Postoje zahraničních vysokoškolských studentů jako faktor porozumění diverzitnímu managementu. Mgr. Valery Senichev Ústav Managementu, Fakulta podnikatelská Vysokého Učení Technického v Brně, Kolejní 2906/4, 612 00 Brno, Česká republika senichev@fbm.vutbr.cz Abstrakt Příspěvek představuje vznikající disertační práci, jejímž ústředním tématem je diverzitní management. Pozornost je věnována propojení diverzitního managementu a interkulturality ve školství. Výzkum se zaměřuje na postoje zahraničních studentů k českým studentům na vysokých školách. Metodou výzkumu je test volných asociací, Rosenbergova škála sebehodnocení a dotazník nálad a pocitů (MFQ). Klíčová slova: diverzitní management, interkulturalita školství, studenti, postoje. Úvod Interkulturalita a diverzifikace pracovní síly se v České republice stává v současnosti velmi aktuálním tématem. V posledních letech se objevují publikace na téma multikulturního managementu (Sokolovský a kol., 2009), managementu genderových vztahů (Křížková, 2002), věkového managementu neboli age managementu (Zpráva, 2008). Podle Sokolovského a kol. (2009) anglický termín diversity znamená různorodost, rozmanitost, rozdílnost anebo odlišnost. V oblasti řízení lidských zdrojů je tímto termínem míněna také individualita osob, která nakonec z jejich rozmanitosti a jedinečnosti vyplývá. V tomto kontextu je odlišnost pojímána pozitivně. Pojetí managementu diverzity akceptuje výše uvedené a definuje diverzitní management jako aktivní, vědomé vytváření strategického, hodnotově orientovaného komunikačního a řídícího procesu orientovaného na budoucnost, spočívajícího v akceptaci a využití určitých rozdílů a podobností jako potenciální hnací síly organizace. Tento proces v organizaci vytváří přidanou hodnotu (Keil a kol., 2007, s. 7). V České republice (dále ČR) je zatím diversity management předmětem několika iniciativ a bývá nejčastěji spojován s nadnárodními společnostmi (Sokolovský a kol, 2009). Ještě v nedávné minulosti nebylo otázce diverzity (rozmanitosti) na pracovišti a jejímu řízení ve firmách věnováno mnoho pozornosti. Převládala firemní kultura založená na homogenitě a uniformitě, individuální potřeby a rozdíly mezi zaměstnanci nehrály významnější roli (Vokurka a Chvojková, 2008). Součástí diverzitního managementu je také kulturní management. Česká republika byla po dlouhá léta kulturně a etnicky homogenní zemí, což souvisí s historickým a politickým vývojem země. Za posledních patnáct let se situace však významně změnila (viz. Rašticová, 2009). Podle Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) evidovalo Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR v České republice k 28. únoru 2010 431 587 cizinců. Česká republika však patří stále mezi země s poměrně nízkým podílem cizinců na celkovém počtu obyvatel. Tato hodnota se pohybuje kolem 4,2 % (31. 12. 2008), přičemž průměr států Evropské unie činí necelých 6 % (ČSU).
