrukci cílových skupin, distribuci nerovností, pojetí oprávněnosti a sociální spravedlnosti atp.) Uvedené studie budou mj. věnovat pozornost: 5

- zhodnocení faktorů, které ovlivňují možnosti spotřeby u rodin s nízkými příjmy, včetně systému dávek na jedné straně a úprav v daňových systémech na straně druhé - zhodnocení možností a formulaci návrhů k rozšíření a využití národních indikátorů pro sledování problematiky chudoby Použité metody analýza dat ze systémů státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, sekundární komparativní analýza dokumentů a statistických ukazatelů (rodinné účty, SILC, Eurostat, Evropská komise), mezinárodní srovnání, modelování, rozhovory, diskursivní analýza. Časový harmonogram publikační výstupy v odborných recenzovaných, popř. impactovaných časopisech průběžně studie zaměřená na posouzení situace a vývojových trendů v možnostech spotřeby u specifických skupin populace - rodiny s dětmi a nízkými příjmy IV. čtvrtletí 2009 studie zaměřená na analýzu komplexních dopadů změn v systému hmotné nouze na celkové funkce tohoto systému a různé skupiny populace IV. čtvrtletí 2009 studie zaměřená na posouzení celkového směřování systému hmotné nouze z hlediska pojetí cílů a funkcí, principů, o které se opírá a obecnějších sociálních dopadů selekce oprávněných skupin, vliv na sociální nerovnosti atp. IV. čtvrtletí 2009 Zodpovědný realizátor projektu prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. 6

projekt č. 2: Vybrané aspekty reforem sociálního pojištění Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy VÚPSV se dlouhodobě a systematicky zabývá problematikou důchodového a nemocenského pojištění v České republice i v mezinárodním kontextu. Výzkum v r. 2009 bude navazovat na výzkumnou činnost v předchozích letech a bude orientován na mezinárodní komparaci vybraných prvků především systému důchodového pojištění. Systém důchodového pojištění České republiky v současnosti sestává ze dvou pilířů. Základní pilíř představuje povinné, dávkově definované, průběžně financované schéma. Doplňkový pilíř, který je dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný, je tvořen schématem penzijního připojištění se státním příspěvkem a soukromým životním pojištěním. Základní pilíř důchodového pojištění je prakticky jediným zdrojem příjmů většiny důchodců. Vzhledem k očekávanému stárnutí populace může být v nadcházejících desetiletích tato skutečnost významným rizikem pro finanční udržitelnost systému důchodového pojištění, pokud má garantovat přislíbené dávky. Je proto třeba zajistit větší míru diverzifikace finančních zdrojů příjmů ve stáří. S cílem diverzifikovat rizika financování zabezpečení na stáří se některé členské státy EU vydaly cestou privatizace části základního schématu důchodového pojištění či cestou zavedení možnosti pojištěnce vyvázat se ze základního schématu (tzv. optout). Jiné členské státy v očekávaní snížení náhradového poměru v prvním pilíři přistupují k zavedení či posílení již existujících doplňkových schémat důchodového pojištění. V takovém případě hrají významnou roli tzv. zaměstnanecká doplňková schémata penzijního pojištění, mezi nimiž lze v posledních letech zaznamenat posun od dávkově definovaných k příspěvkově definovaným schématům. Třípilířový systém, kde druhý pilíř tvoří zaměstnanecká penzijní schémata, nalezneme ve většině členských států EU. Jeho zavedení představuje jednu z možných cest ke zvýšení zásluhovosti v systému i k zajištění větší míry diverzifikace rizik ve financování systému důchodového pojištění. Doposud získané poznatky V rámci tohoto projektu byla v uplynulém období realizována analýza reformních opatření provedených od roku 1990 v důchodových systémech vybraných států a to zejména s důrazem na původní záměry, prakticky provedené reformy a připravované plány dalších reforem včetně předpokládaného časového horizontu jejich uskutečnění. Pozornost byla věnována také zapojení sociálních partnerů do projednávání a schvalování reformních opatření. Zkušenosti mnoha zemí totiž potvrzují, že hladký průběh důchodové reformy v demokratických státech je podmíněn dosažením společenského konsenzu. Po letech poválečného hospodářského růstu a příznivého demografického vývoje začaly evropské důchodové systémy dospívat, hospodářský růst se zpomalil a nezaměstnanost vzrostla. Bilance důchodových systémů většiny zemí starého kontinentu se začala zhoršovat a v důsledku toho lze již od počátku 80. let zaznamenat postupný tlak na omezování výdajů těchto systémů. 90. léta 20. století 7

