OCHRANA MĚKKÝCH CÍLŮ ÚVOD DO PROBLEMATIKY

OBSAH ANEB CO VÁS ČEKÁ ÚVOD DO PROBLEMATIKY Teorie velkého třesku aneb geneze bezpečnostní problematiky ochrany měkkých cílů bezpečnostní vhled do ochrany měkkých cílů Aktuální otázky ochrany měkkých cílů v ČR VYHODNOCENÍ OHROŽENOSTI MĚKKÉHO CÍLE ANEB CO, KDY, KDE A OD KOHO VÁM HROZÍ Víte, jaké jsou základní fáze vyhodnocení ohroženosti a víte jak tato vyhodnocení zpracovat? Jak správně vymezit a stanovit co chránit a od koho Vám hrozí útok? Dokážete vymezit veškeré očekávatelné způsoby útoků včetně možných míst i časů? Jak určit pravděpodobnost vymezených útoků i výši jejich dopadů? Jak stanovit na základě zodpovězení výše uvedeného celkovou míru ohroženosti konkrétního měkkého cíle? Jak vše zpracovat do takové podoby, která bude jasná a srozumitelná i Vašim nadřízeným či neodborné veřejnosti BEZPEČNOSTNÍ PLÁN MĚKKÉHO CÍLE ANEB CO BY NEMĚLO BÝT OPOMENUTO PŘI JEHO ZPRACOVÁNÍ Jak nejlépe a nejvhodněji stanovit typologii měkkého cíle a detailněji popsat charakteristiku objektu / prostoru či okolí měkkého cíle? Jak zpracovat a aktualizovat veškeré síly a prostředky na úrovni fyzické bezpečnosti i technických opatření, kterými měkký cíl disponuje? Jak zpracovat si standardizované procedury pro očekávané i mimořádné situace? Víte, jak proškolit všechny relevantní aktéry či připravit tematický plán školení? Víte, jak správně oznamovat a evidovat bezpečnostní incidenty? PRAKTICKÁ CVIČENÍ DISKUZE A OTÁZKY

09,05-09,15 10 min ZAHÁJENÍ 09,15-09,50 35 min Teorie velkého třesku aneb geneze bezpečnostní problematiky ochrany měkkých cílů / bezpečnostní vhled do ochrany měkkých cílů Aktuální otázky ochrany měkkých cílů v ČR 09,50-10,40 60 min Víte, jaké jsou základní fáze vyhodnocení ohroženosti a víte jak tato vyhodnocení zpracovat? Jak správně vymezit a stanovit co chránit a od koho Vám hrozí útok? Dokážete vymezit veškeré očekávatelné způsoby útoků včetně možných míst i časů? 10,40-11,00 20 min COFFEE BREAK 11,00-11,50 50 min Jak určit pravděpodobnost vymezených útoků i výši jejich dopadů? Jak stanovit na základě zodpovězení výše uvedeného celkovou míru ohroženosti konkrétního měkkého cíle? 11,50-12,20 30 min CVIČENÍ 12,30-13,30 60 min OBĚD 13, 30-14,50 80 min Jak nejlépe a nejvhodněji stanovit typologii měkkého cíle a detailněji popsat charakteristiku objektu / prostoru či okolí měkkého cíle? Jak zpracovat a aktualizovat veškeré síly a prostředky na úrovni fyzické bezpečnosti i technických opatření, kterými měkký cíl disponuje? Jak zpracovat si standardizované procedury pro očekávané i mimořádné situace? Víte, jak proškolit všechny relevantní aktéry či připravit tematický plán školení? Víte, jak správně oznamovat a evidovat bezpečnostní incidenty? 14,50-15,00 10 min ZÁVĚR

GENEZE BEZPEČNOSTNÍ PROBLEMATIKY OCHRANY MĚKKÝCH CÍLŮ ÚVOD DO PROBLEMATIKY BEZPEČNOSTNÍ VHLED DO OCHRANY MĚKKÝCH CÍLŮ

Strategie boje proti terorismus pro léta 2010 2012 Odbor bezpečnostní politiky MVČR Terorismus je fenomén, který můžeme zásadním způsobem otřást kteroukoli otevřenou demokratickou společností, včetně České republiky. Útoky nebo pokusy o útoky, ke kterým v Evropě či jinde ve světě dochází, musí být pro Českou republiku varováním. Výzvou dneška je téma ochrany tzv. měkkých cílů, kterými jsou obecně všechna místa s velkou koncentrací osob (hypermarkety, obchodní centra, kulturní a sportovní akce, turistické destinace, dopravní uzly, hromadné dopravní prostředky atd.).

Pojmové vymezení aneb co vlastně chráníme Měkké cíle / crowded places / public places / míst koncentrace velkého počtu osob, představují v současné době jednu z nejdůležitějších bezpečnostních výzev. Termínem měkké cíle označujeme objekty, prostory nebo akce charakterizované častou přítomností většího počtu osob a současně absencí či nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům. Otevřená prostranství nebo uzavřené prostory, na která má veřejnost volný přístup a která mohou být vzhledem ke své dostupnosti a velké koncentraci lidí zde se pohybujících označena za potenciálně vhodný cíl ozbrojených útočníků či teroristů. Tyto místa zahrnují převážně: bary, noční kluby, diskotéky, restaurace a hotely, parky a náměstí, turistické památky a zajímavosti, muzea, galerie, nákupní centra, tržiště a obchodní komplexy, sportovní haly a stadióny, kina, divadla, koncertní sály, zábavní centra, významné dopravní uzly, vlaková a autobusová nádraží, letištní terminály nemocnice, polikliniky, školná zařízení, knihovny, církevní památky a místa určená k uctívání letiště

