HEZR PROJEKT HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ VÝSLEDKY 7. KOLA

HEZR PROJEKT HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ VÝSLEDKY 7. KOLA Listopad 2010 Partner projektu:

Výsledky 7. kola projektu HEZR (Projekt hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví) Sedmého kola projektu HEZR se zúčastnilo 55 hodnotitele (ekonomové, analytici, právníci, sociologové, lékaři, porodní asistentky, odborní žurnalisté, podnikatelé, manažeři, zástupci stavovských organizací, neziskových organizací, odborů a akademické obce). K hodnocení jsme expertům předložili vybraná vládní opatření, které byly představeny v období srpen - říjen 2010 a ovlivní zdravotnictví v nejbližším období: Jedná se o tato vládní opatření: 1. Zkrácení doby pobytu v nemocnici 2. Rozhodčí soudy ve zdravotnictví začínají svou činnost 3. Omezení špičkové zdravotní péče 4. Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních 5. Zvýšení odvodů zdravotního pojištění pro živnostníky a pro lidi žijící z pronájmů a kapitálových investic 6. Porodní domy musí mít vybavení jako porodnice 7. Snížení počtu diagnóz, na které se vztahují plně hrazené lázně Jednotlivá opatření jsou členy hodnotícího panelu HEZR hodnoceni v kategoriích: míra souhlasu s opatřením důležitost opatření pro společnost komentář k danému opatření

Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu vyjadřuje názor člena hodnotícího panelu (dále jen HP) na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný. Stupnice: - 3 absolutní nesouhlas - 2 značný nesouhlas - 1 mírný nesouhlas 0 žádný přínos, status quo +1 souhlas se značnými výhradami +2 souhlas s mírnými výhradami +3 absolutní souhlas Důležitost opatření pro společnost (%) Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ní větší dopad. Komentáře hodnotícího panelu k opatřením Členové HP mohou svými komentáři zdůvodnit své hodnocení, vyjádřit se k jednotlivým opatřením a poukázat na jejich negativa či pozitiva. HEZR Rating HEZR Rating opatření Představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitost, které vycházejí z databáze údajů získaných od členů HP. Opatření s nejvyšším ratingem má podle HP největší přínos pro rozvoj země z hodnocených opatření. Opatření získávají rating ve škále od -300 do + 300.

Obsah vybraných vládních opatření navržených v období srpen - říjen 2010

1.Zkrácení doby pobytu v nemocnici Primární zdroj: Návrh ministra zdravotnictví ČR Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření: Snížit náklady na léčbu zkrácením doby hospitalizace. Obsah opatření: Snaha více rozšířit jednodenní chirurgii, která je levnější. Motivovat pacienty, aby vytvářeli tlak na lékaře, aby je propouštěli dříve do domácího ošetření. Hlasy proponentů v médiích: Pacient je doma ve větší pohodě. Pacient se nenakazí běžnými nemocničními nákazami. Doba pokročila, mnoho zákroků se již dneska dá provádět ambulantně. Hospitalizace trvá v Česku v průměru o 1,5 dne déle než-li je průměr v EU. Hlasy oponentů v médiích: Riziko pozdě zachycených pooperačních komplikací. O některé pacienty se v prvních dnech po operaci nemá kdo postarat a sami to nezvládnou.

2.Rozhodčí soudy ve zdravotnictví začínají svou činnost Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR Stav opatření v procesu: v listopadu by mohly proběhnout první soudy. Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Hospodářská komora ČR a České zdravotnické fórum Záměr opatření: Fungování rozhodčích soudů ve zdravotnictví. Vnést do systému českého zdravotnictví reálnou možnost domoci se vlastních práv a získat náležitou péči, která pojištěncům dle zákona náleží. Obsah opatření: Pokud se pacient nedomůže nápravy stížností, nebude se už muset jako dříve procházet zdlouhavým soudním řízením, ale bude mít možnost domoci se práva u soudu rozhodčího. Přistoupit k rozhodčímu řízení bude dobrovolné. K tomu, aby to pro pojišťovny či nemocnice bylo povinné, by byla potřeba změna zákona, což není na pořadu dne. O sporech pacientů s nemocnicemi a pojišťovnami budou rozhodovat speciálně vyškolení rozhodci. Náročným kurzem prošlo zatím osmnáct lidí, výhledově by jich mohlo být více. Cena rozhodčího soudu bude 800 Kč + 3 procenta z částky, o kterou se pacient soudí. Zbytek nákladů by mělo platit ministerstvo zdravotnictví. Hlasy proponentů v médiích: Možnost domoci se práva v rozumném časovém horizontu. Účinná alternativa k nepružným a finančně nákladným soudním sporům. Rozhodčí soudy reflektují nárůst stížností pacientů. Hlasy oponentů v médiích: Nemá význam, dokud nejsou zavedeny standardy zdr. péče Riziko nadužívání systému (viz USA, možnost utopit se v žalobách) Bude více záležet na složení soudu než na tom, na čí straně je právo. Neznám případ, který by se nedal vyřešit jiným způsobem než - li u rozhodčího soudu.

