1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH

1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní plán Vělopolí je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Obcí Vělopolí a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o., dne 12.2.2007. Zadání Územního plánu Vělopolí bylo schváleno Zastupitelstvem obce Vělopolí dne 25.9.2008. Pro zpracování Územního plánu Vělopolí byla použita územně plánovací dokumentace a podklady: - Územní plán obce Vělopolí, schválen Obecním zastupitelstvem dne 10.11.1998; - Změna č. 1 Územního plánu obce Vělopolí, schválena Zastupitelstvem obce Vělopolí dne 30.5.2002; - Změna č. 2 Územního plánu obce Vělopolí, schválena Zastupitelstvem obce Vělopolí dne 30.5.2002; - Průzkumy a rozbory pro ÚP Vělopolí (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2007); - Zadání Územního plánu Vělopolí, schváleno Zastupitelstvem obce dne 25.9.2008; - Politika územního rozvoje ČR, schválená usnesením vlády č. 561 ze dne 17.5.2006; - Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh, schváleného usnesením vády ČR ze dne 25.3.2002, č. 298; - Změna č. 1 ÚPN VÚC Beskydy, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12.12.2006; - Změna č. 2 ÚPN VÚC Beskydy, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1, ze dne 12.9.2006; - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929, ze dne 20.7.2009; - Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001), schválený usnesením vády ČR ze dne 25.3.2002, č. 298; - Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1, ze dne 12.12.2006; - Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1, ze dne 12.9.2006; - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04, ze dne 24.8.2004; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FIFE, a.s, září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004; - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odra, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25.9.2003; - Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10.6.2004; 1

- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004; - Mapy ložiskové ochrany - Kraj Moravskoslezský (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha, aktualizace listopad 2006); - Mapy svahových deformací na území Moravskoslezského kraje (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha, aktualizace 2005); - Mapy poddolovaných území - Moravskoslezský kraj (MŽP - Česká geologická služba - Geofond, Praha, aktualizace září 2005); - Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR ; - Návrh regionálního ÚSES České republiky - ÚTP (Společnost pro životní prostředí Brno, 1996); - Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris 2007); - Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2006); - Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; 2

1.2 OBSAH A ROZSAH ELABORÁTU Územní plán Vělopolí obsahuje: Návrh Územního plánu Vělopolí Odůvodnění Územního plánu Vělopolí Návrh Územního plánu Vělopolí obsahuje: Textovou část Grafickou část, která obsahuje výkresy v měřítku 1. Základní členění území 1 : 5 000 2. Hlavní výkres 1 : 5 000 3. Doprava 1 : 5 000 4. Vodní hospodářství 1 : 5 000 5. Energetika a spoje 1 : 5 000 6. Veřejně prospěšné stavby,opatření a asanace 1 : 5 000 Odůvodnění Územního plánu Vělopolí obsahuje: Textovou část Grafickou část, která obsahuje výkresy v měřítku 7. Koordinační výkres 1 : 5 000 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 9. Širší vztahy 1 : 25 000 Výkres č. 1. Základní členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranic zastavěného území a zastavitelných ploch. Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení ploch s rozdílným využitím, koncepci uspořádání krajiny, vymezení ploch pro dopravu, vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch. Výkres č. 3. Doprava obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu. Výkres č. 4. Vodní hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky vodního hospodářství. Výkres č. 5. Energetika, spoje obsahuje návrh řešení problematiky energetiky a spojů. Výkres č. 6. Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle 170 stavebního zákona nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo dle 101 stavebního zákona. Výkres č. 7. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle 26 odst. 1 stavebního zákona. Výkres č. 8. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení. Výkres č. 9. Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000 zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí. 3

1.3 HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE Územní plán Vělopolí je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb.) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Plochy přestavby vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území nejsou tímto územním plánem vymezeny. Dále jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V červnu roku 2007 byly zpracovány průzkumy a rozbory pro Územní plán Vělopolí. Jejich cílem bylo získání údajů o současném stavu území, problémech území a rozvojových záměrech. Na základě těchto průzkumů a rozborů byl vypracován návrh zadání Územního plánu Vělopolí, který byl projednán dle 47 stavebního zákona a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Vělopolí, dne 25.9.2008. Na základě schváleného zadání byl v únoru 2009 zpracován Územní plán Vělopolí. Řešeným územím Územního plánu Vělopolí je katastrální území Vělopolí, které tvoří správní území obce Vělopolí. Celková rozloha řešeného území je 299 ha. Územní plán Vělopolí byl upraven dle Pokynů pro úpravu územně plánovací dokumentace ÚP Vělopolí, vzešlých na základě výsledku společného jednání, zpracovaných Ing. Danielem Stefkem (Městský úřad Třinec, odbor stavebního řádu a územního plánovaní) ze dne 14.9.2009. 4

