Pavouci (Araneae) chráněné krajinné oblasti Český kras

Bohemia centralis, Praha, 30: 5 100, 2010 Pavouci (Araneae) chráněné krajinné oblasti Český kras Spiders (Araneae) of the Bohemian Karst Protected Landscape Area (Czech Republic) Antonín Kůrka 1, Jan Buchar 2, Lenka Kubcová 2, Milan Řezáč 3 1 Národní muzeum, Přírodovědecké muzeum, zoologické oddělení, Václavské náměstí 68, CZ- 115 79 Praha 1; e-mail: antonin_kurka@nm.cz 2 Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity, Katedra zoologie, Viničná 7, CZ-128 44 Praha 2; e-mail: lenka.kubcova@centrum.cz 3 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., oddělení entomologie, Drnovská 507, CZ-161 06 Praha 6-Ruzyně; e-mail: rezac@vurv.cz Abstract. This work summarises data on the spider fauna (Araneae) of the Bohemian Karst Protected Landscape Area (central Bohemia, southwest of Prague) in the period 1894 to 2009. A great number of data available for xerothermic habitats (rock and forest steppes) is complemented by records obtained from various other habitats (deciduous or evergeen forests, wetlands, river banks, caves, quarries and disturbed or developed areas). From 56 investigated localities, we identified a total of 446 spider species, many of which belong among rare and endangered in the Czech Republic. Key words: spiders, Araneae, Czech Republic, faunistics, Bohemian Karst Úvod a historie výzkumu Předkládaná práce shrnuje dosavadní výsledky výzkumu o araneofauně chráněné krajinné oblasti Český kras. Plošina se zaoblenými vrcholy a s hluboce zaklesnutým korytem Berounky a jejích přítoků, rozkládající se jihozápadně od Prahy, byla již odedávna středem pozornosti mnoha přírodovědců rozličných 5

BOHEMIA CENTRALIS 30 oborů. Čeští přírodovědci a ochranáři se snažili o poznání a zachování zdejší vynikající květeny, zvířeny a pozoruhodností povrchového utváření, a to již v dobách, kdy využívání a devastace krajiny zdaleka nedosahovaly dnešních rozměrů. Podstatnější zmínka o přírodním bohatství tohoto území se objevila již v roce 1786 od známého botanika Tadeáše Haenkeho a od konce 18. století zde pracovala nespočetná řada geologů, speleologů, botaniků i zoologů (Maršáková et Moucha, 1974). Množství údajů o fauně Českého krasu je rozptýleno v četných publikacích. Přírodě Českého krasu je věnováno celé číslo sborníku Bohemia centralis (3, 1974) a podstatná část čísla 28 (2007). Monotematické práce se věnují hlavně hmyzu (Scholz 1980; Strejček 1974; Soldát 1978; Soldát et Starý 1978; Krušek et Soldát 1980; Špryňar et al. 2002; Vávra 1993, 2000; Zelený 2007 ) a měkkýšům (Ložek 1946, 1974, 2007). První zmínky o pavoucích Českého krasu spadají do druhé poloviny 19. století. Emanuel Bárta, autor jedné z prvních araneologických prací z území Čech (Barta 1869) uvádí kromě řady lokalit zejména v severních Čechách i Lochkov (který je sice vně hranic chráněné krajinné oblasti, náleží však k Českému krasu geologicky a geomorfologicky). V práci Antonína Noska (Nosek 1895) je z území Českého krasu zmíněno již 33 druhů pavouků, z nichž 22 bylo zjištěno na území dnešní chráněné krajinné oblasti (s lokalitou Karlův Týn ), zbylé druhy pocházejí z lokalit Radotínské údolí, popř. Radotín. Noskovy údaje uvádí spolu s několika vlastními údaji Baum (1929, 1930, 1938). Na konci padesátých let byl uskutečňován výzkum štírků v oblasti Královy studně a spolu s jeho výsledky bylo publikováno i několik údajů o pavoucích (Verner 1959). První soustavný araneologický výzkum Českého krasu byl uskutečněn v letech 1959 1968 pracovníky Katedry systematické zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Realizován byl především metodou formalínových pastí a stal se postupně součástí projektu srovnání 21 modelových lokalit rozmístěných na území Čech (Buchar 1972). Podíleli se na něm J. Buchar a E. Laštovková. Na prvním celoročním výzkumu (1959) uskutečňovaném na Komárkově lesostepi se podílel i mimořádně nadaný diplomant J. Žďárek (Buchar et Žďárek 1960). Další výzkumy byly zaměřeny v roce 1960 na Doutnáč a stepní lokalitu jižně od obce Mořinka (na mapě z roku 1945 označované jako Čabrak), v letech 1961 1962 na Kodu, v letech 1962 1963 na Kotýz, pak opět následovala Komárkova lesostep a současně i Koda (1965 1966) a v roce 1968 znovu Koda. Tento výzkum se zájmem podporoval F. Miller, profesor na Vysoké škole zemědělské v Brně; zejména pomáhal s obtížně determinovatelnými druhy (např. Dipoena coracina (C. L. Koch, 1837), Walckenaeria simplex Chyzer, 21894, Zelotes puritanus Chamberlin, 1922 a Zelotes longipes (L. Koch, 1866)). Širšímu okolí Komárkovy lesostepi byla věnována pozornost i v dalších letech, ovšem zpravidla pouze v rámci zoologických cvičení pro studenty PřF UK. Publikačně bylo toto období zaměřeno jednak na nové druhy pro araneofaunu 6

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Čech (Buchar 1961, 1962, Miller et Buchar 1977), jednak na problematiku termofilních druhů (Buchar 1975). Mezitím byla vypracována diplomová práce Evy Valešové (Valešová 1962) zaměřená na araneofaunu dnešní NPP Lochkovský profil (v bezprostřední blízkosti legislativních hranic CHKO), odkud byl popsán nový druh pro vědu Lochkovia inconspicua (dnes řazený do rodu Panamomops; Miller et Valešová 1964). Po dvaceti letech sledoval vliv Radotínské cementárny na araneofaunu této lokality Antuš (1986) a v návaznosti vypracoval zprávy (1987, 1988 a 1989) o výsledcích inventarizačního výzkumu v PR Radotínské údolí, ležícího přímo v CHKO Český kras. Zkoumány byly dále skalní stepi (Z. Růžička 1965) a skalní stanoviště (V. Růžička 2000) v NPP Kotýz a vápencové lomy v NPR Karlštejn a PP Lom na Kobyle (Kůrka 2000). Arborikolní společenstva Komárkovy lesostepi a okolní doubravy na Dřínové hoře byly zkoumány v letech 1999 2002 (Kubcová 2005, Kubcová et Buchar 2005). Z Komárkovy lesostepi pochází i typový materiál druhu Philodromus buchari (Kubcová 2004). Spolu s Kodou lze tuto lokalitu považovat z araneologického hlediska za nejlépe prozkoumanou. Českého krasu se okrajově dotýkají i některé další publikace (Kůrka 1994, 1999, 2001; Řezáč 2001; Buchar et Růžička 2002; Pekár 2002; Kůrka et al. 2007; Růžička et Buchar 2008; Dolejš 2006, 2008; Dolejš et al 2008; Řezáč et al. 2007, 2008). Velký počet údajů získaný sledováním společenstev pavouků na území Českého krasu zejména od 90. let minulého století do dneška nebyl dosud publikován, popř. data byla uvedena v nepublikovaných zprávách o inventarizačních výkumech. Na rozdíl od předchozích výzkumů s akcentem na xerotermy byly získány vzorky i z dalších biotopů, především lesních porostů a mokřadů. V období 1989 1993 byl získán četný materiál na různých biotopech deseti stanovišť v Národní přírodní rezervaci Karlštejn (leg. A. Kůrka). Dále byla studována lokalita Na Voskopě (leg. A.Kůrka v roce 1999; Řezáč 2001b). Od roku 1998 je pravidelně sledována araneofauna Velkolomu Čertovy schody a jeho bezprostředního okolí. M. Řezáč a V. Strnad (2005) a znovu J. Korba a M. Řezáč (2008) sledovali společenstva pavouků v Národní přírodní rezervaci Koda. V roce 2009 byl výzkum araneofauny směřován k mokřadům a k jihozápadní části CHKO (leg. A. Kůrka). K celkovému obrazu araneofauny Českého krasu přispěli mnozí další sběratelé, které uvádíme v seznamu zkratek. V případě jednorázových sběrů uvádíme jméno přispěvatele přímo v textu. Značným problémem je ověřování starších dat, ke kterým již neexistují doklady. V nejasných případech jsme původní data ponechali s taxonomickou poznámkou a označením (hvězdičkou za názvem druhu, zkratkou lokality, popř. za údajem). 7

BOHEMIA CENTRALIS 30 Metodika a materiál Vzorky byly získávány různými sběrnými metodami podle charakteru terénu a typu biotopu, od nahodilého nebo jednorázového orientačního sběru až po celosezónní (v některých případech i několikaletý) sběr. Pro sledování kvantitativních poměrů araneofauny byly na některých plochách použity zemní pasti. Při komplexním inventarizační průzkumu prováděném na některých stanovištích byly užity další metody: prosev detritu, sklepávání keřového patra, smyky bylinného patra, individuální sběr na skalách, v dutých stromech, pod kameny, závěsné pasti na povrchu skal (Růžička 2000) a lepenkové pásy na kmenech (Kubcová 2005). Část materiálu je deponována v depozitářích zoologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea v Praze, zbytek zůstává v soukromých sbírkách. Data o nálezech uvedená u každého druhu byla získána jednak vlastními sběry autorů v terénu, dále zpracováním vzorků dodaných dalšími sběrateli. Část údajů byla pro úplnost převzata z publikovaných prací, dále z nepublikovaných zpráv a konečně ze společné databáze členů České arachnologické společnosti. Přehled zkratek použitých v textu Explanation of the abbrevitations used (U sběrných metod a biotopů jsou doplněny i anglické ekvivalenty.) V dalším textu jsou použity zkratky dvojího typu: jednak zkratky odvozené z charakteristik druhů v Katalogu pavouků ČR (Buchar et Růžička 2002: geografické rozšíření, preference původnosti stanoviště, stupeň hojnosti, stupeň ohrožení, preference fytogeografické oblasti) a jednak další zkratky, které vyplynuly z potřeb upřesnění uvedených údajů (biotopy, sběrné metody, determinátoři, sběratelé). Charakteristiky druhů převzaté z Katalogu jsou zjednodušeny, v uvedené publikaci jsou podrobněji rozpracovány a navíc je uvedena i klasifikace dalších ekologických faktorů (vlhkost, osvětlení, stratifikace). Ke snadnějšímu vyhledávání těchto údajů je u druhů, které mají v porovnání s Katalogem odlišný název, uveden příslušný název z Katalogu jako synonymum (Syn.). A. Zkratky použité v kapitole Seznam a stručná charakteristika lokalit Abbrevations used in the chapter The investigated sites and their characteristics NPP národní přírodní památka (national nature monument), NPR národní přírodní rezervace (national nature reserve), PR přírodní rezervace (nature reserve), PP přírodní památka (nature monument). 8

