ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Elektrotechnická fakulta Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Psychologické aspekty tvorby týmů Psychological aspects of team creation Bakalářská práce Studijní program: Softwarové technologie a management Studijní obor: Manažerská informatika Vedoucí práce: Ing. Pavel Náplava Barbora Zamazalová Praha 2012
zadání
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě uvedených pramenů (projekty, softwarové zdroje, atd.) a uvedené literatury. Nemám námitky proti použití tohoto školního díla ve smyslu 60 zákona č. 121/2000 Sb., o autorských právech a právech souvisejících, ve smyslu pozdějších znění tohoto zákona. V Praze dne Podpis:
Poděkování Děkuji vedoucímu své práce, p. Ing. Pavlu Náplavovi, za jeho trpělivé, vstřícné a odborné vedení a za připomínky, podněty a spoustu cenných rad, které mi poskytl v průběhu práce na BP. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a nejbližším, kteří mě podporovali po celou dobu studia.
Abstrakt: Má práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a praktickou část. V rámci teoretické části je obsažena teorie osobnosti a vývoj typologií osobnosti. Hlavním prvkem teoretické části je typologie MBTI a charakteristiky osobnostních typů. Praktická část obsahuje statistiky výsledků studentů a rozbor možností využití MBTI při výuce. Studentům ČVUT FEL a ČVUT FIT, kteří absolvují jeden z předmětů Informační systémy nebo Tvorba informačních systémů, byly za začátku semestru zadány osobnostní dotazníky a testy týmových rolí. Na jejich základě byli rozděleni do týmů, ve kterých vypracovávali úvodní studii k projektu, který jim byl zadán. Má práce určuje, zda složení osobnostních typů v týmu má vliv na efektivitu práce a zda je MBTI pro tvorbu studentských týmů, případně určuje jiné možné využití. vhodným nástrojem Abstract: My work is divided into two parts theoretical and practical part. The theoretical part includes the development of personality theory and personality typology. The basic element theoretical part is the MBTI typology and characteristics of personality types. The practical part contains statistics of students results and analysis of usage the MBTI typology in education. In the beginning of the semester, Test of team roles and personality test were given to students, who attended one of selected subjects (Information systems or Creating of information systems). Based on obtained results, they were divided into teams. Members of teams worked together on creation of Feasibility study. My work determined if the combination of different personality types in team affects its efficiency and the MBTI is the appropriate tool for student s team creation. Klíčová slova: osobnost, typologie osobnosti, sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik, introverze, extraverze, osobnostní charakteristiky, MBTI, týmové role, osobnostní typ, preferenční páry 5
Obsah Úvod... 8 1. Vývoj typologie osobnosti... 9 1.1 Galénova teorie... 9 1.2 Wundtův systém... 9 1.3 Carl Gustav Jung... 10 1.4 MBTI... 10 2. Teorie osobnosti... 11 2.1 Teorie osobnosti podle Allporta a Maddiho... 11 2.2 Tři aspekty osobnosti... 11 2.3 Osobnostní rozdíly a jejich zdroje... 12 2.3.1 Dědičnost... 12 2.3.2 Kultura... 13 2.3.3 Rodina... 13 2.3.4 Ostatní... 13 3. Typologie MBTI... 14 3.1 Užití MBTI... 14 3.2 Osobnostní dotazník... 15 3.3 Preferenční páry osobnostních charakteristik v systému MBTI... 18 3.3.1 Intuice Smysly (N-S)... 20 3.3.2 Myšlení Cítění (T-F)... 21 3.3.3 Extraverze Introverze (E-I)... 22 3.3.4 Usuzování Vnímání (J-P)... 23 3.4 Šestnáct osobnostních typů... 25 4. Praktické využití při výuce... 27 4.1 Pravidla předmětů... 27 4.2 Sběr a zpracování dat... 28 4.2.1 Vyhodnocování dotazníků... 28 4.2.2 Názory studentů... 29 4.3 Výsledky dotazníků... 30 4.4 Poměr jednotlivých osobnostních typů... 30 4.4.1 Fakulta Elektrotechnická... 31 4.4.2 Fakulta Informačních Technologií... 32 4.5 Preferenční páry... 33 6
