Skvosty hodovních tabulí 19. století. Stfiíbrné dekorativní nástolce

Skvosty hodovních tabulí 19. století. Stfiíbrné dekorativní nástolce Anna GROSSOVÁ A NOTACE: PfiedloÏen text je popisem historie a stylov ch inspirací dekoraãních dominant slavnostních hodovních tabulí vyroben ch ze stfiíbra, které b valy jejími centrálními instalacemi (odtud téï francouzsk název surtout de table ) a jejichï obliba vrcholila právû v 19. století. Cílem ãlánku je upozornit na ojedinûlé pfiíklady (ukázky), které se dochovaly v mobiliárních fondech zámku Le ná u Zlína a státního zámku Námû È nad Oslavou. 1 Kolekce uïitkov ch pfiedmûtû v mobiliárních fondech státních hradû a zámkû ve správû Národního památkového ústavu jsou ãasto v jimeãné nejen sv m pfiedmûtn m 1 a materiálov m obsahem, 2 ale pfiedev ím poskytováním jedineãn ch poznatkû pro studium historie Ïivotního stylu a vkusu sv ch majitelû. Na rozdíl od muzejních institucí, kde v souborech stfiíbra a alpaky pfievládají ukázky pfiedev ím vídeàské provenience z první poloviny 19. století, zde pfievaïuje vût í rozmanitost ve skladbû, pûvodu i ãase v roby, pohybující se pfiibliïnû mezi léty 1850 1940. PfiestoÏe se stfiíbrnické produkce tû ily nejvût ímu roz ífiení v 19. století, kdy je jiï mechanizovanûj í technologické postupy a zavádûní levnûj í tovární v roby uãinily dostupnûj ími i neprivilegovanému obyvatelstvu, vlastnictví urãit ch pfiedmûtû zûstávalo stále v sadou spoleãensky vy ích majetn ch vrstev. Pfiedev ím to byly tzv. stolní perky vyrábûné ze stfiíbra, slouïící k v zdobû slavnostní tabule, navenek demonstrující hmotné a sociální postavení hostitele. Nejhonosnûj í k tomuto úãelu byly urãeny stolní nástavce (z nûmeckého Tafelaufsatz), ãesky zvané nástolce, jejichï produkce dosáhla vrcholu právû v 19. století. Pfiíspûvek se vûnuje tfiem exempláfiûm tûchto prací dochovan ch v mobiliárních fondech zámku Le ná u Zlína 3 1 V mobiliárních fondech ãasto nalézáme pfiedmûty, které v muzejních sbírkách chybí a zároveà jsou pro nû nejen svou prodejní cenou, ale i absencí na ãeském trhu s umûním a staroïitnostmi nedostupné. Viz GROSSOVÁ, Anna. Pojem Dresser. Stopy trvalé anglické inspirace evropského uïitého umûní v mobiliáfii zámku Le ná u Zlína. Obr. 1. Firma Vinzenz Mayer s Söhne, nástolec, VídeÀ, po 1873, stfiíbro detail bakchantky boãnû sedící na lvu. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA 01519. (Foto Anna Grossová, 2012). Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 2, s. 111 aï 115. ISSN 1210 5538. 2 Pfiíkladnû pfiedmûty vyrobené z mûdi potaïené stfiíbrem (tzv. sheffieldské plátování). I kdyï jde o technologii, která sehrála v znamnou roli v historii stfiíbrnictví, vyskytují se její hmotné doklady v muzejních sbírkách spí e ojedinûle. K technologii sheffieldského plátování více viz GROSSO- VÁ, Anna. Mûì stfiíbrem odûná. Pfiíklady rakouské produkce sheffieldského plátování v mobiliáfii zámku Námû È nad Oslavou. Památky Vysoãiny : Sborník NPÚ ÚOP v Telãi. 2010, s. 185 199. ISBN 978-80-904240-5-0. 3 Mobiliární fond zámku Le ná u Zlína zapsan v ÚSKP âr pod rej. ã. 51843/37-120434. 315