3.Omezení špičkové zdravotní péče (např. omezení vstupu nových technologií do zdravotnictví) Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření: koordinovat vstup nových technologií tak, aby nebyly hrazeny mnohamilionové částky za roboty, které nepřinášejí lepší výsledky. Úspora prostředků ve zdravotnictví. Obsah opatření: Omezení těch nejdražších a nejmodernějších technologií a postupů do českého zdravotnictví. Zaměřit se na alternativní zdravotnické postupy, které jsou levnější a zároveň poskytnou srovnatelnou péči. Hlasy proponentů v médiích: Nejlepší péči si nemohou dovolit hradit z veřejného pojištění ani nejbohatší státy. Nedá se nic jiného dělat, český zdravotnický systém na to v současné době nemá prostředky. Existují alternativní postupy, nemusí se léčit vždy těmi nejdražšími přístroji, metodami Hlasy oponentů v médiích: Je to v rozporu s ústavou. Více peněz utíká jinde než nákupem drahých přístrojů např. drahá auta a honosné paláce zdravotních pojišťoven. Pokud se bude lépe hospodařit v pojišťovnách, nebude potřeba sahat k těmto opatřením. Bude se déle čekat na operace. Může to ohrozit některé pacienty.

4.Novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních Primární zdroj: Novela zákona č. 96/2004 Sb. Stav opatření v procesu: Novela je předložena PSP ČR Navrhovatel: Poslanecký návrh a Česká asociace sester Záměr opatření: Zvýšit kompetence všeobecných sester, porodních asistentek a ostatních nelékařských povolání. Lepší podmínky by měly do oboru přivézt další zájemce/zájemkyně. Zamezit odlivu sester do zahraničí a do jiných profesí. Obsah opatření: Novela zlepší postavení sester tím, že legalizuje současný stav, kdy sestry při péči o pacienty konají řadu odborných činností, zdravotní pojišťovny je ale platí jen v případě, že jsou vykázány na lékaře. Nově by je platily i za sestry. Oproti původním záměrům zákonodárců převést specializační vzdělávání sester na vysoké školy ponechává novela studium všeobecných sester také na vyšších odborných školách. Registrační období se prodlouží ze šesti na deset let. Zjednoduší se proces registrace a sníží se poplatek za registraci z 500 Kč na 100 Kč. Bez registrace může sestra samostatně pracovat jen pod odborným dohledem. Z 80.000 sester jich má registraci zhruba 45.000, většině vyprší původní šestiletá lhůta příští rok. Registr není schopen zvládnout v krátké době takový nápor nových registrací. Hlasy proponentů v médiích: Legalizuje se to, co stejně již v praxi běžně fungovalo (odborné činnosti se mohly vykazovat pouze na lékaře, ale dělaly je stejně sestry) Zvýší se prestiž nelékařských povolání. Hlasy oponentů v médiích: Sestry budou stejně odcházet, protože novela neřeší finanční podhodnocení této profese.

