KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD Julia Věšínová Březinova 467/10 350 02 Cheb Jiří Věšín Březinova 467/10 350 02 Cheb Váš dopis značka / ze dne Číslo jednací Vyřizuje / linka Karlovy Vary 1902/SÚ/10-3 Ing. Loudová / 222 20.12.2010 ROZHODNUTÍ Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor stavební úřad (dále jen odvolací správní orgán ), jako správní orgán příslušný podle ust. 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a ust. 89 odst. 1 a ust. 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), na podkladě odvolání, které dne 15.9.2010 podali Julia Věšínová, nar. 6.9.1954, Březinova 467/10, 350 02 Cheb a Jiří Věšín, nar. 27.2.1954, Březinova 467/10, 350 02 Cheb, zastoupeni společností VODOVRTY, s.r.o., IČ 26364883, Hlavní třída 267, 353 01 Mariánské Lázně (dále jen odvolatelé ), proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost o umístění stavby, ze dne 31.8.2010 č.j. 10/024991/SÚ a opravnému usnesení ze dne 6.9.2010 č.j. 10/025542/SÚ, jež vydal Městský úřad Aš, Stavební úřad a úřad územního plánování (dále jen "stavební úřad") v řízení o žádosti, kterou podali Jiří Věšín, nar. 27.2.1954, Březinova 467/10, 350 02 Cheb a Julia Věšínová, nar. 6.9.1954, Březinova 467/10, 350 02 Cheb, zastoupeni společností VODOVRTY, s.r.o., IČ 26364883, Hlavní třída 267, 353 01 Mariánské Lázně (dále také jen žadatelé ), ve věci umístění stavby domovní vrtaná studna, Hranice, č.e. 18 na pozemku parc. č. 2606/3 v katastrálním území Hranice u Aše, rozhodl podle ust. 90 odst. 1 písm. c) správního řádu takto: Rozhodnutí č.j. 10/024991/SÚ ze dne 31.8.2010 stavebního úřadu se m ě n í a to tak, že se v rozhodnutí ruší (vypouští) celá část výroku s nadpisem II. Vydává rozhodnutí o námitkách účastníků územního řízení.

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 2 Zbývající část rozhodnutí se podle 90 odst. 5 věty druhé správního řádu potvrzuje. Účastníci řízení (ust. 27 odst. 1 správního řádu): Julia Věšínová, nar. 6.9.1954, Březinova 467/10, 350 02 Cheb 2 Jiří Věšín, nar. 27.2.1954, Březinova 467/10, 350 02 Cheb 2 Město Hranice, U pošty 182, 351 24 Hranice Odůvodnění: Dne 24.5.2010 podali žadatelé žádost o vydání rozhodnutí o umístění výše uvedené stavby. Písemností č.j. 10/017738/SÚ ze dne 14.6.2010 stavební úřad oznámil zahájení územního řízení a současně nařídil veřejné ústní jednání na den 14.7.2010. Dne 21.6.2010 se dostavil účastník řízení Václav Slouka na stavební úřad za účelem nahlédnutí do spisu a seznámení se s podklady pro rozhodnutí. Dne 21.6.2010 stavební úřad obdržel stanovisko k zahájenému územnímu řízení od dotčeného orgánu Městského úřadu Aš, odboru životního prostředí č.j. 10/018104/OŽP/Z ze dne 18.6.2010. Dne 28.6.2010 stavební úřad obdržel námitky účastníků řízení Václava Slouky a Saši Sloukové. Dne 14.7.2010 stavební úřad obdržel oznámení účastníka řízení Saši Sloukové, že se v rámci SJM stala spoluvlastníkem pozemku p.p.č. 2817/1 v k.ú. Hranice u Aše. Dále paní Slouková uvedla, že trvá na nesouhlasu s umístěním stavby vyjádřeným v podaných námitkách dne 28.6.2010. Na závěr se omluvila z ústního jednání konaného dne 14.7.2010. Dne 14.7.2010 proběhlo veřejné ústní jednání, ze kterého byl sepsán protokol. Zde žadatelé zdůraznili nutnost zajistit zásobování nemovitosti st.p.č. 599 v k.