TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA STRUČNÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ A OKOLÍ na základě průzkumu organizací poskytujících sociální služby uskutečněného v květnu a červnu 2006 Vypracovala: Agora Centra Europe, Petra Rezka 12, Praha 4 www.agora-ce.cz červenec 2006

II. Metodologie Komunitní plánování sociálních služeb je založeno na otevřené, aktivní a dobrovolné spolupráci mezi zadavateli (obce, města, regiony atd.), uživateli a poskytovateli sociálních služeb. Otevřenost a aktivní spolupráci lze spatřovat již v samotném složení a práci Řídící skupiny, která za komunitním plánováním sociálních služeb v Novém Městě na Moravě a okolí stojí. Řídící skupina je proporčně složena ze zástupců poskytovatelů, zadavatelů i uživatelů sociálních služeb. Jedním z úkolů Řídící skupiny bylo připravit průzkum poskytovatelů sociálních služeb ve městě a okolí. Odborně a metodicky zajišťovala přípravu průzkumu poskytovatelů Agora CE. Obsahová náplň do značné míry záležela na rozhodnutí Řídící skupiny, která si na svá jednání pozvala i další zástupce poskytovatelů sociálních služeb. Na těchto společných jednáních byl vytvořen jak seznam/přehled poskytovatelů, tak i podrobný dotazník mapující poskytovatele sociálních služeb s ohledem na jejich činnost, poskytované služby, včetně hodnocení kvality, hospodaření i představy o dalším rozvoji. Organizačně zajišťovala průběh průzkumu jako koordinátor projektu ve spolupráci s Řídící skupinou. V průběhu měsíce května a června byl finální dotazník distribuován poskytovatelům, kteří jej posléze vyplněný zasílali zpět. Celkem bylo takto osloveno 14 poskytovatelů. Vzhledem k tomu, že dva poskytovatelé provozují více služeb, vrátilo se nám celkem 16 vyplněných dotazníků. Před samotnou analýzou dat z průzkumu poskytovatelů sociálních služeb v Novém Městě na Moravě a okolí lze proto přijmout následující závěry: A) Řídící skupina identifikovala většinu poskytovatelů služeb na sledovaném území. B) Každému poskytovateli byl doručen podrobný dotazník s tím, že vyplnění dotazníku je dobrovolné. C) Téměř všichni oslovení poskytovatelé dotazník vyplnili, a to nejen za celou organizaci, ale i za jednotlivé služby, které poskytují. Výše uvedené závěry tak poskytují dostatečný základ pro analýzu poskytovatelů sociálních služeb. Analýza poskytovatelů sociálních služeb je jedním z podkladů při tvorbě první verze Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Naším cílem bylo předložit podrobnou analýzu poskytovatelů a dalších zjištěných skutečností. Nepřistoupili jsme proto k formulování priorit a tvorbě doporučení. To má být úkolem jednotlivých pracovních skupin, které jsou k tomuto mnohem povolanější. Celý dokument je dělen na dvě hlavní části: Souhrnné hodnocení poskytovatelů a Podrobný popis jednotlivých skupin poskytovatelů. V souhrnném hodnocení předkládáme všechna data, která mohla být analyzována společně za všechny poskytovatele. V druhé části pak analyzujeme poskytovatele podle skupin, jak je definovala řídící skupina ve Vašem místě. To znamená, že poskytovatele dělíme dle cílových skupin uživatelů (stejně jako jsou děleny pracovní skupiny). 1