5.Zvýšení odvodů zdravotního pojištění pro živnostníky a pro lidi žijící z pronájmů a kapitálových investic Primární zdroj: Návrh ministra zdravotnictví ČR Záměr opatření: Sjednotit odvody podnikatelů a živnostníků, tak aby se změnil dnešní stav, kdy OSVČ odvádějí na zdravotním pojištění asi jen polovinu toho co zaměstnanci. Obsah opatření: Zvýšení odvodů na zdravotní pojištění pro živnostníky a lidi žijící z pronájmů či kapitálových investic. Povinnost platit zdravotní pojištění i z dohod o provedení práce. Hlasy proponentů v médiích: Zdravotnictví tyto peníze nutně potřebuje. Je potřeba, aby na zaměstnancích nebyla vyšší zátěž, co se týče odvodů na zdravotní pojištění než u živnostníků. Hlasy oponentů v médiích: Ještě více to zhorší situaci živnostníků. Nelze srovnávat částku odvedenou na zdravotní pojištění živnostníky a zaměstnanci. Živnostníci mají mnohem více starostí a žádné zaměstnanecké výhody odstupné, ochrana zaměstnance. V době ekonomické krize a při současné míře nezaměstnanosti je hloupost ještě živnostníkům stěžovat život. Pokud se bude zdravotní a sociální pojištění platit z dohod o provedení práce, zájem o tuto formu zaměstnání klesne a část se přesune do šedé ekonomiky. Dotklo by se např. studentů, za které už tak platí zdravotní pojištění stát proto je to nesmyslné.

6.Porodní domy musí mít vybavení jako porodnice Primární zdroj: Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR Stav opatření v procesu: Platnost vyhlášky od září 2010 Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření: Zvýšit bezpečnost domácích porodů a porodů v porodních domech Obsah opatření: Zpřísnění podmínek pro práci porodních asistentek v porodních domech. Porodním domům vyhláška ukládá, aby koupily stejné vybavení, jako mají porodnice. Dle MZ ČR vyhláška neplatí pro domácí porody. Týká se jen pracoviště porodní asistentky, kde jsou vedeny porody. To je třeba porodní dům. Hlasy proponentů v médiích: Tyto přístroje jsou nezbytné k rozpoznání komplikací při porodu a záchranu matky a dítěte. Bezpečnost pro matku a dítě je primární záležitostí. Vybavení je povinné pro porody v porodních domech, nikoli pro porody doma Hlasy oponentů v médiích: Tyto přístroje jsou zbytečné a je to ohromná finanční zátěž. Tyto přístroje jsou potřeba jen u komplikovaných porodů a ty stejně nevedou asistentky v případě podezření na jakoukoliv komplikaci jsou tyto ženy odesílány do porodnic. Vysoká cena tohoto povinného vybavení zřejmě způsobí konec porodních asistentek v této zemi. Vyhláška je nejasně napsaná a dá se různě interpretovat. To, že se nevztahuje na porody doma z ní vůbec jasně nevyplývá. Důsledkem bude, že ženy budou častěji rodit samy doma bez odborné pomoci. Je to zbytečná a finančně náročná zátěž pro porodní asistentky Porodní asistentka toto vybavení nepotřebuje - není tu od toho, aby léčila.

7.Snížení počtu diagnóz, na které se vztahují plně hrazené lázně Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR Stav opatření v procesu: Návrh ministerstva zdravotnictví, kompletní návrh bude hotov během roku 2011. Navrhovatel: Ministerstvo zdravotnictví ČR Záměr opatření: Zdravotní pojišťovny přestanou hradit náklady za lázeňský pobyt po řadě diagnóz (např. po operaci žlučníku), kde v současné době platí nejen léčbu, ale i pobyt a stravu. Obsah opatření: Vyhláška, která stanovuje diagnózy, u nichž mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997. S ohledem na pokroky v medicíně je proto třeba diagnózy přehodnotit U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit minimálně ubytování a stravu, zvažuje se i varianta, že si budou platit vše. Hlasy proponentů v médiích: Dnes už není nutné, aby zdravotní pojišťovny proplácely vše. Pro mnoho lidí je to spíše příjemná dovolená. Je potřeba omezit i počet absolvovaných lázeňských pobytů se stejnou diagnózou. Stát nemá prostředky na to, aby v těchto případech mohl platit zejména stravu a pobyt měl by platit maximálně léčebnou péči. Hlasy oponentů v médiích: Lázně přijdou o pacienty, tedy i o peníze. Mnoho lidí, kteří by lázně potřebovali, si je nebudou moci dovolit.

Výsledky 7. kola

Míra souhlasu s opatřením Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu vyjadřuje názor hodnotitele na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný.

Důležitosti opatření pro společnost (0-100%) Důležitost opatření pro společnost (%) Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ni větší dopad.