4.5.1 Intuice Smysly (N-S)... 33 4.5.2 Myšlení Cítění (T-F)... 33 4.5.3 Extraverze Introverze (E-I)... 34 4.5.4 Usuzování Vnímání (P-J)... 34 4.6 Kognitivní styly... 34 4.6.1 Kognitivní styl ST... 35 4.6.2 Kognitivní styl NT... 35 4.7 Tvorba týmů podle MBTI... 35 4.8 Ideální složení týmu podle MBTI... 36 4.9 Z-model... 38 4.10 Další využití MBTI při výuce... 42 Závěr... 43 Seznam obrázků, grafů a tabulek... 44 Zdroje... 45 Obsah přiloženého CD... 46 Přílohy... 1 Seznam grafů... 1 Příloha č. 1: Osobnostní dotazník Typologie MBTI... 1 Příloha 2: Statistické výsledky - grafy... 9 7
Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila Psychologické aspekty tvorby týmů. Práce dále rozšiřuje semestrální projekt na téma Problematika tvorby týmů, který vznikl jako teoretický podklad pro tuto bakalářskou práci. Obsah práce je rozdělen na dvě části teoretickou, která má za cíl uvést do problematiky a ve které definuji pojmy osobnost, typologie a podrobněji se zabývám typologií MBTI, protože tvoří základ pro druhou část. Ta byla prakticky zaměřená a mým úkolem bylo zanalyzovat data, shromážděná v průběhu semestru. Na základě teoretických znalostí a zjištěných poznatků určuji, zda je tato typologie vhodný nástroj pro tvorbu týmů v rámci výuky předmětů A7B16INS (Fakulta Elektrotechnická) a BI-TIS (Fakulta Informačních Technologií). Typologie MBTI je užitečný nástroj, jehož využití by mohlo být prospěšné i pro podporu výuky. Dalším mým cílem bylo stanovit možnosti využití této typologie, v čemž vidím i hlavní přínos své práce. Téma práce jsem si vybrala kvůli svému zájmu o daný problém. Sama jsem totiž předmět Y16INS na FEL absolvovala a tato problematika mě zaujala. Dalším důvodem je, že téma je zaměřené na psychologii, která mne zajímá. Během vyhodnocování studentských prací a v rámci zpracovávání osobnostních dotazníků jsem spolupracovala s kolegou Tomášem Jedličkou. Na jeho práci se později v textu odkazuji. 8
1. Vývoj typologie osobnosti Přestože se člověk od člověka velmi liší, pokoušíme se lidi klasifikovat a dělit na nějaké skupiny, pro které jsou typické určité společné vlastnosti. Výsledek pak nazýváme typologií. V této kapitole se věnuji vývoji osobnostních typologií, protože je zajímavé, kam až sahají jejich počátky a jak se vyvíjely. 1.1 Galénova teorie První typologie osobnosti se připisuje řeckému lékaři Galénovi, přestože s ní přišel jako první Hippokratés 11. Rozlišoval čtyři temperamenty podle toho, jak převažovaly základní tělní tekutiny. Máme tedy tyto 4 typy: pokud převažuje krev, mluvíme o sangvinickém temperamentu. Jestliže je v převaze vazký hlen, jedná se o flegmatika. Žluč odpovídá cholerické povaze a tzv. černá žluč převažuje u melancholiků. Říká se, že tyto čtyři tekutiny odpovídaly 4 základním elementům: vzduchu, vodě, ohni a zemi. Charakteristiky pro tyto 4 typy osobností pokládám za víc než známé, přesto je zde ve zkratce uvedu. Sangvinik je společenský, veselý člověk, optimistický, dobrosrdečný, vřelý a živě reagující. Oproti tomu melancholik je pesimistický, má sklony ke smutku, je přecitlivělý, velice těžko se přizpůsobuje a nic se mu nelíbí. Flegmatik je klidný, je velmi těžké ho vyvést z míry. Často se zdá, že je až lhostejný, netečný, neemotivní a zpravidla předvídatelný. Na druhé straně stojí cholerik, který se nechá velice snadno tzv. vytočit, je vzteklý a prchlivý. Galénova teorie však pojímá lidské typy kategoriálně, což znamená, že člověk musí úplně patřit do jednoho z těchto typů a smíšení typy nesmějí existovat. Přesto však tato teorie významně ovlivnila psychologické myšlení. Přejal ji například německý filozof Immanuel Kant, který žil až o několik století později. 