UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Marcela Malíšková Učitelství pro mateřské školy Výživa dětí v MŠ Olomouc 2014 vedoucí práce: Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výživa dětí v MŠ vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. V Olomouci dne Podpis 2
Děkuji Mgr. Petru Zemánkovi, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. 3
ÚVOD...7 1 CÍL PRÁCE...8 2 TEORETICKÉ POZNATKY...9 2.1 Obecný vliv a význam výživy na zdraví předškolního dítěte...9 2.1.1 Definice pojmů výživa a zdraví...9 2.1.2 Popis vývojového stádia dítěte v předškolním věku...10 2.1.3 Vliv výživy na zdravotní stav dítěte v předškolním věku...10 2.2 Skladba životně důležitých živin ve výživě dětí předškolního věku... 11 2.2.1 Obsah živin v dětské předškolní stravě...11 2.2.1.1 Bílkoviny (proteiny)...12 Tuky (lipidy)...12 2.2.1.2 Cukry (sacharidy)...13 2.2.1.3 Vitamíny...14 2.2.1.4 Minerální látky...15 2.2.1.5 Pitný režim...17 2.3 Konzumace potravin dětmi předškolního věku... 18 2.3.1 Potraviny rostlinného původu...18 2.3.1.1 Obiloviny a obilné výrobky...18 2.3.1.2 Luštěniny...19 2.3.1.3 Sója a sójové výrobky...19 2.3.1.4 Sladké výrobky...19 2.3.1.5 Ovoce...20 2.3.1.6 Zelenina...20 2.3.2 Potraviny živočišného původu...20 2.3.2.1 Mléko a mléčné výrobky (zakysané)...20 2.3.2.2 Maso a masné výrobky...21 2.3.2.3 Sladkovodní a mořské ryby...22 2.3.3 Bio potraviny...23 2.3.4 Vegetariánská strava...23
2.4 Důležité výživové aspekty udržující správný růst dítěte předškolního věku 24 2.4.1 Stravovací návyky dětí v předškolním věku...24 2.4.2 Pravidelný stravovací režim...24 2.4.3 Vyvážená a pestrá strava...24 2.4.3.1 Snídaně...25 2.4.3.2 Přesnídávka...25 2.4.3.3 Oběd...25 2.4.3.4 Svačina...25 2.4.3.5 Večeře...26 2.4.4 Potravinová výživová pyramida...26 2.4.5 Desatera dětské výživy...27 2.5 Onemocnění vzniklá vlivem špatné výživy... 29 2.5.1 Dětská obezita...29 2.5.2 Alergie a intolerance...29 2.5.3 Celiakie...30 2.5.4 Chudokrevnost...30 2.5.5 Intolerance laktózy...30 2.5.6 Alergie na mléko...31 2.5.7 Reflexní nemoc jícnu...31 2.6 Školní vzdělávací zařízení pro děti předškolního věku... 31 2.6.1 Mateřská škola Určice...31 2.6.2 Mateřská škola Kollárova ul. 4...32 3 METODIKA PRÁCE... 33 3.1 Metodika výzkumu... 33 3.1.1 Teoreticko-praktická příprava...34 3.1.2 Výzkumné problémy...34 3.1.3 Charakteristika výzkumného souboru...35 3.1.4 Použitá metoda...35 3.1.5 Organizace výzkumu...35 5
4 Výsledky a diskuse... 36 4.1 Vyhodnocení výzkumu... 36 ZÁVĚR... 51 Souhrn... 52 Summary... 53 REFERENČNÍ SEZNAM... 54 Seznam použité literatury... 54 Seznam obrázků... 56 Seznam příloh... 57 6
ÚVOD Téma mé bakalářské práce ve znění Výživa dětí v MŠ jsem si zvolila z několika důvodů. Klíčovým podnětem byl fakt, že studuji obor Učitelství pro mateřské školy a jako budoucí pedagogický pracovník bych se ráda dozvěděla více podrobných informací o současné reálné výživě dětí v předškolním věku jak se stravují, kolikrát denně požívají stravu, jaké potraviny nejvíce konzumují, které potraviny konzumují s oblibou a které nikoliv, jaké potraviny se rodiče snaží omezovat a které naopak podporovat, zda jim je nabízena nějaká alternativní forma konzumace v podobě zvláštního stravování, atp. Jelikož jsem matka čtyřleté holčičky, sama jsem si velice dobře vědoma, že pro správné zajištění životních funkcí, bezvadný růst a ničím nerušený vývoj dítěte je bezpodmínečně důležitá vyhovující výživa, kterou se snažím při výchově dodržovat. Dalším důvodem volby dané problematiky byl můj vlastní zájem, srovnat mou osobou nabízenou dětskou stravu se stravou servírovanou rodiči ostatních dětí a utvrdit se ve fakt, že své dítě stravuji správně a zdravým směrem. Ve své práci bych tak ráda nastínila souhrn potravin, které jsou dle regulí potravinové pyramidy těmi nejvýživnějšími aktivátory správného růstu dítěte v předškolním věku a rovněž bych ráda zmínila i ty prvky konzumační stravy, které by se měly značně omezovat, jelikož tak narušují zdravý životní styl dítěte. V teoretickém bloku bych chtěla rovněž zmínit, že vlivem nesprávného stravování dětí z mateřských školek může vzniknout řada těžkých onemocnění, které mohou člověka doprovázet i po celý jeho život. Vzhledem k potřebě zdravé výživy v předškolním věku dětí. jsem se pokusila využít maximálně literárních zdrojů a můj vlastní závěrečný projekt prezentovat různorodě, ale výstižně, a cíleně k vystihnutí problematiky výživy dětí v mateřských školách, proto jsem zvolila k získání potřebných dat metodu formou dotazování, která vymezí rozpětí stravování dětí v předškolním věku poblíž místa mého bydliště. 7
1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem práce je zjistit, jak rodiče stravují své děti v předškolním věku navštěvující mateřské školy. Klíčovým úkolem práce je, zjistit prostřednictvím dotazníkového šetření, jaké potraviny děti konzumují v závislosti na výpovědích rodičů v tištěném dotazníku. Cíl práce se opírá o stravování dětí celkové, vycházející z informací a vědomí rodičů o tom, co jejich děti požívají za potraviny. Hlavní cíl bakalářské práce se rozděluje do několika dalších jednotlivých cílů: Obeznámit s obecným vlivem a významem výživy v závislosti na zdraví předškolního dítěte. Vyobrazit důležité výživové aspekty udržující správný růst dítěte v předškolním věku. Popsat stravovací návyky dětí, jejich pravidelný stravovací režim a uvést příklad vyvážené a pestré stravy s rozčleněním na šest dílů celodenního stravování. 8