a zejména první léta nového století pak přinesla velké množství dílčích i zásadních reforem systémů důchodového pojištění. Protože řešení situace vyžadovalo přijetí potenciálně nepopulárních kroků, snažily se vlády pro důchodovou reformu vyjednat pokud možno co nejširší podporu. Konečná podoba reformních opatření se ve většině sledovaných států výrazně odlišovala od prvotního reformního záměru. V důsledku řady kompromisů a trade-off manévrů podnikaných při snaze získat podporu parlamentní většiny, opozice, sociálních partnerů a celé veřejnosti byla totiž z portfolia reformních kroků různá opatření odstraňována a naopak byla doplňována jiná, původně nezamýšlená. V tom kontextu lze konstatovat, že vyjednávání o balíku většího počtu změn umožňuje reformní vládě dosáhnout za cenu ústupku v jedné kontroverzní otázce i prosazení kroků v izolovaném jednání těžko průchodných. Ačkoli parametrické reformy důchodového systému se s ohledem na vyjednání podpory opozice a sociálních partnerů zdají být na první pohled průchodnější než systémové reformy zakládající zcela nové schéma, výzkum obecnou platnost takové hypotézy nepotvrdil. To lze zdůvodnit obtížnou předvídatelností dopadů komplexních změn při systémových reformách, zakládajících příspěvkově definovaná schémata. U takových reforem totiž většinou nebývá dopředu jednoznačně jasné, kteří pojištěnci na jejich zavedení vydělají a kteří prodělají. Průchodnost reformy se v důsledku toho do určité míry stává otázkou interpretace prováděných změn a otázkou očekávání veřejnosti s ohledem na budoucí hospodářský vývoj. Zkušenosti mnoha zemí rovněž ukazují, že průběh důchodové reformy v demokratických státech byl vzhledem k nutnosti prosadit změny v prostředí mnoha protichůdných zájmů často přerušován a zpomalován. V případech, kdy byly systémové reformy důchodového pojištění prosazeny bez kompromisů proti vůli opozice i sociálních partnerů, dochází v některých případech v následujícím volebním cyklu k dílčí revizi nového uspořádání, jak tomu bylo například v Maďarsku či na Slovensku. S ohledem na hladký průběh reformy výzkum rovněž potvrdil důležitost zajištění informovanosti veřejnosti a kvalitní přípravy organizačního zabezpečení reforem. Nepřipravenost nositele pojištění, jak ji bylo možno sledovat v Polsku, může mít za následek zdržení a ztrátu kreditu reformy v očích veřejnosti. Dalším tématem, kterému byla věnována pozornost, je problematika zaměstnaneckých schémat důchodového pojištění. S cílem zajistit finanční udržitelnost základních schémat důchodového zabezpečení v podmínkách demografického stárnutí obyvatelstva volí řada evropských zemí cestu diverzifikace financování zabezpečení na stáří. Státy jako Maďarsko, Slovensko či Estonsko zvolili vícezdrojové financování v rámci prvního povinného pilíře a přistoupily k privatizaci části povinných schémat sociálního zabezpečení. Alternativní cestou k diverzifikaci rizika při financování systému důchodového zabezpečení může být posílení či zavedení doplňkových schémat důchodového systému. Ve státech jako je Německo, Rakousko či Itálie, které takovou cestu zvolily, dochází k postupnému omezování váhy prvního povinného pilíře důchodového systému a přesunu části odpovědnosti za zabezpečení na stáří na jednotlivce. Podstatnou roli v tomto procesu hrají přitom zaměstnanecká schémata druhého pilíře. Takové řešení sice již z principu nezaručuje pokrytí všech pracujících, nicméně ve státech, kde se již podařilo silný druhý pilíř vybudovat, dosahuje účast zaměstnanců v těchto schématech hodnot nad 50 %. Například v Nizozemí nebo ve Švédsku je to dokonce nad 90 % zaměstnanců. V minulosti jednoznačně převládaly mezi zaměstnaneckými doplňkovými schématy druhého pilíře důchodového pojištění dávkově definovaná schémata, v posledních letech lze však identifikovat trend posunu k příspěvkově definovaným programům. V současnosti je dávkově definovaných zaměstnaneckých schémat asi 8

polovina a příspěvkově definovaných přibližně třetina. Zbytek jsou schémata, která lze z tohoto pohledu označit za smíšená. Dalším posunem, který lze v členských státech EU s ohledem na poslední vývoj zaznamenat, je snaha zabezpečit, aby pravidla upravující vstup do schématu, přenositelnost získaných práv a nakládání se "spícími právy" nevedla k omezení pracovní mobility či penalizaci pracovníků s atypickou kariérou. Pracovník, který při změně zaměstnavatele přechází do jiného doplňkového důchodového schématu, však přesto může ztratit některá práva, která v předchozím schématu měl. Je to dáno tím, že doplňková penzijní schémata se mohou od sebe navzájem lišit tím, která rizika pokrývají a to i v rámci jediné členské země, jak je tomu například v Dánsku. Dalšími faktory, které mohou ovlivnit práva pracovníka, který mění zaměstnavatele či profesi a s tím i doplňkové důchodové schéma, jsou vedle podmínek stanovených pro nabytí důchodových práv v jednotlivých schématech doplňkového penzijního pojištění i možnosti výplaty kapitálu odpovídajícího získaným právům z doplňkového penzijního schématu a způsob stanovení hodnoty přenášených důchodových práv. Ačkoli se podařilo v rámci dosavadního výzkumu identifikovat výše shrnuté problematické okruhy, dosud získané poznatky rovněž potvrzují, že zavedení zaměstnaneckých důchodových schémat druhého pilíře představuje jednu z možných cest ke zvýšení zásluhovosti v systému i k zajištění větší míry diverzifikace rizik ve financování systému důchodového pojištění. Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Projekt bude navazovat na výzkumnou činnost VÚPSV z předchozích let, která v této oblasti byla mimo jiné věnována i srovnávacím analýzám zaměřeným na prostorové i časové srovnávání, zejména v ekonomickém prostoru EU. Tyto studie nejen mapovaly reálné změny v jednotlivých systémech, ale byly zaměřeny i na rovinu politické ekonomie reforem. Vzhledem k dynamickému vývoji v této oblasti je vhodné takto zaměřené výzkumné zprávy pravidelně aktualizovat. Mezi takovéto výzkumné zprávy z minulých let patří i projekt "Vývoj invalidity v ČR a ve vybraných zemích EU". Vzhledem k návaznosti uvedené problematiky na další sociálně ekonomické faktory společenského vývoje (míra nezaměstnanosti, mortalita, morbidita a sociální exkluse osob se zdravotním postižením) bude nanejvýš žádoucí v tomto zaměření v následujících letech pokračovat. Pozornost bude zaměřena především na sociálně zdravotní aspekty vývoje invalidity v ČR. Ukazuje se, že současná statistická metodika jejího sledování je již ne zcela vyhovující, a proto MPSV iniciovalo její změnu. Vedle toho by v současné době mělo dojít k novelizaci vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Novela by měla přinést pronikavou změnu ve stanovení procentní míry poklesu soustavné výdělečné činnosti, která je podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, základem pro uznání invalidity. Vztah k invaliditě má v neposlední míře i nemocenské pojištění. V roce 2007 byla ve VÚPSV vypracována studie "Analýza možnosti oddělení invalidního pojištění od starobního pojištění včetně sociálně zdravotních aspektů vývoje invalidity", která akcentuje úzkou sepjatost invalidního a nemocenského pojištění. V procesu uznání invalidity jsou vedle medicínských kritérií významná i kritéria společensko-sociální, které dosavadní systém nebere dostatečně v úvahu. Při řešení výše uvedené problematiky bude proto věnována pozornost zejména zdravotně sociálnímu hledisku vývoje invalidity. To by ovšem znamenalo vytvoření souborů osob nejen z hlediska pohlaví, věku a diagnóz jako doposud - ale též z hlediska jejich 9