ú. Hranice u Aše vodou. Účastník řízení Václav Slouka trval na podaných námitkách a nesouhlasu s umístěním stavby. Dne 15.7.2010 stavební úřad obdržel od účastníka řízení Václava Slouky informace o jeho dalším zjištění včetně dalšího návrhu. Dne 2.9.2010 stavební úřad vydal rozhodnutí č.j. 10/024991/SÚ ze dne 31.8.2010, kterým zamítl žádost o vydání rozhodnutí o umístění předmětné stavby. Usnesením č.j. 10/025542/SÚ ze dne 6.9.2010 stavební úřad opravil zřejmé nesprávnosti týkající se odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí, a to tak, že celý text původního odůvodnění nahradil textem novým tak, aby byly vyloučeny jakékoli pochybnosti, které části textu se nahrazují a které části textu se vypouštějí, a aby byl text souvislý a logicky odůvodnil výrokovou část předmětného rozhodnutí. Proti výše uvedenému rozhodnutí i opravnému usnesení odvolatelé podali dne 15.9.2010 odvolání, ve kterém mimo jiné uvedli: S rozhodnutím (a usnesením o opravě zřejmých nesprávností) stavebního úřadu odvolatelé nesouhlasí, neboť z pohledu odvolatelů byly splněny všechny zákonné i úřady požadované podmínky a povinnosti proto, aby žádosti bylo vyhověno. Z odůvodnění předmětného rozhodnutí vyplývá, že jediným důvodem pro zamítnutí žádosti bylo to, že ochranné pásmo vybudované studny (10 metrů) by zasahovalo na sousední pozemek a tím by omezovalo vlastníka a uživatele tohoto pozemku. Dále bylo argumentováno tím, že žadatelé doložili vyjádření příslušného vodoprávního úřadu, kterým vodoprávní úřad sdělil, že

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 3 je možné jednak stanovit ochranné pásmo a jednak, že toto ochranné pásmo lze stanovit ve zmenšené výměře 7,5 metru tak, aby nezasahovalo na sousední pozemek (viz vyjádření ze dne 14.4.2010, č.j. 10/010691/OŽP/vp). Na podkladě tohoto vyjádření byla provedena nová projektová dokumentace, ve které bylo zohledněno ochranné pásmo a studna umístěna tak, aby stanovené ochranné pásmo nezasahovalo na sousední pozemky. Zároveň byla společně s novým projektem odůvodněna skutečnost nemožnosti používání stávající studny, která slouží k jímání mělkých povrchových vod a není kapacitně dostačující a ani vhodná pro zásobování objektu pitnou vodou. I přesto, že odvolatelé dodali vyjádření vodoprávního úřadu a učinili změny v projektové dokumentaci na podkladě tohoto vyjádření, uvedl stavební úřad v odůvodnění svého rozhodnutí, že toto vyjádření není rozhodnutím, kterým by se ochranné pásmo, potažmo ochranné pásmo ve zmenšené výměře, stanovilo, resp. že žadatelé žádné takové rozhodnutí o stanovení zmenšeného ochranného pásma nedodali. Z napadeného rozhodnutí plyne, že toto byla jediná překážka, která stavebnímu úřadu bránila vydat kladné stanovisko ve věci a vyhovět tak podané žádosti. S tímto rozhodnutím a postupem stavebního úřadu však odvolatelé zásadně nesouhlasí. Odvolatelé dne 14.7.2010 požádali příslušný vodoprávní úřad o stanovení ochranného pásma a jeho stanovení ve zmenšené výměře tak, jak bylo uvedeno v předchozím souhlasném vyjádření vodoprávního úřadu. Tato žádost byla náležitě odůvodněna a jsou v ní uvedeny i podstatné skutečnosti, včetně toho, že odvolatelé nezbytně potřebují studnu vybudovat proto, aby měli zdroj vody v objektu (který nelze získat jiným způsobem) a zároveň, že ochranné pásmo žádají ve zmenšené výměře s ohledem na námitky vlastníka sousedního pozemku spočívající v tom, že