2 3 a státního zámku Námû È nad Oslavou, 4 souãasnû s pohledem na jisté koncepãní odli nosti v robkû anglick ch od vídeàsk ch. Struãnû o poãátcích a promûnách stolních dekorací ze stfiíbra Dávnou oblibu slavnostního strojení hodovních tabulí si mûïeme ovûfiovat na dobov ch vyobrazeních hostin i malovan ch záti í, dokumentujících uïívání ozdobn ch pohárû, mís, dïbánû, nádob na chlazení vína, terin, rûzn ch pfiíborû, váz s kvûtinami, svícnû a dal ích pfiedmûtû, slouïících k servírování rozmanit ch druhû jídel a pochutin, ãi jen ke zkrá lení stolu. Kofieny uïívání zcela samoúãeln ch stolních dekorací (ve smyslu nûmeckého slova Schaugericht) lze nalézt jiï v pozdním stfiedovûku, kdy se na slavnostní tabule stavûly, k na emu údivu, i hrady s pohybujícími se lidmi, spícími princeznami stfieïen mi divok mi muïi ãi stromy s pûjícími ptáky. V renesanci pak hodovní stoly nesly i lodû z pozlaceného stfiíbra nebo mûdi, figury v elik ch zvífiat ãi lidí, a dokonce i jezdecké sochy. Mnohé z tûchto renesanãních objektû v ak vedle v znamu dekoraãního mûly jiï ãasto i funkci stolních nádob. 5 Názorn m pfiíkladem je slavná slánka Benvenuta Celliniho (1500 1571) vyrobená poãátkem ãtyfiicát ch let 16. století pro francouzského krále Franti ka I. (1494 1547), dnes uloïená ve sbírkách Umûleckohistorického muzea ve Vídni. 6 V poãátcích obliby uïívání tfitinového cukru v 16. století byly na stfiedoevropsk ch slavnostních tabulích dekorativní pfiedmûty z drah ch kovû a zlacené mûdi dopl- Àovány, a stále více i nahrazovány, figurální v zdobou modelovanou z cukrové ãi mandlové hmoty zvané tragant, 7 kterou pak bûhem 18. století ãasto stfiídaly tematicky nejroztodivnûj í, finanãnû dostupnûj í figurky z keramiky a porcelánu. 8 Dobou nejvût ího roz ífiení stolního náãiní ze stfiíbra bylo 18. století. DÛvodem byla v roba mnoïství nov ch pfiedmûtû urãen ch ke konzumaci kávy, ãokolády a jin ch pochutin, které si rychle získávaly irokou oblibu, ale také díky zmûnám v Ïivotním stylu lechty, inspirované koncem 17. století francouzsk m královsk m dvorem. Historik stfiíbra Joseph P. Brady tento v voj nazval revolucí, která v znamnû pfietvofiila stfiíbrnickou v robu a vedla i ke vzniku mnoha pfiedmûtû bûïnû uïívan ch dodnes. 9 Francouzsk zpûsob pfiedkládání jídla, naz van service à la française, spoãívající v podávání rûzn ch druhû jídel najednou (polévek, ragú, ryb a mas), pfiiãemï si stolovníci berou pokrmy dle vlastní chuti, byl bûhem první poloviny 18. století napodobován i na ostatních evropsk ch královsk ch a záhy i lechtick ch dvorech (v habsburské monarchii od ãtyfiicát ch let 18. století). Talífie s nádobím se rozkládaly po obvodu stolu a jídla byla kladena soustfiednû za nimi, takïe stfied stolu zûstal jako jedin voln prostor pro umístûní v zdoby tabule. Poptávka po stfiedov ch dekoracích tak záhy vedla k vytváfiení rozmûrn ch objektû (stojanû) ze stfiíbra, souhrnnû oznaãovan ch jako surtout nebo centrepiece, ale levnûji také z pozlaceného dfieva, fajánse nebo porcelánu, které kromû dekorativní funkce b valy i prakticky úãelné. 10 Nejãastûji mûly podobu zdobnû tvarovan ch tácû nesoucích teriny (polévková mísa s poklicí), nebo rozmanit ch mís, nûkdy souãasnû uzpûsoben ch i jako svícny, kolem nichï byly rozmísèovány nádobky na olej, ocet, sûl, nebo kofiení. Nástolec, tento francouzsk vynález poãátku 18. století, se v Anglii za vlády Jifiího I. (1714 1727) promûnil do podob mohutn ch dekorativních pfiedmûtû, slouïících k servírování ovoce a cukrovinek. Anglick stfiíbrn nástolec zvan epergne získal své charakteristické vzezfiení záhy poté, co se objevil na tamní tabuli (pfiibliïnû ve 20. letech 18. století) a udrïel si jej aï do období vlády královny Viktorie (1837 1901). 