Tradiãní forma s nov m obsahem kaïdodennosti. K monumentálním architektonick m sochafisk m

Transkript

1 Architektonická plastika a atributy práce Renata SK EBSKÁ 1 V dûsledku ideologického zneuïití v dobû nedávno minulé mûïe tematika práce ve v tvarném umûní evokovat znechucení ãi odtaïitost, pfiípadnû vyvolat otázku, proã se jí opût zab vat, kdyï uï jí bylo dost 1 Novodobé vyuïití atributû práce souvisí se spoleãensk mi promûnami konce 19. a pfiedev ím první poloviny 20. století, kdy rozvoj prûmyslu vyvolal potfiebu znázornûní pracovních profesí a jejich reprezentantû, nejprve formou popisné a moralizující narativnosti. Inspiraãní zdroje pro jejich v tvarné vyjádfiení mûïeme hledat mimo jiné v období antiky a stfiedovûkého umûní, které zejména v portálov ch cyklech pracuje s v znamov m obsahem sochy za pomoci gestick ch a atribuãních symbolû. Sochafiství 19. a 20. století nevûdomû, ale ãasto i zcela vûdomû pracuje s obdobnou symbolikou, pfiebírá formální a tematické atributy a postoje antick ch hrdinû, z nichï dûlá hrdiny váleãné a postupnû hrdiny práce. Dal ím nepopirateln m vlivem je národní uvûdomování a emancipaãní snahy jednotliv ch evropsk ch národû, na které v tvarné umûní reaguje zv en m zájmem o hrdinské báje a mytologii. 2 Zajímavou reflexí hlediska atributû práce ve spojení s m tick mi siláky je sochafiská v zdoba Mûstsk ch jatek v Praze z roku 1895 od âeàka Vosmíka a Bohuslava Schnircha. Jedná se o monumentální pomníkové pojetí jateãn ch volû, které pfiivádûjí na poráïku silní rekové. Právû monumentalita, která dosud náleïela pouze pomníkûm v luãn ch osobností a událostí, je ve spojení s banalitou místa a události, jak mi jsou jatka a poráïka, v na í tehdej í produkci ojedinûlá. DÛleÏit m mezníkem v voje je vznik âeskoslovenské republiky v roce 1918, v jehoï dûsledku se vût ina velk ch mûst pou tí do velkolepého budování. Dochází k rozmachu v stavby správních budov, bankovních domû, ale také uïitkov ch staveb a obchodních center. Nové paláce vyïadují ke zdûraznûní své solidnosti a dûleïitosti sochafiskou v zdobu, nicménû chápanou jako nûco, co je navíc, co je krásné a u lechtilé, ale není pfiímo nezbytné. V poãáteãním období byly sochy v duchu klasicistního cítûní umísèovány vût inou na hlavní fiímsu nebo architráv. Jejich sekulární ráz pfiiná í uvolnûní ikonografie zobrazovan ch námûtû. Bylo zfiejmé, Ïe nelze vycházet ze star ch námûtû a atributû. Nová doba Ïádala vlastní vyjadfiovací slovník, kter m se stal okamïik kaïdodennosti. Tradiãní forma s nov m obsahem kaïdodennosti K monumentálním architektonick m sochafisk m pracím v Praze zasazen m do tradiãního architektonického ãlenûní patfií ãtyfii postavy Josefa Mafiatky na portále budovy Úrazové poji Èovny (1928), symbolizující Hornictví, Stavebnictví, Skláfiství a Kovodûlnictví. 