by vybudování studny údajně omezovalo výkon jeho vlastnických práv. Vodoprávní úřad na tuto žádost odpověděl přípisem ze dne 19.7.2010, č.j. 10/020675/OŽP/vp, kterým (z pohledu odvolatelů) zcela logicky vysvětlil, že ochranné pásmo vodního zdroje (zde studny) lze stanovit (a tedy o něm rozhodnout, vydat příslušné rozhodnutí) až v okamžiku, kdy bude vydáno stavební povolení k vrtané domovní studni. Podle vodoprávního úřadu nelze na zatím neexistující stavební dílo stanovit ochranné pásmo. Dále vodoprávní úřad uvedl, že proto, aby měl stavebník jistotu, že lze stanovit ochranné pásmo i v menším rozsahu, bylo vydáno toto vyjádření. Rozhodnutí o stanovení zmenšeného ochranného pásma studny může být vydáno nejdříve spolu se stavebním povolením a povolením k odběru podzemních vod. Vodoprávní úřad také jasně ve svém vyjádření uvedl, že stanovení tohoto zmenšeného ochranného pásma v daném případě je možné bez jakýchkoliv dalších podmínek. Není tedy správný argument v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že vydání rozhodnutí o stanovení zmenšeného ochranného pásma je v daném případě nejisté (viz.: vyjádření podrobněji nespecifikuje další závažné okolnosti, za kterých by své rozhodnutí vydal a tedy není zřejmé, v jakých případech by rozhodl o stanovení ochranného pásma ve zmenšené výměře.) Podle odvolatelů z vyjádření jasně plyne, že stanovení ochranného pásma ve zmenšené výměře je možné a v daném případě je vázáno již jen na to, aby bylo vydáno stavební povolení a povolení k odběru podzemních vod (viz. dikce: bude ochranné pásmo vodního zdroje vydáno nejdříve spolu se stavebním povolením a povolením k odběru podzemních vod.) Výše uvedenými skutečnostmi se však stavební úřad vůbec nezabýval a omezil se pouze na konstatování, že odvolatelé nedoložili rozhodnutí vodoprávního úřadu o stanovení ochranného pásma ve zmenšené výměře a tím, podle stavebního úřadu není případné ochranné pásmo zmenšeno a může tak ovlivnit výkon vlastnických práv na sousedních pozemcích. Z vyjádření vodoprávního úřadu však jasně plyne, že toto rozhodnutí (požadované stavebním úřadem) nelze vydat před stavebním povolením, k dílu, které de facto zatím neexistuje. Stavební úřad tak po odvolatelích požaduje (resp. klade k tíži) zajištění a dodání skutečností, které objektivně zajistit nelze, a to jednoznačně vzhledem k právní úpravě a logice věci. Zároveň je třeba poukázat na to, že z obsahu napadeného rozhodnutí vyplývá, že toto rozhodnutí bez dalšího vychází z toho, že v daném případě je již stanoveno ochranné pásmo ve výměře 10 metrů viz. z výše uvedeného vyplývá, že ochranné pásmo 10 m od opláštění

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 4 vrtané studny není nijak zmenšeno a tudíž zasahuje na pozemky, které jsou ve vlastnictví p.slouky a p.sloukové a tím může být omezen výkon jejich vlastnických práv. V tomto směru je však třeba poukázat na to, že žádné rozhodnutí o tom, že by v místě bylo stanoveno ochranné pásmo, tedy vydáno rozhodnutí o stanovení ochranného pásma, není a ani nebylo a není tedy zřejmé, proč stavební úřad argumentuje tím, že v místě kolem (zatím neexistujícího vodního díla vrtané studny) je již stanoveno ochranné pásmo. V této souvislosti je také třeba poukázat na 30 odst. 1 z.