V znamné dílo architekta J. B. Santiniho kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra

V znamné dílo architekta J. B. Santiniho kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra Milan PAVLÍK, Markéta PAVLÍKOVÁ A NOTACE: Pfii rekonstrukci a celkovém restaurování kaple sv. Vojtûcha a sv. Václava v Ostrovû u Stfiíbra bylo na základû hloubkového prûzkumu potvrzeno autorství architekta J. B. Santiniho. Byla zji tûna pûvodní koncepce stavby, která mûla dva vchody z boku, a doloïena archivnû i stavebnû pfiístavba vûïe a zmûna vstupu do kaple. âlánek se zab vá i postupy restaurování. 1 Iniciativou obãanského sdruïení âesk Západ Místní partnerství, památkov ch orgánû i restaurátorû byla kaple v Ostrovû ustfiíbra zafiazena mezi objekty, které získaly pfiíspûvek z fondu Norského království na obnovu vybran ch sakrálních památek regionu âesk Západ. Obnova zahrnovala jak zchátral stavební objekt, tak záchranu a restaurování maleb interiéru vãetnû dochovaného mobiliáfie a originálního architektonického tvarosloví stavby. Pro udûlení pfiíspûvku bylo potfieba splnit tvrdé podmínky (krátká doba stavebních a restaurátorsk ch prací, nepfiekroãení nákladû, finanãní spoluúãast kraje, odborná úroveà restaurátorû, iroká informaãní kampaà pro obyvatele a získání jejich zájmu a podpory). Vstup do kaple je po historick ch pfiestavbách z podvûïí v ose pfiíjezdové cesty od Kladrub a Stfiíbra. Kaple je prosvûtlena ãtyfimi horními okny v lodi a ve vûïním prostoru jsou tfii okna. Zvlá tností stavby je prejzová krytina poloïená pfiímo na zdûnou konstrukci kopule, která je zavr ena kamenn m pylonem. Zlacen kfiíï na vrcholu nese symbol benediktinského fiádu. VûÏ dostavûná v novorománském slohu je zastfie ena cibulovou oplechovanou stfiechou. V interiéru kaple je v ãele oltáfi sv. Václava a sv. Vojtûcha. Nástropní malba je ãlenûná do tfií segmentû. Námûty byly pfied opravou velmi tûïko ãitelné. Na kûru v podvûïí byla umístûna barokní varhanní skfiíà z první poloviny 18. století, která byla v havarijním stavu. V soupisu památek (viz níïe) bylo popsáno zafiízení kaple (jako kazatelna a postranní oltáfi sv. Jana Nepomuckého), které se nedochovalo. Toto v znamné architektonické barokní dílo vãetnû malífiské v zdoby a mobiliáfie bylo pfied rekonstrukcí ve velmi patném stavu. Kaple patfií mezi trojosé centrální kompozice architekta Jana BlaÏeje Santiniho 1 (obdobnû kaple sv. Anny v Panensk ch BfieÏanech nebo kaple v Rozsochatci, existující pouze v návrhu), které Obr. 1. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha po rekonstrukci, pohled zezadu, zachovan obrys Santiniho stavby. (Foto L. Mlynáfiová, 2010) sv m intelektuálním pojetím architektonické kompozice daleko pfiekraãují pomûrnû mal rozmûr stavby samé i prostou úroveà okolní vesnické zástavby (obr. 1). Kaple v Ostrovû na svoji v luãnost proto také doplatila tím, Ïe pûvodní formálnû dokonal architektonick koncept byl postupnû mûnûn. 2 Architekt J. B. Santini nenavrhl vstup 1 HORYNA, Mojmír. J. B. Santini-Aichel : Îivot a dílo. Praha : Karolinum, 1998, s. 395 396. ISBN 80-7184-664-3 2 V Umûleck ch památkách âech II, Praha 1978, s. 561, se je tû jako rok v stavby uvádí letopoãet 1740, coï je v ak ve IV. díle (Praha 1982, s. 518) korigováno na údaj 1720, vûï 1730. 111