3 Plastiky tvofií harmonick celek s budovou. Nové jsou postavy dûlníkû v pfiirozeném postoji a s atributy své profese. V podobném duchu jsou i dal í autorovy sochy Obilnictví, Textilnictví, Hutnictví a Kovodûlnictví na budovû ministerstva Ïeleznic. Zajímav m pojetím se vyznaãují Ïenské postavy Obilnictví a Textilnic- Autorkou v ech fotografií je R. Skfiebská. Obr. 1. Praha, budova poboãky b valé Brnûnské banky, autor Karel Dvofiák, Reliéfy s tematikou venkova a prûmyslu jsou zpracovány ne jako sociální kritika, ale idylická vize. tví, oznaãené nejen atributy vlastními pfiíslu n m oborûm, ale také vnitfiním pojetím. Na jedné stranû venkovské dûvãe s irok m a vyklenut m hrudníkem, mozolnaté ruky, s postavou vztyãenou k slunci, které rozehrává jeho pohled a zapaluje jeho líce, na druhé stranû úzk hrudník mûstské dûlnice, postavy nach lené, jemn ch prstû, prohublé tváfie a melancholického pohledu. 4 1 Pfiíspûvek vznikl v rámci fie ení v zkumného úkolu ã.401.cílem dílãího úkolu je zdokumentování plastik a objektû s tematikou práce od konce 19. století do 60.let 20.století a jejich vyhodnocení po stránce architektonické, ikonografické, umûlecké, historické i sociologické. Téma dosud nebylo v âeské republice komplexnû zpracováno. Jedná se pfiedev ím o terénní prûzkum, v jehoï rámci bylo dosud zdokumentováno 96 objektû a 235 plastik a reliéfû. Teoretická ãást se zab vá formálním rozborem a promûnami stylu od antick ch alegorií pfies civilismus aï po socialistick realismus. 2 Tvorba Josefa Václava Myslbeka. 3 Emanuel SIBLÍK: Josef Mafiatka, Jan tenc, Praha 1935, s TamtéÏ. 444

2 Obr. 2. Praha, budova b valé Úrazové poji Èovny, autor Josef Mafiatka, sochy Hornictví, Stavebnictví, Skláfiství a Kovodûlnictví, Postavy jsou v pfiirozeném postoji, s atributy své profese. Obr. 3a, 3b Pardubice, obchodní pasáï, autor Karel Dvofiák, sochy z roku Posun k místní tradici je patrn pfiedev ím v postavû rybáfie s ko em kaprû. Obr. 4. Hradec Králové, budova b valého Steinského domu, autor Karel Dvofiák, reliéf z roku Alegorie textilního prûmyslu podaná dynamickou zkratkou s typick m autorov m zjednodu ením formy. Okouzlení v edností a modernitou Civilní námûty se do 20. let 20. století stfiídají s tradiãním pojetím vycházejícím z antické mytologie. Pro poãátky civilismu v âechách je typické téma mûsta a venkova, nikoliv jako sociální kritika, ale spí e jako modernistické okouzlení. V raznou osobností, která pracuje s tematikou sociálního civilismu, je Karel Dvofiák. Jeho sochy, jeï patfií do oblasti námûtû v edního dne, vznikly vût inou v letech Na reliéfech praïské poboãky Brnûnské banky ( ) jsou jak témata ze Ïivota venkova, tak z prûmyslové v roby. Zajímavou promûnou námûtu smûrem k zájmu o místní tradici je sochafiská v zdoba na prûãelí obchodní pasáïe v Pardubicích, kde sochy pfiedstavují obchod, Ïelezáfisk prûmysl, textilnictví a truhláfiství. JestliÏe na portále paláce Adria v Praze ( ) se jedná o postavu námofiníka personifikujícího zámofisk obchod, v Pardubicích je to postava místního rybáfie s ko em kaprû. 5 Od téhoï autora jsou na nároïí gremiální koly na Vinohradech umístûny sochy krejãího, pokladníka, kamelota a kovodûlníka. protoïe novinky do svûta nerozná í na sv ch okfiídlen ch útl ch nohou Merkur, ale kfiiãí je do ulic do ochraptûní kamelot 6 Je tu také icí stroj a krejãovská panna, psací stroj a v tisk novin z tiskafiského stroje nové vûci, které mají v sochafiství zaujmout místo. Dvofiák pro vyjádfiení v ední skuteãnosti volí jednoduché tvary. Mûsto, jeho Ïivot, obchod, promûna stylu se stávají souãástí jeho v zdoby. 7 Okouzlení moderní dobou a technick mi vymoïenostmi, jak bylo naznaãeno ve tvorbû Karla Dvofiáka, lze vysledovat v fiadû prací dal ích autorû v ãesk ch zemích. 