III. Souhrnné hodnocení poskytovatelů a poskytovaných služeb Dříve než přistoupíme k samotné analýze poskytovaných služeb, je třeba říci, co je sociální služba a jak je ze zákona vymezena. Sociální službou se rozumí činnost nebo souhrn činností poskytující osobám pomoc v nepříznivé sociální situaci a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.) 1. Sociální služby ustanovuje zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, který přesně definuje jednotlivé typy sociálních služeb. V následujícím přehledu jsou uvedeni poskytovatelé zapojení do výzkumu, včetně typologie poskytovaných služeb s ohledem na ustanovení tohoto zákona. Tabulka1: Přehled poskytovatelů v Novém Městě na Moravě a okolí Poskytovatel Název služby/projektu Charakter služby dle 37-70 zákona o soc. službách 1. Centrum Zdislava Denní stacionář Denní stacionář ( 46) 12. Diecézní charita Brno Oblastní charita Žďár nad Sázavou Sdružení Nové Město na Moravě Charitní ošetřovatelská služba-domácí péče Navazující zdravotnická služba 2. Mateřské centrum Sociálně aktivizační služby pro rodiny Kopretina s dětmi ( 65) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním Hospicová péče v DD, postižením ( 66) LDN a domácnostech 3. Hospicové hnutí Vysočina Související veřejná služba Dobrovolnický program vzdělávání a začleňování dobrovolníků do činností sociálních služeb Související veřejná služba 4. Maneor Dobrovolnické centrum vzdělávání a začleňování Vysočina dobrovolníků do činností sociálních služeb 5. Rekondiční a rehabilitační Sociálně aktivizační služby pro Medicop o.s. onkologický klub pobyty, vzdělávací a seniory a osoby se zdravotním Návrat společenské akce postižením ( 66) 6. Novoměstské sociální služby Pečovatelská služba Pečovatelská služba ( 40) 7. Obec Bobrová Pečovatelská služba Pečovatelská služba ( 40) 8. Obec Fryšava pod Žákovou horou Pečovatelská služba Pečovatelská služba ( 40) 9. Obec Jimramov Pečovatelská služba Pečovatelská služba ( 40) 10. Obec Sněžné Pečovatelská služba v DPS a terénu Pečovatelská služba ( 40) 11. Obec Věcov Pečovatelská služba Pečovatelská služba ( 40) Občanská poradna Nové Město na Moravě Odborné sociální poradenství ( 37) 13. Svaz důchodců ČR základní organizace Nové Město na Poradna pro děti a rodiče EZOP Využívání volného času seniorů 1 Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb, MPSV 2004. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ( 62) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním 2

Moravě postižením ( 66) Svaz tělesně postižených Akce pro členy sdružení místní organizace Sociálně aktivizační služby pro (rekondiční a školící 14. Svaz důchodců ČR základní seniory a osoby se zdravotním pobyty, zájezdy, organizace Nové Město na postižením ( 66) rehabilitace, atd.) Moravě V průzkumu je podchyceno 14 poskytovatelů 13 služeb/zařízení, které poskytují sociální služby definované zákonem o sociálních službách 2. Tři další služby je možné označit jako služby navazující veřejné či zdravotnické. Pokud nebude uvedeno jinak, vycházíme v následující analýze z počtu šestnácti služeb, protože udané tři služby navazující mají silnou vazbu na sociální služby a velkou relevanci pro jejich provoz. III.1. Základní informace o poskytovatelích aneb kdo nám opověděl Průzkumu v rámci Komunitního plánování sociálních služeb se zúčastnila zařízení/organizace poskytující širokou škálu sociálních služeb. Úvodní blok dotazů zjišťoval základní identifikační údaje o jednotlivých organizacích. Právní forma organizace a zřizovatel Mezi poskytovanými službami jsou zastoupeny tři právní formy, a to občanská sdružení, účelová zařízení církví a příspěvkové organizace/organizace zřizované