č. 254/20001 Sb., vodní zákon, v platném znění, podle kterého vůbec k danému vodnímu dílu (vrtané studni) ochranné pásmo být stanoveno nemusí (jistě lze mít za to, že v daném případě nepůjde o odběr vody v množství větším než 10.000 m 3 vody za rok). Jednoznačně tak stavební úřad svým rozhodnutím a argumenty poškozuje odvolatele, neboť stejné okolnosti hodnotí jinak ve vztahu k odvolatelům a jinak ve vztahu k uživateli sousedního pozemku, jehož námitka vedla k zamítnutí žádosti. Odvolatelům je vyčítáno, že nemají k dispozici rozhodnutí o stanovení ochranného pásma a o stanovení ochranného pásma ve zmenšeném rozsahu. Na druhou stranu je však argumentováno tím, že v daném místě již ochranné pásmo existuje, a to že zasahuje na sousední pozemky. Odvolatelé vzhledem k námitkám uživatele sousedního pozemku i vyjádření stavebního úřadu i krajského úřadu, která byla obsažena v předchozích rozhodnutích těchto orgánů o předchozí stejné žádosti odvolatelů, požádali o stanovení ochranného pásma k vrtané studni (přičemž ochranné pásmo se v takovémto případě stanovuje pouze tehdy, vyžadují-li to závažné okolnosti) a požádali také o stanovení tohoto ochranného pásma ve zmenšeném rozsahu. Odvolatelé tak vyhověli námitce vlastníka sousedního pozemku a učinili kroky k tomu, aby se tento necítil omezován na svých právech tím, že odvolatelé si zajistí na svém pozemku zásobování svého objektu vodou. Příslušný vodoprávní úřad k této podané žádosti jasně uvedl, že ochranné pásmo, dokonce i ve zmenšené výměře, v daném případě stanoví svým rozhodnutím, a to nejdříve v okamžiku, kdy bude vydáno stavební povolení nebo povolení k odběru podzemní vody. Je tedy zřejmé, že důvod pro zamítnutí žádosti odvolatelů není na místě. Zájmy vlastníka sousedního pozemku jsou dostatečně ochráněny a nemůže tak dojít k jeho omezení v okamžiku, kdy bude vydáno kladné rozhodnutí a bude vybudována studna. Zájmy vlastníka sousedního pozemku jsou ochráněny nejméně tím, že v dané věci byla podána žádost o stanovení ochranného pásma ve zmenšeném rozsahu, o které bude příslušným vodoprávním úřadem rozhodnuto po vydání stavebního povolení, nebo společně s ním a nebo společně s dalším nezbytným rozhodnutím vodoprávního úřadu, kterým je povolení k odběru podzemních vod, o který odvolatelé budou muset v dalším řízení také žádat. Zároveň skutečnost, že vodoprávní úřad rozhodne kladně o stanovení ochranného pásma ve zmenšené výměře, vyplývá z předchozího vyjádření vodoprávního úřadu ze dne 19.7.2010. Odvolatelé tedy navrhují, aby Krajský úřad Karlovarského kraje přezkoumal nové skutečnosti tohoto zamítnutého řízení a rozhodl tak, že se zrušuje rozhodnutí Městského úřadu v Aši, Stavebního úřadu a úřadu územního plánování ze dne 31.8.2010, č.j. SÚ/10/015385/M a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí a nebo ve věci sám rozhodl nebo navrhl nové možnosti řešení zásobování pitnou vodou pro rekreační objekt na stavebním pozemku. Stavební úřad podle 86 odst. 2 správního řádu zaslal stejnopis podaného odvolání všem účastníkům, kteří se mohli proti rozhodnutí odvolat, a vyzval je, aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřili. Dne 5.10.2010 stavební úřad obdržel vyjádření k podanému odvolání od účastníků řízení Václava a Saši Sloukových. Vzhledem k tomu, že stavební úřad neshledal podmínky pro zrušení nebo změnu rozhodnutí podle 87 správního řádu, předal dne 27.10.2010 spis odvolacímu správnímu orgánu se svým stanoviskem.

