Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Bakalářská práce

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Bakalářská práce 2015 Lucie Jindrová

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra sociologie Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové a její uživatelé (Bio Central) Bakalářská práce Autor: Lucie Jindrová Studijní program: B 6703- Sociologie Studijní obor: Sociologie obecná a empirická Vedoucí práce: PhDr. Lucie Kudová, Ph.D. Hradec Králové, 2015

Zadání bakalářské práce Autor: Lucie Jindrová Studium: F12428 Studijní program: B6703 Sociologie Studijní obor: Sociologie obecná a empirická Název bakalářské práce: Název bakalářské práce AJ: Anotace: Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové a její uživatelé The Offer of Leisure Time Activities Provided by the SelectedCultural Organization in Hradec Králové and its Participants Cílem bakalářské práce bude zmapovat volnočasové aktivity spojené s činností Bia Centrál v Hradci Králové a skladbu jeho uživatelů. Práce bude např. zjišťovat, které skupiny uživatelů jsou nejtypičtější/nejčastější, zdali jim Bio Centrál slouží také jako místo pro setkávání a rozvíjení sociálních kontaktů, dále jaký má celkový význam pro volnočasové kulturní vyžití ve městě. Šetření bude provedeno kvalitativní metodou zejména prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Základní literatura: Bačuvčík, Radim. 2011. Kultura jako faktor volného času. Zlín: VeRBuM. Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk. Hendl, Jan. 2008. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Heřmanová, Eva. 2012. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství. Heřmanová, Eva, Jiří Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica. Musil, Jiří. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Spousta, Vladimír et al. 1997. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita. Strauss, Anselm, Juliet Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Nakladatelství Albert. Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Švaříček, Roman, Klára Šeďová a kol. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Grada. Vojík, Vladimír. 2009. Podnikání v kultuře a umění. Praha: ASPI. Garantující pracoviště: Katedra sociologie Filozofická fakulta Vedoucí práce: PhDr. Lucie Kudová, Ph.D. Oponent: PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: 12.6.2014

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Zadání Bakalářské práce Autor: Lucie Jindrová Studijní program: Studijní obor: Název závěrečné práce: Název závěrečné práce AJ: B6730 Sociologie Sociologie obecná a empirická Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové a její uživatelé (Bio Central) An offer of leisure time activities provided by the selected cultural organization in Hradec Králové and its participants Cíl, metody, literatura, předpoklady: Cílem bakalářské práce bude zmapovat volnočasové aktivity spojené s činností Bia Central v Hradci Králové a skladbu jeho uživatelů. Práce bude např. zjišťovat, které skupiny uživatelů jsou nejtypičtější/nejčastější, zdali jim Bio Central slouží také jako místo pro setkávání a rozvíjení sociálních kontaktů, dále jaký má celkový význam pro volnočasové kulturní vyžití ve

městě. Šetření bude provedeno kvalitativní metodou zejména prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Základní literatura: Bačuvčík, Radim. 2011. Kultura jako faktor volného času. Zlín: VeRBuM. Duffková, Jana, Lukáš Urban, Josef Dubský. 2008. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk. Hendl, Jan. 2008. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Heřmanová, Eva. 2012. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství. Heřmanová, Eva, Jiří Patočka. 2006. Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha: Oeconomica. Musil, Jiří. 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Spousta, Vladimír et al. 1997. Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita. Strauss, Anselm, Juliet Corbinová. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Nakladatelství Albert. Šafr, Jiří. 2008. Životní styl a sociální třídy: vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Švaříček, Roman, Klára Šeďová a kol. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Grada. Vojík, Vladimír. 2009. Podnikání v kultuře a umění. Praha: ASPI. Garantující pracoviště: Katedra Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Lucie Kudová, Ph.D. Oponent: PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: 12.6.2014 Datum odevzdání závěrečné práce:

Prohlášení Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne 5. 5. 2015

Anotace Jindrová, Lucie, 2015. Nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové a její uživatelé (Bio Central). Hradec Králové: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové. 70 stran. Bakalářská práce Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou volnočasové aktivity spojené s činností Bio Central v Hradci Králové. Dále se také zaměřím na uživatele, kteří tuto kulturní organizaci navštěvují, jaké jsou jejich volnočasové aktivity, jaká je náplň jejich volného času a zda jim Bio Central slouží také jako místo pro setkávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Šetření bude provedeno kvalitativní metodou pomocí techniky rozhovoru. Klíčová slova: volný čas, volnočasové aktivity, Bio Central, kino

Annotation Jindrová, Lucie. 2015. An offer of leisure time activities provided by the selected cultural organization in Hradec Králové and its participants. Hradec Králové: The Faculty of Arts, University of Hradec Králové. 70 pp. Bachelor Degree Thesis. The goal of this bachelors degree thesis is to discover which leisure activities are associated with the activities Bio Central in Hradec Králové. It will focus on people who visit this cultural organisation, their leisure activities, free time and if Bio Central also serves as a place to meet and develop social contacts. Research is going to be done by using qualitative methodology of interview technique. Key words: leisure, leisure activities, Bio Central, cinema

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala paní PhDr. Lucii Kudové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení, rady a připomínky, které mi poskytla a které mi pomohly vypracovat tuto práci.

OBSAH ÚVOD... 10 1 STAV DOSAVADNÍHO POZNÁNÍ... 12 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA... 19 2.1 Životní způsob... 20 2.2 Životní styl... 20 2.3 Kvalita života... 21 2.4 Životní úroveň... 22 2.5 Pojem volný čas... 22 2.6 Typy volného času... 25 2.7 Současný stav českého kulturního prostředí... 27 2.8 Kino... 29 3 POSTUP A VÝZKUMNÉ METODY... 30 3.1 Cíl práce... 30 3.2 Výzkumné otázky... 30 3.3 Výzkumná metoda a techniky sběru dat... 31 3.4 Cílový soubor a vzorek respondentů... 32 3.5 Sběr dat... 34 3.6 Zpracování dat... 35 4 VÝSLEDKY... 36 4.1. Charakteristika respondentů... 36 4.2 Analýza rozhovorů... 49 4.2.1 Skladba uživatelů... 49 4.2.2 Volnočasové kulturní aktivity... 53 4.2.3 Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit... 57 4.2.4 Bio Central, místo pro setkávání... 59 4.2.5 Význam kina Bio Central ve městě... 62 ZÁVĚR... 66 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 68 PŘÍLOHY... 70