11 Je tvofien základnou na ãtyfiech noïkách, nesoucí centrální stfiíbrnou, jindy téï sklenûnou mísu, obklopenou Obr. 2. Ukázka stolování na zpûsob a la française. Pfievzato z GLANVILLE, Pilippa; YOUNG, Hilary (eds.). Elegant Eating. Four hundred years of dining in style, V&A Publications 2002. Obr. 3. Pfiíklad barokního nástolce z první tfietiny 18. století s polévkovou mísou a svícny. Pfievzato z GLANVILLE, Pilippa; YOUNG, Hilary (eds.). Elegant Eating. Four hundred years of dining in style, V&A Publications 2002. 4 Mobiliární fond SZ Námû È nad Oslavou zapsan v ÚSKP âr pod rej. ã. 51835/37-18111. 5 Viz FALKE, Jakob von. Die Kunst im Hause: Geschichtliche und kritisch-ästhetische Studie über die Decoration und Austatung der Wohnung. Wien : Gerold & Comp., 1871, s. 334. 6 SEIPEL, Wilfried. Die Saliera des Benvenuto Cellini: Ein goldenes Tafelgerät für König Franz I. von Frankreich. Wien : Kunsthistorisches Museum, 2m 006. ISBN 3-85497-101-X. 7 Viz AHRENS, Annette. Porcelán jako projev kultury stolování. In: SOJKA, Jaroslav (ed.). Porcelán na PraÏském hradû: Krása a uïitek. Praha : Správa PraÏského hradu, 2011, s. 47. ISBN 978-80-86161-71-6. 8 Pfiíkladnû roku 1761 pfiikázala císafiovna Marie Terezie odstranit drahé pracné stolní dekorace z cukru a nadále pouïívat jen figurky a kvûty z porcelánu. Viz tamtéï, s 48. 9 Viz BRADY, Joseph P. A History of the Epergne. March 28, 2009. [cit. 21. 5. 2012] Dostupné na www: http:// beverlybremersilver.wordpress.com/2009/03/28/history-of-the-epergne/. 10 Viz FORREST, Tim; ATTERBURY, Paul. Poznáváme staroïitnosti: Porcelán a stfiíbro. 1. vydání. Bratislava : Perfekt, 1998, s. 46. ISBN 80-8046-096-5. 11 Charakteristickou ukázkou anglického epergne z poãátku viktoriánské doby je stfiíbrn nástolec stojící na zrcadlovém podstavci, dnes vystaven ve stálé expozici Moravské galerie v Brnû. Vznikl v Birminghamu mezi léty 1836 1837 ve stylu tehdy oblíbeného anglického naturalismu. Základ nástolce tvofií masivní ãtyfibok podstavec 316

Obr. 4. Anglick nástolec zvan epergne z 60. let 18. století. Pfievzato z GLANVILLE, Pilippa, YOUNG; Hilary (eds.). Elegant Eating. Four hundred years of dining in style, V&A Publications 2002. men ími miskami i tácy, spoãívajícími na postranních ramenech. B val doplàován dvûma víceramenn mi svícny zvan mi girandoly. Anglick název epergne pochází z francouzského épargne, znamenající úspornost nebo hospodárnost, zfiejmû proto, Ïe etfiil místo na hodovní tabuli uspofiádané po zpûsobu service à la française tím, Ïe mimo funkci stfiedové dekorace souãasnû umoï- Àoval pfiedkládání rûzn ch druhû ofiechû, ovoce, ochucovadel a jin ch luxusních pochutin z tropû a v chodu. 12 Centrální stfiíbrné nástolce byly nezbytnou souãástí jídelních tabulí i v následujícím 19. století. Klasicismus, prosazující se v architektufie poslední tfietiny 18. století a formující i umûní uïité, dal nástolcûm podobu kvûtinov ch zahrad s antick mi chrámky a sochami zobrazujícími mytologické pfiíbûhy. VzrÛstající oblibu tûchto dekorativních objektû v první tfietinû 19. století, ovládané empírem, následuje i vzestup produkce dospívající k nov m variantním fie ením konstrukcí, umoï- Àujícím jejich pfiestavování souãasnû s prodluïováním slavnostní tabule, které ãasto dosahovaly délky i 10 metrû. 