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 5 Odvolací správní orgán přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Dospěl přitom k následujícím závěrům: Odvolací správní orgán se nejprve zabýval otázkou, zda bylo odvolání podáno včas, a zda bylo přípustné. Stavební úřad jako nalézací správní úřad zaslal své rozhodnutí odvolatelům, kteří mají v daném řízení postavení účastníků podle ust. 27 odst. 1 správního řádu, prostřednictvím jejich zástupce. Tomu bylo rozhodnutí doručeno datovou schránkou dne 2.9.2010. Opravné usnesení bylo zástupci odvolatelů doručeno prostřednictvím datové schránky dne 9.9.2010. Doručením (oznámením) účastníkům se stalo usnesení předběžně vykonatelným a tím bylo rozhodnutí, resp. jeho odůvodnění, změněno. Odvolatelé měli podle správního řádu možnost podat své odvolání ve lhůtě do 17.9.2010 (resp. 24.9.2010). Odvolání bylo podáno dne 15.9.2010. Podaným odvoláním byl napaden výrok rozhodnutí ve znění opravného usnesení a nebyla tedy zjištěna nepřípustnost uvedená v ust. 82 správního řádu. Na základě výše uvedených skutečností odvolací správní orgán dospěl k závěru, že odvolání je včasné a přípustné. Odvolací správní orgán změnil výrok napadeného rozhodnutí, resp. vypustil část nazvanou Rozhodnutí o námitkách účastníků územního řízení a to z toho důvodu, že napadeným rozhodnutím nebylo vydáno územní rozhodnutí dle ust. 92 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), ale rozhodnutí o zamítnutí žádosti, které musí mít náležitosti dle ust. 67 až 69 správního řádu. Povinnost rozhodnout o námitkách účastníků řízení vyplývá pouze z ust. 92 odst. 1 stavebního zákona. Dle výše uvedených ustanovení správního řádu má výroková část obsahovat řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníků podle ust. 27 odst. 1 správního řádu. Dále se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání. Informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí obsahuje mimo jiné odůvodnění rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí obsahuje v části odůvodnění vypořádání s námitkami účastníků řízení, vypuštěním části výroku (viz výše) nedochází k nezákonnosti napadeného rozhodnutí a žádnému z účastníků nehrozí újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. K vyjádření účastníka řízení Václava Slouky, které stavební úřad obdržel až po veřejném ústním jednání, a to dne 15.7.2010, odvolací správní orgán uvádí, že stavební úřad v odůvodnění správně uvedl, citujeme: Dle ust. 89 odst. 1 stavebního zákona musí závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. a dále Na základě uvedených skutečností stavební úřad uložil písemnost ze dne 15.7.2010 do spisu a k jejímu obsahu již nepřihlížel. Ale vzhledem k tomu, že v poučení oznámení o zahájení řízení č.j. 10/017738/SÚ ze dne 14.6.2010 stavební úřad uvedl, že účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí (ust. 36 odst. 1 správního řádu), měl se stavební úřad zabývat ve svém rozhodnutí i předmětným předloženým návrhem ze dne 15.7.2010. Je však nutno konstatovat, že tato písemnost neobsahovala nové skutečnosti, které by byly rozhodné pro správní úvahu stavebního úřadu. K námitkám podaným odvolateli odvolací správní orgán konstatuje, že i když odvolatelé splnili, co předepisují právní předpisy a co požadoval stavební úřad, umístění stavby studny na daném pozemku je velice komplikované vzhledem k tvaru předmětného pozemku a všem podmínkám stanoveným právními předpisy pro umístění stavby studny a odvolatelé by zasáhli do vlastnických práv vlastníků sousedních pozemků bez jejich výslovného souhlasu. I v kladném případě umístění studny se jedná o výjimečné řešení, které by bylo možné uskutečnit pouze v případě dohody s vlastníky sousedních pozemků.