1.2 Wundtův systém Wilhelm Wundt do vývoje typologie osobnosti přispěl názorem, že člověk být od všeho trochu. Tímto se tedy jako první postavil proti kategoriálnímu členění lidské osobnosti. Jeho teorie vycházela z toho, že 2 ze 4 již zmíněných typů (sangvinik a cholerik) představují vysokou emocionalitu a druhé dva (melancholik a flegmatik) nízkou. Rozlišoval také změnitelnost (cholerik a sangvinik) a nezměnitelnost (melancholik a flegmatik). Wundtův systém tedy umožňuje osobnosti umístit do 4 kvadrantů, jak můžete vidět na obr. 1. 1 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 11 9
Obrázek 1: Wundtův systém 2 1.3 Carl Gustav Jung Pro mou práci byl asi nejvýznamnější osobností ve vývoji typologie švýcarský psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung. Když byl mladý, byl chráněncem a žákem Sigmunda Freuda. Jak je známo, Freudova teorie je založena na předpokladu, že většina lidského snažení vychází z neuspokojených sexuálních pudů. Jung toto tvrzení pokládal za omezené, protože si uvědomoval, že lidská osobnost do sebe zahrnovala mnohem více než touhu po slasti, například touhu po moci a ovládání, umění se adaptovat a vyrovnat se svým okolím. Postupem času došel k teorii, že se rodíme se čtyřmi základními psychickými rysy. Osobnostní typ je potom formován jejich vzájemnou souhrou. Lidé se tedy navzájem liší, i když mají totožný soubor instinktů, tzv. archetypů, které je pohánějí zevnitř 3. Důležité jsou naše preference, sklony k tomu, čemu dáváme přednost, tedy jak fungujeme. Vytvořil tak dimenzionální pojetí osobnosti. Charakteristiky lidské osobnosti tedy situuje do souřadnic určitého prostoru, podle míry přítomnosti či intenzity působení určitých činitelů. Tím se dostáváme k MBTI - indikátor osobnostních typů vytvořený I. Myersovou a K. Briggsovou na základě této Jungovy teorie. 1.4 MBTI Již bylo zmíněno, že MBTI, neboli Myers-Briggs Type Indicator, je indikátor osobnostních typů vytvořený I. Myersovou a K. Briggsovou. Tyto dvě ženy, matka s dcerou, vytvořily první prakticky použitelný nástroj. První zárodek dotazníku vznikl v roce 1953, byl kritikou ovšem zcela odsouzen, protože ani jedna z žen neměla formální psychologické vzdělání. Postupem času, jak na dotazníku obě ženy usilovně pracovaly, zdokonalovaly ho a testovaly, však metoda 2 ZAMAZALOVÁ, B.: Problematika tvorby týmů. Semestrální projekt, Praha, 2010, str.6 3 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 14 10
dosáhla obrovského úspěchu. Výsledky těchto šetření jsou totiž pokládány za průkazné a spolehlivé. Touto typologií se budu zabývat v dalších kapitolách, protože je základem pro praktickou část. 2. Teorie osobnosti Existuje nepřeberné množství definicí, a dokonce existují i psychologické směry, které pojem a samu existenci osobnosti úplně popírají. Formálně a systematicky se však studiem osobnosti zabývá psychologie. V této kapitole uvádím několik důležitých pohledů na pojem osobnost. 2.1 Teorie osobnosti podle Allporta a Maddiho Jednou z nejčastěji používaných a uváděných definic je pojetí Gordona Allporta 4. Lidské chování má podle něj dvě stránky: adaptivní a expresivní. Osobnost jedince je tvořena souborem centrálních determinant, které určují každý tento aspekt. Adaptivní stránka se projevuje zvenčí dovnitř, naopak expresivní zevnitř ven. Podle Allporta musí být zákony psychologie schopny vysvětlit a předvídat vývoj a chování konkrétního jedince, kterého zvolíme náhodným způsobem. Například manažer pracuje s lidmi, musí proto umět chápat a vysvětlit si jejich chování lépe než jiní a musí být schopen předvídat jejich chování. Salvatore Maddi, který spolupracoval s G. Allportem, definoval osobnost takto: Osobnost je stabilní množina charakteristik a sklonů, která určuje ty společné rysy a rozdílnosti v psychologickém chování, myšlení, cítění a