2 TEORETICKÉ POZNATKY Tato kapitola zahrnuje soubor teoretických informací z oblasti výživy dětí v MŠ, tzn. dětí v předškolním věku. Jde o rozsáhlý popis - významu výživy, obecného vlivu výživy na zdraví dětí, životně důležitých živin, potravin, které děti konzumují nebo by měly konzumovat, různých druhů stravování, výživových aspektů vedoucích k správnému růstu dítěte, civilizačních chorob a institucí mateřských škol, které se podílely na realizaci praktického výzkumu týkající se výživy dětí předškolního věku. 2.1 Obecný vliv a význam výživy na zdraví předškolního dítěte Člověk začíná přijímat výživu již v období před svým vlastním narozením ve fázi embrya, kdy užívá prostřednictvím matky potřebné látky a živiny pro správný vývoj, stavbu a funkci organismu. Po narození je novorozenci dodávána potřebná dávka dostatečně výživného mateřského mléka, popřípadě náhrady za mateřské mléko. Postupem času, kdy již dítě není fixováno na kojeneckou výživu a je mu podávána smíšená výživa v podobě různých pokrmů, se začíná osamostatňovat. Své výživové potřeby dokáže korigovat zpravidla nejlépe od třetího roku života, kdy se nachází ve fázi předškolního dítěte. Umí již rozlišovat senzorické vlastnosti výživových pokrmů podle slané, sladké, hořké a kyselé chuti a podle vzhledu. Tímto si vytváří svůj vlastní identický výběr výživy, který mu vyhovuje a který mu nevyhovuje a dle senzorických a vzhledových vlastností hodnotí takovéto dítě oblíbenost výživy, čímž uspokojuje své emoční a psychosociální potřeby. Dítě v předškolním věku se nachází v období velmi důležitého vývinu, který by měl být co nejvíce sledován a při tom dodržován správný režim a zásady stravování, které napomáhají k udržování a zlepšování výborného zdraví dítěte. Správný způsob stravování zajišťují, kontrolují a zodpovídají za něj osoby, na kterých je dítě závislé, tzn. rodiče, rodinní příslušníci a známí, popř. pečovatelé a další osoby, které za něj podle zákona nesou odpovědnost. (Fraňková S., 2000) 2.1.1 Definice pojmů výživa a zdraví Obecně známá vymezení a formulace pro přesné vyjádření výše uvedených slov výživa 9
a zdraví je velmi mnoho, proto jsou zde citovány náhodně vybrané definice, které spolehlivě formulují tyto výrazy. V knize Základy výživy, jejímž autorem je Jan Pánek a kolektiv, je definována výživa zajištěním živin potřebných pro udržení životní aktivity, zdraví, růstu a rozmnožování. (Pánek J., 2002) Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje v publikaci Veřejné zdravotnictví a výchovou ke zdraví, vytvořenou kolektivem autorů, pojem zdraví jako stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody. (Kolektiv autorů., 2006) 2.1.2 Popis vývojového stádia dítěte v předškolním věku Období růstu dítěte je rozdělováno do několika kategorií. Předškolní věk je vyobrazován jako fáze časného dětství mezi 3. až 6. rokem, během kterého se tělo významně vyvíjí a dochází k velkým tělesným a kognitivním změnám, i přestože je průběh pomalejší než předcházející růstové fáze. Během třetího roku dítě povyroste o cca 9 cm a získá na váze o cca 2 kg více. Pátý rok signalizuje pomalejší průběh růstu se zvýšením postavy o cca 6 cm a zvýšením tělesné hmotnosti o cca 2 kg. V této vývojové fázi se dítěti začíná tvarovat figura chlapci jsou zpravidla vyšší a těžší než většina děvčat. Děti ženského pohlaví získají více tuku a děti mužského pohlaví naopak naberou více svalu. Jedinec v tomto stádiu vývinu je již obohacen o větší nezávislost prostřednictvím dorozumívacích znaků lépe se vyjadřuje, ovládá již lépe paměť a zpracovává informace z okolí = rozumí. I přestože se jedná o období, kdy musí být dítě stále pod dohledem dospělého člověka, zvládne již ovládat samostatně základní lidské potřeby například jednoduchou obličejovou hygienu, dojití na záchod, konzumaci pokrmů a nápojů, oblékání se a obouvání se, atp. 2.1.3 Vliv výživy na zdravotní stav dítěte v předškolním věku Během předškolního období dochází u dětí k velkému vývinu mozku, centrální nervové soustavy a krátkých a dlouhých svalů svalové tkáně, dochází k prořezávání zubů. Uzavírá se postupně cyklus vývoje oběhové a dýchací soustavy, zlepšuje se fyzická síla, zvyšuje funkce imunitního systému, a rovněž proto dítě přestává trpět tolik na různá onemocnění a některá dokonce naprosto vymizí. 10
Pro výborný zdravotní stav je doporučováno, aby děti předškolního věku dodržovaly výživu na správné bázi rodinné stravy, tzn. konzumace kvalitních bílkovin a sacharidů a vhodných tuků, většího množství ovoce a zeleniny a velmi okrajově sladkostí a tučné stravy. Je obecně prokázáno, že si dítě jen s velmi malou pravděpodobností oblíbí pokrmy, které jsou ostatními členy rodiny téměř nekonzumovány a ignorovány, proto by měli především rodiče dbát na správnou životosprávu celé rodiny, kde starší jedinci půjdou vzorem vhodné výživy těm mladším. (Fassa L., 2009), (Gavigan CH., 2008) 2.2 Skladba životně důležitých živin ve výživě dětí předškolního věku Dětská předškolní strava by měla být v dostatečném poměru a kvalitním množství pokryta základními živinami s vhodnými nutričními hodnotami odpovídající obecným konzumačním předpisům a doporučením, poněvadž živinové složky napomáhají k těžbě energie v lidském těle, která je nutná pro tělesnou fyzickou činnost, správnou funkci látkové přeměny a pro ustálení lidské tělesné teploty člověka. (Fořt P., 2008) 2.2.1 Obsah živin v dětské předškolní stravě Nedostatek některých živin nebo naopak jejich značný nadbytek může dlouhodobě poznamenat zdravotní stav dítěte, jeho tělesný i duševní vývoj. (Fraňková S. a kol., 2000) Dětské tělo ve vývojové fázi předškolního věku potřebuje dostatečné množství bílkovin, sacharidů, tuků hromadně označovaných jako makronutrienty, ale i mnoho minerálních látek, stopových prvků a vitamínů, aby tělo správně fungovalo v současném věku a připravilo tělo pro fázi dospívání, ve které se odrazí celková strava z dětských let. Bílkoviny, tuky a cukry pracují na bázi přeměny oxidují, a to prostřednictvím kyslíku. Oxidace úzce souvisí s výskytem ATP (adenosintrifosfátu). Přeměna látek je doslova nekonečná. Hledisko potřeb jednotlivých živin se odráží od druhu pohlaví, stáří dítěte a jeho fyzického výkonu. Souhrnně řečeno by se dětská strava měla skládat z předurčeného energetického množství makroživin, dáno procentuelně 55 až 63 % cukry, 27 až 33 % tuky a 10 až 15 % bílkoviny. (Fořt P., 2008) 11