Pojmové vymezení - měkké cíle x tvrdé cíle Snadná zranitelnost (měkkost) je jedním z kritérií, k nimž teroristé a ozbrojení útočníci při výběru svých cílů přihlížejí. Pokud se musí rozhodovat mezi několika cíli, které mají z jejich hlediska stejnou hodnotu, vždy se rozhodnou pro ten, který je nejzranitelnější. měkké cíle (soft targets) snadno dostupné, zaměnitelné, málo nebo vůbec střežené cíle teroristů, kde bývá shromážděno velké množství lidí, typickou charakteristikou snadná zranitelnost (měkkost) těchto cílů, otevřená prostranství nebo uzavřené prostory či prostředí, na která má veřejnost volný přístup a která mohou být vzhledem ke své hustotě a koncentraci lidí zde se pohybujících označena za potenciálně vhodný cíl teroristů tvrdé cíle (hard targets) představují z pohledu teroristů a ozbrojených útočníků významné cíle státu v podobě vládních budov, vojenských objektů, velvyslanectví a dalších strategicky významných a velmi dobře střežených objektů.

Dosavadní aktivity v oblasti ochrany měkkých cílů Dosud řešeno obecně v rámci Strategie ČR pro boj proti terorismu. Vývoj bezpečnostní situace v posledních letech si však vyžádal komplexnířešení tématu měkkých cílů. Se zástupci obcí a krajů pak bylo v lednu 2016 podepsáno Memorandum o spolupráci v rámci sdílení informací bezpečnostních složek o určitých typech útoků. Útoky z posledních let však ukazují, že měkké cíle se stávají cílem nejen pro útočníky-teroristy, ale také pro jiné pachatele násilné trestné činnosti (viz např. útok v Uherském Brodě či střelba v obchodním centru v Mnichově). Protiteroristický balíček + metodika ochrany měkkých cílů. Proběhlo několik různých seminářů a školení zaměřených na ochranu měkkých cílů. Proškolení policistů krajskýchředitelství atd. Byla zpracována technická norma ČSN 73 440022 Prevence kriminality - řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení, která se zaměřuje na ochranu škol a školských zařízení jako měkkých cílů. Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017-2020. Cílem schválené Koncepce je vytvořit fungující národní systém ochrany měkkých cílů, díky kterému bude možné plošně zvýšit odolnost měkkých cílů. V září 2017 poprvé zasedl stálý poradní sbor MV ochraně měkkých cílů. Ochrana podpořena také neinvestičními dotacemi, které by měly zřídit ministerstva vnitra, dopravy, kultury a zdravotnictví. Programy by měly být realizovány v letech 2019-2021.

Dosavadní aktivity a dokumenty v oblasti ochrany měkkých cílů Metodika ochrany měkkých cílů Bezpečnostní standard k ochraně měkkých cílů Koncepce ochrany měkkých cílů pro roku 2017 2020 Brožura 10 principů zodolnění měkkého cíle Bezpečnostní standardy pro pořadatele sportovních, kulturních a společenských akcí Bezpečnostní doporučení Twitter CTHH Informační kampaň ochrana měkkých cílů Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle Bezpečnostní plán měkkého cíle

Základní principy a východiska ochrany měkkých cílů uvědomění si, že bezpečnost měkkého cíle je věcí všech dotčených subjektů proaktivní přístup k ochraně měkkých cílů (majitelů, provozovatelů, správců, vedení) nastavení úzké spolupráce mezi vlastníkem, správcem měkkého cíle a IZS zvýšení odolnosti měkkého cíle nastavení komunikačních procesů, organizace a koordinacečinnosti osob protiteroristická politika založena na ochraně a bezpečí lidí, všechny úrovně vládního řízení přispívají k prevenci teroristických útoků, připravenosti bezpečnostních složek, odezvě na hrozbu a obnově zasažených míst, provozovatelé a majitelé možných objektů útoků jsou odpovědni za přijímání přiměřených kroků a opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti všech osob zde se pohybujících, opatření pro prevenci a připravenost musí být podepřeny zpravodajskými službami a přístupy řízení rizik

Bezpečnostní opatření + principy zodolnění

Aktuální otázky ochrany měkkých cílů Jakým způsobem je možné využít zahraniční zkušenosti a podklady týkající ochrany měkkých cílů? Jaké konkrétní postupy a poznatky mohou být aplikovány již nyní? Do jaké míry se promítají zkušenosti zemí zasažených teroristickými útoky do ochrany měkkých cílů. Jakou roli hraje v oblasti ochrany měkkých cílů přístup SBS, majitelů, správců, provozovatelů a dalších relevantních subjektů? Je zde nějaký prostor pro posílení této spolupráce a součinnosti? Role veřejnosti v oblasti snížení zranitelnosti měkkých cílů. Rizika spojená s možným zneužitím širokého spektra veřejně dostupných a zneužitelných informací u jednotlivých objektů. Jednotný postup v ochraně měkkých cílů (bezpečnostní minimum, kategorizace objektů, komunikační toky, terminologie. Spolupráce odborníků spojených s problematikou (krizové řízení, psychologové, CBRNe atd.) a spolupráce s veřejností. Prezentace výsledků činnosti v rámci ochrany měkkých cílů veřejnosti i provozovatelům (komunikace o problematice, odborné konference, semináře, jednání, školení, cvičení, články a publikace, internetové portály atd.). Aplikace nových poznatků a výsledků činnosti v rámci ochrany měkkých cílů do praxe. Monitoring bezpečnostních hrozeb v rámci ochrany měkkých cílů. Rychlejší a efektivnější aplikace i realizace jednotlivých bezpečnostní opatření.