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM 2.1 ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ Obec Vělopolí leží ve východní části Moravskoslezského kraje. Ze severu sousedí s k.ú. Horní Žukov a k.ú. Dolní Žukov, z východu s k.ú. Ropice, z jihu s k.ú. Střítež a k.ú. Hnojník, a ze západu s k.ú. Třanovice. Vělopolí náleží do správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Třinec, pověřeným obecním úřadem je také Třinec, stavební úřad a matriční úřad pro obec Vělopolí je v Hnojníku, finanční a katastrální úřad je v Třinci a pozemkový úřad, okresní soud, celní úřad a vojenská správa jsou ve Frýdku-Místku. Obec Vělopolí náleží do Sdružení obcí - povodí Stonávky. V obci není žádné občanské vybavení z oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče apod. Dojížďka obyvatel Vělopolí za těmito zařízeními směřuje do Hnojníku a blízkých měst - Českého Těšína, Třince, Frýdku-Místku, kam převážně obyvatelé dojíždějí současně i za prací. Hlavní funkcí obce Vělopolí je funkce ubytovací. Obcí Vělopolí neprochází žádné významné komunikace ani nadřazené sítě technické infrastruktury, kromě VVN 5691-5692 (2 x 110 kv) Nošovice - Ropice. Obec Vělopolí se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany dle ustanovení 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Celé správní území obce Vělopolí zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc: - výstavba souvislých kovových překážek (100 m x 20 m a více) - výstavba větrných elektráren, stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření V tomto území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem omezena nebo zakázána. Na celém správním území je zájem Ministerstva obrany posuzován i z hlediska povolování níže vyjmenovaných druhů staveb dle ustanovení 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc. - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlost. komunikací, silnic I., II. a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice..) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) 5

2.2 POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením vlády české republiky č. 929 ze dne 20. července 2009. Upřesnění bude provedeno v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které však dosud nejsou vydány. Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 je nutno respektovat zařazení obce Vělopolí do OB2 Rozvojové oblasti Ostrava a Rozvojové osy OS 13 Ostrava-Třinec-hranice ČR. OB2 Rozvojová oblast Ostrava důvody vymezení: Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jako i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. Úkoly pro území plánování: Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. OS13 Rozvojová osa Ostrava-Třinec-hranice ČR/Slovensko (-Čadca) důvody vymezení: Území ovlivněné hustým urbanizovaným osídlením s centry Třinec a Jablunkov, železniční tratí č. 320 v úseku Český Těšín-Mosty u Jablunkova-hranice ČR/Slovensko (III. tranzitní železniční koridor); v úseku Třanovice-Jablunkov-hranice ČR/Slovensko je rozvojovým záměrem kapacitní silnice. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Řešeného území se dotýká pouze část úkolů formulovaných pro územní plánování v Politice územního rozvoje ČR 2008. Obce Vělopolí se může dotknout zvýšený zájem o plochy pro obytnou výstavbu s ohledem na poměrně krátkou dojížďkovou vzdálenost do průmyslové zóny Nošovice. V rámci SO ORP Třinec se na nižší stabilitě osídlení se podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktorů navazující na vysokou míru nezaměstnanosti, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, dopravní, částečně obslužná a rekreační. Obec Vělopolí je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním a spolkové činnosti. Otázkou je nakolik se na území obce mohou projevit suburbanizační tendence okolních měst - Třince, Českého Těšína, Frýdku-Místku, ale i vzdálenějších obcí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Třanovice). 6

Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Třinec a širší srovnání počet částí / výměra km 2 / obyvatel na SO ORP obcí katastrů částí obec km 2 obyvatel obec obec část.o. km 2 Třinec 12 24 24 2,0 235 19,6 55 718 4 634 2 322 237 srovnávací průměry spádových obvodů ORP MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,3 56813 4180 2006 230 ČR 30,5 63,0 72,8 3,5 382,8 15,4 44727 1 661 690 132 Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007 Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Třinec je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení, značný počet obcí s rozptýlenou zástavbou, výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje a dopravním zatížením) a vysokým rekreačním potenciálem blízkého okolí. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a problémy v oblasti životního prostředí. Posílení zejména hospodářského pilíře je tak nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje území. Jeho posílení je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací. Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu. 2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU VĚLOPOLÍ S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM Správní území obce Vělopolí je součástí území řešeného územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Územního plánu velkého územního celku Beskydy (návrh schválen usnesením vády ČR ze dne 25.3.2002, č. 298. Jeho Změna č. 1 byla schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12.12.2006 a jeho Změna č. 2 byla schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne 12.9.2006). Pro území obce Vělopolí vyplývá požadavek respektovat závaznou část platného Územního plánu velkého územního celku Beskydy - respektovat ochranu přírodně hodnotného území a současně chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry Hradiště, chráněné ložiskové území Hradiště a chráněné ložiskové území Čs. části Hornoslezské pánve. 7