HEZR Rating (-300, + 300) Rating HEZR představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitosti, které vycházejí z databáze údajů získaných od expertů HEZR. Opatření s nejvyšším ratingem má z hodnocených opatření podle HP HEZR největší přínos pro rozvoj země. + 300 nejpřínosnější opatření, -300 nejškodlivější opatření HEZR - hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví rok 2010 přínos opatření pro rozvoj země RATING Zkrácení doby pobytu v nemocnici 92 Novela zákona o nelékařských zdr. povoláních 87 Snížení počtu diagnóz, na které se vztahují plně hrazené lázně 37 Porodní domy musí mít vybavení jako porodnice 18 Rozhodčí soudy začínají svou činnost 14 Zvýšení odvodů zdravotního pojištění pro živnostníky 6 Omezení špičkové zdravotní péče -9

HEZR Rating jednotlivých kol Vyjadřuje průměrnou hodnotu všech vybraných a hodnocených opatření v jednotlivých kolech. HEZR Rating jednotlivých kol 2009-2010 Průměrná hodnota všech hodnocených opatření v jednotlivých kolech RATING 1. kolo 88,08 2. kolo 34,17 3. kolo zrušeno 4. kolo -26,47 5. kolo 9,5 6. kolo 49,2 7. kolo 35 + 300 nejpřínosnější hodnotící kolo, -300 nejškodlivější hodnotící kolo

Komentáře hodnotitelů: 1. Zkrácení doby pobytu v nemocnici. Jan Mertl: Zkracování doby pobytu v nemocnici je obecně žádoucí trend, asi málokdo je v nemocnici rád. Je však nutno připomenout, že toto zkracování je motivováno především ekonomicky; pobyt v nemocnici je obecně nákladný a to především díky nákladům na lidské zdroje a přístrojové vybavení. Proto je nutno na lékárnických vahách hodnotit přínosy a efekty takového zkracování. Navíc, řada komplikací se projevuje jen v malém procentu případů, tj. je nutno dbát, aby se nestalo to, že díky zkrácení pobytu v nemocnici třeba jen mírně naroste procento komplikací z tohoto titulu, s tím, že vzhledem k četnosti výskytu si toho nemusíme všimnout. Neméně důležité je také důsledné navázání následné a domácí péče. V tom má zatím české zdravotnictví značné rezervy. Tudíž ne nutno opatření posuzovat komplexně: nikoli jen jako izolované efektivnostní snížení délky hospitalizace, ale taky se zamýšlet nad tím, co s pacientem v systému bude dál. Pavel Kubů: Je nezbytné začít s transformací způsobu poskytování péče s intenzivnějším zapojením komunitní a domácí péče, aby se české zdravotnictví dokázalo v budoucnu vyrovnat s nezvratným trendem stárnutí populace a bylo schopno uspokojit skokový nárůst poptávky po zdravotní péči očekávaný v polovině 21. století. Přesun péče z nemocnic do domácího prostředí pacienta zároveň poskytuje pacientovi vyšší komfort rekonvalescence a snižuje stresovou zátěž spojenou s pobytem v sebelepší nemocnici. Juraj Nemec: Nespochybniteľnou pozitívnou stránkou je posun od klasických hospitalizácií k jednodňovej chirurgii. Existuje dostatok štúdií, ktoré potvrdzujú, že mnohé výkony sa rovnako bezpečne, ale podstatne efektívnejšie (z pohľadu pacienta najmä možnosť byť skôr doma a nestresovať sa v nemocnici, z pohľadu zdravotníctva najmä nižšie náklady) dajú realizovať bez hospitalizácie, prípadne s jedným dňom hospitalizácie. Určitým problémom môže byť snaha motivovať pacientov, aby sami žiadali skrátenie doby hospitalizácie, toto nevidím jednoznačne. Veľká časť lekárov nemá potrebné komunikačné schopnosti a ani nepovažuje pacienta za partnera (jeden z kľúčových momentov kvality českého aj slovenského zdravotníctva). Navyše, nie každý pacient má podmienky na domácu post-operačnú starostlivosť, ktorej finančné aspekty by sa museli paralelne obratom riešiť.

