VÝVOJ MAPOVÉHO DÍLA VOJENSKÝCH TOPOGRAFICKÝCH MAP ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Základem mapového díla vojenských topografických map Československé republiky po roce 1918 byly mapové podklady z třetího rakouského vojenského mapování převzaté od Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni. Po vytvoření nezbytných personálních, organizačních a materiálních předpokladů zahájil Československý vojenský zeměpisný ústav, od roku 1923 přejmenovaný na Vojenský zeměpisný ústav v Praze, nové topografické mapování ČSR v zobrazení a koncepci vypracované plk. RNDr. Benešem. Od roku 1933 bylo nové mapování prováděno v celostátně jednotném zobrazení Křovákově. V letech okupace 1940 1945 se mapování provádělo v Gaussově-Krügerově zobrazení. Po roce 1945 do roku 1950 pokračoval Vojenský zeměpisný ústav v mapování v zobrazení Křovákově. Od roku 1951 do roku 1954 byly z dostupných podkladů kamerálně zpracovány a vydány tzv. prozatímní mapy a to v Gaussově-Krügerově zobrazení, rovinném souřadnicovém systému roku 1946 a v měřítkách 1 : 50 000 a 1 : 100 000. Od roku 1953 bylo prováděno nové topografické mapování v Gaussově-Krügerově zobrazení a rovinném souřadnicovém systému roku 1952, z jehož výsledků byly zpracovány a odvozeny topografické mapy celé měřítkové řady tj. v měřítkách 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000, které byly periodicky obnovovány. Mapy v měřítkách 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000 byly odvozovány z podkladů dodaných Sovětským svazem. V letech 1965 1968 byl zpracován prototyp nové topografické mapy pro operační stupeň velení mapy v měřítku 1 : 250 000, ve verzi pro pozemní vojsko a pro letectvo. Po roce 1989 byly československé topografické mapy upravovány a doplňovány podle standardů NATO. Do užívání byla zavedena standardizovaná mapa pro společné operace ve verzi pozemní a letecké, která byla zpracovaná v zobrazení Mercatorově, v souřadnicovém systému WGS-84, se souřadnicovou a hlásnou sítí UTM a v měřítku 1 : 250 000. Vývoj mapového díla vojenských topografických map od roku 1918 do současné doby dokumentují následující ukázky. 1. Československé topografické mapy zhotovené na bázi map převzatých z rakouského Vojenského zeměpisného ústavu a) Topografické mapy v měřítku 1 : 25 000 Původní rakouská topografická mapa z roku 1894, jednobarevná, měřítko 1 : 25 000 132
Výsledek reambulace topografické mapy sekce z roku 1924, dvoubarevná mapa, měřítko 1 : 25 000 Reambulovaná topografická mapa prostoru Prahy z roku 1932, dvoubarevná, měřítko 1 : 25 000 133
Reambulovaná topografická mapa z roku 1951, s přítiskem kilometrové sítě v souřadnicovém systému JTSK, měřítko 1 : 25 000 134
b) Speciální mapy v měřítku 1 : 75 000 Speciální mapa z roku 1883, původní rakouské vydání ve velitelské úpravě, podlepená plátnem, jednobarevná, měřítko 1 : 75 000 Speciální mapa po provedené revizi, standardní vydání z roku 1928, dvoubarevná, měřítko 1 : 75 000 135
Speciální mapa z roku 1936, standardní vydání, s kilometrovou sítí v systému JTSK, dvoubarevná, měřítko 1 : 75 000 Speciální mapa z roku 1938, standardní vydání, s kilometrovou sítí v systému JTSK, čtyřbarevná, měřítko 1 : 75 000 136
Speciální mapa z roku 1951, standardní vydání, s kilometrovou sítí v S-1946, dvoubarevná, měřítko 1 : 75 000 Speciální mapa z roku 1942, s přítiskem německých jmen a kilometrovou sítí v systému JTSK, dvoubarevná, měřítko 1 : 75 000 137
c) Generální mapy v měřítku 1 : 200 000 První československá generální mapa z počátku roku 1920, prozatímní vydání, německé a maďarské názvosloví bylo nahrazeno českým a slovenským podle návrhu profesora Niederleho, dvoubarevná, měřítko 1 : 200 000 138
Generální mapa z roku 1926, prozatímní vydání, čtyřbarevná, měřítko 1 : 200 000 Generální mapa z roku 1951, s přítiskem kilometrové sítě v S-1946, čtyřbarevná, měřítko 1 : 200 000 139
d) Mapy přehledné Přehledná mapa střední Evropy, čtyřbarevná, měřítko 1 : 500 000 Přehledná mapa z roku 1932, standardní vydání, pětibarevná, měřítko 1 : 750 000 140