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 6 Základní podmínky pro umístění stavby studny vyplývají z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 501/2006 Sb.), kde je v ust. 24a odst. 2 je uvedeno, že pro málo prostupné prostředí je nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m (odvolací správní orgán připomíná, že v návrhu je vzdálenost 16 m) b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m (odvolací správní orgán konstatuje, že toto se v okolí nevyskytuje) c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m (odvolací správní orgán konstatuje, že toto se v okolí nevyskytuje) d) veřejné pozemní komunikace 12 m (odvolací správní orgán připomíná, že v návrhu je vzdálenost 19 m) e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m (odvolací správní orgán konstatuje, že toto se v okolí nevyskytuje). Že se v daném případě jedná o málo prostupné prostředí, vyplývá z předloženého hydrogeologického posouzení od RNDr. Jana Pěčka a z normy ČSN 75 5115, kdy málo prostupným prostředím jsou např. aluviální a svahové hlíny, hlinito-kamenité sutě, zahliněné štěrky a písky, spraše, tufy a tufity, pískovce s jílovitým, kaolinitým, vápenitým a jiným tmelem. Z výše uvedeného je patrné, že umístění stavby vyhovuje požadavkům vyplývajícím z vyhlášky č. 501/2006 Sb. Dalším právním předpisem zabývajícím se umístění studny je vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen vyhláška č. 590/2002 Sb. ), která ustanovením 17 odst. 3 činí závaznou normovou hodnotu normy ČSN 75 5115, jež stanoví v článku 6.1, že plocha kolem studny do vzdálenosti 10 m nesmí být jakkoliv znečišťována a nejsou na ní dovoleny činnosti, které by mohly zhoršovat jakost podzemní vody. Nejvíce se zabývá ochranným pásmem vodních zdrojů zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ). Ten má v ust. 30 odst. 3 písm. d) uvedeno, že ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení. V odstavci 4 stejného ustanovení vodního zákona je uvedeno, že vodoprávní úřad může v odůvodněných případech stanovit toto pásmo v menším rozsahu. Z odstavce 6 pak vyplývá, že o toto stanovení ochranného pásma je možné požádat nejdříve současně s žádostí o povolení odběru vody z vodního zdroje, tzn. až po pravomocném územním rozhodnutí. Odvolatelé využili možnosti vyplývající z ust. 18 vodního zákona, ve kterém je uvedeno, že každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek. Vodoprávní úřad ve svém vyjádření č.j. 10/010691/OŽP/vp ze dne 14.4.2010 sdělil v souladu s výše uvedeným ustanovením, že záměr snížení ochranného pásma z 10 na 7,5 m je možný za podmínek, které jsou v předmětném sdělení vyjádřeny. Dalo by se konstatovat, že až potud by bylo možné za určitých (stanovených) podmínek stavbu studny umístit. Vzhledem k tomu, že vlastníci sousedních pozemků vyjádřili svůj nesouhlas s umístěním předmětné studny z důvodu omezení jejich práv při využívání předmětných pozemků, nastala situace, kdy stavební úřad musí řešit rozpor mezi účastníky řízení. Stavební úřad vyhodnotil

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 7 všechny jemu známé skutečnosti a provedl úvahu v rámci výkladu právních předpisů a dospěl k závěru, citujeme : že záměr žadatele není v souladu s požadavky uvedenými v 90 odst. e) stavebního zákona, zejména s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Kdy ochranné pásmo 10 m od vnějšího pláště studny zasahuje na pozemek p.č. 2817/1 v k.ú. Hranice u Aše, který je ve vlastnictví p.slouky a p.sloukové. Přesah tohoto ochranného pásma je 2 m od hranice pozemku. Dále toto ochranné pásmo přesahuje na pozemek p.č. 2606/1 v k.