sociálního postavení (např. vzdělání, zaměstnání, velikost bydliště). V této souvislosti bude zpracována rešerše zaměřená na řešení souběhu pobírání invalidních důchodů a přijmu z výdělečné činnosti v zemích EU (s důrazem na situaci v zemích EU 15). V návaznosti na výsledky studie "Analýza možnosti oddělení invalidního pojištění od starobního pojištění včetně sociálně zdravotních aspektů vývoje invalidity", bude pozornost zaměřena na řešení pozůstalostních důchodů v podmínkách ČR s tím, že analýza bude obsahovat i mezinárodní srovnání v této věci. Výstupy projektu Výsledky provedených analýz a šetření budou publikovány formou odborných článků v recenzovaných a podle možností v impaktovaných časopisech. Jednotlivé studie, které budou vydány v edici VÚPSV, budou zaměřené na: sociálně zdravotní aspekty vývoje invalidity v ČR a ve vybraných zemích EU, možnosti oddělení pozůstalostních důchodů od starobního pojištění v podmínkách ČR vč. mezinárodního srovnání Použité metody sekundární analýza dostupných domácích i zahraničních materiálů literatura, studie, výzkumné zprávy, dokumenty, legislativa apod. statistická analýza dat ze zdrojů MPSV, ČSÚ, ČSSZ, OECD, apod. řízené polostandardizované rozhovory s odborníky dotazníkové šetření mezi experty mezinárodní srovnání, modelování rešerše odborné literatury Časový harmonogram publikační výstupy v odborných recenzovaných, popř. impactovaných časopisech průběžně rešerše zaměřená na řešení souběhu pobírání invalidních důchodů a přijmu z výdělečné činnosti v zemích EU červen 2009 studie zaměřená na analýzu sociálně zdravotních aspektů vývoje invalidity v ČR v letech 2003 2008 září 2009 studie zaměřená na problematiku invalidity ve vybraných zemích EU prosinec 2009 studie věnovaná možnostem oddělení pozůstalostních důchodů od starobního pojištění v podmínkách ČR vč. mezinárodního srovnání prosinec 2009 10

