ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory
|
|
- Libor Švec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, Opava, tel. (553) DENNÍ STUDIUM Téma 5: Vektorové prostory Základní pojmy Vektorový prostor nad polem P, reálný (komplexní) vektorový prostor, přirozená báze vektorového prostoru P n, lineární závislost a nezávislost vektorů, báze, dimenze; vektorové prostory konečné dimenze; souřadnice vektoru, matice přechodu mezi bázemi. Podprostor, generátory podprostoru, lineární obal, podprostor určený soustavou homogenních lineárních rovnic; průnik U V, součet U + V podprostorů U a V, přímá suma U V vektorových prostorů. Základní tvrzení Steinitzova věta a její důsledky, věta o dimenzi součtu a průniku podprostorů. Základní úlohy Rozhodnutí o lineární závislosti a nezávislosti, transformace souřadnic vektoru, určení podprostoru generátory / soustavou lineárních rovnic, nalezení báze podprostoru, určení průniku a součtu podprostorů. Základní vzorce L(u 1,..., u n ) [[u 1,..., u n ]] = {a 1 u a n u n ; a i P} U + V = {u + v; u U, v V } pro vektorové podprostory U, V W dim(u V ) + dim(u + V ) = dim U + dim V dim(w 1 W 2 ) = dim W 1 + dim W 2 pro vektorové prostory W 1, W 2. Označení R[x] vektorový prostor polynomů proměnné x s reálnými koeficienty C[x] vektorový prostor polynomů proměnné x s komplexními koeficienty. R vektorový prostor všech posloupností reálných čísel C vektorový prostor všech posloupností komplexních čísl 1. Cvičení Kontrolní otázky 1. Definujte vektorový prostor nad polem P. 2. Ukažte, že každé pole P je vektorovým prostorem nad P. 3. Může být prázdná množina vektorovým prostorem?
2 4. Definujte strukturu vektorového prostoru na jednoprvkové množině. Určete jeho dimenzi. 5. Popište vektorové prostory R, R 2, R k nad R; C, C 2, C k nad R resp. nad C; 6. Popište vektorové prostory R[x], R nad R, C[x], C nad C. 7. Je-li V vektorový prostor nad polem P, definujte vektorovou strukturu na množině V n = } V V {{... V }. n krát 8. Definujte lineární kombinaci vektorů, lineární závislost a nezávislost, množinu generátorů vektorového prostoru. 9. Definujte bázi a dimenzi vektorového prostoru, rozeberte také nekonečněrozměrný případ. 10. Ukažte, že vektory 1, i C jsou lineárně nezávislé nad R, ale lineárně závislé nad C. 11. Jakou dimenzi má prostor C nad R a nad C? 12. Jakou dimenzi mají prostory R 2, R k nad R; C 2, C k nad R resp. nad C? Uved te nejméně 2 různé báze u každého z těchto prostorů. 13. Určete dimenzi vektorového prostoru R n [x] polynomů jedné neurčité stupně n nad R a alespoň jednu jeho bázi. 14. Jakou dimenzi má prostor R[x] polynomů jedné neurčité nad R? Nalezněte k lineárně nezávislých vektorů pro každé k N. 15. Je množina všech polynomů stupně n s reálnými koeficienty vektorový podprostor R[x]? 16. Jaký nejmenší počet vektorů generuje vektorový prostor konečné dimenze n? 17. Jaký největší počet lineárně nezávislých vektorů existuje ve vektorovém prostoru konečné dimenze n? 18. Definujte podprostor vektorového prostoru W, definujte průniku V a součet U +V podprostorů U, V W. 19. Definujte lineární obal podmnožiny a podprostor generovaný systémem vektorů. 20. Patří vektor (1, 1, 0, 1) do podprostoru v R 4 generovaného vektory (1, 0, 0, 1), (0, 1, 1, 0)? Své tvrzení dokažte. 21. Jaké generátory má podprostor U + V, má-li podprostor U resp. V generátory u 1,..., u k resp. v 1,..., v l? Co můžeme říci o jeho dimenzi? 22. Udejte příklad podprostoru v R[x] dimenze 1, 2 resp Udejte příklad vlastního podprostoru v R[x] nekonečné dimenze. 24. Pro která α, β R určuje rovnice 2x 1 + 3x 2 + αx 3 = β podprostor v R 3? 25. Jaký nejmenší počet lineárních rovnic vymezuje v R n podprostor dimenze k n? 26. Jakou soustavou rovnic je určen podprostor U V v R n, je-li podprostor U resp. V určen soustavou rovnic a i j x j = 0 resp. b i j x j = Uved te soustavu homogenních rovnic vymezující podprostor v R 4 generovaný vektorem (1, 1, 0, 0). 28. Ukažte, že rovnice x 1 + x x k = 0 vymezuje podprostor v R k. Jakou má dimenzi? Uved te nějakou jeho bázi. 29. Bud A nějaká matice nad R typu m/n. Porovnejte její hodnost s dimenzí podprostoru v R m generovaného řádky matice A. Zdůvodněte. Příklady 1. Ukažte, že v každém vektorovém prostoru V platí ( 1)v = v, 0v = 0 pro každé v V. Návod: Upravte v + ( 1)v. 2