2.2.1.1 Bílkoviny (proteiny) Bez bílkovin není možná životní existence, jelikož jsou nezbytné stejně tolik, co stavební materiál, enzymy, hormony, protilátky, produkce tepla a energie, výživa tkání nervové soustavy, mozku a někdy rovněž svalů a vnitřních orgánů. Člověk potřebuje získat cca 20 aminokyselin, stravou si musí 11 aminokyselin vytvořit, zbytek aminokyselin si tělo vytvoří samo z přijaté stravy.(fořt P., 2008) Aminokyseliny se rozdělují na neesenciální aminokyseliny (glycin, kyselina glutamová, glutamin, serin, taurin, tyrosin, alanin, cystein, prolin, hydroxyprolin, asparagin, kyselina asparaginová), dále na semiesenciální aminokyseliny (histidin, arginin) a poslední skupinu tvoří aminokyseliny esenciální (valin, leucin, izoleucin, methionin, fenylalanin, lysin a tryptofan) V případě špatné konzumace bílkovin hrozí dětem v předškolním věku poruchy somatického i psychického vývoje. (Fraňková S., 2000) Bílkoviny rostlinného původu se vyskytují nejčastěji pšenici, kukuřici, žitě, sójových bobech nebo bramborách. Velmi důležité bílkoviny živočišného původu se nachází ve vejci, mase a rybím mase, mléce a mléčných výrobcích, především zakysaných, které jsou nepřekonatelným zdrojem vápníku pro tělo a nelze jej jinak nahradit. U dětí předškolního věku je právě mléko a konzumace mléčných výrobků doporučována po celou dobu předškolního věku. V České republice má však mnoho dětí problém, jelikož konzumuje až třínásobek doporučené dávky spotřeby bílkovin u dětí předškolního věku. Podle výživových předpisů připadá na předškolní dítě 1 1,5 g bílkovin na jeden kilogram dětské tělesné hmotnosti. Většinou se uvádí, že tělo předškolního dítěte by mělo obsahovat 50 70 % živočišných bílkovin, tzv. plnohodnotných bílkovin, které obsahují všechny esenciální aminokyselin v příhodném poměru. Neplnohodnotné mastné aminokyseliny se vyskytují v rostlinných výrobcích, a to - v obilovinách pekárenských a mlýnských potravinách, luštěninách, ořechách a bramborách. (Ingram C., 2006), (Fořt P., 2008), (Kejvalová L., 2005) Tuky (lipidy) Tuky neboli lipidy tvoří významovou skupinu makroživin stejně tak jako bílkoviny a cukry. Určitě by měli rodiče dbát na to, v jaké míře jejich dítě, v předškolním věku, tuky konzumuje, poněvadž i když jsou velmi důležité, mohou být i nebezpečné pro zdravotní stav jedince. Jejich 12
existence v potravinách usměrňuje pocit hladovění a vyvolávají stav nasycenosti, a to zhruba po třiceti minutách od konzumace. Z hlediska energetického příjmu je hodnota tuků značně převyšující nad bílkovinami i cukry, podle studií až o dvojnásobek na jednotku váhy. Při technologické úpravě pokrmů dochází v potravinách k výrobě nových látek, díky kterým vnímáme intenzivně tepelně upravené jídlo čichově i chuťově. V tucích jsou obsaženy vitamíny s charakteristikou rozpustnosti, jedná se o A, D, E a K, dále steroly a další esenciální kyseliny důležité pro lidský organismus dítěte. (Koťátková S., 2008) Podle základního hlediska jsou rozlišovány tuky živočišné a rostlinné. Živočišnými tuky se rozumí stolní oleje a tuky zpracované z olejů, a živočišnými rybí tuk, mléčný tuk, sádlo a lůj. Tuky obsahují dvě skupiny mastných kyselin, a to nasycených a nenasycených. Rozdíl mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami spočívá v tom, že lidské tělo si mastné nasycené kyseliny dokáže vytvořit samo, avšak nenasycené mastné kyseliny nikoliv. Mezi nasycené mastné kyseliny se řadí kyselina arachidová, kyselina palmitová, kyselina stearová, kyselina kapronová a kyselina máselná. Seskupení nenasycených mastných kyselin tvoří kyselina arachidonová, kyselina linoleová, kyselina linolová, kyselina olejová, a kyselina palmitoolejová. 2.2.1.2 Cukry (sacharidy) Energetická spotřeba sacharidů u dětí předškolního věku činí nejvyšší podíl ze všech makroživin. Konzumace cukrů se pohybuje velmi často až ve výši 50 55 % energetického příjmu. Sacharidová základna je tvořena především polysacharidy, které jsou zastoupeny obilovinami, zeleninou, ovocem, těstovinami, rýží, luštěninami a pekárenskými a mlýnskými potravinami. Vyskytují se ale rovněž ve sladkostech a sladkých jídlech, jelikož jsou u dětí sladké potraviny velmi oblíbené, je třeba dbát na správný výběr takovýchto výrobků a vybrat ty nejvhodnější, za které ze považovat různé suché cereální tyčinky, ovocné koláče a dezerty s tvarohem, ovocné salátové směsi, atp. Vysoce energetickým sladkým potravinám, jako je cukroví a zákusky, vysoce slazené nápoje je dobré omezovat a přijímat v opravdu velmi minimální, nejlépe nulovém, množství. (Fassa L., 2009) Polysacharidy se rozdělují na stravitelné glykogen a škrob. Škrob se nejvíce vyskytuje v bramborách, obilninách a rýži, proto je jeho spotřeba poměrně vysoká i u dětí předškolního věku. Nestravitelnými polysacharidy je myšlena vlákninu, která se objevuje ve formě rozpustné, která se vyskytuje v ovoci, zelenině a obilovinách a v žaludku vytváří pocit nasycení, poněvadž 13
v něm vytváří viskózní tekutinu, která zpomaluje vyprazdňování orgánu. Nerozpustná vláknina je obsažena v celozrnném pečivu a těstovinách, v müsli a luštěninách, tato živina napomáhá k lepšímu výkonu peristaltiky střev. Právě díky vláknině jsou sacharidy vysoce nutričně hodnotné a její množství se určuje podle stáří dítěte, podle kterého se vypočte doporučená kvantitativní gramáž vlákniny. Vláknina svou strukturou působí jako prevence proti civilizačním chorobám a její konzumace vychází jen z rostlinné stravy. Cukry obsahují dále disacharidy (jednoduché), které jsou rozlišovány v maltózu (sladový cukr), sacharózu (řepný cukr) a laktózu (mléčný cukr). Monosacharidy (jednoduché) jsou přítomny v cukrech v podobě glukózy (hroznový cukr), fruktózy (ovocný cukr) a galaktózy, která je součástí mléčného cukru. (Klescht V., 2008) 2.2.1.3 Vitamíny Přítomnost vitamínů je pro lidské tělo bezvýhradně důležitá. Přesněji řečeno se jedná o látky, které jsou v nepatrných částech důležité pro správnou činnost lidského organismu, avšak tělo si je nedokáže samo vyrobit. (Klescht V., 2008), (Kolektiv autorů., 2006) Rozlišovány jsou vitamíny rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné v tucích představuje skupina A, D, E a K. Pro správné vstřebávání napomáhají především játra. Proces probíhá jen v případě správné funkce vstřebávání a trávení tuků. Vitamíny rozpustné ve vodě nejsou lidským tělem uschovávány a jejich vyloučení odchází s močí. Tyto vitamíny zahrnují zejména skupinu vitamínů B. Vitamíny by se měly konzumovat v předepsaných dávkách dle určených kritérií, a to věkové kategorie, druhu pohlaví a fyzického výkonu jedince. Přihlížet se musí také k celkovému zdravotnímu stavu člověka. Vitamíny jsou pokládány za pohon různých biochemických procesů. Doprovází správné fungování metabolismu makroživin v závislosti na energetickém příjmu. Jsou činitelem tvorby nových tkání v těle a jeho deficit způsobuje často tzv. hypovitaminózu a avitaminózu, v horší situaci může vést až k smrti. Vitamíny jsou součástí skoro všech potravinových složek. Celosvětově jsou rozlišovány následující vitamíny: vitamín A (retinol) zdroj: vejce, tučné mléčné výrobky, máslo vitamín D (kalciferol) zdroj: rybí tuk, játra, mořské ryby, dary moře 14