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras B. Zkratky použité v kapitole Seznam zjištěných druhů Abbrevations used in the chapter A list of spider species geografické rozšíření (geographical distibution) (Buchar et Růžička, 2002; Blick et al., 2004): Af areál druhu zasahuje do severní Afriky Ar, Az, Gr, Ki, Kz areál zasahuje do Arménie, Azerbajdžánu, Gruzie, Kirgizie či Kazachstánu Boh druh vyskytující se na území ČR pouze v Čechách COS kosmopolitní areál E-A evropsko-asijský areál Eastp východopalearktický areál em extramediteránní areál E-S eurosibiřský areál E-T evropsko-turánský areál EUR evropský areál HOL holarktický areál Holop holopalearktický areál I areál zasahuje do Indomalajské oblasti Me areál expanzivních mediteránních druhů, pronikajících do stř. Evropy ME středoevropský extramediteránní areál ME-ea středoevropský areál výhradně severně od Alp ME-At atlantský areál NC severní Kavkaz PAL palearktický areál Tran transpalearktický areál sahající od Atlantiku k Pacifiku U areál druhu zasahuje na Ural Westp západopalearktický areál preference původnosti stanoviště (preference of originality of habitats): C pouze klimaxová stanoviště (only climax habitats), c klimaxová stanoviště (climax habitats), s druhotná, polopřirozená stanoviště (secondary semi-natural), d pravidelně narušovaná stanoviště (disturbed), m umělé prostředí lidských sídel (artificial) (Buchar et Růžička 2002); stupeň hojnosti výskytu v ČR (abundance): V velmi vzácný (very rare), R vzácný (rare), i středně hojný (scarce), a hojný nebo velmi hojný (abundant, very abundant) (Buchar et Růžička 2002); stupeň ohrožení (degree of vulnerability): CR kriticky ohrožený (critically endangered), EN ohrožený (endangered), VU zranitelný (vulnerable), LR téměř ohrožený (near threatened), dd nedostatek údajů (data deficient) (Buchar et Růžička 2002; Růžička 2005); ČK druh uvedený v Červené knize ohrožených a vzácných živočichů (species in the Red Book) (Buchar, 1992); preference fytogeografické oblasti (preference of fytogeographic district): T termofytikum, M mezofytikum, O oreofytikum (Buchar et Růžička 2002). Materiál (samples): m samec (male), f samice (female), j juvenilní ex (juvenile); číslo před m, t, j znamená počet chycených nebo pozorovaných jedinců, ex počet jedinců (number of specimens), x neuvedený počet jedinců (unspecified number), xx velký počet, masový výskyt (high abundance); biotopy (habitats): a olšina (alder grove), c jeskyně, štola (cave), e břeh potoka, řeky (bank of brook, riverside); f pole, meze (field, balks), i budovy, technické stavby (buildings, technical constructions), j lesní okraj (forest fringe), k suť (stony debris), l lesostep (forest steppe), m louka (meadow), n niva 9

BOHEMIA CENTRALIS 30 (flood plain), p příbřežní mokřad rybníka, břeh tůně (swamp near pond, bank of pool), q lom (quarry), q-z rekultivace v lomu, r skály, skalky (rocks), s step a skalní step (steppe, rocky steppe), t les (forest, timber), t-b bučina (beechwood), t-d doubrava (oakwood), t-dh dubohabřina, t-h habřina (hornbeam forest), t-j jehličnatý les (coniferous forest), t-p bor (pine forest), t-s smíšený listnatý les (deciduous forest), t-sm monokulturní smrčina (monoculture spruce forest), t-suť suťový les (debris wood), u mýtina, lesní světlina (clearing), w mokřad (wetland), x xeroterm, z rekultivace, ruderál (recutivation, ruderal); v dalším textu jsou symboly biotopů uvedeny v závorce; sběrné metody (sampling methods): be sklepávání keřů a větví stromů (beating); ek stromový eklektor; ht závěsné deskové padací pasti (hanging desk traps); is individuální sběr (na povrchu substrátu, v sítích, pod kameny, kmeny, kůrou, na kmenech a povrchu skal) (individual sampling); pa papírové pásy na kmenech stromů (corrugated tapes on the trunks), pt zemní padací pasti (pitfall traps); si prosev substrátu (sieving); sw smyky bylinného patra (sweeping); yt žluté misky (yellow traps); determinace (determination): materiál (není-li uvedeno jinak) byl determinován sběrateli; taxonomicky nejasné vzorky determinovali, resp. revidovali Jan Dolanský (JD) a Vlastimil Růžička (VR). sběratelé (collectors): AČ Adolf Čejchan, AK Antonín Kůrka, AN Antonín Nosek, EL Ema Laštovková, FM František Miller, FŠ František Šťáhlavský, IH Ivan Horáček, JB Jan Buchar, JBa Jiří Baum, JEŽ Jan a Eva Žďárkovi, JK Jiří Král, JKo Jan Korba, JS Jaromír Strejček, JSt Jakub Straka, JŽ Jan Žďárek, KA Karel Absolon, LK Leoš Klimeš, LKu Lenka Kubcová, MAn Miloš Anděra, MŘ Milan Řezáč, PA Petr Antuš, PD Petr Dolejš, PK Pavel Kasal, PM Pavel Moravec, PP Pavel Pecina, PHV Petr H. Verner, PŠ Pavel Špryňar, PV Pavel Vonička, RH Radvan Horný, VS Václav Strnad, VŠ Vladimír Švihla, VT Václav Tichý, ZR Zdeněk Růžička. * : nedoložený nebo nejistý údaj, popř. vzhledem k novým taxonomickým poznatkům druh s nutností revize (uncertain date). Seznam a stručná charakteristika lokalit (The investigated sites and their characteristics) V seznamu je uvedeno 56 araneologicky sledovaných lokalit. Za názvem lokality je uvedena její trojpísmenná zkratka, která je používána v celém dalším textu (tučně). Dále následují: v případě chráněného území zkratka kategorie chráněného území, popř. název CHÚ, v němž lokalita leží), nejbližší obec, číslo faunistického čtverce a jeho kvadrantu, zeměpisné souřadnice a nadmořská výška (přibližné hodnoty); následuje charakteristika lokality. Leg.: sběratelé a data sběrů, event. sledovaný biotop; Ref.: literatura týkající se araneofauny území. Charakteristiky území podle prací Kubíková et al. 2005, Ložek et al. 2005, popřípadě vlastní hodnocení. Lokality ojedinělých sběrů jsou uvedeny plným názvem přímo v textu. 10

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Akantopygový lom (Aka): Koněprusy, 6050c, 49 54 50 N, 14 4 33 E, 430 m n. m. Opuštěný lůmek s pokročilou sukcesí připomínající přirozené xerotermy, uprostřed malý mokřad. Leg.: AK 2008, 2009. Barrandova jeskyně (Baj): Srbsko u Karlštejna, 6050d, 49 56 53 N, 14 7 44 E, 250 m n. m. Leg.: IH 1974. Barrandovy jámy (Bar): PP Špičatý vrch-barrandovy jámy, Loděnice, č. o. Chrustenice, 6050b, 49 58 55 N, 14 09 29 E, 400 m n. m. Zalesněná jihozápadní část vrchu s převahou borovice lesní a černé a s vtroušenými původními listnatými dřevinami. Leg.: PK 1997. Beroun (Ber): lokalita s nejasnou lokalizací, uvádí Baum 1929; vzhledem k charakteru uváděných druhů předpokládáme, že se jedná o některé ze stepních stanovišť na území CHKO Český kras. Leg : Khomová Boubová (Bou): NPR Karštejn, Hostim, 6050b. Dubohabrová pařezina v terénu staré krasové planiny (49 57 24 N, 14 8 40 E, 400 m n. m.), šipáková lesostep. Leg.: AK 1990 1992, 2009. Bubovice, rybník (Bub): Bubovice, 6050d, 49 57 51 N, 14 9 43 E, 363 m n. m. Otevřený mokřad pod hrází rybníka. Leg.: AK 2009. Budňanská skála (Bud): NPR Karštejn, Karlštejn, 6051c, 49 56 7 N, 14 10 39 E, 180 m n. m. (na úpatí). Téměř svislá vápencová stěna, světově proslulý odkryv (parastratotyp hranice silur devon). Leg.: MŘ 2000. Ref.: Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová 2002. Císařská rokle (Cís): NPR Koda, Srbsko u Karlštejna, 6050d. Hluboce zaříznuté údolí charakteru krasových roklí s potokem, tvořícím pěnovcové kaskády a se strmými srázy z obou stran. Rozmanité vápnomilné ekosystémy od stinných suťových lesních porostů až po xerotermní bezlesí; travertinová jezírka (w) (2009, 49 55 36 N, 14 7 45 E, 340 m n. m.), skála (r) nad pramenem, uzavírající údolí (2009, 49 55 36 N, 14 7 42 E, 360 m n. m.) Leg.: PP 1965; PK 1999; AK 2009. Černá rokle (Čen): NPP, Kosoř, Radotín, 6052a, 49 59 23 N, 14 20 17 E, cca 200 350 m n. m. V minulosti odlesněné, nyní zarůstající stráně, stratotyp hranice mezi stupni lochkov a prag; skalní stepi, stepní trávníky a opuštěné lomy. Leg.: AČ et RH 1982. Čertovy schody, velkolom (Čer): Koněprusy, 6050c, cca 49 55 N, 14 3 E, 445 m n. m (horní hrana severní stěny). Etážový vápencový velkolom; les jihovýchodně od lomu (2006). Leg.: AK 1994 2009 (26.5.2009 horní okraj severní stěny s náletovým porostem borovice černé, 49 55 6 N, 14 3 30 E), VR et PA 6.4.1997, 8.11.1997 23.5.1998. 11