činech lidí z hlediska časové kontinuity, které nelze snadno pochopit jako pouhý sociální výsledek sociálních a biologických tlaků. Tato definice nám říká, že teorie osobnosti je obecnou teorií chování. To znamená, že vliv osobnosti se neomezuje pouze na některá chování, situace nebo na jisté lidi. 2.2 Tři aspekty osobnosti Český psycholog Pavel Říčan, specializující se na oblasti psychologie osobnosti, definuje osobnost takto: Osobnost je individuum chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím. 4 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 19 11
Podle něj, psychologie zkoumá lidské individuum jako celek, jako strukturu jeho psychofyziologických funkcí. Integrace je tzv. aspekt, představuje stabilní a trvalou složku osobnosti. Přesto to však nikdy není dokonalý a dokončený stav, ale stálý pohyb směřující k dokonalejší a vyváženější jednotce. Druhým aspektem je zmíněná interakce. To znamená, že člověk je neustále ve styku interakci s prostředím okolo sebe. Na fyziologické úrovni se jedná o výměnu látek, metabolismus a na psychologické úrovni o získávání informací, způsob chování, city atd. Zkráceně, jen mezi lidmi a ve styku s nimi se utváří, roste a udržuje lidská osobnost. Třetím pohled se na osobnost dívá jako na směřování k cílům, které před něj klade společnost. Jako cíle se dají chápat úkoly, nebo možnosti, ty si navíc člověk může vytvářet sám a stavět se tak proti společnosti. Ve zkratce řečeno člověk se snaží nějakým způsobem seberealizovat a bere při tom v úvahu své okolí. 2.3 Osobnostní rozdíly a jejich zdroje Důležitou otázkou v psychologii je, co působí na formování osobnosti více zda vrozený faktor - dědičnost, nebo získané faktory, prostředí a výchova. Určitě každá tato složka hraje ve vývoji jedince důležitou roli, protože ve výsledku vznikne jednotlivec, unikátní osobnost, která je přece v některých ohledech stejná jako všichni. Proto bych se na některé tyto veličiny chtěla zaměřit podrobněji. 2.3.1 Dědičnost Dědičnost, jak je známo, ovlivňuje především fyzické znaky, jako barvu očí, vlasů, postavu apod. Jak je to ale s vlivem na osobnost? Z výzkumů jednovaječných dvojčat (mají totiž prakticky stejnou genetickou výbavu, protože vznikla rozdvojením již oplodněného vajíčka, a bylo proto nejjednodušší srovnávat dvojčata, který byla vychovávána společně a srovnávat výsledky s dvojčaty, která byla vychovávána odděleně) vyplynulo několik závěrů. V první řadě, dědičnost je pouze jakýsi potenciál, který se dál rozvíjí až výchovou a vlivem prostředí. Abychom porozuměli určité osobnosti, musíme brát v potaz obě dvě její složky jak složku genetickou, tak tu získanou výchovou a jejich vzájemnou interakci. Na závěr je třeba dodat, že dědičnost určuje rozpětí možností vývojových charakteristik, a teprve v takto vymezeném rámci je potom nejvýznamnějším prvkem vliv prostředí. 12
2.3.2 Kultura Různé společnosti mají různé zvyky, způsoby, jakými organizují svůj život. Pokud se člověk narodí například v Indii, je jasné, že jeho osobnost se bude utvářet jinak, než kdyby se narodil v Evropě. Kultura má tedy na osobnost významný vliv. Je však nutné připomenout, že v rámci jedné kultury mohou existovat velmi velké rozdíly mezi jejími jednotlivými příslušníky. Jako příklad mohu opět uvést Indii, kde je zaveden kastovní systém. Život v jednotlivých kastách je naprosto odlišný, přesto se však na Indii díváme jako na jednu kulturu. 