obcí či krajem. Počty jednotlivých právních forem ukazuje následující tabulka. Tabulka 2: Právní forma poskytovatelů sociálních služeb Charakter poskytované služby Počet organizací Počet služeb v rámci organizací Občanské sdružení 6 7 Účelové zařízení církve 1 1 Příspěvková organizace 7 8 Celkem 14 16 S právní formou pochopitelně souvisí i zřizovatel. Nejčastějším zřizovatelem sociálních služeb v Novém Městě na Moravě a okolí jsou občanská sdružení, včetně poboček celostátních svazů. je zřizovatelem dvou služeb a Diecézní charita Brno Oblastní charita Žďár nad Sázavou je zřizovatelem pěti služeb. Významný počet služeb pak zřizují obce v okolí Nového Města na Moravě. Ty jsou výhradně zřizovateli pečovatelských služeb. 2 Přestože Hospicové hnutí Vysočina uvedlo 2 služby, v analýze se s nimi nakládá jako s jedinou, neboť za ně byl vyplněn pouze jeden dotazník. 3

Tabulka 3: Počet sociálních služeb podle typu zřizovatelů organizací Zřizovatel Četnost 2 Obce (Fryšava, Bobrová, Jimramov, Sněžné, Věcov) 5 Diecézní charita Brno Oblastní charita Žďár nad Sázavou 2 Bez vnějšího zřizovatele (občanská sdružení) 7 Celkem 16 Geografická působnost V rámci geografické působnosti je třeba sledovat a) místo/město, kde je služba poskytována, a dále b) místo/město, odkud pocházejí klienti daného zařízení. Největší počet služeb je fyzicky poskytován v Novém Městě na Moravě. Další počty poskytovaných služeb v jednotlivých obcích ukazuje následující graf. Je třeba uvést, že řada služeb je poskytována na více místech zároveň či v jiných než vyjmenovaných obcích, na něž se průzkum soustředil. Graf 1: Místa fyzického poskytování služby Kde je služba fyzicky poskytována? Bobrová Daňkovice Jimramov Sněžné Věcov Radešínská Svratka 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 počet poskytovaných sociálních služeb 4

K tomu, abychom přesně uvedli, kde dochází k poskytování jednotlivých služeb, slouží následující tabulka. Ukazuje místa, kde jsou sociální služby poskytovány: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. Poskytovatel a služba Centrum Zdislava Denní stacionář Diecézní charita Brno Oblastní charita Žďár nad Sázavou Mateřské centrum Kopretina Charitní ošetřovatelská služba-domácí péče Hospicové hnutí Vysočina Hospicová péče v DD, LDN a domácnostech Dobrovolnický program Maneor Dobrovolnické centrum Medicop o.s. onkologický klub Návrat Rekondiční a rehabilitační pobyty, vzdělávací a společenské akce Novoměstské sociální služby Pečovatelská služba Obec Bobrová Pečovatelská služba Obec Fryšava pod Žákovou horou Pečovatelská služba Obec Jimramov Pečovatelská služba Obec Sněžné Pečovatelská služba Obec Věcov Pečovatelská služba Sdružení Občanská poradna Poradna pro děti a rodiče EZOP Svaz důchodců ČR základní organizace Svaz tělesně postižených místní organizace Svaz důchodců ČR základní organizace Místo poskytování služby Radešínská Svratka, Jimramov, Bobrová, Blažkov, Dlouhé, Fryšava, Hlinné, Křídla, Maršovice, Nedvědice, Nová Ves, Olešná, Radešínská Svratka, Radňovice, Rovné, Řečice, Slavkovice, Tři Studně, Veselíčko, Vlachovice, Zubří LDN Buchtův kopec, DD Mitrov, Nové Město na Moravě, Sněžné, Jimramov, Bobrová, Daňkovice, Radňovice, Zubří Bobrová Fryšava pod Žákovou horou Jimramov Sněžné Věcov 5