3 2 v dne ní ose stavby západ-v chod, ale z ãel okosen ch bokû vnûj ího estihranu stavby (obr. 2, 3). ProtoÏe interiér má základní osnovu symetrickou a trojosou, mûli vûfiící moïnost vstoupit do kaple jedním ze dvou boãních rizalitû stavby, nikoliv tedy jako dnes jedním vchodem pod vûïí (obr. 4, 5). Oba vstupy vedly do sloïitû rytmicky prokomponovaného interiéru stavby. Centrální prostor o tfiech hlavních osách obemykají stûny stfiídavû segmentovû prohnuté a stûny polokruhové (niky). Dvû z nich v západní ãásti byly pûvodnû opatfieny vstupními dvefimi. V tfietí nice je umístûn oltáfi. Cel interiér byl v první stavební fázi bohatû prozáfien velk mi okny (spodní okna a pûvodní dvefie jsou dnes zazdûny). Zatímco vnûj í obrys sestává z pfiím ch úsekû ( estihran), vnitfiní stûny se vlní obkroãn m rytmem pûlkruhov ch nik a segmentovû prohnut ch stûn s dvojicemi oken oddûlen mi pouze pásem pfiekladu. Styk pûlkruhov ch segmentovû prohnut ch stûn v interiéru je vytaïen do ostré hrany a zpevnûn zalamovan m pilastrem s náznakem hlavice. Na pilastr pfiímo nasedá bohatû tvarovaná fiímsa s charakteristickou santiniovskou volutou (obr. 6). Klenbu (ãeská placka) vyná ejí tfii pûlkruhové klenební pasy. Tlaky kleneb jsou dûmyslnû rozná eny pfiedstupujícími vnûj ími rizality a vnitfiními konchami nik. PÛvodní prostor ostrovské kaple byl navrïen podle pfiísn ch pravidel geometrie s extrémní dûsledností. ZároveÀ nabízel pohled otevfien vnûj ímu svûtu. Vnûj í spodní okna byla osazena velmi nízko nad terénem, takïe umoïàovala pfiím vhled dovnitfi, dvojice velk ch oken nad sebou vpou tûla do interiéru plné svûtlo podle toho, jak se mûnily svûtelné pomûry v prostoru kolem kaple. Stejnou situaci známe dnes z kaple sv. Anny v Panensk ch BfieÏanech. Cel tvar stavby, pohledové propojení s vnûj ím svûtem, prozáfiení interiéru svûtlem, záliba v komplikované jednoduchosti geometrick ch vztahû, to patfií do záhadného vzkazu architekta Jana BlaÏeje Santiniho dal ím generacím. V malé vsi Ostrov v západních âechách se pfiekvapivû objevila vzdálená rezonance fiímské vrcholnû barokní architektury, kterou J. B. Santini dle na eho názoru osobnû poznal (S. Ivo alla Sapienza). Tento psychologicky nároãn vztah kultivovaného architekta k fie ení i drobné architektonické úlohy pfiijal opat kladrubsk Maurus Fintzguth a stavbu posvûtil 28. záfií 1720, tedy je tû za Ïivota J. B. Santiniho. 3 V této základní formû bez vûïe a s dvûma vstupy v bocích byla kaple uïívána deset let. Úmrtím opata Fintzgutha (4. 2. 1729) ztratila hlavního zastánce této nároãné formy. Provozní obtíïe se projevily brzy. Dolní okna se stala hrozbou pro bezpeãnost interiéru novû a pomûrnû bohatû vybavovaného v tvarn mi díly (oltáfi, fresky, liturgické doplàky). Chybûla sakristie, dva vstupy se jevily jako nadbyteãné a dal í pfiíleïitost pro zlodûje. Zvonek dle mínûní autorû Soupisu památek byl umístûn v lucernû. Provaz v ose stavby proto mohl pûsobit ru ivû. Chybûlo místo pro varhany ãi pro zpûváky. Nov opat kladrubsk Johannes Sieber (1729 1756) se rozhodl pro racionalistiãtûj í fie ení. Podle dokladû o lámání kamene, pfiípravû vápna a v platách zedníkû v letech 1730 a 1731, které 3 Architekt J. B. Santini zemfiel v prosinci 1723. 4 5 Obr. 2. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv Václava a sv. Vojtûcha po rekonstrukci, pohled zezadu, zachovan obrys Santiniho stavby. (Foto L. Mlynáfiová, 2010) Obr. 3. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, rekonstrukce návrhu architekta J. B. Santiniho, realizovan stav 1720 1730. (Nákres M. Pavlík) Obr. 4. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha. (Reprofoto Soupis památek, 1908, roã. 30, okres stfiíbrsk, s. 165 166) Obr. 5. Schéma umístûní kaple v prostoru návsi Ostrova u Stfiíbra, 1720 1730. (Nákres M. Pavlík) 112