Stojí za zmínku, že bádání na poli imigrantů je poměrně široké. Existují výzkumy, zaměřené na způsoby začlenění minoritních skupin a cizinců do společnosti na vztahy majoritní populace a minoritních skupin, postoje vůči cizincům (Průcha 2004), na postavení různých skupin cizinců v České republice (Horáková, 2009), na cizince na pracovním trhu (Stehlíková a Konopásková, 2008). Tématem výzkumů jsou rovněž gender, migrace a rozdílné postavení cizinců mužů a žen ve společnosti (Riglová a Skálová, 2008). Zajímavou skupinu pro výzkum také tvoří cizinci vysoce kvalifikovaných (kreativních) profesíexpatrioti 1 (expati), kteří pracují a žijí v České republice. V rámci tohoto příspěvku se chceme zaměřit na oblast, která úzce souvisí s trhem práce a to oblast přípravy na výkon povolání - vysoké školství, kterým prochází velký počet budoucích zaměstnanců. Na českých vysokých školách taky studují cizinci z různých zemí světa. Dle ČSÚ studovalo ve školním roce 2008/09 na všech typech škol v České republice 55.908 cizinců. Cizinci tak tvořili 2,7% (viz. Graf 1) studující populace. Dle ČSÚ vysoké školství je stupeň vzdělávání, ve kterém studuje nejvíce cizinců. Graf 1. Počty zahraničních studentů na různých typech škol školní rok 2008/2009 (zdroj: ČSÚ) mateřské školy 3 535 základní školy 13 583 střední školy 7 134 konzervatoře 131 vyšší odborné školy 307 vysoké školy 31 218-5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 Čeští a zahraniční studenti přicházejí do styku téměř denně, jsou vystaveni požadavku spolupracovat, komunikovat a vyjednávat mezi sebou. Právě v této oblasti spatřujeme význam výzkumu národních stereotypů, názorů a přesvědčení o jiném národě. Pomůže to k hlubšímu pochopení problematiky vzájemného vnímání v již zmíněném diverzitním managementu. Samozřejmě si uvědomujeme význam primární sociální skupiny a vrstevnických skupin, výchovy a historického kontextu, v kterém se nachází Česká republika. Tento pilotní výzkum je však jedním z mála, který mapuje oblast postojů zahraničních studentů vůči českým studentům v terciárním vzdělávání. V tomto článku bychom chtěli využit data, která pocházejí z výzkumu zahraničních a českých studentů na českých vysokých školách (Senichev, 2010). Studie se zabývala výzkumem postojů zahraničních studentů z východní Evropy a zemí bývalého Sovětského svazu 2 k českým studentům; zohledněny byly rovněž postoje a vztahy mezi sebehodnocením a výskytem depresivních nálad. Cílem studie tedy bylo prozkoumat oblast interpersonální 1 2 http://www.brnoexpatcentre.eu/czech/ ČSÚ uvádí, že po roce 2000 je patrný nárůst studentů ze zemí bývalého Sovětského svazu.
percepce, postojů 3, národních a genderových stereotypů, které se vyskytovaly u zahraničních studentů ve vztahu k jejich protějškům. Zkoumali jsme, jaké dimenze sociálního poznávání se objevují u těchto studentů. Ve výzkumu jsme se zaměřovali na respondenty, kteří měli vyšší míru sebehodnocení a depresivity a hledali jsme vzájemný vztah mezi těmito proměnnými a asociacemi. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořili vysokoškolští zahraniční studenti a studentky ze zemí bývalého Sovětského svazu studující na českých vysokých školách. Celkový počet respondentů N = 55 (13 mužů a 42 žen), průměrný věk = 22,61 let. Respondenti pocházeli z následujících zemí: Ruská federace (N = 15), Bělorusko (N = 12), Ukrajina (N = 14), Polsko (N = 1), Moldávie (N = 2), Kyrgystán (N = 1), Kazachstán (N = 4) a Arménie (N = 3). Respondenti studují různé univerzitní obory a specializace v ČR. Metodologie Pro účely tohoto výzkumu byl vytvořen dotazník, který byl distribuován prostřednictvím serveru http://web-kleo.wz.cz/ (viz. Senichev, 2010). Jako výzkumné nástroje posloužily metoda volných asociací (viz.wyrobková, 2007) a podnětová slova český vysokoškolský student a česká vysokoškolská studentka, na které studenti