BOHEMIA CENTRALIS 30 Ref.: Anděra 2003-2008, 2006; Kůrka 2000; Řezáč et al. 2007a. Doutnáč (Dou): NPR Karlštejn, Bubovice, 6050b, 400 m n. m.). Protáhlý, z větší části zalesněný hřbet, listnatý les různého složení včetně šipákové lesostepi na jižním svahu (49 57 18 N, 14 9 12 E) (původně na jižním svahu rozsáhlá skalní step), paseka (cca 49 57 37 N, 14 8 59 E, 390 m n. m.) Leg.: JB 1959, 1960, 1966, 1967; MŘ 1997; AK 1989, 1990 1992, 2009. Ref.: Buchar 1962; Miller 1966, 1967; Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová 2002. Dřínová hora (Dří): NPR Karlštejn, Srbsko u Karlštejna, 6050d, 49 56 25 N, 14 9 49 E, 380 m n. m. Dubohabřina se vzrostlými duby (Quercus petraea) na jižním úpatí Dřínové hory. Leg.: LKu 1999 2001. Ref.: Thaler et al. 2003; Kubcová 2005. Havlíčkův mlýn (Hav): Koněprusy, 6050c. Xerotermní stanoviště (2000, 49 55 8 N, 14 2 43 E, 300 m n. m.), mokřad (rákos, 2009, 49 55 9 N, 14 2 45 E, 290 m n. m.) Leg.: MŘ 2000; AK 2009. Homolák (Hom): Suchomasty, 6050c 6150a. Rekultivovaná plocha výsypky před zalesněním (z, 1995, 49 54 N, 14 5 E, 430 m n. m.), lom (q, 2009, 49 55 9 N, 14 5 19 E, 400 m n. m.). Leg.: AK 1995, 2009. Ref.: Kůrka 2000. Chlum, lom (= Lom na Chlumu) (Chl): NPR Karlštejn, Srbsko, 6050d, 49 56 47 N, 14 8 5 E, 340 m n. m. Opuštěný lom. Leg.: AČ et RH 1982, AK 1989 1994. Ref.: Kůrka 2000. Javorka (Jav): NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c. Monokulturní smrčina (49 56 N, 14 10 E, 350 m n. m.), teplomilná doubrava mezi Prostředním vrchem a Javorkou (49 56 15 N, 14 10 14 E, 350 m n. m.). Leg.: JB 1972; AK 1991; MŘ 2000. Ref.: Řezáč et Kubcová 2002. Jeskynní systémy: Jeskyně Arnoldka: Bubovice, 6051a, 49 57 47 N, 14 09 58 E. Jeskyně na Javorce: NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c, 49 56 15 N, 14 10 59 E, 321 m n. m.. Jeskyně Martina: Tetín, NPR Koda, 6050d, 49 56 31 N, 14 06 31 E, 350 m n. m. Jeskyně Nad Kačákem: NPR Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou, 6050b, 49 57 59 N, 14 07 50 E, 250 m n.m. Jeskyně Severní Dynamitka: Karlšten, 6050d, 49 56 1 N, 14 9 33 E229 m n. m. Koněpruské jeskyně: NPR Zlatý kůň, Koněprusy, 6050c, 49 54 56 N, 14 03 56 E, 443 m n. m. Srbské jeskyně: Srbsko, 6050d, 49 56 N, 14 8 E, 280 m n. m. Leg.: vše MŘ 2001 2002. Ref.: Růžička et Buchar 2008. Kačák, skály (Kač): NPR Karlštejn, Beroun, č. o. Hostim, 6050b, 49 58 N, 14 08 E, 350 m n. m. Skalní stepi a skály nad levým břehem potoka Kačáku (Loděnice). Leg.: AK 1990 1993. 12

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Karlické údolí (Kal): PR, Karlík, 6051ac, Dubohabřina na sv. svahu nad pravým břehem Karlického potoka na okraji chatové osady mezi obcí a zříceninou Karlík (49 56 26 N, 14 15 23 E, 270 m n. m.), bučina v severovýchodní části PR jižně od Vonoklas (49 56 45 N, 14 16 3 E, 380 m n. m.), doubrava na vrchu Bukovka (49 56 47 N, 14 15 49 E, 380 m n. m.). Leg.: FŠ 2000; AK 2009. Ref.: Řezáč et Kubcová 2002. Karlštejn (Kar): 6051c. Souhrnná lokalita s nejasnou lokalizací stanovišť, většinou uváděná u starších sběrů. Leg.: AN 1894; JBa 1929; JB 1959, 1960, 1965, 1979 (lůmek záp. od Karlštejna, 49 56 58 N, 14 9 34 E); AČ et RH 13.11.1982 (Krabina: 49 55 54 N, 14 11 35 E, skalní step: 49 56 2 N, 14 11 52 E); FM 1959, 1967, 1983; JŽ 1960; PK 6.4.1973; VR 1973 1974; MŘ 1997 2001. Ref.: Baum 1929, 1930, 1938; Kůrka 1994, 1998; Nosek 1895; Miller 1959, 1967, 1971; Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et al. 2007a. Klapice (Klp): PR, Praha 5 Radotín, 6052a, 49 59 14 N, 14 20 19 E, 300 m n. m. Vápencový hřbet s šipákovou doubravou, dubohabřinou a ploškami skalní stepi. Leg.: AK 1998 (t dubohabřina). Ref.: Kůrka et al. 2007. Kobyla (Kob): Koněprusy, 6050c, 49 54 44 N, 14 4 49 E 460 m n. m. Xerotermní společenstva (teplomilné trávníky) mezi Červeným lomem a jižní částí PR Na Kobyle. Leg.: JS 22.9.2001; MŘ 2001. Ref.: Řezáč 2001b. Koda (Kod): NPR, Srbsko, 6050d. Členité zalesněné údolí se souborem vápnomilných ekosystémů. 1) temena skal na levém břehu hluboce zaříznutého Kodského potoka, teplomilná doubrava, skalní step s kostřavou waleskou (1968, 1970-71, 2001-2003, 2005, N 49 56 00, E 14 07 06 ) 2) okraj smrkové monokultury s chudým bylinným patrem, individuální sběr (2008, 49 55 50 N, 14 07 21 E) 3) skalní step na horním okraji rokle, individuální sběr, sklep (2008, 49 56 0 N, 14 07 32 E) 4) světlina s travinnou vegetací v bučině s příměsí smrku, smyk (2008, 49 55 45 N, 14 07 20 E) 5) lesostep individuální sběr, sklep (2008, 49 55 58 N, 14 07 34 E) 6) zarůstající vlhká louka v údolí potoka, smyk (2008, 49 55 56 N, 14 07 9 E) 7) suchá dubohabřina ve spodní části rokle, individuální sběr (2008, 49 55 57 N, 14 07 35 E) 8) vlhké údolí potoka, individuální sběr (2008, 49 55 55 N,, 14 06 45 E) 9) suchá louka v údolí, smyk (2008, 49 55 56 N, 14 07 19 E) 10) teplomilné křoviny s dřínem na jižně orientovaném svahu, sklep (2008, 49 55 57 N, 14 07 32 E) 11) listnatý les s vyšší bylinnou vegetací smyk (2008, 49 55 42 N, 14 07 28 E) 12) kavylová step na horním okraj rokle smyk (2008, 49 56 3 N, 14 07 27 E) 13) lesostep s dubem letním individuální sběr (2008, 49 56 2 N, 14 07 N 14 E) 14) suchá louka v údolí u osady Koda, individuální sběr (2008, 49 55 53 N, 14 07 27 E) 15) smrková monokultura, prosev hrabanky (2008, 49 55 48 N, 14 07 19 E). Leg.: JB 1959, 1961, 1966, 1968, 1969; PD 2005-2009; PP 1965; FM 1968, 1983; FM et JB 1966,1968; EL 1961, 1970 1971; PK 1972, 1980; VR 1973; AČ et RH 1982; MŘ 2001 2003; MŘ et VS 2005; JK et MŘ 2008; AK 2009. Ref.: Buchar 1962, 1975; Dolejš 2006, 2008; Dolejš et al. 2008; Korba et Řezáč 2008; Kůrka 1994, 1998, 2001; Miller et Buchar 1977; Řezáč 2009; Řezáč et al. 2007a; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et Strnad 2005. 13