2.3.3 Rodina Prvotní socializační skupinou je pro člověka již od dětství právě rodina 5. Především rodiče mají obrovský vliv na rozvoj osobnosti dítěte, ale i širší rodina, jako prarodiče, sourozenci rodičů a jejich děti, hrají velikou roli. Nejvíc však osobnosti dítěte ovlivňují právě rodiče a to v následujících třech oblastech: Prostřednictvím svého chování vytvářejí rodiče situace, které v dětech vyvolávají určit typy chování. Fungují jako modely chování, vzory, jimiž jsou děti většinou velmi silně ovlivňovány zpravidla pozitivně, takže se s nimi identifikují a přejímají je, popř. negativně a pak je odmítají. Jednání rodičů výběrově odměňuje a postihuje určité druhy chování 6. Mezi další faktory řadíme socioekonomický statut rodiny, její velikost, náboženské vyznání, vzdělání rodiny atd. Je například zřejmé, že jedináčci jsou vychováváni jinak než děti v početných rodinách. Stejně tak má velký vliv pořadí, ve kterém se dítě narodilo. Z hlediska osobnostních charakteristik bylo například zjištěno, že prvorozené děti mají sklony k tomu vnímat svět jako více uspořádaný a předvídatelný. Z jiných výzkumů se například můžeme dozvědět, že mladší sestry starších bratrů bývají zpravidla lepšími manželkami atp. 2.3.4 Ostatní Jako další faktory mohu uvést skupinovou příslušnost, životní zkušenosti a situaci. 5 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 23 6 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 23-24 13
3. Typologie MBTI V této kapitole bych se ráda podrobněji zaměřila na typologii MBTI, protože je na ní postavena teoretická část práce. Indikátor typu Myers-Briggs, založený na Jungově teorii osobnosti, definuje jako základní dimenze extraverzi-introverzi, které se značí písmeny E a I. Dále jsou to myšlení-cítění, zkráceně T a F. Intuice-smysly jsou označovány písmeny N a S, nakonec usuzování-vnímání, pro které byly vybrány zkratky J a P. MBTI je tedy kombinací těchto 4 dimenzí a identifikuje 16 osobnostních typů (osobnostní typ se chápe jako důležitá složka k pochopení týmů). Jde o celosvětově využívaný model pro porozumění osobnosti a pochopení rozdílů mezi lidmi. Je používán mnoha společnostmi pro zlepšení efektivity svých pracovníků, například Apple Computer, Honeywell, General Electric či McDonald s. Odhaduje se, že v roce 1986 byl USA pomocí tohoto nástroje stanoven osobnostní typ u více než jednoho a půl milionu lidí, v roce 1990 vzrostlo toto číslo na 2 miliony a z toho 40% z těchto testů připadá na svět byznysu 7. 3.1 Užití MBTI Jak je vidět, typologie MBTI je opravdu populární nástroj. Je to hlavně tím, že výsledky se dají pokládat za průkazné a užitečné nejen z profesního hlediska. Lze říci, že MBTI je prakticky použitelným a respektovaným vodítkem pro vyvážení požadavků určité funkce nebo místa s profilem uchazeče 8. Jeho pomocí se hledají nadřízení a podřízení, kteří si vzájemně sedí, a ideální složení optimálně vyvážených pracovních týmů. Obrovskou výhodou této typologie je, že na rozdíl od jiných nehodnotí, ale popisuje preference, typy zaměření. Neexistují totiž správné nebo špatné odpovědi na otázky, ale lidé reagují různě. Umožní pochopit rozdíly mezi jednotlivými osobami, místo kritiky tedy nabízí vysvětlení, proč spolu někteří lidé nevycházejí a proč jejich vztah nefunguje. MBTI nedělí typy na dobré, lepší, horší a špatné, neohrožuje tedy ničí sebedůvěru a sebeúctu. Žádnou z preferencí nepovažuje za nadřazenou, protože všechny jsou stejně důležité. 7 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 17 8 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 17 14
3.2 Osobnostní dotazník Nejčastější metoda, kterou se zjišťuje v typologii MBTI osobnostní typ, je osobnostní dotazník. V této kapitole je k nalezení ukázka tohoto dotazníku a klíč k vyhodnocení. Mohla bych uvést dotazník celý, ale myslím, že vzhledem k tomu, že má 56 otázek, postačí opravdu pouze část. Zde je tedy výběr několika otázek, které určují naši orientaci a postoj (odkud bereme podněty, podle kterých potom jednáme a rozhodujeme se), tedy rozdělení na extraverzi a introverzi. Celý dotazník je k nalezení v příloze. Dotazník i jeho úryvek jsou převzaty z knihy Michala Čakrta Typologie osobnosti pro manažery. Vyplňování dotazníku samotného je velmi jednoduché, stačí rozdělit 5 bodů mezi dva uvedené výroky podle toho, jak vám vyhovují nebo jsou vám blízké. Pokud vám tedy jedna z odpovědí vyhovuje úplně, dáte jí všech 5 bodů, pokud to tak není, rozdělíte body 2 a 3, či 4 a 1. Důležité je, aby součet bodů byl vždy 5. 