3 2. Ukažte, že v každém vektorovém prostoru V nad T pro každé v V, t T platí tv = 0 (t = 0 nebo v = 0). 3. Ukažte, že vektor u je lineárně závislý u = Bud te u 1, u 2 lineárně nezávislé vektory. Ukažte, že vektory u 1 + u 2, u 1 u 2 jsou také lineárně nezávislé. 5. a) Je pravda, že jsou-li x, y, z lineárně nezávislé vektory, pak také vektory x + y, y + z, z + x jsou lineárně nezávislé? b) Jaké podmínky musí splňovat reálné číslo ξ, aby vektory (ξ, 1, 0), (1, ξ, 1), (0, 1, ξ) z R 3 byly lineárně závislé? Jak tomu bude, zaměníme-li R 3 za Q 3? c) Určete ξ tak, aby vektory (1, 1, 1), (1, ξ, ξ 2 ) v R 3 byly lineárně nezávislé. d) V bázi {e 1, e 2, e 3, e 4 } 4-rozměrného vektorového prostoru V jsou dány vektory ξ = (1, 0, 0, 0), η = (1, 1, 0, 0), λ = (1, 1, 1, 0), κ = (1, 1, 1, 1). Vyšetřete, zda ξ, η, λ, κ je báze V. Nalezněte dvě báze prostoru V, které nemají žádný vektor společný, a přitom první obsahuje vektory ξ, η a druhá vektory λ, κ. 6. Bud te u 1, u 2,..., u k lineárně nezávislé vektory, bud v vektor takový, že vektory u 1, u 2,..., u k, v jsou lineárně závislé. Ukažte, že v je lineární kombinací vektorů u 1,..., u k. 7. Popište vektorový prostor R nad Q. 8. a) Rozhodněte, zda množina všech matic typu m/n s operacemi sčítání matic a násobení matice číslem, je vektorový prostor. V kladném případě určete jeho dimenzi a nalezněte bázi. b) Rozhodněte, zda množina všech čtvercových matic řádu n s operací násobení matic a násobení matice číslem, je vektorový prostor. 9. Necht V je množina všech uspořádaných dvojic reálných čísel. Pro libovolné prvky x = (x 1, x 2 ), y = (y 1, y 2 ) z V a libovolný skalár α R klademe: x + y = (x 1 + y 1, x 2 + y 2 ), αx = (αx 1, 0), x = ( x 1, x 2 ) Je V při takto definovaných operacích vektorový prostor? 10. Uvažujme množinu všech posloupností komplexních čísel x = {x i } i=1, x i C, vyhovující podmínce i=1 x i 2 <. Definujeme operace sčítání posloupností a násobení posloupnosti komplexním číslem takto: x + y = {x i + y i } i=1, α x = {α x i} i=1. Uvedenou množinu s operacemi + a označme l 2. Ukažte, že l 2 je vektorový prostor a určete jeho dimenzi. (Návod: Využijte Minkowského nerovnost ξ + η 2 2( ξ 2 + η 2 ), kterou dokažte. 11. Ověřte přímým výpočtem, že vektory (1, 1, 1), (1, 1, 0), (1, 0, 0) tvoří bázi prostoru R Ověřte přímým výpočtem, že vektory 1 + i, 1 i tvoří bázi vektorového prostoru C nad R. Jaké souřadnice má komplexní číslo a + bi v této bázi? Jaké souřadnice mají vektory 1 + i, 1 i v této bázi? 13. Uvažujme množinu R 4 všech čtveřic reálných čísel s obvyklými operacemi sčítání čtveřic a násobení čtveřice reálným číslem. Dokažte, že R 4 je vektorový prostor, a že množiny a) (1, 0, 0, 0), (0, 1, 0, 0), (0, 0, 1, 0), (0, 0, 0, 1) b) (0, 2, 3, 1), ( 1, 3, 3, 1), (1, 1, 1, 1), (2, 1, 3, 5) tvoří jeho báze. Určete složky vektoru (0, 2, 3, 1) v bázi (a), složky vektorů z (b) v bázi (b) a složky vektoru ( 2, 0, 3, 1) v bázi (a) a v bázi (b). 14. Určete všechny hodnoty parametru α pro něž jsou vektory (1, 1, 1), (1, α, 1), (2, 2, α) lineárně závislé. (Návod. Využijte vlastnosti determinantů.) 15. Charakterizujte všechny podprostory a) reálného vektorového prostoru R, 3
4 b) komplexního vektorového prostoru C, c) reálného vektorového prostoru C. 16. Rozhodněte, zda množina L = {(x 1,..., x n ) R n x 1 + x x n = 0} je podprostor v R n. (Návod: Určete dimenzi součtu daných podprostorů.) 17. Rozhodněte, zda následující množiny tvoří vektorové podprostory v R[x] W = { f R[x]; f (1) = 0}, W = { f R[x]; f (0) = 1}, W = {ax 3 + bx + c; a, b, c R}. Výsledky: ano, ne, ano. 18. Nalezněte bázi vektorového podprostoru v R 4 generovaného vektory (a) (1, 5, 6, 7), (2, 3, 5, 7), (1, 3, 4, 5), (3, 2, 5, 8) (b) (0, 2, 2, 1), (3, 5, 8, 4), (2, 4, 6, 3), (1, 3, 4, 2) Návod: Sestavte matici z uvedených řádkových vektorů, převed te ji na schodovitý tvar, a vynechte nulové řádky. 