Důležitá je také informace, odkud jsou klienti, kteří sociální služby v Novém Městě na Moravě a okolí využívají. Následující graf ukazuje, že z celkového počtu 16 služeb je 13 služeb využíváno přímo klienty z Nového Města na Moravě. Stejný počet služeb pak využívají i klienti z okolí. Pouze malý počet služeb je využíván klienty, kteří bydlí jinde než v Novém Městě na Moravě a okolních obcích. Většina služeb bývá využívána lidmi s různou místní příslušností. Graf 2: Využívání služeb dle bydliště klientů 13 13 3 2 a spol. 2 okolní obce nelze určit kraj Vysočina mimo NMnM a okolní obce odjinud Následující tabulka ukazuje detailní rozděluje služby podle toho, jaký podíl klientů, kteří je využívají, pochází přímo z vyjmenovaných obcí, na které byl průzkum zaměřen (, Sněžné, Jimramov, Bobrová, Daňkovice). Tabulka 4: Rozdělení sociálních služeb dle podílu klientů s bydlištěm ve vyjmenovaných obcích Podíl klientů služby s bydlištěm četnost služeb podíl (v %) ve vyjmenovaných obcích 90-100 % klientů 5 31 70-89 % klientů 2 13 50-69 % klientů 3 19 30-49 % klientů 1 6 Menší podíl klientů 5 31 Celkově ve využívání analyzovaných sociálních služeb v Novém Městě na Moravě a okolí převažují klienti mající v této lokalitě bydliště. Služby, u nichž je 90 % a více klientů z tohoto města, tvoří většinu z celkového počtu služeb. Novoměstské sociální služby mají 100 % klientů z tohoto města. Počet zaměstnanců 6

Organizace působící v Novém Městě na Moravě a okolí obecně disponují spíše nižšími počty zaměstnanců. V tomto ohledu jsou jediným velkým zaměstnavatelem Novoměstské sociální služby s třiceti placenými zaměstnanci. Druhým největším, nikoli však již tak velkým zaměstnavatelem je Centrum Zdislava (denní stacionář, jehož zřizovatelem je ) s třinácti zaměstnanci. Významný je zároveň počet služeb, které nemají žádné placené zaměstnance (zejména pobočky celostátních svazů, jež mívají členy, nikoli však zaměstnance) nebo mají pouze jednoho takového zaměstnance (zejména pečovatelské služby v malých obcích). Spíše menší počet zaměstnanců byl shledán u poskytovatelů se statutem občanského sdružení, kteří naopak častěji využívají služeb dobrovolníků. Tabulka 5: Počty zaměstnanců u jednotlivých poskytovaných sociálních služeb Počet zaměstnanců četnost Bez placených zaměstnanců 3 1 zaměstnanec 3 2-5 zaměstnanců 4 6-20 zaměstnanců 5 Více než 20 zaměstnanců 1 Celkový počet zaměstnanců 93 Další tabulka pak ukazuje počty personálu v přímé péči a provozního personálu, a totéž v hodnotách přepočtených úvazků. Je patrné, že počet pracovníků v přímé péči převažuje: v celkovém počtu tvoří 68 % všech zaměstnanců a 78 % v celkovém počtu přepočtených úvazků. Tabulka 6: Počty personálu v přímé péči a provozního personálu Typ personálu Počet pracovníků Součet přepočtených úvazků Personál v přímé péči 59 44 Provozní personál 27 12,5 Celkem 86 56,5 Poznámka: počet zaměstnanců se v obou tabulkách liší, neboť ne všichni poskytovatelé obě otázky zodpověděli. Při poskytování sociálních služeb je také vítána pomoc dobrovolníků, jejichž největší množství najdeme v zařízeních organizace Hospicové hnutí Vysočina (24 dobrovolníků) a Místní organizaci Svazu tělesně postižených (10 dobrovolníků). Devět z celkového počtu 16 služeb dobrovolníky nedisponuje vůbec, což znamená více než polovinu. Dá se říci, že využívanost potenciálu dobrovolnictví není příliš vysoká. Svědčí o tom i srovnání počtu zaměstnanců a dobrovolníků dobrovolníků je téměř dvakrát méně než zaměstnanců. Tento rys se dá považovat za poměrně negativní, protože a) dobrovolníci představují motivovanou pracovní sílu, která neklade nároky z hlediska financí, a b) vytváří vztah členů komunity k sociálním službám a jejich klientům, stimuluje tedy sociální soudržnost. 7