Vladimír Dvořák: Jednoznačně pozitivní záměr, zcela v souladu s celosvětovým trendem. Bez výrazné redukce počtu lůžkových zařízení, jejichž síť je u nás předimenzovaná, nemá tato idea velké šance uspořit finanční prostředky. Petr Kříž: Mezinárodní srovnání je přesvědčující, lékař by však měl vždy vzít v úvahu, do jakého prostředí se bude pacient vracet. Ivana Kořínková: S opatřením souhlasím, bude ale vyžadovat zodpovědné posouzení sociální situace pacienta a mělo by být provázeno rozšířením možností a dostupností domácí ošetřovatelské péče. Alena Kuldová: Pacient musí být informován o možných pooperačních zákrocích. Oldřich Haičman: Mnoho diagnóz lze doléčit v domácím prostředí, je nutné rozšíření dostupnost domácí péče a rozšířit kompetence nelékařských profesí zdravotních sester viz níže. Karel Erben: Opatření by nemělo mít paušální platnost a nemělo by se uplatňovat u osob, které potřebují alespoň přechodně pomoc druhých a doma by jim ji neměl kdo poskytnout. Radka Víchová: Souhlasím, pacienti se dle výzkumů rychleji uzdravují v domácím prostředí než - li ve sterilním prostředí nemocnice. Karel Rýdl: Souhlasím, pokud bude zajištěna zdravotní stabilita pacienta (i když nelze vyloučit nenadálé po operační jevy). Ivan Malý: Nemohu hodnotit, podrobnosti návrhu mi nejsou známy a ze zaslané rešerše nelze vycházet. Snaha není obsahem opatření. Obecně platí, že jednodenní chirurgie může být levnější, ale i dražší, nicméně rolí ministerstva by podle mého názoru mělo spíše být, aby podporovalo systémová řešení. Což v tomto případě znamená, aby dialog mezi plátcem a poskytovatelem vedl k racionálním volbám ve vztahu k efektivnosti poskytované péče.

Josef Jelínek: Nutné opatření, které jde stejným směrem, jako celé evropské zdravotnictví. Jedno z rychle použitelných úsporných opatření ke snížení očekávaného deficitu veřejného zdravotního pojištění v roce 2011. Je jen třeba citlivě aplikovat u osob, u kterých by brzké propuštění do domácí péče tam kde není, na příklad u osamělých osob, žádná k dispozici mohlo zkomplikovat doléčení pacienta a ohrozit jeho zdraví. Milan Žák: Naprosto nejlepší možná varianta. Svědčí o tom i hlasy oponentů jsou slabší. Josef Mrázek: Jde o bezpečnost pacienta a riziko komplikací. To musí zvážit lékař a navádět pacienty, aby na lékaře naléhali, je nezodpovědné. Sami lékaři musí v rámci vývoje oboru hledat únosnou míru rizika, oni odpovídají a není správné je k něčemu nutit. Dost na tom, že předčasně odejdou ti pacienti, kteří nemají na poplatky. Zdeněk Kolář: Souhlas, pokud bude probíhat odpovědná selekce pacientů, u kterých je toto opatření možné, protože mají zajištěnou domácí péči. Vojtěch Krebs: Nutný diferencovaný přístup k pacientům, posoudit jejich rodinné poměry. Ivana Königsmarková: Současně se zkrácením doby hospitalizace je třeba zajistit plošně dostupnou následnou péči v domácnosti domácí zdravotní péčí a porodními asistentkami. Adriana Liptáková: S opatrením sa stopercentne stotožňujem.