19. Ukažte, že návod k předchozímu příkladu je správný. Návod: Ukažte, že elementární řádkové úpravy nemění lineární obal množiny řádkových vektorů. 20. Určete průnik podprostorů U, V R 6 generovaných vektory U : u 1 = (1, 3, 7, 1, 0, 1), u 2 = (2, 5, 2, 0, 1, 1) V : v 1 = (2, 1, 2, 0, 3, 1), v 2 = (5, 7, 7, 1, 4, 1) Návod: Hledejte všechna α i, β i, pro něž α 1 u 1 + α 2 u 2 = β 1 v 1 + β 2 v Bud dána soustava lineárních homogenních rovnic k j=1 a i, j x j = 0, a i, j R. Ukažte, že množina všech řešení (x 1,..., x k ) tvoří vektorový podprostor v R k. 22. Nalezněte bázi vektorového podprostoru v R 3 vymezeného soustavou rovnic 3x 1 + 2x 2 + 5x 3 = 0 2x 1 + x 2 x 3 = Nalezněte soustavu homogenních rovnic vymezující podprostor v R 5 s generátory (1, 3, 4, 2, 1), (3, 5, 8, 4, 3), (5, 1, 4, 2, 5). 24. Dokažte, že vektory (1, 1, 0, 0), (1, 0, 1, 1) a vektory (2, 1, 3, 3), (0, 1, 1, 1) generují týž podprostor v R 4. Návod: Hledejtete dimenzi součtu těchto podprostorů. 25. Dokažte, že R 4 je přímým součtem podprostorů U, V generovaných vektory (1, 2, 1, 2), (2, 0, 2, 0) a (1, 1, 3, 3), (5, 5, 1, 1). Návod: Spočtěte dim(u + V ), dim(u V ). 26. Ve vektorovém prostoru V dimenze 6 jsou dány podprostory L 1, L 2. Určete bázi a dimenzi těchto podprostorů a zjistěte, zda jeden z nich není podprostorem druhého: L 1 = [[(2, 1, 1, 0, 0, 1), (2, 2, 1, 1, 0, 0), (2, 1, 1, 2, 0, 3)]] L 2 = [[(0, 1, 0, 1, 0, 1), (4, 2, 2, 0, 0, 2), (1, 1, 0, 2, 1, 0)]] ([[]] označuje lineární obal, vektory jsou zapsány pomocí složek v pevně zvolené bázi). 4
5 27. Necht L 1, L 2 jsou podprostory v čtyřrozměrném vektorovém prostoru V. Určete bázi a dimenzi L 1 + L 2, L 1 L 2, je-li L 1 = [[(1, 1, 0, 0), (0, 1, 1, 0), (0, 0, 1, 1)]] L 2 = [[(1, 0, 1, 0), (0, 2, 1, 1), (1, 2, 1, 2)]] 28. Vektory e 1, e 2, e 3 mají v bázi e 1, e 2, e 3 tyto souřadnice: e 1 = (1, 1, 0), e 2 = (1, 1, 0), e 3 = (0, 0, 1). Určete matici přechodu od báze (e 1, e 2, e 3 ) k bázi (e 1, e 2, e 3 ) a matici přechodu od báze (e 1, e 2, e 3 ) k bázi (e 1, e 2, e 3 ). Jsou-li (2, 1, 3) souřadnice vektoru x v bázi (e 1, e 2, e 3 ), určete souřadnice tohoto vektoru v bázi (e 1, e 2, e 3 ). 2. Zápočtové příklady 1. Ukažte, že systém vektorů u, v, w je lineárně nezávislý právě tehdy, když je systém u + v, v + w, u + w lineárně nezávislý. 2. Určete všechny hodnoty parametru α, pro něž jsou vektory (1, α, 1), (3, 4, 7), (α, 3, 5) lineárně závislé. 3. Nalezněte bázi vektorového podprostoru v R 6 generovaného vektory (1, 3, 4, 2, 5, 7), (5, 3, 8, 4, 13, 17), (3, 1, 2, 1, 5, 6), (5, 3, 2, 1, 7, 8), (3, 1, 4, 2, 7, 9), (7, 5, 2, 1, 9, 10). Popište tento podprostor soustavou lineárních homogenních rovnic. 4. Nalezněte průnik vektorových podprostorů U, V R 6 generovaných vektory U : (1, 5, 6, 3, 4, 7), (2, 2, 1, 5, 2, 1), (3, 3, 2, 0, 1, 5), V : (2, 1, 1, 3, 2, 3), (5, 8, 8, 11, 8, 11), (7, 6, 4, 8, 5, 9). 5. Bud V podprostor konečněrozměrného vektorového prostoru U, dim V = dim U. Dokažte, že U = V. 6. Bud te U, V dva podprostory vektorového prostoru W. Necht dim U + dim V = dim(u + V ) = dim W. Ukažte, že pak W = U V. 7. Bud W = U V rozklad vektorového prostoru W na přímé sčítance, bud u 1,..., u n báze v U, bud v 1,..., v m báze ve V. Dokažte, že u 1,..., u n, v 1,..., v m je báze ve W. 8. Ukažte, že platí U V, U V jsou-li U, V podprostory v R 6 generované vektory U : (3, 5, 2, 8, 1, 1), (2, 1, 1, 2, 3, 0), (0, 7, 1, 10, 7, 2) V : ( 1, 3, 0, 4, 5, 1), (3, 5, 3, 1, 3, 1), (1, 4, 2, 1, 0, 1) 9. Necht C[x] je systém všech polynomů proměnné t s komplexními koeficienty, uvažovaný s operacemi sčítání polynomů a násobení polynomu komplexním číslem. a) Ukažte, že C[x] je komplexní vektorový prostor. Co je nulovým prvkem v C[x]? b) Určete, zda následující vektory z C[x] jsou lineárně závislé nebo nezávislé: 1, t, t 2,..., t n,.... c) Necht u, x, y, z jsou vektory z C[x] definované vztahy u(t) = 1 + t + t 2, x(t) = 1, y(t) = t, z(t) = t 2. Ukažte, že tyto vektory jsou lineárně závislé, ale libovolné tři z nich jsou lineárně nezávislé. 10. Polynom x C[x] nazveme sudým, když x( t) = x(t) pro každé t a lichým, když x( t) = x(t) pro každé t. Ukažte, že třída M sudých i třída N lichých polynomů tvoří podprostor v C[x], a že C[x] = M N (přímý součet). 5