Tabulka 7: Počty dobrovolníků v sociálních službách Počet dobrovolníků Četnost Bez dobrovolníků 9 1-10 dobrovolníků 6 11-20 dobrovolníků 0 Více než 20 dobrovolníků 1 Celkový počet dobrovolníků 47 III.2. Poskytované služby a cílové skupiny Nahlédneme-li na sociální služby poskytované v Novém Městě na Moravě a okolí podle jejich statutu dle zákona o sociálních službách, je patrné, že nejčastěji je v tomto regionu poskytována pečovatelská služba a dále pak sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Tyto dva typy služeb tvoří těžiště poskytovaných sociálních služeb v Novém Městě na Moravě a jeho okolí. Ostatní služby již nejsou současně nabízeny větším počtem poskytovatelů. Většina poskytovatelů v rámci svých činností většinou také poskytuje sociální poradenství, i když je nezmiňuje přímo jako službu. V této souvislosti je třeba zmínit, že zajistit sociální poradenství je/bude dle nového zákona o sociálních službách povinností každého poskytovatele. Dá se však říci, že většina poskytovatelů sociální poradenství již poskytuje víceméně automaticky (často je výkon nějaké služby spojen s poskytnutím detailnějších informací nejen o poskytované službě, ale také o navazujících službách a dalších možnostech pomoci klientovi). V níže uvedeném přehledu jsou přitom u sociálního poradenství zahrnuti pouze ti poskytovatelé, kteří poskytování této služby jednoznačně uvedli. Tabulka 8: Poskytované služby v Novém Městě na Moravě a okolí Typ poskytované služby Četnost Podíl v % 37 Sociální poradenství 1 8 40 Pečovatelská služba 6 46 46 Denní stacionář 1 8 62 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 1 8 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 8 8

Podstatná je taktéž orientace sociálních služeb na klienty dle jejich věku. Analýza ukazuje, že největší počet služeb v Novém Městě na Moravě a okolí je zaměřen na starší věkové skupiny. Počet služeb roste úměrně s věkovými skupinami klientů. Nejméně služeb je orientováno na děti do sedmi let a dá se říci, že celkově je na děti a mládež do osmnácti let zaměřeno poměrně málo služeb. Nejvíce naopak služby využívají klienti ve věku nad 75 let. Pro podrobný pohled viz následující tabulka 9. Tabulka 9: Počty sociálních služeb dle věkových skupin klientů Skupiny klientů služby dle věku Počet služeb pro klienty věkové skupiny Podíl v % do 7 let 1 6 8-15 let 2 13 16-18 let 4 25 19-25 let 6 38 26-29 let 6 50 30-39 let 8 56 40-49 let 9 69 50-59 let 11 63 60-69 let 10 69 70-79 let 11 65 80 let a více 12 75 Dalším aspektem, který je při souhrnném hodnocení všech poskytovaných služeb důležitý, je dělení poskytovaných služeb na (a) rezidenční, (b) ambulantní, (c) terénní a (d) klubové služby. Z tohoto dělení zjistíme, že nejvíce jsou poskytovány služby terénní v domácnostech klientů a v terénu. Čtyři služby jsou poskytovány klubově. Sedm služeb se zařadilo do kategorie jiného typu. Poskytovatelé zde uvedli například poskytování v nízkoprahovém centru (Městské centrum Kopretina, Poradna pro děti a rodiče EZOP), v denním stacionáři (Centrum Zdislava), v rámci pravidelných návštěv klientů (Hospicové hnutí Vysočina) nebo telefonicky, dopisem, elektronickou poštou, v nemocnicích či zařízeních sociální péče (Občanská poradna ). Dále viz tabulka 10. 9