VYHODNOCENÍ OHROŽENOSTI MĚKKÉHO CÍLE ÚVOD DO PROBLEMATIKY ANEB CO, KDY, KDE A OD KOHO VÁM HROZÍ

Víte, jaké jsou základní fáze vyhodnocení ohroženosti a víte jak tato vyhodnocení zpracovat? Jak správně vymezit a stanovit co chránit a od koho Vám hrozí útok? Dokážete vymezit veškeré očekávatelné způsoby útoků včetně možných míst i časů? Jak určit pravděpodobnost vymezených útoků i výši jejich dopadů? Jak stanovit na základě zodpovězení výše uvedeného celkovou míru ohroženosti konkrétního měkkého cíle? Jak vše zpracovat do takové podoby, která bude jasná a srozumitelná i Vašim nadřízeným či neodborné veřejnosti

Před samotnou tvorbou vyhodnocení ohroženosti je třeba mít zodpovězeny tři na sebe navazující otázky: Co chci chránit identifikace tzv. assets (hodnot) - život a zdraví, majetek, informace, ale i dobré jméno organizace nebo důležité vztahy. V případě ochrany měkkých cílů se zaměřujeme právě na ochranu života a zdraví lidí. Proti komu chci své hodnoty chránit identifikace zdrojů hrozeb (osob, skupin osob) - od jakých jednotlivců či skupin mi hrozí nebezpečí. Kdo by mi chtěl uškodit? Takovými zdroji hrozeb mohou být běžní kriminálníci, ideologicky zaměřené nenávistné skupiny, zhrzený personál, duševně nemocné osoby a další. Jakým způsobem tyto jednotlivé zdroje hrozeb útočí? Co mi od nich hrozí? Pokud znám své nepřátele, pak potřebuji porozumět jejich jednání. Musím si tedy klást otázky: co je motivuje k útoku, kdy a kde obvykle útočí, jakými zbraněmi útočí, jakým způsobem je používají? Vyhodnocení ohroženosti je jedním z pilířů jakéhokoliv kvalitního bezpečnostního systému a lze díky jeho pomoci odhalit skutečná ohrožení i jejich konkrétní podobu. Cílem není komplikovaně vypočítávaná číselná tabulka vypracovaná na základě statistických vzorců, ale: jednoduchý a účelně zaměřený myšlenkový proces, který vede k lepšímu porozumění toho, co Vám hrozí poznání a ujasnění si klíčových otázek v procesu zpracování tabulky (nikoli sama tabulka), je posléze smyslem předkládaného vyhodnocení

VYHODNOCENÍ OHROŽENOSTI MĚKKÉHO CÍLE

POSTUPU VYHODNOCENÍ (MÍRY) OHROŽENOSTI MĚKKÉHO CÍLE: I. FÁZE 1. vymezení toho, co chci chránit (v případě měkkých cílů chráníme životy, zdraví); 2. vymezení toho, od kterých osob, jejich skupin či organizací hrozí potenciálně útok (zdroje hrozeb); 3. vymezení očekávatelných způsobů útoku těchto osobči skupin osob; 4. shrnutí výše uvedeného do seznamu možných způsobů útoku na konkrétní měkký cíl; II. FÁZE 5. stanovení možných míst útoku a časů útoku u každého jednotlivého způsobu útoku ze seznamu;

ZDROJE HROZEB PRO MĚKKÉ CÍLE Správná identifikace zdrojů hrozeb je zásadní pro jejich vyhodnocení. V rámci ochrany měkkých cílů se budeme zaměřovat na ochranu osob, a to konkrétně na ochranu osob před násilnými útoky, tedy životů a zdraví. Pro lepší představu si uveďme modelový příklad nemocnice: osoby v nemocnici přítomné, majetek nemocnice, informace, se kterými nemocnice pracuje (osobní informace pacientů, unikátní postupy), dobré jméno či dobré vztahy (s klienty, zřizovatelem, donátory). Možné zdroje hrozeb pro měkké cíle v ČR (tj. osoby a skupiny osob): 1. násilníci zapojení do klasické kriminální činnosti; 2. psychicky nemocné osoby; 3. mstící se zaměstnanci nebo klienti; 4. skupiny organizovaného zločinu; 5. extremisté a osoby útočící z nenávisti (útočníci páchající tzv. hate crime); 6. teroristé.