3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VĚLOPOLÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ NA ÚPRAVU ÚZEMNÍHO PLÁNU VĚLOPOLÍ NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKU SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA Zadání územního plánu Vělopolí bylo zpracováno v souladu s 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a projednáno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Požadavky schváleného Zadání územního plánu Vělopolí jsou splněny. Kromě ostatních požadavků byl splněn také požadavek oddílu D) bodu 8 na vymezení biocentra v lokalitě Godula v rozsahu biocentra regionálního a propojeno s lokálním biocentrem v lokalitě Běrnotí. Upozorňujeme, že ve platném ÚPN VÚC Beskydy ani v projednávaných ZÚR MSK není tento záměr obsažen a chybí vazba na vymezení regionálních prvků ÚSES dle platné a projednávané dokumentace. Údaje o splnění pokynů na úpravu Územního plánu Vělopolí na základě výsledku společného jednání podle stavebního zákona Na základě koordinovaného stanoviska KÚ MSK byly vyřazeny zastavitelné plochy Z23, Z24, Z26, Z27 a Z28. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec byl zmenšen rozsah zastavitelných ploch označených: Z1, Z2, Z3, Z4, Z8, Z11, Z12, Z13, Z16, Z19, Z22, Z25, Z29, Z34, Z36, Z39, Z41, Z47, Z55, Z56, Z59, Z60, Z62, Z65, Z66, Z68, Z69, Z70, Z74 a Z75. Nebyl respektován požadavek na zmenšení plochy označené Z43 vzhledem k tomu, že na této ploše již byl vydán souhlas s umístěním a provedením stavby. Dále byl na základě toho stanoviska stanoven pro výše uvedené zastavitelné plochy přípustný počet rodinných domů. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec byly vyřazeny zastavitelné plochy označené: Z6, Z7, Z9, Z10, Z14, Z18, Z20, Z21, Z23, Z24, Z26, Z27, Z28, Z30, Z31, Z32, Z33, Z35, Z37, Z38, Z40, Z48, Z49, Z50, Z52, Z53, Z54, Z57, Z58, Z61, Z63, Z67, Z71, Z72, Z73 a Z76. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec, odboru životního prostředí a krajiny, byl pro většinu jednotlivých zastavitelných ploch stanoven počet rodinných domů, který lze umístit na plochu. S ohledem na toto omezení bude v území realizováno na zastavitelných plochách vymezených ÚP Vělopolí cca 50 rodinných domů, což téměř přesně odpovídá odhadu provedeném v kapitole 4.1 Sociodemografické podmínky. Převis nabídky zastavitelných ploch tak téměř nebyl vytvořen. Nebyl respektován požadavek Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec aby plochy smíšené obytné (SO) byly v ÚP Vělopolí zařazeny jako pozemky bytové individuální nebo pozemky bytové rozptýlené. Územní plán řeší zařazení pozemků do ploch. Zpracovatelem ÚP Vělopolí byly zvoleny plochy smíšené obytné v souladu s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a s ohledem na tradiční využívání venkovské zástavby. 8