ÚVOD Tématem mé bakalářské práce je nabídka volnočasových aktivit vybrané kulturní organizace v Hradci Králové, konkrétně tradičního kina Bio Central. Tuto kulturní organizaci jsem si pro přiblížení vybrala proto, že podobně zaměřených organizací již není tolik, co bývalo. Charakteristický program kina, jeho interiér a zaměření je v dnešní době raritou. Volnočasové kulturní aktivity jsou pro náš život velkým přínosem, obohacují nás a rozšiřují naše obzory. Ze sociologického hlediska nás může zajímat volný čas jako doba, kterou můžeme strávit navazováním nových sociálních kontaktů, prohlubováním sociálních interakcí nebo ke vzájemnému poznávání. Jednou ze základních charakteristik trávení volného času je dobrovolnost vykonávaných činností a svobodná volba. Záleží pouze na nás, co v danou chvíli chceme dělat. Zda sportujeme, vzděláváme se nebo jdeme do kina či divadla. V případě, že využíváme svůj volný čas efektivně, obohacujeme se, máme pocit sebeuspokojení a seberealizace. Dříve byl náš všední den rozdělený do pomyslných třech fází- práce, spánku a volného času. Osmi- hodinový prostor pro volný čas již v dnešní době není aktuální. Daleko více času v dnešní moderní době trávíme prací. Nejenom vliv práce, ale i masmédia a rozvoj informačních a komunikačních technologií výrazně ovlivnil způsob, jakým trávíme svůj volný čas. Ráda bych v této práci poukázala také na to, jak lidé tráví svůj volný čas a v jakých kulturních organizacích. Přiblížím konkrétněji Bio Central a jeho nynější podobu. Dále mě bude zajímat, zda je toto kino přínosem pro volnočasové a kulturní vyžití ve městě. 10

Cílem mé bakalářské práce bude zjistit, jakým způsobem trávíme svůj volný čas. Zda ho trávíme odpočinkem nebo v nějaké kulturní organizaci, v tomto případě v Bio Central. Nejenom jak často zde trávíme svůj volný čas. Neméně důležité pro mě bude zjistit, zda nám tato kulturní organizace pomáhá v navazování nových sociálních kontaktů a k jejich prohlubování. Dále se zaměřím na nejčastější skupinu uživatelů, která toto kino navštěvuje, zda je pro ně místem pro rozvíjení sociálních kontaktů a jaký má význam pro kulturní život ve městě. 11

1 STAV DOSAVADNÍHO POZNÁNÍ Způsob trávení volného času a kulturní organizace. Tyto dva termíny k sobě neodmyslitelně patří. Volný čas všeobecně je v dnešní době diskutovaným tématem. Existuje velké množství časopisů, publikací, článků i knih, které se tímto tématem zabývají. Zaměřím- li se ale na konkrétní způsob trávení volného času, zejména věnování se kulturním aktivitám ve volném čase, počet literatury na toto téma výrazně klesne. Volný čas je samo o sobě velké specifikum činností, které probíhají v určitém čase. Současná doba je daleko více uspěchaná. Proto volného času ubývá a formy trávení volného času oproti minulosti se podstatně liší. Doba se modernizuje a tím se zvětšuje i spektrum výběru činností ve volném čase. Pro tuto práci jsem vyhledala literaturu, která úzce souvisí s volným časem a kulturními volnočasovými aktivitami. Pojem volný čas je brán z různých úhlů a nemohu tvrdit, že je tomu tak chybně. Každý tráví svůj volný čas po svém a jeho náplň si určí člověk individuálně. Významem volného času pro člověka, s aktivitami a činnostmi s ním spojené, se zabývá několik autorů, kteří ve svých publikacích vysvětlují, jak důležitý je pro nás volný čas, jak bychom si ho měli zorganizovat a jaké činnosti bychom do něj měli zahrnout. Pro lepší upřesnění významu slova volný čas v kulturní sféře jsem čerpala z knihy Kultura jako faktor volného času [Bačuvčík; 2011], kde popisují všeobecný význam volného času v životě člověka. Radim Bačuvčík zde také uvádí, že náplň našeho volného času určuje především pohlaví člověka. Muži tráví svůj volný čas kolikrát naprosto rozdílným způsobem než ženy. To samé také platí o věku jedince. V mládí trávíme svůj volný čas jinak než například ve starším věku. V mladším věku se věnujeme sportu a kultuře. 12

Ve stáří volíme volnočasové aktivity dle své fyzické kondice a duševního rozpoložení. S přibývajícím věkem a celkovou změnou společnosti se náplň volnočasových aktivit podstatně mění. Na Bačuvčíkovu teorii bych ráda navázala s autory Janou Duffkovou, Lukášem Urbanem a Josefem Dubským. Tato autorská trojice ve své knize Sociologie životního stylu [2008] uvádí, že nejenom pohlaví určuje náplň volného času. Hovoří o takzvaném,,charakteru volného času [Duffková, Urban, Dubský 2008:150]. Podstatou charakteru volného času je, zda je volný čas vázaný pouze na jednotlivce nebo na celou společnost. První varianta je v našem životě častější, ovšem s druhou variantou se také často setkáváme. Samozřejmě je pro nás lepší, vytvářet si strukturu volného času po svém. Jakou bude mít tato struktura podobu, je pro nás svobodná, dobrovolná a subjektivní volba. Duffková, Urban a Dubský vykreslují charakter volného času jednoznačně.,,ve volném čase mizí naše veškeré závazky a povinnosti vůči společnosti jako celku i vůči druhým lidem, mohou to být i pro nás nejbližší osoby. Volný čas je jedno z největších bohatství společnosti a jednotlivce, a proto se společnost nemůže chovat lhostejně k tomu, co její příslušníci ve svém volném čase dělají. [Duffková, Urban, Dubský 2008:150]. Volný čas bychom neměli ztrácet, neměli bychom s ním plýtvat. Naopak bychom ho měli co nejefektivněji využít. Neměla by to být doba prázdna, nicnedělání. Tento čas by pro nás měl mít nějaký význam a přínos. Výše zmíněná autorská trojice také poukazuje na to, že na smysluplné trávení našeho volného času má vliv společnost, ve které žijeme. Společnost by měla vytvářet vhodné podmínky pro trávení volného času a dostatečný prostor pro veškeré aktivity, které ve volném čase realizujeme. Duffková, Urban a Dubský také kladou velký důraz na společnost z hlediska prevence. 13