1. Rád/a: a. Pracujete sami v tichém prostředí. b. Jste tam, kde se něco děje. 2. Ve společnosti, na večírku apod. se zpravidla bavíte: a. S několika málo lidmi, které dobře znáte. b. S mnoha lidmi, včetně těch, které znáte málo nebo vůbec ne. 3. Na večírcích, ve společnosti: a. Většinou se raději zdržíte déle, protože se tak zpravidla lépe pobavíte. b. Odcházíte co nejdříve, zdržíte se jenom, abyste neurazili, protože vás to vyčerpává. 4. Když zazvoní v kanceláři nebo doma telefon, obvykle: a. To považujete za rušení. b. Nevadí vám ho zvednout. 15
5. Když někam telefonujete: a. Nebojíte se, že na něco zapomenete. b. Připravíte si, co budete říkat. 6. Ve společnosti jiných lidí spíše: a. Začínáte rozhovor sám/sama. b. Přenecháváte iniciativu druhým. 7. Když zazvoní telefon: a. Spěcháte, abyste jej zvedli jako první. b. Doufáte, že jej zvedne někdo jiný. 8. Když vás napadne nová myšlenka, obvykle: a. Pro ni vzplanete. b. Raději o ní hloubáte trochu déle. 9. Jste spíše: a. Ranní ptáče. b. Noční sova. Vyhodnocení dotazníku potom probíhá tak, že body se opíšou do tabulky uspořádané z jednotlivých odpovědí (viz následující strana). 16
I E S N T F J P 2a 2b 1b 1a 3a 3b 4a 5a 5a 5b 6b 6a 7b 7a 8a 9b 9b 9a 10a 10b 11b 11a 12a 12b 13a 13b 14a 14b 15a 15b 16a 16b 17b 17a 18b 18a 19a 19b 20a 20b 21b 21a 22a 22b 24a 24b 23a 23b 26b 26a 25a 25b 27a 27b 28a 28b 29b 29a 30b 30a 32a 32b 31a 31b 33a 33b 34a 34b 35a 35b 36a 36b 37b 37a 38a 38b 40a 40b 39b 39a 43a 43b 42a 42b 41a 42b 44b 44a 45b 45a 47a 47b 48a 48b 46a 46b 49a 49b 50a 50b 52a 52b 53b 53a 54b 54a 51a 51b 56b 56a 55a 55b Tabulka 1: Tabulka vyhodnocení dotazníku Výše se nachází příklad tabulky pro vyhodnocení dotazníku. K jednotlivým otázkám stačí připsat počet bodů, který jim byl přiřazen. Poslední řádek je prázdný, protože je určen pro součty bodů v jednotlivých sloupcích. Podle těchto výsledných součtů se určí skóre pro to konkrétní písmeno, kterému sloupec odpovídá. Pak už stačí porovnat body, které vyšly, a z každé dimenze vzejde převažující typ. Výsledek pak může vypadat například takto: ISTJ. Pro to, abychom pochopili význam tohoto shluku písmen, je potřeba nejprve vysvětlit preferenční páry osobnostních charakteristik a charakterizovat jednotlivé osobnostní typy v systému MBTI. 17
3.3 Preferenční páry osobnostních charakteristik v systému MBTI Typologie MBTI udává 16 osobnostních typů, a to kombinací těchto 4 písmen: Extraverze (E) Introverze (I), Smysly (S) Intuice (N), Myšlení (T z anglického thinking) Cítění (F z anglického feeling) Tyto tři dimenze jsou převzaty z původní Jungovy typologie, kterou Myers a Briggs rozšířily o Vnímání (P perceiving) Usuzování (J judging). Kombinace dvojic dá vzniknout pravděpodobně jednomu z těchto 16 osobnostních typů, které můžete vidět v následující tabulce 9. ISTJ ISFJ INFJ INTJ ISTP ISFP INFP INTP ESTP ESFP ENFP ENTP ESTJ ESFJ ENFJ ENTJ Tabulka 2: 16 Osobnostních typů 10 Ještě než se budu věnovat jednotlivým preferenčním párům, je potřeba říct, co je to preference. Je to vrozený sklon přistupovat k různým situacím určitými způsoby 11. To znamená, že přestože je člověk považován za introverta, může se v některých situacích zachovat extravertně. Vždy převládá jedna, nebo druhá preference, nikdy nemohou existovat vedle sebe. 9 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 36 10 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 36 11 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti. Praha, 2004, str. 22 18
