8 ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ 8.1 Shrnutí hlavních závěrů provedených analýz Z analýzy souvisejících dokumentů, provedené v kap. 7, vyplývají následující hlavní zjištění a závěry: 1) Směrný vodohospodářský plán ČSR, publikace č. 34 VODNÍ NÁDRŽE, 12/1988 Mezi územně hájenými nádržemi v zájmovém území jsou v kategorii C (s předpokládaným zahájením výstavby až v delším období - po uplynutí 20 až 25 let) vedeny lokality Žeravice na Olešnici a Zábeštní Lhota na Říce. Mezi evidovanými, územně nehájenými nádržemi je vedena lokalita Penčice na toku Olešnice. Publikace stanovuje pro jednotlivé kategorie hájení, které stavby a zařízení je možno v zátopovém území výhledových nádrží povolovat. U kategorie C pouze vymezuje, u kterých staveb je nutno projednat s ústředním vodohospodářským orgánem možnosti, resp. podmínky realizace: - u průmyslových závodů a staveb zemědělské velkovýroby, - u staveb technické infrastruktury nadmístního významu, zejména dálnic, železnic, vedení vysokého napětí, ropovodů, produktovodů a plynovodů, - u ostatních staveb s nákladem nad 50 mil. Kč, jakož i objektů soustředěné bytové výstavby V dokumentačním listu lokality Žeravice z publikace č. 34 je uváděn jako předpokládaný převažující účel nádrže pouze účinek Z závlahový (výhledový zdroj pro závlahy na Přerovsku). V předcházející publikaci SVP č. 13 Vodní nádrže z r. 1975 je však výčet účelů nádrže širší: Z závlahy na Přerovsku, P zásobení průmyslu na Přerovsku, R rekreační využití. V listu je uvedeno, že návrh nádrže vychází z požadavků průmyslu a zemědělství. V obou listech je dále uvedena i studie TES Zásobení Přerovska a Kroměřížska pitnou vodou. V listu z r. 1975 je explicitně uvedena jako vybraná varianta C z Technicko-ekonomického vyhodnocení nádrže [2], zatímco list z r. 1988 varianty nezmiňuje a automaticky přebírá parametry varianty C. 2) Technicko-ekonomické vyhodnocení vodních nádrží Žeravice na Olešnici, 12/1971 Nádrž byla posuzována ve 3 variantách A, B, C s návrhovými velikostmi celkového objemu 7,22, 10,72 a 15,22 mil. m 3 a odpovídajícími zatopenými plochami 100, 129 a 159 ha. Byla navržena kamenitá sypaná hráz ve variantách o výšce 18,30, 21,40 a 24,50 m. Navrhovanou zátopou by byly dotčeny následující objekty: - var. A - 47 obytných domů, 21 chat, 4250 m silnic, 3500 m cest - var. B - 68 obytných domů, 24 chat, 5750 m silnic, 6000 m cest - var. C - 105 obytných domů, 24 chat, 6350 m silnic, 9400 m cest - Kostel v Penčičkách u všech variant V dokumentaci nebyly podrobně hodnoceny jednotlivé účinky nádrže. Posuzovány byly obecně možné varianty zásobního prostoru s návrhovým objemem 4, 7,5 a 12 mil. m 3. V rámci VH řešení nádrže byl pro jednotlivé varianty stanoven součinitel nalepšení odtoku α a určena hodnota celkového rovnoměrného nalepšení Q n. U nádrže nebyl navrhován ovladatelný retenční prostor pro účely protipovodňové ochrany. Předpokládalo se, že funkci retence velkých vod lze zajistit vhodnou manipulací v rámci zásobního prostoru nádrže. Neovladatelný retenční objem je 0,8 mil. m 3. Jako převažující účel VN Žeravice je uváděn účel vodárenský. Pro vodárenské využití nádrže byly vyhodnoceny podmínky dle předepsané metodiky. Z vyhodnocení vyplývá, že všechny tři varianty nádrží byly klasifikovány ve třídě III středně vhodná. Z dosaženého počtu bodů však vyplývá, že zatímco varianty A a B se pohybují na hranici středně vhodná a málo vhodná, tak varianta C se blíží kategorii II vhodná pro vodárenské využití. Další VH účinky nádrže, jako např. později uváděný zdroj vody pro závlahy, resp. průmysl na Přerovsku se v TEVN neřeší. TEVN neobsahuje výběr nejvhodnější varianty k dalšímu sledování. V navazujících dokumentech je však už navrhované řešení VN Žeravice uváděno pouze ve variantě C.
3) Oblast povodí Moravy Lokality akumulace povrchových vod, 11/2005 Z vyhodnocení vybudovaných nádrží je patrný výrazný nepoměr mezi počty a zejména objemy nádrží v povodí Moravy a Dyje. V povodí Dyje je k dispozici 10,9x větší objem nádrží, než v povodí Moravy. Nepoměr je ještě větší při porovnání hodnot koeficientu β (míra akumulace odtoku), který je pro oblast Dyje 16,1x vyšší než pro oblast Moravy. Z uvedených důvodů lze považovat oblast povodí Moravy z hlediska hospodaření s vodou v současnosti za neregulovatelnou. Porovnáním s ostatními povodími v ČR vychází míra akumulace v oblasti povodí Moravy výrazně podprůměrná je nejnižší ze všech oblastí povodí v ČR. Vedle sumárních údajů je důležité rozmístění nádrží. Vyhodnocením jejich počtu a objemů lze identifikovat potenciální VH problémy v příslušných povodích. Mezi zásadní otázky (z hlediska protipovodňové ochrany) patří míra retence v povodích Bečvy a horní Moravy, jako oblastí s výskytem četných povodní, ve kterých je nízká míra akumulace odtoku. Do této oblasti spadá i zájmové území s lokalitami Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice. Odborní pracovníci Povodí Moravy provedli rozbor souboru navrhovaných nádrží a doporučili některé profily ze souboru vyřadit, převážně z důvodu pokročilého rozvoje území (bytová výstavba, rozvoj průmyslu, dopravní a technická infrastruktura), kdy byl vodohospodářský potenciál těchto území často znehodnocen. Bylo doporučeno dále nesledovat 26 profilů, tj. 21,3 % z celkového počtu výhledových profilů tvořících 30,6 % celkového objemu. Uvažované nádrže v lokalitách Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice byly ponechány mezi profily doporučenými k dalšímu sledování. Doporučení z dokumentace sloužila jako podklad pro rozhodování odborné komise, jejímž cílem bylo aktualizovat územní hájení výhledových lokalit pro Plán hlavních povodí ČR. Komise vypracovala seznam lokalit doporučených k hájení a seznam evidovaných lokalit. Z hlediska řešeného území byla lokalita výhledové VN Žeravice doporučena expertní komisí k pokračování územního hájení, zatímco lokality Zábeštní Lhota a Penčice nebyly doporučeny k dalšímu hájení a byly přeřazeny mezi evidované lokality. 4) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, 08/2004 V plánu je stanovena základní koncepce rozvoje zásobování vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou. Zásobování kraje je na dobré úrovni co do počtu napojených obyvatel (86,2 %) i co do technického a koncepčního řešení. Část vodovodů využívá lokální zdroje, většina je však zásobena ze skupinových vodovodů (SV). Zásobování SV se opírá především o oblastní zdroje, část vody se přebírá ze sousedního Moravskoslezského kraje prostřednictvím ostravského oblastního vodovodu (OOV). Kvalita vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje všem ukazatelům pro pitnou vodu. V rámci kraje je průměrná specifická potřeba vody cca 116 l/(os.d.). Byla provedena prognóza vývoje počtu obyvatel a specifické potřeby vody na výhled 15 let. Změna stávající koncepce zásobování se na řešeném území nepředpokládá. Je navržena řada rozšíření vodovodní sítě a několik posílení po stránce zdrojů s ohledem na vypočítanou bilanci a provozní zkušenosti. Jedná se však pouze o řešení problémů v rámci obecních systémů. V rámci velkých systémů SV se nepředpokládá posilování zdrojů z důvodu přebytku kapacit pramenišť a v nedávných letech značnému poklesu specifické potřeby vody. Je navrženo pouze několik výhledových propojení jednotlivých SV s cílem využít stávající neplně využívané prameniště pro jiný systém s nedostatkem vody. Tato opatření jsou však podmíněna značným rozvojem v příslušných regionech a jejich realizace se předpokládá až v dlouhodobém výhledu. Z plánu tak vyplývá, že v řešeném období do r. 2015, a zřejmě ani v dlouhodobějším výhledu, nebude v zájmovém území požadavek na další zdroje pitné vody. Předpokládaný rozvoj jednotlivých oblastí lze řešit ze stávajících zdrojů nebo propojením na sousední SV. V plánu není počítáno s výhledovým využitím řešených lokalit akumulace povrchových vod Žeravice, Penčice nebo Zábeštní Lhota. Ani v popisu obecních systémů Žeravice, Penčice, Zábeštní Lhota, Čekyně a Lhotka není o těchto lokalitách žádná zmínka. U všech lokalit se uvádí, že na jejich území není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou. V širším zájmovém území je zásobování vodou zajišťováno prostřednictvím SV Přerov, který je zásoben ze 2 zdrojů: Tovačov-Troubky a Brodek u Přerova. Novým záložním zdrojem bude přivaděč OOV, na který bude možné v případě potřeby SV Přerov propojit. Po tomto propojení tak bude SV Přerov spolu s SV Lipník a Hranice tvořit velký vodárenský systém okresu Přerov. Využití koncepce přívodu vody ze systému OOV řeší s maximálním provozním zajištěním a stálou kvalitou vody, včetně
dalšího možného rozvoje, problémy v zásobování na Přerovsku. Řešení umožňuje odstavení problémových zdrojů nebo zdrojů vyžadujících nákladné rekonstrukce. Navržené řešení umožňuje pod stálým tlakem gravitačně zásobovat stávajícím systémem Hranice přes Lipník až do Přerova. Nový systém vyžaduje pouze minimální nároky na výstavbu nových řadů, objektů apod. Kapacita stávajících zdrojů SV Přerov je i v případě neuvažování funkčního prameniště Brodek dostatečná. V rámci dlouhodobého výhledu není navrženo posílení zdrojů. Stávající zdroje včetně napojeni na systém OOV poskytuji dostatečnou kapacitu pro další rozvoj Přerova a širokého okolí. 5) Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje, 03/2007 Hodnocení se provádí nad plochou povodí významných toků, tzv. srážko-odtokových oblastí. Sledované povodí Olešnice je zahrnuto do SO oblasti Morava po soutok s Hanou - levobřežní část. Z provedeného hodnocení oblastí s urychleným odtokem srážkových vod vychází zájmové území jako relativně bezpečné, v pořadí nejohroženějších SO oblastí je na 14. místě ze 17 posuzovaných. Určité rizikové faktory jsou indikovány pouze ve 3 katastrálních územích v povodí Olešnice, ovšem pouze v jediné charakteristice: vysoký podíl zemědělské orné půdy - 90% a více. Průměrný sklon území je zde však jen 0,4-1,2, a tedy hluboko pod hranicí 5, kdy hrozí nebezpečí urychleného odtoku. Míra akumulace se posuzuje ve dvou směrech - z hlediska hodnoty akumulačního součinitele (podíl akumulačního prostoru současných i výhledových nádrží a poldrů k průměrnému ročnímu odtoku) a z hlediska doby zdržení kulminace stoleté povodně při její transformaci v nádržích - opět s uvážením stávajících i výhledových nádrží a poldrů. Vypočtená hodnota akumulačního součinitele činí pro současné nádrže 3,5% a je tak třetí nejvyšší ze 13 posuzovaných oblastí, u výhledových nádrží vychází hodnota 9,5% a je rovněž třetí nejvyšší. V úvahu se přitom berou hájené nádrže Zábešní Lhota, Žeravice a Penčice. Co se týče doby zpoždění kulminace stoleté povodně, ta vychází pro stávající nádrže na 6 hod. a pro potenciální nádrže v hájených lokalitách na dalších 32 hod. Objektivní požadovaná doba zpoždění je přitom 36 hodin. Z toho vyplývá, že pro ideální účinnost protipovodňové ochrany by bylo zapotřebí vybudovat ještě nějaké další nádrže. V relativním porovnání s ostatními SO oblastmi však vychází posuzovaná oblast opět jako třetí nejlepší ze 13 posuzovaných. Na většině ostatních oblastí totiž nepřesahuje skutečná doba zpoždění cca 5-6% z požadované doby. Tím se jen potvrzuje známá skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je výrazný nedostatek velkých nádrží, které by mohly poskytnout potřebné akumulační a retenční objemy k účinnému řízení odtoku. Z uvedených údajů vyplývá, že v povodí Olešnice se v současné době nejeví naléhavá potřeba vybudování další vodní nádrže. Pro ideální možnost řízení odtoku z povodí by bylo v budoucnu vhodné uvažovat s nádrží v profilu Žeravice, ovšem vzhledem k tomu, že v ostatních částech oblasti povodí Moravy jsou možnosti řízení odtoku vesměs ještě horší než v posuzovaném povodí Olešnice, jeví se tato budoucnost jako velmi vzdálená. 