Zodpovědný realizátor projektu doc. ing. Ladislav Průša, CSc. 11

projekt č. 3: Postavení úplných nákladů práce v reprodukci ekonomických a sociálních vztahů v ČR Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy Úplné náklady práce (dále jen ÚNP ) spojují ekonomickou a sociální sféru, odrážejí mechanismy rozdělovacích a přerozdělovacích procesů, působí na vztahy mezi sociálními partnery a dalšími sociálními skupinami, ovlivňují konkurenceschopnost domácích podniků a kvalitu pracovní síly. Jejich nominální i reálná úroveň je ve vzájemné interakci s pohybem a úrovní HDP, produktivitou práce a cenovou hladinou, jejich struktura odráží souvislosti politického, ekonomického a sociálního pohybu. V důsledku cenové a mzdové konvergence se v ČR stále více vytrácí konkurenční výhoda levné pracovní síly. Na druhé straně finanční nároky sociálního a zdravotního systému brání výraznému snižovaní celkového daňového zatížení mezd a platů. Prostor částečně otevírá reforma veřejných financí 2007 2010. Sledování a analýza faktorů pohybů nákladů práce a jednotkových nákladů práce může posloužit decizní sféře a sociálním partnerům ke kvalifikovaným a komplexním rozhodnutím a přispěje k volbě strategie podnikatelských subjektů. Strukturovanost ekonomických a sociálních vztahů, která se odráží v systému utváření nákladů práce, předurčuje dlouhodobý charakter výzkumných prací. Doposud získané poznatky Sledování problematiky nákladů práce vychází ze závěrů 52. jednání Rady hospodářské a sociální dohody v dubnu 2005. Součástí prací je soustavné monitorování pohybu nákladů práce jako jednoho z významných faktorů konkurenceschopnosti českých podniků. Monitoring nákladů práce navazuje na návrh metodiky zpracované v roce 2005. Shrnuje všechna dostupná data v mezinárodní komparaci o nákladech práce, jejich struktuře a zdanění, vazbách na sociální a zdravotní systém a efektivnosti využití práce. Sledují se zejména oblasti: - úplných nákladů práce v ČR a v zemích EU, a to v celkovém objemu a ve struktuře, - efektivnosti využití práce ve formě jednotkových nákladů práce (dále jen JNP ) v kombinaci úrovňových a konjukturálních ukazatelů v ČR a ve srovnání s EU, - pohybu zdanění práce v ČR a v zemích EU, - pojistného v proporcích s financováním sociálního a zdravotního systému v ČR. Výzkumný tým se snažil ve spolupráci s Fakultou veřejných financí VŠE v Praze zmapovat finanční efektivnost sociálních a zdravotních systémů ve vybraných zemích EU a vazby na zdanění práce (pojištění, přerozdělení přímých a nepřímých daní). Rozdíly v modelech a ve financování v jednotlivých státech však neumožnily mezinárodní porovnání. Monitoring se proto omezuje pouze na ČR. 12

V závislosti na formě výdělečné činnosti vystupuje na trhu cena práce ve dvojí úrovni v závislosti na nákladech práce: - osob v pracovně právním vztahu (zaměstnanců), - osob samostatně výdělečně činných (sebezaměstnaných). Ekonomickou aktivitu sebezaměstnaných charakterizuje nižší zdanění ve srovnání s korporacemi. Výhody vyplývají z konstrukce daňového základu (rozdíly ve zdanění korporací a sebezaměstnaných) a vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění, jejich důsledkem je i nižší cena práce sebezaměstnaného ve srovnání se zaměstnancem. V mnoha zemích západní Evropy (i v Polsku) stát navíc dotuje sociální zabezpečení zemědělců. Některé státy tak postupují i v případě řemeslníků (např. SRN, Kypr). Modelové propočty jednotkových daňových nákladů za roky 2003 a 2005 ukazují, že zátěž sebezaměstnaného je ve srovnání s korporacemi o 1/4 až o 1/3 nižší. Podle náměrů z let 2003 a 2005 je výjimkou pouze Česká republika, kde se relace blížila 1/2, a Dánsko, kde naopak rozdíly nedosahují ani 1/10 (vysoký podíl nepřímých daní na HDP a na financování sociálního a zdravotního systému). Výzkum se v rámci projektu věnoval pohybu a struktuře pracovně nákladových a výdělkových veličin a z hlediska národohospodářské pozice ČR ve vztahu k vybraným státům (starým a novým členům EU). Hodnotil faktory vývoje (hrubé mzdy, kurz měny, příspěvky do sociálních fondů placené zaměstnavateli a zaměstnanci, daně z příjmů) na makroekonomické úrovni. Získané poznatky jsou příspěvkem k diskusi o pozici nákladů práce a úrovně nominálních mezd a jejich kupní síly v ČR vůči EU v procesu ekonomické konvergence jako předpokladu integrace do Evropského měnového prostoru. Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Projekt v r. 2009 navazuje na předchozí výzkum, který řešil metodické problémy různých systémů sledování, analýzy a vzájemné srovnatelnosti ukazatelů nákladů práce a navazujících charakteristik (zejména jednotkových nákladů práce), které využívají různé instituce v EU a v USA. Současně charakterizoval i základní sociálně ekonomické vztahy. Cílem projektu je ověřit možnosti změn v úrovni a struktuře ÚNP v ČR, které by pozitivně ovlivnily podnikatelské klima (podnikatelské aktivity), motivovaly zaměstnance a optimálně působily na vztahy mezi státem, zaměstnavateli a zaměstnanci a sociálními skupinami obyvatelstva, jejichž příjmy podstatně závisejí na rozpočtech zdrojově krytých z nákladů práce. Limity možných řešení představují vyrovnanost veřejných rozpočtů, konkurenceschopnost české ekonomiky a zaměstnatelnost pracovní síly. Výzkum se orientuje těmito základními směry: systém sledování pohybu nákladů práce v ČR v konfrontaci se zeměmi EU s přihlédnutím ke konkurenceschopnosti (jednotkové náklady práce), formulace souvislostí kategorie nákladů práce v ekonomickém a sociálním pohybu, tj. analýza vazeb na politiku hospodářskou, fiskální, sociální, zdravotní, vzdělávací a antidiskriminační (vč. rovnosti pohlaví), analýza nákladů práce z pohledu sociálně ekonomického postavení v zaměstnání (osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnanci), 13