Přehledná nástěnná mapa z roku 1947, standardní vydání, pětibarevná, měřítko 1 : 750 000 Přehledná mapa z roku 1949, standardní vydání, pětibarevná, měřítko 1 : 750 000 141
Přehledná mapa Československé republiky z roku 1920, dvoubarevná, měřítko 1 : 1 000 000 142
2. Československé topografické mapy zhotovené novým mapováním v letech 1923 1950 Topografická mapa z roku 1926, Benešovo zobrazení, dvoubarevná, měřítko 1 : 10 000 143
Ukázka prototypu topografické mapy z roku 1924 (mapa byla vyhotovena pouze jako prototyp, nebyla vydána tiskem), Benešovo zobrazení, pětibarevná, v měřítku 1 : 50 000 a) Originál polohopisu a vodstva b) Originál výškopisu vrstevnic c) Originál stínování terénu d) Barevný soutisk všech prvků prototypu mapy 144
Topografická mapa z roku 1930, Benešovo zobrazení, dvoubarevná, měřítko 1 : 20 000 145
Topografická mapa z roku 1933, Křovákovo zobrazení, čtyřbarevná, měřítko 1 : 20 000 Topografická mapa z roku 1947, Křovákovo zobrazení, s kilometrovou sítí v S-1946, trojbarevná, měřítko 1 : 20 000 146
Topografická mapa německého vojenského cvičiště v prostoru Sedlčany Neveklov z roku 1941, Gaussovo-Krügerovo zobrazení, kilometrová síť v systému DHG, dvoubarevná, měřítko 1 : 25 000 147
Topografická mapa povodí Vltavy z roku 1943, Gaussovo-Krügerovo zobrazení, s kilometrovou sítí v systémech DHG a JTSK, čtyřbarevná, měřítko 1 : 10 000 148
3. Novodobé vojenské topografické mapy, které vznikly od roku 1952 po současnost První ucelené mapové dílo ČSR tzv. prozatímní mapy zpracované a vydané v letech 1952 1955 v Gaussově-Krügerově zobrazení, v rovinném souřadnicovém systému roku 1946 (S-1946) Prozatímní topografická mapa, čtyřbarevná, měřítko 1 : 50 000 Prozatímní topografická mapa, čtyřbarevná, měřítko 1 : 100 000 149
Vojenské topografické mapy z nového mapování státu v Gaussově-Krügerově zobrazení, v rovinném souřadnicovém systému roku 1952 a později v rovinném souřadnicovém systému roku 1942 a) Topografická mapa z roku 1954, pětibarevná, měřítko 1 : 25 000 b) Topografická mapa z roku 1954, pětibarevná, měřítko 1 : 50 000 c) Topografická mapa z roku 1954, pětibarevná, měřítko 1 : 100 000 d) Topografická mapa z roku 1960, pětibarevná, měřítko 1 : 200 000 150
e) Topografická mapa z roku 1960, pětibarevná, měřítko 1 : 500 000 f) Topografická mapa z roku 1961, pětibarevná, měřítko 1 : 1 000 000 g) Topografická mapa po 1. obnově z roku 1965, pětibarevná, měřítko 1 : 50 000 h) Topografická mapa po 1. obnově z roku 1968, pětibarevná, měřítko 1 : 100 000 151
Návrhy nových topografických map pro operační stupeň velení a pro letectvo v měřítku 1 : 250 000, které byly výsledkem spolupráce Vojenského zeměpisného ústavu a Vojenské akademie v Brně a doporučeny k zavedení do užívání vojsk velením Československé lidové armády, avšak zamítnuty štábem tehdejšího Spojeného velení armád Varšavské smlouvy Prototyp, návrh operační mapy pro pozemní vojsko z roku 1968, měřítko 1 : 250 000 152
Prototyp, návrh mapy pro letectvo z roku 1971, měřítko 1 : 250 000 Topografická mapa s přítiskem ruských názvů (mapy v této úpravě byly vydávány v letech 1974 až 1989), měřítko 1 : 200 000 153
Topografické mapy zavedené do zásobování a používané v Armádě České republiky (stav v roce 2003) Topografická mapa po 4. obnově, čtyřbarevná, měřítko 1 : 25 000 Topografická mapa po 4. obnově, čtyřbarevná, měřítko 1 : 50 000 154
Topografická mapa po 4. obnově, čtyřbarevná, měřítko 1 : 100 000 Topografická mapa po 4. obnově, čtyřbarevná, měřítko 1 : 200 000 155
Topografická mapa po 4. obnově, čtyřbarevná, měřítko 1 : 500 000 Topografická mapa obnovená k roku 2000, čtyřbarevná, měřítko 1 : 1 000 000 156
Topografická mapa výcvikového prostoru Boletice s přítiskem kilometrové sítě v systému WGS 84, měřítko 1 : 50 000 Topografická mapa výcvikového prostoru Boletice s přítiskem kilometrové sítě v systému WGS 84 a speciální nadstavbou (příjezdové cesty pro kolová a pásová vozidla, plochy určené pro jednotlivé druhy výcviku a střeleb atd.), měřítko 1 : 25 000 157
Standardizovaná mapa pro společné operace verze Ground (pro pozemní síly), měřítko 1 : 250 000 Standardizovaná mapa pro společné operace verze Air (pro letectvo), měřítko 1 : 250 000 158