Ukázka zdrojů hrozeb na modelovém příkladu základní školy

ZPŮSOBY ÚTOKU PRO JEDNOTLIVÉ ZDROJE HROZEB Základní seznam a soubor způsobu provedení útoků, který je relevantní pro všechny měkké cíle představuje většinou násilnou činnost spojenou s klasickou kriminalitou, násilné útoky psychicky nemocných osob či útoky ze strany pracovníků či klientů: 1. napadení chladnou zbraní (bodné, sečné, tupé apod.); 2. napadení střelnou zbraní (krátkou, dlouhou); 3. žhářský útok; 4. braní rukojmí a barikádová situace; 5. napadení měkkého cíle davem (násilná shromáždění); 6. výbušnina v poštovní zásilce; 7. jedovatá látka v poštovní zásilce; 8. nastražení imitace výbušniny; 9. falešné oznámení umístění výbušniny (popř. jiných nebezpečných látek). Dobré zvážit též i další níže uvedené způsoby útoku, pokud je měkký cíl atraktivní i pro skupiny organizovaného zločinu: 1. výbušnina v zaparkovaném vozidle; 2. umístění výbušniny do určitého prostoru (bez přítomnosti útočníka, např. odložené zavazadlo); 3. únos osoby. Pokud je měkký cíl atraktivní pro rasistické útoky a jiné útoky z nenávisti, je vhodné základní seznam rozšířit o následující útoky: 1. fyzické napadení v blízkém okolí objektu (zejména napadení osob atraktivních pro útočníky svou symbolikou); 2. verbální agrese (jednotlivce či skupiny) s hanlivými prvky a potenciálem přerůst do fyzického násilí v blízkém okolí objektu. Pokud je cíl atraktivní i pro teroristy, pak je vhodné seznam rozšířit též i o následující možné způsoby útoku v objektu i jeho okolí.: 1. sebevražedný útok s použitím výbušniny; 2. nájezd vozidla s výbušninou se sebevražedným útočníkem; 3. útok nájezdem vozidla do lidí.

VYTVOŘENÍ SEZNAMU MOŽNÝCH ZPŮSOBŮ ÚTOKU NA MĚKKÝ CÍL VARIANTY LOKALIZACE ÚTOKU Pro určení variant umístění útoku je vhodné vyjít z rozboru charakteristiky dané lokality a kontextu měkkého cíle. Pokud subjekt nemá bezpečnostního specialistu, který by tento rozbor udělal, pak doporučujeme z hlediska místa provedení útoku zvážit zejména tato základní místa: Jedná-li se o objekt: uvnitř objektu všechny veřejně přístupné prostory; uvnitř objektu prostory významných osob (ať už veřejně přístupné či nikoliv); u hlavního vstupu / u kontroly při vstupu do objektu; u zásobovacího (zadního, alternativního) vstupu; v těsné blízkosti objektu (např. u vstupů), v blízkém okolí objektu. Pokud se jedná o venkovní akci (běžecký závod, shromáždění apod.): v centru pozornosti (např. pódium, startovní čára, cílová rovinka); v davu; u vstupů; v blízkém okolí.

VYTVOŘENÍ SEZNAMU MOŽNÝCH ZPŮSOBŮ ÚTOKU NA MĚKKÝ CÍL VARIANTY NAČASOVÁNÍ ÚTOKU Uvedené varianty načasování útoku je vhodné zvážit a doplnit dle konkrétních potřeb každého měkkého cíle: během denního provozu, kdy je objekt otevřen veřejnosti; během příchodu a odchodu velkého množství zaměstnanců/veřejnosti/studentů; během pořádání akcí pro veřejnost, které jsou připraveny nad rámec běžného provozu objektu; během noci, kdy není objekt v provozu. V případě zabezpečování veřejně přístupných akcí (běžecký závod, shromáždění, apod.): při přípravě akce (např. navážení techniky, příprava pódia, trasy apod.); při příchodu osob; při slavnostním zahájení (např. startovací výstřel na maratonu); v průběhu akce; během hlavního programu (např. zvlášť symbolické události, vystoupení VIP hosta); při závěru (např. finále závodu, slavnostní zakončení); při ukončení a odchodu osob.

OTÁZKY A DISKUZE

Víte, jaké jsou základní fáze vyhodnocení ohroženosti a víte jak tato vyhodnocení zpracovat? Jak správně vymezit a stanovit co chránit a od koho Vám hrozí útok? Dokážete vymezit veškeré očekávatelné způsoby útoků včetně možných míst ičasů? Jak určit pravděpodobnost vymezených útoků i výši jejich dopadů? Jak stanovit na základě zodpovězení výše uvedeného celkovou míru ohroženosti konkrétního měkkého cíle? Jak vše zpracovat do takové podoby, která bude jasná a srozumitelná i Vašim nadřízeným či neodborné veřejnosti

VYHODNOCENÍ (MÍRY) OHROŽENOSTI Jednotlivé kroky vyhodnocení ohroženosti aneb cesta je cílem na základě předešlé analýzy máme již předpřipraven soubor dat vhodných k vyhodnocení ohroženosti. jaké zdroje hrozeb (osoby, skupiny) jsou pro daný cíl relevantní jakým způsobem tyto zdroje mohou útočit na konkrétní měkký cíl, v jakých variantách dle specifického místa a času provedení jednotlivých zvažovaných útoků. dvě základní hlavní proměnné: pravděpodobnost, že k dané variantě každého způsobu útoku může dojít dopad, který by takový útok na daný cíl měl, pokud by k němu došlo vyhodnocením těchto dvou proměnných určíme celkovou míru ohrožení násilným útokem jak pravděpodobnost, tak dopad budeme zkoumat bodovanými podkategoriemi. metoda a principy měření mohou být různé přístup CTHH rozpracovává přístup izraelských bezpečnostních expertů Arye Kastena + Uzi Morea na stejném principu založen i software společnosti Resolver ÚVOD DO PROBLEMATIKY smyslem bodování je porovnat pravděpodobnost a dopad mezi sebou navzájem, a prioritizovat použití různých metod zabezpečení (do kterých prioritně investovat či nikoliv). smyslem není pokoušet statisticky spočítat jak, kdy a kde bude na cíl zaútočeno. exaktně matematicky predikovat u násilných útoků lze totiž v praxi pouze ve velmi omezeném počtu specifických případů žádný obecný exaktní vzoreček na to neexistuje. největší přínos má zodpovězení si série klíčových otázek nad každým způsobem útoku a jeho modelování na chráněném objektu a celkové uvažování o bezpečnosti akce či objektu jako celku.