BOHEMIA CENTRALIS 30 Komárkova lesostep (Kom): NPR Karlštejn, Srbsko, 6050d, 49 56 N, 14 09 E, 350 m n. m. Mozaika travnaté stepi s kostřavou walliskou a skupinkami dubu šipáku, na jižním svahu Dřínové hory. Leg.: JEŽ 1957, 1959, 1960; JŽ 1959; JB 1959, 1960, 1962, 1965, 1966, 1970, 1997; AČ et RH 1982; FM 1983; JB et LKu 2001-2002 (na větvích Quecus pubescens); MŘ 1999, 2000, 2001; PD 2005-2009. Ref.: Buchar 1961, 1962, 1975; Buchar et Žďárek 1960; Kůrka 1994; Řezáč et Kubcová 2002; Kubcová 2005; Kubcová et Buchar 2005; Dolejš 2006, 2008; Dolejš et al. 2008; Řezáč et al. 2007a, Řezáč 2009. Koněprusy (Kon): Koněprusy, 6050c, 210 m n. m. Souhrnná lokalita s nejasnými stanovišti. Leg.: PK 1990. Kosoř (Kos): Kosoř, 6051b. Lokalita s nejasnými stanovišti. Ref.: Baum 1929. Kotýz (Kot): NPP, Koněprusy, 6050c, 49 54 56 N, 14 2 51 E, 400 m n. m. Plošina a ostroh se zalesněným západním svahem, z jihu omezená svislými vápencovými stěnami; v oblasti skalního defilé ekosystémy xerotermního bezlesí (49 54 56 N, 14 2 51 E), v okolí porost borovice černé (2009, 49 54 55 N, 14 03 01 E, 400 m n.m.) Leg.: JB 1961, 1962; ZR 1962,1963; VR et PA 1996 (pt = skalní pasti); MŘ 2000; AK 2009. Ref.: Z. Růžička 1965; V. Růžička 2000; Řezáč 2001a; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et al. 2007a. Králova studně (Krs): NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c, 49 56 40 N, 14 09 42 E, 328 m n. m. Leg.: PHV 1959, AK 2009. Ref.: Verner 1959. Lom na Kobyle (Lko): PR, Koněprusy, 6050c. Opuštěný lom v severním úbočí vrchu Kobyla (450 m n. m.). Sukcesní xerotermní stepní a lesní společenstva (leg. AK 1994: 49 54 47 N, 14 4 51 E, 450 m n. m.). lesostep (leg. MŘ 2001: 49 54 32 N, 14 5 4 E 430 m n. m.). Leg.: AK 1994, 1995, 1998; MŘ 2001 (jižní část PR), PŠ 2002 (step, les). Ref.: Kůrka 2000; Řezáč 2001b; Řezáč et Kubcová 2002. Mlýnský rybník (Mlý): Měňany, 6050d, 49 54 35 N, 14 6 12 E, 350 m n. m. Příbřežní olšina a mokřad (bezlesí). Leg.: AK 2009. Mořinka (Moř): Mořinka, 6051d, pravděpodobně skalní step, 49 56 N, 14 14 E, 350 m n. m. Stanoviště s nejasnou lokalizací, pravděpodobně zaniklý biotop v důsledku zalesnění. Leg.: JB 1960, EL 1960, AČ et RH 1982. Ref.: Buchar 1962 ( Čabrak ). Na Herinkách (Nhe): NPR Karlštejn, Loděnice, č. o. Svatý Jan pod Skalou, 6050b. Bučina (49 57 52 N, 14 7 7 E, 425 m n.m.), dubohabřina (49 57 52 N, 14 7 7 E, 417 m n. m.) Leg.: AK 1989 1990, 2009. Na Voskopě (Nav): Suchomasty, č. o. Suchomasty, Újezdce, 6050c, 450 m n. m. Jihozápadní svahy vrchu Újezdec, skalní lesostep, nízkokmenné habrové a dřínové doubravy s přechody do rozvolněných pastevních lesů a reliktních pěchavových borů, pěchavových trávníků, kostřavových trávníků a 14

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras vápnomilné bučiny (leg. AK 1999: 49 54 09 N, 14 04 22 E, 470 m.); území v okolí vrchu Újezdce mezi silnicí Koněprusy Bykoš a lokalitou na Voskopě, teplomilná doubrava, vápnomilná bučina, dubohabřina, lesostep (leg MŘ 2001: 49 54 13 N, 14 4 28 E, 470 m n. m.), lesostep (leg. MŘ 2001: 49 54 6 N, 14 4 24 E, 450 m n. m.), Leg.: AK 1999, 2000, 24.4.2001, 8.5.2001, 27.6.2001; MŘ 30. 31.7.2001, 27.8.2001, 20.9.2001. Ref.: Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč 2001b; Řezáč 2009; Řezáč et al. 2007ab. Niva Kačáku (Niv): NPR Karlštejn, Loděnice, č. o. Svatý Jan pod Skalou, 6050b, 49 57 55 N, 14 7 47 E, 214 m n.m.: lužní les v nivě Kačáku (Loděnice) mezi Hostimí a Sv. Janem pod Skalou. Leg.: AK 1990 1991. Obora, rybník (Obo): Liteň, 6050d, 49 54 36 N, 14 8 23 E, 300 m n. m. Příbřežní mokřad (podmáčená louka), smíšený listnatý les (xerotermní háj na svahu nad severním břehem rybníka, vlhčí lesní porost pod hrází, listnatý smíšený humózní les v západní části obory), sekundární step (louka) na svahu nad severním břehem rybníka. Leg.: AK 2007, 2008, PV et PM (2007 2008 pt). Ref.: Dolanský et al 2009; Vonička 2008. Paní hora (Pan): NPR Karlštejn, Bubovice, 6050d, 49 57 N, 14 9 E, 350 m n. m. Jediný údaj leg. MŘ 2001. Plešivec u Karlštejna (Ple): NPR Karlštejn, Karlštejn, 6051c, 360 m n. m. Lesostep s dřínem na jižním svahu Plešivce (N 49 56 6 N, 14 11 27 E), les (smrk, modřín, severní expozice, 49 57 0 N, 14 11 23 E). Leg.: AK 1990 1991, 2009. Plešivec u Suchomast (Pls): Suchomasty, 6050d, 49 54 25 N, 14 5 36 E 430 m n. m. Svahy vrchu Plešivec, dubohabřina, suťový les. Leg.: JS 22.9.2001; MŘ 2001. Ref.: Řezáč 2001b. Radotínské údolí (Rad): PR, Praha 5 Zadní Kopanina, 5951d 6051b, cca 49 59 N, 14 19 E, cca 300 m n. m. Část údolí Radotínského a Mlýnského potoka; jižně exponované svahy se skalami, skalní stepí, lesostepí a teplomilnou doubravou, severně exponované svahy s přirozeným suťovým lesem a skalkami; v nivě jasanoolšový luh a vlhké louky. Leg.: AN 1894; JBa 1929, 1930, 1934, 1938 (Pozn.: V údolí Radotínského potoka se nachází řada lokalit se skalní stepí a lesostepí. Mnohé byly ve 20. století poškozeny nebo zcela zničeny rozsáhlou těžbou vápence. Dnes jsou nejvýznamnější zbytky zahrnuty do maloplošných chráněných území, konkrétně Radotínského údolí, Lochkovského profilu, Radotínských skal, Cikánky a Klapice. Nelze jednoznačně určit, zda se staré nálezy lokalizované Radotínské údolí vztahují k některému z nich.); JS 1978 (rokle u Zadní Kopaniny, t doubrava); AČ et RH 1982 (Šarbochův mlýn), MA 1987 (Za Cikánkou), 1988 1989 (u Rutického mlýna); MŘ 5.4.1998, 25.4.1998, 2004 (Špačkův mlýn), JSt 25.4. 23.5.1998 (skalní stepi nad Rutickým mlýnem), 26.6.1998, 8.7. 5.8.1998 (svahy naproti Rutickému mlýnu), 23.5. 26.9.1998 (stepi nad Rutickým mlýnem) (det. MŘ, pt = hymenopterologické pasti), 2005 (Rutický mlýn); JKo 2007. Ref.: Antuš 1987, 1988, 1989; Kůrka et al. 2007; Řezáč et al. 2007b. Rekultivace u Koněprus (Rek): Koněprusy, 6050c, 49 55 N, 14 4 E, 410 m n. m. Rekultivace odvalu, výsypka zalesněná mladou výsadbou borovice. Leg.: AK 1995, 1997. 15

BOHEMIA CENTRALIS 30 Ref.: Kůrka 2000. Skalice (Ska): Lety, 6051d, 49 55 38 N, 14 14 26 E, 300 m n. m. Skalní step na vrcholu vrchu Skalice. Leg.: AK et JB 2009. Srbsko (Srb): Srbsko, 6050d: obec 49 56 N, 14 8 E, 220 m n. m. Leg.: FM 1940, 1970; IH 1973; JBa 1929; JB 1960 (Kubrychtova chata); 1968, 1983 (9.6.1983 břeh Berounky), 1997; VT 1996 (břeh Berounky); JK 15.8.1996, 1997, 1998; KA 1979; LK 1999, 2000; VŠ 1973, 1974; VR 1973, 1974, 1979; VT 28.8.1996; FŠ 2001 (louka na pravém břehu Berounky, 49 55 51 N, 14 08 08 E, 220 m n. m.), AK 2005 (lom sz. od obce, 49 56 38 N, 14 7 31 E, 280 m n. m., 2009 železniční stanice a její nejbližší okolí (49 56 14 N, 14 7 52 E, 250 m n.), nivní sekaná louka (m) na pravém břehu Berounky (49 55 46 N, 14 08 41 E, 220 m n. m.), levý břeh (e) Berounky (49 55 50 N, 14 8 18 E, 220 m n. m.). Ref.: Baum 1929, 1938; Kůrka 1994, 1998. Staňkovka (Sta): PR, Praha 5 Radotín, 6051b, 48 59 29 N, 14 19 54 E, 300 m n. m. Dubohabřina. Leg.: AK 2009. Svatý Jan pod Skalou (SvJ): NPR Karlštejn, Loděnice, č. o. Svatý Jan pod Skalou, 6050b, 230 350 m n. m. Suť pod skalou, bučina nad skalou, step nad pravým břehem Loděnice (49 57 54 N, 14 7 30 E, 330 m n. m.), habřina pod skalou (49 58 15 N, 14 8 11 E, 300 m n. m.). Leg.: AK 1990 1991, 2009; VR 1994, 1995; PK 1997; MŘ 1998, 2003. Ref.: Růžička et Antuš 1998; Řezáč et Kubcová 2002; Řezáč et al. 2007a. Škrábek (Škr): Choteč, 6051b, 49 58 N, 14 16 E, 300 m n. m. Hradiště severozápadně od obce Choteč, zaujímající západní závěr ostrožny nad levým břehem Radotínského potoka. Leg.: JB 1960, 1961. Ref.: Řezáč et al. 2007a. Tobolský vrch (Tob): NPR Koda, Měňany, č. o. Tobolka, 400 m n. m., 6050c d, 49 55 N, 14 5 E, bezlesí. Leg.: AČ et RH 1982. Újezd (Úje): Koněprusy, 6150a, 49 54 12.618 N, 14 4 34.92 E, 470 m n. m. Dubohabřina. Lgt.: MŘ 2001. Újezdce (Újc): Koněprusy, 6150a, 49 54 15.608 N, 14 4 34.337 E. 470 m n. m. Doubrava. Leg.: JS 3.9.2001, 22.9.2001; MŘ 2001. Ref.: Řezáč et al. 2007a Velká Amerika (Vea): Mořina, 6051a, 49 57 N, 14 14 E, 370 m n. m. Lom. Leg: MŘ 2003. Ref.: Řezáč et al. 2007a. Velká hora (Vel): NPR Karlštejn, Srbsko u Karlštejna, 6050d, 280 m n.m. Suťový les na západním úpatí a svahu Velké hory (1991 1992: N 49 56 57, E 14 09 14 ). 16