2. Rozhodčí soudy ve zdravotnictví začínají svou činnost. Ivan Malý: Sporům a nedorozuměním nelze zabránit. Snížení transakčních nákladů na jejich řešení je žádoucím opatřením. Výhrady mám k definování ceny a k úhradě nákladů státem. Jan Mertl: Toto opatření je nejednoznačné. Je otázka, zda rozhodčí soud garantuje stejnou míru prozkoumání právní odpovědnosti jako soud klasický. Pokud ne, je to problém: pokud už se někdo rozhodne řešit otázky zdravotní péče formou právního sporu, mělo by to být provedeno se vším všudy. Jinak to může fungovat spíš jako pobídka k pseudoformálnímu řešení vztahů mezi pacientem a zdravotnickým zařízením, zvyšující jejich četnost. Problém odpovědnosti za léčbu je velmi komplikovaný, při extrémní aplikaci dokonce může pacientovi uškodit, protože lékaři se budou bát rozumné míry rizika s poukazem na to, že poté nebudou schopni ji u případného soudu obhájit. Přitom medicína je obecně na rozkládání rizika apod. postavena: téměř každý zákrok má nějaké možné komplikace atd. Na druhé straně samozřejmě je nutno postihovat zanedbání léčby či evidentní profesní selhání: k tomu by ale podle mého názoru mohly stačit i klasická soudní řízení. Problém je tedy s onou šedou zónou, tedy řešení běžných nejednoznačných případů, rozhodčí soudy k tomu mohou přispět, ale taky uškodit hodně závisí na konkrétní praxi. Pokud by rozhodčí soudy byly spíše platformou, kde by se věci poctivě prozkoumaly, třeba i vysvětlily (řada věcí pramení z nedorozumění) a rozhodly, pak asi ano, pokud se stanou polem právních bitev, pak asi ne. Karel Erben: Rozhodčí soudy mohou být institucí, která alespoň zčásti zmírní nerovnováhu mezi postavením lékaře a pacienta ve zdravotnictví. Mohou být vhodné jednak pro řešení případů, kdy lékař nenavrhne pro pacienta optimální postup z toho důvodu, že je jinak motivován jiným motivačním zdrojem. Kupříkladu předepíše pacientovi méně vhodný lék jen proto, že mu za to dealer navrhne vyšší provizi. V jiném případě by rozhodčí soudy měly v obecné poloze poskytnout pacientům možnost, aby se dovolávali účinnějšího léčebného postupu, který pro péči o zdraví neznamená výrazně vyšší úhradu, ale je co do výsledku efektivnější, než obvykle používané léčebné postupy. Konkrétně půjde o prevenci a léčení civilizačních chorob s využitím poznatků o příčině vzniku těchto onemocnění. Zdeněk Kolář: Pokud neexistují standardy zdravotní péče a není změněna legislativa, má opatření minimální impakt.

Josef Mrázek: Výsledek rozhodování je dán složením rozhodčích a na jejich určení má pacient nejmenší vliv, takže asi prohraje a nebude mít možnost se obrátit následně na soud. Ztratí přitom 800 Kč a tři procenta částky, kterou chtěl vymáhat. Mnohem vhodnější je pokus o mimosoudní vyrovnání, to je také rychlé a má to lepší šanci, a při neúspěchu podat žalobu. Ivana Kořínková: Domnívám se, že rozhodčí soudy by mohly opravdu fungovat jako vhodná alternativa k soudům. Měl by se ale udržet trvalý důraz na kvalitu rozhodců. Oldřich Haičman: Rozhodčí soudy nemají zatím takové postavení jako klasické soudní řízení, mnohdy se stává, že smírčí soudy zastupují neodborníci, kterým jde především o obchod, než o spravedlivé vyřešení sporu Vojtěch Krebs: Jsou jistě důležitější opatření, která je nutno udělat Radka Víchová: Prostor pro rozhodčí řízení vznikne až po stanovení standardu a nadstandardu zdr. péče. V současné době pro ně, ale prostor moc nevidím. Milan Žák: Nejsem si jist, zda specifické české institucionální prostředí je na tento krok připraveno. Josef Jelínek: Tak, jak přibývá stížností na kvalitu zdravotní péče a soudních sporů mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními v souvislosti s poskytnutou zdravotní péčí, bude pro pacienty i pro zdravotnická zařízení rychlejší, levnější a věřím, že i na lepší odborné úrovni řešení těchto sporů mimo zdlouhavě a často nepochopitelně rozhodující české soudy. Petr Kříž: Pokud to povede ke zjednodušení spravedlnosti a budou o sporech rozhodovat školení a specializovaní rozhodci, není důvod návrh nepodpořit.

