Inspirace pro rozvoj funkčních gramotností ve vzdělávání. PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora

Inspirace pro rozvoj funkčních gramotností ve vzdělávání PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora

Program Výsledky našich žáků Faktory ovlivňující výsledky Inspirace ze škol Podpora školních aktivit s t r a n a 2

Gramotnosti jako téma ZÁKLADNÍ GRAMOTNOST samozřejmostí? FUNKČNÍ GRAMOTNOST chybí s t r a n a 3

Gramotnosti je nezbytné rozvíjet napříč celým vzděláváním, protože různé vzdělávací oblasti nabízejí různé kontexty, ve kterých se funkční gramotnost uplatňuje.

Kvalita pedagogů Výuka Vedení školy 3 4 2 5 Vzdělávací výsledky Koncepce školy Kvalitní škola 1 6 Podpora žáků při vzdělávání s t r a n a 5

Tematické zprávy, výroční zpráva 2017/2018 2018/2019 s t r a n a 6

Čtenářská gramotnost Žáci 4. ročníku ZŠ Progress in International Reading Literacy Study Národní zpráva 12/2017 Národní zjišťování výsledků vzdělávání s t r a n a 7

Porovnání výsledků zemí od roku 2001 Rok 2001 Rok 2011 Rok 2016 Švédsko 561 Hongkong 571 Rusko 581 Nizozemsko 554 Rusko 568 Singapur 576 Bulharsko 550 Singapur 567 Hongkong 569 Maďarsko 543 Nizozemsko 546 Švédsko 555 Litva 543 Česká republika 545 Maďarsko 554 Itálie 541 Švédsko 542 Bulharsko 552 Německo 539 Itálie 541 Litva 550 Česká republika 537 Německo 541 Itálie 548 Hongkong 528 Maďarsko 539 Nizozemsko 545 Rusko 528 Slovensko 535 Česká republika 543 Singapur 528 Bulharsko 532 Slovinsko 542 Francie 525 Slovinsko 530 Německo 537 Slovensko 518 Litva 528 Slovensko 535 Slovinsko 502 Francie 520 Francie 511 Průměr 536 Průměr 543 Průměr 550 Zdroj: PIRLS 2016

Vývoj výsledků českých žáků podle účelů čtení Tab 2 Tab 3 Průměrný výsledek v bodech 550 545 545 545 545 Literární texty Informační texty 540 535 530 538 536 541 525 2001 2011 2016 Rok testování s t r a n a 9 Zdroj: PIRLS 2016

Vývoj výsledků českých žáků podle postupů porozumění Průměrný výsledek v bodech 555 550 548 551 Vyhledávání a vyvozování Interpretace a posuzování 545 540 535 530 525 543 544 538 532 2001 2011 2016 Rok testování s t r a n a 10 Zdroj: PIRLS 2016

Vývoj výsledků ČR na čtyřech úrovních čtenářské gramotnosti Rok testování Podíl žáků 2016 3 12 36 39 10 Pod nízkou úrovní 2011 2 11 37 42 8 Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká 2001 3 14 38 38 7 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % s t r a n a 11 Zdroj: PIRLS 2016

Výsledky deváťáků v ČG PRŮMĚRNÁ ÚSPĚŠNOST V ČG Očekávání 60 % 41 % Základní verze testu z ČG Realita 45 % Rozšířená verze testu z ČG 58 % s t r a n a 12

Významná část žáků vyřešila správně méně než dvě pětiny otázek Rozložení výsledků žáků 9. ročníku ZŠ podle celkové úspěšnosti v testu čtenářské gramotnosti (včetně žáků se SVP) 6 % 34 % 42 % 17 % 1 % 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % 20 % a méně 21-40 % 41-60 % 61-80 % 81-100 % s t r a n a 13

Žáci 2. ročníků SŠ v ČG 46 % Základní verze testu z ČG 56 % Rozšířená verze testu z ČG 63 % s t r a n a 14