volně asociovali, Rosenbergova škála sebehodnocení (viz. Blatný, Osecká, 1994) a Dotazník nálady a pocitů (MFQ), který se používá v rámci studií ELSPAC 4. Zohledňovali jsme základní demografické a osobní údaje respondenta: věk, pohlaví, délka pobytu v České republice, země původu, obor a ročník studia v České republice. Analýza dat probíhala v statistickém programu SPSS. Prosbu o vyplnění online dotazníku jsme distribuovali prostřednictvím univerzitních serverů, internetových serverů a mailing listů, jež jsou v podstatě seznamem emailových kontaktů na všechny zahraniční studenty a studentky studující na vybrané vysoké škole 5. Zpráva respondentům byla rozesílána v ruštině 6. Samotný dotazník byl však předkládán v českém jazyce. Učinili jsme tak proto, že zahraniční studenti, aby mohli studovat na českých vysokých školách, musí mít vysokou úroveň českého jazyka slovem a písmem. Stojí však za zmínku, že v rámci metody volných asociací respondenti měli možnost asociovat v ruštině a psát latinkou. Psaní rusky latinkou je mezi studenty z východní Evropy a zemí bývalého Sovětského svazu, kteří studují v České republice, zcela běžné. Výsledky Na základě získaných asociací a relevantní literatury jsme vytvořili následující kategorie pro analýzu dat: kompetence, vřelost, zevnějšek, koníčky, univerzita a věk. Percepce českých studentů a studentek ze strany zahraničních studentů byla definována jako frekvenční výskyt jednotlivých kategorií u každého respondenta. Větší počet asociací na danou kategorii znamená větší význam kategorie a asociace pro respondenta. 3 Postoje jsem zjišt ovali pomoci testu volných asociací (viz. Senichev, 2010). 4 The Mood and Feelings Questionnaire - MFQ; Sund, Larsson & Wichstrom, 2001, cit. dle Ježek, Lacinová, Masopustová & Michalčáková, 2008. 5 Celkem bylo rozesláno přes 300 dotazníků, návratnost činila zhruba 19% (N=56). 6 Ruština je běžně používaným jazykem v zemích východní Evropy: Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Arménie, Azerbajdžán, aj.
Uvádíme příklad asociací, které se vybavovaly studentům ke kategorii kompetence u podnětového slova český VŠ student (viz. Senichev, 2010): nic nedělá a pak stres u zkoušek, dostal se na univerzitu - dobrý, pilný, pracovitý, nezodpovědný, líný, fláká se, nezkušený, mazánek, kreativita. Dalším příkladem je kategorie zevnějšek u české VŠ studentky: hezká, ošklivá, sexy, sukně, blond, s bagetou, vypadá jako chlap, nosí moc velký batoh apod. Stojí za zmínku, že asociace na podnětové slovo studentka v kategorii zevnějšek byly dost rozporuplné: na jedné straně se objevovaly charakteristiky jako hezká, přitažlivá, sexuální, sukně, sympatická, aj. Na druhé straně byly opačné asociace: tlustá, ošklivá, vypadá jako chlap, neupravená, špinavé vlasy, aj. U studentů takové rozdíly zjištěny nebyly (viz. Senichev, 2010). Nejvíce asociací bylo respondenty uvedeno u podnětového slova český vysokoškolský student u kategorie kompetence (muži (M = 2,54), ženy (M = 2,38). Druhou nejobsažnější kategorií byla kategorie kompetence u české vysokoškolské studentky (muži (M = 1,46), ženy (M=1,50). Zajímavým zjištěním je, že v posuzování vřelosti studenta u mužů a žen byl rozdíl markantní, muži-respondenti (M = 0,85) posuzovali vřelost českého vysokoškolského studenta méně než ženy-respondentky (M = 1,19). V posuzování zevnějšku studenta se objevovaly asociace častěji u mužů (M = 0,92) než u žen (M = 0,76). V posuzování kategorie zevnějšek českých vysokoškolských studentek byl zaznamenán rozdíl mezi muži (M = 1,23) a ženami (M = 1,0). U mužů byly tedy asociace spojené se zevnějškem častěji než u žen. Mezi depresivitou a sebehodnocením jsme zjistili negativní vztah (r = -0,378), (sig. = 0,006). Toto znamená, že čím vyšší je úroveň sebehodnocení, tím nižší je úroveň depresivity, což potvrzuje některá výzkumná zjištění (viz. Senichev, 2010). Zahraniční vysokoškolští studenti/ky s vyšší mírou sebehodnocení častěji uváděli asociace vztahující se ke kategorii zevnějšek: respondenti - muži častěji asociovali kategorii zevnějšek u český VŠ student (r = 0,337; sig.