13 Velkou zmûnu v kultufie pfiedkládání pokrmû znamenal styl servise à la russe, pfii nûmï jsou jednotlivé chody pfiiná eny postupnû, takïe zûstává dostatek prostou pro dekorace po celé plo e tabule. Traduje se, Ïe byl poprvé uveden rusk m velvyslancem v PafiíÏi, av ak jeho skuteãn m tvûrcem byl zfiejmû Antonin Carême (1784 1833), francouzsk kuchafisk mistr, kter po pádu císafiství pob val jist ãas v Rusku u carského dvora, kde tento zpûsob servírování, v prûbûhu první poloviny 19. století postupnû roz ífien po celé Evropû (v habsburské monarchii se prosazuje aï od tfiicát ch let), prosadil. 14 Nebyl sice tak vizuálnû efektní jako jednorázová nabídka v bûru jídel u service à la frainçaise, jeho velkou pfiedností v ak bylo pfiedev ím zlep ení kvality pfiedkládan ch pokrmû (co do ãerstvosti a teploty). V polovinû století tak nástolce ztrácejí svûj pûvodní v znam a aï do poãátku století dvacátého slouïí jen jako dekorativní stojany pro instalaci ovoce a kvûtin. Centrální nástolce (surtout de table) v mobiliáfiích zámku Le ná u Zlína a státního zámku Námû È nad Oslavou V produkcích vídeàsk ch stfiíbrníkû lze sledovat roz ífiení v roby dekorativních nástolcû aï v druhé tfietinû 19. století, kdy jiï bylo uïité umûní (zejména stolní náãiní a nádobí) podunajské monarchie pod vládou druhého rokoka a naturalismu, oïivujících barokní tradice v stavních pokrmû (tzv. Schaugerichte), vytváfien ch z tragantu ãi cukrové hmoty. V období biedermeieru se siln vliv naturalismu projevoval téï oblibou stolního nádobí vyrobeného ve stylu trompe l oeil, napodobujícího skuteãné pochutiny (napfi. porcelánové ãi keramické dózy v podobû Ïemlí apod.). 15 Ve stfiíbrnictví to pfii fie ení formy i dekoru uïitkov ch pfiedmûtû vedlo aï k prosazování pravidla uïití znakû, symbolizujících (ozfiejmujících) jejich urãení pfii stolování (napfi. servírovací lopatky k podávání ryb tvarované jako ryby ãi zdobené rybími motivy). 16 Pojem nástolec (Tafelaufsatz) mûl v ak na kontinentu obecnûj í v znam neï v Anglii. Oznaãovaly se jím v echny pfiedmûty stojící na jídelním stole k potû ení oka vedle kvûtinov ch Ïardiniér a mís na ovoce téï vázy, nádoby na chlazení vína, víceramenné svícny, sochy, ka ny, chrámky a dal- í. 17 V habsburské monarchii byla zfiejmû nejvût- ím producentem tûchto pfiedmûtû vídeàská firma Mayerhofer & Klinkosch, od roku 1869 nesoucí název J. C. Klinkosch, jejímï majitelûm byl nûkolikrát propûjãen titul dvorního dodavatele stfiíbra rakouskému císafiskému dvoru. emeslnou i formální kvalitu jejich v robkû reprezentuje mimo jiné rozmûrná oválná mísa a dvojice stolních dvanáctiramenn ch svícnû, zdobících hodovní tabule lechtické rodiny HaugwitzÛ, dnes souãásti mobiliárního fondu státního zámku Námû È nad Oslavou. iroká stfiíbrná mísa, dlouhá 75 cm a 40 cm iroká, která zfiejmû slouïila jako Ïardiniéra k aranïování kvûtin, usazená na hladké rotaãní, odstupàované podstavû, je zdobená v duchu módní neorenesance (palmetami, rozvilinami a perlovcem). Tento smûr ovládal architekturu a uïité umûní rakouské monarchie od edesát ch let 19. století. Na krat ích stranách jsou k okraji 4 mísy upevnûna hadovitá drïadla, nesená nah mi Ïensk mi tûly vyrûstajícími z perlovce na obvodu mísy. 18 Na del ích stranách byl pûvodnû upevnûn plastick Haugwitzovsk erb (beraní hlava) ve vavfiínovém vûnci s hrabûcí korunkou, doplnûn dvûma sedícími chlapci. 