vyhodnocení vzájemných vztahů mezi utvářením ÚNP, motivací podnikatelských subjektů a jejich konkurenceschopností na světových trzích a na jednotném vnitřním evropském trhu, zhodnocení systémů utváření nákladů práce v zemích EU vč. sociálně ekonomických souvislostí, např. migrace pracovní síly, návrh možných směrů řešení pro decizní sféru a sociální partnery. Řešení problematiky ceny a nákladů práce v komplexu sociálně ekonomických vztahů předpokládá participaci širokého spektra institucí a odborníků. Hodnocení vzájemných souvislostí a vztahů v trojúhelníku ekonomický vývoj, sociální vývoj a nákladů práce může ukázat řadu dnes neformulovaných problémů. Průběžné zveřejňování výstupů výzkumných prací vytváří prostor vzájemné interakce mezi výzkumem, decizní sférou a sociálními partnery při definování kritických míst vč. hlubší precizace jednotlivých otázek. Výstupy projektu Výsledky provedených analýz a šetření budou publikovány formou odborných článků v recenzovaných a podle možností v impaktovaných časopisech. Jednotlivé studie, které budou vydány v edici VÚPSV, budou zaměřené na: monitoring nákladů práce v ČR a ve státech EU Cílem monitoringu a hodnocení ceny práce je shromáždit všechna dostupná data o nákladech práce, jejich struktuře a zdanění, vazbách na sociální a zdravotní systém a efektivnosti využití práce na jednom místě v časové řadě srovnatelných dat a v mezinárodní komparaci: - úplné náklady práce v ČR a v zemích EU v objemovém a strukturálním vyjádření, - efektivnost využití práce ve formě jednotkových nákladů práce (dále jen JNP ) v kombinaci úrovňových a konjukturálních ukazatelů v ČR a srovnání se zeměmi EU, - pohyb zdanění práce v ČR a v zemích EU, - pojistné v proporcích s financováním sociálního a zdravotního systému v ČR. vývoj nákladů práce a jejich struktury v ČR po připojení k EU Připojení ČR k EU výrazně zesílilo integraci české ekonomiky do jednotného vnitřního evropského trhu. Projevem jsou probíhající strukturální změny české ekonomiky a procesy cenové konvergence. Součástí tohoto vývoje je růst ceny práce, nesený zejména pohybem mezd a platů. Studie zmapuje utváření jednotlivých položek nákladů práce ve vztahu k produktivitě práce a bude analyzovat základní faktory ovlivňující cenu práce po roce 2004 (např. daňová reforma 2007 2010, transformace super hrubé mzdy na hrubou mzdu). Práce naváže na obdobné analýzy předvstupního období zpracované ústavem pro Radu vlády České republiky pro sociální a ekonomickou strategii při přípravě publikace "Sociální a ekonomické souvislosti integrace České republiky do Evropské unie" (RASES, Praha 2002) nebo v rámci projektů programu Moderní společnost "Vývoj institucionálního rámce fungování české ekonomiky a vstup do EU" (Slaný a kolektiv, MU Brno a VÚPSV, Brno 2004) a "Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie" (Baštýř a kolektiv, VŠE Praha, MU Brno, VÚPSV, Brno 14

2005). Shrnutí analýz z tohoto období obsahuje publikace "Základní aspekty pohybu výdělků v období vstupu České republiky do Evropské unie" (Baštýř, Vlach, VÚPSV, Praha 2003). Současně výzkum naváže na výstupy studie "Náklady práce" zpracované pro Radu hospodářské a sociální dohody (Baštýř, Prušvic, Vlach, VÚPSV, Praha 2004). Vedle zhodnocení procesu utváření ceny práce po roce 2004 budou výstupem i návrhy náměty pro korekci pracovně právního a fiskálního rámce. Použité metody studium odborných domácích i zahraničních materiálů a používaných metodik statistická analýza dat z českých i mezinárodních zdrojů (ČSÚ, MPSV, Eurostat, OECD) mezinárodní komparace Časový harmonogram publikační výstupy v odborných recenzovaných, popř. impactovaných časopisech průběžně bulletin "Monitoring nákladů práce a mezinárodní komparace" duben 2009 studie zaměřená na vývoj nákladů práce a jejich struktura v ČR po připojení k EU prosinec 2009 Zodpovědný realizátor projektu Ing. Jan Vlach 15