= 0,012). Respondentky - ženy častěji asociovaly kategorii zevnějšek u podnětového slova česká VŠ studentka (r = 0,276; sig.=0, 042). Zahraniční VŠ studenti/ky s vyšší mírou depresivity častěji uváděli asociace vztahující se ke kategorii vřelost u podnětového slova český VŠ student (r = 0,311; sig. = 0,025). Graf 3. Zahraniční studenti s vyšší mírou sebehodnocení - srovnání výskytu asociací u podnětových slov český vysokoškolský student vs česká vysokoškolská studentka. 2,5 2 průměrný výskyt asociací 1,5 1 český VŠ student česká VŠ studentka 0,5 0 kompetence vřelost zevnějšek koníčky univerzita věk
Graf 4. Zahraniční studenti s vyšší mírou depresivity - srovnání výskytu asociací u podnětových slov český vysokoškolský student vs česká vysokoškolská studentka 3 2,5 průměrný výskyt asociací 2 1,5 1 český VŠ student česká VŠ studentka 0,5 0 kompetence vřelost zevnějšek koníčky univerzita věk Diskuze Z výsledků vyplývá, že sebehodnocení a depresivita mají záporný vztah. Dále největší počet asociací se týkal kategorie kompetence (český VŠ student) u mužů a žen, druhá v pořadí byla kategorie kompetence (česká VŠ studentka), což odráží typický stereotyp muže, který je zdatný v oboru, u žen je také patrný podíl asociací v kategorii kompetence. Může to souviset s větším požadavkem a společenským trendem o rovnosti pohlaví na trhu práce apod. Ve studii jsme zjistili, že sebehodnocení pozitivně koreluje s kategorií zevnějšek u studentů a studentek. Preference vyššího počtu asociací u respondentů v souvislosti se zevnějškem českých studentek byla zaznamenána, avšak signifikantní rozdíl a vztah s mírou sebehodnocení tu není. Chápeme to tak, že asociace, které se objevují v souvislosti se zevnějškem, oblečením nebo věcnými atributy, se objevují častěji u lidí s vyšším sebehodnocením. Možnou příčinou je, že čeští studenti a studentky vypadají jinak a mají poněkud odlišné normy v oblékání a vystupování navenek. Důraz na zevnějšek může souvíset s věkem respondentů a jejich obecným zaměřením na vnější atributy. Je to možná také něco, co je viditelné a tím pádem je nejvíce odlišuje od ostatních. U studentů byl zevnějšek popisován jinak než zevnějšek u studentek. České studentky byly popisovány značně rozporuplně: na jedné straně se objevovaly asociace typu hezká, přitažlivá, sexuální, sukně, sympatická, na druhé straně však opačné charakteristiky: tlustá, ošklivá, vypadá jako chlap, neupravená, špinavé vlasy, aj. U studentů takové rozdíly zjištěny nebyly. Jak již bylo uvedeno výše, mohou tato zjištění souviset s genderovými stereotypy, které přisuzují zevnějšku žen větší význam než mužům, a dle kterých jsou mužům naopak připisovány více atributy spojené s výkonem, povoláním a odborností. Stojí však za zmínku, že na těchto výzkumných souborech a množstvích dat není možné vyvozovat závěry o rozdílech v počtech a preferencích zahraničních studentů/tek. Nicméně považujeme výsledky a výzkumný design za přínosný a užitečný pro pochopení základních dimenzí vnímání českých studentů ze strany zahraničních studentů. Jistě stojí prozkoumat další skupiny imigrantů, zda se objevují podobné vzorce ve vnímání českého národa, případně se zaměřit na vzájemnou percepci Čechů a vybrané skupiny cizinců. Rovněž bude přínosný výzkum podobného zaměření u expatů, tedy absolventů, kteří v ČR