19 Kvûtiny (nebo i ovoce) byly z litého stfiíbra, zdoben tepan m dekorem a stojící na ãtyfiech noïkách komponovan ch z volut a listoví. Na nûm je posazen ko ík, z nûhoï vyrûstá centrální, ze dvou lodyh splétan stvol a ãtyfii ramena, opakující florální motivy dekorující podstavec. Do nich jsou voïeny brou ené sklenûné misky slouïící k podávání pochutin. Kruhov zrcadlov podstavec, zdoben florálním dekorem, mûl pak zv it lesk stfiíbra. Viz AK [K ÍÎOVÁ, Alena]. Nástolec s podstavcem. In: Doteky minulosti: Mistrovská díla umûleckého fiemesla od antiky po secesi: V stava ke 125. v roãí zalo- Ïení Moravské galerie v Brnû. Brno : Moravská galerie, 1998, s. 192 193, ã. k. 91. ISBN 80-7027-087-X. 12 Viz BRADY, Joseph P., cit. v pozn. 9. 13 Viz FORREST, Tim; ATTERBURY, Paul, cit. v pozn. 10, s. 82. 14 Viz HASLINGER, Ingrid. Augenschmaus und Tafelfreuden : Die Geschichte des gedeckten Tisches. losterneuburg : Norka, Buch- u. Zeitungs-Verl. [ca 2001], s. 75. 15 Viz AHRENS, Annette, cit. v pozn. 7, s. 53. 16 CULME, John; STRANG, John G. Antique Silver and Silver Collecting. London New York Sydney Toronto 1973, s. 63. 17 Viz FALKE, Jakob von, cit. v pozn. 5, s. 335. 18 Podnos Ïardiniéra; stfiíbro, v. 21,3 cm, d. 74,8 cm, h. cca 40 cm; znaãeno: rakousk dvouhlav orel, J. C. KLINKOSCH v obdélníku, vídeàsk punc pro 800/1000 z let 1872 1922; inv. ã. NO02413a. 19 Erby s plastikami chlapcû byly v minulosti z mísy sejmuty, a proto jsou v mobiliáfii uloïeny zvlá È: Dekorace; stfiíbro, v. 9 cm, d. 25,5 cm; neznaãeno; inv. ã. NO03717, NO03718. 317

5 6 aranïovány v alpakové vloïce mísy. 20 Plastick vavfiínov vûnec s erbem rodu HaugwitzÛ, hrabûcí korunkou a stejn m ornamentem, doplnûn m girlandami a lvími maskarony, zdobí téï odstupàované vysoké sokly obou dvanáctiramenn ch kandelábrov ch stolních svícnû s plastikami antick ch bohû (Neptuna a snad jeho Ïeny Amfitríty). 21 Îardiniéra s obûma svícny z Námû tû nad Oslavou byla zhotovena mezi léty 1872 1918 pravdûpodobnû jako souãást poãetnûj ího jídelního souboru, nabízeného firmou J. C. Klinkosch v poslední tfietinû 19. století majetn m zákazníkûm. Tyto servisy, tû ící se u lechty i pfiíslu níkû císafiského dvora znaãné oblibû, obsahovaly vedle standardního stolního nádobí a náãiní téï rozmûrné nástolce, Ïardiniéry a víceramenné svícny zdobené plastikami antick ch boïstev. Pfiíkladem zûstávají dva rozsáhlé, kompletnû dochované soubory, dnes ve vlastnictví Národního muzea v Praze. První z nich je Velk servis Franti ka Josefa Salm-Reifferscheida (1819 1891), objednan roku 1867 je tû u firmy s pûvodním názvem Mayerhofer & Klinkosch, jehoï pfiedmûty jsou ze dvou tfietin znaãeny puncem M&K, z jedné pak jiï znaãkou J. C. Klinkosch, z ãehoï je zfiejmé, Ïe byl vyroben v dobû zmûny názvu spoleãnosti. Prokazují to i firemní títky na transportních bednách, nesoucí buì nápis Mayerhofer & Klinkosch nebo J. C. Klinkosch