V případě, že svůj volný čas trávíme efektivně, zabraňujeme tím výskytu jakýkoliv deviantních jevů. Důležitým tématem, kterému je v knize Sociologie životního stylu [2008] věnována pozornost, je postavení volného času versus práce. Autoři zde popisují, že volný čas je přímým opakem práce. Jedinou vazbou, kterou v tomto případě uvádějí, je materiální souvislost. V případě, že pravidelně pracujeme, získáváme finanční prostředky, které následně slouží nejen k zajištění základních potřeb, ale také pro útratu ve volném čase. Také zde uvádějí takzvanou,,kompenzační teorii volného času [Duffková, Urban, Dubský 2008:153]. Volný čas je zde vysvětlován jako kompenzace pro daného jedince. Člověk bývá totiž omezován v pracovní době a je svým způsobem deformován. Volný čas mu poté poskytne dostatečný odpočinek, seberealizaci a celkové uklidnění. Nemalou pozornost věnovali výše zmínění autoři také francouzskému sociologovi Joffremu Dumazedierovi. Tento významný sociolog tvrdil, že růst objemu volného času nemusí být nutně pozitivním jevem. Považoval volný čas za dvojznačný jev. Ve volném čase mohou probíhat pozitivní i negativní momenty. Nejenom Dumazedier se zabýval vzrůstajícím objemem volného času. I ostatní sociologové byli toho názoru, že na jedné straně je volný čas symbolem osvobození člověka. Na straně druhé existuje názor, že růst volného času znamená přenesení problémů ze sféry například pracovní do sféry volného času. Z jiného úhlu nahlíží na charakter a problematiku volného času Petr Sak. Zmíněný autor se ve své publikaci Proměny české mládeže[2000] zaměřuje na trávení volného času a aktivity s tím spojené.,,volný čas je 14

duchovním bohatstvím každého člověka. Měl by mít určité funkce, především relaxační, rekreační a rozvojovou. [Sak 2000:135] Sak se v této publikaci především zabývá volnočasovými aktivitami mládeže. Uvádí, že volný čas není pouze dobou prázdna a nic nedělání. Volný čas má určité funkce, díky kterým by měl mít náš volný čas určitou hierarchii a posloupnost. Autor je přesvědčen, že mládí je období našeho života, ve kterém se vytváří profil našeho volného času a utváří se hodnotový systém jedince. Publikace Proměny české mládeže [2000] je napsána na základě výsledků celé řady empirických sociologických výzkumů mládeže. U některých témat se jedná o poznatky z opakovaných výzkumů, takže je dobře rozpoznatelný vývoj například hodnotových orientací mládeže či vývoj aktivit ve volném čase. Publikace obsahuje kapitoly pojednávající o konkrétních tématech na základě již zmíněných empirických výzkumů. Pro mě zajímavým výzkumem byl volný čas a aktivity mládeže, které se vývojem jedince mění. Sak klade velký důraz na vliv sociálního časoprostoru a sociálního zrání, které je u každého člověka individuální. Autor vykresluje mládí jako nejlepší období našeho života, ve kterém se můžeme zajímat o nespočet zájmových aktivit a způsobů, jak trávit svůj volný čas. Máme dostatek volného času, nechodíme do práce a nemáme ještě svou vlastní rodinu, myslí tím hlavně děti, za které bychom byli zodpovědní. Ve svých volnočasových aktivitách máme větší pluralitu, sociální flexibilitu a dynamiku. V již zmiňované publikaci Proměny české mládeže[2000] Sak také hovoří o takzvaných pěti volnočasových orientacích. Tyto orientace rozvrhl tak, aby postihly veškeré volnočasové aktivity. Rozdělil je do pěti rozdílných skupin. V každé zmíněné skupině jsou podobné volnočasové 15

aktivity. Pro mě podstatným zjištěním bylo, že na první a zároveň nejvýznamnější pozici, klade kulturní orientaci. Do této skupiny zahrnuje činnosti spojené s návštěvou divadel, kin a výstav. Dále uvádí četbu knih, výtvarnou činnost a také mimoškolní vzdělání. To by mělo být dle autora hlavní náplní volného času. Ve zbylých čtyřech orientacích uvádí pro představu sportovní aktivity, návštěvu kaváren a například odpočinek, který může být spojený se sledováním televize nebo četbou knih a časopisů. I Petr Sak tvrdí, že volnočasové aktivity se s přibývajícím věkem člověka podstatně mění. Ubývá fyzických sil, mění se naše okolí a máme rozdílné potřeby, než jsme měli například před několika lety. Náplň volného času si každý člověk tvoří individuálně po svém, věnujeme se činnostem, které nás baví a svým způsobem nás obohacují.,,volný čas je nutnost volby. Vybíráme si pouze to, co chceme dělat. [Možný 2002: 67]. Těmito větami začíná jednu z kapitol brněnský sociolog Ivo Možný ve své knize Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života[2002]. Autor zde nahlíží na charakter volného času naprosto rozdílným způsobem. Lehce kritickou formou poukazuje na to, že svým volným časem často plýtváme. Vybrat si proto náplň volného času je často nutností. Možný uvádí, že zmíněná nutnost volby, kdy se rozhodujeme, co ve volném čase dělat, s sebou nese riziko stresu. Rozhodování, jak svůj volný čas vyplníme, není vždy jednoduché. Společnost, ve které žijeme, je podle něj společností stresu a negativních emocí. Na druhou stranu uvádí, že je daleko lepší mít nějakou volbu, než nemít žádnou. Tento stav pak může zapříčinit až deviantní chování, spojené s nevhodným chování, které může vést až například k braní drog. V knize Česká společnost. Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života[2002] autor poutavou formou uvádí přehled základních indikátorů 16

kvality života v České republice. Sleduje zde například trendy vývoje rodiny, vzdělání, práce, zdraví a volného času. Poukazuje hlavně na velkou modernizaci dnešní doby. Netrávíme svůj čas tak jako ho trávili naši vrstevníci před několika lety. Z důvodu modernizace doby se náš volný čas ubírá naprosto jiným směrem. Bez médií, internetu a například bez mobilního telefonu bychom podle autora v dnešní době nepřežili jediný den. Pro podrobnější vysvětlení a přiblížení k tématu volného času jsem také hledala i ve starších knihách a publikacích, které byly tématem a charakterem velice blízké mé práci. Při podrobném hledání jsem narazila na knihu od Milady Švigové Volný čas a my [1967]. Autorka ve své knize detailně a srozumitelně definuje, co volný čas je, a jak bychom ho měli co nejlépe trávit.,,volný čas je čas, který je uvolněn materiální výrobou, oproštěn od pracovních a jiných rodinných povinností, v němž člověk přestává bezprostředně přispívat ke kolektivní produkci. Do tohoto času se nezahrnují žádné povinné úkoly, jako jsou přesčasy, dojíždění, záležitosti denních potřeb, vaření nebo péče o děti. [Švigová 1967:61] Zmíněná autorka ve své knize také uvádí, že každý jednotlivec má právo na volný čas a může s náplní volného času nakládat po svém. Dále vysvětluje, že činnosti, které ve svém volném čase děláme, si vybíráme na základě vlastních potřeb. Tak jako většina autorů, která se tématem volného času zabývá, autorka uvádí, že výběr volnočasových aktivit je naší svobodnou a dobrovolnou volbou. Každý člověk má na výběr celou škálu možností. Můžeme relaxovat, odpočívat, bavit se, rozšiřovat své znalosti nebo zdokonalovat své dovednosti.,,výběr volnočasových aktivit je samoúčelný. Neděláme to z důvodu jisté odměny, ale z důvodu vnitřního naplnění a sebeuspokojení. 17

