ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ZÁBŘEH AKTUALIZACE 2012 A. TEXTOVÁ ČÁST Olomouc, listopad 2012 RNDr. Jaroslav Kotík Hněvotínská 520/42 779 00 Olomouc www.kotik.eu
OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 5 1.1 ZADAVATEL... 5 1.2 ZPRACOVATEL... 5 1.3 OBSAH DOKUMENTACE... 5 1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA... 6 1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA... 6 1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... 7 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY... 7 1.7.1 Mapové podklady... 7 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady... 7 1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí... 8 1.7.4 Údaje o území... 8 2. ČLENĚNÍ ÚAP... 8 3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 10 3.1 GRAFICKÁ ČÁST... 10 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území... 10 3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území... 13 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území... 14 3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ... 15 3.2.1 Základní charakteristika území... 15 3.2.2 Přírodní matrice... 16 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt... 16 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny... 16 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry... 20 3.2.2.4 Klimatické poměry... 21 3.2.2.5 Hydrologické poměry... 22 3.2.2.6 Zemědělská půda... 23 3.2.2.7 Lesy... 24 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň... 25 3.2.3 Ochrana přírody a krajiny... 26 3.2.3.1 Zvláště chráněná území... 26 3.2.3.2 Územní systém ekologické stability... 26 3.2.3.3 Významné krajinné prvky... 27 3.2.3.4 Ochrana a využití krasu... 28 3.2.3.5 Ochrana krajinného rázu... 29 3.2.3.6 Přechodně chráněné plochy... 30 3.2.3.7 Památné stromy... 30 3.2.3.8 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů... 31 3.2.3.9 Natura 2000... 31 3.2.4 Antropogenní složka... 31 3.2.4.1 Doprava a dopravní zařízení... 31 3.2.4.1.1 Silniční doprava... 31 3.2.4.1.2 Železniční doprava... 32 3.2.4.1.3 Hromadná doprava osob... 32 3.2.4.1.4 Pěší a cyklistická doprava... 34 3.2.4.1.5 Letecká doprava... 34 3.2.4.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury... 34 3.2.4.1.7 Hluk ze silniční dopravy... 34-2 -
3.2.4.2 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování... 37 3.2.4.3 Energetika a energetická zařízení... 38 3.2.4.3.1 Elektrická energie... 38 3.2.4.3.2 Zásobování plynem... 39 3.2.4.3.3 Centrální zásobování teplem... 40 3.2.4.4 Spoje a spojová zařízení... 40 3.2.4.5 Využití horninového prostředí... 40 3.2.4.5.1 Dobývací prostory... 40 3.2.4.5.2 Chráněná ložisková území... 41 3.2.4.5.3 Výhradní ložiska nerostných surovin... 41 3.2.4.5.4 Prognózní zdroje nerostných surovin... 41 3.2.4.5.5 Poddolovaná území... 41 3.2.4.5.6 Sesuvná území... 42 3.2.4.5.7 Stará důlní díla... 42 3.2.4.6 Kulturní hodnoty území... 43 3.2.4.6.1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče... 43 3.2.4.6.2. Území archeologického zájmu... 45 3.2.4.7 Obyvatelstvo... 45 4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 47 4.1 VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 47 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT)... 47 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie... 47 4.1.1.2 Vodní režim... 48 4.1.1.3 Hygiena životního prostředí... 49 4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny... 50 4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 51 4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 52 4.1.1.7 Sociodemografické podmínky... 53 4.1.1.8 Bydlení... 54 4.1.1.9 Rekreace... 55 4.1.1.10 Hospodářské podmínky... 56 4.1.2 Souhrnná analýza... 57 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie... 57 4.1.2.2 Vodní režim... 57 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí... 57 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny... 57 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 58 4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 58 4.1.2.7 Sociodemografické podmínky... 58 4.1.2.8 Bydlení... 59 4.1.2.9 Rekreace... 59 4.1.2.10 Hospodářské podmínky... 59 4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK... 60 5. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD... 64 5.1 OBSAH PROBLÉMOVÉHO VÝKRESU... 64 5.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD... 65-3 -
SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č. 01 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (sledované jevy)... 10 Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (mapový podklad)... 12 Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (sledované jevy)... 13 Tabulka č. 04 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (mapový podklad)... 13 Tabulka č. 05 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)... 14 Tabulka č. 06 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) 15 Tabulka č. 07 Stabilita krajinotvorných prvků... 16 Tabulka č. 08 Výměra dle druhů pozemků... 18 Tabulka č. 09 Hodnocení ekologické stability... 19 Tabulka č. 10 Geomorfologické regionální členění reliéfu... 21 Tabulka č. 11 Vybrané charakteristiky klimatické oblasti... 21 Tabulka č. 12 Vysvětlivky k Tabulce č. 11... 21 Tabulka č. 13 Registrované významné krajinné prvky... 28 Tabulka č. 14 Významné krajinné prvky (návrh na registraci)... 28 Tabulka č. 15 Památné stromy... 30 Tabulka č. 16 Památné stromy (návrh na vyhlášení)... 30 Tabulka č. 17 NATURA 2000 Evropsky významné lokality... 31 Tabulka č. 18 Seznam silnic... 31 Tabulka č. 19 Seznam železničních stanic... 32 Tabulka č. 20 Seznam autobusových zastávek... 