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Leg.: AČ et RH 1982, AK 1991 1992, 2009. Vysoká stráň (Vys): NPR Karlštejn, Hostim, 6050b, kyselá bučina na severozápadním svahu (49 57 51 N, 14 8 28 E, 414 m n.m.), kyselá doubrava, dubohabrová pařezina (49 57 53 N, 14 8 40 E, 411 m n.m.) Leg.: AK 1991 1992, 2009. Zlatý kůň (Zla): NPR Zlatý kůň, Koněprusy, 6050c, 49 54 N, 14 4 E. Leg.: PŠ 2002. Seznam zjištěných druhů A list of the recorded species V následujícím přehledu je uvedeno 446 druhů pavouků (Araneae), zjištěných na území Chráněné krajinné oblasti Český kras, které náleží do 31 čeledí. Ty jsou řazeny systematicky (Platnick 2009), druhy v jednotlivých čeledích jsou řazeny abecedně. U každého druhu je uvedena jeho charakteristika, jmenovitě geografické rozšíření, preference původnosti stanoviště, stupeň hojnosti výskytu v ČR, stupeň ohrožení a preference fytogeografické oblasti (vše viz kapitola Metodika a materiál; jednotlivé položky jsou odděleny čárkou); tučně vytištěná zkratka značí lokalitu, následuje datum sběru, počet získaných kusů, v závorce je uveden biotop, metoda sběru, popř. jméno sběratele. Je použita taxonomická nomenklatura podle práce Platnick 2009. Značným problémem je ověřování starších dat, na které již neexistují doklady. V nejasných případech jsme původní data ponechali s taxonomickou poznámkou a označením (hvězdičkou za názvem druhu, zkratkou lokality, popř. za údajem). Atypidae Atypus affinis Eichwald, 1830: EUR-Me (Af); C, i,, (T)M. Kal 5.11.2000 1m (t-dh, is, leg. FŠ); Kar 1983 2m (Ref.: Kůrka 1994); Kod 8.5.1968 1m (l, is, leg. JB), 29.8. 24.10.1968 1m (l, pt, leg. JB), 24.10.1970 23.4.1971 1m (s, pt, leg. EL), 5.11.1982 1m (is), 31.7.2001 xj (l, is, leg. MŘ), 29.10.2002, juv. xj (l, is, leg. MŘ), 13.11.2002 1f (s, is), 3.9.2003 3m (l, is, leg. MŘ), 24.4. 28.5.2005 1m (l, pt, leg. VS), 18.8. 24.9.2005 1m (l, pt, leg. VS); Kom 24.11.1959 4m (l, pt, leg. JŽ), 21.10. 23.11.1965 2m (l, pt), 30.8.1966 1m (l, pt), 25.9.1970 2f (l, is), 5.11.1982 2m (s, is), 1983 2m (l, leg. JB et FM), 5.10.2001 1j (l, is); Nav 20.9.2001 1j (1); Rad 3.5.2005 1j (u, is), 20.9.2001 1j (l, is); Újc 3.9.2001 1j (l, si, leg. JS). Sklípkánci (Atypidae) jsou našimi jedinými zástupci archaického, především v tropických oblastech rozšířeného podřádu sklípkani (Mygalomorpha). Tyto druhy mají velký význam v ochranářské praxi, a to díky jejich striktní vazbě ke xerotermním stanovištím s dlouhou kontinuitou zapříčiněné jejich dlouhověkostí a životem v podzemních norách. Jejich výskyt tak spolehlivě indikuje ochranářsky hodnotné biotopy (Řezáč 2002 ab, 2009; Řezáč et al. 2007b). 17

BOHEMIA CENTRALIS 30 Atypus affinis je v Českém krase poměrně hojný v silně prořídlých suchých teplomilných doubravách na jižně orientovaných svazích, vzácně se vyskytuje i na stepích (Řezáč 2005). Na Kodě, Komárkově lesostepi a v Radotínském údolí byl tento druh zaznamenán společně s druhem Atypus piceus. Atypus piceus (Sulzer, 1776): EUR em; C, i,, (T)M. Dou 6.10.1960 13m (s, pt), 16.5.1997 1j (s, is, MŘ observ.); Jav 26.5.1972 1f (t-d, is), 12.5.2000 1j (t-d, is); Kod 19.6. 15.7.1968 1m (l, pt, leg. JB), 15.9.1968 2m (coll. FM), 31.7.2001 1j (t-d, is), 29.10.2002 1j (t-d, is), 13.11.2002 1j (t-d, is) 2f (s, is), 28.5. 18.6.2005 2m (s, pt), 18.6. 23.7.2005 8m (s, pt, lg. VS), 27.6.2008, 1m (l, pt, leg. PD); Kom 24.11.1959 4m (l, is), 30.6. 23.9.1965 18m 1f (l, pt), 4.10. 9.11.1966 28m (l, pt), 25.9.1970 1f (l, is), 19.10.1997 1f (l, is), 1.4.1999 1j (s, is), 12.5.2000 1m 1j (s, is); 9.6.2001 1j (l, is), 5.10.2001 1j (l, is), 15.6.2005 1m (l, pt, leg. PD), 11.7.2006 1m (l, pt, leg. PD), 11.6.2009 1m (l, pt, leg. PD); Rad (Rutický mlýn) 3.5.2005 1j (u, is), 21.1.2007 1j (is, leg. JKo); Srb 19.10.1997 1f (t-okraj). Atypus piceus je v Českém krase vázán na xerotermní stanoviště s minerálně bohatou půdou. Vyskytuje se na kostřavových stepích, v řídkých teplomilných doubravách na jižních svazích a v jejich bylinných lemech. Poznámka: Třetí český druh Atypus muralis byl nalezen těsně za severovýchodní hranicí CHKO, v NPP Lochkovský profil v Radotínském údolí a v PR Prokopské údolí. Jedná se o nejsušší a nejteplejší část Českého krasu, která tomuto vysloveně stepnímu druhu poskytuje vhodné podmínky. Možná ještě podstatnější příčinou výskytu sklípkánka pontického právě na tomto území je jeho odlišný historický vývoj díky přítomnosti sprašových návějí se zde po poslední době ledové plošně rozšířila společenstva černozemních stepí. Tento druh je striktně vázán na stepi na hlubší půdě s kostřavou walliskou. Pholcidae Pholcus opilionoides (Schrank, 1871): HOL; csm, a,,. Čer 21.4.1994 2j, 9.6.1994 1f (q, is), 8.9.1994 1m 2f (q, is), 16.6.1995 2f (q, is), 6.4. 8.11.1997 1f (q, pt), 8.11.1997 23.5.1998 2f ( q, pt), 20.5.1999 6m 3f (q, is), 31.8.1999 1m (q, is), 16.5.2000 1m 1j (q, is), 8.6.2000 4m 3f 1j (q, is), 8. 20.6.2000 1m (q, pt), 3.8. 5.9.2000 1f (q, pt), 8.5.2001 1m 1f 4j (q, is), 13.10.2005 1m (q, is), 10.8.2006 1f (q, is), 24.5.2007 1m 5j (q, is), 1.8.2007 1j (q, is), 25.9.2007 5j (q, is), 26.5.2009 2m 3f 3j (q, is); Chl 7. 28.4.1994 1f 2j (q, is); Kom 1959 1j (l); Kot 21.6.1962 1j (s, is), 17.6.2009 1f (t-p, si); Rad 1.8.1987 1m 6f (s, is); Srb 4.6.2009 1m 2j (i-stanice, is) 2j (i, is); SvJ 26.5.1994 2j (k, is), 26.5.1994 20.5.1995 1m (k, pt), 20.5.1995 1j (k, is). Přirozeným stanovištěm tohoto druhu jsou osluněné akumulace kamenů, hojně se však vyskytuje na náhradních stanovištích uvnitř budov. Pholcus phalangioides (Fuesslin, 1775): COS; m, a,,. Srb 9.6.2009 1f (i, is). Výhradně synantropní, pravděpodobně hojný druh uvnitř budov a ve sklenících, v poslední době zřejmě rozšiřující areál (Řezáč, 2001). Segestriidae Segestria bavarica C. L. Koch, 1843: EUR (Gr, Az); cs, R,, T. Kar 21.6.1979 3f (r, is); Kot 19.5. 11.6.1996 1f 1j (r, pt). Teplomilný druh vytvářející si trubicovitou pavučinu ve spárách osluněných skal. Kromě Českého krasu je v Čechách znám jen z Prahy a Křivoklátska. 18