vitamín E (tokoferol) zdroj: ořechy, zelenina, rostlinné oleje, ryby vitamín K (fitochinon) zdroj: sója, zelená listová zelenina, zelený čaj vitamín C (kyselina askorbová) zdroj: citrusové ovoce, šípky, černý rybíz, paprika vitamín B1 (thiamin) zdroj: játra, ořechy, obiloviny, kvasnice, maso vitamín B2 (riboflavin) zdroj: mléčné výrobky, maso, játra, kvasnice, vaječný bílek vitamín B6 (pyridoxin) zdroj: ryby, játra, maso, obiloviny, zelenina vitamín B12 (cyanokobalamin) zdroj: vejce, mléčné výrobky, ořechy, ryby, zelenina vitamín B3 (niacin) zdroj: mléčné výrobky, maso, zelenina, ořechy kyselina listová zdroj: žloutek, celozrnné pečivo, zelená listová zelenina, fazole kyselina pantotenová zdroj: obsahují ji všechny potraviny biotin zdroj: obiloviny, ořechy, kvasnice, sója (Foršt J., 2008), (Nevoral J., 2003), (Ingram C., 2006) 2.2.1.4 Minerální látky Minerální látky tvoří rovněž významnou skupinu živin, které udržují lidské tělo v kondici podle správně zvolené výživy. Lidský organismus potřebuje určité množství minerálních látek, v případě, že se množství látek sníží nebo naopak navýší, patřičné příznaky se ihned ohlásí minerální látky jsou opěrným základem pro vývoj tkání zubů a kostí a nervosvalových funkcí. Lidské tělo bez pochyby potřebuje patnáct minerálních látek, které jsou pro správnou funkci organismu nenahraditelné. Jedná se o tyto minerální látky: (Na, natrium), draslík (K, kalium), 15
hořčík (Mg, magnesium), zinek (Zn), fosfor (P), železo (Fe, ferum), vápník (Ca, kalcium), selen (Se), měď (Cu, cuprum), jód (I), mangan (Mn), fluor (F), chrom (Cr) a kobalt (Co). Minerální látky rozlišujeme ve třech skupinách na makroelementy (nad 100 g) - vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, chlor a síra. Další hledisko tvoří mikroelementy (pod 100 g) - železo, zinek, měď, mangan, jód, molybden, selen, fluor, chrom a kobalt, třetí skupinu tvoří mikroprvky - křemík, vanad, nikl, cín, bór, kadmium, arzen a hliník. Sodík je považován za tzv. makroelement, jelikož je v těle obsažen ve velkém množství. V případě sodíkového deficitu se může dítě potýkat s bolestí hlavy, průjmovými a křečovými potíži. Naopak nadbytek sodíku výrazně zvyšuje krevní tlak. Významným zdroj sodíku se nachází v kuchyňské soli, mase a rybách. (Chrpová D., 2010) Přítomnost draslíku v těle podporuje správné působení enzymů a mezibuněčnou výměnu. Malé množství draslíku v těle může způsobovat špatné trávení a narušení srdečního rytmu spolu se zhoršenou funkcí svalů a celkové nervové soustavy. Nejvíce draslíku se nachází v mandlích, hráchu, špenátě, vlašských ořechách anebo rybíze. Významnou minerální látkou je vápník, který je třeba dodávat tělu ve správných dávkách. Vápník podporuje správnou činnost svalů a srážlivost krve. Je základním minerálem pro dobrou stavbu kostí, zubů a jeho deficit se výrazně podepisuje na fungování lidského těla. V případě, že je vápníku málo, může se tělo potýkat s křečovými obtíži a únavou, posléze se začne uvolňovat z čelistní kosti a celého skeletu. Hlavním zdrojem vápníku je zejména mléko a výrobky z něj zpracované. Získání vápníku je podporováno rovněž ovocem, rybami a ořechy. (Kolektiv autorů., 2006) Nervová soustava, správný srdeční rytmus a produkce ochranných látek je ovlivňována stavem množství hořčíku v lidském těle. Jestliže se organismu nedostává vhodné množství této minerální látky, trpí často různými onemocněními a jeho tělo není v dobrém zdravotním stavu. Příznaky, které často přichází v úvahu s nedostatkem minerálu se často pojí s nespavostí, ranními únavami, větší bolestí hlavy a tento stav může být doprovázen i průjmem. Dostatečné množství hořčíku obsahuje strava rostlinného původu, kterou disponuje například mák, sója nebo fazole. Minerální látka fosfor se podílí na správné skladbě kostí a zubů a je úzce spjat se správnou funkcí látkové přeměny. V situaci, kdy dojde k deficitu fosforu začíná nesprávná funkce ledvin a je třeba obnovit jeho množství konzumací mléka, vejce, masa a ryb. 16
Železo má dominantní postavení mezi minerálními látkami, ale bohužel naše běžně konzumovaná strava ho příliš neobsahuje, proto je více než časté, že lidé trpí nedostatkem železa v těle. Tento negativní stav se odráží ve špatné tvorbě červených krvinek, častou bolestí hlavy, bledým zbarvením lidské kůže, zácpou či nadýmáním. Nejvíce minerálu se nachází v potravinách jako jsou játra, petržel, pažitka nebo pivní kvasinky. Zinek je obsažen z velké míry v rybách, houbách, fazolích, hrachu, dýňových semínkách nebo kakau. Jeho nepřítomnost v těle představuje neblahé příznaky ve formě špatné hojivosti ran, jizev a vředů. V předškolním věku by jej děti měly konzumovat více, jelikož má patřičnou důležitou při vývinu pohlavních orgánů a může být příčinou různých vývojových poruch a celkového růstu. Selen významně podporuje buňky, správnou činnost svalstva a bezproblémovou srážlivost krve. Absence selenu v lidském těle může signalizovat vznik srdečních chorob, rakovin, revmatu a šedého zákalu očí. Nejvíce selenu obsahuje ovoce, zelenina, ryby, maso a celozrnné výrobky. Dostatek fluóru se nalézá v ovoci, zelenině, vejcích a mase. Je pro lidské tělo neodmyslitelnou minerální složkou, ale v případě přebytku může způsobit určité potíže jako při jeho deficitu, a to formou kazivosti zubů, například vznikem fluorózy. Dostatečné množství jódu se nachází především v rybách úhoři, makrele, tresce, ale také vejcích, špenátu nebo dokonce čokoládě. Významně podporuje činnost štítné žlázy a při jeho nedostatku dochází k poruše orgánu. (Koťátková S., 2008) 2.2.1.5 Pitný režim Bez vody by nebyla možná žádná existence, jak osob, tak zvířat. Proto je nejvýznamnější složkou pro přežití právě voda a její konzumace v různých variantách. Pitný režim je třeba dodržovat pravidelný, a to především se zvýšeným dozorem u dětí předškolního věku, které jsou sice již samostatné, ale často trpí dehydratací právě proto, že pravidelný přísun tekutin nedokáží dodržovat a o napojení se většinou přihlásí až v případě větší žízně. (Kejvalová L., 2005) Větší důraz by měl být kladen na konzumaci čisté vody, minerálních vod, avšak ne v příliš velkém množství, jelikož některé minerální vody obsahují příliš vysoké procento solí, a to dětskému organismu příliš neprospívá. Vynechány nebo jen okrajově konzumovány by měly být 17