8 Hodnota práce a rodiny Souãasnû s tematikou okouzlení se objevuje solidnûj í, nadãasové a hojnû zastoupené téma práce a rodiny pracující ve prospûch prosperity státu. Nejãastûji tvofií v zdobu bankovních domû a spofiitelen. K v jimeãn m pracím patfií napfiíklad reliéf z dne ní Komerãní banky v Náchodû od Bfie- 3a tislava Bendy ( ). Reliéf z kamene je vûnován v jevûm ze soudobého Ïivota, zpodobàuje postavy, jeï symbolizují jednotlivá odvûtví míst- 5 Na paláci Adria je od Karla Dvofiáka rovnûï postava Îneãky/Zemûdûlství, od Jana tursy Mofieplavba a dále jsou zde sochy od Bohumila Kafky a Otto Gutfreunda. Viz NPÚ ÚOP v hlavním mûstû Praze, inv. ã. 7557, archiv 107; Jifií ÎIVN : Restaurátorská zpráva Jungmannova ulice Adria, Jaromír PEâÍRKA: Karel Dvofiák, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umûní, Praha 1955, s b 4 7 Zajímav m srovnáním rozdílného pojetí a pfiístupu je práce Karla Dvofiáka a Bedfiicha Stefana v Hradci Králové (reliéfy na Ulrichovû námûstí). DvofiákÛv reliéf je alegorií prûmyslu regionu podanou dynamickou zkratkou s typick m zjednodu ením formy. StefanÛv reliéf je moderní monumentální alegorií, která svou ãistou a ãásteãnû zdrïenlivou formou dává dílu nádech noblesy a klasicizující krásy. 8 Za zmínku urãitû stojí v zdoba spofiitelny v Tfieboni od Josefa Bílka, kter zde opût pracuje s regionální tematikou rybáfi s kaprem nebo práce Josefa DrahoÀovského v Turnovû, jehoï reliéfy s tematikou v roby perkû jsou svébytn m dokladem tradice regionu. 445

3 5 6b 6a ního prûmyslu a oslavují rodinn Ïivot. Rozvinut smysl pro charakteristiku a dûj je tu harmonizován s pádn m skulpturálním ztvárnûním, v pojetí postav a tváfií, vûcí a drapérií uplatàuje se strohá objektivita, vyjádfiená urãitostí tvarû. 9 Dal í mimofiádnou prací jsou pro svou v tvarnou ãistotu a eleganci dva reliéfy s tematikou prûmyslu, zemûdûlství a rodiny na Mûstské spofiitelnû v Pfierovû (dnes Komerãní banka) z roku 1926 od Josefa Kubíãka. Rustikální a silnû osobité pojetí pfiiná ejí plastiky Franty Úprky ve Fr dku-místku. 10 Orozmanitosti v razov ch a v tvarn ch moïností svûdãí v zdoba domu U HavlíãkÛ v Náchodû od Jaroslava Horejce. Jedná se o sedm reliéfû znázoràujících jednotlivá fiemesla (kováfi, tkadlec, soustruïník aj.) zasazen ch do balkónov ch zábradlí, které v tvarnou zkratkou a precizností pfiipomínají spí e autorovy broïe ve stylu art deco. Maskulinum prûmyslu Z tematického hlediska je zajímavá situace na Moravû, kde proti sobû stojí oblast zemûdûlská a prûmyslová, které se v raznû odráïejí ve svébytném regionálním sochafiském pojetí. Pro prûmyslové oblasti se stává nejvíce zpodobàovanou postavou ten, kdo je u zrodu bohatství: dûlník, hutník nebo horník. V Ostravû je v raznou osobností Augustin Handzel, kter je autorem sochafiské v zdoby na budovû b valé Revírní banky. Jedná se mimo jiné o postavy dûlnické matky s dítûtem a horníka (1925). Uzavfiená a strohá forma evokuje práce Constantina Meuniera. Dal í jeho mimofiádnou prací jsou sochy havífiû a taviãû pro budovu paláce Elektra z let Postavy polonah ch mu- ÏÛ nemají nic spoleãného s m tick mi hrdiny. Jsou to muïi, ktefií znají tvrdou práci, tak jak je autor poznal v hornick ch koloniích. Jeho sochy jsou syrovou a realistickou ukázkou dobového sociálního cítûní bez pfiíkras. Horník se pfiedev ím pro Ostravsko stal synonymem zdej ího prûmyslu. 