V souladu s touto vyhláškou byly upraveny názvy ploch: plochy neurbanizované zemědělské (NZ) na plochy zemědělské (Z), plochy neurbanizované lesní (NS) na plochy lesní (L), plochy neurbanizované přírodní (NP) na plochy nezastavěné smíšené (NS), plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) na plochy přírodní územního systému ekologické stability (ÚSES) 4. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územní plán Vělopolí byl zpracován bez konceptu řešení a bez variant. Předpoklady a možnosti rozvoje obce jsou ovlivněny jak faktory, které nelze z pozice územně plánovací dokumentace ovlivnit (jedná se především o přírodní podmínky, historický urbanistický vývoj obce a širšího území apod.) tak faktory, které lze územně plánovací dokumentací koordinovat a navrhnout způsob jejich řešení. Územní plán je vhodným nástrojem pro regulaci využití území, především nabídku ploch pro výstavbu bytů, které umožní zvyšovat počet obyvatel ve správním území obce. S vymezením ploch pro výstavbu ale současně souvisí vymezení vhodných ploch občanského vybavení a stanovení požadavků na ochranu přírody a krajiny, včetně ochrany zemědělsky obhospodařované půdy. Kvalitní životní prostředí je jedním z významných faktorů ovlivňujících rozhodování obyvatel o případné výstavbě bytů v řešeném území. 4.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Pro řešené území, s ohledem na jeho širší podmínky a předpokládaný demografický vývoj, tj. růst počtu obyvatel do roku 2020 na cca 300 obyvatel je možno reálně uvažovat: 1) S odpadem cca 5 bytů do r. 2020 (ve všech formách, především přeměnou na druhé bydlení - demolice budou tvořit pouze malou část odpadu), tj. s poměrně nízkou intenzitou odpadu 0,3-0,4 % ročně z celkového výchozího počtu bytů. Nízká intenzita odpadu bytů pramení z růstu nákladů na bydlení a lepší údržby. 2) S potřebou cca 5 bytů pro zlepšení úrovně bydlení do roku 2020. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Tato potřeba, však nemusí být plně uspokojena, je možné očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb. 3) Pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel je možno uvažovat s cca 20-40 byty do r. 2020. Odhad je poměrně obtížný, nelze vyloučit ani zájem hromadných komerčních investorů o lokalizaci nové bytové výstavby v obci. Odhadovaný počet nově získaných bytů v řešeném území (po redukci na úroveň koupěschopné poptávky, ale současně se zohledněním širší poptávky) je cca 25-45 nových 9

bytů v období do r. 2020. U menší části (cca 5-10 bytů) je možno předpokládat jejich získání bez nároku na nové plochy (vymezené územním plánem jako návrhové), tj. formou - nástavby, přístavby, změny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod. Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky je potřeba zabezpečit převahu nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, minimálně o 50 %, vhodný je převis až o 100 %. Ne všechny pozemky, které územní plán navrhne k zástavbě budou takto využitelné ať už z důvodů majetkoprávních či jiných, tj. v době zpracování územního plánu neznámých faktorů. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec - část obce obyvatel bytů úbytek bytů rok 2009 2020 2009 2020 do r. 2020 Vělopolí 260 300 75 100 5 nových bytů do r. 2020 druhé bydlení v bytových v rodinných obytných jednotek obec - část obce domech domech Vělopolí (0) (20-40) Vělopolí 0 25-45 50 55 Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. V obci nejsou bytové domy. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 5 bytů se realizuje zejména formou odpadu trvale obydlených bytů. 4.2 KONCEPCE ROZVOJE OBCE, KRAJINNÝ RÁZ Navržená urbanistická koncepce navazuje na stavební vývoj obce. Stávající urbanistickou strukturu doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a ploch navazujících na zastavěné území. Vymezeny jsou především zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu a zařízení související s obytnou funkcí, dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro rozvoj drobné výroby, výrobních služeb a případný rozvoj zemědělské výroby. V rámci dopravní obsluhy území bylo řešeno odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a na doplnění komunikací v lokalitách vymezených pro novou zástavbu. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Navržené zastavitelné plochy představují plochy smíšené obytné, určené pro pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci, občanského vybavení, pozemky veřejných prostranství, související dopravní a technickou infrastrukturu. Přípustná je nerušící výroba a služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Stávající zařízení občanského vybavení zůstávají beze změny. Jedná se o plochu Obecního úřadu, ve kterém kde je také umístěna Knihovna a víceúčelový sál. Současně je v této ploše objekt firmy VIKRA (nevýrobní služby). Plocha občanského vybavení - sportu v centru obce, za Obecním úřadem, je respektována. Nová plocha občanského vybavení je navržena naproti Obecního úřadu. Většina zařízení občanského vybavení je provozována v rodinných domech, nebo na pozemcích rodinných domů. V obci není v současné době žádný výrobní areál. Pro rozvoj výroby, skladování a výrobních služeb se nenavrhuje žádná zastavitelná plocha. K využití pro podnikatelské aktivity zůstává zachována plocha bývalého zemědělského areálu - bývalého kravína. 10