Tabulka 10: Dělení poskytovaných služeb dle jejich charakteru Charakter poskytované služby četnost 3 podíl (v %) Rezidenční služba 3 13 Ambulantní služba 1 6 Služba terénní probíhající v terénu 6 38 Služba terénní probíhající v domácnostech 9 56 Klubová činnost 4 25 Jiný typ 7 44 Poznámka: Součet služeb se nerovná 16 a součet procent se nerovná stu, neboť poskytovatelé mohli logicky uvést více možností. Velmi důležitým hlediskem pro další analýzu jsou cílové skupiny, na které se jednotlivé sociální služby orientují. Průzkumu se zúčastnilo nejvíce těch, kteří poskytují služby zdravotně postiženým (celkem 8 poskytovaných služeb) a seniorům (taktéž 8 poskytovaných služeb). Na tyto skupiny se zaměřuje polovina dotázaných poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatelé mohli samozřejmě uvést více cílových skupin, kterým směřují své služby, a právě kombinace cílové skupiny senioři a zdravotně postižení (eventuelně osoby s kombinovaným postižením) se objevovala velmi často (dvě třetiny služeb pro seniory jsou zároveň využívány i zdravotně postiženými). Podrobnější údaje o cílových skupinách poskytuje následující tabulka. Naopak nejméně služeb se orientuje na nezaměstnané a osoby ohrožené závislostí. Tabulka 11: Cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Poskytované služby orientující se na Cílová skupina danou skupinu klientů Počet Podíl (v %) děti a mládež 6 38 senioři 8 50 osoby s duševním onemocněním 3 19 osoby s mentálním onemocněním 3 19 osoby se zdravotním postižením 8 50 osoby s kombinovaným postižením 4 25 osoby ohrožené závislostí 1 6 osoby v sociální krizi a nouzi 3 19 osoby společensky nepřizpůsobivé 2 13 etnické skupiny 3 19 rodiny 5 31 matky s dětmi 4 25 nezaměstnaní 1 6 jiné 4 25 10

Je ovšem vhodné pohlédnout na potřeby klientů tak, jak je vnímají poskytovatelé sociálních služeb. Jako nejdůležitější potřebu svých klientů vnímají poskytovatelé osobní kontakt a právní poradenství, které uvedlo plných 56 % respondentů a emoční podporu (50 % respondentů). Hned za osobním kontaktem, emoční podporou a vztahy, které patří mezi nejzákladnější lidské potřeby, se objevují potřeby poradenství, ať už sociálního či psychologického, a informovanosti. To naznačuje paralelu s obecným trendem dneška, jímž je rostoucí váha a klíčová role informací v životě člověka. Oblasti sociálních služeb se tato potřeba v žádném případě nevyhýbá. Mezi další podstatné potřeby svých klientů pak poskytovatelé dále řadí náplň volného času. Zřetelně jsou tedy zdůrazňovány psychologické potřeby klientů, fyzické a materiální potřeby zůstávají poněkud v pozadí. Podle pohledu poskytovatelů by pak sociální služby měly nad rámec materiálních aspektů silně naplňovat lidské a nemateriální potřeby klientů. Tabulka 12: Váha jednotlivých aspektů poskytovaných služeb pro klienty podle poskytovatelů Nejdůležitější aspekty sociálních služeb pro uživatele z pohledu poskytovatelů Počet Podíl (v %) osobní kontakt 9 56 právní poradenství 9 56 emoční podpora 8 50 vztahy 7 44 sociální poradenství 7 44 psychologické poradenství 7 44 informovanost 6 38 péče o vlastní osobu 5 31 náplň volného času 4 25 bezpečnost 2 13 ubytování / bydlení 2 13 stravování 2 13 finance 1 6 vedení domácnosti 0 0 zaměstnání 0 0 III.3. Kvalita poskytovaných služeb a její sledování Přestože jsou sociální služby zaměřeny na péči o člověka v mnoha dimenzích, ať už materiálních či psychických, i zde je