11 M tus venkova a role Ïeny Dal ím z ãast ch témat je venkovsk Ïivot. Tvorba podmínûná lidov mi povûstmi je ov em mnohem více idylickou fikcí neï v pfiípadû prûmyslového tématu. M tus zdravého a pracovitého venkovana hrál v znamnou roli v období 19. století a jeho v znam se nezmûnil ani ve 20. století, kdy se do ikonografie práce více prosazuje postava dûlníka. Sochafii v zemûdûlsk ch regionech, zejména Hané a jiïní Moravy, zpodobàují postavy oráãû, Ïneãek, rolníkû a symboliku prací spojen ch s pûdou. Nejãastûji se v ak jedná o Ïenskou postavu, od antické bohynû Cerés aï k personifikaci pfiedstavující úrodnou a Ïivotodárnou zemi, pojaté jako venkovské dûvãe, nejãastûji se srpem a snopem klasû. Obr. 5. Hradec Králové, budova b valého editelství drah, autor Bedfiich Stefan, reliéf z roku Moderní monumentální alegorie Ïelezniãní dopravy. Antiku a moderní svût evokují postavy Merkura a Ïeny s atributem lokomotivy nad centrálním motivem zemûkoule. Obr. 6a, 6b. Ostrava, palác Elektra, autor Augustin Handzel, Postavy havífiû a taviãû jsou v autorovû pojetí realistickou dobovou sociologickou sondou. 9 Jifií KOTALÍK: Bfietislav Benda, Odeon, Praha 1982, s Místek, Hlavní tfiída ãp. 133, b valá Národní záloïna Místecká. Základní kámen byl poloïen v roce 1927, autorem pozdnû konstruktivistické budovy byl praïsk architekt Bohumil Hübschmann. Na prûãelí stavby se nacházejí ãtyfii figury v lidov ch krojích na téma Jak stafií spofiívali od Franty Úprky. Petr JU ÁK: Fr dek-místek, Muzeum Beskyd, Fr dek-místek 2002, s V Ostravû je fiada dal ích velmi kvalitních prací, napfiíklad sochafiská v zdoba fieditelství BáÀské a hutní spoleãnosti od Josefa Kubíãka. Tematika prûmyslu není na Moravû omezena pouze na Ostravsko. V 50. letech minulého století vznikl velmi kvalitní reliéf pro firmu Meopta v Pfierovû od Josefa Bajáka (1955), znázoràující v robní proces optické dílny. 446

4 7 8 9 Obr. 7. Ostrava, b valá budova uhelné spoleãnosti Severní dráhy Ferdinandovy, autor Karel Lauda, reliéf Stvofiení uhlí, osazen Básnická promûna cesty uhlí od jeho stvofiení aï po tûïbu. Obr. 8. Náchod, budova b valé spofiitelny, autor Bfietislav Benda, Reliéf prezentuje regionální prûmyslovou v robu a rodinn Ïivot. Solidnost a prosperita spoleãnosti zaloïené na principu práce a rodiny je umocnûna v tvarn m pojetím, které je jednoduché, bez zbyteãn ch detailû. Obr. 9. Pfierov, b valá spofiitelna, autor Josef Kubíãek, reliéfy z roku Tematika regionálního prûmyslu (strojírenství), zemûdûlství a spofiivosti (vãelí úl) je podána ve v tvarnû ãistém a elegantním pojetí. Opût se setkáváme s rûzn m pojetím, od antikizující alegorie úrody Josefa Kubíãka na dne ním Hutním projektu v Brnû pfies klasicizující v raz postav Julia Pelikána na dne ní budovû KB v Olomouci aï po rustikální ztvárnûní Karla Lenharta v Olomouci. Postupnû dochází k propojení práce zemûdûlce a dûlníka. Jedná se o zjevnou snahu harmonicky spojit obû sféry, prûmysl a zemûdûlství, prostfiednictvím více postav nebo reliéfu. 