33 Tabulka č. 21 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 Sb.... 38 Tabulka č. 22 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., 46... 38 Tabulka č. 23 Dobývací prostory... 40 Tabulka č. 24 Chráněná ložisková území... 41 Tabulka č. 25 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin... 41 Tabulka č. 26 Prognózní zdroje nerostných surovin... 41 Tabulka č. 27 Poddolovaná území... 41 Tabulka č. 28 Kulturní památky... 43 Tabulka č. 29 Kategorizace území z hlediska územních podmínek... 61 Tabulka č. 30 Vztah území obcí ORP Zábřeh podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území... 61 Tabulka č. 31 Obsah problémového výkresu přehled vybraných záměrů ZÚR OLK... 64 Tabulka č. 32 Obsah problémového výkresu přehled ostatních záměrů... 65 Tabulka č. 33 Obsah problémového výkresu kategorie problémů k řešení v ÚPD... 66 Tabulka č. 34 Problémy k řešení v ÚPD... 66-4 -
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 ZADAVATEL Zadavatel: Město Zábřeh Masarykovo nám. 510/6, 789 01 Zábřeh RNDr. Mgr. František John, Ph.D., starosta 1.2 ZPRACOVATEL Zpracovatel: Autorský tým: RNDr. Jaroslav Kotík Hněvotínská 520/42, 779 00 Olomouc IČ : 47163089 DIČ : CZ 6202230265 RNDr. Jaroslav Kotík Vojtěch Kotík Zdeněk Kotík Ing. Tomáš Linart Bc. Romana Matalíková Ing. arch Petr Vencelides Ing. arch Marie Vencelidesová 1.3 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST B. GRAFICKÁ ČÁST C. DIGITÁLNÍ DATA Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres Tématická databáze Textová část Grafická část - 5 -
1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA Územně analytické podklady jsou poměrně novým fenoménem v oblasti územního plánování. Oproti dřívější praxi - kdy zodpovědnost za shromáždění a vyhodnocení informací o území spočívala výhradně na zpracovateli územně plánovací dokumentace či podkladů se přenáší tato zodpovědnost na úřad územního plánování. Cílem pořizování územně analytických podkladů je 1) vytvořit efektivní systém sběru průběžně aktualizovaných informací o území 2) vytvořit metodiku zpracování informací, jejich ukládání a využívání 1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA Obec s rozšířenou působností Zábřeh poprvé pořídila územně analytické podklady (dále jen ÚAP) v roce 2008 (zpracovatel RNDr. Jaroslav Kotík, Olomouc). V r. 2010, v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (dále jen stavební zákon) byla provedena první aktualizace ÚAP (zpracovatel RNDr. Jaroslav Kotík, Olomouc). V letech 2011 a 2012 pracovníci Městského úřadu Zábřeh průběžně shromažďovali a aktualizovali údaje o území, poskytnuté jednotlivými poskytovateli. Ve druhé polovině roku 2012 Město Zábřeh objednalo zpracování 2. úplné aktualizace ÚAP (zpracovatel RNDr. Jaroslav Kotík, Olomouc, název zakázky 2. aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Zábřeh ). Aktualizaci ÚAP objednatel rozdělil na dvě etapy: Průzkumy provedení doplňkových odborných průzkumů s vyhodnocením stavu a vývoje území jako součást podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RÚRU) dle 4 vyhl. č. 500/2006 Sb., vč. výkresu hodnot území, výkresu limitů využití území a výkresu záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) zpracování RURÚ vč. návrhu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci a problémového výkresu. Tato část bude zpracována v souladu s aktuálními metodickými pokyny nadřízeného orgánu územního plánování, platnými k době jejich konkrétního zpracování. Tato část bude zpracována s využitím digitální tématické databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ, v souladu s datovým modelem poskytnutým objednatelem. Práce byly provedeny v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Jedná se o druhou aktualizaci územně analytických podkladů na území ORP Zábřeh. Aktualizace ÚAP ORP Zábřeh 2012 navazuje na Projekt Územně analytické podklady obcí - 6 -
ORP Zábřeh z r. 2008, který byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. 1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Zábřeh. Řešené území zahrnuje obce Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Štíty, Svébohov, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole. Uvedených 28 obcí je tvořeno celkem 40 katastrálními územími, výměra řešeného území je 267,26 km 2. 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY 1.7.1 Mapové podklady Digitální mapové podklady pro územně analytické podklady byly dodány objednatelem dokumentace vektorové katastrální mapy (KMD, DKM), rastrové katastrální mapy, vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM), ZABAGED (polohopis, výškopis, GEONAMES), ortofoto. Výkresová část dokumentace byla zpracována nad mapovým podkladem tvořeným polohopisem (ÚKM), výškopisem (ZABAGED ), místními názvy (ZABAGED ). 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady Politika územního rozvoje České republiky Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (Ing. arch. Jaroslav Haluza, Hynaisova 3, Ostrava Mariánské Hory, 10/2007), vydány 22. 2.2008, v právním znění po 1. aktualizaci ZÚR OLK vydané 22.4.2011 Územně analytické podklady Olomouckého kraje (Institut regionálních informací, Beethovenova 4, Brno, 04/2007). - 7 -