6) Návrh Plánu oblasti povodí Moravy, 06/2008 V plánu je shromážděna řada plošných, liniových i bodových charakteristik, které jsou vztaženy na základní plošné jednotky - vodní útvary (VÚ) povrchových vod. Všechny tři posuzované nádrže leží ve VÚ M055 - Olešnice po ústí do toku Morávka-náhon. Z hlediska závlah je ve VÚ M055 evidována 1 závlahová stavba u obce Tršice dokončená v r. 1988. Zdrojem vody je nedaleká nádrž Tršice. Plocha závlahy 505,6 ha představuje plošné zastoupení ve VÚ 4,8%. Průměrný podíl plochy závlah v celé oblasti povodí je 1,04%, přičemž v 80% VÚ nejsou evidovány žádné závlahy. Je velice pravděpodobné, že většina z evidovaných závlah se v současné době neprovozuje (neprovádí se žádná aktualizace evidence). V rámci předchozí etapy POP Moravy byl v dokumentu Návrh předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami [13] řešen i významný problém Závlahy pro pěstování chmele. Zástupce Svazu pěstitelů chmele ve stanovisku uvádí, že pro celou plochu Tršické oblasti bude min. roční spotřeba vody cca 1 mil. m 3 vody a že je důležité budování nových nádrží pro zavlažování. Řešené hájené lokality se nachází ve středu této oblasti pěstování chmele. Aktualizované oficiální stanovisko Svazu k posuzovaným výhledovým nádržím se zpracovateli předkládané dokumentace nepodařilo zajistit. Neoficiální vyjádření zástupce Svazu však je, v rozporu s předchozím stanoviskem, že VN Žeravice není nutná. Slíbené stanovisko k VN Zábeštní Lhota zpracovatel neobdržel. Při stanovení útvarů s napjatou vodohospodářskou bilancí byly hodnoceny VÚ z hlediska nedostatku
vody pro vodoprávně povolené užívání vody a zejména z hlediska vlivů ohrožujících dodržení minimálních zůstatkových průtoků v tocích. V posuzovaném VÚ nejsou evidovány žádné průmyslové odběry a pouze jeden odběr podzemní vody pro zásobování pitnou vodou (Lhotka). Tento odběr je relativně malý (cca 6,5 l/s) ve srovnání s vodností páteřního toku a nezpůsobuje žádné problémy ve VH bilanci. Žádné nároky na odběr vody pro závlahy nejsou v bilanci evidovány. Ve VÚ M055 nehrozí riziko urychleného odtoku (v tabulce obcí ohrožených urychleným odtokem nefiguruje žádná obec z VÚ M055). Co se týče míry umělé akumulace, je ve VÚ identifikováno 7 nádrží s plochou nad 1 ha, z nichž největší je nádrž Tršice s plochou 10,3 ha a celkovým objemem 670 tis. m 3. Ostatní nádrže jsou běžné rybníky podstatně menší velikosti. Celkový zásobní objem všech nádrží se odhaduje na 442 tis. m 3 a představuje tak 2,9% průměrného ročního odtoku. To je mírně podprůměrná hodnota, průměr v rámci oblasti povodí činí 3,8%, ovšem medián příslušné řady je jen 0,4%. V pořadí VÚ s nejvyšším akumulačním součinitelem je tak předmětný VÚ na 28. místě ze 184 hodnocených. Přirozené akumulační schopnosti povodí jsou potom vyjádřeny poměrem průtoků Q a /Q 330, který je v daném případě vyčíslen hodnotou 4,09. To je poměrně příznivá hodnota ve srovnání s ostatními VÚ, kde je průměr 6,5 a medián 6,75. Přitom nižší hodnota znamená lepší akumulační schopnosti. V pořadí VÚ od nejlepších po nejhorší zaujímá posuzovaný VÚ 35. místo ze 184. Jako oblasti s nedostatečnou mírou akumulace se definují VÚ, které mají vysokou hodnotu Q a /Q 330 a současně nízké procento akumulace v nádržích. Mezi takové tedy VÚ M055 nepatří. Ve VÚ M055 jsou vymezena následující tři zastavěná území nedostatečně chráněná před povodněmi: Kokory, Brodek u Přerova, Citov. Lze shrnout, že z hlediska PPO je v povodí Olešnice jedna větší nádrž Tršice a 6 menších rybníků. Nádrž Tršice je situována poměrně vysoko v povodí, takže je schopna ovládat jen asi 20 % jeho plochy, potažmo i průtoku. Jejím převažujícím účelem je odběr vody pro závlahu, retenční účinek při povodních je podružný a vzhledem k výše uvedenému i málo významný. S ohledem na provedená hodnocení se potřeba vybudování nové nádrže v profilu Žeravice v současné době nejeví jako aktuální, i když by zřejmě mohla pomoci při PPO obcí ohrožených povodněmi - ať už jako běžná nádrž s odpovídajícím retenčním objemem nebo jako poldr. Takové řešení PPO je však obvykle velmi nákladné a lepším i levnějším řešením by zde zřejmě byl komplex lokálních protipovodňových opatření. 7) Studie odtokových poměrů toku Olešnice, 12/2000 Z analýzy území vyplývá, že obce v hodnoceném úseku Olešnice nejsou významně ohroženy povodněmi. K větším rozlivům dochází převážně v extravilánu, zatímco v intravilánu dochází pouze k omezeným rozlivům. Technická opatření k ochraně zastavěného území tak nejsou významného rozsahu. Zastavěné části se Olešnice v zájmovém území dotýká v obcích Žeravice, Penčice, Tršice, Daskabát a Velký Újezd. Zásah úpravou v zastavěné části obce v plném rozsahu je navržený v obci Penčice. Všechny úseky toku v intravilánu se navrhuje upravovat na Q 50. Kromě opatření k ochraně zástavby před povodněmi jsou součástí studie i opatření ke zvýšení retence povrchových vod v krajině (protierozní meze, travnaté a vsakovací pásy atd.) a omezení odtoku velkých vod. Zvláště významná opatření z hlediska retence vody v území jsou navrhované suché nádrže SN1 - Žeravice a SN2 - Lazníky. Zatímco z hlediska řešené problematiky hájených lokalit nemá SN1 Žeravice velký význam (situovaná před chatovou oblastí Kokory, max. hloubka 2,0 m, retenční prostor 104 tis. m 3 ), zvláště významná je navrhovaná SN2 Lazníky, která je řešena ve stejné lokalitě jako dosud hájená lokalita Zábeštní Lhota. Ze studie nevyplývá jakýkoliv vztah mezi oběma nádržemi ve studii není o VN Zábeštní Lhota, jako hájené lokalitě s určitým režimem územní ochrany, jakákoliv zmínka. Je však zřejmé, že SN2 Lazníky vychází z řešení nádrže Zábeštní Lhota obě jsou zasazeny do stejné lokality, pouze přehradní profil je u SN2 posunut více proti toku (viz obr. 11). Z porovnání parametrů vyplývá, že celkový navrhovaný objem VN Zábeštní Lhota je 3x větší a zatopená plocha 2,5x větší, než u SN2 Lazníky. Transformací povodňové vlny SN2 Lazníky by došlo k omezení průtoku velkých vod pod soutokem Olešnice s Říkou (v Říce bude dosaženo při průtoku Q 100 snížení o 5,5 m 3 /sec). Ke zvýšení retence vody v povodí se dále navrhuje zavést jiný režim provozu VN Tršice se zachycením přívalových vod nádrží se sníženou hladinou o 2,0 m k ochraně zástavby Olešnice v km 12,5 17,5. Na závěr je třeba konstatovat, že žádná ze tří lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod v zájmovém území (Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice) není ve studii odtokových poměrů Olešnice nejen posuzována, ale ani jakkoliv zmíněna.