7 6 Obr. 6. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, profil fiímsy v interiéru. (Foto M. Pavlíková, 2009) Obr. 7. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, po rekonstrukci, celkov pohled. (Foto L. Mlynáfiová, 2010) Obr. 8. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, nejstar í dochovaná fotografie kolem roku 1900, obecní kronika. (Reprofoto) zachytil V. Ry av ve svém prûzkumu PenûÏních úãtû kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû 1720 1800, soudíme, Ïe patrov pfiístavek (budoucí vûï) byl pfiistavûn jiï v období 1730 1740. Podle kapes pro trámy surovû vysekan ch do západního tympanonu fiímsy 4 byla v úrovni hlavní vnûj í barokní fiímsy vybudována konstrukce pro novou pûdu. V podstfie í byly umístûny zvony. Pfiedpokládáme jednoduchou sedlovou stfiechu s prûhledem do pûdního patra. Patro této pfiístavby bylo pfiístupno v síle zdi kruhov m úzk m schodi tûm, kvûli nûmuï byla zeì mírnû vyboulena. Existenci pûvodnû volného, nezastavûného západního prûãelí potvrzuje mimo torzo tympanonu v podstfie í vûïe i nov nález spodní ãásti pilastrû a soklu pûvodní Santiniovy západní fasády, shodné s obûma zb vajícími fasádami. Sondami byl ovûfien v prostoru dne ního vstupu. Nov vstup do kaple byl po roce 1730 probourán v ose západního prûãelí. Vznikl roz ífiením b valého spodního okna a jeho parapetu a palet, kam byly pfiesunuty kropenky z boãních vchodû. Úpravou b valého Santiniho horního okna v západním prûãelí vznikl otvor pro propojení místnosti (kûr) a prostoru lodi. Touto úpravou, pomûrnû nenásilnou, mohl b t povûfien K. I. Dientzenhofer, kter souãasnû stavûl v Kladrubech od roku 1729. Tlak na tyto zmûny v ak vycházel z církevní správy budovy, nikoliv od architekta. (Je znám respekt K. I. Dientzenhofera k tvorbû J. B. Santiniho v Plasech.) Dal í etapu zásahû do obrysu stavby v letech 1774 1776 naznaãuje v mûna pûvodní krytiny ( indel na dfievûné laèové konstrukci poloïené na klenbu) a odstranûní pûvodní lucerny po úderu blesku (1774). Nová prejzová krytina byla poloïena do malty pfiímo na klenbu, lucerna byla nahrazena jak msi kamenn m podstavcem pro kfiíï. Tím se podstatnû zhor ily vlhkostní pomûry v interiéru pro malby na omítce. Pfiirozenému vûtrání netûsnostmi oken lucerny bylo zabránûno, coï mûlo váïné dûsledky pro malby na vlhnoucích omítkách. Obrys stavby se zmûnil je tû v 19. století. Podle obecní kroniky byla vûï zv ena o patro v roce 1867 a opatfiena cibulovou stfiechou. Pomûrnû velké ãástky v ak byly investovány uï po 8 roce 1800. Neorománské detaily vûïe i oken získala kaple v polovinû 19. století, nejpozdûji v roce 1867. (obr. 7, 8). Obnova kaple v období 2009 2010 respektovala v echny zajímavé etapy v voje stavby s nejvût ím respektem k dílu architekta Santiniho. Byly opraveny v echny poru ené detaily (fiímsy), omítky, v malba, obnoveno bosování vnûj ích pilastrû, dle staré fotografické dokumentace poloïena nová cihelná dlaïba; velká pozornost byla vûnována odstranûní nadmûrné vlhkosti a technick m instalacím. 5 Hlavní zájem restaurátorû byl upfien k zá- 4 KAMPER, Jaroslav; WIRTH, Zdenûk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v politickém okresu stfiíbrském. Praha : Melantrich in Komm., 1908, s. 165. Bez ISBN. 5 Investor: z fondu Norway grants s podílem obce Kostelec, starosta Franti ek Trhlík; realizace stavby: STAFIKO stav, s. r. o.; projekt: PA PlzeÀ, Ing. arch. Jitka Pohofialá; prûzkumové a restaurátorské práce: ak. mal. Markéta Pavlíková a ak. mal. Lenka Helfertová; restaurování tukové a kamenické v zdoby ak. soch. Pavel Míka, ak. soch. Nina Jindfiichová; restaurování dfievûn ch prvkû v interiéru 113