V rámci vymezeného územního systému ekologické stability je navrženo u zatím nefunkčních ploch částečné zalesnění. Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Územním plánem jsou vymezeny plochy pro rozvoj přírodní zeleně, a to převážně kolem vodních toků a zamokřených pozemcích. Plochy určené pro zástavbu v k.ú. Vělopolí jsou vesměs umísťovány do proluk mezi stávající zástavbou nebo na stávající zástavbu úzce navazují. Na těchto plochách ani v jejich blízkosti se nenachází žádné zvláště chráněné území, plochy ani prvky územního systému ekologické stability. Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality životního prostředí. Aby nedošlo k narušení krajinného rázu, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Při dodržení těchto zásad nedojde v obci Vělopolí k narušení krajinného rázu. 4.3 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK 4.3.1 BYDLENÍ V řešeném území předpokládáme na vymezených zastavitelných plochách realizaci celkem cca 25-45 bytů v rodinných domech, z toho přibližně 5 % bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu a to formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, případně výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy smíšené obytné. Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být až o 100 % vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby. Důvodem je efektivní fungování trhu s pozemky, kdy je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků. Plochy určené pro rozvoj obytné výstavby - navržené zastavitelné plochy smíšené obytné (SO) mají celkovou rozlohu 11,97 ha, což umožní výstavbu cca 58 RD při průměrné výměře 2 000 m 2 /RD. Na základě Koordinovaného stanoviska Městského úřadu Třinec, odboru životního prostředí a krajiny, byl pro většinu jednotlivých zastavitelných ploch stanoven počet rodinných domů, které lze umístit na konkrétní zastavitelnou plochu. S ohledem na toto omezení bude v území realizováno na zastavitelných plochách vymezených ÚP Vělopolí cca 50 rodinných domů. Převis nabídky tak téměř nebyl vytvořen. U pozemků pro výstavbu rodinných domů je doporučena minimální výměra 2000 m 2 /RD s šířkou parcely cca 30-40 m při styku s komunikací s ohledem na tradiční rozptýlený způsob zástavby. 11

4.3.2 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stávající plochy zařízení občanského vybavení jsou ponechány beze změn. Jedná se o plochu Obecního úřadu, ve kterém je umístěna také Knihovna a více účelový sál s cca 100 místy. Jižním směrem od plocha maloplošného víceúčelového hřiště. Územním plánem je vymezena naproti Obecního úřadu zastavitelná plocha občanského vybavení. Ostatní zařízení občanského vybavení, např. prodejna smíšeného zboží, penzion, pohostinství, sauna apod. jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných. Ve Vělopolí není žádné občanské vybavení sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby a ochranu obyvatelstva. Obyvatelé obce dojíždějí do zařízení školství a zdravotnictví do Stříteže a Hnojníku, případně do blízkých měst - Českého Těšína, Třince, z části i do Frýdku-Místku. 4.3.3 VÝROBA Výroba zemědělská Ve Vělopolí nehospodaří žádný zemědělský podnik. Zemědělské pozemky v obci jsou převážně v soukromém vlastnictví. Soukromí vlastníci na nich sami hospodaří, nebo ji dále pronajímají. Jedná se o malá hospodářství do 7 ha. Bývalý kravín se seníkem je v soukromém vlastnictví a dle informací majitele nebude výhledově využíván pro zemědělské účely. Výroba průmyslová, výroba drobná, výrobní služby V obci Vělopolí není žádný areál s průmyslovou výrobou, drobnou výrobou, nebo areál výrobních služeb. Vedle Obecního úřadu sídlí firma VIKRA se službami nevýrobního charakteru (školení řidičů, bezpečnost práce a pod.). Objekt sídla této firmy je situován v ploše občanského vybavení vzhledem k tomu, že přímo navazuje na objekt Obecního úřadu. Drobné podnikatelské aktivity, které nebudou narušovat pohodu bydlení hlukem, prašností, pachem, nadměrným zatížením dopravou apod. mohou být provozovány v dílnách u rodinných domů, nebo přímo v rodinných domech. 4.3.4 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Řešené území leží mimo oblasti cestovního ruchu a nemá výrazně rekreační charakter. V obci byly vykazovány v r. 1991 tři objekty individuální rekreace, novější informace nejsou v rámci sčítání k dispozici. K druhému bydlení (zahrnující v sobě i rekreační bydlení) je využívána i malá část formálně neobydlených bytů podobně jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového fondu). Druhé bydlení a i část neobydlených bytů představují potencionální rezervu z hlediska trvalého bydlení, která však na druhé straně není dostupná příjmově nejslabším skupinám obyvatel. Počet jednotek druhého bydlení (tj. chat, rekreačních chalup a neobydlených bytů, bez započtení zahradních chat) je v současnosti odhadován na cca 20. 12