6 11. Uvažujme vektorový prostor M 2 (R) čtvercových matic řádu 2 nad R s operací sčítání matic a násobení matice reálným číslem a) Určete dimenzi tohoto prostoru a nalezněte alespoň jednu jeho bázi. Určete složky vektoru ( ) v této bázi. b) Rozhodněte, zda vektory ( ) ( , ), ( ), jsou lineárně závislé nebo nezávislé. c) Rozhodněte, zda podmnožina M všech matic typu ( ) a 1, a, b R 1 b tvoří vektorový podprostor M 2 (R). d) Uved te příklad 2-rozměrného podprostoru v M 2 (R). 6
ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 4: Grupy, okruhy a pole Základní pojmy unární operace, binární operace, asociativita,
1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x
1 ZOBRAZENÍ 1 Zobrazení a algebraické struktury 1 Zobrazení Příklad 1.1. (a) Ukažte, že zobrazení f : x na otevřený interval ( 1, 1). x x +1 je bijekce množiny reálných čísel R (b) Necht a, b R, a < b.
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice Vektorové podprostory K množina reálných nebo komplexních čísel, U vektorový prostor nad K. Lineární kombinace vektorů u 1, u 2,...,u
maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést
Úlohy k zamyšlení 1. Zdůvodněte, proč třetí řádek Hornerova schématu pro vyhodnocení polynomu p v bodě c obsahuje koeficienty polynomu r, pro který platí p(x) = (x c) r(x) + p(c). 2. Dokažte, že pokud
α 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0
Vzhledem k tomu, že jsem to psala ve velkém spěchu, mohou se vyskytnout nějaké chybičky. Pokud nějaké najdu, opravím je hned po prázdninách. Zadání A. 1. Vektory u, v, w jsou lineárně nezávislé. Rozhodněte,
a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:
Řešené příklady z lineární algebry - část 1 Typové příklady s řešením Příklady jsou určeny především k zopakování látky před zkouškou, jsou proto řešeny se znalostmi učiva celého semestru. Tento fakt se
10. Vektorové podprostory
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan Definice. Bud V vektorový prostor nad polem P. Podmnožina U V se nazývá podprostor,
Cvičení z Lineární algebry 1
Cvičení z Lineární algebry Michael Krbek podzim 2003 2392003 Hodina Jsou dána komplexní čísla z = +2 i a w = 2 i Vyjádřete c algebraickém tvaru (z + w) 3,, (zw), z w 2 Řešte v komplexním oboru rovnice
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 2 Aritmetické vektorové prostory 7 3 Eukleidovské vektorové prostory 9 Levá vnější operace Definice 5.1 Necht A B. Levou vnější
DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY
DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY Skripta Matematické metody pro statistiku a operační výzkum (Nešetřilová, H., Šařecová, P., 2009). 1. definice Vektorovým prostorem rozumíme neprázdnou množinu prvků V, na které
Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,
Vektorový prostor Příklady: Př.1. R 2 ; R 3 ; R n...aritmetický n-rozměrný prostor Dvě operace v R n : součet vektorů u = (u 1,...u n ) a v = (v 1,...v n ) je vektor u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ),
MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]
MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě
Program SMP pro kombinované studium
Zadání příkladů k procvičení na seminář Program SMP pro kombinované studium Nejdůležitější typy příkladů - minimum znalostí před zkouškovou písemkou 1) Matice 1. Pro matice 1 0 2 1 0 3 B = 7 3 4 4 2 0
a + b + c = 2 b + c = 1 a b = a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a
Zadání A. 1. Polynom P (x) má v uspořádané bázi (x 2 + x 1, 2x 2 x 1, x 2 + x + 2) souřadnice (1, 1, 1). Najděte jeho souřadnice vzhledem k uspořádané bázi (x 2 1, x 2 + x 1, x 2 + x). Nejprve si spočítáme
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 14. Vlastní vektory Bud V vektorový prostor nad polem P. Lineární zobrazení f : V
VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY
VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY Skripta Matematické metody pro statistiku a operační výzkum (Nešetřilová, H., Šařecová, P., 2009). 1. věta Nechť M = {x 1, x 2,..., x k } je množina vektorů z vektorového prostoru
7. Lineární vektorové prostory
7. Lineární vektorové prostory Tomáš Salač MÚ UK, MFF UK LS 2017/18 Tomáš Salač ( MÚ UK, MFF UK ) 7. Lineární vektorové prostory LS 2017/18 1 / 62 7.1 Definice a příklady Definice 7.1 Množina G s binární
V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti
Kapitola 5 Vektorové prostory V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti operací sčítání a násobení
PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti
PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx, y) = λ(x,
Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory
Základní pojmy teorie množin Přednáška MATEMATIKA č. 1 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz 7. 10. 2010 Základní pojmy teorie množin Základní pojmy
Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,
Úlohy k přednášce NMAG a : Lineární algebra a geometrie a Verze ze dne. května Toto je seznam přímočarých příkladů k přednášce. Úlohy z tohoto seznamu je nezbytně nutné umět řešit. Podobné typy úloh se
1 Lineární prostory a podprostory
Lineární prostory a podprostory Přečtěte si: Učebnice AKLA, kapitola první, podkapitoly. až.4 včetně. Cvičení. Které z následujících množin jsou lineárními prostory s přirozenými definicemi operací?. C
Úvod do lineární algebry
Úvod do lineární algebry 1 Aritmetické vektory Definice 11 Mějme n N a utvořme kartézský součin R n R R R Každou uspořádanou n tici x 1 x 2 x, x n budeme nazývat n rozměrným aritmetickým vektorem Prvky
1 Vektorové prostory a podprostory
Pro nahrazení účasti v jednotlivých cvičeních (resp. pro studenty kombinované formy) je dostačující vypracování a odevzdání tučně vyznačených příkladů. 1 Vektorové prostory a podprostory Definujte vektorový
1 Vektorové prostory.
1 Vektorové prostory DefiniceMnožinu V, jejíž prvky budeme označovat a, b, c, z, budeme nazývat vektorovým prostorem právě tehdy, když budou splněny následující podmínky: 1 Je dáno zobrazení V V V, které
2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.
Řešené příklady z lineární algebry - část 3 Typové příklady s řešením Příklad 3.1: Zobrazení L: P 3 R 23 je zobrazení z prostoru P 3 všech polynomů do stupně 3 (včetně nulového polynomu) do prostoru R
1 Soustavy lineárních rovnic
1 Soustavy lineárních rovnic 1.1 Základní pojmy Budeme uvažovat soustavu m lineárních rovnic o n neznámých s koeficienty z tělesa T (potom hovoříme o soustavě m lineárních rovnic o n neznámých nad tělesem
Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY Necht L je lineární vektorový prostor nad tělesem reálných čísel R. Zobrazení (.,.) : L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx,
1 Řešení soustav lineárních rovnic
1 Řešení soustav lineárních rovnic 1.1 Lineární rovnice Lineární rovnicí o n neznámých x 1,x 2,..., x n s reálnými koeficienty rozumíme rovnici ve tvaru a 1 x 1 + a 2 x 2 +... + a n x n = b, (1) kde koeficienty
Matematika 2 pro PEF PaE
Vektorové prostory 1 / 17 Matematika 2 pro PEF PaE 8. Vektorové prostory Přemysl Jedlička Katedra matematiky, TF ČZU Vektorové prostory Vektorové prostory a podprostory 2 / 17 vektorového prostoru Množina
Matematika B101MA1, B101MA2
Matematika B101MA1, B101MA2 Zařazení předmětu: povinný předmět 1.ročníku bc studia 2 semestry Rozsah předmětu: prezenční studium 2 + 2 kombinované studium 16 + 0 / semestr Zakončení předmětu: ZS zápočet
Lineární algebra : Báze a dimenze
Lineární algebra : Báze a dimenze (5. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 9. dubna 2014, 13:33 1 2 5.1 Báze lineárního prostoru Definice 1. O množině vektorů M z LP V řekneme,
Soustavy linea rnı ch rovnic
[1] Soustavy lineárních rovnic vlastnosti množin řešení metody hledání řešení nejednoznačnost zápisu řešení a) soustavy, 10, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c) P. Olšák 2010, d) BI-LIN, e) L, f) 2009/2010, g)l.
Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)
4 Lineární zobrazení Definice: Nechť V a W jsou vektorové prostory Zobrazení A : V W (zobrazení z V do W nazýváme lineárním zobrazením, pokud pro všechna x V, y V a α R platí 1 A(x y = A(x A(y (vlastnost
V: Pro nulový prvek o lineárního prostoru L platí vlastnosti:
Zpracoval: hypspave@fel.cvut.cz. Základní vlastnosti abstraktních lineárních prostorů. Lineární závislost, nezávislost, báze, souřadnice vzhledem k bázi, matice lineárního zobrazení vzhledem k bázím.skalární
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0141 Báze vektorových prostorů, transformace souřadnic Michal Botur Přednáška
NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny
NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Závěrečná zkouška verze cvičná 9.1.2013 Doba řešení: 3 hodiny Přednášející: L. Barto, J. Tůma Křestní jméno: Příjmení: Instrukce Neotvírejte
Co byste měl/a zvládnout po 4. týdnu
Co byste měl/a zvládnout po 4. týdnu Zde je uveden naprostý základ. Nejde o úplný výčet všech dovedností. Jiří Velebil: A7B0LAG Zvládnutá látka po 4. týdnu /9 Slovník základních pojmů Množina generátorů
Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost
Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Matice a vektory Matice Matice typu m n je pravoúhlé (nebo obdélníkové) schéma, které má m řádků a n
Okruhy, podokruhy, obor integrity, těleso, homomorfismus. 1. Rozhodněte, zda daná množina M je podokruhem okruhu (C, +, ): f) M = { a
Sbírka příkladů z okruhů a polynomů Algebra I Okruhy, podokruhy, obor integrity, těleso, homomorfismus 1. Rozhodněte, zda daná množina M je podokruhem okruhu (C, +, ): a) M = {a + i a R}, b) M = {a + i
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Lineární rovnice o 2 neznámých Definice 011 Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je rovnice, která může být vyjádřena ve tvaru ax + by = c, kde
Pavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT
Pavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT 2 0 1 8 Obsah 1 Vektorové prostory 1 1 Vektorový prostor, podprostory........................ 1 2 Generování podprostor u............................
Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s
Kapitola 13 Kvadratické formy Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru f(x 1,..., x n ) = a ij x i x j, kde koeficienty a ij T. j=i Kvadratická forma v n proměnných
Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.
[1] Terminologie [2] Soustavy lineárních rovnic vlastnosti množin řešení metody hledání řešení nejednoznačnost zápisu řešení Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová matice.
Matematika B101MA1, B101MA2
Matematika B101MA1, B101MA2 Zařazení předmětu: povinný předmět 1.ročníku bc studia 2 semestry Rozsah předmětu: prezenční studium 2 + 2 kombinované studium 16 + 0 / semestr Zakončení předmětu: ZS zápočet
Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a 1 2. 1 + a 2 2 1
Příklad 1. Určete všechna řešení následující soustavy rovnic nad Z 2 : 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 Gaussovou eliminací převedeme zadanou soustavu na ekvivalentní soustavu v odstupňovaném
Lineární algebra : Lineární (ne)závislost
Lineární algebra : Lineární (ne)závislost (4. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních technologií
3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost
3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Obrázek 5: Vektor w je lineární kombinací vektorů u a v. Vektory u, v a w jsou lineárně závislé. Obrázek 6: Vektor q je lineární
8 Matice a determinanty
M Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika II kap 8: Matice a determinanty 1 8 Matice a determinanty 81 Matice - definice a základní vlastnosti Definice Reálnou resp komplexní maticí A typu m n nazveme obdélníkovou
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Vektory Definice 011 Vektorem aritmetického prostorur n budeme rozumět uspořádanou n-tici reálných čísel x 1, x 2,, x n Definice 012 Definice sčítání
Pavel Horák LINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIE 1 UČEBNÍ TEXT
Pavel Horák LINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIE 1 UČEBNÍ TEXT 2 0 1 7 Obsah 1 Vektorové prostory 2 1 Vektorový prostor, podprostory........................ 2 2 Generování podprostor u............................
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují 1. u + v = v + u, u, v V 2. (u + v) + w = u + (v + w),
Lineární algebra : Lineární prostor
Lineární algebra : Lineární prostor (3. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. dubna 2014, 14:43 1 2 3.1 Aximotické zavedení lineárního prostoru Číselné těleso Celou lineární
Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.