možno a záhodno mít stanovena kritéria, podle kterých se poměřuje kvalita služby. I sociální služba může být dobrá či špatná, jak z hlediska odborných kritérií, tak z hlediska klientů. Existují proto různé standardy, které jsou prvotním nástrojem měření a managementu kvality sociálních služeb. Pouhé dvě pětiny poskytovaných služeb v Novém Městě na Moravě a okolí mají zavedeny standardy dle MPSV. Dvě třetiny služeb disponují vnitřním systémem sledování kvality poskytovaných služeb a méně než polovina služeb má standardy kvality zavedeny vnitřním řádem. Pouze čtyři služby mají standardy kvality zajištěny dvěma z uvedených způsobů zároveň. Pokud vnímáme standardy MPSV a definici standardů vnitřním řádem jako institucionální a monitorovatelné zajištění kvality, zůstávají v oblasti novoměstských a okolních sociálních služeb jisté rezervy co do počtu služeb, které by 11

kvalitu služeb mohly mít tímto způsobem zajištěny. Je však nutno dodat, že standardy se nevztahují na činnost svazů či zařízení jako kluby důchodců tyto instituce standardy nepotřebují. Tabulka 13: Způsoby hodnocení kvality služby Způsob hodnocení kvality služby Četnost služeb Podíl v % s kladnou odpovědí Existuje vnitřní systém sledování kvality poskytovaných služeb 10 63 Standardy kvality služeb jsou zavedeny podle vnitřního řádu 6 38 Jsou zavedeny standardy služeb podle MPSV 3 19 Jedním ze způsobů zajišťování a udržování kvality sociálních služeb je také zpětná vazba od uživatelů. Klient bývá většinou člověkem, který je schopen poskytovanou službu zhodnotit co do svého očekávání a efektu, jež mu poskytnutá služba přinesla. Zpětnou vazbu pomocí dotazníku si získává čtvrtina služeb, pomocí osobního rozhovoru celé tři čtvrtiny služeb. Oběma způsoby však zároveň získávají zpětnou vazbu pouhé dvě služby. Žádným způsobem nezískávají zpětnou vazbu taktéž dvě služby. Tabulka 14: Formy zjišťování zpětné vazby od uživatelů Formy zjišťování zpětné vazby od uživatelů Četnost služeb s kladnou odpovědí Podíl (v %) Formou dotazníku 4 25 Formou osobního rozhovoru 12 75 Oběma formami 2 12,5 12

IV. Shrnutí a závěry Předložená analýza poskytovatelů sociálních služeb ukázala několik důležitých skutečností, které budou s největší pravděpodobností zohledněny v celém dalším procesu plánování rozvoje sociálních služeb v Novém Městě na Moravě a okolí. Některé z těchto okolností byly poměrně zřejmé již před provedením průzkumu a této analýzy poskytovatelů, a některé naopak vyšly najevo při zpracování celkového pohledu na příslušné sociální služby. Následující přehled shrnuje hlavní závěry, které v průběhu analýzy vyšly najevo a které podle našeho názoru nejvýstižněji charakterizují stav sociálních služeb v tomto regionu. Pro další rozvoj sociálních služeb je vhodné zohlednit zejména tyto závěry: A. Byla identifikována poměrně široká nabídka sociálních služeb různým cílovým skupinám uživatelů, těžiště však tkví spíše ve službách orientovaných na seniory, a to zejména v podobě pečovatelských služeb. Na další cílové skupiny se příliš mnoho služeb nesoustřeďuje. Pro cílové skupiny osoby ohrožené závislostí, nezaměstnané a osoby společensky nepřizpůsobivé pak bylo zjištěno pouze minimum sociálních služeb. B. Analýza finančních zdrojů jednotlivých služeb ukázala, že v Novém Městě na Moravě a okolí jednotliví poskytovatelé využívají pouze v minimální míře možnost získávat prostředky pro svou činnost ze zdrojů Evropské