Juraj Nemec: Prikláňam sa k oponentom, ktorí upozorňujú na skutočnosť, že najprv musia byť k dispozícii štandardy a až potom sa dá niečo ďalej riešiť. Predčasné zavedenie takého inštitútu v krajine, kde súdna moc nie vždy efektívne garantuje zákonnosť a bez vhodného právneho rámca je značne riskantné. Na druhej strane, práva pacientov je potrebné posilňovať. Karel Rýdl: Myslím, že by se měla řešit otázka hlavně důvěry mezi pacientem a lékařem, aby nenastaly jevy, kdy si pacient chce za každou cenu něco vysoudit. Vladimír Dvořák: Souhlasím spíše s argumenty oponentů. V kontextu ostatních problémů zdravotnictví v ČR jde o marginálii. Ivana Königsmarková: Pokud nemá pojišťovna nebo zdravotnické zařízení povinnost přistoupit k rozhodčímu řízení nepředpokládám větší přínos. Adriana Liptáková: Na Slovensku funguje od roku 2004 Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou. Je to nezávislá odborná inštitúcia, ktorá rieši sťažnosti pacientov. Je vhodnejšou formou ako navrhované rozhodcovské súdy.

3. Omezení špičkové zdravotní péče. Pavel Kubů: Medicinalizace lidského života je aktuálně jedním ze zásadních problémů trvale udržitelného rozvoje zdravotnictví. Budeme-li i nadále dávat přednost technologiím před kvalitními a spokojenými zdravotníky, kteří léčí pacienta jak v rovině fyzické tak psychické i sociální, zjistíme velmi brzy, že sebelepší CT, NMR či operační robot na každém rohu nám k lepší úrovni zdravotního stavu populace nepomohou. Jan Mertl: Zde se jedná o trvalý problém, akcelerovaný v posledních letech rychlým růstem možností medicíny. Jediné, co na to funguje, je poctivá costbenefit nebo cost-utility analýza. Je jasné, že lékaři chtějí léčit moderně a pacienti se chtějí léčit moderně, ale na druhé straně to musí být ufinancovatelné a přinášet skutečné užitky: celá řada moderních metod je krásná, ale nemusí přinášet specifický benefit oproti starším metodám. Důležité je také zajistit rovnoměrnou distribuci léčebných metod v rámci zdravotnictví: tedy aby se dostaly ke správným indikacím. Doplácení ze soukromých zdrojů za nadstandardní metody je žádoucí, stimuluje rozvoj moderní medicíny; musí však být zajištěno, že ti, kdo se pro soukromé výdaje nerozhodnou, nebudou poškozeni na zdraví nebo aplikací druhořadé medicíny pro chudé. Zdeněk Kolář: Může to sice ohrozit některé pacienty, ale naše zdravotnictví na to skutečně nemá. Ivana Kořínková: Omezení vysokých nákladů investovaných do zdravotnické techniky a úspora prostředků v této oblasti mi připadá smysluplná, ale způsob řešení tímto opatřením mi připadá trochu alibistický. Domnívám se, že pozornost by měla být směrována více na rozhodovací systém a podporovat kvalifikaci směřující k adekvátní rozlišovací schopnosti a kompetenci osob za investice zodpovědných. Alena Kuldová: Špičková zdravotní péče musí zůstat v ČR jednoznačně. Jistá opatření k úsporám jsou žádoucí, ale ne na úkor rozvoje kvalifikovaných pracovníků. Karel Rýdl: Proč a kdo chce a na čí úkor regulovat pokrok? Kdopak nám to dělal v minulosti? Nezaváděli se polovodiče, protože se čekalo na vývoj celovodičů Šetřit se dá na reprezentaci vlády, honosných autech