Preference se dají posilovat používáním. To znamená, že pokud někdo často používá k vnímání své smysly, trénuje si je a vyvíjí, postupem času se tedy stanou přesnějšími. Máme tedy 4 základní dimenze, které jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Zaměření Vnější zaměření/ Extraverze Vnitřní zaměření/.. Introverze E I Pro Extraversion v mezinárodní notaci MBTI Pro Introversion v mezinárodní notaci MBTI Funkce Smyslové vnímání/.. Čití Intuitivní vnímání/ Intuice Analytické zpracování/.. Myšlení Citové zpracování/ Cítění S Pro Sensing v mezinárodní notaci MBTI N Pro Intuition v mezinárodní notaci MBTI T Pro Thinking v mezinárodní notaci MBTI F Pro Feeling v mezinárodní notaci MBTI Zaměření Usuzování J Pro Judging v mezinárodní notaci MBTI Vnímání. P Pro Perceiving v mezinárodní notaci MBTI Tabulka 3: Základní dimenze osobnostní typologie 12 Zaměření určuje, jakým směrem a kam budou psychické funkce orientovány. Jejich vzájemná poloha potom určí, která z funkcí bude dominantní a která naopak podřízená. 12 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 38 19
3.3.1 Intuice Smysly (N-S) Tato dvojice spadá mezi funkce vědomostí. Jung definoval funkci jako za různých okolností konstantní psychickou aktivitu, která je plně nezávislá na konkrétních obsazích 13. Smyslové vnímání a intuice jsou dva možné způsoby, jak přijímáme a shromažďujeme informace. Lidé, u kterých převažuje složka smyslového vnímání, obvykle bývají: Konkrétní zajímají se o fakta, nejraději jsou na jim známém území. Realističtí rozum je pro ně nejpřednější, zajímá je pouze to, co je možné. Praktičtí potřebují, aby věci fungovaly a byly k něčemu dobré. Empiričtí učí se zkoušením a prověřováním věcí, tyto poznatky jsou pro ně potom nejpodstatnější; nemají rádi obecné teorie a neověřené hypotézy. Tradicionalističtí netouží po nových věcech. Nemají rádi nové problémy, pokud nemají k dispozici osvědčený způsob, jak se s nimi vypořádat. Přednost dají uplatnění už jednou nabytých zkušeností, než aby získávali nové. Pracují plynule a soustavně a mají jasnou představu, jak dlouho jim bude činnost zhruba trvat. Když se jim věci nečekaně zkomplikují, pociťují nejistotu a netrpělivost. Raději věci další, než aby o nich přemýšleli. Raději slyší konkrétní odpovědi na konkrétní otázky. Pokud nedostanou jasné pokyny, jsou nervózní a necítí se dobře. Zabývají se spíše fakty a čísly než hypotézami a teoriemi. Neradi něco vylepšují, nechají věc tak, jak jsou, pokud fungují. Naprosto věří tomu, co vidí. Naproti tomu intuice nás vybízí k tomu dívat se na věci ne tak, jak jsou, ale jak by mohly být. Intuitivního člověka tedy na rozdíl od smyslového typu zajímají nejprve nápady a možnosti a fakta až v druhé řadě. Osoby s převahou intuice tedy bývají: Abstraktní snaží se uniknout z reality, hledají nové významy a spojení. Nápadití hledají nové způsoby, jak pohlížet na věci a jak je dělat. Odvozující z již existujících znalostí rádi vyvozují nové poznatky a závěry. Teoretičtí důvěřují teoriím, hypotézy jim nevadí. Originální chtějí být nezaměnitelní a jedineční. 13 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti. Praha, 2004, str. 36, citováno dle J. Jacobi 20
Důvěřují intuici, nějakému vnitřnímu hlasu. Při práci neustále pamatují na celkový obraz úlohy a mají před sebou konečnou představu řešení. Dají se poznat již podle mluvy a slovní zásoby (často mají pocit, tušení ), jsou schopni přemýšlet o více věcí najednou a potom se zdá, že jsou duchem nepřítomni. Čas je podle nich relativní veličina. Rádi vtipkují a vymýšlejí slovní hříčky. Bývají si často něčím jisti, ale nevědí proč. Mají rádi nové, ještě nevyřešené problémy a úlohy. Nesnášejí rutinu. 