vysoce slazené nápoje například Fanta, Coca Cola, atp., 100 % džusy a šťávy a dalších tekutiny s vysokým podílem éčkových přísad. Větší konzumace těchto nápojů může podporovat některé civilizační onemocnění například dětskou obezitu. V každém případě by se měly děti vyvarovat konzumaci nápojů s obsahem kofeinu například Kofola, káva a přespříliš velké konzumaci černého čaje, namísto toho je lepší nabízet jim čaje ovocné, zelené, bílé nebo žluté. Naprostým tabu je konzumace alkoholických nápojů. Dle doporučení by měly děti v předškolním věku vypít denně alespoň 1, 6 l vody. Tato stanovená dávka se ale může samozřejmě lišit v závislosti na fyzickém výkonu dítěte během dne. 2.3 Konzumace potravin dětmi předškolního věku Děti ve fázi předškolního věku žijí během pracovního týdne v jistém pravidelném režimu stravování, které začíná doma snídaní, pokračuje zpravidla u většiny jedinců přesnídávkou, obědem a svačinou v mateřské školce a je zakončen večeří ve svém domově, nejčastěji připravovanou rodiči nebo jinými příslušníky rodiny. Mateřské školy připravují dětské pokrmy dle předem určených zásad a stanov zákonem, které musí splňovat kritéria správné výživy dítěte v předškolním věku. Snídaně, odpolední svačina a večeře během pracovního týdne a celodenní strava o víkendu bývá zpravidla v rukou rodiny, která ale k pravidlům výživné konzumace již nemusí tak přihlížet a klást jí příliš velký důraz, což se může odrážet v narušení zdravé výživy dítěte. (Gavigan Ch., 2008) 2.3.1 Potraviny rostlinného původu Potraviny původu rostlinného představují velmi významný zdroj minerálních látek, jsou zdrojem ve vodě rozpustných vitamínů vítamíny skupiny B, disponují vyšším obsahem sacharidů - tzn. škrobů a cukrů a obsahují menší množství neplnohodnotných bílkovin. 2.3.1.1 Obiloviny a obilné výrobky Obiloviny a výrobky z nich jsou považovány za základní stravovací složky nejen pro předškolní dítě. Jsou energetickým zdrojem, obsahují velké množství sacharidů, bílkovin (8 13 %), tuků (1 5 %), vlákniny, minerálních látek a vitamínů skupiny B, proto je vhodné je doplňovat během celodenního stravování. 18
Předpokládané denní porce předškolního dítěte činí 3 4, a to v podobě jednoho krajíce chleba, housky nebo rohlíku, tři čtvrtiny hrnku těstovin, rýže nebo cereálií. Celkové množství obilovin a obilných výrobků se odvíjí od výrobní struktury, tzn. od použitých surovin k jejich výrobě. Nejvíce plnohodnotných výživových látek má v sobě pečivo celozrnné. Za výživné obilné výrobky s vhodným obsahem vlákniny je považován pšeničný chléb, celozrnné housky, vícezrnný chléb, knäckebroty, grahamové výrobky, sójové pečivo, ovesné vločky, müsli,, corn flakes lupínky, atp. (Kunová V., 2004) 2.3.1.2 Luštěniny Pod pojmem luštěniny se skrývají celosvětově známé potraviny jako je hrách, čočka, fazole a cizrna. Tato rostlinná strava obsahuje nepřeberné množství kvalitních bílkovin, vitamínů, vlákniny a minerálních látek. Dětem předškolního věku by měly být podávány minimálně dvakrát týdně. Jelikož luštěniny mohou způsobit i nepříjemné trávící problémy, je vhodné připravovat jim z nich ze začátku různé pomazánky a polévkové krémy s lisovanou luštěninou. 2.3.1.3 Sója a sójové výrobky Sója a potraviny vyrobené ze sóji nejsou velmi často zařazovány do jídelníčků předškolních dětí, ačkoliv by tak mělo být činěno. Sójové výrobky jsou v dnešní době především významnou náhražkou masa u vegetariánů, ale i konzumaci se nebrání ani osoby požívající bez problému živočišné potraviny. Výhodou sóji je nepřítomnost cholesterolu, kterého je naopak v masných výrobcích poměrně mnoho. Obohacena je o vitamíny a minerální látky především draslík, železo, vápník a vitamíny skupiny B. 2.3.1.4 Sladké výrobky Sladké výrobky nelze naprosto vyřadit z dětského jídelníčku, jelikož jsou především u dětí předškolního věku velmi oblíbené. Avšak je dobré, když se jejich množství určené ke konzumaci minimalizuje co nejvíce. Tyto potraviny se vyznačují vysokým glykemickým indexem (GI), který působí na lidské tělo v podobě sytosti. Čím vyšší index je, tím kratší dobu stav nasycenosti přetrvává, a proto dítě dostává velmi brzy hlad. (Nevoral J., 2003) Konzumace sladkých potravin je zásobárnou cukrů, nežádoucích tuků a nasycených kyselin, které nepodporují tělo pozitivním způsobem. 19
2.3.1.5 Ovoce Ovoce je pro děti v předškolním věku významně důležité po stránce správné výživy. Během dne by mělo být zařazováno do jídelníčku alespoň ve dvou porcích, jelikož je pro děti stravitelnější lépe jak zelenina. Ovoce má v sobě vysoký obsah jednoduchých sacharidů a proto je zde zvýšená energetická hodnota. Porce ovoce pro dítě předškolního věku představuje například jeden banán, polovina hrnku drobného ovoce lesních plodů nebo hroznového vína, popřípadě lze nahradit sklenicí čerstvého džusu či jiné ovocné šťávy. Ovoce je vysoce obohaceno o vitamín C, kterého je nejvíce v citrusových plodech v pomerančích, naopak nejméně jej obsahují borůvky. 2.3.1.6 Zelenina Zelenina tvoří nenahraditelnou část dětského výživného jídelníčku, proto je vhodné, věnovat jí patřičnou důležitost. Z hlediska výživy je bohatá na vitamíny, vlákninu a má nízkou energetickou hodnotu. Výhodou konzumace zeleniny je rychlé a zdravé nasycení. Požití zeleniny je nejzdravější v syrovém stavu, ale ani technologické úpravy vařením, dušením nebo restováním nepoškodí vitamíny a důležité látky v nich. Děti předškolního věku by zeleninu měly konzumovat v hojném množství, zpravidla je doporučováno sníst 3 až 4 porce za den. Takovouto porci definuje přibližně středně velká paprika, dvě středně velká rajčata, polovina hrnku dušené zeleniny, atp. Za nejvíce plnohodnotnou zeleninu je považována nejvíce mrkev, dále červená řepa, květák, rajčata, okurky, ředkvičky, bílé zelí, brokolice a nejméně červená paprika. 2.3.2 Potraviny živočišného původu Potraviny původu živočišného obsahují vyšší množství tuků, plnohodnotných bílkovin a vitamíny rozpustné v tucích A, D, E a K. Vysoká spotřeba živočišné stravy může napomoci vzniku různých civilizačních chorob jako je obezita, cukrovka, cévní, jaterní a ledvinová onemocnění, popřípadě dokonce rakovinu tlustého střeva. (Nevoral J., 2003) 2.3.2.1 Mléko a mléčné výrobky (zakysané) Na současném trhu s mlékem a mléčnými výrobky především zakysanými, se nachází mnoho prodejců, kteří dané výrobky nabízí, ale každý v odlišné kvalitě. 20