Pěkná, mírně kopcová krajina je vhodná pro cyklistiku a pěší turistiku. Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny dvě cyklistické trasy. Dálková cyklotrasa č. 56 (Bohumín Bukovec), která je součástí cyklistického okruhu Euroregionem Těšínské Slezsko a lokální cyklotrasa č. 6089 (Ropice Komorní Lhotka). Trasy jsou řešeným územím vedeny po silničních a místních komunikacích. Ubytovací služby sou provozovány v penzionu U strhaného klempíře. U penzionu je víceúčelová plocha pro sport, lezecká stěna a malá farma s chovem ovcí. V sousedství penzionu je sauna. V blízkém okolí Vělopolí lze využívat k rekreaci golfový areál v Ropici, který je vzdálen od středu obce cca 1,5 km, ve vzdálenosti cca 10 km je Žermanická a Těrlická přehrada. Nejbližší areály pro lyžování jsou v Řece (cca 6 km), Třanovicích (cca 3 km) a na Javorovém Vrchu (cca 10 km). 4.3.5 ZELEŇ Zeleň v zastavěném území obce a jeho okolí je zastoupena především břehovými porosty podél vodních toků protékajících zastavěným území, drobnými remízky se vzrostlou zelení mimo pozemky lesů a drobnými lesíky. Obecná péče o nezastavěnou krajinu je dostatečná, většina pozemků je obdělávána, i když převažuje využití s nižší ekonomickou intenzitou - louky, pastviny. Vzhledem k charakteristické slezské zástavbě v obci je vhodné doplnit systém zeleně pomocí alejí a stromořadí na mezích a podél komunikací. V centrální části obce je menší rybník, jehož břehové porosty jsou částečně vysázené, ale břehy nedostatečně udržované. Břehové porosty drobných vodotečí v mnohých místech jsou mladšího věku a jsou příliš husté pro další výchovu stabilních břehových prvků zeleně. Zde bude nezbytné provedení probírky. 4.3.6 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) Stavební zákon a vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci stanovují podmínku vymezení územního systému ekologické stability v části návrh územního plánu. Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). 13

Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod. Interakční prvek rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. (V rámci územního plánu se nenavrhují.) Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie. Koncepce návrhu územního systému ekologické stability V ÚP Vělopolí jsou vymezeny prvky ÚSES lokálního a regionálního významu. Regionální úroveň: Původní vymezení jen lokálních prvků ÚSES na základě požadavku zadání rozšířeno o regionální biocentrum 316 Koňský les, resp. Godula (číslování ČR) a regionální biokoridor RK 970. Tyto prvky byly navrženy jako varianta trasování regionálního biokoridoru RK 970 (číslování ČR) v Generelu ÚSES na území Moravskoslezského kraje. Regionální úroveň je tvořena regionálním biocentrem č. 316 (ČR), resp. Vělopolí 2 (podle ÚP) a dále jednoduchými regionálními biokoridory a vloženými lokálními biocentry Vělopolí 3 - RBK, 4 - LBC, 5 - RBK a 6 - LBC. Vymezení tohoto RKC není v souladu s dosud projednávanými ZÚR MSK. Lokální úroveň je tvořena LBK Vělopolí 1, zčásti trasovaným také na území Horního Žukova a pokračující dále na území Ropice. V severozápadním okraji území z RBK RK 970 je vedena k jihu trasa lokální úrovně Vělopolí 7 LBK, z části na území Horního Žukova a Vělopolí 8 LBC, pokračující na území Stříteže. Prvky Vělopolí 1 až 6 a 8. Biokoridor vedený podél západní hranice je částečně funkční, biokoridor vedený podél východní a severní hranice je funkční. Základ biokoridorů tvoří drobné vodní toky a jejich břehová vegetace - v severovýchodní části levostranný přítok Vělopolky - Jungorský potok, v západní části bezejmenný pravostranný přítok Černého potoka. Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách. Parametry navrženého ÚSES jsou: lesní společenstva: regionální biocentrum ve 3. a 4. vegetačním stupni je minimální velikost 20 ha, u oligotrofních stanovišť 15 ha; se 40 ha je nutno počítat při holosečném hospodaření (optimální výměra překračuje 100 ha); 14