8) Odhad objemu nádrží potřebného pro kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické změny, 11/2005 Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim na území ČR. Základním důsledkem bude pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne do roku 2050 v případě optimistického scénáře EC1L na úroveň 80-94 % a v případě pesimistického scénáře EC2H na úroveň 57-86 % vůči nezměněnému klimatu. Sezónní chod odtoku bude klimatickou změnou také ovlivněn. V letní sezóně bude celkový odtok v roce 2050 o 10-20 % (EC1L), resp. o 30-40 % (EC2H) menší než ve 20. století. V zimních měsících bude naopak odtok větší. Minima odtoku klesají v některém měsíci pod polovinu původní hodnoty. Účinek klimatické změny na minimální průtoky bude tedy velmi významný a indikuje ohrožení zásobní funkce vodních zdrojů, které nemají dostatečnou akumulaci pro překrytí období sucha. Jednou z mála možností, jak řešit předpokládaný nedostatek vody, je výstavba vodních nádrží, které umožní vodu potřebnou ke kompenzaci průtoků akumulovat a při průtokové depresi nadlepšit průtoky na stav před klimatickou změnou. Byly posouzeny objemy výhledových nádrží s ohledem na předpokládanou klimatickou změnu. Pro modelování v povodí Moravy byly použity časové řady pouze z let 1971-1990 (dřívější data nebyla k dispozici), ve kterých se nevyskytla tak extrémní suchá období jako ve 30. a 40. letech 20. století. Výsledky výpočtů objemů potřebných pro kompenzaci poklesu odtoku proto nedosahují tak velkých hodnot jako v povodí Labe a jsou tak méně reprezentativní. Na základě porovnání vlivu délky použitých časových řad na výsledky se předpokládá, že v povodí Moravy by podobně jako v povodí Labe největší rozdíl deficitů místo stanovených průměrných 41 mm přesahoval hodnotu 100 mm. Vypočtená hodnota celkového potřebného objemu nádrží v povodí Moravy je 1249 mil. m 3, přičemž celkový objem všech výhledových nádrží je 2674 mil. m 3. Předpokládá se, že při použití delších řad by se došlo k větším objemům potřebným na částečnou kompenzaci poklesu odtoku. Za účelem stanovení hodnot založených na reálných dlouhodobějších časových řadách meteorologických a hydrologických pozorování byl proveden upřesňující výpočet Povodím Moravy, jehož shrnutí je náplní následujícího textu. 9) Oblast povodí Moravy Lokality akumulace povrchových vod, Vliv klimatických změn, 2/2006 Dokument řeší bilanci možností kompenzace poklesu odtoku vlivem klimatické změny pro lokality doporučené expertní komisí k územnímu hájení. Bilance nebyla prováděna pro lokality evidované. Pro výslednou bilanci bylo počítáno pouze se 40 lokalitami. Z porovnání oblastí povodí Moravy a Dyje vyplývá, že celkový objem je u výhledových lokalit oblasti povodí Moravy (1307,95 mil. m 3 ) mnohonásobně vyšší než u lokalit oblasti povodí Dyje (439,81 mil. m 3 ). Je to způsobeno faktem, že oblast povodí Moravy má v současné době velmi malou retenční schopnost (malý počet nádrží). Z hlediska řešené problematiky byla do výpočtu zahrnuta pouze lokalita Žeravice (Zábeštní Lhota a Penčice byly komisí byly přeřazeny mezi evidované lokality). VN Žeravice je ve výpočtu uvažována v rámci dílčího povodí Morava po Strážnici. Přestože počet doporučených lokalit je zde poměrně vysoký (15) je celková výhledová akumulace vody v těchto lokalitách nízká (pouze 151,43 mil. m 3 ). Poměr akumulace k ploše povodí B je tak pouze 33,00 mm. Vzhledem k tomu, že vypočtená nejvyšší možná potřeba vody A nabývá hodnoty 42,50 mm vychází pro toto dílčí povodí i nízká hodnota poměru B/A nejnižší v oblasti povodí Moravy. Z tohoto poměru výhledové potřeby a akumulace vyplývá, že při naplnění pesimistických scénářů klimatické změny může být celková akumulační schopnost dílčího povodí střední a dolní Moravy v budoucnu nedostatečná, a to i s uvažováním výhledových lokalit zahrnutých do výpočtu. Výsledky těchto výpočtů naznačují, přestože mají pouze indikativní hodnotu, že je vhodné v souladu s principem předběžné opatrnosti ponechat v tomto povodí v režimu územního hájení co nejvíce doporučených lokalit výhledové akumulace povrchových vod. A to i s ohledem na známou skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je nejnižší míra akumulace odtoku v nádržích ze všech oblastí povodí v rámci celé ČR.
8.2 Shrnutí potenciálních účinků a hlavních účelů výhledových vodních nádrží 8.2.1 Zásobní funkce účel vodárenský Zásobování Olomouckého kraje pitnou vodou je na dobré úrovni, jak z hlediska počtu napojených obyvatel a kvality vody, tak i technického a koncepčního řešení. V rámci velkých systémů skupinových vodovodů (SV) se nepředpokládá ani v dlouhodobém výhledu posilování zdrojů z důvodu přebytku kapacit pramenišť a značného poklesu specifické potřeby vody v posledních cca 15 letech. Předpokládaný rozvoj jednotlivých oblastí lze řešit ze stávajících zdrojů nebo propojením na sousední SV. Zásobování vodou v širším zájmovém území hájených lokalit je zajišťováno prostřednictvím SV Přerov, jehož současné zdroje jsou dostatečně kapacitní (Tovačov-Troubky, Brodek u Přerova). Novým záložním zdrojem je přivaděč ostravského oblastního vodovodu (OOV), na který bude možné v případě potřeby SV Přerov propojit. Využití koncepce přívodu vody ze systému OOV řeší s maximálním provozním zajištěním a stálou, velmi dobrou kvalitou vody veškeré výhledové požadavky na zásobování regionu. Řešení umožňuje pod stálým tlakem gravitačně zásobovat oblast od Hranic přes Lipník až do Přerova s minimálními náklady na úpravu současného systému. Stávající zdroje, vč. napojení na systém OOV, tak poskytují dostatečnou kapacitu pro další rozvoj širokého zájmového území a ani v dlouhodobém výhledu není uvažováno s jejich posílením. S výhledovým využitím hájených lokalit akumulace povrchových vod Žeravice, Penčice a Zábeštní Lhota není v koncepčních dokumentech počítáno. S ohledem na výše uvedené se při současných znalostech tyto výhledové vodní nádrže nejeví jako potřebné pro vodárenské účely. 