VYHODNOCENÍ (MÍRY) OHROŽENOSTI MĚKKÉHO CÍLE III. FÁZE 6. určení pravděpodobnosti vymezených způsobů útoku (podle dostupnosti prostředků útoku, frekvence výskytu způsobu útoku, složitosti provedení daného způsobu útoku); 7. určení dopadu vymezených způsobů útoku (podle míry dopadu na životy a zdraví, podle dopadu na objekt, podle finančního dopadu útoku a dopadu na společenství); 8. stanovení celkové míry ohroženosti konkrétního měkkého cíle výše vymezenými způsoby útoku.

URČENÍ PRAVDĚPODOBOSTI DANÉHO ZPŮSOBU ÚTOKU Pravděpodobnost, že k danému způsobu útoku dojde (v každé zkoumané variantě lokalizace a načasování útoku), je možné stanovit posouzením několika podkategorií. Mezi ty základní, které je potřeba vždy zvážit, patří: DOSTUPNOST prostředků daného způsobu útoku; VÝSKYT daného způsobu útoku; SLOŽITOST provedení daného způsobu útoku. Tyto podkategorie hodnotíme kvalifikovaným odhadem na škále 1-7.

Dostupnost prostředků útoku Zaměřujeme se zejména na použitou zbraň či jiné prostředky útoku: zda je použit jeden prvek, či více (např. jeden nůž nebo kombinace vozidla a výbušniny). zda jde o zbraň, kterou umí použít každý, nebo je k použití potřebné školení, zacvičení, trénink (např. útok nájezdem vozidla do lidí v porovnání s útokem odstřelovací puškou). zda je zbraň volně dostupná, nebo je na ni třeba povolení (např. pistole), nebo ji nelze získat legálně. zda jde o běžně dostupný předmět, nebo zbraň složitě a zdlouhavě získatelnou - doba dodání. Dostupnost ohodnotíme kvalifikovaným odhadem na škále 1 7, kde 1 znamená útok se zbraní nejobtížněji dostupnou a 7 útok s nejsnáze dostupnou zbraní

Výskyt daného způsobu útoku Hodnocením výskytu stanovujeme: jak je daný způsob provedení útoku na zvažovaný cíl pro různé zvažované útočníky (skupiny útočníků) oblíbený v dané lokalitě, ve zvažovaném čase. zda jde o útok, který se již na obdobném cíli v obdobné lokalitě stal nebo připravoval. zda jde o útok, který se nestal, ale stal se v blízkém regionu, sousední zemi zda jde jen o hypotetickou hrozbu, která je zcela výjimečná zde i v jiných regionech. Atraktivitu ohodnotíme kvalifikovaným odhadem na škále 1 7, kde 1 znamená útok s nejnižší frekvencí výskytu a 7 útok s nejvyšší frekvencí výskytu.

Složitost provedení daného způsobu útoku V rámci komplexnosti příprav útoku, režimu objektu i jeho zabezpečení posuzujeme zejména: zda musí být útok připraven jednotlivcem, skupinou či širší organizací zda vyžaduje krátkodobou či dlouhodobou spolupráci osob při přípravě zda útočník musí spolupracovat s kriminálními nebo teroristickými skupinami při získání zbraní, či jiných prostředků k útoku zda je tato spolupráce jednorázová (například získání nelegální zbraně na černém trhu nebo sledování objektu) či jde o dlouhodobější spolupráci (například spolupráce při sběru informací o daném cíli) zda vyžaduje průnik do režimového prostředí cíle, či se odehraje na veřejně dostupném místě zda vyžaduje provedení v úzce vymezeném čase, na přesně daném místě zda je jeho úspěšné provedení možného delší dobu na více místech. Hodnotíme kvalifikovaným odhadem na škále 1 7, kde 1 znamená útok nejsložitější a 7 útok nejsnáze proveditelný.

Vzorové hodnocení dostupnosti prostředků, výskytu a složitosti útoku Hodnocení dostupnosti a výskytu u všech cílů obdobné, neboť se zaměřují na zbraň, preference nebezpečných skupin a způsob provedení útoku, nikoli na specifika a zranitelnost konkrétního cíle útoku. Hodnocení složitosti provedení útoku se bude naopak měnit dle specifik každého cíle. Pro usnadnění práce s vyhodnocením je uveden příklad vzorového hodnocení dostupnosti a výskytu útoku pravicových radikálů. Celkovou hodnotu pravděpodobnosti daného způsobu útoku následně získáme součtem hodnot dostupnosti, výskytu a složitosti. Nejvyšší hodnota celkové míry pravděpodobnosti konkrétního způsobu útoku tedy může být 7+7+7=21. Takto následně určíme pravděpodobnost u každého předpokládaného způsobu útoku.