vorm. Mayerhofer & Klinkosch. Druh, tzv. Císafisk servis, obsahující celkem 465 kusû nádobí pro 24 osob, objednal císafi Franti ek Josef I. (1848 1916) jako dar pro Dona Mariu Riva Palaciu, advokáta neúspû nû obhajujícího Franti kova bratra, mexického císa- Obr. 5 Firma Josef Karl Klinkosch, podnos Ïardiniéra, VídeÀ, po 1872, stfiíbro, v. 21,3 cm, d. 74,8 cm, h. cca 40 cm. Státní zámek Námû È nad Oslavou, inv. ã. NO02413a, NO03717. (Foto Ladislav Bezdûk, 2012) Obr. 6. Firma Josef Karl Klinkosch, dvanácti ramenn svícen, VídeÀ, po 1872, stfiíbro, v. 86,5 cm, Ø podstavy cca 19 cm, Ø koruny ze svícnû cca 39 cm. Námû È nad Oslavou, inv. ã. NO02353. (Foto Ladislav Bezdûk, 2012) fie Maxmiliána (1832 1867), popraveného v Mexiku roku 1867. V roce 1868 byl servis vefiejnû vystaven ve Vídni a následnû za mofie odvezen Dr. Franti kem Kaskou (1834 1907), od nûjï, coby sbûratele památek na mexického císafie Maxmiliána Habsburského, jej praïské Národní muzeum získalo darem v roce 1907. Reprezentativní v bûr z obou souborû byl vystaven nejprve od 10. ãervence do 6. záfií 2002 v hlavní pokladní hale Wagnerovy secesní budovy Österreichische Postsparkase (Rakouská po tovní spofiitelna) 20 VloÏka; alpaka, v. 7,2 cm, d. 55 cm, h. 33,3 cm; znaãeno: monogram J.C.K. v obdélníku, monogram APL ve ãtverci; inv. ã. NO02413b. 21 Dvojice dvanáctiramenn ch svícnû; stfiíbro, v. 86,5 cm, ø podstavy cca 19 cm, ø koruny ze svícnû cca 39 cm; znaãeno: rakousk dvouhlav orel, J. C. KLINKOSCH v obdélníku, vídeàsk punc pro 800/1000 z let 1872 1922; inv. ã. NO02353 (se sochou Neptuna), NO02354 (s postavou Ïenského boïstva). Oba svícny jsou po kozeny. Na soklech ryté ãíslice 105 3/16 a 104 3/16. 318

8 7 Obr. 7. Firma Vinzenz Mayer s Söhne, nástolec, VídeÀ, po 1873, stfiíbro detail Siléna s chlapcem. Le ná u Zlína, inv. ã. LA 01519, (Foto Anna Grossová, 2012). Obr. 8. Firma Vinzenz Mayer s Söhne, nástolec, VídeÀ, po 1873, stfiíbro, sklo, onyx, v. 81 cm, d. 108,5 cm, h. 45,5 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA 01519, (Foto Anna Grossová, 2012). Obr. 9. Valentin Teirich (?), kresebná reprodukce nástolce firmy Vinzenz Mayer s Söhne, repro z publikace ke svûtové v stavû ve Vídni v roce 1873. 9 a následnû od 10. fiíjna 2002 do 5. ledna 2003 v Moravské galerii v Brnû. 22 Zde byly k vidûní i dva víceramenné svícny z Císafiského servisu, odli ující se od námû Èsk ch pouze v bûrem jin ch antick ch boïstev. Souãástí Velkého servisu Franti ka Josefa Salm-Reifferscheida je pak i velk kruhov podnos, kter je variantou hagwitzovské Ïardiniéry. Dal í charakteristickou ukázkou neorenesanãního stylu tvorby vídeàsk ch stfiíbrníkû, která se dnes nachází v jídelnû zámku Le ná u Zlína, je nástolec 23 instalován na dlouhém tûïkém obdélníkovém profilovaném soklu, po stranách s vybíhajícími pûlkruhov mi podstavami, opatfieném deskou le tûného ãerného onyxu. Na ní pak spoãívá trojice, tvarováním i dekorem pfiekypujících pilífiov ch stojanû s ploch mi sklenûn mi miskami, z nichï prostfiední je doplnûn nástavcem nesoucím vysokou tíhlou sklenûnou vázu, a bohatou figurální dekorací, inspirovanou m tem boha Dion sa. Po stranách stfiedového stojanu je ztvárnûna dvojice nah ch bakchantek boãnû sedících na lvech, z nichï kaïdá nese v jedné ruce misku na hrozny, v druhé pak drïí hûl zvanou thyrsos, jiï tfiímají i dva Silénové doprovázení dvojicí chlapcû. Stfiíbrné ãásti nástolce jsou zdobeny plastick m neorenesanãním dekorem (girlandy, beraní hlavy, akantové listy, festony, atd.), sklenûné ãásti pak jemn mi arabeskov mi motivy. 