Pětina žáků však dosahuje úspěšnosti nižší než 40 % Rozložení výsledků žáků 2. ročníku středních škol podle celkové úspěšnosti v testu čtenářské gramotnosti (včetně žáků se SVP) 3 % 16 % 37 % 38 % 6 % 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % 20 % a méně 21-40 % 41-60 % 61-80 % 81-100 % s t r a n a 15

Průměrný výsledek v bodech Změny ve výsledcích českých žáků v šetření PISA od roku 2000 Matematická gramotnost 520 510 516 510 Zdůrazněné jsou výsledky MG pro daný rok šetření 500 490 493 499 492 480 470 2001 2011 2016 2000 2003 2006 2009 2012 2015 Rok testování s t r a n a 16

Zastoupení českých žáků podle gramotnostních úrovní mezi roky 2006 a 2015 2006 Pod úrovní 1 Úroveň 1 2009 Úroveň 2 Úroveň 3 2012 Úroveň 4 Úroveň 5 2015 Úroveň 6 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % s t r a n a 17 Zdroj: testování PISA

Zastoupení českých žáků podle gramotnostních úrovní mezi roky 2006 a 2015 u jednotlivých druhů škol 100 % 80 % 60 % 40 % Úroveň 5 a 6 Úroveň 4 Úroveň 3 Úroveň 2 Pod úrovní 2 20 % 0 % 2006 2015 2006 2015 2006 2015 2006 2015 2006 2015 2006 2015 ZŠ Gv G4 SOŠ SOU SpecŠ s t r a n a 18

Zastoupení českých žáků podle gramotnostních úrovní v jednotlivých krajích Legenda Podíl žáků pod druhou gramotnostní úrovní do 23 % 24 až 34 % více než 34 % s t r a n a 19

Faktory ovlivňující vzdělávací výsledky Pedagogické vedení školy Spokojenost s povoláním učitele Školní klima Důraz na studijní úspěch a výsledky žáků Profesní rozvoj ředitelů a učitelů s t r a n a 20

Kvalita pedagogů Výuka Vedení školy 3 4 2 5 Vzdělávací výsledky Koncepce školy Kvalitní škola 1 6 Podpora žáků při vzdělávání s t r a n a 21

Ředitelé v komplikované situaci

Odpovědnost českých ředitelů BOZP kurikulum personalistika ekonomika právo; neustále se měnící legislativa správa budov je často přesunuta ze zřizovatele na školu formou zápůjčky či pronájmu zajištění dalších zdrojů financování realizace projektů personální a finanční zajištění pozic nedostatek učitelů, školních psychologů byrokratická zátěž; násobné výkaznictví, GDPR, registr smluv s t r a n a 23

Ředitelé často nemají dostatek času na profesní rozvoj a pedagogické vedení učitelů s t r a n a 24

Činnosti ředitelů situace v ČR Řízení kvality výuky 21 % 49 % 12 % Externí komunikace 18 % Provoz a administrativa Výuka Provoz a administrativa 49 % s t r a n a 25 Zdroj: zpráva Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení. McKinsey str. 57

Faktory ovlivňující vzdělávací výsledky Pedagogické vedení školy Spokojenost s povoláním učitele Školní klima Důraz na studijní úspěch a výsledky žáků Profesní rozvoj ředitelů a učitelů s t r a n a 26

Čím spokojenější učitel v konkrétní škole, tím lepší výsledky žáků INDEX: Spokojenost učitele s pracovním prostředím Práce na této škole se mi líbí Doporučil/a bych tuto školu jako příjemné pracoviště Se svým působením v této škole jsem spokojen/a Celkově jsem se svou prací spokojen/a,0000 -,0500 -,1000 -,1500 -,2000 -,2500 -,3000 Spokojenost učitele s pracovním prostředím 0 1 2 3 4 5 6 Zdroj: PISA 2015 s t r a n a 27

Sebedůvěra českých učitelů je ve srovnání se zahraničím nízká s t r a n a 28

Profesní sebevědomí našich učitelů Průměrné hodnoty indexu subjektivně vnímané vlastní zdatnosti učitelů celkem a za dílčí sledované oblasti (v ČR a v mezinárodním průměru) 13 12,5 12 11,5 11 10,5 10 10,76 12,46 11,72 12,79 11,05 12,58 12 9,5 9 8,5 celkově v řízení třídy žáků ve výukových postupech v motivování žáků 9,52 ČR Průměr TALIS Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS, Analytická zpráva.