Mléko samotné signalizuje mnoho faktorů, které jeho konzumaci podporují, ale ozývá se i mnoho faktorů negativních, které mohou vyvolat neblahé účinky a potíže. V případě pozitivních faktorů mléka je v první řadě zdrojem živin a má velmi vysoký obsah bílkovin. Některé bílkoviny lze specificky zpracovat, lze s ním geneticky manipulovat, má vysoký obsah vápníku, mléčný vápník působí blahodárně a chrání tak před možností vzniku rakoviny střeva. Mléko je roztok, který obsahuje tekutinu a je považovaný za základní dětskou potravinu v předškolním věku. Mléko obsahuje laktózu, což je mléčný cukr, který je základním a nejlépe stravitelným cukrem pro děti. Velmi často se do mléka přidává med, čímž tak získá mléko lepší sladší chuť a má léčebné účinky. Z mléka se vyrábí mléčný tuk neboli máslo, který vytváří energii a obsahuje esenciální mastné kyseliny. Máslo je obohaceno o vitamíny D, K, E a olej a je daleko méně náchylné na plísně, když je proloženo solí. Klíčovou roli ve skupině mléčných výrobků hrají produkty kysané fermentované, do kterých jsou během výroby přidávány speciální kysací bakteriální kultury. Mezi takové produkty se řadí jogurty, acidofilní, kefírová nebo jogurtová mléka, podmáslí, mléčný zákys, kysaná smetana, kyška, tvaroh, různé druhy sýrů, a další. Kysané mléčné výrobky jsou obohaceny o vitamín K, minerální látky železo a vápník. Pro své léčebné účinky jsou často konzumovány při horečkách nebo kožních potížích, posilují imunitu a brání vstřebávání škodlivých toxinů v lidském těle. Eliminují problémy s trávením, zácpou, průjmem a nadýmáním. Obsahují ale bohužel zvýšenou hodnotu cholesterolu a cukru. Účinnost fermentovaných mléčných výrobků se dá zvýšit přídavkem vlákniny. (Nevoral J., 2003), (Fořt P., 2008) Mléko a výrobky z něj jsou vyráběny v širokosáhlém měřítku a vznikají neustále nové možnosti výroby mléčných výrobků. Důležité je zmínit, že mléko je prevencí osteoporózy. Naopak v případě negativních vlastností mléka a mléčných výrobků zde hrozí různé alergie a intolerance na mléko, navíc velký nadbytek bílkovin není pro dítě v předškolním věku příliš ideální. Některé mléčné bílkoviny jsou pro dětský organismus těžko stravitelné, hrozí zde hořčíkový deficit a může se objevit i cukrovka I. typu. 2.3.2.2 Maso a masné výrobky Samotné maso a výrobky z něj jsou bohaté na plnohodnotné bílkoviny, vitamíny, esenciální aminokyseliny a mnohé minerální látky, které jsou pro dětský organismus hluboce důležité, proto 21
není doporučováno vyřadit jej z jídelníčku. Maso disponuje těmito minerály železem, draslíkem, sodíkem, fosforem, zinkem, hořčíkem a vitamíny A, B a D. Maso obsahuje 50 až 80 % vody, 15 23 % bílkovin, 2 50 % tuku, nízký podíl sacharidů Maso a masné produkty jsou pro dítě předškolního věku významně podstatné, jelikož podporují růst lidského těla. Podle výživových předpisů by bylo dobré, kdyby děti předškolního věku konzumovaly maso v množství 1 1, 5 porce za den. (Kejvalová L., 2005) Pro dětskou stravu je nejvíce vhodné drůbeží - kuřecí maso, jelikož má nejméně tuku (v případě, že je podáváno bez kůže) a je pro dítě snadno stravitelné. Drůbeží maso bohužel neobsahuje mnoho vitamínů a minerálů například železa, co by tělo potřebovalo, proto je náležité, aby se maso drůbeží - kuřecí doplňovalo s masy tmavými., a to především hovězím v libovém stavu, anebo telecím masem. Velkým negativem konzumace kuřecího a drůbežího masa u dětí předškolního věku je skutečnost, že v současné době je růst zvířat především drůbeže, pro rychlý odbyt prodeje, podporován růstovými hormony, které jsou zvláště nezdravé pro lidské tělo, zvláště pro dětské tělo. Vepřové a hovězí maso by se v jídelníčku předškolního dítěte nemělo objevovat příliš často, jelikož je obohaceno tukem, který nepříliš prospívá dětskému zdraví. V případě konzumace vepřového masa je dobré vybírat jen libové části zbavené tuku. Vepřové maso je zastoupeno řadou aminokyselin, vitamíny skupiny B nebo draslíkem. Převýšené množství konzumované vepřové stravy může vést k různým typům onemocnění například ateroskleróze, rakovině, a dalším nebezpečným chorobám. V hovězím mase je přítomno mnoho plnohodnotných živin a minerálních látek železa, zinku, vápínku, manganu, chromu, selenu, fluoru a křemíku dále vitamínu C a kyseliny listové.. Bohužel u hovězího masa je třeba zmínit fakt, že jeho vysoká spotřeba podporuje stále rakovinu tlustého střeva a kardiovaskulární onemocnění, i přestože jeho podíl tuků a existence cholesterolu je v současné době nižší. 2.3.2.3 Sladkovodní a mořské ryby Ryby by měly být považovány za nepostradatelnou část dětského jídelníčku. Zařazovány by měly být do stravy minimálně dvakrát týdně. Jejich obsahem jsou mastné kyseliny, které jsou usazeny v rybím tuku a které podporují správné fungování srdce a cév, duševní vývoj a správný celkový růst dítěte v předškolním věku. Ryby sladkovodní disponují velkým obsahem vitamínu D a E 22
a v mořských živočiších především rybách, se ukrývá vysoký podíl na minerály především jód. 2.3.3 Bio potraviny Konzumace biopotravin v poslední době zaznamenala vysoký nárůst u české populace. Biopotraviny neboli potraviny přírodního rostlinného a živočišného původu, které byly vypěstovány v přirozeném prostředí bez přísad umělých hnojiv a přídatných umělých látek a chovány na nestresových místech s volným výběhem, v naturálních podmínkách a zemědělsky neuměle upraveném prostředí. (Klescht V., 2008) Biopotraviny vedou podle prokázaných výsledků ke zdravějšímu stravování a mohou je konzumovat všechny věkové kategorie. Jedná se souhrnně o výrobky bez éčkových přísad na přirozené bázi se zachovalou chutností. V současnosti je sortiment biopotravin i na českém území široce rozšířen a konzumovat se dají prakticky všechny druhy potravin v bio kvalitě. Důležité je, dát si pozor, zda je výrobek opravdu označen za biopotravinu. Poznávacím znakem je logo se zelenou bio-zebrou a nápisem: BIO produkt ekologického zemědělství. (Foršt J., 2008) 2.3.4 Vegetariánská strava Vegetariánská výživa spočívá v nekonzumaci masa a masných výrobků, někdy i živočišných vůbec. Ignorace masných výrobků může vzniknout v závislosti na vlastním rozhodnutí i u malého dítěte, může přetrvávat jen nějakou dobu, ale na druhou stranu může trvat i nepřetržitě do dospělého věku. V některých domácnostech se může vegetariánství doslova dědit generačně. V případě, že dítě vidí, že rodiče nekonzumují maso a masné výrobky, automaticky nemá také zájem tyto živočišné produkty požívat a vyhýbá se jim. V praxi se rozšiřuje několik typů vegetariánství: LAKTO-VEGETARIÁNSTVÍ = z živočišné stravy se konzumuje čistě jen mléko a mléčné výrobky LAKTO-OVO-VEGETARIÁNSTVÍ = je konzumováno pouze mléko, mléčné výrobky, vejce a výrobky z něj, ostatní živočišné produkty jsou naprosto ignorovány PISKO-VEGETARIÁNSTVÍ = z živočišné stravy se konzumují ryby a mořští živočichové PUELLOVEGETARIÁNSTVÍ = z živočišných produktů se konzumuje drůbeží maso VEGANSKÝ TYP = odmítání veškerých živočišných výrobků a produktů. (Fořt P., 2008) 23