1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Ty zpracovatel získal převážně z archivu Odboru rozvoje a Odboru správního Městského úřadu Zábřeh. Z velké části se jednalo pouze o části dokumentace papírové výtisky hlavních výkresů územních plánů nebo jen jejich části. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu. 1.7.4 Údaje o území Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. 27, odst. 3), stavebního zákona. Údaje o území poskytl objednatel, v datovém formátu shapefile ESRI, ve struktuře Datového modelu T-Mapy. Údaje o území jsou vesměs aktuální k 30.6.2012, některé údaje (zjm. technická infrastruktura) byly aktualizovány i během druhé poloviny r. 2012. 2. ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb. a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny textovou částí (A.1 Textová část, kapitola 3.), grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území - 8 -
Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen textovou částí (A.1 Textová část, kapitola 4.), grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres Nedílnou součástí dokumentace ÚAP je digitální Tématická databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ. - 9 -
3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny textovou částí obsahující vyhodnocení stavu a vývoje území a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území. 3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. Grafické značky byly v případě potřeby přizpůsobeny měřítku výkresů, event. doplněny vlastními. Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). Výškopis ve formě vrstevnic v kroku 10 m a kótovaných bodů byl převzat z mapového díla ZABAGED. Vrstevnice nejsou tištěny ve výkresu limitů a to z důvodu velkého množství jevů ve výkresu. V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb. 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres obsahuje limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura apod.), další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla). Výkres je zpracován v měřítku 1:10 000. Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci (Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje). Tyto limity jsou zakresleny ve Výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů. Tabulka č. 01 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 001 hranice zastavěného území 006 městská památková zóna 008 nemovitá kulturní památka - 10 -
Číslo jevu Sledovaný jev 016 archeologické naleziště 021 biokoridor nadregionální 021 biocentrum regionální 021 biokoridor regionální 022 registrovaný významný krajinný prvek 024 přechodně chráněná plocha 028 zvláště chráněné území 028 ochranné pásmo zvláště chráněného území 030 přírodní park 032 památný strom 034 Natura 2000 - evropsky významná lokalita 035 Natura 2000 - ptačí oblast 038 les zvláštního určení 039 les hospodářský 040 ochranné pásmo lesa (50 m) 041 I. třída ochrany 041 II. třída ochrany 043 podrobné odvodňovací zařízení 043 hlavní odvodňovací zařízení 044 podzemní vodní zdroj 044 ochranné pásmo podzemního vodního zdroje I. stupně 044 ochranné pásmo povrchového vodního zdroje I. stupně 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (malého rozsahu) 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (velkého rozsahu) 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. vnitřní 044 ochranné pásmo vodního zdroje II. - vnější 044 ochranné pásmo vodního zdroje (bez rozlišení stupně) 045 CHOPAV Kvartér řeky Moravy 047 vodní tok, rybník, jezero 049 rozvodnice 050 záplavové území (Q100) 050 rozliv povodně v r. 1997 052 retenční prostor plocha určená k rozlivu povodně 053 území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - horní 053 území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - dolní 054 protipovodňová hráz 054 revitalizace údolní nivy 055 ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně 057 dobývací prostor 058 chráněné ložiskové území 060 výhradní bilancované ložisko nerostných surovin 060 prognózní zdroj nerostných surovin 061 poddolované území - plošné 061 poddolované území - bodové 062 sesuvné území 063 staré důlní dílo 064 území ekologických rizik 067 čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu 067 automatická tlaková stanice 067 úpravna vody 067 vodojem 068 vodovodní řad skupinového vodovodu 069 přečerpávací stanice odpadních vod 069 čistírna odpadních vod 070 kanalizační stoka 072 rozvodna 072 distribuční trafostanice - 11 -
Číslo jevu Sledovaný jev 073 venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kv 073 venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kv 073 venkovní vedení elektrické sítě VN 22 kv 073 kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kv 073 ochranné pásmo vedení ZVN, resp. VVN 074 regulační stanice plynu 074 ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu 075 plynovod VTL 075 plynovod STL 075 bezpečnostní pásmo plynovodu VTL 081 telefonní ústředna 081 základnová stanice 081 retranslační stanice převaděč 081 radiová stanice na RR trase 081 ochranné pásmo vysílače 082 komunikační vedení 082 páteřní radioreléová trasa 082 ochranné pásmo radioreléové trasy 085 skládka inertního odpadu 090 silnice I. třídy 090 ochranné pásmo silnice I. třídy 091 silnice II. třídy 092 silnice III. třídy 090, 091, 092 silniční křižovatka 094, 095 železniční trať celostátní a regionální 094, 095 ochranné pásmo železniční tratě celostátní a regionální 094, 095 úrovňové křížení železniční trati (vlečky) a pozemní komunikace 097 železniční vlečka 102 plocha pro vzlety a přistání 111 objekt požární ochrany stanice HZS 112 objekt Policie ČR 113 ochranné pásmo hřbitova 114 monitorovací vrt ČHMÚ (ISPA/FS) 114 monitorovací vrt ČHMÚ (SV) Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj názvy kopců GEONAMES (ZABAGED ) názvy řek, potoků, rybníků GEONAMES (ZABAGED ) názvy místních tratí GEONAMES (ZABAGED ) názvy údolí GEONAMES (ZABAGED ) kótovaný bod ZABAGED hranice ORP Zábřeh Účelová katastrální mapa hranice obcí Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba Účelová katastrální mapa - 12 -