Další vzdělávání učitelů na pracovišti co ve školách děláme, když uvádíme, že se vzděláváme? s t r a n a 30

Další vzdělávání učitelů na pracovišti co tím vlastně myslíme? Tab 02 Procento žáků ve školách, kde ředitelé uvedli existenci uvedených typů Tab 03 profesního rozvoje na pracovišti Učitelé na naší škole spolupracují tak, že si navzájem vyměňují nápady a pomůcky pro výuku specifických kapitol kurikula Naše škola pořádá workshopy na specifické záležitosti, se kterými je třeba se ve škole vypořádat Naše škola organizuje kurzy DVPP pro určité skupiny učitelů ČR 97,9 ČR 57 ČR 37,7 OECD 96,4 OECD 79,7 OECD 68,6 0 20 40 60 80 100 0 50 100 0 20 40 60 80 100 s t r a n a 31 OECD (2016), PISA 2015 Results (Volume II): Policies and Practices for Successful Schools tab. II.6.20

Další vzdělávání učitelů Výsledek žáků dle indexu domácích zdrojů pro učení Sledované oblasti DVPP Celkem Liberecký Karlovarský Jihomoravský Zlínský Vysočina Prohloubení faktických znalostí a vědomostí v předmětech, které vyučuji 48,7 % 52,4 % 36,5 % 50,9 % 50,3 % 49,4 % Pedagogické kompetence pro výuku mých předmětů 30,9 % 37,0 % 24,7 % 30,7 % 31,5 % 28,2 % Postupy hodnocení žáků 29,2 % 37,6 % 20,6 % 30,2 % 26,0 % 29,8 % Chování žáků a vedení třídy 29,9 % 38,3 % 20,7 % 29,7 % 30,1 % 29,6 % Přístupy k individualizovanému učení 24,4 % 30,7 % 19,2 % 26,9 % 25,0 % 21,6 % Výuka průřezových kompetencí (např. řešení problémů, dovednost učit se) 24,0 % 26,7 % 14,4 % 26,8 % 25,6 % 24,6 % Interní hodnocení nebo autoevaluace škol 18,9 % 25,3 % 9,2 % 17,2 % 25,6 % 16,8 % Spolupráce učitelů s rodiči 32,8 % 38,5 % 22,9 % 35,5 % 36,7 % 28,2 % s t r a n a 32

Faktory ovlivňující vzdělávací výsledky Pedagogické vedení školy Spokojenost s povoláním učitele Školní klima Důraz na studijní úspěch a výsledky žáků Profesní rozvoj ředitelů a učitelů s t r a n a 33

Ve spolupráci školy s rodiči a dovednosti motivovat žáky má ČR značné rezervy Podíl žáků navštěvujících školy s vysokou nebo velmi vysokou úrovní dílčích aspektů důrazu školy na studijní úspěch Nároky učitelů na výsledky žáků ČR Zapojení rodičů do činností školy OECD Ochota rodičů zajistit, aby žáci byli připraveni se učit 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % s t r a n a 34 Zdroj: Mezinárodní šetření PIRLS 2016

Jak se daří v našich školách žákům, kteří vynikají? Podíl žáků navštěvujících školy s vysokou nebo velmi vysokou úrovní dílčích aspektů důrazu školy na studijní úspěch Snaha žáků dobře ve škole prospívat ČR OECD Respekt žáků ke spolužákům, kteří ve škole vynikají 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % 80 % 90 % 100 % s t r a n a 35 Zdroj: Mezinárodní šetření PIRLS 2016

Jak si učitelé věří, že dokážou motivovat a zapojit žáky do výuky Tab 3 100 % Přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky Pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu Motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % ČR OECD ČR OECD ČR OECD Do velké míry Do značné míry Do určité míry Vůbec ne s t r a n a 36 Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2013