8.2.2 Zásobní funkce odběry pro průmysl a závlahy Ve vodohospodářské bilanci, sestavované státním podnikem Povodí Moravy, nejsou v zájmové oblasti evidovány žádné průmyslové odběry ani jakékoliv požadavky na odběr vody pro závlahy. Informace o závlahách jsou vedeny v evidenci ZVHS, která je ovšem zastaralá, neboť provozovatelé závlah nejsou povinni o nich poskytovat aktuální údaje. Je velice pravděpodobné, že většina z evidovaných závlah se v současné době neprovozuje. Podle sdělení pracovníků ZVHS, Povodí Moravy, Zemědělské agentury a vodoprávního úřadu Olomouckého kraje se v širším zájmovém území v současnosti neprovozuje žádná závlahová stavba a to ani jediná evidována u obce Tršice z r. 1988. Rovněž prognóza budoucích požadavků na zemědělské závlahy neexistuje a není k dispozici u žádného z uvedených subjektů. Jediný požadavek na závlahy byl formulován v Návrhu předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami [13] jako významný problém Závlahy pro pěstování chmele. Zástupce Svazu pěstitelů chmele ve stanovisku z 27.9.2007 uvádí, že závlaha je a do budoucna bude pro pěstování chmele stále důležitější, kdy pro plochu Tršické oblasti bude min. roční spotřeba vody cca 1 mil. m 3, a proto je důležité budování nových nádrží pro zavlažování. Řešené hájené lokality Žeravice, Penčice a Zábeštní Lhota se přitom nachází ve středu této oblasti pěstování chmele. Pro účely této dokumentace však Svaz pěstitelů chmele toto stanovisko nepotvrdil. Neoficiální vyjádření zástupce Svazu je, že VN Žeravice není nutná. Slíbené stanovisko k VN Zábeštní Lhota zpracovatel neobdržel. S ohledem na výše uvedené je obtížné stanovit budoucí požadavky na zemědělské závlahy. Na základě vyhodnocení současného stavu lze konstatovat, že v krátkodobém a střednědobém výhledu nebudou pravděpodobně žádné významné požadavky na odběry vody pro potřeby závlah ani průmyslu. Prognóza pro dlouhodobé období je nejistá. Pokud by nedošlo k naplnění scénářů klimatických změn, lze předpokládat, že při současných klimatických poměrech nevzrostou dramaticky požadavky na odběry užitkové vody ani v dlouhodobém výhledu. Je pravděpodobné, že tyto požadavky bude možné pokrýt i z jiných zdrojů, než jsou hodnocené výhledové nádrže Žeravice, Penčice a Zábeštní Lhota. 8.2.3 Zásobní funkce účel ekologický, nadlepšování minimálních průtoků Povodí Olešnice patří mezi povodí málo ovlivněné vodohospodářským užíváním vod. Při vyhodnocování vodohospodářské bilance a stanovení toků s napjatou bilancí bylo povodí hodnoceno z hlediska nedostatku vody pro vodoprávně povolené užívání a zejména z hlediska vlivů ohrožujících dodržení minimálních zůstatkových průtoků v tocích. Ve VH bilanci nejsou evidovány žádné významné
nároky na odběry vody pro průmysl nebo závlahy a pouze jeden odběr podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou (VaK Přerov Lhotka ÚV). Tento odběr je relativně malý (cca 6,5 l/s) a ve srovnání s vodností páteřního toku nezpůsobuje žádné problémy ve VH bilanci. Rovněž ovlivnění hydrologických poměrů v toku manipulací na vodní nádrži Tršice a šesti malých rybnících je zanedbatelné. V povodí nejsou žádné převody vody ani hydroenergetické stavby, které by mohly negativně ovlivňovat minimální průtoky v tocích s dopadem na říční ekosystémy. Lze konstatovat, že hydrologické poměry v toku jsou víceméně přirozené, podstatně neovlivněné užíváním vod odběry, vypouštěním, manipulací či jinými antropogenními vlivy. Jinými slovy, ekologické funkce toku a na tok navazující ekosystémy nejsou z hlediska průtokových poměrů významně ovlivněny lidskou činností. Za této situace se tak jeví funkce nadlepšování přirozených minimálních průtoků v období sucha jako funkce podružná a pouze doplňková k hlavnímu účelu případné vodní nádrže. Jiná situace by ovšem nastala v případě naplnění scénářů klimatické změny, při kterých by došlo k podstatnému ovlivnění vodního režimu a poklesu průměrného odtoku z povodí, zvláště v letních měsících. Účinek klimatické změny na minimální průtoky v tocích by tak mohl být velmi významný, s reálným ovlivněním ekosystémů vázaných na vodní prostředí. Potřeba nádrží k zajištění minimálních průtoků pro podporu a zachování biologického života toků a navazujících údolních niv by se tak mohla ukázat jako zásadní. 8.2.4 Účel ochranný, protipovodňový Z hlediska protipovodňové ochrany (PPO) je v povodí Olešnice jedna větší nádrž Tršice a šest menších rybníků o zanedbatelném účinku. Nádrž Tršice je situována poměrně vysoko v povodí, takže je schopna ovládat jen asi 20 % jeho plochy, potažmo i průtoku. Jejím převažujícím účelem je odběr vody pro závlahy, retenční účinek při povodních je podružný a vzhledem k výše uvedenému i málo významný. Ve studii odtokových poměrů Olešnice se ke zvýšení retenčního účinku navrhuje zavést jiný režim provozu nádrže se zachycením přívalových vod při snížené hladině o 2,0 m. Ani tak ovšem nebude protipovodňový účinek významný. Pro ideální účinnost protipovodňové ochrany a možnost řízení odtoku z povodí (zvýšení akumulačního součinitele a doby zdržení kulminace stoleté povodně) by bylo vhodné mít v povodí ještě jednu nádrž o přiměřeném retenčním objemu. V porovnání s ostatními územími oblasti povodí Moravy však vychází posuzovaná oblast relativně dobře v ostatních částech oblasti jsou možnosti řízení odtoku vesměs ještě horší. Tím se jen potvrzuje známá skutečnost, že v oblasti povodí Moravy je výrazný nedostatek dostatečně velkých nádrží, které by mohly poskytnout potřebné akumulační a retenční objemy k účinnému řízení odtoku. Celou oblast povodí Moravy tak lze v současnosti považovat z hlediska hospodaření s vodou za neregulovatelnou. Porovnáním s ostatními povodími v ČR v ní vychází míra akumulace odtoku výrazně podprůměrná nejnižší ze všech oblastí povodí. V kontextu celé oblasti povodí Moravy se tak v povodí Olešnice v současné době nejeví naléhavá potřeba vybudování další vodní nádrže, i když by mohla pomoci při protipovodňové ochraně obcí ohrožených povodněmi - ať už jako běžná nádrž s odpovídajícím retenčním objemem nebo jako poldr. Takové řešení PPO je však obvykle velmi nákladné a lepším i levnějším řešením by zde zřejmě byl komplex lokálních protipovodňových opatření. Rovněž účinek nádrže při řízení odtoku z povodí na ovlivnění průtoků v nižších částech oblasti pod soutokem s Moravou není natolik významný, aby se jím mohla obhájit potřeba budování nové nádrže. V současné době ovšem nejsou dostatečně podrobně prozkoumány a vybilancovány potřeby, které mohou v blízké nebo vzdálenější budoucnosti vzniknout v důsledku očekávané klimatické změny. Před závazným rozhodnutím o ponechání nebo vyřazení profilů Žeravice a Zábeštní Lhota v/ze seznamu hájených lokalit by bylo vhodné zajistit odpovídající podrobnější podklady týkající se této problematiky. Variantou k vodním nádržím by se mohla stát suchá nádrž v profilu Zábeštní Lhota, která by zlepšila podmínky pro efektivní provedení následných liniových PPO podél toku Olešnice a Říky k ochraně zastavěného území obcí. Podle studie odtokových poměrů Olešnice by došlo transformací povodňové vlny suchou nádrží Lazníky (přibližně v profilu Zábeštní Lhoty) k významnému omezení průtoku velkých vod pod soutokem Olešnice s Říkou (při snížení průtoků v Říce o 5,5 m 3 /sec při Q 100 ). Tato okolnost by umožnila přizpůsobit návrhový průtok pro všechna opatření v úseku Olešnice pod soutokem s Říkou.