3.3.2 Myšlení Cítění (T-F) Myšlení a cítění se týká použití, hodnocení a zpracování dat a informací. Základní rozdíl mezi těmito dvěma funkcemi je v tom, že myšlení se jako funkce snaží dospět k porozumění skutečnostem vnějšího světa a k adaptaci na něj především racionálními poznávacími prostředky, to je vyvozování pojmových souvislostí a logických důsledků 14. Naproti tomu cítění je postaveno na hodnocení v rozměrech příjemný nepříjemný, dobrý špatný, případně přijetí odmítnutí. Na rozdíl od předchozí dimenze N-S jsou myšlení a cítění označovány jako racionální či poznávací. A jako jediná ze všech preferencí má tato určitou spojitost s pohlavím. Udává se totiž, že asi 60% žen se rozhoduje podle pocitového principu, zatímco 6 mužů z 10 dává přednost myšlení, tedy principy, objektivnost a logiku. Typ, u kterého převažuje cítění, bude mít pravděpodobně tyto vlastnosti: Vciťující se rozhodují se podle toho, jak by se cítili, kdyby byli sami tím druhým člověkem. Soucítící záleží jim na ostatních lidech, tedy rozhodují se i na základě toho, co se líbí či nelíbí ostatním. Přizpůsobivý jsou schopni přijmout postoj pokud ti na tom tak záleží, bude po tvém a já se přizpůsobím. Přijímající tolerují názory ostatních, mají snahu najít v jiných lidech vždy něco dobrého Citlivý nejdříve hledají to, na čem je možní se shodnout. Tito lidé, u kterých převažuje cítění, jsou citliví a vnímaví vůči problémům jiných, mají pocit, že například lásku nelze definovat, jsou schopni vcítit se do postavení jiných a ptát se sami sebe, jak jim asi je. Často se vyhýbají situacím, ve kterých by mohli očekávat negativní reakci 14 ČAKRT, M.: Typologie osobnosti pro manažery. Praha, 2006, str. 48 21
od druhých. Jako správné rozhodnutí jim připadá to, které bere v úvahu pocity a potřeby ostatních. A právě tendence vyhýbat se konfliktům vede často k tomu, že lidé s převažujícím cítěním raději ustoupí ze svého stanoviska a zaujmou takové, které je pro jejich partnery, nadřízené, atd. přijatelnější. Jednají spontánně, umí přesvědčit, a proto jsou často prostředníky a vyjednavači v různých sporech. Myšlení (T) bere v potaz fakta o dané situaci, analyzuje je, a tím se snaží dospět k porozumění skutečnostem vnějšího světa. Podle MBTI lidé, u nichž převažuje tato funkce, mají často tyto vlastnosti: Logičtí rádi se rozhodují neosobně, bezrozporně, pouze zvažují pro a proti. Racionální upřednostňují objektivní a transparentní postupy bez emocí. Tázající se Mají potřebu vyjasnit si věci spoustou otázek. Kritičtí dobrých výsledků lze podle nich dosáhnout tím, že se zdůrazní to, co ještě není dobré, nikoliv chválením toho, co již není potřeba zlepšovat. Neústupní Pokud mají pocit, že mají pravdu, snaží se prosadit a trvají na ní. Lidé s převažujícím myšlením potřebují mít pro své rozhodnutí nějaký logický či analytický podklad. Na první pohled se zdá, že jsou to studené čumáky emočně se příliš neprojevují, vypadá to, jakoby neměli zájem o duševní stavy druhých. Při rozhodování jsou schopni jednat objektivně (a na to jsou patřičně hrdí), zbavit se všech osobních hledisek a to dokonce i v případech, kdy se jedná o jejich vlastní zájmy a prospěchy. Pravda je prostě nejdůležitější. Mají tendenci zpracovávat si postup řešení a hledat optimální metodu. Pečlivě definují omezení, která jsou vlastní danému problému a systematicky hledají další relevantní údaje. V situacích, kdy jiní bývají rozrušení, jedinci s převahou myšlení zachovávají klid. Bývají často konzervativní. 3.3.3 Extraverze Introverze (E-I) Doposud jsem se věnovala ukazatelům psychické charakteristiky člověka. Nyní je ještě třeba stanovit orientaci, zaměření reagování. Na jedné straně může směřovat buďto ven, anebo dovnitř, na druhé straně se projevuje sklon věci uzavírat, nebo je naopak nechat otevřené. Typy zaměření jsou tedy extraverze (E) Introverze (I) a Usuzování (J) Vnímání (P). Na rozdíl od funkčních typů, kterým jsem se věnovala v předchozích podkapitolách, jsou již od narození určeny mnohem jednoznačněji. Z toho vyplývá skutečnost, že svoji dominantní 22