Jak si učitelé věří, že dokážou motivovat a zapojit žáky do výuky 100 % Přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky Pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu Motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % ČR OECD ČR OECD ČR OECD Do velké míry Do značné míry Do určité míry Vůbec ne s t r a n a 37 Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2013

Jak si učitelé věří, že dokážou motivovat a zapojit žáky do výuky 100 % Přesvědčit žáky, že mohou mít dobré výsledky Pomoci žákům uvědomit si, jakou má učení hodnotu Motivovat žáky, kteří nemají zájem o školní práci 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % ČR OECD ČR OECD ČR OECD Do velké míry Do značné míry Do určité míry Vůbec ne s t r a n a 38 Zdroj: Mezinárodní šetření TALIS 2013

Schopnosti učitelů a jejich přístup k žákům s t r a n a 39

Ředitel jako štít mezi státem, zřizovatelem, učiteli, rodiči a žáky Nátlak na využívání moderních metod a technologií, kterým moc nerozumí Nátlak z hlediska úspěšnosti svých žáků Důsledné naplňování kurikula vyučovaného předmětu Nátlak ze strany rodičů Naplňování cílů stanovených školou s t r a n a 40 Sekundární analýza PISA 2015 (Školní charakteristiky ve světle výukových metod a využití ICT) ČŠI, březen 2018.

Úskalí direktivního způsobu výuky Nižší motivace učitelů k práci a k učení Zhoršení vzájemných vztahů mezi učitelem a žáky Ztráta osobní motivace k dalšímu učení na straně žáků s t r a n a 41 Sekundární analýza PISA 2015 (Školní charakteristiky ve světle výukových metod a využití ICT) ČŠI, březen 2018.

Proč by měli učitelé pracovat na tom, aby se žáci ve škole cítili dobře? Čím nižší index obavy, tím lepší výsledky INDEX OBAVY (Test anxiety) Často mám strach, že pro mě bude obtížné napsat písemku. Mám strach, že ve škole dostanu špatné známky. Hodně se bojím, i když jsem se na písemku dobře připravil/a.,0000 -,0500 -,1000 -,1500 -,2000 Index obavy 0 1 2 3 4 5 6 Když se učím na písemku, jsem velmi nervózní. Znervózním, když nevím, jak ve škole vyřešit nějaký úkol. -,3500 -,2500 -,3000 s t r a n a 42

Sounáležitost se školou 15 letí Ve škole si připadám jako outsider 510 500 490 Ve škole si připadám trapně a nevhodně 24,7 % žáků nesouhlasí s tvrzením, že si ve škole snadno nachází kamarády 480 470 Ve škole se cítím osamělý Spolužáci ze školy mě zřejmě mají rádi Cítím, že do školy patřím souhlasí nesouhlasí s t r a n a 43 Zdroj: PISA 2015

Často opakované pravdy

35 % českých učitelů přírodovědných předmětů se domnívá, že zvýšení hodinové dotace v rámci ročníků, v nichž se předmět vyučuje, by vedlo ke zlepšení výsledků s t r a n a 45

Země s vyšší hodnotou výsledků než ČR však často vyučují nižší počet hodin za týden Země Průměrný počet přírodovědné výuky za týden Průměrný výsledek (body) Singapur 5,5 538 Japonsko 2,9 538 Estonsko 3,6 534 Finsko 2,8 531 Porovnání výsledků (PISA 2015) Česká republika 4,1 493 Průměr zemí OECD 493 bodů s t r a n a 46 Zdroj: Table II.6.33 PISA 2015 Results (Volume II)

Porovnání výsledků (PISA 2015) Země Průměrný počet přírodovědné výuky za týden Průměrný výsledek (body) Platí / Neplatí Singapur 5,5 538 PLATÍ Japonsko 2,9 538 NEPLATÍ Estonsko 3,6 534 NEPLATÍ Finsko 2,8 531 NEPLATÍ Česká republika 4,1 493 Průměr zemí OECD 493 bodů s t r a n a 47 Zdroj: Table II.6.33 PISA 2015 Results (Volume II)