Všeobecným cílem volnočasových aktivit je pocit štěstí, spokojenosti a celkového sebeuspokojení. [Švigová 1967:63] Těmito slovy autorka odhaluje volnočasovou sféru, ve které střídáme různé činnosti. V případě, že si nějakou konkrétní činnost oblíbíme, je nám sympatická, baví nás a přinese-li nám určité potěšení, stává se každodenní a trvalou součástí našeho volného času. Každý jednotlivec dává ve svém volném čase přednost těm nejoblíbenějším aktivitám, které v průběhu dne, týdne nebo měsíce průběžně mění. Jak Švigová dále uvádí, neméně důležitá je také pestrost a střídání různých volnočasových aktivit. Vysvětluje tím, že naše osobnost každého jedince potřebuje různorodou aktivitu, ve které uplatní své dovednosti a uspokojí své individuální potřeby. Švigová také poukazuje na to, že volný čas nás ve všech směrech rozvíjí.,,probouzí v nás touhou po vzdělání, zlepšování se a objevování něčeho nového. Můžeme se zlepšovat po stránce fyzické i psychické. Ve volném čase se vzděláváme pro své potěšení a dobrý pocit. Vzdělání bývá zprostředkované školou, četbou knih, poslechem rádia, televize popřípadě články na internetu. [Švigová 1967:65] Volný čas může být různého zaměření, například kulturního. Volnočasové aktivity a náplň volného času je naprostým vyjádřením individuality člověka, můžeme čas promarnit, studovat nebo odpočívat. Je důležité si dostatečně uvědomit, že náplň volného času je naši svobodnou volbou. 18

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA,,Člověk žije dnes v trochu zvláštním, možno říci paradoxním postavení. Po celý rok je připoután k velmi málo proměnné až neměnné každodennosti v práci a často i mimo ni. V únavné posloupnosti opakuje se i zřetězení jeho povinností, pohybuje se většinou i v omezeném prostoru, mezi domovem a místem, kde pracuje. [Filipcová 1967:91] Těmito větami začíná jednu ze svých kapitol Blanka Filipcová v knize Člověk, práce, volný čas [1967]. I přes to, že je tato kniha se starším vydáním, obsahuje různá vysvětlení problematiky a podstatu volného času, která jsou totožná pro dnešní dobu. Problematikou volného času se lidé věnují již od nepaměti. Volný čas považovali již staří Řekové za míru lidského štěstí. Během let přibývalo názorů, knih a výzkumů, které se zabývaly volným časem a volnočasovými aktivitami. Postupem času, kdy se doba modernizuje, volného času ubývá. Daleko více času trávíme v práci nebo různými činnostmi, které do volného času nepatří. Pro následné definování volného času a volnočasových aktivit, je třeba vysvětlit pojmy, které s tématu mé práce neodmyslitelně patří. Volný čas úzce souvisí s naším životním způsobem, životním stylem, životní úrovní a také s kvalitou života. 19

2.1 Životní způsob Životní způsob je obecnější a daleko více používaný pojem než životní styl. Alespoň takto to uvádí Jana Duffková, Lukáš Urban a Josef Dubský ve své knize Sociologie životního stylu[2008]. Přesněji to tito autoři definují jako,,systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt (jedince či skupinu, eventuálně společenství či společnost coby konkrétní nositele životního způsobu) [Duffková, Urban, Dubský 2008:80] 2.2 Životní styl Životní styl je konkrétnější pojem než pojem životní způsob a je možné ho rozdělit na životní styl jednotlivce a životní styl skupiny. Životní styl jednotlivce vypovídá o podstatných a konkrétních činnostech, vztazích a zvyklostech jednotlivce. Životní styl skupiny představuje společenské rysy společné pro určitou skupinu či pro většinu členů některé skupiny. Typickým znakem pro členy skupiny je, že se jednotliví členové mezi sebou neznají, mají pouze společný nějaký charakteristický znak, jako je například věk, povolání nebo společenský status. Je také důležité zmínit, že v poslední době je moderní termín zdravý životní styl. Je to soubor určitých postojů a činností, kterou vedou k celkovému zdraví člověka. Například zmiňuji zdravou stravu nebo dostatek pohybu. I přes rozdílnou definici výše zmíněných pojmů, jsou často tyto dva pojmy lehce zaměnitelné a synonymní. V dnešní době se častěji používá termín životní styl. 20

Pro přiblížení uvádím teorii z knihy Tělesná kultura Sociokulturní fenomén: východiska a vztahy[2000] od Bohuslava Hodaně. Autor ve své teorii uvádí, že podmíněnost životního stylu je odvozena z podmíněnosti životního způsobu. Životní styl je tedy například podmíněn: individuálním rozvojem člověka dosaženou kulturní úrovní jednotlivce individuální hodnotovou orientací rodinnými tradicemi dosaženou individuální životní úrovní vlivem okolního prostředí Většinu svého času v dnešní době trávíme pracovní činností. Neustále jsme tak pod pracovním tlakem a porušujeme zásady zdravého životního stylu. Volný čas je také spojen s kvalitou života a životní úrovní. 2.3 Kvalita života Kvalita života je brána v souvislosti s jednotlivcem nebo skupinou obyvatel. Kvalita života je chápána jako celková kulturní stránka, jak hodně například čteme, navštěvujeme kulturní zařízení nebo se sebevzděláváme. Je také do jisté míry brána jako pracovní výkonnost jedince, jeho úrovní po stránce psychické a duševní pohody, především záleží na celkové spokojenosti se životem. 21

2.4 Životní úroveň Životní úroveň se také vztahuje na konkrétní jednotlivce a celkovou společnost. Je chápána jako materiální blahobyt, jedná se také o celkovou spotřebu a materiální vybavení například domácností lidí. Sledování životní úrovně se také zabývá Český statistický úřad, například v podobě sčítání lidí, domů a bytů nebo například sledováním hrubého domácího produktu. Životní úroveň je tedy snadno vyčíslitelná, je tak možné sledovat její dlouhodobý vývoj a trend. 2.5 Pojem volný čas Jak jsem již zmínila v první kapitole, existuje několik autorů, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou volného času, jeho náplní a podílem kulturních aktivit v našem volném čase. Volným časem vyjadřuje každý člověk svou individualitu, ale také určité společenské postavení a názory na danou problematiku. Autorka Jiřina Pávková uvádí ve své knize Pedagogika volného času [2002], že volný čas můžeme zkoumat z pohledu kvantitativního, tedy jaké máme množství volného času, nebo z pohledu kvalitativního, kde se zohledňuje struktura volného času, podíl a typ volnočasových aktivit. Také Mojmír Vážanský ve své knize Základy pedagogiky volného času [2001] různé směry chápání volného času. Volný čas chápeme z hlediska negativního, kdy plníme pracovní povinnosti a uspokojujeme fyziologické potřeby. V případě pozitivního chápání volného času uvádí volnočasovou náplň, která je naši svobodnou volbou. Můžeme se jakkoliv realizovat a určovat si volnočasové kulturní vyžití. V této knize také autor rozdělil teoretická pojednání volného času takto: 22