8.2.5 Ostatní účely Veškeré případné další účely posuzovaných výhledových nádrží (jako účel energetický, rekreační, rybochovný a další) by byly účely sekundárními a pouze doplňkovými k hlavnímu účelu nádrže. O jejich vhodnosti a potřebnosti má smysl uvažovat pouze ve vztahu k převažujícímu hlavnímu účelu a až po rozhodnutí o potřebnosti příslušné vodní nádrže. 8.3 Souhrnné vyhodnocení 8.3.1 Shrnutí hlavních závěrů V předchozí kap. 8.2 bylo provedeno hodnocení jednotlivých účinků a hlavních účelů posuzovaných výhledových nádrží Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice, ze kterého vyplývají následující závěry: Zásobní funkce účel vodárenský: Zásobování pitnou vodou v širším zájmovém území i v celém kraji je na dobré úrovni koncepčního řešení. Stávající zdroje poskytují dostatečnou kapacitu pro další rozvoj regionu a ani v dlouhodobém výhledu není uvažováno s jejich posílením. Za tohoto stavu se výhledové vodní nádrže nejeví jako potřebné pro vodárenské účely. Zásobní funkce odběry pro průmysl a závlahy: Ve vodohospodářské bilanci nejsou v zájmové oblasti evidovány žádné odběry pro průmysl ani závlahy. Prognóza budoucího vývoje těchto odběrů neexistuje, ale nepředpokládá se jejich výrazný růst. Nejistá je prognóza u závlah chmele, vzhledem k nekonzistentním stanoviskům Svazu pěstitelů chmele. Celkově lze předpokládat, že v krátkodobém a střednědobém výhledu nedojde k významné změně požadavků na odběry vody pro potřeby závlah a průmyslu. Pokud nedojde k naplnění scénářů klimatické změny, lze předpokládat, že požadavky na odběry nevzrostou dramaticky ani v dlouhodobém výhledu. Je pravděpodobné, že tyto požadavky bude možné pokrýt i z jiných zdrojů, než jsou hodnocené výhledové nádrže. Zásobní funkce účel ekologický, asanační: Hydrologické poměry v toku jsou víceméně přirozené, podstatně neovlivněné užíváním vod. Nejsou ohroženy ekologické funkce toku a na tok navazující ekosystémy. Funkce nadlepšování přirozených minimálních průtoků v období sucha se tak jeví jako podružná a pouze doplňková k hlavnímu účelu případné vodní nádrže. Účel ochranný, protipovodňový: Pro ideální účinnost protipovodňové ochrany a možnost řízení odtoku z povodí by bylo vhodné mít v povodí ještě jednu nádrž o přiměřeném retenčním objemu. V porovnání s ostatními územími oblasti povodí Moravy však vychází sledované povodí relativně dobře v ostatních částech oblasti jsou možnosti řízení odtoku vesměs ještě horší (míra akumulace odtoku v oblasti povodí Moravy je nejnižší ze všech oblastí povodí v ČR). V kontextu celé oblasti se tak v povodí Olešnice v současnosti nejeví naléhavá potřeba vybudování další vodní nádrže. Protipovodňovou ochranu zde lze zajistit komplexem lokálních opatření, případně v kombinaci se suchou nádrží v profilu Zábeštní Lhota. Ostatní účely: Případné další účely posuzovaných výhledových nádrží (energetický, rekreační, rybochovný a další) by byly účely sekundárními a pouze doplňkovými k hlavnímu účelu nádrže. O jejich vhodnosti a potřebnosti má smysl uvažovat pouze ve vztahu k převažujícímu hlavnímu účelu a až po rozhodnutí o potřebnosti příslušné vodní nádrže. Závěrečné zhodnocení vodohospodářských účinků a potřebnosti nové nádrže Z provedeného shrnutí vyplývá, že se v současné době nejeví vybudování nové vodní nádrže v povodí Olešnice jako potřebné. Z rozboru jednotlivých vodohospodářských účinků případné nádrže vyplývá, že tyto účinky nejsou bezprostředně potřebné a lze je zajistit z jiných zdrojů (odběry pitné a užitkové vody), jinými prostředky (protipovodňová opatření), nebo že nejsou dostatečně významné pro budování nádrže (nadlepšování průtoků, ostatní účely). Z vyhodnocení současné situace a vývojových trendů lze usuzovat, že ani ve střednědobém, případně dlouhodobém výhledu nenastanou natolik zásadní změny ve využívání vod a požadavcích na ochranu před jejich negativními účinky, které by odůvodnily potřebu výstavby nové nádrže.