unie. Protože granty EU zahrnují zaměření i na širokou škálu potenciálních projektů v oblasti sociální politiky a sociálních služeb, je škoda, že jich není využíváno ve větší míře. Zde stojí za úvahu, zda by součástí vzdělávání pracovníků v sociálních službách nemělo být i získávání dovedností v problematice grantů. C. Podobná situace je patrná u dalšího zdroje financí, jímž mohou být soukromí sponzoři či donoři, jejichž financí sociální služby v Novém Městě a okolí opět využívají velmi málo. Sponzoring se přitom stal součástí života neziskových organizací a vzrůstající náklonnost sponzorů k sociální oblasti v současné době vytváří mnoho příležitostí pro získání významného zdroje pro provozování společensky prospěšných činností. Patrně by bylo vhodné zahrnout také schopnost získávat sponzorství do celoživotního vzdělávání pracovníků v sociálních službách. D. Sociální služby v Novém Městě na Moravě a okolí využívají jen málo personálních zdrojů v podobě dobrovolníků a úroveň dobrovolnictví se jeví jako poměrně nízká. Poskytovatelé tak přicházejí o možnost využít málo finančně nákladnou pracovní sílu, lidskou motivovanost a zápal dobrovolníků a možnost vytvářet veřejnou citlivost vůči osobám potřebujícím z mnoha důvodů výpomoc komunity a vůči problematice sociálních služeb vůbec. Dobře vypracovaný systém spolupráce s dobrovolníky umožňuje postupně snižovat náklady na službu, zároveň může být poskytovatelům vhodným monitoringem osob, které by v budoucnu mohly být dobrými a přínosnými zaměstnanci. Stávající dobrovolnické centrum by mohlo těmto aktivitám velmi pomoci. 13

E. Z hlediska financování sociálních služeb a jejich dalšího rozvoje je třeba vzít v úvahu, že sociální služby, které zřizuje veřejná instituce (město, kraj) jsou zpravidla z velké části financovány právě svým zřizovatelem, a tudíž z místních veřejných rozpočtů. Naopak sociální služby, které poskytují neziskové organizace nebo oblastní charita, se snaží získat finanční zdroje i odjinud než jen z místních veřejných rozpočtů (z různých grantů nadací, darů, sbírek, nebo přímo ve formě státních dotací). Může se tak zdát, že další rozvoj sociálních služeb poskytovaných neziskovými organizacemi a oblastní charitou je pro město/obec levnější než provoz obdobné služby ve vlastní režii. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že služby poskytované neziskovými organizacemi jsou daleko více závislé na vnějších zdrojích (např. pokud nedostanou grant, mohou svoji činnost omezit či úplně ukončit), a navíc by zřejmě nebyly schopné získat dostatečný objem prostředků na provoz velkých (často rezidenčních) zařízení. Zajištění takových služeb by zřejmě mělo zůstat na veřejné instituci, která navíc může vlastní službu lépe kontrolovat a zajistit její dlouhodobou stabilitu. Obě formy poskytovaní služeb (zajištěné městem, nebo NNO) tak mají své výhody a nevýhody, které je třeba důkladně posuzovat. Pro další plánování sociálních služeb v daném území je pozitivní, že většina poskytovaných služeb plánuje své rozšiřování a zkvalitňování svých služeb. Organizace (služba, poskytovatel atd.), která má jasnou představu o svém dalším rozvoji, dovede lépe obstát v případné konkurenci s ostatními poskytovanými službami a v dlouhodobém horizontu bude snáze dosahovat svých cílů. Velmi pozitivní je také deklarovaná ochota a zájem některých poskytovatelů zapojit se do procesu KPSS v Novém Městě na Moravě a okolí. 14