1. Pracovně polární- volný čas je chápán jako negativní sféra života, ve které je čas věnován pouze pracovním povinnostem. 2. Volnočasově polární- volný čas je chápán jako pozitivní sféra života, naprosto samostatná, s ničím se neprolíná. Je zde prostor pro seberealizaci a identifikaci. 3. Celistvé chápání- volný čas je brán jako celistvá sféra, do které se prolínají jak pracovní povinnosti, tak volnočasové aktivity. V obou oblastech by mělo docházet k uspokojení potřeb jedince. Vážanský také hovoří o volnočasových potřebách a zájmech, které jsou u každého člověka individuální. Oba termíny jsou součástí emocionální složky člověka. V případě, že si jedinec splní všechny sny a provádí činnosti a zájmy, které ho baví, je poté spokojený, uvolněný a v pohodě. Pro upřesnění uvádím příklady volnočasových potřeb, o kterých hovoří zmiňovaný autor ve své knize Základy pedagogiky volného času [2001].: rekreace- je spojená s odpočinkem, relaxací a celkovým odreagováním. Rekreace bývá z pravidla příjemná a jedinec si volí typ rekreace po svém. Tento způsob odpočinku jedinec potřebuje hlavně pro odreagování po pracovní činnosti. kompenzace- je to vyrovnání za to, na co člověk během pracovní činnosti nemá čas. Bývá to nějaké menší potěšení, rozptýlení. Během pracovního procesu jsou lidé 23

většinou ve stresu, proto by si to poté měli vykompenzovat nějakou volnočasovou aktivitou, která je baví. edukace- je zpravidla spojená se sebevzděláním kvůli pracovní profesi, kterou vykonáváme. K edukaci také člověka vede touha po poznání a znalostech, kterými se obohacuje. komunikace- člověk vyhledává kontakt s ostatními lidmi, například se svými přáteli, se kterými tráví svůj volný čas. integrace- pro každého člověka je důležitý pocit sounáležitosti, vytváření nových skupin a sdělování si svých pocitů a názorů navzájem například se svými známými, rodinou a podobně. participace- jednotlivec se snaží spolupracovat na společných projektech s ostatními, angažuje se a daleko více vyhledá příležitost pro sebeuplatnění. enkulturace- člověk má potřebu účastnit se kulturního dění ve společnosti, vyjadřuje svou fantazii, rozvíjí svou kreativitu a estetické cítění Vymezováním pojmu volného času se také zabývala autorská trojice Hájek, Hofbauer a Pávková ve své knize Pedagogické ovlivňování volného času [2011]. Ze zmíněné knihy uvádím některé definice: časový prostor, který člověku umožňuje svobodnou volbu činností 24

čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů opak doby nutné práce, povinností a doby nutné k reprodukci sil čas, ve kterém se můžeme věnovat činnostem, které máme rádi, baví nás doba, která zůstane z 24 hodin po odečtení času, který věnujeme práci, péči o domácnost a podobně 2.6 Typy volného času V této podkapitole vycházím z volnočasového rozdělení od Duffkové, Urbana a Dubského v knize Sociologie životního stylu [2008]. Tito autoři zde uvádějí, že typy volného času vychází ze standardního rozdělení časového úseku ve dvou hlavních blocích. První blok je čas pracovní, který je strávený pracovní činností. Druhým blokem je čas mimopracovní. V tomto období dochází k propojení pracovních činností s volnočasovými aktivitami. Čas mimopracovní se dále dělí na čas vázaný a volný. Vázaný čas je monotónně se opakující doba, ve které děláme rutinní činnosti každodenního života, které souvisí s našimi fyziologickými potřebami, jakými jsou spánek, jídlo a osobní hygiena. Tato doba není nijak časově vymezena, není nijak určeno, kdy činnosti budou probíhat. Oproti tomu volný čas není nijak specificky definován, není obsahově ani časově vymezený. Nejsou určeny žádné konkrétní činnosti, ani doba, ve které by měly být realizované. 25

V dnešní době je důležité pro zachování celkové rovnováhy pravidelně střídat čas, kterými máme vymezený na pracovní povinnosti s časem, který tvoří volnočasové aktivity. Pro představu uvádím typy volného času od zmíněné autorské trojice, která tyto typy definuje na základě již zmíněného střídání práce a volného času. 1. Denní volný čas- je volný čas běžného pracovního dne. Tento čas je z velké části závislý na délce pracovní doby, která je u každého člověka jiná. V tomto čase také odpočíváme, relaxujeme po práci a věnujeme se základním domácím pracovním aktivitám. 2. Víkend- je to zpravidla dvoudenní časový úsek volna, ve kterém je možnost věnovat se i časově náročnějším aktivitám, jakými jsou výlety nebo například pobyt na chatě. Relativně často se během tohoto časového úseku věnujeme i činnostem v domácnosti, které jsme přes týden nestihli. 3. Dovolená- je to mnohem delší časový úsek, než zmíněný víkend. Z pravidla probíhá v pravidelném ročním rytmu, například zimní dovolené na horách a letní dovolené v zahraničí u moře. Tento časový úsek má všechny základní funkce volného času, jakými jsou relaxace, zábava a vzdělání. Volnočasové aktivity zahrnují velmi široké spektrum různých činností, které se díky modernizaci dnešní doby neustále rozšiřuje a tím je nabídka volnočasových aktivit pestřejší. Nejčastější rozdělení volnočasových aktivit definují autoři Duffková, Urban, Dubský [2008] takto: 26

kulturní aktivity sportovní aktivity vzdělávací aktivity veřejné aktivity rekreační a cestovatelské aktivity hobby a manuální aktivity Vzhledem k charakteru mé práce mě zajímají aktivity kulturní, které se dále dělí na receptivní a perceptivní. K receptivním činnostem můžeme přiřadit návštěvu kin, divadel, výstav či koncertů. Oproti tomu perceptivní činnosti jsou vytvářené člověkem, například malování, vytváření dekorativních předmětů nebo hraní na hudební nástroj. Návštěvy kin, divadel, galerií a například výstav bývají často charakterizované jako výběrové aktivity. Je to vyhraněný styl trávení volného času, frekvence těchto aktivit bývá u většiny populace zpravidla nízká. 2.7 Současný stav českého kulturního prostředí Tuto podkapitolu jsem do své práce zařadila z důvodu přiblížení stavu kulturního prostředí v České republice. Současný stav českého kulturního prostředí detailně popisuje Podkladová studie k principům státní kulturní politiky na léta 2008-2013, která byla zpracována Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze v prosinci roku 2007. Za nejsilnější stránky pro realizaci kulturních aktivit v České republice studie považuje: 27