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Segestria senoculata (Linné, 1758): EUR (Gr); cs, a,, (T)M(O). Dří 1999 2ex (t-dh, pa), 2000 5ex (t-dh, ek), 4ex (t-dh, pa), 2001 5ex (t-dh, ek); Jav 25.4.1991 1j (t-sm, si); Kač 16.7.1992 1j (s, be); Kod 2005 (s, is), 18.10. 1.11.2008 1m (t-sm okraj, is); Kom 1999 1ex (l, pa), 2000 2ex (l, pa), 2001 2ex (l, ek); Kot V. X.1997 1f 1j (ht); Nav 27.6.2001 1j (l, be); Ple 12.7.1990 1j (t-j, si); Rad 20.6.1989 1f (t, pt); Újc 30.7.2001 1j (t-d, is); Vel 1.10.1991 1j (t-suť, is). Hojný druh žijící převážně pod kůrou stromů, také ve štěrbinách skal a pod kameny v lesích. Dysderidae Dysdera erythrina (Walckenaer, 1802): EUR (Gr, Af); C(m), i?,, T(M). Cís 4.6.2009 1f (r, si); Čer 8.9.1994 1j (q, is); Dří 30.8. 3.10.2001 2f (t-dh, ek); Kač 2.4.1990 1f (s, is); Kar 1894, 6.4.1973, 6.11.1998 1f; Kod 6.5.1959 1f; 13.4. 13.6.1966 1m 1f (l, pt), 3.9.2003 1j (leg. MŘ); 24.4. 18.6.2005 1m 1f (s, pt), 18.8. 24.9.2005 1m (s, pt), 18.10. 1.11.2008 1f (t-dh, is); Kom 1959 1 ex (l), 20.6.1965 2m 2f (l, pt), 13.4.1966 1f (l, pt), 12.5.2000 1m (s, is), 1.8.2000 1f (l, pa), 12.5.2000 1m (leg. MŘ), 9.6.2001 1f (leg. MŘ); Kot 15.4.2000 1f (s, is); Lko 25.5. 16.6.1995 1m 1j (q, pt); Nav 5.5. 2.6.1999 1m (t-d, pt), 3.8.2000 1m (is, leg. V. Pfleger), VII.-IX.2001 2m 1f (s+t-d, si+is); Nhe 20.5.2009 1f (t-b, is); Obo 21.9.2007 19.1.2008 1m 6f 1j (t, pt); Rad (Šarbochův mlýn) 1.11.1982 1f (is), 14.6.1988 1m (t, pt), 20.6.1989 1m (t, pt), 20.5.2004 1f, 3.5. 2005 1f; SvJ 2003 1f; Škr 6.5.1959 1m; Újc 30.7.2001 1f 1j; 23.9.2001 2m (t-s, si, leg. JS); Úje 30. 31.7.2001 1j (t-dh, si) 1f (s, is); Vea 2003 1f (q). Šestiočky rodu Dysdera jsou potravními specialisty lovící výhradně suchozemské stejnonohé korýše (stínky a svinky). V Českém krase byl zjištěn pouze druh D. erythrina. Vyskytuje se především v teplomilných doubravách, kde vyhledává trvale vlhčí místa s výskytem své kořisti. Nejčastěji je nalézán pod většími kameny (Řezáč et al. 2007a). Harpactea hombergi (Scopoli, 1763): EUR Me (Af); cs, a,, TM. Bou 10.4.1991 1m 2f (l, si); Čer 8.11.1997 23.5.1998 2j (q, pt); Dří 1999 11ex (t-dh, ek), 37ex (t-dh, pa), 2000 35ex (t-dh, ek), 63ex (t-dh, pa), 2001 75ex (t-dh, ek); Kod 9. 24.4.2005 1f (s, pt); Kom 1999 1ex (l, pa), 2000 16ex (l, pa), 2001 1ex (l, ek);, 27.5.2009 1m (l, pt, leg. PD) Kot 28.7. 29.9.1996 1m (r, ht), 17.6.2009 5m 2f (t-p, si); Nav 20.4. 5.5.1999 1m 1f (t-d, pt), 5.5.1999 1f (t-d, sw), 31.8.1999 1j (t-b, (si); Ple 30.9.1991 1j (l, si); Pls 30.7.2001 2f (t-dh, si); Sta 27.4.2009 6m 2f 4j (t-dh, si); SvJ 26.5.1994 20.5.1995 1m 4f (k, pt). Hojný druh teplomilných lesů a lesostepí. Harpactea lepida (C. L. Koch, 1838): EUR ME; cs, a,, MO. Bou 1.10.1991 2m (t-s, si); Čer 25.6.2006 1f (t, si); Jav 25.4.1991 1m (t-sm, si) 1m (tdh, si); Jeskyně nad Kačákem 6.10.2001 1f (c-ve vchodu, is); Kar 13.11.1982 1f (s); Kod 15.11.1967 1f (t-b, si) 1m (l, si), 24.10.1968 1f (t-b, si), 25.4.1980 1m (s), 9. 24.4.2005 1m 1f (s, pt), 23.7. 18.8. 2005 1m (s, pt), 18.8. 24.9.2005 1f (s, pt), 9. 4. 24.9.2005 14m 3f (s, pt); Lko 25.5. 16.6.1995 10m 1f (q, pt); Nav 5.5. 1.10.1999 2m 4f (t-d, pt), 5.5.1999 2f (s, si) 1f (t-d, si) 1f (t-d, sw), 5.5. 1.10.1999 17m 2f (t-b, pt), VII.- IX.2001; Nhe 5.10.1989 3m (t-b, si), 2.4.1990 1m (t-b, si), 17.10.1990 1m 1f (t-b, si); Pls 22.9.2001 2f (l, sw, leg. JS); SvJ 26.5.1994 20.5.1995 1f (k, pt); Vel 1.10.1991 1f (t-suť, is); Vys 10.4.1991 2f (t-b, si). Tato šestiočka se vyskytuje v listnatých lesích v místech s permanentně vlhkým opadem. 19

BOHEMIA CENTRALIS 30 Harpactea rubicunda (C. L. Koch, 1838): EUR ME (Gr, Af); sm, a,, TM. Čer 25.10.1995 1m 1f (q, is), 6.4. 8.11.1997 1f 1j (q, pt), 26.4. 8.6.2000 5m (q, pt), 8.6.2000 1j (q, is), 20.6. 18.7.2000 1m 1f (q, pt), 3.8. 5.9.2000 1j (q, pt), 25.9.2007 2f (q, is); Dou 18.7.1960 1m (s, pt); Dří 1999 1ex (t-dh, ek), 6ex (t-dh, pa), 2000 7ex (t-dh, ek), 13ex (t-dh, pa), 2001 4ex (t-dh, ek); Chl 7.4.1994 1m 2f (q, is), 28.4. 9.6.1994 2m (q, pt), 9.6. 13.7.1994 1f (q, pt) ; Kar 6.4.1973, 16.6.1992 3f (is); Kod 13.4. 6.7.1966 9m 3f (l, pt), 17.5.1966 2f (l, is), 6.5. 24.10.1968 1m 2f (l, pt), 18.10. 1.11.2008 1f (s, is); Kom 1959 10 ex (l), 18.5. 23.11.1965 8m 8f (l, pt), 1999 10ex (l, pa), 2000 5ex (l, pa); Kot 31.3.1963 1f (s, is); Krs 1959; Lko 25.5. 16.6.1995 2m (q, pt); Moř 5.11.1982 1m 1f (is), 3.5.. 3.6.1960 2m (s, pt), 1.7. 5.8.1960 1m (s, pt); Nav 5.5. 24.6.1999 6m (t-b, pt), 9. 31.8.1999 2m (t-d, pt), 24.4.2001 1f (f-d, si),vii.-ix.2001 1m 1f (1+t-b, pt+si); Obo 21.9.2007 19.1.2008 1f (f, pt), 1.4. 8.5.2008 1f (m, pt) 1m (t-s, pt), 8.5.2008 1m (t-d, si), 8. 23.5.2008 1m (t-s, pt) 1m (f, pt); Ple 30.9.1991 1m 1j (l, si); Rad 1894, 10.5.1988 1m 1f (s, pt), 14.6.1988 1m (t, pt), 16.7.1989 1f (s, is), 25.4.1998 2m (s, pt); Rek 21.4.1994 1f (z, is); Ska 3.8.2009 1m (s, is); Srb 26.9.1973 (is, leg. VR); SvJ 26.5.1994 20.5.1995 1j (k, pt); Tob 5.11.1982 1f (is). V Českém krasu je hojný jak na přírodních (teplomilné doubravy,bučiny, lesostepi, okraje stepí), tak na druhotných stanovištích (lom a pod.). Mimetidae Ero aphana (Walckenaer, 1802), EUR Me (Gr, Az, Af); C, R,, T. Čer 18.6.1997 1f (q, sw); Dří 2000 1f (t-dh, ek); Kar 6.6.1959 1f (s, is, leg. JB). Tento vzácný druh preferuje xerotermy, především skalní stepi. Ostníci rodu Ero jsou potravní specialisté, kteří netkají pavučiny, ale přepadávají jiné pavouky v jejich vlastních sítích. Ero furcata (Villers, 1789): PAL (Westp); cs, a,, TM. Dří 1999 1f (t-dh, ek), 2001 3f (t-dh, ek); Kom 5.8.1959 1m (l, is), 28.4.1966 1f (l, pt); Obo 21.9.2008 1m (t-s, sw); Pls 30.7.2001 1f (t-dh,si); Rek 20.10.1997 1m (q, pt, leg. MA); Vel 20.6.1990 1f (t-suť, si), 1.10.1991 1f (t-suť, sw); Vys 17.10.1991 1f (t-b, si). Nejhojnější ze čtyř našich druhů ostníků častý na otevřených i lesních biotopech. Eresidae Eresus kollari Rossi, 1846: PAL-Tran (Af); C, R,, T, ČK. Syn.: Eresus cinnaberinus (Olivier, 1789), Eresus niger (Petagna, 1787) Dou 6.10.1960 9m (s, pt), 8.4.1992 1f (s, is, det. MŘ); Kob 22.9.2001 1j (l, si, leg. JS); Kod 29.10.2002 1m xxf (is, MŘ observ.); 18.8. 24.9.2005 66m (s, pt); Kom 1959 7 ex (l), 21.7. 21.10.1965 12m 1f (l, pt), 30.8. 9.11.1966 43m (l, pt), 12.5.2000 2f (s, is), 9.6.2001 1f (l); Kot 23.8.1962 1m (s, is), 23.8. 2.10.1962 9m (s, pt), 25.8.1963 1m (s, is), 14.9.1963 7m (s, is), 28.7. 29.9.1996 2m (r, ht), 15.4.2000 1f (s, is); Nav 19.7.1999 1j (s, si), 3.8. 5.9.2000 16m (l, pt); Rad 5. 15.8.1998 6m (s, pt), 15.8. 26.9.1998 5m (s, pt), 20.5.2004 11f, 3.5.2005 3f, 30.6.2005 1f; Srb 31.8.1979 2m (is, leg. VR); SvJ 6.11.1998 1f (s, is). Stepníci (č. Eresidae) patří především díky pestrému aposematickému zbarvení samečků mezi nejatraktivnější druhy naší araneofauny. Velký význam však mají tyto druhy i v ochranářské praxi a to díky jejich striktní vazbě ke xerotermním stanovištím s dlouhou kontinuitou zapříčiněné jejich dlouhověkostí a životem v podzemních norách. Jejich výskyt tak spolehlivě indikuje ochranářsky hodnotné biotopy. Na celém území Českého krasu se relativně hojně vyskytuje stepník rudý (E. kollari). Byl zaznamenán na takřka všech zachovalých skalních stepích, především v trávnících 20