8.3.2 Územní hájení a vliv klimatické změny Vliv předpokládané klimatické změny Výše uvedená prognóza potřebnosti nové nádrže byla učiněna na základě extrapolace současného vývoje užívání vody s předpokladem nezměněných přírodních podmínek (hydrologických a klimatických poměrů) a nezahrnuje dopad možné klimatické změny, která by mohla v příštích 50ti až 100 letech zásadním způsobem ovlivnit stávající poměry. Při takto změněných okrajových podmínkách je velmi obtížné provádět prognózy budoucího vývoje, zvláště když lze jen odhadovat rozsah, charakter a dynamiku těchto změn. Z rozboru dokumentů zabývajících se klimatickou změnou vyplývá, že může dojít k podstatnému ovlivnění vodního režimu všech povodí v ČR s poklesem průměrného odtoku, větší rozkolísaností průtoků a častějším výskytem extrémních průtokových situací (sucha a povodní). Účinek na minimální průtoky může být velmi významný, ohrožující zásobní funkce těch vodních zdrojů, které nemají dostatečnou akumulaci pro překrytí období sucha. Vodní nádrže budou mít snížením průtoků a zvýšením výparu nižší schopnost zabezpečovat a vyrovnávat odběry. Povodí s výraznými akumulačními prostory ve formě zásob podzemní vody nebo vodních nádrží budou vůči dopadům změny klimatu odolnější. V důsledku poklesu dlouhodobých průměrných průtoků v tocích dojde navíc ke zhoršení jakosti vody, protože koncentrace látkového znečištění a objem vypouštěných odpadních vod se výrazně nezmění. Z výpočtů provedených v [5] a [15] vyplývá, že v případě naplnění pesimistických scénářů klimatické změny může být celková akumulační schopnost dílčího povodí střední a dolní Moravy, jehož součástí je i povodí Olešnice, v budoucnu nedostatečná, a to i s uvažováním většiny výhledových lokalit. Výsledky těchto výpočtů naznačují, že je vhodné, v souladu s principem předběžné opatrnosti, ponechat v tomto dílčím povodí v režimu územního hájení co nejširší spektrum lokalit výhledové akumulace povrchových vod tak, aby budoucí generace měly možnost v případě naléhavé potřeby rozhodnout o jejich způsobu využití a optimální variantě řešení negativních účinků sucha a povodní. Cíle územního hájení lokalit akumulace povrchových vod Principem územního hájení těchto lokalit akumulace povrchových vod je jejich ochrana zaměřená proti poškození nebo zničení jedinečných přírodních podmínek každé lokality pro její vodohospodářské využití v budoucnu. Obecnou zásadou ochrany je nepřipustit takové činnosti, které by svými důsledky mohly výhledové využití vodních zdrojů znemožnit nebo výrazně ztížit. Existuje pouze omezený počet lokalit hydrologicky, morfologicky a geologicky vhodných pro zajištění budoucích potřeb společnosti a je veřejným zájmem společnosti zajistit, aby nedocházelo k jejich postupnému a nevratnému znehodnocování tak, jako se to již v minulosti v řadě případů stalo. Cílem je ochránit omezené vodní bohatství České republiky, kdy vodní zdroje jsou téměř výhradně závislé na atmosférických srážkách spadlých na našem území. V případě naplnění nepříznivých projevů klimatických změn budou mít příští generace omezené možnosti posílení vodních zdrojů a ochrany před negativními účinky extrémních klimatických jevů. Dostatečně kapacitní zdroje kvalitní vody jsou přitom elementárním předpokladem pro každou lidskou činnost, a tím i pro zajištění kvality života a trvale udržitelného rozvoje společnosti. Dlouhodobým cílem České republiky je postupně se přizpůsobit předpokládané změně klimatu. Vhodným přizpůsobením lze minimalizovat rizika zranitelnosti relevantních sektorů a minimalizovat náklady způsobené negativními vlivy změny klimatu. Režim územního hájení lokalit akumulace povrchových vod Územní hájení lokalit je navrhováno v méně přísném režimu než v minulosti. Limity omezující využití území umožní běžný rozvoj obcí výstavbu bytových objektů a rodinných domů, občanské vybavenosti a služeb, lokální infrastruktury a inženýrských sítí. Vyloučeny budou pouze investice nadmístního významu. V návrhu PHP ČR byly uvedeny činnosti, které nebudou v lokalitách povoleny: a) umisťovat stavby technické a dopravní infrastruktury mezinárodního, republikového a jiného nadmístního významu, b) umisťovat stavby a zařízení pro průmysl, energetiku, zemědělství, těžbu nerostů a další stavby, zařízení a činnosti, které by mohly narušit geologické a morfologické poměry v přehradním profilu nebo nepříznivě ovlivnit využití plochy zátopy a to jak samotnou stavbou, terénními úpravami, tak jejich provozem (např. skládky zvláštních a nebezpečných odpadů, odkaliště atd.).
Aktualizace počtu a rozsahu hájených lokalit, podmínky jejich využití V Plánu hlavních povodí ČR, schváleném usnesením vlády ČR v 05/2007, je uvedeno, že lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod může být využito v rámci adaptačních opatření ke zmírnění negativních dopadů klimatických změn až po vyčerpání možností přírodě blízkých opatření a potvrzení nepříznivého vývoje změny klimatu. Opatření bude možné realizovat až po přezkoumání převažujícího veřejného zájmu, změnou využití území při aktualizaci územně plánovací dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod bude podléhat pravidelnému přezkoumání a aktualizaci v návaznosti na zpřesňování prognóz vývoje klimatické změny. Scénáře opatření a dopadu změny klimatu se budou postupně upřesňovat na základě komplexních studií v jednotlivých povodích, srovnávajících potenciál a efektivnost různých řešení. Hájené parametry nádrží přitom nelze považovat za definitivní - vymezené plochy stanovují maximální rozsah území k hájení. Při budoucím rozhodování o využití lokality, které podle aktuální potřeby zhodnotí budoucí generace, dojde ke konkrétnímu posouzení všech podmínek a dopadů, které může vyústit v návrh využití lokality v menším rozsahu. Některé z výše uvedených zásad byly převzaty ze Stanoviska hlavních pořizovatelů PHP ČR, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, k připomínkám k seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (viz příloha 8). 8.3.3 Závěrečné doporučení Ze souhrnného vyhodnocení vodohospodářských účinků výhledových vodních nádrží Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice vyplývá, že v současnosti se nejeví vybudování další vodní nádrže v povodí Olešnice jako potřebné. V případě, že nedojde k naplnění scénářů předpovídané klimatické změny, lze na základě vyhodnocení vývojových trendů očekávat, že ani ve střednědobém, a zřejmě ani dlouhodobém výhledu nenastanou natolik zásadní změny v užívání vod, které by odůvodnily potřebnost budování nové vodní nádrže. Z vyhodnocení problematiky očekávané klimatické změny na základě dostupných aktuálních podkladů vyplývá, že možný dopad na vodní hospodářství ČR může být při naplnění pesimistických scénářů zásadní s výrazným poklesem průměrného odtoku z většiny povodí, zvýšenou extremitou průtokových situací s častým výskytem sucha a povodní, zhoršením jakosti vody, ohrožením zásobní funkce vodních zdrojů s dopadem na všechny druhy užívání vod a zachování ekosystémů a biologického života toků. Z dostupných analýz rovněž vyplývá, že i dílčí povodí střední a dolní Moravy, jehož součástí je i povodí Olešnice, může být v budoucnu významně dotčeno klimatickou změnou, a to především z důvodu velmi nízké míry akumulace odtoku v celém povodí způsobené nedostatkem nádrží o dostatečně velkém zásobním a retenčním prostoru. Pro budoucí rozhodování při řešení konkrétních vodohospodářských problémů bude velmi důležité mít k dispozici široké spektrum možných opatření pro částečnou eliminaci projevů změn klimatu. Jedině komplexem všech možných opatření, tj. přírodě blízkých opatření v kombinaci s budováním vybraných nádrží (suchých i vodních) v konkrétních povodích nejkritičtěji ohrožených změnami, bude možné účinně reagovat na aktuální potřeby. Z tohoto hlediska je nezbytné zachovat pro příští generace co nejširší počet lokalit výhledové akumulace o různých charakteristikách a v co největším počtu povodí tak, aby budoucí navrhovaná opatření mohla být co nejlépe optimalizována a mohla být nalezena nejefektivnější řešení pro každý region. Jedině tak bude možné čelit změnám přírodních podmínek, ať už budou jakkoliv významné. Ve světle těchto prognóz možných důsledků předpokládaných klimatických změn a s přihlédnutím k principu předběžné opatrnosti ve vodním hospodářství, doporučujeme postupovat v otázkách územního hájení posuzovaných výhledových vodních nádrží Žeravice, Zábeštní Lhota a Penčice následovně:
1) Lokalita výhledové vodní nádrže Žeravice S ohledem na možnost snížení nepříznivých důsledků očekávaných změn klimatu doporučujeme zachovat územní hájení této lokality za účelem její ochrany proti znehodnocení pro potřeby budoucích generací. Předkládanou studií bylo doloženo, že za stávajících klimatických poměrů nenastane potřeba budování vodní nádrže Žeravice, pravděpodobně ani v dlouhodobém časovém horizontu. Vzhledem k této skutečnosti by měla být územní ochrana lokality zajištěna v nejmírnějším možném režimu hájení s tím, že případné vodohospodářské využití lokality bude zvažováno až po průkazném potvrzení existence klimatických změn a jejich negativních dopadů na vodní hospodářství v širším zájmovém území a celém regionu. Předpokládá se, že tato situace nenastane v nejbližších několika desetiletích. Lokalita by mohla být využita až po prokázaném vyčerpání ostatních vhodných opatření, především přírodě blízkých, a po rozhodnutí o převažujícím veřejném zájmu podle platné legislativy. Doporučujeme stanovení takových limitů využití území, které žádným způsobem neomezí běžný rozvoj dotčených obcí a městských částí Přerova Lhotky u Přerova, Žeravic, Čekyně, Penčic a Penčiček, s výjimkou realizace staveb nadmístního významu (specifikovaných blíže v předchozí kapitole 8.3.2), které by zásadními změnami v území znemožnily budoucí využití lokality. V tomto smyslu může hájení lokality přispět k ochraně území před jinými záměry a aktivitami s negativním dopadem na hodnotné přírodní prostředí lokality (např. před těžbou nerostných surovin, umístěním průmyslových areálů, skládek apod.). S ohledem na vysoký počet stávajících objektů dotčených případnou zátopou, ať už rodinných domů, chat, občanské vybavenosti nebo objektů dopravní a technické infrastruktury, je velmi nepravděpodobné, že by se někdy uvažovalo o realizaci vodní nádrže ve velké variantě. V případě budoucího rozhodování o možném využití lokality bude nutné postupovat na základě variantní komplexní studie proveditelnosti zahrnující analýzu nákladů a přínosů, vč. socioekonomické analýzy dopadů na obyvatelstvo a zastavěná území obcí. Lze předpokládat, že na základě porovnání potenciálu a efektivnosti jednotlivých variant a reálných možností v území (s ohledem na ochranu obyvatel) bude vyhodnocena jako optimální řešení varianta menší nádrže minimalizující dopad na zastavěná území obcí (zvláště ploch bydlení a veřejné vybavenosti) především v městských částech Přerova Penčicích, Penčičkách a Čekyni. Jako možná varianta k vodní nádrži Žeravice se rovněž nabízí nádrž Zábeštní Lhota. Má sice výrazně menší celkový objem, zato však není spojena s negativním dopadem na zastavěná území obcí. Rozbor výhod a nevýhod této lokality je proveden níže. 2) Lokalita výhledové vodní nádrže Zábeštní Lhota Doporučujeme zachovat územní hájení lokality Zábeštní Lhota. Lokalita se nachází v nezastavěném údolí Říky a jejího levostranného přítoku Ztraceného potoku a má pouze minimální dopad na přilehlé obce. Profil hráze se nachází cca 500 m od vnějšího obvodu obce Zábeštní Lhota (vzdušnou čarou přes kopec Dlouhá), konec vzdutí v údolí Říky sahá k vnějšímu obvodu obce Lazníky směrem k obecní ČOV, která by nebyla dotčena. Zátopou může být dotčeno hřiště a nezastavěné pozemky na hranici obce. Lokalita není ani v konfliktu s žádným chráněným územím. Lokalita může mít významný účinek na snížení povodňových průtoků v Říce a následně Olešnici. Variantou k vodní nádrži by se mohla stát i suchá nádrž. Podle studie odtokových poměrů Olešnice by došlo transformací povodňové vlny suchou nádrží (při menším retenčním objemu než u vodní nádrže) ke snížení průtoků v Říce o 5,5 m 3 /sec při Q 100. Tato okolnost by zlepšila podmínky pro efektivní provedení protipovodňových opatření podél toku Olešnice a Říky k ochraně zastavěného území obcí. O převažujícím účelu nádrže by bylo rozhodnuto až v případě potřeby zajištění příslušné funkce. U vodní nádrže se nabízí víceúčelové využití s funkcí zásobní, ochrannou, rekreační, případně další. Nevýhodou nádrže je její malý objem (celkový ovladatelný - 2,80 mil. m 3, zásobní - 2,52 mil. m 3 ) a z toho plynoucí omezené možnosti jejího využití. 3) Lokalita výhledové vodní nádrže Penčice Doporučujeme ponechat lokalitu Penčice mezi evidovanými, územně nehájenými nádržemi. Vodní nádrž v lokalitě Penčice je menší variantou výhledové nádrže Žeravice s výrazným dopadem na obce Penčice a Penčičky při získání pouze malého zásobního objemu nádrže. V posunutém profilu
hráze za zastavěným územím obce Penčice nejsou tak vhodné morfologické poměry jako v uvažovaném přehradním profilu. Reálné možnosti využití lokality v odsunuté poloze za zastavěným územím by bylo vhodné prověřit samostatnou studií. Další postup při aktualizaci seznamu hájených lokalit Předkládaná dokumentace slouží jako doporučení k dalším rozvahám před závazným rozhodnutím o ponechání nebo vyřazení profilů Žeravice a Zábeštní Lhota v/ze seznamu hájených lokalit. Dosud jsou obě nádrže územně hájeny na základě platného Směrného vodohospodářského plánu ČR (Publikace SVP č. 34 Vodní nádrže z roku 1988). V současné době probíhá proces aktualizace tohoto seznamu územně hájených lokalit. V Plánu hlavních povodí ČR, schváleném usnesením vlády ČR v 05/2007, se k této problematice v kapitole 2.3.9. uvádí: Do poloviny roku 2009 aktualizovat na principu předběžné opatrnosti stávající systém územní ochrany lokalit hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod v dlouhodobém výhledu, jako jednoho z adaptačních opatření na očekávané klimatické změny v příštích 50ti až 100 letech, které se mohou projevit zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Pro tento účel novelizovat institut vodního zákona (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) doplněním o oblasti vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod se stanovením regulativů územní ochrany a zmocněním k vyhlášení těchto lokalit nařízením vlády účinným nejpozději do doby schválení plánů oblastí povodí. Při přípravě seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod přihlédnout k socioekonomickým důsledkům územního hájení a projednání s dotčenými kraji a obcemi. Z PHP ČR vyplývají úkoly pro ministerstva, ostatní ústřední správní úřady a ostatní subjekty, vydané Ministerstvem zemědělství po dohodě s Ministerstvem životního prostředí jako rozpis úkolů. V závazné části je pod pořadovým číslem 20 vedeno jako úkol zajištění uvedené kap. 2.3.9. Nositelem úkolu je MZe ve spolupráci s MŽP, kraji, správci povodí, krajskými úřady a dotčenými obcemi s termínem splnění do schválení plánů oblastí povodí do 22.12.2009. Problematika území chráněných pro akumulaci povrchových vod byla dále upravena legislativně v 28a novely vodního zákona 181/2008 Sb. ze dne 24. dubna 2008: 28a Území chráněná pro akumulaci povrchových vod (1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod. (2) Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje. V Brně, říjen 2008 Ing. Roman Hanák Ing. Jan Sehnal