Matice Definice. Maticí typu m n nazýváme obdélníkové pole, tvořené z m n reálných čísel (tzv. prvků matice), zapsaných v m řádcích a n sloupcích. Značíme např. A = (a ij ), kde i = 1,..., m, j = 1,...,
Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace
Vektory a matice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Vektory Základní pojmy a operace Lineární závislost a nezávislost vektorů 2 Matice Základní pojmy, druhy matic Operace s maticemi
Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,
Soutavy lineárních algebraických rovnic Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n, X R n je sloupcový vektor n neznámých x 1,..., x n, B R m je daný sloupcový vektor pravých stran
Báze a dimenze vektorových prostorů
Báze a dimenze vektorových prostorů Buď (V, +, ) vektorový prostor nad tělesem (T, +, ). Nechť u 1, u 2,..., u n je konečná posloupnost vektorů z V. Existují-li prvky s 1, s 2,..., s n T, z nichž alespoň
Matematika 2 (Fakulta ekonomická) Cvičení z lineární algebry. TU v Liberci
Matematika 2 (Fakulta ekonomická) Cvičení z lineární algebry TU v Liberci Jiří Hozman 1. dubna 2010 Cvičení 2 Příklad 1. Rozhodněte, zda lze vektor x vyjádřit jako lineární kombinaci vektorů u, v, w, v
6.1 Vektorový prostor
6 Vektorový prostor, vektory Lineární závislost vektorů 6.1 Vektorový prostor Nechť je dán soubor nějakých prvků, v němž je dána jistá struktura vztahů mezi jednotlivými prvky nebo v němž jsou předepsána
VÝSLEDKY Písemný test z předmětu BI-LIN( ), varianta R
VÝSLEDKY Písemný test z předmětu BI-LIN(19. 4. 2011), varianta R 1.Nechť p, q, rjsoupolynomy,všechnymajístupeňroven n.pakpolynom má stupeň: a)vždyroven n 2, b)vždyroven2n, c)vždyroven n, d)nejvýšeroven
Matice. Je dána matice A R m,n, pak máme zobrazení A : R n R m.
Matice lineárních zobrazení [1] Připomenutí Zobrazení A : L 1 L 2 je lineární, když A( x + y ) = A( x ) + A( y ), A(α x ) = α A( x ). Což je ekvivalentní s principem superpozice: A(α 1 x 1 + + α n x n
9. Vektorové prostory
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 9. Vektorové prostory Vektor je kterýkoliv prvek některého vektorového prostoru.
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/linal/
Petr Olšák Výcuc z textu Lineární algebra určeno pro promítání na přednášce Úvod do algebry http://www.olsak.net/linal.html ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/linal/ http://math.feld.cvut.cz/skripta/ua/
z textu Lineární algebra
2 Úvodní poznámky Petr Olšák Výcuc z textu Lineární algebra určeno pro promítání na přednášce Úvod do algebry http://www.olsak.net/linal.html ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/linal/ http://math.feld.cvut.cz/skripta/ua/
x 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.
1. Afinní podprostory 1.1. Motivace. Uvažujme R 3. Jeho všechny vektorové podprostory jsou počátek, přímky a roviny procházející počátkem a celé R 3. Chceme-li v R 3 dělat geometrii potřebujeme i jiné
Arnoldiho a Lanczosova metoda
Arnoldiho a Lanczosova metoda 1 Částečný problém vlastních čísel Ne vždy je potřeba (a někdy to není ani technicky možné) nalézt celé spektrum dané matice (velké řídké matice). Úloze, ve které chceme aproximovat
Matematika I 12a Euklidovská geometrie
Matematika I 12a Euklidovská geometrie Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 3. 12. 2012 Obsah přednášky 1 Euklidovské prostory 2 Odchylky podprostorů 3 Standardní úlohy 4 Objemy Plán přednášky
ALGEBRA. Téma 1: Matice a determinanty
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1 746 01 Opava tel (553 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 1: Matice a determinanty 1 Přehled základních pojmů a tvrzení Základní pojmy Číselná
1 Projekce a projektory
Cvičení 3 - zadání a řešení úloh Základy numerické matematiky - NMNM20 Verze z 5. října 208 Projekce a projektory Opakování ortogonální projekce Definice (Ortogonální projekce). Uvažujme V vektorový prostor
Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program
Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Lineární algebra Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Lineární algebra Taylorův polynom Program Primitivní
Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )
Příklady řešené na cvičení LA II - LS 1/13 Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh http://kam.mff.cuni.cz/~sbirka/ 1. cvičení (..13) 1. Rozhodněte, které z následujících operací jsou skalárním součinem
Matematika. Kamila Hasilová. Matematika 1/34
Matematika Kamila Hasilová Matematika 1/34 Obsah 1 Úvod 2 GEM 3 Lineární algebra 4 Vektory Matematika 2/34 Úvod Zkouška písemná, termíny budou včas vypsány na Intranetu UO obsah: teoretická a praktická
VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A
VEKTORY Vektorem se rozumí množina všech orientovaných úseček, které mají stejnou velikost, směr a orientaci, což vidíme na obr. 1. Jedna konkrétní orientovaná úsečka se nazývá umístění vektoru na obr.
Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n
[1] Základní pojmy [2] Matice mezi sebou sčítáme a násobíme konstantou (lineární prostor) měníme je na jiné matice eliminační metodou násobíme je mezi sebou... Matice je tabulka čísel s konečným počtem
VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku
VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m
2. kapitola: Euklidovské prostory
2. kapitola: Euklidovské prostory 2.1 Definice. Euklidovským n-rozměrným prostorem rozumíme neprázdnou množinu E n spolu s vektorovým prostorem V n a přiřazením, které každému bodu a z E n a každému vektoru
na magisterský studijní obor Učitelství matematiky pro střední školy
Datum:... Jméno:... Přijímací řízení pro akademický rok 203/4 na magisterský studijní obor Učitelství matematiky pro střední školy Písemná část přijímací zkoušky z matematiky Za každou správnou odpověd
Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru
2. Systémy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních rovnic s koeficienty z pole reálných případně komplexních čísel. Uvádíme podmínku pro existenci řešení systému lineárních
Lineární (ne)závislost
Kapitola 6 Lineární (ne)závislost Také tuto kapitolu zahájíme základní definicí. Definice 6.1 Předpokládáme, že V je vektorový prostor nad tělesem T. Říkáme, že posloupnost vektorů x 1, x 2,..., x n prostoru
Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)
Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika) Kartézská soustava souřadnic je dána počátkem O a uspořádanou trojicí bodů E x,
Lineární prostory. - vektorové veličiny(síla, rychlost, zrychlení,...), skládání, násobení reálným číslem
Lineární prostory - vektorové veličiny(síla, rychlost, zrychlení,...), skládání, násobení reálným číslem - volné vektory a operace s nimi(sčítání, násobení reálným číslem) -ve 2 nebove 3 vázanévektorysespolečnýmpočátkem
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015 1. Je dána soustava rovnic s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napište Frobeniovu větu (existence i počet řešení). b)
Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,
Obsah Lineární rovnice Definice 77 Uvažujme číselné těleso T a prvky a 1,, a n, b T Úloha určit všechny n-tice (x 1,, x n ) T n, pro něž platí n a i x i = a 1 x 1 + + a n x n = b, i=1 se nazývá lineární
Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)
Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití) Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 2. přednáška z ESMAT Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 40 Obsah 1 Vektory
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 11. Lineární zobrazení V celé přednášce pojednáváme o vektorových prostorech nad
Lineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
19. Druhý rozklad lineární transformace
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan Úmluva. Všude P = C. Vpřednášce o vlastních vektorech jsme se seznámili s diagonalizovatelnými
[1] Vzhledem ke zvolené bázi určujeme souřadnice vektorů...
[1] Báze Každý lineární (pod)prostor má svou bázi Vzhledem ke zvolené bázi určujeme souřadnice vektorů... a) base, 4, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c) P. Olšák 2010, d) BI-LIN, e) L, f) 2009/2010, g)l. Viz p.
Operace s maticemi. 19. února 2018
Operace s maticemi Přednáška druhá 19. února 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice (opakování) 3 Regulární matice 4 Inverzní matice 5 Determinant matice Matice Definice (Matice). Reálná matice
Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru
1 1. Lineární algebra 1.1. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Hodnost matice Aritmetické vektory Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ).
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice študenti MFF 15. augusta 2008 1 7 Diferenciální rovnice Požadavky Soustavy lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu lineární
(2) [B] Nechť G je konečná grupa tvořena celočíselnými maticemi roměru 2 2 s operací násobení. Nalezněte všechny takové grupy až na izomorfizmus.
(1 [B] Nechť A : R 6 R 6 je lineární zobrazební takové, že A 26 = I. Najděte lineární prostory V 1, V 2 a V 3 takové, že R 6 = V 1 V 2 V 3 dim V 1 = dim V 2 = dim V 3 AV 1 V 1, AV 2 V 2 a AV 3 V 3 (2 [B]
18. První rozklad lineární transformace
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 18. První rozklad lineární transformace Úmluva. Vtéto přednášce V je vektorový prostor
těchto písemek (bez řešení) najdete na (odkazy v posledních dvou odstavcích před sekcí Literatura ).
Vážení studenti, předkládám vám zde vzorová řešení písemek, které proběhly letos v semestru, a také řešení vzorové písemky. Zadání těchto písemek (bez řešení) najdete na http://math.feld.cvut.cz/0educ/pozad/y01alg.htm
ZADÁNÍ ZKOUŠKOVÉ PÍSEMNÉ PRÁCE Z PŘEDMĚTU LINEÁRNÍ ALGEBRA PRO IT. Verze 1.1A
Verze 1.1A Čas na práci: 1 minut Za každý úkol můžete získat maximálně 1 bodů. Řešení každého příkladu zapisujte čitelně a srozumitelně, 2x 1 +4x 3 +3x 4 = 4 x 1 +2x 2 +4x 3 3x 4 = 1 2x 1 +x 2 x 3 3x 4
A0B01LAA Lineární algebra a aplikace (příklady na cvičení- řešení)
A0B0LAA Lineární algebra a aplikace příklady na cvičení- řešení Martin Hadrava martin@hadrava.eu. ledna 0.týdenod9.9. Řešení soustav lineárních rovnic Gaussovou eliminační metodou diskuse počtu řešení..
Z teorie je nutné znát pojmy: lineární funkcionál, jádro, hodnost a defekt lineárního funkcionálu. Také využijeme 2. větu o dimenzi.
Lineární funkcionál Z teorie je nutné znát pojm: lineární funkcionál jádro hodnost a defekt lineárního funkcionálu Také vužijeme větu o dimenzi [cvičení] Nechť je definován funkcionál ϕ : C C pro každé
Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita
Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita (15. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
15 Maticový a vektorový počet II
M. Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika III kap. 15: Maticový a vektorový počet II 1 15 Maticový a vektorový počet II 15.1 Úvod Opakování z 1. ročníku (z kapitoly 8) Označení. Množinu všech reálných resp.