Milan Žák: Omlouvám se, ale na to nemám usazený názor. Jen si myslím, že řešením je jen mezinárodní koordinace například v rámci EU. Olga Kunertová: Rozumná pravidla pro spoluúčast konzumentů péče by bylo podle mého lepším řešením finančního problému našeho zdravotnictví. Vojtěch Krebs: Rozsah špičkové zdravotní péče je vždy omezen,proto je nutná úhrada za tuto péči. Josef Mrázek: Administrativní nebo politické omezování rozvoje, účinnosti a kvality zdravotní péče je protiústavní a proti zákonům o lidských právech. Je podvod tvrdit, že jinak by náklady neúměrně rostly. Samozřejmě se zde musí říci, že zavádění nesmyslně drahých metod a léčiv, aniž by to přinášelo významné výsledky, není žádná špičková zdravotní péče. Musí být předmětem hodnocení odborníků, co ještě má význam pro pacienta udělat a kdo o daném problému neví dost, nemá právo stavět bariéry. Oldřich Haičman: Nemá význam brzdit přístup nových technologií do zdravotnictví, pokud povedou ke zvyšování kvality zdravotní péče, nicméně většinové zdravotnictví na přístupu nejmodernějších technologií nestojí. Adriana Liptáková: Akým spôsobom sa bude koordinovať vstup nových technológií? Na to väčšinou slúžia vo svete HTA agentúry. Súhlasím s tým, že skutočne niektoré špičkové prístroje znamenajú benefit iba pre minimálne percento chorých a v porovnaní s vynaloženými nákladmi je výsledný efekt neadekvátny. Kvôli tomu sa EK snaží vytvoriť európske siete excelentných centier tak, aby bolo využitie erudovaných odborníkov a prístrojového vybavenia maximálne účelné. Radka Víchová: V současné době úspor je hodně prostoru pro koordinaci nákupů speciálních drahých přístrojů. Musí se kupovat ale jen tam kde je dostatek pacientů aby se přístroj byl schopen časem zaplatit. Není v silách českého zdravotnictví hradit nákup přístrojů, které se využívají jen minimálně, to si nemůže dovolit ani zdravotnictví v Saudské Arábii. Josef Jelínek: Do reformy financování zdravotní péče je při očekávaném deficitu veřejného zdravotního pojištění vhodné uplatnit toto korektní opatření raději než omezování standardní zdravotní péče nebo prodlužování lhůt na provedení

operací, které je možno odložit. Tj. není možno zvyšovat kvalitu zdravotní péče a zvyšovat její náklady, nejsou-li k dispozici dostatečné finanční prostředky ani na pokrytí nákladů zdravotní péče v současném rozsahu a současných léčebných standardech. Martin Kopecký: Nekoncepčními nákupy drahých přístrojů a nasmlouváním výkonů na tyto přístroje utíká z českého zdravotnictví zbytečně mnoho mld. Ať v ČR jsou i nejnovější technologie, ale pouze na špičkových pracovištích. Ivan Malý: Omezovat by se neměly nejdražší ale nejméně efektivní technologie. Hospodárnost je jen jedna ze složek. Juraj Nemec: Aj najvyspelejšie krajiny regulujú oblasť zdravotníckych technológií. Ocením preto každú vládu, ktorá si trúfne začať robiť v oblasti zdravotníckej techniky systémové opatrenia a prizná, že pri našom HDP proste nie je možné všetko a všade mať. Majú už všetky zdravotnícke zariadenia plne zmapované ekonomicko-zdravotné aspekty používania drahej techniky? Vladimír Dvořák: Racionální opatření. Jsou ale důvodné obavy, že ti, kteří budou o případné alokaci moderní techniky rozhodovat, nebudou nestranní. Pokud by šlo pouze o preferování přímo řízených zařízení, byl by to kontraproduktivní krok. Petr Kříž: Principiálně nutné a správné opatření, kardinální otázkou však je nalezení úrovně, kdy už je špičková péče nad možnosti systému. Systém by však měl v případech, kdy je drahá léčba skutečně lepší, umožnit financování z jiných zdrojů (pacient, sbírky apod.)

Karel Erben: S výjimkou omezení obecného nasazování robotů ve všech případech, pro které byli vyvinuti, je opatření nepřiměřeným a zbytečným omezováním dostupnosti zdravotní péče. Na zbytečnost opatření je třeba poukázat proto, že zdravotnictví má obrovské finanční rezervy ve svém špatném přístupu k využití možností kauzálního léčení civilizačních chorob a k jejich prevenci v souladu s objevem příčiny jejich vzniku. Budí podiv, že Ministerstvo zdravotnictví odmítá jednat o podnětu využít tohoto objevu, když je spojen s upozorněním, že podle značně rozsáhlé a zcela věrohodné studie (na rozdíl od studií, o které MZ opírá své odmítání, a to již od nástupu MUDr. Julínka na post ministra) by přinesl snížení výskytu KVO o více než 60%. Takové snížení nemocnosti je spojeno se shodným snížením nákladů na vyšetřování a léčení nejen KVO, ale i dalších civilizačních chorob. O úsporách v řádu miliard se neodmítá jednat ani z úplné nevědomosti, pokud k tomu nemají odpovědní představitelé nějaký osobní utajovaný důvod.