URČENÍ DOPADU Jedná se negativní dopad, jaký by provedený útok měl na chráněný měkký cíl, pokud by k němu došlo. Stejně jako pravděpodobnost i dopad budeme zkoumat pomocí podkategorií. Je běžné, že si podkategorie každý cíl stanoví po svém, neboť zaměřuje ochranu na různé chráněné zájmy ( assets ). Zaměříme se na základní podkategorie, které by měly být vždy zváženy. Jsou jimi: DOPAD NA ŽIVOTY A ZDRAVÍ; DOPAD NA OBJEKT; FINANČNÍ DOPAD; DOPAD NA PŘÍMO ZASAŽENÉ SPOLEČENSTVÍ. Podkategorie hodnotíme stejně jako u pravděpodobnosti kvalifikovaným odhadem na škále 1-7. V mnoha případech je určení přesnějšího dopadu závislé na okolnostech, které nelze předem určit. Určení dopadu je věcí odborných znalostí a zkušeností ještě více než u jiných kategorií. Přesto doporučujeme si i laicky dopad stanovit. Vždy lze samozřejmě případně požádat o stanovení odborníkem. Smyslem vyhodnocení není mít přesnou tabulku s čísly, ale zamyslet se nad jednotlivými způsoby útoku, odhalit systematickým způsobem slabiny, případně oblasti neznáma, které je následně vhodné prozkoumat.

Dopad na životy a zdraví Zaměřujeme se zejména: na množství osob, které mohou být útokem v dané variantě (v daný čas a na daném místě) zasaženy, závažnost následků na životě a zdraví

Dopad na objekt Zaměřujeme se nejen na: technické poškození objektu, vliv útoku na provoz a možnost pokračovat v činnosti po útoku vzhledem k poškození objektu.

Finanční dopad Možno zohlednit více úrovní: krátkodobého dopadu spojeného s rekonstrukcemi, krátkodobým omezením provozu apod. dlouhodobý dopad na návštěvnost, ekonomiku zasažené lokality apod. Nutnost přizpůsobit si dané Vašemu měkkému cíli, situaci i finančním možnostem - to, co může mít likvidační dopad na jednoho, nemusí mít stejný dopad na druhého (obchodní centrum vs. malé nevládní organizace).

Dopad na fungování zasaženého společenství Hodnocení dopadu se zaměřuje na vliv útoku na společenství, které bylo útokem bezprostředně zasaženo. Může tak jít o: společenství školy tvořené žáky, rodiči i učiteli, pracovníky firmy zasažené útokem, náboženskou, etnickou a jinou skupinu. Způsob výpočtu míry dopadu na měkký cíl Hodnocení dopadu se bude u jednotlivých měkkých cílů na rozdíl od některých podkategorií pravděpodobností velmi lišit, a není proto vhodné uvádět vzorové tabulky hodnot. Celkovou hodnotu dopadu útoku vypočítáme součtem hodnot dopadu na životy/zdraví, finance, fungování společenství, případně objekt (akci). Nejvyšší hodnota celkové míry dopadu tedy může být 7+7+7+7=28.

VYHODNOCENÍ CELKOVÉ MÍRY OHROŽENOSTI Výsledné hodnoty pravděpodobnosti a dopadu konkrétního způsobu útoku zaneseme do grafu. Čím výše je průsečík hodnot pravděpodobnosti a dopadu na ose X, tím vyšší dopad bude mít. Čím výše je průsečík hodnot pravděpodobnosti a dopadu na ose Y, tím je větší pravděpodobnost výskytu daného způsobu útoku. Kromě zanesení do grafu je vhodné vypočítat celková míru ohroženosti součinem hodnoty celkové pravděpodobnosti a hodnoty celkového dopadu. Pomocí této míry ohroženosti je pak možné mezi sebou útoky porovnávat a prioritizovat. CELKOVÁ MÍRA OHROŽENOSTI = CELKOVÁ PRAVDĚPODOBNOST X CELKOVÝ DOPAD

Příklady a modelové scénáře: Příklad celkových hodnot pro pravděpodobnost, dopad a míru ohroženosti modelové střední školy Lze následně využít ke srovnání ohroženosti na různých místech nebo v různou denní dobu. Pro porovnání rozmístění ohrožení uvedené modelové školy sečteme hodnoty ohrožení pro útoky zvažované v objektu. Dále sečteme hodnoty zranitelnosti pro útoky zvažované v areálu a nakonec před areálem. Postup znázorňuje uvedená tabulka, kde jsou pro zjednodušení uvedeny jen některé z výše uvedených útoků. Hodnoty lze vyjádřit pro lepší přehled graficky. Díky tomu lze jasně vidět, kde může k útokům dojít a kam je nutné zaměřit pozornost. Obdobným způsobem je možné analyzovat načasování zkoumaných útoků a jejich míru zranitelnosti.

Příklad výpočtu hodnot ohrožení pro jednotlivé zvažované lokalizace vybraných útoků u modelové školy

Příklad výpočtu míry ohrožení pro jednotlivá zvažovaná načasování vybraných útoků u modelové školy

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Vyhodnocením pravděpodobnosti a dopadů útoku lépe porozumíme kdy, a kde jsme jakými útoky ohroženi. Výpočtem míry ohroženosti a jejím zkoumáním pak lze zjistit, kdy a kam je nutné zaměřit pozornost. Smyslem je zacílit bezpečnostní opatření efektivně na místa a dobu, kdy jsme relevantními útoky skutečně ohroženi. Na toto vyhodnocení musí navázat návrh systému bezpečnostních opatření. Zpracování návrhu tohoto systému lze provést různým způsobem. Vždy by však mělo jít o systematický, metodický postup, který vychází z vyhodnocení pravděpodobnosti a dopadů, a který hledá vhodná bezpečnostní opatření pro: A. odstrašení útočníků či jinou prevenci útoků, B. pro jejich včasnou detekci, C. pro okamžitou reakci a D. pro zmírnění dopadu incidentu (DDRM). detect detekovat, deterr (prevent) odstrašit (předcházet), react zareagovat, mitigate zmírnit.