Neexistuje lineární vztah mezi počtem PC na žáka a výsledkem 1,0800 1,0700 1,0600 1,0500 1,0400 1,0300 1,0200 1,0100 1,0000,9900,9800 Nižší úroveň vybavenosti závislost Počet dostupných PC na 1 žáka 0 1 2 3 4 5 6 Žáci s nejlepšími výsledky Stejný počet PC a žáka Žáci s nejhoršími výsledky s t r a n a 48

Využívání ICT ve výuce může pozitivně ovlivnit výsledky žáků s t r a n a 49

Dostupnost ICT prostředků pro učitele k aktivnímu využití ICT žáky Ve školách, kde je dostupné ICT pro každého učitele, mají žáci: cca o 15 bodů lepší skóre než žáci navštěvující školy, kde je vybaven jen některý z učitelů, o 29 bodů lepší skóre oproti těm školám, kde nikdo z učitelů nemá k dispozici ICT ve výuce. Není ani tak důležitá míra používání ICT, ale především způsob, jakým žáci ICT prostředky využívají. Sekundární analýza PISA 2015 (Školní charakteristiky ve světle výukových metod a využití ICT) ČŠI, březen 2018. s t r a n a 50

Různé výukové metody stejně jako různé styly učení mohou produkovat různé výsledky s t r a n a 51

Četnost učitelem usměrňovaných aktivit v hodinách Podíl žáků, podle kterých je činnost zařazována v mnoha hodinách nebo každou nebo téměř každou hodinu (v %) Učitel názorně demonstruje nějakou myšlenku Česká republika Učitel vysvětluje vědecké myšlenky 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0 Probíhá diskuze celé třídy s učitelem Četnost zařazování těchto aktivit posuzovali žáci na 4bodové škále: Polsko Korea Estonsko Rakousko PRŮMĚR OECD Učitel diskutuje o dotazech žáků nikdy nebo téměř nikdy, v některých hodinách, v mnoha hodinách, každou nebo téměř každou hodinu. s t r a n a 52 Zdroj: Národní zpráva PISA 2015

Vliv učitelem usměrňovaných aktivit na výsledek v přírodovědné gramotnosti Body Průměrný výsledek Výsledek žáků, kde je aktivita častější 530 520 510 500 490 28 15 14 11 13 10 3 480 470 460 450 země OECD ČR země OECD ČR země OECD ČR země OECD ČR Učitel vysvětluje vědecké myšlenky Učitel diskutuje o dotazech žáků Učitel názorně demonstruje nějakou myšlenku Probíhá diskuze celé třídy s učitelem Častější aktivita dle žáků je zařazována v mnoha hodinách či každou nebo téměř každou hodinu. Změny v bodovém výsledku jsou po započtení vlivu socioekonomického zázemí žáků a škol. s t r a n a 53

Proč bychom se měli na středních školách zabývat čtenářskou gramotností, když číst se měli žáci naučit už na první stupni? s t r a n a 54

Klíčový je již předškolní věk a podpora rodičů Zejména pro znevýhodněné děti je důležité podporovat zapojení rodičů Je potřeba hledat všechny dostupné možnosti ke zvýšení účasti dětí ze znevýhodněného prostředí v předškolním vzdělávání s t r a n a 55

Faktory ovlivňující vzdělávací výsledky Pedagogické vedení školy Spokojenost s povoláním učitele Školní klima Důraz na studijní úspěch a výsledky žáků Profesní rozvoj ředitelů a učitelů s t r a n a 56

Kvalita pedagogů 3 4 Výuka Vedení školy 2 5 Vzdělávací výsledky Koncepce školy 1 Kvalitní škola 6 Podpora žáků při vzdělávání s t r a n a 57

Kvalita pedagogů 3 4 Výuka Vedení školy 2 5 Vzdělávací výsledky Koncepce školy 1 Kvalitní škola 6 Podpora žáků při vzdělávání s t r a n a 58