existenci velkého množství organizací zabývajících se kulturou a kulturními aktivitami existenci dlouhodobě fungujících způsobů ekonomické podpory pro rozvoj kultury, například Ministerstvem kultury České republiky, kraji, městy, obcemi a Evropskou unií existenci spolupráce mezi kulturními organizacemi, veřejnými sektory a podnikateli existence vzdělávacích institucí, které nabízejí široký výběr volnočasových aktivit se vztahem ke kultuře využití informačních technologií, které nabízejí široké možnosti v oblasti informovanosti a propagace Výše zmiňovaná studie také upozorňuje také na existenci určitých problémů, se kterými se česká kulturní sféra potýká. Uvádí například: nízká úroveň provázanosti kulturní nabídky nedostatek finančních prostředků ve všech oborech kultury nedostatek specializovaných odborníků v oblasti kulturních volnočasových aktivit nízký stupeň modernizace v oblasti kultury nezájem mladé generace o kulturu 28

2.8 Kino Pro svou práci jsem si vybrala konkrétní kulturní organizaci kino Bio Central. V této podkapitole pro představu zohledňuji význam a vývoj českých kin. Význam kin byl již v minulosti velkým kulturním přínosem. Vytvářela vždy důležitou součást místní kultury a podporovala celkový rozvoj jedince. Po období v roce 1989 razantně poklesla návštěvnost kin. Jedna z hlavních příčin byla výstavba moderních komplexů s multikiny ve větších městech. Dalším faktorem, který ovlivnil návštěvnost českých kin, byla daleko větší dostupnost a širší možnosti, jak shlédnout film. V té době byl zaznamenán velký nárůst videopůjčoven, později půjčoven s modernějšími dvd. Také byla rozšířena nabídka televizních kanálů, internet byl dostupnější pro větší skupinu obyvatel. Velkou roli mohlo také sehrát velké podražení lístků na jednotlivé filmy. Postupem času se lidé vrátili z velkých multikin a sálů k tradičním menším kinům, které mají svůj charakter a nezaměnitelnou podobu. Jedním z těchto typů kin je právě i Bio Central. 29

3 POSTUP A VÝZKUMNÉ METODY 3.1 Cíl práce Cílem mé práce je zmapovat volnočasové aktivity spojené s činností Bio Central v Hradci Králové a skladbu jeho uživatelů. Práce se zaměřuje na nejčastější skupiny uživatelů, jestli jim slouží kino nejenom ke sledování filmů a navštěvování pořádaných akcí. Ale i jako místo pro setkávání, navazování nových sociálních kontaktů. Také tato práce odhaluje, jak jsou uživatelé spokojeni s prostředím kina, jeho nynější podobou a jaký má kino celkový význam pro volnočasové kulturní vyžití ve městě. 3.2 Výzkumné otázky Výzkumných otázek 1 jsem položila celkem pět, tak aby pokryly jak názory samotných uživatelů Bio Central, kterými se v práci zabývám, tak poskytly specifické a konkrétní informace o Bio Central, které jsou v mé práci rovněž stěžejní. 1. Jaká je skladba uživatelů volnočasových aktivit Bio Central? 2. Jak tráví tito uživatelé svůj volný čas a jaký je v něm podíl kulturních aktivit? 1 Výzkumné otázky jsou otázky, které se týkají procesu, fenoménu, aspektu, který se bude zkoumat. Výzkumník se sám sebe ptá, co je zapotřebí zodpovědět, abychom dosáhli stanoveného cíle, při jejich definování.[hendl 2008: 40] 30

3. Jak jsou spokojeni s nabídkou aktivit Bio Central, jaké aktivity (jak často) využívají a jak se jim líbí prostředí kina? 4. S kým do Bio Central chodí, slouží Bio Central jako místo setkávání, navazování (rozvíjení) sociálních kontaktů? 5. Jak hodnotí možnosti kulturního volnočasového vyžití v Hradci Králové a úlohu Bio Central mezi ostatními volnočasovými kulturními organizacemi ve městě (např. ve srovnání s multikinem CineStar)? 3.3 Výzkumná metoda a techniky sběru dat Vzhledem k tématu mé práce, jsem pro výzkum zvolila kvalitativní metodu a techniku polostrukturovaného rozhovoru 2. Při rozhovoru s konkrétní pracovnicí vybrané organizace jsem zvolila techniku strukturovaného rozhovoru 3. Při rozhovorech s respondenty jsem měla předem připravený scénář, který se skládal ze zjišťujících otázek z určitých okruhů, které jsou pro mou práci stěžejní. Celková podoba a scénář rozhovoru byl sestaven na základě vybrané tématiky k danému tématu. Pro respondenty i samotného tazatele je tato metoda dotazování velmi přínosná. Rozhovor se ubírá 2 Jinak označovaný také jako rozhovor pomocí návodu. [Hendl 2005: 174] 3 Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami se skládá z řady pečlivě formulovaných otázek, na něž mají jednotliví respondenti odpovědět. Základním účelem tohoto typu interview je co nejvíce minimalizovat efekt tazatele na kvalitu rozhovoru. [Hendl 2005: 173] 31

správným směrem a respondent má dostatečný prostor pro vyjádření vlastního názoru. Při rozhovoru s konkrétní pracovnicí Bio Central jsem měla předem připravené otevřené otázky, které mi pomohly zjistit veškeré informace o dané organizaci. Zdali se momentálně Bio Central potýká s nějakými problémy, jaké kulturní vyžití uživatelům nabízí a podobně. 3.4 Cílový soubor a vzorek respondentů Cílovým souborem 4 či skupinou jsou uživatelé, kteří navštěvují Bio Central. Vzorek respondentů 5 pro můj výzkum byl vybrán na základě záměrného výběru z cílové skupiny respondentů- uživatelů, kteří navštěvují Bio Central v Hradci Králové. V mém výzkumu jsem použila dva typy výběrů. Prvním byl účelový výběr, kdy jsem vybrala ty respondenty, které jsem osobně znala a věděla jsem, že pravidelně tuto kulturní organizaci navštěvují. Jako druhý jsem zvolila postup nabalováním, tedy snowball 6. Těmito dvěma výběry byl vybrán vzorek deseti respondentů. 4 Cílový nebo také základní soubor je množina objektů, kterých se týká zkoumání a na které se mají jeho výsledky tohoto zkoumání vztáhnout. Je to také souhrn objektů, který lze vymezit, identifikovat a z něhož se pak vybírá konkrétní vzorek respondentů. [Reichel 2009: 76] 5 Výběrový soubor neboli vzorek je množina jednotek, která ve výzkumu zastupuje cílový soubor. Výsledky, které výzkumník při zkoumaní vzorku zjistí, by měly být zobecnitelné také na cílový soubor. [Reichel 2009: 76] 6 Výběr snowball je založen na požádání již dotazovaných respondentů ze zkoumaného souboru, aby určili ty jedince, které oni sami považují za vhodné zařadit do výběru. [Reichel 2009: 83] 32