zůstanou jako odborníci. U této skupiny zahraničních expertů bychom doporučovali prozkoumat motivaci a představy o životě a práci v ČR, míru ztotožnění se s českým národem, percepci vlastního národa a životní vyhlídky do budoucnosti. Vhodnou metodologií se jeví propojení kvalitativních a kvantitativních metod; na jedné straně je vhodné se zaměřit na samotné expaty a sociální sítě, které vytvářejí v ČR, na druhé straně prozkoumat představy a motivaci zaměstnavatelů firem a podniků, kde pracují expati. Závěr Výsledky této pilotní studie přinášejí poznatky o způsobech, jak cizinci mohou vnímat Čechy, co je pro ně významné, co oceňují, a co se jim naopak nelíbí nebo považuji za problematické. Výzkum také přináší zajímavá zjištění o vztahů mezi percepcí, depresivitou a sebehodnocením u zahraničních studentů, které je třeba dále ověřovat a zkoumat na větších výzkumných souborech a za použití různých metod. Hlubší vhled do problematiky zlepší pochopení a fungování cizinců v ČR, at už v kontextu mezinárodních firem nebo ve vzdělávacích institucích. V době diverzifikace lidských zdrojů a globalizace tato oblast interkulturního poznání bude čím dál více nabírat na významu jak pro management diverzitních týmů, tak i pro každodenní život lidí v České republice. Seznam literatury Blatný, M., Osecká, L. Rosenbergova škála sebehodnocení: Struktura globálního vztahu k sobě. Československá psychologie, 1994, 38 (6), s. 481 488. Brno Expat Center: http://www.brnoexpatcentre.eu/about/ Brodský Z., Teturová, V. Diversity Management současný trend řízení. Scientific Papers of the University of Pardubice [online]. 2008. Série D, 13, 12, s. 23-27 [cit. 2010-11-21]. Dostupné z http://www.upce.cz/fes/vedavyzkum/scipap/e-verze-sborniku/2008/scipap-c-13.pdf Český statistický úřad: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_pocet_cizincu Keil M. et al. Diversity Management: Vzdělávací manuál. International Society for Diversity Management idm [online]. 2007, s. 55 [2010-10-15]. Dostupné z www.idm-diversity.org Křížková, A., Pavlica, K. Management genderových vztahů. Postavení žen a mužů v organizaci. Praha: Management Press, 2004. s.156. Horáková, M. Umíme využít pracovní potenciál cizinců? [online]. 2009 [cit. 2010-04-13]. Dostupné z from:http://www.cizinci.cz/files/clanky/578/pracovni_potencial_cizincu.pdf. Masopustová, Z., Michalčáková, R., Lacinová, L., &- Ježek, S. (2008). Depressive Symptoms in Adolescence. In Ježek, S.,& Lacinová, L. (Eds.). Fifteen-Year-Olds in Brno: A Slice of Longitudinal Self-Reports. (pp.71-76). Brno: Masarykova univerzita, Průcha, J. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Praha: Portál, 2004, s. 220. Rašticová, M. Potkáme-li cizince aneb universální dimenze sociální percepce: vřelost a kompetence. 2010. E- psychologie, Praha, Českomoravská psychologická společnost. (v recenzním řízení). Riglová, A., Skálová, H. Ženy imigrantky na trhu práce v České republice bariéry a perspektivy [online]. 2008 [cit. 2010-09-11]. Dostupné z http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2096913&als[nm]=2096951 Senichev, V. Postoje zahraničních studentů k českým studentům, sebehodnocení a depresivita. Brno: 2010. 94 s. Diplomová práce (Mgr.). Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií.
Sokolovský, T. et al. Informace o problematice diverzity a Diversity Management [online].2009. 30 s. [cit 2010-12-2]. Dostupné z http://www.diverzitaproozp.cz/ Stehlíková, E., Konopásková, H. Postavení cizinců na trhu práce v Praze [online]. 2008 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2074206 Vokurka, M., Chvojková A. Metodická příručka pro zaměstnavatele v oblasti asistenčních činností [online]. 2008. 24 s. [cit.2009-06-24]. Dostupné z www.komora.cz/download.aspx?dontparse=true&fileid=1605 Wyrobková, A.. Reprezentace a hodnocení genderových kategorií. Brno: 2007. 257 s. Disertační práce (PhD). Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Zpráva o národních aktivitách CR/Antidiskriminacní školení a Diversity Management. Poradna pro obcanství, obcanská a lidská práva. 2008. 45s.[online].[cit.2009-06-24]. Dostupný z: <http://ec.europa.eu/social/blobservlet?docid=1624&langid=cs>.