mastr_02_12.qxd 13.4.2012 8:17 Stránka 114 9 10 11 12 Obr. 9. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava mátky bylo moïné oznaãit za tristní. Vnitfiní malífi- tekta Santiniho bylo z neznalosti ãi lajdáctvím a sv. Vojtûcha, nástropní malba Zakladatelské dílo Stvofii- ská v zdoba byla znaãnû poniãena vlhkostí, stej- minul ch oprav poniãeno, bylo upraveno dle ar- tele, stav pfied restaurováním. (Foto M. Pavlíková, 2009) nû jako dfievûné a tukatérské souãásti oltáfie chivních fotografií a prûkazn ch sondáïních do- Obr. 10. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václa- a mobiliáfie. Bylo proto nutné pfiedev ím dohod- kladû. T ká se to napfiíklad fiíms ãi pásování pi- va a sv. Vojtûcha, oltáfi sv. Václava a sv. Vojtûcha, nástavec nout úzkou a neformální spolupráci zúãastnûn ch lastrû na vnûj ích fasádách. Klenba byla opût s reliéfem sv. Benedikta, stav pfied restaurováním. (Foto sloïek, zejména mezi projektantem, restaurátory, kryta prejzy pfiímo kladen mi do malty. Podle po- M. Pavlíková, 2009) stavbou a památkov mi orgány. PrÛzkumem bylo kynû Ing. P. Èastného (firma Remmers) byly pro- Obr. 11. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václa- zji tûno, Ïe koncepce architekta pûvodnû s vûïí vedeny úpravy proti vzlínavé vlhkosti, zabezpeãují- va a sv. Vojtûcha, nástropní malba Spasitele (nedochova- nepoãítala. Byly nalezeny doklady (spár y) pûvod- cí její sníïení. V interiéru kaple byly restaurovány n ), po stranách putti a andûlé s atributy jeho umuãení, ních vchodû s umístûním pûvodních kropenek, pû- ãásteãnû dochované nástropní malby. Pole nad stav pfied restaurováním. (Foto M. Pavlíková, 2009) vodních otevfien ch spodních oken, pásování pi- vchodem s holubicí, symbolizující sv. Ducha, a se Obr. 12. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václa- lastrû, originální profilace fiíms, stopy barevnosti, sedmi nápisy, které pfiesnû odpovídají sedmi Da- va a sv. Vojtûcha, oltáfi sv. Václava a sv. Vojtûcha, detail kvalita tuku i pûvodních ciheln ch podlah; nebyla rûm ducha svatého, takzvané Sanctum septena- snímání pfiemaleb. (Foto M. Pavlíková, 2009) v ak nalezena forma pûvodní lucerny, velmi dûleïi- rium, nese navíc alegorické postavy Víry a Nadû- té pro vûtrání. V sledkem v ech prûzkumû (vãetnû je. Ve druhém poli je znázornûno zakladatelské archivních) bylo konstatování faktu, Ïe pûvodní dílo Stvofiitele, srov. Genese. NejhÛfie zachované chranû znaãnû poniãen ch omítek, maleb, dfievû- kompozice J. B. Santiniho se v raznû li ila provoz- pole mûlo podle údajû v soupisech jako ústfiední n ch mobiliáfiû a tukov ch v tvarn ch doplàkû. nû i architektonicky od stavu pfied nynûj í rekonstrukcí. Restaurátorské práce Regenerace stávající kaple v ak po vzájemné MoÏnost získat v znamn finanãní pfiíspûvek dohodû úãastníkû respektovala v echny její v - Pavel Hanã; restaurování kovov ch prvkû a v roba nov ch z fondu Norway grants byla vázána na splnûní vel- znamné v vojové fáze. Obnova se t kala v ech mfiíïí Ing. Ondfiej imek; archivní prûzkum PhDr. Vratislav mi krátk ch termínû realizace jak stavebních ãástí stavby vãetnû dodateãnû pfiistavûné vûïe. Ry av ; odborná spolupráce prof. Ing. arch. Milan Pavlík, oprav, tak restaurátorsk ch prací. Pfiitom stav pa- Pokud se prûzkumem zjistilo, Ïe tvarosloví archi- CSc., FA âvut Praha. 114 M AT E R I Á L I E, S T U D I E M i l a n PAV L Í K, M a r k é t a PAV L Í K O VÁ / V z n a m n é d í l o a r c h i t e k t a J. B. S a n t i n i h o k a p l e s v. Vá c l a v a a Vo j t û c h a v O s t r o v û u S t fi í b r a