24 22 Viz STEHLÍKOVÁ, Dana. Wiener Tafelsilber Mayerhofer & Klinkosch und J. C. Klinkosch aus der Sammlung des Nationalmuseums Prag. Wien : Österreichische Postparkasse, 2002 GROSSOVÁ, Anna. Stolní stfiíbro firmy Mayerhofer & Klinkosch: K v stavû vídeàského stolního stfiíbra v Moravské galerii v Brnû. Prostor Zlín: v tvarné umûní architektura urbanismus film vûda. 2002. roã. IX. ã. 4 6. s. 49 51. ISSN 1212-1398. 23 Jedná se o pfiedmût, kter byl v letech 1952 1953 pfiidán spolu s ostatními umûleck mi sbírkami národního podniku SVIT Gottwaldov do správy KNV Gottwaldov, charakterizovan v seznamu sbírka salus I. kategorie jako speciální dfievûná skfiínka se stojanem z ryzího stfiíbra a mísami na ovoce (zdobená umûleck mi figurami). Viz Moravsk zemsk archiv v Brnû, fond Obuvnick prûmysl SVIT s. p. Zlín, sign. I/3, inv. ã. 24, kart. 553. 24 Nástolec; stfiíbro, sklo, onyx, v. 81 cm, d. 108,5 cm, h. 45,5 cm; znaãeno: vídeàsk punc pro stfiíbro 800/1000 z 1872 1922, v robní znaãka V. MAYER S 319

delní tabuli, kde jsou vrcholem celkové v zdoby (dekorace), ov em nesmí bránit hostûm v komunikaci a rozhledu. 30 V 19. století zdobily rozmûrné stfiíbrné nástolce hodovní tabule jiï jen pfii v jimeãn ch, zejména reprezentaãních pfiíleïitostech hostitele. Dnes je vnímáme pfiedev ím jako svûdky zaniklého Ïivotního stylu a názorné ukázky v tvarné a fiemeslné kvality v robkû jiï vût inou neexistujících stfiíbrnick ch firem. Studie vznikla v rámci v zkumného úkolu Národního památkového ústavu, fie eného v roce 2012: V zkum, dokumentace a prezentace movitého kulturního dûdictví, VaV 130. 10 Obr. 10. Nástolec, Lond n, 1907, stfiíbro, postfiíbfiená mosaz, mísa v. 10,5 cm, d. 31,7 cm,. 27 cm, podstavec v. 8,9 cm, d. 37,7 cm,. 30,5 cm, vloïka d. 30 cm,. 24,7 cm. Zámek Le ná u Zlína, inv. ã. LA01531abc. (Foto Anna Grossová, 2012). Tento le ensk nástolec, jehoï autorem návrhu byl uãitel vídeàské UmûleckoprÛmyslové koly architekt Valentin Teirich (1844 1876), 25 zhotovil v poslední ãtvrtinû 19. století jin v znamn vídeàsk producent stfiíbrného zboïí, firma Vinzenz Mayer s Söhne, 26 sklenûné ãásti dodal proslul vídeàsk v robce skla J. & L. Lobmayer. V robek byl zfiejmû poprvé pfiedveden na svûtové v stavû ve Vídni roku 1873. 27 Poslední, nejmlad í ukázka, z mobiliáfie zámku Le ná u Zlína (z majetku lechtické rodiny SeilernÛ-AspangÛ), stfiíbrn nástolec vyroben v Lond nû v roce 1907, názornû pfiedstavuje promûnu anglického epergne v dekorativní stojan slouïící pouze k instalaci ovoce a kvûtin. Dle vídeàského dovozového puncu z let 1902 1922 byl zakoupen na území Rakouska-Uherska. Na tradiãním vy ím oválném podstavci spoãívá mísa, obsahující vloïku v podobû mfiíïky. 