OTÁZKY A DISKUZE

PRAKTICKÉ CVIČENÍ

BEZPEČNOSTNÍ PLÁN MĚKKÉHO CÍLE ÚVOD DO PROBLEMATIKY ANEB CO BY NEMĚLO BÝT OPOMENUTO PŘI JEHO ZPRACOVÁNÍ

Jak nejlépe a nejvhodněji stanovit typologii měkkého cíle a detailněji popsat charakteristiku objektu / prostoru či okolí měkkého cíle? Jak zpracovat a aktualizovat veškeré síly a prostředky na úrovni fyzické bezpečnosti i technických opatření, kterými měkký cíl disponuje? Jak zpracovat si standardizované procedury pro očekávané i mimořádné situace? Víte, jak proškolit všechny relevantní aktéry či připravit tematický plán školení? Víte, jak správně oznamovat a evidovat bezpečnostní incidenty? Máte připraven plán spojení a seznam kontaktů pro případ řešení incidentu?

BEZPEČNOSTNÍ PLÁN Proč mít zpracovaný bezpečnostní plán? soustředí se na plánování systému ochrany proti závažným násilným útokům má obvykle pozitivní dopad i na prevenci a řešení jiných typů hrozeb potřeba předem se připravit na možné závažné násilné útoky a znát dobře potřebné postupy pomůže snížit následek možných incidentů i zefektivnit zásah díky dobře stanoveným procedurám + proškolenému personálu dokládá proaktivní přístup i odpovědnost celé organizace v oblasti bezpečnosti navazuje na předem zpracované vyhodnocení ohroženosti potřeba vědět, jak konkrétně chránit měkký cíl a mít informace o opatřeních, které je případně potřeba realizovat zárukou, že i v případě personálních změn nedojde k narušení výkonu opatření. systematizuje ÚVOD přijatádo bezpečnostní PROBLEMATIKY opatření do jednoho celku a při jeho tvorbě se prověřuje jejich kompatibilita a provázanost v rámci celého bezpečnostního systému měkkého cíle.

TYPOLOGIE MĚKKÉHO CÍLE Měkké cíle představují velice rozsáhlou a různorodou skupinu rozličných subjektů, je proto praktické sepsat si na začátek každého bezpečnostního plánu základní charakteristiku Vašeho měkkého cíle. Kromě charakteru instituce je nutné také popsat charakter objektu/prostoru, včetně všech map objektu/prostoru. Dále je vhodné popsat také okolí měkkého cíle. Je totiž pravděpodobné, že v blízkosti jednoho měkkého cíle se budou nacházet i další. Je dobré o nich vědět a mít o nich v bezpečnostním plánu uvedeny alespoň základní informace. A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O INSTITUCI/AKCI Název instituce/akce Adresa instituce/akce Charakter instituce/akce Organizační struktura instituce/akce Symboličnost instituce/akce Otevírací doba instituce/termín akce Počet zaměstnanců instituce/akce Maximální kapacita návštěvníků instituce/akce Průměrný počet návštěvníků instituce/akce Apod. B. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBJEKTU/PROSTORU AKCE Popis objektu/prostoru Specifika objektu/prostoru Režim vstupu do objektu/prostoru 1. bez autorizace; 2. autorizace vstupu (např. vstupenka); 3. vstup se základní kontrolou nežádoucích předmětů; 4. ad. Mapa objektu/prostoru (včetně okolí, příjezdových cest a případně parkovacích prostor) Objekty/prostory/provozy v sousedství a jejich specifika mající vliv na měkký cíl Apod.

BEZPEČNOSTNÍ PRVKY INSTITUCE/PROSTORU AKCE Další oblastí, kterou je dobré do bezpečnostního plánu zapracovat a pravidelně aktualizovat, je sumarizace sil a prostředků, kterými měkký cíl disponuje (bezpečnostní personál, technická opatření a jejich funkčnost při rutinním provozu, a jak v případě incidentu atd. A. FYZICKÁ BEZPEČNOST PŘÍTOMNOST BEZPEČNOSTNÍHO PERSONÁLU: A. pouze personál nezaměřený na bezpečnost; B. vlastní bezpečnostní personál a bezpečnostní manažer nebo jiné osoby odpovědné za bezpečnost měkkého cíle (jejich počty); C. externí bezpečnostní firma (jejich počty); D. dobrovolná bezpečnostní či pořadatelská služba (jejich počty); E. přítomnost jiných bezpečnostních složek (např. policie a v jakých případech podle toho, jak je nastavena spolupráce); F. žádná. B. TECHNICKÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ ELEKTRONICKÉ PRVKY Výpis konkrétních elektronických prvků umístěných v objektu/prostoru: A. kamerový systém; B. poplachové zabezpečovací a tísňové systémy; C. rentgen; D. vnitřní rozhlas; E. apod. MECHANICKÉ PRVKY Výpis konkrétních mechanických prvků umístěných v objektu/prostoru: A. bezpečnostní systém dvojitých dveří tzv. double door ; B. ploty/zdi; C. bezpečnostní okna; D. zátarasy; E. apod.