projekt č. 4: Aktuální problémy rodinné politiky s ohledem na specifika různých fází rodinného cyklu Stručná charakteristika problému, výzkumné hypotézy Jestliže v posledních letech byla věnována pozornost specifikům různých fází rodinného cyklu s tím, že byly analyzovány situace jakýchsi modálních typů rodin, charakterizovaných z hlediska konkrétní fáze (rodin s malými dětmi, rodin se seniorem, neúplných rodin), bude v následujícím období výzkumné zaměření orientováno na to, jak probíhá individuální rodinný cyklus a jaké situace jedinec a rodina v jednotlivých fázích řeší či v jakých sociálních a ekonomických podmínkách žije. Přitom lze vycházet z koncepce životního cyklu, majícího tři základní premisy, kterými jsou: - sekvenčnost sociálních pozic (kdy každá fáze nějak determinuje možnosti voleb při přechodu do další fáze), - individuální diferencovanost časování přechodových momentů v životním cyklu, - mnohonásobná determinovanost životních drah vnějšími faktory. Tato determinovanost a sekvenčnost v životních drahách se z pohledu individua projevuje v tom, že se skutečné rodinné chování často rozchází s životními plány, že se životní plány v průběhu života mění, a to do značné míry pod vlivem vnějších okolností, strukturálních a institucionálních podmínek. Jejich v daném kontextu významnou složkou je rodinná politika. Její opatření působí na život rodin a jednotlivců v synergické propojenosti s politikami ovlivňujícími ekonomické a společensko kulturní podmínky života rodin. Všechny tyto sféry zažily v posledních už téměř 20 letech dramatické proměny, stejně jako demografické chování. Je trvalou otázkou s mnoha otevřenými problémy, jak společensko ekonomický kontext ovlivňuje míru souladu mezi životními (rodinnými) plány a jejich realizací. K zodpovězení této otázky má přispět tato aktivita v letech 2009-2010. Cílem je snaha navázat na dlouhodobá zkoumání vztahu soukromé a rodinné sféry, jinými slovy harmonizace rodiny a zaměstnání. Důležité životních přechody, kdy se člověk rozhoduje o dalším životě a nejbližších životních krocích, bývají charakterizovány střetáváním rodinných plánů a profesních aspirací. Hlavními životními přechody jsou na straně rodiny zakládání partnerských vztahů a rodičovské starty i odchod dospělých dětí z domova (s dopady pro rodiče i děti). Nutnost zásadnějších rozhodnutí nastává i při ztrátě soběstačnosti seniorského člena rodiny (vznik potřeby rodinné péče). Na straně profesního života jsou přechodové momenty ovlivněny etapami vzdělanostní dráhy (ukončení počátečního vzdělávání, stadia celoživotního vzdělávání), profesním startem a stadii budování kariéry, až po odchod (či přechod) do důchodu. V životním a rodinném cyklu je tedy celá škála situací, kdy člověk ve svém rozhodování konfrontuje své aspirace a plány s realitou života podmíněnou externími vlivy. Koncepce zkoumání životního cyklu proto zahrnuje i vztahy mezi individuálním jednáním a institucionalizovaným průběhem života. Přitom individuální volby v obdobích životních přechodů narážejí nejen na bariery institucionálních a strukturálních podmínek, ale i na limity způsobené vlastním jednáním v předchozích životních etapách. Vysvětlit přímý vliv externích podmínek na jednání člověka je proto 16

náročným úkolem. Cílem tohoto projektu je přispět k poznání vztahů mezi vnějšími společenskými podmínkami a chováním jedinců, a to zejména se zaměřením na tyto okruhy: - porodnost, - stabilita rodiny, - přechod z aktivního života do seniorského věku. Typickým příkladem nesouladu mezi životními plány a reálným jednáním je rodinné chování dnešních nejmladších generací. Ačkoliv ženy z nejmladších generací ještě nemají ukončen reprodukční cyklus, a tedy hodnocení jejich úhrnné plodnosti je předčasné, ukazatelé porodnosti ukazují, že jen některé naplní plány na počet dětí, které deklarují ve výběrových šetřeních. Proto budou využita nejnovější výzkumná data k tomu, aby byl hlouběji analyzován vzájemný vliv osobních motivů a vnějších faktorů na to, že dochází k této diskrepanci. Snahou bude mj. ověřit hypotézu, že v případě změny faktorů dochází k odsouvání realizace, nikoli však redefinici konkrétních životních plánů. Dlouhodobě existujícím, a přesto stále aktuálním problémem, jsou otázky stability rodiny, vysoké rozvodovosti a následků rozpadu rodiny na další život bývalých partnerů a především nezletilých dětí. Přestože je to sféra převážně intimní, i zde se projevují vnější vlivy, vč. nedostatku podpory ze strany rodinných sítí, lokálního prostředí i institucionální podpory (poradenských center aj.). Doposud nedostatečně zkoumány jsou např. životní podmínky a vztahy v širší rodině jak v případě rozpadlých, tak rekonstituovaných rodin. Individuální a sociální podmíněnost rozpadu rodiny a úspěšnost v dalším rodinném životě, vč. zabezpečení dětí, může být jedním z příspěvků k poznání požadované autonomie rodin a případné potřeby vnější intervence. Jedním z důležitých přechodů v životě jednotlivce je odchod do důchodu, který bývá mnohdy považován za kritérium vymezující konec středního věku a počátek stáří. Tento závažný životní krok, který se neomezuje pouze na ukončení ekonomické aktivity, může mít výrazný dopad na celkovou životní situaci člověka a jeho načasování může být ovlivněno řadou aspektů. I v tomto kontextu je na jedné straně možné studovat plány a očekávání, která se ve vztahu k tomuto kroku pojí, a na straně druhé skutečnou realizaci předchozích plánů. Důležité je zaměřit pozornost na otázku, zda se tato očekávání, plány a jejich realizace liší v závislosti na individuálních charakteristikách jednotlivce, jeho dosavadním sociálněekonomickém postavení či jeho rodinném zázemí. Analýzu všech tří fází rodinného cyklu budou prolínat dvě obecné hypotézy. Na základě dosavadního poznání lze předpokládat, že jednotlivé faktory ovlivňující individuální životní přechody působí diferencovaně, a to jak vzhledem k typu životního přechodu, tak vzhledem k odlišnostem jednotlivců. Je proto třeba odlišovat působení obecných společenských trendů v jednotlivých životních fázích. Z hlediska hodnocení úlohy rodinné politiky lze vycházet z předpokladu, že různorodé faktory, ovlivňující chování, působí synergicky, zatímco nástroje rodinné politiky mohou ovlivnit vždy jen část z nich, což komplikuje jejich efektivitu, přesto ale mají svoji roli v každé fázi rodinného cyklu. 17