Tabulka č.1. Přehled respondetů Respondent Pohlaví Věk Rodinný stav Ingrid žena 29 svobodná vyučena mateřská dovolená Veronika žena 29 svobodná vysokoškolské realitní makléřka Helena žena 57 vdaná sš s maturitou zdravotní sestra Adéla žena 21 svobodná sš s maturitou studentka Erika žena 21 svobodná sš s maturitou studentka Karel muž 56 vdovec vysoškolské kunsthistorik Iveta žena 28 vdaná sš s maturitou prodavačka Anežka žena 23 svobodná sš s maturitou studentka Lukáš muž 45 rozvedený sš s maturitou zvukař Gabriela žena 22 svobodná sš s maturitou studentka Vzdělání Zaměstnání 33

3.5 Sběr dat V rámci mého výzkumu jsem provedla deset rozhovorů s respondenty. Každého ze svých známých respondentů jsem se mimo jiné zeptala, zda by nevěděli ještě o někom, kdo navštěvuje Bio Central a byl by ochoten mi poskytnout rozhovor. Každý mě odkázal alespoň na jednoho dalšího respondenta, který by podle nich byl ochoten a schopen se zúčastnit mého výzkumu. Každému jednotlivci jsem poté podrobně vysvětlila, jaké je téma mého výzkumu, na co se jich budu dotazovat a jak přibližně časově náročný bude následující rozhovor. Také jsem je upozornila, že případný rozhovor bude nahráván na diktafon z důvodu jeho následného přepisování. Všichni z dotazovaných respondentů s nahráváním rozhovoru souhlasili. Se všemi svými respondenty jsem se ze začátku domlouvala prostřednictvím e- mailu, telefonu nebo na sociální síti. Výběr času a místa konání jsem vždy nechala na jednotlivém respondentovi, aby nebyl nijak časově omezen. Rozhovory probíhaly pro ně v blízkém a známém prostředí. Většinou to bylo u nich doma, v případě mých spolužáků ve škole nebo v různých kavárnách a restauracích. Rozhovory probíhaly vždy v různých časech, záleželo na daném respondentovi. Všichni dotazovaní přistupovali k mému výzkumu zodpovědně, ač s mírnou nejistotou a nervozitou, které postupně během probíhajícího rozhovoru opadly. S každým respondentem jsem strávila různě dlouhou dobu, podle toho, jak bylo potřeba. Všechny rozhovory probíhaly plynule a bez žádných komplikací. 34

Rozhovory byly provedeny v rozmezí ledna až března a každý trval v průměru více než půl hodiny. Každého z respondentů jsem před začátkem rozhovoru nezapomněla informovat o tématu mé práce, důvodu mého výzkumu, časové náročnosti a maximálně anonymního postupu při následném zpracování. Při rozhovorech jsem postupovala dle předem stanoveného scénáře, který obsahoval stěžejní otázky pro můj výzkum. 3.6 Zpracování dat Každý rozhovor byl nahrán na diktafon a posléze detailně přepsán. Přepisování každého rozhovoru bylo individuální. Záleželo na tom, jak se dotazovaný vyjádřil a rozpovídal k danému tématu. Technika polostrukturovaného rozhovoru, kterou jsem při dotazování použila, prokázala podobnost různých okruhů činností, které měli rozdílní respondenti společné. 35

4 VÝSLEDKY 4.1. Charakteristika respondentů Tato podkapitola je složena ze shrnutí rozhovorů, které přibližují individuální charakteristiku respondentů. Představuji zde všech deset respondentů, kteří se mnou spolupracovali na mém výzkumu, zohledním jejich názory na dané tematické okruhy, které jsou zahrnuty v mém scénáři. Lze předpokládat, že jejich odpovědi na dané otázky se budou značně lišit. Je to z důvodu rozdílného pohlaví, věku, zaměstnání, vzdělání a místa bydliště jednotlivých respondentů. Není vyloučeno, že zde nenalezneme určitou podobnost odpovědí k jednotlivým tématům, protože některé situace se jeví pro všechny respondenty stejným způsobem. Ve výsledcích nejprve představuji jednotlivé respondenty. Popis vychází z odpovědí, které byly kladeny během rozhovoru. Tyto odpovědi jsou dostatečnou charakteristikou všech osob, které se výzkumu zúčastnily. Poté se zaměřuji na výzkumné otázky, které poskytují celkový přehled o charakteru mého výzkumu. Veronika, 29 let Veronika již od narození bydlí v Hradci Králové, konkrétněji na Velkém náměstí. Stěhovala se pouze jednou, a to ze Slezského předměstí na zmíněné Velké náměstí. Zde se jí velice líbí. Jak sama uvedla, je ráda v centru veškerého dění, má vše při ruce a nikam nemusí chodit daleko. Vystudovala bakalářský titul na vysoké škole v Pardubicích. Momentálně pracuje jako úspěšná realitní makléřka. Práce jí zabírá spoustu volného 36

času, ale nevadí jí to. Práce je pro ni největším koníčkem, proto zde tráví spoustu svého času. Jak jsem již zmínila, volného času nemá tolik, a když není v práci, moc ráda cestuje. Nejraději si vybírá místa, kam může dojet se svými přáteli na kole nebo na bruslích. Má ráda jakékoliv sportovní aktivity, především běhání a plavání. V případě nehezkého počasí ráda čte, především detektivky, nebo chodí se svými přáteli na různé kulturní akce, nejenom v Hradci Králové. Nejraději má kina a divadla, ale občas také zajede na nějakou výstavu umění, například do Prahy nebo do Brna. Nejvíce ovšem preferuje kino, konkrétněji Bio Central, které pro ni není tak komerční, jako ostatní kina a je dostupnější, více v centru města. Bio Central nenavštěvuje s pravidelností. Většinou jednou či dvakrát do měsíce zajde na nějaký originální film, o kterém si vždy přečte detailní recenzi ještě před návštěvou kina, nebo do místní kavárny s přáteli, přítelem na čaj nebo kávu. Cítí se zde velice dobře a není pro ni prostředí kavárny nijak stresující. Z pořádaných akcí má nejvíce v oblibě akce Naslepo, které navštěvuje s pravidelností. Jak sama uvádí, nabídka filmů a pořádaných akcí by mohla být širší, ovšem i tak je spokojená. Další akci, kterou nikdy neopomene, je Festival francouzských filmů. Je to hlavně z toho důvodu, že velice dobře mluví francouzsky, ráda cestuje a Francii jako takovou má velmi v oblibě. Největším pozitivem je pro ni v Bio Central uvolněná a přátelská atmosféra, která například v jiných komerčních kinech rozhodně chybí. Také celková nabídka filmů je pro ni lepší, než kdekoliv jinde. Bio Central je pro Veroniku neodmyslitelná ikona a důležitá součást Hradce Králové, hlavně pro volnočasové kulturní vyžití ve městě. 37