12 Stejn princip je uplatàován v symbolice muïe a Ïeny, opût spojen ch v jeden princip pracující rodiny. Tematika a pfiedev ím její provedení je zajímavé rovnûï z pohledu genderov ch studií, protoïe Ïenû je témûfi vïdy pfiisouzena role Èastné matky a opatrovnice, tedy pokraãování v biblické linii chápání Ïenské role. JestliÏe se zab vá konkrétní prací, je to nejãastûji sbûr ovoce, klasû, pozdûji jako úfiednice nebo hospodyàka pfiiná í své úspory do spofiitelny a podobnû. Îena má ãasto lehãí práci neï muï, opût v linii tradicionalistického rozdûlení rolí mezi muïe a Ïenu. Poetika práce Dva reliéfy s námûtem práce, které se svou v tvarnou a pfiedev ím v razovou kvalitou vymykají bûïné produkci, jsou monumentální díla odli n ch autorû vzniklá v rûzn ch obdobích, a pfiesto sv m zpûsobem stejná. První z nich je reliéf Karla Laudy Stvofiení uhlí, mohutn kamenn vlys, komponovan pro prûãelí správní budovy uhelné spoleãnosti Severní dráhy Ferdinandovy v Ostravû (osazen 1940). Jedná se o básnicky pojatou komposici na motiv âasu, alegorizovaného letící Ïenskou postavou, ukládající do zemû Ïivoucí stvol kapradiny, která kamení prací vûkû. Zákonem promûny v prûbûhu milionû let kapradiny, pfiesliãkové lesy a plavunû, pfietváfiející se v uhlí, se ukládají ve vrstvách a zlomech a jsou dob vány horníkem, rubajícím v leïe v nízké tole. Dílo je syntézou objektivní skuteãnosti, v tvarnû pfiehodnocující dlouh pochod promûny pravûk ch lesû, v podobû uhlí opût objeven ch a dob van ch ãlovûkem. 13 Druh m reliéfem, kter má mnoho spoleãného s básnickou a poetickou promûnou tematiky práce, pfiestoïe vznikal aï v letech , je dílo Vincence Makovského pro plastickou v zdobu prûãelí novostavby ãistírny vody ve Vítkovû-Podhradí ve Slezsku. 14 Moto zadání Voda v na em Ïivotû, znûjící spí e jako titul vûdecko-odborného pojednání neï budoucí monumentální sochafiské realizace, pfiivedlo Vincence Makovského k lyricko-epickému pojetí rozmûrného díla. V soustavû reliéfû umûlec v procesu nûkolikaleté tvûrãí práce dospûl k jakési sochafiské poemû o vodû. Jedno z posledních dûl Vincence Makovského nalezlo místo v krajinû uprostfied lesnat ch kopcû a prosvûtlen ch strání, místo vzdálené prûmyslov ch i kulturních center zemû i hlavních komunikací. Vy- 12 Napfiíklad reliéf Josefa kody na dne ní Komerãní bance v Hradci Králové. Jedná se o práci z roku 1931, na níï jsou znázornûni dûlník, úfiedník a rolník. 13 Jan TOME : Jan Lauda, ORBIS, Praha 1952, s Jifií HLU IâKA, Jaroslav MALINA, Jifií EBEK: Vincenc Makovsk, Nadace Universitas Masarykiana, Akademické nakladatelství CERM, Masarykova univerzita, Nakladatelství a vydavatelství NAUMA, Vysoké uãení technické, nakladatelství VUTIUM, Brno 2002, s

5 Obr. 10. Praha, b valá Mûstská jatka, autofii âenûk Vosmík, Bohuslav Schnirch, Monumentální pomníkové pojetí jateãn ch volû, které pfiivádûjí na poráïku silní rekové. Právû monumentalita, která dosud náleïela pouze pomníkûm v luãn ch osobností a událostí, ve spojení s banalitou místa a události, jak mi jsou jatka a poráïka, patfií v na í tehdej í produkci k ojedinûl m. Obr. 11. Vítkov-Podhradí (okres Opava), reliéf ãistírny vody, autor Vincenc Makovsk, Monumentální lyricko-epická poema o vodû a jejích podobách. Obr. 12. Turnov (okres Semily), budova b valé brusírny drahokamû, autor Josef DrahoÀovsk, Reliéfy s tematikou v roby perkû, jsou svébytn m dokladem