Doposud získané poznatky Jedním z podnětů vzrůstajícího zájmu o rodinnou politiku za posledních deset let bylo zjištění o závažnosti rozporů mezi životními a rodinnými plány a reálným chováním. Legitimita rodinné politiky je vnímána podle toho, kterým determinantám této diskrepance přikládáme rozhodující nebo alespoň větší váhu. Zda ekonomickým, jako je vliv nezaměstnanosti, snížené životní úrovně či perspektivy ekonomického růstu, nebo kulturně hodnotovým, jako jsou skupinové hodnotové orientace, osobní preference nebo individualistické společenské normy. Diskuse mezi zastánci rozhodující role ekonomických vlivů a zastánci rozhodující role hodnotově normativního prostředí není ukončena. Jedním z důvodů je fakt, že v individuálních případech má každý z těchto aspektů specifický charakter a diferencovaná je i proporcionalita jejich působení. Ekonomické faktory působí jinak u méně vzdělaného jedince oproti člověku s vysokou kvalifikací a životními aspiracemi, jinak u jedince hedonisticky orientovaného než u jedince altruisticky zaměřeného na rodinné hodnoty. Podpora rodiny, příp. natalitního chování, je účinná, je-li adresná, reflektujeli diferencované potřeby a volí-li podle toho různé nástroje. Poznání těchto diferencovaných potřeb se musí zaměřit na odlišné sociální skupiny, odlišné fáze rodinného cyklu a odlišné typy rodinných drah. Přes přetrvávající nízkou úroveň plodnosti zůstávají názory na ideální počet dětí v rodině v české populaci v průběhu času poměrně konzistentní. Převládá ideál modelu rodiny se dvěma dětmi a potvrzuje se dlouhodobý trend ústupu vícedětných rodin. Determinanty, které jsou zvažovány při rozhodování o početí (dalšího) dítěte, lze v zásadě rozlišit na skupinu okolností souvisejících s životními podmínkami (potenciálních) rodičů, na charakteristiky spojené s partnerem/kou a na možnosti péče o děti (dostupnost péče institucionální a mateřské/rodičovské v raném věku dítěte). Uvedené podmínky však nejsou zvažovány všemi stejně. Jsou diferencovány nejen podle věku a fáze životního/rodinného cyklu, ale také podle vzdělání. Na rozdíl od vysokoškolaček a studujících žen zdůrazňují ženy se základním a středoškolským vzděláním především důležitost životních podmínek (tj. finanční a bytové situace, zaměstnání) a možnosti péče o malé děti. Ženy se základním vzdělání také přikládají vyšší důležitost vhodnému partnerovi, včetně zvažování okolností jeho zaměstnání a zdravotního stavu. Pro doposud bezdětné mají při rozhodování o založení rodiny velký význam bytové podmínky. Ty jsou ve výzkumech opakovaně zmiňovány jako jeden z klíčových faktorů ovlivňujících časování a rozhodování v rodinném chování mladých lidí, pro něž je odpovídající byt často finančně nedostupný. Sociologická a psychologická literatura se poměrně dost věnuje determinantám rozpadu rodin a životním podmínkám neúplných rodin. Méně pozornosti je věnováno tomu, nakolik je život osamělého rodiče dobrovolnou volbou a nakolik tito rodičové usilují o zformování nové úplné rodiny, jaké přitom mají motivace, na jaké problémy přitom narážejí. Chybí hlubší analýzy životních podmínek, vč. charakteru rodinných intrageneračních a intergeneračních vazeb, u tzv. rekonstituovaných rodin. Příčiny růstu rozvodovosti jsou hledány jednak v obecné rovině ve změnách společenských, zejména genderových, vztahů a ve strukturálních a institucionálních proměnách moderních společností, stejně jako v hodnotově normativní oblasti (jiné životní preference, vysoká míra sekularizace, aj.). Řada analýz se věnuje konkrétnější (individuální) rovině rozvodových predikátorů a analyzuje psychologické a sociálně psychologické determinanty, zejména rozvoj individualismu, změny nároků při výběru partnera i třeba rozšíření hedonistických životních postojů. Pozornost je věnována také okolnostem individuální životní dráhy a celkovému demografickému chování jednotlivce, ale tyto analýzy končí u rozpadu rodiny. Po rozpadu prvního manželství se již nikdy neprovdá necelých 70 % žen a neožení přes 60 % mužů. Ti ostatní nežijí 18