ú. Hranice u Aše, který je ve vlastnictví p.slouky a p.sloukové. Přesah ochranného pásma na tento pozemek je 2,5 m od hranice pozemku. Manželé Sloukovi uvádí, že výše uvedené pozemky využívali a nadále budou využívat k zemědělské a hospodářské činnosti a nemohou tedy vyloučit případnou kontaminaci posuzovaného vodního zdroje touto činností. Přesahem tohoto ochranného pásma na uvedené pozemky bude dotčeno užívací právo vlastníků a budou tím omezeni na svých právech. Umístěním a realizací záměru by mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Stavební úřad proto žádost zamítl. U této úvahy odvolací správní orgán neshledal rozpor s platnými právními předpisy. Současně s umístěním studny musí stavební úřad uvažovat o desetimetrovém ochranném pásmu a zhodnotit, zda v konkrétním případě nedojde k ohrožení jakosti podzemní vody vzhledem ke stávajícímu využití okolních pozemků nebo naopak k omezení práv sousedních vlastníků. Zde se stavební úřad přiklonil k názoru vlastníků sousedních pozemků, že není možné zabezpečit, aby nedošlo k případné kontaminaci studny vzhledem ke stávajícímu hospodářskému užívání pozemků, na které zasahuje desetimetrové ochranné pásmo. A případným umístěním předmětné studny by tedy mohlo být omezeno současné využívání sousedních pozemků, na které by zasahovalo ochranné pásmo. I když dle vyjádření příslušného vodoprávního úřadu je možné v budoucnu snížit rozsah ochranného pásma studny dle ust. 30 odst. 4 vodního zákona, je odpovědnost řešit spor mezi účastníky řízení na stavebním úřadě. Vzhledem k tomu, že při stanovení menšího rozsahu ochranného pásma studny budou dotčenými osobami také manželé Sloukovi, kteří vyjádřili svůj nesouhlas s navrhovanou změnou ochranného pásma, není jisté, zda ke zmenšení rozsahu ochranného pásma studny dojde. Stavební úřad tedy zvolil postup (za použití platných právních předpisů) a tento postup řádně zdůvodnil v napadeném rozhodnutí. Odvolacímu správnímu orgánu je známo (viz výše), že o stanovení ochranného pásma, resp. jeho změnu, je možné požádat nejdříve současně s žádostí o povolení odběru vody z vodního zdroje, tzn. až po pravomocném územním rozhodnutí. Není pravdou (jak uvádí odvolatelé), že zmenšení ochranného pásma je možné bez jakýchkoliv dalších podmínek. Vodoprávní úřad ve svém vyjádření č.j. 10/010691/OŽP/vp ze dne 14.4.2010 uvedl, citujeme: Záměr z vodoprávního hlediska je možný za těchto podmínek a dále navazuje pět podmínek týkajících se záměru snížení ochranného pásma předmětné studny. Odvolací správní orgán se ztotožňuje s úvahou stavebního úřadu, že stanovení zmenšeného ochranného pásma je nejisté, a to již z důvodu, že není možné se spoléhat na to, že o zmenšení ochranného pásma bude určitě požádáno a zejména pak proto, že při projednávání návrhu na zmenšení ochranného pásma předmětné studny budou dotčenými osobami manželé Sloukovi jako vlastníci pozemků, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy mohou být návrhem dotčeny. Tito již vyjádřili svůj nesouhlas se změnou rozsahu zákonem stanoveného ochranného pásma. Vodoprávní úřad se pak bude muset zabývat jejich připomínkami a buď je při rozhodování zohlednit nebo odůvodnit, proč k nim nepřihlédl. Stavební úřad vzal v úvahu i vyjádření vodoprávního úřadu č.j. 10/010691/OŽP/vp ze dne 14.4.2010, které konstatuje, že snížení ochranného pásma je možné, ale svým správním uvážením dospěl k závěru, že by umístěním stavby studny mohlo dojít do zásahu práv vlastníků sousedních pozemků a návrh na umístění stavby studny zamítl. Je také pravdou, že odvolatelé nemohou v současné době zajistit stanovení zmenšeného ochranného pásma v souladu s vodním zákonem. Je nutné konstatovat, že ne všechny žádosti o umístění stavby musí končit vydáním územního rozhodnutí. Pro kladné vyřízení žádosti musí navrhované

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 8 umístění stavby vyhovovat všem příslušným platným právním předpisům. Výjimečné řešení se snížením rozsahu ochranného pásma studny by bylo možné uskutečnit při daném posouzení situace stavebním úřadem v případě, že by došlo k dohodě mezi účastníky řízení (mezi manželi Věšínovými a manželi Sloukovými). Je pravdou, že v současné době žádné ochranné pásmo předmětné navrhované studny stanovené není, ale pro její umístění musí být splněna podmínka vyplývající z normy ČSN 75 5115, kterou činí závaznou vyhláška č. 590/2002 Sb., a to že do vzdálenosti 10 m nesmí být plocha kolem studny jakkoliv znečišťována. Stavební úřad musí s touto plochou, která je totožná s případným budoucím ochranným pásmem studny, počítat a musí vzít v úvahu námitky vlastníků dotčených pozemků touto plochou a vypořádat se s nimi. Tím, že odvolatelé požádali o snížení ochranného pásma studny tak, aby neomezovali vlastníky sousedních pozemků, udělali vše pro to, aby jejich žádosti o umístění stavby studny bylo vyhověno. Navíc i vodoprávní úřad vydal vyjádření, ve kterém uvedl, že toto navrhované snížení ochranného pásma je možné. Zde musel stavební úřad udělat úvahu, zda vyhoví návrhu o umístění stavby či nikoli a svoji volbu musel stavební úřad odůvodnit. Odvolací správní orgán dle ust. 