3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území Zobrazeny jsou hodnoty území areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod. Výkres je zpracován v měřítku 1:20 000. Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 006 městská památková zóna 008 nemovitá kulturní památka 012 boží muka, kříž, pomník 016 archeologické naleziště 021 biokoridor nadregionální 021 biocentrum regionální 021 biokoridor regionální 021 biocentrum místní 021 biokoridor místní 022 registrovaný významný krajinný prvek 024 přechodně chráněná plocha 028 zvláště chráněné území 030 přírodní park 032 památný strom 034 Natura 2000 - evropsky významná lokalita 035 Natura 2000 - ptačí oblast 038 les zvláštního určení 039 les hospodářský 041 I. třída ochrany 041 II. třída ochrany 043 podrobné odvodňovací zařízení 043 hlavní odvodňovací zařízení 044 podzemní vodní zdroj 044 povrchový vodní zdroj 045 CHOPAV Kvartér řeky Moravy 047 vodní tok, rybník, jezero 049 rozvodnice 054 revitalizace údolní nivy 090, 091, 092 silnice I., II. a III. třídy 090, 091, 092 silniční křižovatka 094, 095 železniční trať 094, 095 železniční stanice 097 železniční vlečka 106 cyklostezka 106 pěší turistická trasa 115 zastávka hromadné dopravy osob (autobus) 115 obalová křivka dostupnosti HDO (500m) 119 plošná zeleň 119 liniová zeleň 119 vyhlídkový bod Tabulka č. 04 Obsah výkresu č. 2 Hodnoty území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj názvy kopců GEONAMES (ZABAGED ) názvy řek, potoků, rybníků GEONAMES (ZABAGED ) názvy místních tratí GEONAMES (ZABAGED ) názvy údolí GEONAMES (ZABAGED ) kótovaný bod ZABAGED - 13 -
Položka ve výkresu Zdroj vrstevnice ZABAGED terénní stupeň ZABAGED hranice ORP Zábřeh Účelová katastrální mapa hranice obcí Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba Účelová katastrální mapa 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (ZÚR OLK) a také další vybrané záměry - např. rozšíření vodovodní a kanalizační sítě, požadavky na změnu funkčního využití ploch apod. Výkres je zpracován v měřítku 1:20 000. Tabulka č. 05 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) Číslo jevu Sledovaný jev 001 hranice zastavěného území 021 biokoridor nadregionální (ZÚR OLK) 021 biocentrum regionální (ZÚR OLK) 021 biokoridor regionální (ZÚR OLK) 022 registrovaný významný krajinný prvek 024 přechodně chráněná plocha 032 památný strom 044 podzemní vodní zdroj 048 lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod (ZÚR OLK) 052 suchá nádrž (ZÚR OLK) 052 hráz suché nádrže 067 automatická tlaková stanice 067 úpravna vody 067 vodojem 068 vodovodní řad skupinového vodovodu 068 dálkový vodovodní přivaděč 068 dálkový vodovodní přivaděč (ZÚR OLK) 069 přečerpávací stanice odpadních vod 069 čistírna odpadních vod 070 kanalizační stoka 072 rozvodna 073 vedení VVN 400 kv (ZÚR OLK) 073 venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kv 075 VTL plynovod (ZÚR OLK) 075 plynovod STL 089 rychlostní a ostatní čtyřpruhové komunikace (ZÚR OLK) 090 silnice I. třídy dvoupruhové 090 variantní trasy silnice I/43 090, 091, 092 návrhové prvky silnic I., II. a III. třídy 106 cyklostezka 117 zastavitelné plochy 118 rozvojová oblast RO2 118 rozvojová osa OR2 118 specifická oblast ST1-14 -
Tabulka č. 06 Obsah výkresu č. 3 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj zastavěné území 001 vodní tok, rybník, jezero 47 les 039, 038 silnice I. třídy - stav 090 silnice II. třídy 091 silnice III. třídy 092 železniční trať 094, 095 železniční tunel názvy kopců GEONAMES (ZABAGED ) názvy řek, potoků, rybníků GEONAMES (ZABAGED ) názvy místních tratí GEONAMES (ZABAGED ) názvy údolí GEONAMES (ZABAGED ) hranice ORP Zábřeh Účelová katastrální mapa hranice obcí Účelová katastrální mapa hranice katastrálních území Účelová katastrální mapa hranice parcel Účelová katastrální mapa vnitřní kresba Účelová katastrální mapa 3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ Následující kapitoly obsahují vyhodnocení stavu a vývoje území. Důraz byl kladen mj. na popis problémů spojených se získáním kvalitních vstupních údajů, nedostatky a chyby poskytnutých údajů o území. 3.2.1 Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Zábřeh. Řešené území zahrnuje obce Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Štíty, Svébohov, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole. Uvedených 28 obcí je tvořeno celkem 40 katastrálními územími, výměra řešeného území je 267,26 km 2. Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí tvář krajiny reliéf. Ten, v kombinaci s dalšími složkami vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tato základní přírodní matrice determinuje a zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. Největší sídla území a nejhustší komunikační síť jsou situovány v údolní nivě řeky Moravy, velikost a četnost sídel (stejně jako hustota komunikační sítě) razantně klesá směrem do hornaté části území. Tato základní dispozice je v podstatě nezměnitelná. Dnešní krajina je tak výslednicí původní přírodní matrice a antropogenní složky - činnosti člověka - přičemž rozhodující vliv přírodní matrice je možné změnit jen za vynaložení značných investic. Příkladem může být výstavba rychlostního koridoru Českých drah v údolí - 15 -