Procedury pro rutinní situace/incidenty Bezpečnostní personál by měl pracovat na základě standardizovaných procedur, které je nutné vypracovat vždy pro daný objekt/prostor, a pravidelně je revidovat. Důležitá je standardizace procedur jak pro rutinní výkon bezpečnostních opatření, tak pro incidenty. Kromě bezpečnostního personálu je třeba pracovat také s ostatním personálem a dostatečně jej proškolit, aby se zvýšilo jeho bezpečnostní povědomí. PŘÍKLADY JEDNOTLIVÝCH SITUACÍ, NA KTERÉ LZE ZPRACOVAT PROCEDURU: A. vlastní standardizované procedury pro rutinní situace i incidenty ověření návštěvy; kontrola dokladů; bezpečnostní pohovor; reakce na podezřelou osobu; reakce na podezřelý předmět; evakuace ven; evakuace dovnitř; procedura lockdown ; apod. B. pravidelné aktualizace procedur C. kontrola/testování dodržování procedur D. apod.

Příklady zpracování procedur 1. PŘÍKLAD RUTINNÍ PROCEDURY: A. vstup do areálu festivalu

2. PŘÍKLAD PROCEDURY PŘI INCIDENTU NA PŘÍKLADECH: A. odložené zavazadlo; B. výhrůžný telefonát; C. střelba.

3. PŘÍKLAD ZPRACOVÁNÍ PROCEDURY K VYUŽITÍ TECHNICKÝCH BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ: A. využití rentgenu ke kontrole pošty;

ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTNÍHO PERSONÁLU Kromě sepsání samotných procedur si sepište také plán školení. Je nutné proškolit všechny relevantní aktéry a pro ten účel vytvořit tematický plán školení personálu v bezpečnostních procedurách. A. pravidelné školení procedur; B. pravidelné školení bezpečnostních pohovorů; C. pravidelné školení na detekci podezřelých předmětů, osob, zásilek, vozidel; D. pravidelné školení asertivity a krizové komunikace; E. pravidelné školení koordinačního plánu; F. pravidelné právní G. apod. ŠKOLENÍ OSTATNÍHO PERSONÁLU A. zvýšení bezpečnostního povědomí; B. nahlašování nestandardních situací (např. cizí osoba či objekt v budově apod.); C. základní procedury (např. RUN-HIDE-FIGHT); ŠKOLENÍ MANAGEMENTU (Nad rámec základního bezpečnostního povědomí, viz výše) A. koordinační plán. ŠKOLENÍ NA TECHNICKÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ Užití technických bezpečnostních opatření tak, aby bylo účelné a kompatibilní součástí bezpečnostního systému, je vždy nutné doplnit o školení na jejich kvalifikované obsluhování a vyhodnocení získaných poznatků ze strany bezpečnostního personálu. Školení se mohou zaměřovat např. na: A. školení personálu na využití kamerových systémů; B. školení personálu na využití rentgenu;

OZNAMOVÁNÍ A EVIDENCE BEZPEČNOSTNÍCH INCIDENTŮ Evidence bezpečnostních incidentů může do budoucna pomoci hned několikerým způsobem. Za prvé, na základě jejich evaluace může dojít ke zlepšení nastavených opatření a procedur. Vyhodnocení a závěry incidentu mohou být také dobrým ponaučením pro bezpečnostní systém měkkého cíle. Za druhé, může také pomoci policii při identifikaci pachatelů a může tak sloužit i prevenci dalších incidentů. Doporučuje se sdílet informace o proběhlých incidentech také s dalšími relevantními partnery (např. další měkké cíle v okolí). Může se tak ukázat, že se podobný incident stal na více místech v okolí. Taková informace může být důležitá a indikovat např. tzv. sběr informací, který může být předzvěst chystaného závažného násilného či teroristického útoku. EVIDENCE v případě bezpečnostního incidentu sepíše bezpečnostní pracovník přítomný incidentu zápis; zápis poskytne vedoucímu bezpečnosti, který incident vyhodnotí, na základě vyhodnocení může např. aktualizovat procedury; informaci o incidentu sdílí s dalšími relevantními partnery: A. policie; B. instituce/akce v okolí; C. vedení instituce/akce.

PŘÍKLAD TABULKY EVIDENCE INDICENTŮ

KONTAKTY A KONTAKTNÍ ÚDAJE / PLÁN SPOJENÍ Komunikace je základem bezpečnosti. Když dojde k incidentu, je dopředu nutné vědět, s kým tuto informaci sdílet. Precizně sepsaný seznam kontaktů v případě bezpečnostního incidentu snižuje stres a napětí, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že reakce bude dostatečně pohotová a pomůže tak snížit následek incidentu.

OTÁZKY

Děkujeme za pozornost Veronika FÁBEROVÁ Pavel KRČÍLEK Majitelka a jednatelka společnosti Vedoucí oddělení krizového řízení www.doverville.cz www.praha11.cz e:mail: faberova@doverville.cz e-mail: krcilekp@praha11.cz tel.: 602 329 125 tel.:725 806 094

DOVERVILLE s.r.o www.doverville.cz O c e l á ř s k á 1 3 5 4 / 3 5 1 9 0 0 0 P r a h a 9 I Č : 2 4 2 3 1 7 7 1, D I Č 2 4 2 3 1 7 7 1 +420 602 329 125 faberova@doverville.cz