28 Podstavec s mísou nesou ãtyfii dekorativní noïky komponované z palmet a akantov ch listû. Hladk plá È obou je rytmicky ãlenûn ploch mi vertikálními Ïebry, ozuben okraj mísy lemuje decentní plastick rokokov ornament (mu le, akant, závûs), ve v raznûj í formû se opakující i pfii spodním okraji podstavce. MfiíÏka sv m provedením naznaãuje spí e funkci, která vyhovuje více instalaci ovoce neïli kvûtin. Závûr PfiestoÏe nástolec jako surtout (stfiedová dekorace stolu) slavnostních jídelních tabulí je my - lenkou francouzskou a brzy jeho uïití nabylo obliby i v ostatních ãástech Evropy, jedinou zemí, jejíï stfiíbrníci mu dali charakteristickou a nezamûnitelnou podobu, byla Anglie. Ve stfiední Evropû v ak byly jiï od poãátku jako nástolce vnímány v echny dekorativnû vyhlíïející, na jídelní stûl stavûné pfiedmûty (od podstavcû na karafy na olej a ocet, nádobek na hofiãici a cukr, kofienek, ko íkû na ovoce ãi polévkov ch terin, pfies stojany na ovoce a cukroviny aï po figurální dekorativní instalace, pfiedstavující nejãastûji lovecké, galantní, námofiní ãi mytologické scény). V dobû, kdy byly vídeàsk mi stfiíbrníky zhotoveny i pfiedstavované pfiedmûty z Námû tû nad Oslavou a Le né u Zlína, napsal kustod Rakouského muzea pro umûní a prûmysl ve Vídni (dne ní MAK Museum für angewandte Kunst) Jakob Falke ve své publikaci Die Kunst im Hause následující: Pod názvem nebo urãením nástolce dnes nalezneme na jídelních stolech mísy na kvûtiny a ovoce, vázy a chladiãe, ka ny, chrámy, sochy, ramenné svícny a mnoïství vûcí, které vlastnû nejsou niãím a nemají Ïádné jiné urãení, neï stát na stole k potû ení oka a které by mohly stát na kaïdém jiném místû. 29 Pfii jejich vzniku v ak mûlo b t primárnû pfiihlédnuto k pfiíslu nosti (vztahu) k jí- SÖHNE; inv. ã. LA 01519. Po kozeno, sklenûné podnosy krajních kandelábrû jsou nepûvodní, ãásti plastik jsou olámané. 25 Architekt a spisovatel, absolvent vídeàské akademie v tvarn ch umûní, 1867 se stal kresliãem Rakouského muzea pro umûní a prûmysl, uãil na vídeàské umûleckoprûmyslové kole (od 1868 jako docent a od 1871 jako profesor). Zemfiel ve vûku 32 let. 26 C. k. továrna na v robu zlatého a stfiíbrného zboïí, zaloïená roku 1810 zlatníkem a galanterníkem Vinzenzem Mayerem (26. 3. 1789 Gmünd po 1856). V roce 1842 vstoupil do firmy jeho syn Josef Mayer sen. (1820 VídeÀ po 1900). Roku 1856 byl zaprotokolován název Vinzenz Mayer s Söhne. V roce 1872 vstoupili do firmy Josefovi synové Josef Mayer jun. (1851 1913?) a Franz Mayer sen. (1852 29. 12. 1920). Od roku 1921 podnik vedl Franz Mayer jun. Firma se zúãastàovala pfiehlídek rakouského prûmyslu v Rakouském muzeu umûní a prûmyslu ve Vídni i svûtov ch v stav a spolupracovala s rakousk mi návrháfii, napfiíklad Valentinem Teirichem (1844 aï 1876). 27 LÜTZOV, Carl von (ed.). Kunst und Kunstgewerbe auf der Wiener Weltausstellung 1873. Leipzig : E. A. Seemann, 1875, s. 120; US, Tafelaufsatz. In: FRODL, Gerbert (ed.). Geschichte der bildenden Kunst in Österreich : 19. Jahrhundert. München [u.a.] : Prestel, 2002, kat. ã. 331, s. 600. ISBN 3-7913-2524-8 (nástolec z majetku Hillwood Musea ve Washingtonu v USA). 28 Nástolec; stfiíbro, postfiíbfiená mosaz, mísa v. 10,5 cm, d. 31,7 cm,. 27 cm, podstavec v. 8,9 cm, d. 37,7 cm,. 30,5 cm, vloïka d. 30 cm,. 24,7 cm; znaãeno: WC v tvarovaném orámování, lev, hlava leoparda, písmeno letopoãtu m = Lond n 1907, vídeàsk dovozov punc z 1902 1922; na spodní stranû mísy rytá jména: JRMA DEGENFELD / JSTVÁN DÉNES, STEPHANIE WENCKHEIM; inv. ã. LA01531abc. 29 Viz FALKE, Jakob von, cit. v pozn. 5, s. 335. 30 TamtéÏ, s. 336 338. 320