Moravské Sázavy. Původní generální směr dráhy z 50. let 19. století říčním údolím zachovává i dnešní rychlostní koridor pouze s - v podstatě - drobnými odchylkami (nové tunely). 3.2.2 Přírodní matrice V následující kapitole se zabýváme popisem vybraných aspektů přírodní matrice. 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou především relativně členitým reliéfem (západní a východní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémy hřbetů, oddělených od sebe zaklesnutými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnými lesíky. Plochá střední část území má vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch. V území jsou zastoupeny jak biocenózy relativně přirozené, tak i umělé vytvořené a udržované člověkem. 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = --------------------------- OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Tabulka č. 07 Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky nestabilní prvky LP lesní půda OP orná půda VP vodní plochy a tok AP antropogenizované plochy TTP trvalý travní porost Ch chmelnice Pa pastviny Mo mokřady Sa sady Vi vinice Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. - 16 -
Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3 území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur. KES 0,4 0,8 území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9 území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2 území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES nad 6,2 území relativně přírodní. Nejdostupnějším zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz, resp. jejich sekce : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady_za_obce_ceske_republiky Údaje jsou na stránkách řazeny dle jednotlivých obcí. Zdroj použitých dat je zcela zásadní pro stanovení koeficientu ekologické stability. Máme vážné výhrady vůči nekritickému používání dat z katastru nemovitostí pro výpočet KES. Katastr nemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve druhoplánově skutečný stav využití pozemku. Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě při změně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let. Nejmarkantněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně kategorie využití krajiny kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlou zelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány do kategorie ostatní plochy nebo orná půda a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilní ekosystémy. Druhým zdrojem chyb je evidence pozemků na kterých leží vodní toky a plochy. Katastr eviduje pozemky, na kterých protéká např. drobný vodní tok. Vlastní vodní tok má šířku běžně 0,5 2 m, ale šířka pozemku je několikanásobně větší. Jako vodní toky jsou tedy vykazovány de facto pozemky se zcela jiným způsobem využití. Nehledě na fakt, že drobné toky pravidelně mění své koryto (meandry apod.) a ve skutečnosti tečou běžně zcela jinde než jsou evidovány v katastru. Obdobná situace je při vymezení vodních ploch, katastr někdy k vodním plochám přiřazuje i široké pásy břehových porostů. Třetím výrazným zdrojem chyb je poměr ploch orné půdy / trvalých travních porostů. Chceme-li zjistit (alespoň přibližně) skutečnou hodnotu koeficientu ekologické stability pro účely územního plánování, je nutné provést korekce dat poskytnutých katastrem nemovitostí. - 17 -
Rozptýlená krajinná zeleň zjistit skutečný rozsah rozptýlené krajinné zeleně (ortofoto, terénní průzkumy), stanovit výměry ploch rozptýlené krajinné zeleně v rozlišení dle druhů pozemků, dle zjištěných hodnot upravit údaje katastru. Vodní toky a plochy jako základní podklad použít data ZABAGED, ortofoto, teréní průzkumy, data z katastru nemovitostí používat jen po kritickém zvážení jejich věrohodnosti. Poměr orná půda / trvalé travní porosty poměr dle katastru je běžně v příkrém rozporu se skutečností, využití ploch (orná půda / trvalé travní porosty) se často mění v řádu roků, klasifikace konkrétního pozemku na základě terénních průzkumů do kategorie stabilní / nestabilní, se tím z hlediska ekologické stability - stává velice diskutabilní. Údaje pro výpočet koeficientu ekologické stability jsme převzali z Účelové katastrální mapy, která pro jednotlivé druhy pozemků udává následující výměry : Tabulka č. 08 Výměra dle druhů pozemků Druh pozemku Výměra (ha) neurčen 52 lesní půda 9726 louka 4544 orná půda 9190 ostat.plochy 1883 ovocný sad 15 rybník - potok 299 zahrada 589 zastavěná plocha 428 Koeficient ekologické stability je roven 1,32, což znamená, že se jedná, o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vzorec pro výpočet koeficientu ekologické stability byl upraven přidáním kategorie ZK rozptýlená krajinná zeleň mezi stabilní ekosystémy. LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi + ZV + ZK stabilní ekosystémy KES KO = ----------------------------------------------------------- = --------------------------- OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Výměra plošné krajinné zeleně v řešeném území činí 744 ha. Údaj byl zjištěn metodami dálkového průzkumu Země a terénními průzkumy. Po dosazení výměr jednotlivých druhů pozemků, upravených se započítáním ploch rozptýlené krajinné zeleně upravený koeficient ekologické stability KES KO =1,48. - 18 -
Souhrn Koeficient ekologické stability (dle námi upravených dat) je roven 1,32, což znamená, že se jedná, o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Je ovšem nutné uvědomit, že toto hodnocení se týká řešeného území jako celku. Zcela odlišných hodnot by koeficient nabýval, pokud by hodnocení bylo zaměřeno např. pouze na silně antropogenizovaný prostor údolní nivy Moravy. Pro srovnání uvádíme v následující tabulce koeficienty ekologické stability převzaté z Českého statistického úřadu. Tabulka č. 09 Hodnocení ekologické stability Obec KES Bohuslavice 0,37 Brníčko 2,12 Drozdov 4,78 Dubicko 0,19 Horní Studénky 1,51 Hoštejn 3,44 Hrabová 1,52 Hynčina 6,78 Jedlí 1,73 Jestřebí 1,53 Kamenná 2,82 Kolšov 1,49 Kosov 2,47 Lesnice 1,40 Leština 0,51 Lukavice 0,90 Nemile 2,07 Postřelmov 0,14 Postřelmůvek 0,91 Rájec 0,56 Rohle 1,66 Rovensko 0,41 Svébohov 1,39 Štíty 1,28 Vyšehoří 2,28 Zábřeh 1,01 Zborov 1,21 SO ORP Zábřeh 1,33 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ - 19 -