vždy osaměle, ale častým řešením je nesezdané soužití. V případě druhého sňatku bývá předchozí nesezdané soužití dlouhodobější oproti prvním sňatkům. Důvody proč lidé s rozvodovou zkušeností nepovažují legitimizaci svého nového partnerského soužití za tak důležitou, mohou být jak společenské (není třeba zajistit právně závazné rodinné prostředí pro děti, očekávání negativní reakce od okolí, např. obtížné přijetí nového partnera rodiče jeho dospívajícími či dospělými dětmi atd.), či etické (ohled na zemřelého bývalého manžela/manželku, na mínění příbuzných a známých), tak právní (jeden partner není rozveden), ale roli může hrát i ekonomický kalkul. Lidé mají tendenci žít v páru, a proto vyhledávají partnerské soužití, přičemž úspěch tohoto úsilí je podmíněn osobními i externími faktory. Při studiu problematiky přechodu do důchodové fáze rodinného cyklu byla dosud věnována pozornost možným dopadům tohoto přechodu na život staršího člověka a tomu, do jaké míry se rozhodnutí odejít do důchodu může pojit s dalšími životními okolnostmi. Pozornost byla zaměřena na osoby předdůchodového věku, jichž by se akt odchodu do důchodu mohl v nejbližších třech letech týkat a kteří tedy o tomto závažném životním kroku a aspektech s ním spojených pravděpodobně uvažují. Z doposud získaných poznatků vyplývá, že mezi jeden z nejdominantnějších negativních důsledků bezesporu patří zhoršení finanční situace, naopak pozitivní dopad odchodu do důchodu bývá nejčastěji spatřován v rozšíření možností věnovat se koníčkům, zájmům apod., což úzce souvisí s nárůstem množství volného času po ukončení ekonomické aktivity. Na jedné straně tedy odchod do důchodu může do určité míry ovlivnit některé aspekty života staršího člověka, na straně druhé je tu i vliv opačný, kdy některé okolnosti mohou mít podstatný vliv na rozhodnutí do starobního důchodu odejít či tento odchod odložit. Zde se opět prokázal vliv ekonomické situace, kdy odchod do důchodu může do značné míry záviset na dosavadní finanční situaci jednotlivce a jeho rodiny, a dále pak na jeho zdravotním stavu. Jen poměrně malý vliv má naopak rodinný život a názory lidí z blízkého okolí. Specifikace projektu, jeho cíle pro r. 2009 Obecným cílem projektu je zhodnotit změny chování ve vybraných obdobích rodinného cyklu za poslední desetiletí na pozadí kontextuálních změn v ekonomických, společenských a normativně-kulturních podmínkách. Projekt se zaměří na analýzu těchto tří fází rodinného cyklu: reprodukční plány versus jejich realizace Analýza bude zaměřena na krátkodobé reprodukční plány a jejich skutečnou realizaci ve snaze posoudit, do jaké míry se charakteristiky a životní zkušenosti jedinců, spolu s jejich názory a postoji ohledně dětí a jejich vlivu na život rodiče, odrážejí v reálném reprodukčním chování. Faktory, které vstupují do tohoto rozhodovacího procesu, jsou však nejen na úrovni individua (jeho socioekonomické či demografické charakteristiky, názory a postoje), ale také na úrovni interpersonální (formování či naopak rozpad partnerského svazku, reprodukční plány partnera aj.) a makrostrukturní. Poslední úroveň je z hlediska plánování (dalšího) rodičovství a jeho následné realizace podstatná jak z hlediska podmínek, které jsou stanoveny (legislativní podmínky rodičovské péče o děti, systém podpory rodiny), tak vzhledem k reálně dostupným možnostem (dostupnost služeb péče o dítě, možnost návratu do zaměstnání spolu se slučitelností pracovních a rodinných povinností, možnosti na pracovním trhu obecně aj.). životní podmínky a vztahy v širší rodině po rozpadu rodiny 19

Analýza se zaměří na chování bývalých partnerů a rodičů nezletilých dětí z hlediska toho, jak se mění jejich životní podmínky a nakolik se orientují spíše na dráhu osamělého rodiče nebo usilují o vytvoření rekonstituované rodiny. Možnými alternativami dalšího života jsou v individuálním případě osamělé rodičovství, nesezdané soužití a založení nového manželství. Další alternativy souvisejí s tím, zda a kolik dětí má jedinec s dalším partnerem (partnery). Která z možností je realizována, to závisí na osobních předpokladech (minulá zkušenost, rodinné plány, schopnost zvládat každodenní povinnosti), na širší rodině (míra vzájemné podpory a pomoci, a to zvláště v náročnějších životních situacích), na hodnotově normativním kontextu (postoje okolí) a v neposlední řadě na míře autonomie či potřeby mimorodinné společenské pomoci a nakolik je tato potřeba uspokojena (tedy na rodinné a sociální politice). individuální volba a rodinný kontext v přechodu do důchodu V této analýze bude věnována pozornost otázce, zda a nakolik se očekávání a plány na uzavření ekonomické aktivity a přechod do důchodu liší od jejich realizace. Stěžejní součástí analýzy bude hodnocení toho, do jaké míry se liší v závislosti na individuálních charakteristikách jednotlivce, na dosavadním sociálně-ekonomickém postavení či rodinném zázemí jednotlivce. Výstupy projektu Výsledky provedených analýz budou publikovány formou odborných článků v recenzovaných a podle možností v impactovaných časopisech. Souhrnná zpráva bude zpracována pro studii vydanou v edici VÚPSV. Použité metody analýza dat demografické, příjmové a jiné ekonomické statistiky a dalších relevantních datových zdrojů analýza dokumentů z oblasti rodinné politiky, práce a politiky zaměstnanosti a dalších relevantních politik (vzdělanostní, bytové aj.) sekundární analýza dat výběrových šetření se zvláštním zaměřením na longitudinální data studium dostupných domácích a zahraničních materiálů (studie, publikace, výzkumné zprávy, oficiální dokumenty, právní předpisy) Časový harmonogram publikační výstupy v odborných recenzovaných, popř. impactovaných časopisech průběžně studie zaměřená na proměny vybraných fází rodinného a životního cyklu (založení a rozpad rodiny, znovu-založení rodiny a rodinný kontext ukončení ekonomické aktivity) v souvislosti se změnami společenských podmínek a z toho plynoucí požadavky na podporu společnosti červen 2010 20