tradice regionu, efektním prvkem je Ïena zálibnû pozorující perk v zrcadle. staveno slunci, vûtru a pfiívalûm de tû vypráví pfiíbûh o vodû. Ve dvoudílném reliéfním polyptychu, ãi spí e v jakémsi polyekranu se v bezprostfiedním sousedství stfiídají celkové zábûry s detaily, sousedí zde velk formát s mal m, vysok reliéf s nízk m, pfiiãemï nûkteré reliéfní desky vystupují, zatímco jiné jako by se sv m obrazn m sdûlením ustupovaly do pozadí. Aãkoliv se fiád znaãnû rozmûrného díla dosti dûslednû podfiizuje symetrickému rozvrhu skladby, o úloze jednotliv ch reliéfû v infrastruktufie v tvarného komplexu rozhoduje jejich obsahové poselství. Konfrontuje se tu dramatick Ïivel (Boufie, Jaro na fiece) s lidsk m údûlem (Vorafii, Dudák plynoucí po vodû), ale své místo tu má i apoteóza souïití ãlovûka s pfiírodou. Autorovy soukromé záïitky a asociace z dûtství se tu prolínají s inspirací lidovou poezií (V irém poli studáneãka, Zabit dudáãek, Proã kalino v struze stojí ) i s pfiedstavami pov tce historick mi (Kozák). 15 V luãnost obou prací, která je dle mého názoru preciznû vyjádfiena citovan mi autory, je právû v promûnû tematiky práce a pracovní ãinnosti od neosobního, oslavného nebo naturalistického pojetí pfies civilní a realistické ztvárnûní aï k básnické vizi. Závûr PfiestoÏe systematická dokumentace je tû není dokonãena a v Ïádném pfiípadû vyhodnocena, lze jiï nyní konstatovat dílãí poznatky. Pro vût inu autorû je typické postupné opou tûní obecn ch alegorií nebo antick ch boïstev. Do popfiedí zájmu se dostává prost ãlovûk a motiv kaïdodennosti, ale také inteligence zpodobàovaná postavami úfiedníkû nebo vûdcû; s tûmito námûty pracují sochafii sociálního umûní pfiedev ím ve 20. letech 20. století. Tento trend je postupnû ve 30. letech minulého století opou tûn, ale v regionech pokraãuje s urãitou setrvaãností dále. Na celém území ãesk ch zemí vznikají díla osobitá a invenãní, ale také jednoznaãnû epigonská. Obdobím, které pracovnímu motivu paradoxnû velmi ublíïilo, jsou 50.léta 20.století, kdy dochází k oficiálnímu preferování témat práce. Vzniká fiada agitek a politicky motivovan ch dûl, ale také kvalitní jednotliviny. V 60. letech 20. století, také v dûsledku ãásteãného politického uvolnûní, mizí zájem o danou tematiku. K jejímu vzkfií ení dochází ve druhé polovinû 80. let, kdy mladí, pfiedev ím regionální umûlci zaãínají b t opût unaveni velk mi tématy a vracejí se k obyãejnému ãlovûku, jeho práci a k v luãnosti dané lokality. Je nutné fiíci, Ïe podobn v voj postihl také malífiství. 16 Tematika práce byla více ãi ménû erudovanû zpracována v rámci sociálního umûní. Vznikla fiada kvalitních monografií jednotliv ch autorû, ale dosud nebyl zpracován na základû systematického terénního prûzkumu komplexní soupis a následné objektivní zhodnocení dané v tvarné produkce, která v sobû zahrnuje i práce mimofiádné kvality zasluhující pfiíslu nou památkovou ochranu. 15 TamtéÏ, s Dílãí ukázky malífiství s pracovní tematikou jsou jiï nyní zahrnuty v rámci v zkumu. Jedná se o autory s vazbou na Moravu regionálního (Jan Pinkava) i celorepublikového v znamu (Max vabinsk ). Komplexní pojetí problematiky v ak není vzhledem k její obsáhlosti moïné. Bylo by urãitû zajímavé postupnû zpracovat rovnûï tuto oblast. 448