Mírný rozdíl v hodnotě KES pro ORP Zábřeh poskytnuté ČSÚ a hodnotě vypočtené z ÚKM je dán tím, že vstupní údaje ČSÚ jsou aktuálnější než ÚKM. 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry Zábřežsko je charakteristické mírně zvlněnou, bohatě zalesněnou krajinou jesenického podhůří, nacházející se v průměrné nadmořské výšce 347,23 m n.m., z čehož nejvýše je položená obec Hynčina s 545 m nadmořské výšky a nejníže obec Bohuslavice s 258 m n.m.. Geologický podklad západní části území je budován proterozoickými horninami zábřežské série. V zábřežské sérii můžeme rozeznat dvě kry, které se od sebe liší jednak stupněm metamorfózy, jednak charakterem původních sedimentů. Hranici mezi oběma představuje pruh pruh fylitů představující zónu pohybu a stratigrafickou hranici. Zatímco na severu převládají sedimenty pelitické s menším podílem klastické složky, směrem k jihu přibývá poloh psamitických a psefitických hornin. Souhlasně s tím nacházíme v jižní části zábřežské série stále častěji polohy nízce metamorfovaných až nemetamorfovaných drob a drobových pískovců a hlavně jemných slepenců s drobnými valouny křemene i hrubých polymiktních slepenců. Na severní kře převládají tmavě šedé drobně zrnité křemité biotitické fylity. Jde o horniny složené z křemene a kyselých plagioklasů a proměnlivého množství biotitu. Pro zábřežskou sérii jsou další a dosti charakteristickou složkou amfibolity. Obvykle jsou velmi drobně zrnité, šedozelené, deskovitě odlučné. Běžně se setkáváme též s různými druhy chloritických břidlic. Horniny tohoto druhu se objevují jak v severní tak jižní část i zábřežské série. Geologický podklad Mohelnické brázdy je budován především sedimenty pliocenními. Ty jsou zde zastoupeny vrstvami pontu (pestrý panon). K pontu zařazujeme poměrně monotónní souvrství pestrých jílů a místy štěrků, které leží nad panonem s.s., z něhož se v centrálních částech pánve pozvolna vyvíjí; na okrajích zřetelně transgreduje. Obecně převažují pestré jíly. Jsou to světle šedé, zelenavě až zelenošedé nebo žlutošedé, většinou silně žlutohnědě, rezavě a vzácněji rudě skvrnité, nevrstevnaté, většinou nepísčité plastické jíly, vzácněji vápnité jíly, jen občas s polohami a čočkami písčitými. Hojné jsou drobné vápnité i manganové konkrece. Kromě pestrých pelitů jsou vzácněji vyvinuty i jíly modré, hnědavé a nafialovělé, popř. i zelené. Na bázi i uvnitř souvrství jsou poměrně hojné polohy převážně křemenných štěrků drobného zrna. Jsou dobře opracovány, uloženy většinou v jemném až středně zrnitém křemenném písku. Jižním směrem nabývají štěrky převahy. Jsou zejména v okrajových částech sníženiny a jsou tvořeny opět křemenem, avšak již s větším podílem paleogenních pískovců. Jsou opět uloženy v pískové základní hmotě, místy s polohami pestrých jílů. Kromě štěrků se v této oblasti častěji vyskytují středně zrnité až hrubozrnné křemenné písky. Tento pískovo-štěrkový vývoj pontu je spjat pozvolnými přechody s pelitickým vývojem uprostřed sníženiny. Pleistocenní uloženiny řešeného území mají fluviální (náplavy vodních toků), svahový a eolický původ (spraše). K holocenním sedimentům zde patří uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín. Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území systému Hercynského, do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko jesenická soustava. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: - 20 -
Tabulka č. 10 Geomorfologické regionální členění reliéfu Oblast Celek Podcelek Okrsek Orlická oblast Kladská kotlina Králická brázda Štítská brázda Bukovohorská hornatina Jesenická Zábřežská vrchovina Drozdovská vrchovina Rovenská pahorkatina oblast Mírovská vrchovina Žádlovická pahorkatina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina Úsovská vrchovina Benkovská vrchovina 3.2.2.4 Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti a to ve variantách MT 7, MT 9 a MT 10. Území je charakteristické normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem. Přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tabulka č. 11 Vybrané charakteristiky klimatické oblasti MT 7 MT 9 MT 10 Počet letních dnů 30-40 40 50 40 50 počet dnů s průměrnou teplotou 10 c a více 140-160 140 160 140 160 počet mrazových dnů 110-130 110 130 110 130 počet ledových dnů 40-50 30 40 30 40 průměrná teplota ledna -2 - -4-2 - -3-2 - -3 průměrná teplota července 16-17 17 18 17 18 průměrná teplota dubna 6-7 6 7 7 8 průměrná teplota října 7-8 7-8 7 8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období 100-120 400-450 100-120 400-450 100 120 400 450 srážkový úhrn v zimním období 250-300 250-300 200 250 počet dnů se sněhovou pokrývkou 70-80 60-80 50 60 počet dnů zamračených 120-150 120-150 120 150 počet dnů jasných 40-50 40-50 40 50 Tabulka č. 12 Vysvětlivky k Tabulce č. 11 letní den t max 25 C zimní období měsíce X - III mrazový den t min -0,1 C jasný den N d 2/10 ledový den t max -0,1 C zamračený den N d 8/10 vegetační období měsíce IV - IX Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují těsně nad hodnotou 3700 MJ.m -2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje okolo hodnoty 6,5, přičemž nejvyšší oblač-nost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu. - 21 -
Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7,5-8,0 C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují v rozmezí 22 24 C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na - 5 až -6 C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12 C. Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje většinou v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 650-700 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují kolem 1000 mm. Inverzní polohy Řešené území, s výjimkou nivních poloh u řeky Moravy, nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu. 3.2.2.5 Hydrologické poměry Nejdůležitějšími vodními toky území jsou Morava, která je při své celkové délce toku 329 km jedním ze tří nejvýznamnějších toků na území České republiky a z evropského hlediska ji lze řadit mezi nejvýznamnější přítoky Dunaje v jeho horním úseku nad Bratislavou, Moravská Sázava, která vzniká soutokem několika potoků v Podorlické pahorkatině nedaleko Lanškrouna.V nejhořejší části má řeka bystřinný charakter, velmi brzy však vtéká do roviny a začíná meandrovat. Pod Krasíkovem přestává řeka meandrovat a protéká velmi pěkným zalesněným údolím. Plocha povodí měří 507 km 2, délka sjížděného toku je téměř 32 km, Desná, která vzniká soutokem potoků Hučivá a Divoká Desná, odvodňujících severozápadní část Jeseníků. Teče převážně jihozápadním směrem a vlévá se zleva do Moravy. Povodí měří zhruba 300 km 2, Březná pramení v jesenickém podhůří severně od Červené Vody ve výšce 900 m n. m. Její tok ústí do Moravské Sázavy. Plocha povodí je 130 km 2. Horní tok až do Štítů protéká otevřeným údolím. V kamenitém korytu se objevují často peřeje. Rohelnice, protékající obcí Rohle. Některé řeky jsou splavné (Morava, Moravská Sázava), vhodné pro vodní turistiku, sjízdné pro začátečníky i pokročilejší vodáky. V řešeném území se nacházejí vydatné povrchové i podzemní zdroje pitné vody. Umístění zdrojů a jejich ochranných pásem je zakresleno ve výkresu limitů, resp. hodnot. - 22 -
Významná zvodeň nivy Moravy je chráněna jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy. Sledování úrovně a kvality podzemních vod zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Poruba, v síti pozorovacích vrtů. Starší vrty nemají vyhlášené ochranné pásmo, novější vrty (ISPA/FS) jsou chráněny vkladem do katastru nemovitostí. Záplavová území Vzhledem k intenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých době, dochází opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limit pro využití řady lokalit. Na území ORP jsou vymezena záplavová území vodních toků Morava a Moravská Sázava. Dále jsou vymezena území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně (pro horní a dolní nádrž). K zachycení přívalových vod navrhuje ZÚR OK vybudování suché nádrže (poldru) Březenský dvůr ve Štítech, významnou úlohu při ovlivnění režimu povrchových vod bude mít i navrhovaná vodní nádrž Hoštejn. 3.2.2.6 Zemědělská půda Pro vyjádření kvality zemědělských půd jsme zvolili kombinaci dvou kritérií technická charakteristika přírodní charakteristika Technická charakteristika K vyjádření technické kvality půdy jsme jako indikátor použili realizované investice do půdy (rozsah hlavních a podrobných odvoďnovacích zařízení). Potřebné údaje byly získány z Výzkumného ústavu meliorací a půd. Přírodní charakteristika Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Vymezení bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále BPEJ) bylo provedeno v letech 1973-1980 jako logické vyústění dokončeného Komplexního průzkumu půd ČR. Od roku 1998 je aktualizace vymezení a mapování BPEJ pojata jako trvalá činnost řízená Ústředním pozemkovým úřadem MZe ČR. V roce 2011 vešla v platnost vyhláška č. 48/2011, která novelizuje zařazení půd do BPEJ a stanovuje třídy ochrany. BPEJ jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem. První číslice kódu vyjadřuje klimatický region území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní půdní jednotku (HPJ) účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. Čtvrtou číslicí kódu je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku sklonitost a expozice ke světovým stranám. - 23 -
Pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm a hloubka půdy. Pomocí pětimístného kódu charakterizujícího jednotlivé BPEJ se stanovuje se jejich rozřazení do 5 tříd ochrany zemědělské půdy. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Nejcennější půdy řazené do I. a II. třídy ochrany leží v široké údolní nivě řeky Moravy. Díky této dopravně dobře dostupné poloze v blízkosti velkých sídel jsou vystaveny permanetnímu ohrožení spočívající v likvidaci zástavbou. Vstupním podkladem pro zpracování byly data BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) poskytnutá Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ve vstupních datech byly do BPEJ zahrnuty mj. i hustě zastavěné plochy obcí. Plochy, na kterých se nacházejí stavby, ulice, náměstí apod. a kde tedy žádná zemědělská půda ve skutečnosti není! Vymezení BPEJ je tedy nutno považovat v podstatě za orientační. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. 3.2.2.7 Lesy Historickým vývojem došlo ke změně druhové skladby ve prospěch smrku, borovice a modřínu, které byly zapříčiněny umělou obnovou. Tím se ale zvýšilo riziko ohrožení kalamitami. Pozměněné podmínky v atmosféře, imise, teplota, sucho, škůdci, houby: to vše oslabuje celý uměle vytvořený ekosystém, který není schopen geneticky svým přirozeným vývojem odolávat většímu zatížení a výkyvům. Z fytocenologického hledisky jsou nejvíce problematické porosty smrku na lesních typech suchých a vysýchavých stanovištích, dále kyselých stanovištích nižších vegetačních stupňů (t.j. i třetího a čtvrtého stupně) a v neposlední míře i labilní porosty z hlediska statické stability. Jedná se o smrkové porosty na stanovištích ovlivněných vodou. Zatímco ke zlepšení stavu v první skupině je nutné celoplošné zastoupení melioračních dřevin, stabilizaci u druhé skupiny by měl zajistit systém interakčních prvků. Ze zoologické složky biocenóz je nerovnováha mezi skutečným stavem zvěře, která opakovaně spásá zmlazení. V lesním hospodářství je nutno se vyhnout návykům a způsobům prostorové a časové úpravy lesa z minulých let a přejít k jemnějším způsobům, především napodobováním přírody při obnově lesa. Celková výměra hospodářských lesů v řešeném území je 9 548 ha, lesů zvláštního určení 331 ha. - 24 -