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras s kostřavou walliskou (Řezáč 2005). Na rozdíl od následujícího druhu je obdobím jeho reprodukční aktivity pozdní léto a podzim. Eresus sandaliatus (Martini et Goeze, 1778): EUR ME (Boh.); C, R, VU, T. Kod 24.4. 28.5.2005 4m (s, pt), 6.5.1959 1m (palouk nad mlýnem, leg. JB, det MŘ). Malé populace tohoto druhu byly zaznamenány v západní části Českého krasu, v Kodské rokli a na vrchu Brdatka na okraji Berouna (již mimo CHKO). Na Kodě se vyskytuje společně se zde daleko hojnějším s. rudým (Řezáč et al. 2008). Jeho malá populace byla nalezena přibližně v polovině jižně orientovaného svahu v západní části rokle, na rozhraní vegetace skalní stepi a teplomilných křovin. Vegetace je na této lokalitě tvořena především trsy ostřice nízké a kostřavy žlábkaté, díky zastínění jsou zde více zastoupeny mechorosty. Na Brdatce se E. sandaliatus vyskytuje v zakrslé xerotermní doubravě s dominantní ostřicí nízkou v podrostu. Českým krasem probíhá východní hranice světového areálu tohoto západostředoevropského druhu. Jeho bohaté populace se nacházejí na pleších v sousedním Křivoklátsku, kde naopak schází E. kollari. V České republice se E. sandaliatus vyskytuje především v nízkých stepních trávnících na západním okraji českého termofytika. Často si svoje nory zhotovuje v trsech mechů, zemních lišejníků či trav. Na rozdíl od předchozího druhu se rozmnožuje na jaře. Uloboridae Hyptiotes paradoxus (C. L. Koch, 1834): EUR (U); s, a,, M. Kod 18.10. 1.11.2008 1j (t-b, be); Kot 17.6.2009 1j (t-p, be). Druh pakřižáka, který si tká pravidelné trojúhlé lapací sítě na větvích smrků. Nález v boru (Pinus nigra) na Kotýzu potvrzuje jeho výskyt i na borovicích. Nesticidae Nesticus cellulanus (Clerck, 1757): HOL, em; csm, a,, M. Jeskyně Severní Dynamitka 7.10.2001 1m 1f (c, is); SvJ 26.5.1994 1f (k, is). Velmi hojný stínomilný druh sutí, suťových lesů, podzemních prostor a interiérů staveb. V Českém krasu byl nalezen pouze v suti pod skálou ve Svatém Janu pod Skalou. Theridiidae Asagena phalerata (Panzer, 1801): PAL Tran (Af); cs, a,, (T)M(O). Syn.: Steatoda phalerata (Panzer, 1801) Dou 16.6.1960 1m (s, pt); Kar 12.5.2000 1m (s, is); Kom 2001 2002 1j (l). Fotofilní xerofilní druh nízkých trávníků a písčin. Český kras leží v oblasti nejsouvislejšího pokrytí čtverců tohoto druhu v ČR (dolní Berounka dolní Povltaví). Crustulina guttata (Wider, 1834): PAL Westp; cs, a,, M. Čer 10.8.2005 1j (q, is); Kod 18.6. 23.7. 2005 1m f (s, pt); Nav 27.6.2001 1j (l, si). Suchomilný a světlomilný druh častý na písčitém podkladu. Výrazně diplochronní, výskyt dospělců na jaře a na podzim. V Českém krasu na stepních biotopech, ale i v lomu. Dipoena braccata (C. L. Koch, 1841): EUR ME; C, R, VU, T. Kom 2001 4f (l, be). Druh na křovinatých biotopech sluncem exponovaných stepních a skalně stepních stanovišť. 21

BOHEMIA CENTRALIS 30 Dipoena coracina (C. L. Koch, 1837): EUR em; C, R, EN, T. Kar 30.8.1967 1m; Kom 30.8.1966 1m (l, pt). Na vegetaci skalních stepí. Většina nálezů v ČR je ze stepních stanovišť Českého krasu. Dipoena melanogaster (C. L. Koch, 1837): EUR (Az, Af); cs, i,, T. Aka 21.5.2009 2f (q, sw) 1m (q, be); Čer 18.6.1997 2m 4f (q, be), 16.5.2000 1f (q, be), 5.9.2000 2j (q, be), 24.5.2007 1m 3f 1j (q, be) 1f (q, sw), 1.8.2007 2j (q, be), 26.5.2009 5f (q, be); Dou 25.5.1992 1m 1f 2j (l, be); Dří 1999 19ex (t-dh, ek), 2000 124ex (t-dh, ek), 1ex (t-dh, pa), 2001 62ex (t-dh, ek), 1ex (j, be); Kal 29.6.2009 2f (t-d, be); Kod 19.5.1972 1f (l), 18.10. 1.11.2008 2j (b, be); Kom 2001 2ex (l, be), 2001 2001 2j; Kot 11. 30.6.1996 1m 1f (r, ht), 17.6.2009 1f (t-p, be); Nav 2.6.1999 1m 1f (l, be), 24.6.1999 1f (t-d, be), 27.6.2001 1f (l, be); Obo 21.9.2008 1j (t-s, be). Většina nálezů v ČR na stromech a keřích skalních stepí středních Čech, pak až na jižní Moravě. Xerotermy a teplomilné dubohabřiny Českého krasu jsou optimálními biotopy této termofilní snovačky. Enoplognatha latimana Hippa et Oksala, 1982: EUR (Ar, Kir); sd, i,, TM. Dří 1999 1m (t-dh, ek); Kal 29.6.2009 1m 1f (t-d, sw); Rad 8.7. 5.8.1998 1m (s, yt). Druh typický pro bylinné a keřové patro i v kulturní krajině včetně sadů a polí. Tento druh nebyl dříve rozlišován od velmi podobného druhu E. ovata. První údaj o jeho výskytu v České republice byl publikován až v roce 1993 (Kwiecien-Wrotniewska et al., 1993). Na rozdíl od druhu E. ovata jsou pro její výskyt typická sušší a slunnější stanoviště. Dospělci jsou navíc nalézáni později, spíše až po polovině července. V Českém krasu zřejmě má v porovnání se sesterským druhem E. ovata mnohem řidčí výskyt. Enoplognatha ovata (Clerck,1757)*: PAL Holop; csd, a,, TM. Čer 24.7.1999 1f (q, sw),18.7.2000 2f (q, be, sw), 19.7.2000 1f (q, sw); Dří 1999 49ex (tdh, ek), 2000 68ex (t-dh, ek), 2001 59ex (t-dh, ek), 5ex (j, be); Klp 20.7.1998 1f (t, be); Kom 1959 3 ex (l), 1999 1ex (l, ek), 2001 5ex (l, ek) 4ex (l, be), 2001 2002 7f 1j; Kot 18.9.1963 1m (s, is); Nav 24.6.1999 19m 13f (t-d, sw) 1m 3f (t-d, be) 6m 7f (t-b, sw) 4m 13f (t-b, be), 31.8.1999 3f (t-d, be) 3f (t-d, be) 2f (t-b, be), 3.8.2000 1f (l, sw), 27.6.2001 3m (l, be); Obo 19.6.2008 1m (t-d, sw) 5m 4j (t-s, be), 12m 11f 2j (t-s, sw); Ple 12.7.1990 1f (t-j, be) 6f (t-j, sw) 1f (t-j, si); Rad 14.6.1988 2m (w, sw), 20.6.1989 1m (s, sw), 6.8.1989 (t, sw); Rek 2.8.1994 2f (z, sw); SvJ 10.9.1997 1f (l); Vel 20.6.1990 6m 4f (t-suť, be); Vel 20.6.1990 1m (t-suť, sw). Vzhledem ke skutečnosti, že kryptický druh E. latimana byl popsán až v roce 1982, starší údaje o výskytu E. ovata jsou nejisté. V údajích z Českého krasu mohou být zahrnuty i některé nálezy předchozího druhu. Z barevných forem se výlučně u tohoto druhu vyskytuje forma ovata (1 červený proužek na abdomenu). Naproti tomu forma redimita (2 červené proužky ) a forma lineata (žlutý abdomen s tečkami) jsou přítomny u obou druhů. Enoplognatha thoracica (Hahn, 1833): HOL (Af); csd, a,, TM. Čer 8.5. 12.6.2001 2f (q-z, pt), 14.5.2002 1m (q, is), 2.6.2005 1f (q, is); Hom 25.5.1995 1m (z, sw); Kod 9. 24.4.2005 3m (s, pt); Kom 1959 3 ex (l); Kot 4.6.1963 1m (s, is), 22.6.1963 1f (s, is), 24.6.1963 1f (s, is); Nav 8.5.2001 1m (l, is). Terikolní druh sušších, světlejších biotopů včetně ruderálních, často na písčitém podkladu. Episinus angulatus (Blackwall, 1836): PAL E-A; cs, a,, TM. Bub 22.6.2009 1f (w, si); Obo 8.5.2008 1m (p, si). 22