regionální biokoridor složený má maximální délku 8 km a je tvořen jednoduchými regionálními biokoridory o minimální šířce 40 metrů a maximální délce 700 m a vloženými lokálními biocentry; lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 metrů, možnost přerušení je na 15 metrů; lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 metrů). Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být dubové bučiny, v menším rozsahu pak jedlodubové bučiny (část vymezeného RBC), jasanové olšiny a javorové jaseniny. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. V lesních prvcích ÚSES by ve vymezených porostech mělo být preferováno minimálně podrostní hospodaření nebo výběrné hospodářství. Při nedostatku zmlazených cílových dřevin tyto uměle vnášet. Obmýtí a obnovní dobu je možno ponechat beze změny, zvýšit by se mělo zastoupení cílových dřevin tak, aby v průměru bylo dosaženo zastoupení minimálně 50 %, tzn., aby porosty tvořící biokoridor byly hodnoceny stupněm ekologické stability 4. Pro lokální biocentra vymezená na lesní půdě by mělo platit, že u jedlobukových porostů by měl být dodržován požadavek podrostního hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy buku jako hlavní dřeviny a dále přimíšeně a vtroušeně klenu. Stávající smrkové porosty obnovovat holosečně, popřípadě rovněž podrostně. U porostů, které nejsou kvalitní a u nichž není žádoucí další zmlazení uvažovat i o případném snížení obmýtí o 10 roků. Při clonné obnově smrkových porostů by do čistých náletů měl být uměle vnášen buk, popř. ostatní cílové listnáče zejména jako dřeviny zpevňující a meliorační, ale jen autochtonní. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Porosty dostatečně včas a intenzivněji probírat, než je tomu obvyklé u lesních hospodářských souborů a udržovat s nižším zakmeněním. Při zakládání prvků ÚSES na orné nebo jiné nezalesněné půdě využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Hospodaření v lesních biokoridorech navržených mimo lesní půdu a v břehových porostech podél potoků je dáno především jejich malou šířkou, a proto je zde nutné počítat s obnovou pouze přirozenou, popř. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. V liniových porostech biokoridorů, pokud nejsou součástí většího lesního celku, preferovat pozitivní výběr. Na plochách chybějících biocenter a biokoridorů je nutno zabezpečit takové hospodaření, které by nezhoršilo stávající stav, tzn., že na zaujatých pozemcích vymezených pro ÚSES nelze např. budovat trvalé stavby, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat 15

nárosty nebo jednotlivé stromy apod. Přípustné jsou pouze ty hospodářské zásahy, mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu (např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění). Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a rovněž není řešena odborná správa a péče o plochy vymezených prvků ÚSES ani oblast daní z nemovitosti pro plochy vymezeného ÚSES. I z těchto důvodů je doporučována v dalším podrobném řešení projektů minimalizace rozsahu biocenter a biokoridorů. poř. č. typ, funkčnost, název 1 LBK funkční 2 Jungorský potok rozměr STG (490 m) 4BC4 5 stav Levostranný přítok vodního toku Vělopolka s kvalitními břehovými porosty - dub letní, lípa srdčitá, javor klen, jasan, bříza, ad. Regionální biocentrum 316 Koňský les, resp. Godula RBC (19,9 ha) nefunkční 4B3 Godula 3,4,5, 6 Regionální biokoridor RK 970 3 RBK funkční Jungorský potok 600 m 4BC4 5 4BC3 4 LBC v RBK funkční Běrnotí B 5 RBK funkční 6 LBC v RBK funkční Běrnotí A 7 LBK Přítok Černého potoka částečně funkční 8 LBC Pod Babou část. funkční 4B4 3,77 ha 4BC4 4B3 30 m 4BC4 4B3 4,62 ha 4BC4 4B3 1 350 m, 4BC4-5 4B4 (4,3 ha) 4C5 Lesní porost nad pravým břehem vodního toku s převahou listnáčů, zejména dubu letního, místy modřín, smrk, buk, klen, bříza, ad. Břehové porosty - dub, lípa, klen, jasan, ad., a smíšený lesní porost - smrk, jedle, dub, lípa, klen, jeřáb, bříza, ad. Lesní porost ve svažitém terénu s vysokým zastoupením lípy srdčité a javoru klenu, dále jasanu, dubu letního ad., místy smrk a jedle dtto, křížení se silnicí III/4763 Lesní porost ve svažitém terénu s vysokým zastoupením lípy srdčité a javoru klenu, dále jasanu, dubu letního ad., místy smrk a jedle Drobný vodní tok s kvalitním břehovým porostem - dub, lípa, javor, jasan, ad., střídavě obklopeno lesními remízky a zemědělskou půdou Součást velkého LBC tvořeného soustavou rybníků a přilehlých luk (k.ú. Střítež) návrh opatření Zachovat břehové porosty, v lesních porostech snížit zastoupení smrku Šetrné výchovné a obnovní zásahy ve prospěch původních dřevin Zachovat břehové porosty, v lesním porostu upravit dřevinnou skladbu ve prospěch původních listnáčů Podporovat přirozenou skladbu porostů Podporovat přirozenou skladbu porostů, pozitivní probírky Podporovat přirozenou skladbu porostů Zachovat kvalitní břehové porosty, v lesním porostu upravit dřevinnou skladbu, rozšířit pás doprovodných porostů v plochách zemědělské půdy Udržovat extenzívní obhospodařování, dolesnit, podporovat přirozenou dřevinnou skladbu Vysvětlivky k tabulkám: poř. č. pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese funkce, funkčnost, název biogeografický význam, současný stav funkčnosti (prvek je posuzován jako celek i v sousedních území: funkční, nefunkční, chybějící) 16