Součet těchto dvou hodnot je odlišný od údaje v kapitole 3.2.2.2 z důvodu použití různých podkladů. Ekologická stabilita byla hodnocena dle údajů z Účelové katastrální mapy, informace o výměrách lesů v této kapitoly byly čerpány z vymezení lesů, předaného Krajským úřadem Olomouckého kraje. 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň Nelesní porosty dřevin zaujímají v řešeném území poměrně velké plochy, 744 ha. Jejich největší výměra je zahrnuta do druhu pozemků ostatní plochy, vyskytují se však i jako součást vodních ploch, případně nejsou v evidenci katastru nemovitostí odlišeny (některé břehové porosty). Ostatní plochy dřevin rostoucích mimo les jsou výrazně menší, mají však podstatný význam pro ekologii a estetiku krajiny. Představují je zejména doprovodné porosty velké části vodních toků, vyznačující se proměnlivou, většinou však přirozenou až přírodě blízkou druhovou skladbou s dominancí vrb a olše lepkavé, případně kříženců topolů. Významným krajinotvorným prvkem je také liniová krajinná zeleň, ať už se jedná o aleje ovocných stromů podél silnic ve volné krajině či uliční stromořadí v zastavěném území. Dalším krajinotvorným prvkem s výraznou ekologickou funkcí jsou meze. Tyto liniové útvary rozptýlené zeleně jsou v řešeném území zastoupeny poměrně často a ve většině případů se jedná o vyspělá společenstva řádu Prunetalia keřové porosty s občasným výskytem dřevin (třešeň ptačí, jasan ztepilý, ovocné dřeviny). Zvláště cennými jsou zapojené linie keřů mezi loukami a pastvinami. Druhová skladba je většinou velmi pestrá trnka obecná, kalina obecná, hloh obecný, růže šípková, bez černý, líska obecná, svída krvavá, ostružiník křovitý atd. Tyto formace jsou vyhledávaným stanovištěm velkého množství zejména drobných pěvců, ale i motýlů a ostatních druhů hmyzu. Tvář krajiny výrazně dotvářejí osaměle rostoucí stromy (solitery), u nichž kromě dominující estetické funkce, je důležitá také funkce ekologická, jedná se mnohdy o jediné útočiště živočichů v intenzívně využívané zemědělské krajině. Z existujících informačních zdrojů lze údaje o rozptýlené krajinné zeleni získat jen ve velmi omezené míře. Hlavním zdrojem informací byly tedy vlastní průzkumy terénu a informace získané metodami dálkového průzkumu Země. Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným zjm. pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních den, kontrast mezi rozpálenou plochou ulic a příjemným prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města. - 25 -
3.2.3 Ochrana přírody a krajiny V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území jevy a územími chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 3.2.3.1 Zvláště chráněná území Ve východní části řešeného území na pomezí obcí Leština a Lesnice se nachází přírodní rezervace Pod Trlinou. Zvláště chráněná území ostatních kategorií (např. chráněná krajinná oblast, národní přírodní památka apod.) v řešeném území nejsou vyhlášena. 3.2.3.2 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v 3 odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability, přičemž místní systém zahrnuje vždy prvky systému regionálního a nadregionálního (není bez nich funkční), regionální systém zahrnuje vždy prvky systému nadregionálního (není bez nich funkční). Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, definovanými v 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., jsou biocentra a biokoridory. Navíc, kromě uvedených skladebných prvků zmíněných ve vyhlášce, se také vymezují interakční prvky a ochranné zóny nadregionálních biokoridorů. Limitem využití území se ÚSES obvykle stává po schválení územně plánovací dokumentace, do které je zapracován. Pro řešené území z toho vyplývá, že limitem využití území je především nadregionální a regionální ÚSES obsažený v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Z územních plánů jednotlivých obcí byl překreslen místní systém ekologické stability a umístěn do jedné datové vrstvy (resp. shapefile). Vymezení ÚSES v řadě územních plánů obcí mělo v podstatě opakující se hlavní chyby geometrické plochy ÚSES byly vyjádřeny liniemi, resp. izolovanými symboly topologické linie byly nespojité, na hranicích řešeného území chyběly úplně, věcné některá biocentra byla izolovaná, nebyla propojena biokoridorem se zbytkem systému, skladebné prvky ÚSES neměly pořadová čísla, chybí tabulkový popis (např. cílová společenstva, skupina typů geobicénů apod.), ÚSES v jednotlivých ÚPN je řešen izolovaně, není mnohdy korektně napojen na sousední území, interakční prvky jsou navrženy v rozporu se zásadami projektování ÚSES nejsou napojeny v min. jednom bodu na systém ekologické stability, návrh ÚSES v ÚPD obce je v rozporu se ZÚR OK. Chyby geometrické a topologické byly odstraněny následujícím postupem chybějící linie na hranicích řešeného území byly převzaty z katastrální mapy, plochy vymezené pouze liniemi byly převedeny na polygony, - 26 -