Antonín Kůrka, Jan Buchar, Lenka Kubcová a Milan Řezáč: Pavouci (Araneae) CHKO Český kras Na vegetaci stinnějších a vlhčích míst nízko nad povrchem, v doubravách a na lesních okrajích. Nížinný druh, hojný v jižních Čechách a Polabí. Episinus truncatus Latreille, 1809: EUR (U, Af); cs, i,, T. Dou 22.8.1960 1f (s, pt); Kot 28.7. 29.9.1996 1f (r, ht), 17.6.2009 2m 2f (t-p, si). Terikolní druh sušších světlých míst, zejména vřesovišť a skalních stepí, hojný kupř. v Českém středohoří a Podyjí. Euryopis flavomaculata (C. L. Koch, 1836): PAL Tran; cs, a,, TM. Kod 9. 24.4.2005 2m (s, pt), 24.4. 28.5. 2005 1f (s, pt); Kom 7.5.1962 1m (l, si), 10.6.1965 1f (l, pt), 30.6.1965 1m (l, pt);, 28.5.2005 6m 1f (l, pt, leg. PD), 27.5.2009 1m (l, pt, leg. PD) Kot 28.7.1963 1f (s, is); Krs 1959 (t-d, s); Lko 2. 25.5.1995 1m 1f (q, pt); Nav 5.5. 24.6.1999 3m (t-d, pt), 27.6.2001 1f (l, si); Obo 8. 23.5.2008 1m (t-s, pt); Ple 30.9.1991 1j (l, si); Rad 20.6.1989 1m (s, sw). Terikolní značně eurytopní druh nejrůznějších zastíněných stanovišť, nikoliv však vysloveně ruderálních, od skalních stepí po rašeliniště. Euryopis quinqueguttata Thorell, 1875: PAL E-T; C, R, EN, T Kom 30.6.1965 1f (l, pt); Kot 4.6.1962 1f (s, sw), 4.7.1963 1f (s, is), 4.8.1963 1f 1j (s, is), 15.8.1963 1m (s, is); Nav 2.6.1999 1f (l, is). V Čechách jen skalní stepi středních Čech a Středohoří, opakovaně nalézána v ulitách plžů. Heterotheridion nigrovariegatum (Simon, 1873): PAL Westp; cs, R, LR, TM. Syn.: Theridion nigrovariegatum Simon, 1873 Čer 18.6.1997 1f (q, sw) 7m 3f (q, be), 1.8.2007 1f (q, be), 26.5.2009 1m (q, be); Dou 29.6.1992 2f (l, be); Dří 2000 1ex (t-dh, ek), 2ex (j, be); Kal 29.6.2009 3f (t-d, be); Kob 30.7.2001 1j (l, sw); Kod 19.6. 15.7.1968 1f (l, pt); Kom 1959 1 ex (l), 2001 2002 10m 12f 3j (l), 2001 7ex (l, be); Kot 17.6.2009 3m 5f (t-p, be); Nav 14.7.1999 1f (l, be). Teplomilný druh na vegetaci lesostepních stanovišť, také na zarostlých okrajích lomů. Lasaeola tristis (Hahn, 1833): PAL E-T em; cs, i,, M. Kom 2001 2002 1f (l). Na suchých, spíše otevřených místech na jehličnanech a nízké vegetaci, blízko mravenišť. Ve středních Čechách se vyskytuje ve středním Povltaví a dolním Polabí, překvapující je proto jeho poměrná vzácnost v Českém krasu (a podobně i na území Prahy). Neottiura bimaculata (Linné, 1767): HOL; csd, a,, TM. Aka 13.5.2008 3j (q, be) 2j (q, sw) 3j (q, si), 21.5.2009 1j (q, sw) 1j (q, be); Bub 22.6.2009 3f (w, sw); Čer 16.6.1995 1f 1j (q, be), 18.6.1997 1f (q, sw) 1f (q, be), 13.6.2001 1m (q-z, sw), 21.4. 26.6.2006 1m (q, pt), 24.5.2007 1f (q, be) 1j (sw); Dou 30.6.1989 1j (l, is), 25.5.1992 3j (l, be) 1j (sw), 20.6.1990 1m (u, sw), 29.6.1992 1m (l, be); Dří 1999 1ex (t-dh, ek), 2001 2ex (j, be); Chl 19.5. 9.6.1994 1m (q, pt); Kom 1959 1 ex (l), 2001 2002 8m 1f 13j (l), 2001 4ex (l, be); Kot 21.6.1962 2f (s, is), 24.6.1963 1m (s, is), 30.6.1963 1f (s, is), 15.8.1963 1f (s, is), 17.6.2009 2m 2j (t-p, sw) 1j (t-b, be); Nav 24.6.1999 1f (t-d, be) 1m (t-d, sw); Obo 1.4.2008 9j (p, si), 8.5.2008 2j (t, be) 3j (t, sw) 1j (t-d, si) 1j (p, si) 2j (p, sw), 19.1. 1.4.2008 2j (m, pt); Ple 12.7.1990 1m (l, be), 25.4.1991 1j (l, si); Rad 20.6.1987 1f (s, sw), 14.6.1988 2m (w, sw), 6.8.1989 1f (t, sw); Rek 16.6.1995 1m (z, be); Srb 9.6.2009 1f (m, be) 1m (m, sw); Vel 25.5.1992 1j (t-h, sw); Vys 28.4.2009 1j (t-d, is). 23

BOHEMIA CENTRALIS 30 Euryekní druh nižší vegetace na otevřených místech i v lesních porostech. Paidiscura pallens (Blackwall, 1834): PAL (Westp); cs, i,, M. Cís 4.6.2009 1f (w, be); Dří 2001 1f (t-dh, ek); Kod 19.5.1972 2f (l); Kom 2001 2002 3f 1j (l); Niv 5.9.1991 1f (n, be); Obo 8.5.2008 1m (t, be); Srb 9.6.2009 1f (m, be). Arborikolní druh lesostepí, typický výskyt na rubu dubových listů. Parasteatoda lunata (Clerck, 1757): PAL Tran; cs, a,, (T)M. Syn.: Achaearanea lunata (Clerck, 1757) Dří 1999 1ex (t-dh, ek), 2000 18ex (t-dh, ek), 2001 7ex (t-dh, ek); Kod 14.5.1969 1m (t, is) 1m (t, si); Kom 1959 2 ex (l), 1999 2ex (l, ek), 2000 1ex (l, pa), 2001 4ex (l, ek); Srb 4.6.2009 1m 1f (i-stanice, is). Typický výskyt ve vidlicích větví listnáčů na stinnějších místech, ale i ve skalních výklencích. V Srbsku nález na technické stavbě (podchod pod tratí). Parasteatoda simulans (Thorell, 1875): PAL Tran; s, i,, (T)M. Syn.: Achaearanea simulans (Thorell, 1875) Dří 2000 3ex (t-dh, ek), 2001 2ex (t-dh, ek); Nav 24.6.1999 1m 1f (t-b, be); Obo 19.6.2008 1f (t-s, sw) 1m (t-s, be), 21.9.2008 2j (t-s, be). Na keřích a stromech teplejších míst v nížinách. Pholcomma gibbum (Westring, 1851): EUR; cs, a,, M. Kod 13.11.2002 1m (s), 2005 1m 1f (s, is); SvJ 26.5. 20.5.1995 9m 4f (k, pt), 26.5.1994 2m 8f (k, is). Terikolní druh suťových lesů, často na písčitém podkladu. Výrazně diplochronní s celoročním výskytem dospělců s maximy v dubnu a říjnu. Phylloneta impressa (L. Koch, 1881): HOL (Af); csd, a,, TM(O). Syn.: Theridion impressum L. Koch, 1881 Bub 22.6.2009 2m (w, sw); Čer 18.6.1997 1m (q, sw), 24.7.1999 1f (q, be), 16.5.2000 1m (q, be), 26.7.2001 1f (q-z, sw); Dou 29.6.1992 1m (l, be); Hom 18.6.2009 1m (q, sw); Nav 24.6.1999 1m (t-b, be), 14.7.1999 2f ( l, sw); Rad 20.6.1989 4m 2f (s, sw); Rek 2.8.1994 4f (z, sw), 16.6.1995 3m ( z, sw) 2m (z, be); Kom 2001 2002 1m 1f (l). Na vyšších bylinách, suchých loukách, úhorech i agrocenózách, kupř. brambořištích. Oproti sesterskému druhu P. sisyphia výskyt až v pozdním létě. Phylloneta sisyphia (Clerck, 1757): PAL Holop (I); cs, a,, TM. Syn.: Theridion sisyphium (Clerck, 1757) Dou 29.6.1992 1f (l, sw); Lko 25.5.1995 1m ( q, sw); Nav 14.7.1999 1f (q, sw), 27.6.2001 1f (l, be); Újc 31.7.2001 1f (t-d, is). Oproti druhu P. impressa nalézán na nízkých jehličnanech a keřích a to i na zastíněných místech a vyskytuje se časněji, již v červnu. Platnickina tinctum (Walckenaer, 1802): HOL; cs, a,, TM. Syn.: Theridion tinctum (Walckenaer, 1802), Keijia tincta (Walckenaer, 1802) Aka 13.5.2008 1j (q, be) 21.5.2009 1f (q, be); Cís 4.6.2009 1f (w, be); Čer 26.5.2009 1m (q, be); Dří 1999 22ex (t-dh, ek), 2000 56ex (t-dh, ek), 1ex (t-dh, pa), 2001 38ex (t-dh, ek); Kal 29.6.2009 1f (t-d, be); Kod 15.7.1968 1f (t-b, si), 18.10. 1.11.2008 3j (b, be), Kom 1959 1j (l), 1999 4ex (l, ek), 2000 1ex (l, ek), 2001 2ex (l, ek) 2ex (l, be), 2001 2002 24