Adéla, 21 let Adéla bydlí také v Hradci Králové, jako výše zmíněná Veronika, konkrétně v Malšovicích. Po střední škole zahájila studium na Univerzitě Hradec Králové, kde v současnosti studuje třetím rokem obor Sociologie. Mimo jiné si ve svém volném čase přivydělává na brigádách jako servírka nebo prodavačka. Nejvíce volného času ji momentálně zabírá škola, protože jak jsem již zmínila, je studentkou třetího ročníku a v současné době se učí na státnice a píše bakalářskou práci. Když má více volného času, nejraději ho tráví s přáteli v nějaké příjemné restauraci nebo kulturním zařízení. Dále má v oblibě sportovní aktivity, jakými jsou cyklistika, in- line bruslení a plavání. Z volnočasových kulturních aktivit upřednostňuje návštěvu divadel a kin, v případě konkrétního kina především Bio Central. Je zde pro ni velice příjemné prostředí, kam chodí spousta stejně věkově starých lidí, se kterými je podle Adély velká možnost se zde seznámit. Bio Central navštěvuje Adéla poměrně často, minimálně jednou za čtrnáct dní. Nejraději sem chodí na promítané filmy, pořádané akce, jakou je například akce Naslepo nebo jen tak posedět do místní kavárny, kterou navštěvuje vždy před nebo po představení. Nejčastěji tuto kulturní organizaci navštěvuje se svou rodinou, svými přáteli nebo přítelem. Nejvíce oceňuje atypické uspořádání sálů v kině, přítomnost pohodlných lehátek, které jsou umístěny přímo uprostřed sálu, jsou pro ni maximálním pohodlím. Neopomenutelným pozitivním faktem, proč také navštěvuje toto kino, jsou přijatelné ceny vstupenek na filmy a pořádané akce. Podle jejího názoru je Bio Central nezbytné pro volnočasové a kulturní vyžití ve městě, podobnou organizaci, jako je tato, nikde jinde neviděla. 38

Karel, 56 let Karel je kunsthistorik, který bydlí v Předměřicích nad Labem. Téměř denně dojíždí autem nebo autobusem do Hradce Králové, kde pracuje. Má vystudovanou vysokou školu a i nadále se sebevzdělává. Jak sám uvádí, má nespočet kulturních zájmových aktivit, nejenom kvůli své práci. Kultura a volnočasové aktivity s ní spojené ho zajímaly již od mládí. Volného času má celkem hodně, navíc jeho práce je jeho koníčkem, proto o ní hovoří jako o volnočasové aktivitě. Karel je hodně kulturně zaměřený, miluje muzea, ateliéry, galerie, historii a také návštěvu divadel a kin. V umění má nejraději umělce z renesanční a moderní doby. Již několik let je vdovec, proto se své práci a koníčkům věnuje více než dříve. Ve volných chvílích rád čte odbornou literaturu, knihy o architektuře, umění a historii. Svůj volný čas tráví nejčastěji v kulturních organizacích, nejvíce však v Biu Central, kam chodí už několik let. Chodí sem s menší pravidelností, většinou jednou nebo dvakrát do měsíce, když má více času, tak častěji. Vždy si vybírá zajímavé dokumenty a filmy. Nejraději má životopisné a historické filmy, dále také filmy o umění a dokumenty. Po většině představení navštíví místní kavárnu, kde si obvykle dává své oblíbené presso, přemýšlí o filmu, který právě viděl nebo čte nějakou knihu. Často naváže kontakt s nějakými lidmi a hovoří s nimi o umění a filmech. Do Bia Central chodí převážně sám, někdy se domluví s kolegy z práce a zajdou na nějaký dokumentární film. Chodí sem už několik let, protože se mu velice líbí spektrum filmů, které Bio Central nabízí. Také je to pro něj jedna z mála kulturních organizací, která má svůj charakter a nejsou to jen komerční prostory, jako uvádí například obchodní dům s multikiny. Od doby, kdy je Karel vdovec, je pro něj Bio Central takové menší útočiště. Kladně hodnotí prostory kina, cenovou dostupnost a dlouhotrvající tradici, 39

kterou Bio Central má. Pro něj je to neodmyslitelná kulturní instituce, která by neměla z Hradce Králové nikdy vymizet. Helena, 57 let Helena bydlí posledních dvacet let v Třebechovicích pod Orebem, odkud již jedenáct let denně dojíždí do Hradce Králové za prací. Helena pracuje jako zdravotní sestra u zubaře. Práce ji velice baví a naplňuje. Má vystudované gymnázium v Příbrami, po střední škole si dodělala potřebné vzdělání, aby mohla být zdravotní sestrou. Vždy si přála pracovat jako zdravotní sestra u zubaře a nakonec se jí to také splnilo. Každodenní dojíždění za prací a dlouhá pracovní doba jí zabírá hodně času. Většinou se vrací z práce kolem šesté hodiny večer. Přes týden toho moc nestíhá, proto se snaží si to vykompenzovat přes víkend. Když začne jaro a je hezké počasí, zaměřuje se na turistiku a práci na zahrádce. Po večerech upřednostňuje četbu detektivních knížek například před sledováním televize. Bezesporu jejím největším koníčkem a největší volnočasovou náplní jsou její dvě vnoučata, se kterými se snaží navštěvovat různé kulturní akce a tím tak rozšiřuje jejich znalosti. Nejraději s nimi chodí do Bio Central v Hradci Králové. Tuto kulturní organizaci navštěvuje sama několik let. Již v době studií navštěvovala kino téměř každý týden, relaxovala zde a chodila na promítání dobrých filmů. Na toto období často vzpomíná a vypráví o tom svým vnoučatům, jak Bio Central kdysi vypadalo a jak se během let změnilo. V současnosti do Bio Central nechodí tak často, z důvodu časové náročnosti své práce. Navíc se posledních pár měsíců stará o svého nemocného manžela. I přes to je pro ni kino stále velkým kulturním vyžitím. Největším kulturním zážitkem jsou pro ni pořádané filmové festivaly, na které se těší každý rok. Neodmyslitelnou součástí je pro ní návštěva kavárny v Bio 40