13 Obr. 13. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, nástropní malba, celkov pohled, stav po restaurování. (Foto L. Mlynáfiová, 2010) v jev Spasitele (nedochovan ), po stranách putti a andûly s atributy jeho umuãení (které se podafiilo restaurovat). Kompozice kopule, rozdûlená do tfií polí, je tedy ikonograficky zobrazením sv. Trojice Creator, Salvator, Paracletus. Dal ími restaurovan mi díly byly hlavní oltáfi s obrazem sv. Václava a Vojtûcha, v nástavci velmi kvalitní reliéf sv. Benedikta a tuková oltáfiní architektura, nad vchodem do kaple balustráda, kropenky; na stfie- e pylon s kfiíïem. Zatékání do klenby kostela a nároãné klimatické podmínky v interiéru kaple zpûsobily ve vnitfiních omítkách a tukové hmotû oltáfie rozsáhlé destruktivní procesy, které zaãaly autentickou podobu památky prûbûïnû devastovat (obr. 9). âást malífiské v zdoby klenby odpadla i s omítkou, (obr. 11) v oblasti oltáfie nastala rozsáhlá degradace povrchû tukové hmoty a na ní aplikované polychromie (obr. 10). Ve tukovém polychromovaném nástavci se v degradované hmotû projevovaly pomocné prvky modelace tuku. Byly pouïity kusy ohofiel ch kûlû, smotky slámy, úlomky ciheln ch ta ek. Stejn postup modelace se dochoval u tukov ch oltáfiû v klá tefie v Kladrubech, jak potvrdila PhDr. L. Drncová. PÛvodní nástropní malbu i polychromii oltáfie kryly vrstvy pfiemaleb (obr. 12). Restaurování probíhalo v nûkolika etapách. Nejprve do lo k odsolení nástropních maleb a omítek ve spodních partiích oltáfiní menzy. Následovala fixáï uvolnûné malby i s omítkou, snímání pfiemaleb a upevàování degradovan ch fragmentû a domodelování tukového reliéfu v nástavci oltáfie. Defekty v omítkov ch vrstvách restaurátorky doplnily klasickou technikou vápenn ch omítek. Po technologické pauze byly vápenné tmely i defekty v malbû vyretu ovány. Velké chybûjící partie nebylo moïné doplnit pro nedostatek podkladû o pûvodní kompozici malby (obr. 13). V prûbûhu restaurování bylo zji tûno, Ïe oltáfiní obraz malovan pfiímo na zeì kaple byl pûvodnû rámován iluzivní architekturou. Do této etapy patfiila i menza s masivní dubovou deskou, která byla i s obrazem obestavûna plastickou tukovou v zdobou oltáfie 6 (obr. 14, 15). Pro pfiipomenutí Santiniho kompozice byly vráceny mramorové mu le kropenek do pûvodních v klenkû uboãních vchodû. Nynûj í vstup do kaple byl osazen novou mfiíïí, která vhodnû doplàuje barokní interiér a umoïàuje nahlédnutí do kaple. JelikoÏ chce obec vyuïívat kapli pro koncerty, svatby a jiné kulturní pfiíleïitosti, byly podle zcela rozpadl ch stávajících lavic vyrobeny repliky z dubového dfieva. Díky iniciativû âesk Západ Místní partnerství a starosty pana F. Trhlíka byla kaple slavnostnû otevfiena pfii svatováclavské pouti v roce 2010. Kaple byla pfiihlá ena do soutûïe o Stavbu roku 2010 a získala ocenûní poroty za zdafiilé komplexní fie ení rekonstrukce. 7 6 RY AV, Vratislav. Je tû k malífiské v zdobû klá tera v Kladrubech. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 4, s. 327 328. ISSN 1210-5538. 7 Odbornou spoluprací pfiispûl Milan Pavlík, kter také pfiímo v Ostrovû pronesl dvû pfiedná ky ve formû besed s obãany o díle architekta J. B. Santiniho a pûvodní architektonické podobû kaple; informace obãanû, jejich zainteresování ke spolupráci bylo jednou z podmínek udûlení grantu nadace Norského království. 115

mastr_02_12.qxd 13.4.2012 8:17 Stránka 116 14 15 Obr. 14. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, oltáfi sv. Václava a sv. Vojtûcha, stav pfied restaurováním. (Foto M. Pavlíková, 2009) Obr. 15. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, oltáfi sv. Václava a sv. Vojtûcha, stav po restaurování. (Foto L. Mlynáfiová, 2010) 116 M AT E R I Á L I E, S T U D I E M i l a n PAV L Í K, M a r k é t a PAV L Í K O VÁ / V z n a m n é d í l o a r c h i t e k t a J. B. S a n t i n i h o k a p l e s v. Vá c l a v a a Vo j t û c h a v O s t r o v û u S t fi í b r a