2.4 Důležité výživové aspekty udržující správný růst dítěte předškolního věku Neustále je v platnosti výživové pravidlo, že výživa je jednou z nejdůležitějších fyziologických nezbytností, která určuje správný fyzický a psychický vývoj dítěte. 2.4.1 Stravovací návyky dětí v předškolním věku Dítě v předškolním věku se již chová poměrně samostatně, co se konzumace potravin a tekutin týče. Má již z větší části osvojené rodinné stravovací a stolovací zásady, poněvadž konzumační návyky se v předškolním věku upevňují a dítě si vytváří vlastní vztah k výživě a celkové chování při konzumaci jídla. Z velké části hraje významnou roli stravování ve školních jídelnách, které děti navštěvují. Jde o mateřské školy a další instituce věnující se výchově dětí v předškolním věku. Proto by rodiče měli dbát výrazné pozornosti skladby jídelníčku jejich dítěte a stejnou či podobnou stravu zařazovat i do domácí stravy. Konzumační dávky pro přípravu dětské stravy v mateřských školách v České republice jsou řízeny zákonem č. 48/1993 Sb. (Pánek J., 2002), (Strnadelová V., Zerzán J., 2006) 2.4.2 Pravidelný stravovací režim Pravidelný stravovací režim se řídí určitými zásadami, které rozdělují příjem potravy v přiměřeném množství a dle časového hlediska. Děti v předškolním věku se učí dodržovat tento stravovací řád nejen doma, ale především v mateřských školkách, kde je rozdělování stravy udáno přesným časem a určeným množstvím. (Chrpová D., 2010) 2.4.3 Vyvážená a pestrá strava Energetická hodnota hraje význačnou roli, aby strava byla plnohodnotně vyvážená a svou pestrostí pro děti zajímavá a přitažlivá. Dostatečnou energetickou náplň stravy lze dosáhnout správným využitím základních živin bílkovin, sacharidů a tuků. V případě, že dítě přijme vyhovující poměr živin v odpovídající kvalitě, lze říci, že potrava dítěte je energeticky vyvážená a pestrá. 24
Výživový systém je rozlišován na pět až šest denních dávek - snídani, přesnídávku, oběd, první a druhou svačinu a večeři, zpravidla s tříhodinovými rozestupy, které mají zabránit přejídání se v odpoledním a večerním čase. Jeho správné dodržování v určených cyklech se tak stává součástí zdravého životního stylu a jsou vyhovujícím celoživotním příkladným stravováním až do dospělosti. Dětem by se mělo doporučovat, konzumovat zeleninu a ovoce, luštěniny, které podporují velmi dobře trávící trakt dítěte, dále je velmi důležité, naučit dítě správně hospodařit s pitným režimem a doplňovat tekutiny opakovaně v určeném časovém horizontu. (Nevoral J., 2003) 2.4.3.1 Snídaně Snídaně podle studií vytváří 15 až 20 % pro příjem energetické stravy předškolního strávníka. Příklad snídaně pro předškolní dítě: cereální kuličky s mlékem, ovoce 2.4.3.2 Přesnídávka Na přesnídávkovou pauzu připadá zpravidla 15 % energetické hodnoty příjmu z celkového cyklu pětidílného denního stravování. Příklad snídaně pro předškolní dítě: tvarohový dezert, rohlík, mléko 2.4.3.3 Oběd Oběd hraje neodmyslitelnou roli ve výživě dětí předškolního věku. Proto je důležitý jeho množstevní rozsah a celková skladba. Oběd zaujímá během denního výživného stravování až 35 % energetického příjmu z celkového konzumačního plánu, a proto je nutné jej nepodceňovat a dodržovat jeho přípravu i servis ve správném výživovém měřítku. Příklad obědu pro předškolní dítě: brokolicová polévka, rybí filé se sýrovým přelivem, brambory, červená řepa 2.4.3.4 Svačina Čas svačiny je již předposledním výživovým chodem dne a jeho procentuální velikost připadající na předškolní dítě je určována ve výši 10 % energetického příjmu z celkové denní stravy. Příklad svačiny pro předškolní dítě: chléb, máslo Rama, šunka, ovocný čaj 25
2.4.3.5 Večeře Pátou část celodenního stravování uzavírá večeře, která zaujímá z předškolní výživy dítěte 20 až 25 % energetického příjmu. Příklad večeře pro předškolní dítě: těstovinový salát s jogurtovým dresinkem, neslazená minerální voda 2.4.4 Potravinová výživová pyramida Při sestavování jídelníčku hraje významovou část i potravinová pyramida výživy, která je jedinečnou pomůckou pro osoby, které se snaží dbát zdravé a správné výživy. Bohužel však neexistuje přímá dětská potravinová pyramida s výživou, která by podobným způsobem rozdělovala vhodnou stravu dětí, a to proto neboť do žádného grafu nelze zobecnit vyvíjející se organismus, ani to, jak je dítě více či méně fyzicky aktivní. (Kejvalová, L. 2010) Ostatně potravinová pyramida s výživou představuje jakési seskupení všech potravin, které děti i dospělí konzumují, proto lze sestavovat dětský jídelníček s určitou tolerancí i podle potravinové pyramidy. Potraviny jsou sestaveny podle výživových hodnot, a to tak, že v nejvyšší části se nachází potraviny nejméně výživově hodnotné a v místě nejnižším potraviny nejvíce výživově hodnotné. Rovněž platí pravidlo, že potraviny jsou výživově hodnotné zleva doprava., tzn. strava na levé straně je zdravější než strava na pravé straně. Struktura potravinové pyramidy výživy zní následovně první patro spodní část tvoří obiloviny, rýže, těstoviny a pečivo. Druhé patro tvoří ovoce a zelenina. Třetí patro zaujímají mléko, mléčné výrobky, maso a masné výrobky, luštěniny, vejce a ryby. Poslední vrchní příčku ve špičce pyramidy tvoří nejčastěji oblíbené, avšak nejméně hodnotné potraviny sladkosti, tuky a sůl. Výživové denní porce dospělých se od konzumačních denních dávek dětí předškolního věku poněkud liší, proto nejsou udávány, jelikož potravinová pyramida představuje informace o stravovacích porcích pouze pro osoby v dospělém věku. (Foršt J., 2008) 26