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a neshledal žádnou nezákonnost. V kompetenci odvolacího správního orgánu není posouzení, zda zvolená varianta postupu správního orgánu v první instanci vedoucí k přijatému rozhodnutí o meritu věci je ta nejlepší, ale pouze, zda je v souladu s právními předpisy. Dále je třeba uvést, že dle projektové dokumentace se odvolatelé snaží zajistit zásobení stavby pro rekreaci pitnou vodou, neboť stávající kopaná studna na pozemku je využívána k zásobování užitkovou vodou a i v budoucnu se počítá s jejím zachováním. Ovšem ani vybudováním nové studny nemusí být tohoto cíle dosaženo, protože až na základě rozboru vody v již vybudované studni, je možné stanovit, zda je tato voda pitná. Nejedná se tedy o případ, kdy by bylo nutné v první řadě zajistit vůbec nějakou vodu pro nemovitost. Odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí č.j. 178/SÚ/10-3 ze dne 23.3.2010 navrhl dvě možná řešení a odvolatelé si jedno řešení vybrali a postupovali podle doporučení odvolacího správního orgánu. Stavební úřad však v provedeném řízení musel rozhodnout o meritu věci na základě všech zjištěných skutečností, předložených důkazů a své správní úvahy. Za dané situace je jediným možným řešením dohoda s vlastníky sousedních pozemků, tj. účastníky řízení, protože nelze předpokládat, že by stavební úřad jinak vyhodnotil všechny předložené podklady pro rozhodnutí. Odvolací správní orgán podle ust. 90 odst. 1 písm. c) správního řádu dospěl k závěru, že část výroku napadeného rozhodnutí je uvedena v rozporu s právními předpisy (stavebním zákonem a správním řádem), a proto napadené rozhodnutí v této části změnil. Změnu provedl, protože žádnému z účastníků, nehrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Účastníci řízení - další dotčené osoby: Václav Slouka, Saša Slouková, RWE Distribuční služby, s.r.o., Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Poučení účastníků: Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se podle ust. 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.

Č.j. 1902/SÚ/10-3 str. 9 Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v ust. 27 odst. 1 správního řádu. otisk úředního razítka Mgr. Lubomír Novotný v.r. zástupce ředitele a pověř. zast. vedoucího odboru stavební úřad Toto oznámení musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů. Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení. Obdrží: Účastníci řízení dle 85 odst. 1 stavebního zákona do vlastních rukou: Julie Věšínová, Březinova 467/10, 350 02 Cheb zastoupená společností VODOVRTY, s.r.o., IDDS: t4da5wv Jiří Věšín, Březinova 467/10, 350 02 Cheb zastoupený společností VODOVRTY, s.r.o., IDDS: t4da5wv Město Hranice, IDDS: 66ibd2p Účastníci řízení dle 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou: Václav Slouka, Jiráskova č.p. 850, 351 24 Hranice Saša Slouková, Jiráskova č.p. 850, 351 24 Hranice RWE GasNet s.r.o., IDDS: rdxzhzt Telefónica O2 Czech Republic, a.s., IDDS: d79ch2h Dotčené orgány: Městský úřad Aš, odbor životního prostředí, IDDS: 5nubqy8 Městský úřad Hranice, IDDS: 66ibd2p Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, IDDS: siqbxt2 Obvodní báňský úřad v Sokolově, P.O.BOX 73, IDDS: 7nyadvm Na vědomí: Městský úřad Aš, Stavební úřad a úřad územního plánování, IDDS: 5nubqy8 K vyvěšení na úřední desce (bude zaslán originál rozhodnutí se samostatnou žádostí): KÚKK Městský úřad Aš, odbor organizační a správní, IDDS: 5nubqy8 Městský úřad Hranice, IDDS: 66ibd2p