Inspirace ze škol, kterým se daří

Podpora školních aktivit

Vzdělávání sboroven s t r a n a 61

https://gramotnosti.pro/ Minikonference gramotností a Společenství praxe vzdělávacích oblastí Webové speciály: čtenářská gramotnost matematická gramotnost digitální gramotnost Blogové příspěvky ke gramotnostem napříč předměty a vzděláváním v MŠ a ZŠ (http://gramotnosti.blogy.rvp.cz/) s t r a n a 62

Šablony II a gramotnosti Průvodce a inspirace pro pedagogické vedení škol v oblasti rozvoje gramotností http://www.nuv.cz/file/3377 Doprovodné video v sekci AudioVideo Metodického portálu RVP.CZ Materiál doplňuje Příklady dobré praxe realizace šablon (NIDV) s t r a n a 63

Jak například pracovat s výsledky testování NA ÚROVNI ŠKOLY Věnovat pozornost všem skupinám žáků podle jejich výsledků (průměrná úspěšnost za celou školu málo vypovídající údaj) s t r a n a 64

Jak například pracovat s výsledky NA ÚROVNI TEMATICKÝCH ČÁSTÍ TESTU Výsledky přinášejí informaci o tom, na kterou oblast zaměřit zvýšenou pozornost s t r a n a 65

Jak například pracovat s výsledky Informace o průměrné úspěšnosti žáků školy a všech žáků Podprůměrný výsledek ve více otázkách ke stejné dovednosti je signálem, který by měl iniciovat zvýšenou pozornost věnovanou dané dovednosti v další výuce. s t r a n a 66

Jak pracovat s výsledkovou sestavou NA ÚROVNI ŽÁKA Identifikace problémových dovedností i oblastí, které žák zvládá lépe s t r a n a 67

Závěr

Faktory ovlivňující výsledky žáka Škola (institution) Rodinné zázemí (home) Vrstevníci (peer) Učitel Žák, student s t r a n a 69

Co pomáhá k čtenářské gramotnosti 1Koncepce podpory ČG ve škole 2 Koordinátor pro gramotnost 3Spolupráce mezi stupni vzdělání 4Čtenářské dílny a čtenářské koutky nejen na prvním stupni ZŠ 5Vzdělávání pro sborovny s t r a n a 70

Co pomáhá k podpoře matematické gramotnosti 1Pečovat o bezpečné a pozitivní klima 2Spíše než memorování faktů učit žáky objevovat vztahy a pracovat s různými matematickými jazyky 3Podporovat růstové myšlení matematika není předmět, na který musím mít buňky s t r a n a 71

Když se učitel ve svém předmětu věnuje rozvoji gramotností, nepovede to k zanedbání obsahu jeho předmětu, ale naopak k tomu, že žáci v tomto předmětu budou mít lepší znalosti a výsledky. s t r a n a 72

Učitelé Pedagogická diagnostika Využívání formativního hodnocení Management třídy a dovednost pracovat s dětmi s poruchami chování Komunikace a zejména krizová komunikace s žáky i rodiči Schopnost získat pozornost a zájem žáků a uplatňovat efektivní metody a formy výuky Digitální kompetence Spolupráce s asistentem pedagoga v rámci hodiny s t r a n a 73

Ředitelé Lídr naplňování koncepce školy Vedení pedagogického procesu Řízení změny Komunikace a krizová komunikace (s učiteli, rodiči, zřizovatelem, žáky, sociálními partnery ) Znalost legislativy (školské, personální, ekonomické ) Zvládnutí nároků na administrativu, BOZP, GDPR Manažerské dovednosti (některé školy jsou velikostí na úrovni středně velké firmy) Učitel s t r a n a 74

Když si uvědomíme všechny dovednosti, které se po současném českém řediteli nebo učiteli požadují, najdeme nějakou jinou profesi, kde je požadován tak široký záběr? s t r a n a 75

Děkuji za pozornost PhDr. Ondřej Andrys, MAE, MBA náměstek ústředního školního inspektora ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 ondrej.andrys@csicr.cz posta@csicr.cz