2.4.5 Desatera dětské výživy Správná výživa u dětí předškolního věku je podtrhávána dodržováním desatera výživy dětí, které v deseti bodech stručně popisuje obecnou výživu dětí. Konzumace pestré stravy zeleniny a ovoce s tmavším zbarvením, celozrnné výrobky, tmavé pečivo, ryby, drůbež a mléčné výrobky. Stravování by mělo být uskutečňováno v 5 až 6 denních dávkách bez přejídání se, ale rovněž bez pocítění hladu. Výživový obnos stravy se orientuje dle růstových a hmotnostních parametrů a fyzické aktivity dítěte. Příjem kvalitních bílkovinných zdrojů především z drůbeže, rybího masa, cereálií a luštěnin. Konzumace polotučných výrobků z mléka. Vyšší spotřeba rostlinných tuků a olejů nad živočišnými tuky. Zpřísnění požívání cukru, sladkostí a přislazených nápojů. Doporučováno je, konzumovat ovocnou stravu, která obsahuje zdravý hroznový cukr. Omezení soli a vysoce solených výrobků například brambůrky, pražené oříšky, atp. Dodržování správného pitného režimu je základ pro bezvadné fungování lidského organismu. Dětem by mělo být dodáváno 1,5 až 2,5 litru tekutin v podobě čisté vody, čaje, minerálních vod nebo zředěnými šťávami. Rodiče jsou směrodatným prvkem, který určuje, jak se bude jeho dítě výživně stravovat, proto je rozhodně vhodné, aby byli úkazem správného stravování prostřednictvím pravidelnosti konzumace, zachování dostačujícího pitného režimu a aplikací fyzických aktivit s dětmi. Stabilitu stravování dítěte je nutné vyrovnávat, proto se musí vždy rodiče informovat, jaká je skladba jídelníčku například v mateřské škole s tím záměrem, že zbytek stravy mimo školní stravování připraví tak, aby dítěti nechyběly podstatně důležité živiny. Významnou roli hraje i návštěva pediatra, který zachytí správnou výživu dítěte v číslech a bližších nutričních hodnotách zkontroluje zdravotní stav dítěte změří hladinu cholesterolu a krevních tuků, krevní tlak a v některých případech určí příznaky nadváhy či podváhy. (Fořt P., 2008) 27
Dětská výživa předškoláků by měla být hlídána a korigována z pohledu dalšího desatera správné výživy dětí, které by nemělo být také opomíjeno. Jídelníček dětí v předškolním věku by neměl být shodný s jídelníčkem dospělého. Zvýšená pozornost by měla být věnována novým potravinám a alergiím z nich vznikajícím. Nové potraviny by se měly řadit dětem do jídelníčku postupně a pomalu a strukturu potravin necháváme 2 až 3 dny neměnné. U dětí do čtvrtého roku je ze zdravotnického pohledu doporučováno, konzumovat denně čtyři porce ovoce a zeleniny. Po čtvrtém roku se počet porcí zvyšuje na pět až šest zeleninových a ovocných porcí za den. Jedna porce se rovná zpravidla 150 g zeleniny upravené vařením, jednomu kusu zeleniny či ovoce, salátové misce, jedné sklenici šťávy z ovoce nebo zeleniny. Konzumace těstovin, obilovin, rýže a pečiva zaujímá dvě až tři porce denních dávek u dětí do čtyř roků a u dětí nad čtyři roky se již radí tři až čtyři porce. Takovouto porci představuje například rýžový kopeček nebo krajíc chleba. Nemělo by se určitě zapomínat na mléčné výrobky, které by měly představovat dvě až tři porce z denního stravování předškolních dětí. Jednu porci tvoří 250 ml mléka, 50 g sýra nebo jeden jogurt. Libové maso má klíčovou roli ve zdravé výživě předškolního dítěte. Konzumovat by měly děti nejčastěji maso světlejší drůbeží a králičí, neodmyslitelné je rovněž požívání rybího masa. Na oblíbené dětské pomazánky, ale i pro technologickou úpravu a mazání je jednoduše nejlepší používat spíše oleje a rostlinné tuky s vyšší kvalitou. Zahlcovat děti sladkostmi není zcela vůbec dobrým příkladem zdravé výživy, ba naopak hrozí možnost způsobení zdravotních problémů. Ale naopak není dobré sladkosti dětem úplně zakazovat a jejich existenci ignorovat. Vzdorovat by se mělo více výrobkům, jejichž původ je stánkový fast foodový. Taková strava totiž obsahuje velmi vysoký podíl soli a instantní, velmi nezdravé přísady a koření. Správný pitný režim by měl být součástí životního stylu každého dítěte a obsah předepsaných tekutin by se měl konzumovat automaticky v určitých časových intervalech se zohledněním výkonu fyzických aktivit. 28
2.5 Onemocnění vzniklá vlivem špatné výživy Nezdravá výživa vede ke vzniku různých závažných onemocnění, a to u celé lidské populace. Děti předškolního věku trpí vlivem špatné výživy na řadu civilizačních onemocnění, která jsou podporována převážně tučnými a smaženými jídly, potravinami s vysokým obsahem živočišných tuků, uzeninami, potravinami s vysokým podílem solí, dráždivého koření a aditiv, dále vysoce slazenými nápoji a sladkými jídly, cukrem a majonézovými lahůdkami. Špatná výživa se může projevit nejen nesprávně volenými potravinami, ale také formou technologické úpravy pokrmů nebo nevhodným časem konzumace, tzn. v období prošlé trvanlivosti výživového produktu. Existuje řada chorob a alergií, která vznikají u dětí předškolního věku především a hlavně díky špatnému stravování. Velmi důležité je dbát vysoké pozornosti ze strany rodičů, kteří dětem pokrmy připravují. Mělo by být respektováno pravidlo konzumace, že to, co jedí dospělí, nemusí vždy správně a zdravě strávit děti, jelikož dětský trávící trakt v období od 3 do 6 let není ještě úplně vyvinutý jako u dospělých jedinců, proto jim mohou být některé potraviny i životu nebezpečné. (Foršt J., 2008), (Fraňková S., 2000) 2.5.1 Dětská obezita Onemocnění, které se řadí v současnosti mezi nejvíce rizikové choroby u dětí předškolního věku. Po zdravotní stránce jsou její příznaky velmi široce rozsáhlé. Obezita může podpořit v těle možnost pro existenci dalších onemocnění a potíží například vysoký tlak, kardiovaskulární poruchy, kloubní onemocnění nebo i cukrovku. Jelikož má obezita několik fází, je nesmírně důležité, zachytit ji ve správnou dobu a zajít za odborným lékařem. Vysoce směrodatné je rovněž omezení návštěvnosti rychlých občerstvení a zaměření se na plnohodnotné stravování pro děti v předškolním věku. (Gavigan Ch., 2008) Vyskytují se rovněž ale i nemoci, při kterých musí být i výživově vhodné potraviny omezeny nebo naprosto vyřazeny z jídelníčku, jelikož způsobují organismu nepříjemné a nebezpečené potíže. (Fořt P., 2008) 2.5.2 Alergie a intolerance V důsledku špatné výživy se mohou projevit nejvíce časté alergie a intolerance na konzumované potraviny. V případě alergií se podle pediatrů u dětí předškolního věku procento alergenních osob neustále zvyšuje. Alergie a intolerance na jídlo se projevují různě kožními potížemi, žaludeční 29