A - zdroj záření B - záření v atmosféře C - interakce s objektem D - změření záření přístrojem E - přenos, příjem dat F - zpracování dat G - využití informace v aplikaci Typ informace získávaný DPZ - vnitřní parametry. Interakce - fyzikální princip možnosti získat tuto (nejen) z elmg. záření (nejen) očima. Základní a obrácená úloha DPZ: zdroj záření, vnitřní parametry, naměřené hodnoty - vnější parametry. Proces získání informace z dat - zpracování dat
ZPRACOVÁNÍ DAT DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU = VYŘEŠENÍ OBRÁCENÉ ÚLOHY DPZ základní : ÚLOHA DPZ obrácená: zdroj záření = radiometrické hodnoty před IA i n t e r a k c e objekt (popsaný vnitřními parametry) NE NE naměřené hodnoty (ovlivněné vnějšími parametry) řešení obrácené úlohy určuje vnitřní parametry s(x,y) z naměřených radiometrických hodnot R(x,y) s( x, y) = A [ R(x,y) ] A - přenosová matice ZPRACOVÁNÍ DAT R(x,y)
Obecné řešení úlohy znemožňuje: 1. neznalost vnějších parametrů proměnnost 2. vysoká míra obecnosti ve stanovení vnitřních parametrů s(x,y) proto se: 1. přenosová matice hledá pro každou úlohu zvlášť 2. pracuje i s relativními hodnotami (kvantovací úrovně) DVA PŘÍSTUPY k sestavení přenosové matice: 1. sestavuje ji člověk na základě svých znalostí proces její aplikace na data = INTERPRETACE 2. vytváří ji počítač podle postupů zadaných člověkem proces její aplikace na data = KLASIFIKACE Člověk řídí proces klasifikace s podporou počítače PŘEDZPRACOVÁNÍ předchází interpretaci / klasifikaci CÍL: eliminovat z naměřených hodnot vliv vnějších parametrů vliv zkreslení PROCES: korekce zkreslení DVA DRUHY KOREKCÍ : GEOMETRICKÁ úprava polohy a velikosti pixelu (často spojená se změnou hodnoty pixelu) RADIOMETRICKÁ úprava hodnoty pixelu
A) GEOMETRICKÉ KOREKCE Jaká obrazová data jsou geometricky zkreslená? Zkreslení = prostorová odchylka od daného vzoru obrazových dat registrace = prostorové ztotožnění se vzorem různých typů vzor: jiná obrazová data, mapa-geokódování korekce = geometrická transformace předpis jak k původní hodnotě souřadnic x,y přiřadit nové souřadnice X,Y a) systematické chyby (známé, např. úhyb, nestabilita nosiče) analytický předpis transformačního vztahu b) náhodné polynomická transformace koeficienty transformace se určí pomocí vlícovacích bodů (ground control points - GCPs) příklad polynomu 3. řádu: X = a + 2 2 2 2 3 3 0 + a1x + a2 y + a3xy + a4x + a5 y + a6x y + a7xy + a8x a9 y 2 2 2 2 3 3 0 + b1 x + b2 y + b3 xy + b4 x + b5 y + b6 x y + b7 xy + b8 x b9 y Y = b + je třeba určit 20 koeficientů a i, b i obvykle se používají transformace do 2.řádu S geometrickou transformací je někdy spojena i změna velikosti pixelu převzorkování = změna velikosti pixelu 1. metoda nejbližšího souseda převzetí hodnoty nejbližšího pixelu 2. bilineární interpolace interpolace hodnoty ze 4 okolních pixelů 3. kubická konvoluce interpolace hodnoty ze 16 okolních pixelů
NEJBLIŽŠÍ SOUSED BILINEÁRNÍ INTERPOLACE KUBICKÁ KONVOLUCE
výběr vlícovacích bodů ovlivní výsledek rovnoměrné rozložení po obraze dostatečný počet
B) RADIOMETRICKÉ KOREKCE kalibrace radiometru (stárnutí detektoru) přechod z relativních na absolutní hodnoty korekce na geometrické uspořádání měření vliv atmosféry chybějící data (body, řádky) šum aparatury skeneru