RBC regionální biocentrum, RBK regionální biokoridor LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor písmenem je označena úživnost stanoviště, poslední cifra označuje vlhkostní režim) rozměr, STG výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru jen v rámci řeš. území, pokud je prvek na území více obcí je rozměr v řešeném území uveden v závorce a znamená, že se nejedná o celou výměru nebo délku prvku STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, návrh opatření potřeba úprav pro dosažení nebo zlepšení funkčnosti. K dalším úpravě vymezení prvků USES může dojít v rámci pozemkových úprav, zpracování lesních hospodářských plánů nebo změn potřeb ve využití území, a to jen v případě, že bude dodržena platná metodika vymezování ÚSES. Prvky ÚSES jsou vymezeny převážně v minimálním rozsahu jako limit využití území, větší výměry prvků ÚSES jsou navrženy v plochách, kde již existuje lesní nebo dřevinný porost. Prvky územního systému ekologické stability vymezené v lesích by měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. Pro všechny prvky ÚSES, mimo vodní plochy a vodní toky zahrnuté do ploch ÚSES, je cílovou vegetační formací les. Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES jsou následující: LBK 3 - křížení s VVN 5691-5692 ( 2 x 110 kv), ochranné pásmo 25 m od krajního vodiče; LBK 5 - křížení s VVN 5691-5692 ( 2 x 110 kv) ), ochranné pásmo 25 m od krajního vodiče; Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nejsou zvlášť popisovány, při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru. 17

4.4 ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou uvedeny v tabulkách, uvedených textové části návrhu. V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch : Plochy smíšené obytné (SO) Plochy občanského vybavení (OV) Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) Plochy výroby a skladování (VS) Plochy veřejných prostranství zeleně veřejné (ZV) Plochy nezastavěné smíšené (NS) Plochy lesní (L) Plochy zemědělské (Z) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní - územního systému ekologické stability (ÚSES) Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Charakteristika ploch: Plochy smíšené obytné (SO) Jedná se o převážnou část zástavby v obci - stávající i navržené plochy. Funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná a rekreační. Převažuje zde zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami, dílnami, garážemi a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního významu, stávající stavby individuální rekreace a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb a zařízení pro chov hospodářských zvířat, pokud nebudou negativní účinky na životní prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je možné připustit s ohledem na organizaci stávající i navržené okolní zástavby. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plochy občanského vybavení (OV) Jedná se o stávající i navrženou plochu občanské vybavenosti spadající především do veřejné infrastruktury a případně plošně a prostorově menších komerčních zařízení. Připouští se zde provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, drobný prodej, ochranu obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch zeleně a dopravy. V rámci těchto ploch je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce těchto ploch. Plocha občanského vybavení - sportovního zařízení (OS) Plocha zahrnuje stávající maloplošné víceúčelové hřiště. Připouští se zde výstavba zařízení souvisejících s provozem hřiště. 18

Plochy výroby a skladování (VS) Jedná se o stávající plochu výrobního areálu se stavbami zemědělskými, stavbami pro skladování, které lze využívat také pro výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance. V rámci této plochy je přípustné budování dopravní a technické infrastruktury nezbytné pro zajištění funkce plochy. Plocha veřejného prostranství - zeleně veřejné (ZV) Jedná se o plochu veřejně přístupné zeleně vymezené kolem rybníčku jižně od Obecního úřadu, tj. plochu přístupnou 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, která nebyla zahrnuta do ploch smíšených obytných nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení pro nezbytnou údržbu rybníčku. Plochy nezastavěné smíšené (NS) Jedná se o souvislé plochy vzrostlé zeleně mimo pozemky lesní, remízky na zemědělsky obhospodařované půdě, břehové porosty, mokřady apod. Připouští se zde realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras (včetně cyklotras), stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody (stavby budou povoleny pouze tehdy, bude-li prokázán jejich nezbytný ekologický význam a nedojde-li k dotčení zájmů chráněných zákonem), drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy lesní (L) Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických tras (včetně cyklotras), stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování mimo plochy lesní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné. Plochy zemědělské (Z) Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov dobytka. Lze zde realizovat stavby nezbytné pro zemědělskou výrobu, např. skladování zemědělských produktů, letní ustájení dobytka, včelíny apod. Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby liniové pro dopravu a technickou infrastrukturu včetně nezbytných zařízení na těchto stavbách. Plochy vodní a vodohospodářské - (VV) mohou být také součástí jiných ploch, připouští se zde výstavba staveb a zařízení nezbytných pro vodní hospodářství a staveb souvisejících s vodním dílem, stavby mostů a lávek a výsadba břehové zeleně. 19

Plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny, autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod. 20