STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA SLAVKOV U BRNA

Podobné dokumenty
STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA UNIČOV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA UNIČOV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU OBCE BĚLÁ U JEVÍČKA

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BĚLÁ U JEVÍČKA A2+/AQE STR 2

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA ŠTERNBERK

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE MALÉ BŘEZNO NA OBDOBÍ (včetně roku 2016)

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA UNIČOV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA SLANÝ

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA ZNOJMO

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KLATOVY

Návrh střednědobého výhledu rozpočtu statutárního města Liberce na roky

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA CHOMUTOV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KLATOVY

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA CHOMUTOV

NÁVRH STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU MĚSTA ZNOJMA

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU OBCE BĚLÁ U JEVÍČKA

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KUNOVICE

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIROSLAV

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD A2-/AQE STR 2

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE VELKÝTÝNEC

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KAPLICE

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BĚLÁ U JEVÍČKA A2+/AQE STR 2

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA CHOMUTOV B+/AQE STR 3

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA ZNOJMO B-/AQE STR 2

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA KAPLICE

ROZPOČTOVÝ VÝHLED OBCE BŘEZINA

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA CHOMUTOV B-/AQE STR 3

Strategický plán rozvoje města Libčice nad Vltavou

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA MIKULOV

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA HLINSKO

NÁVRH STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU OBCE ÚJEZD U ČERNÉ HORY

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA MIKULOV

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KUNOVICE

ROZPOČTOVÝ VÝHLED STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA KLATOVY

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA MIKULOV A2-/AQE STR 2

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

Obec Újezd u Černé Hory ROZPOČTOVÝ VÝHLED

Obsah: Rozpočtový výhled města Vodňany 1. ÚVOD

Obsah: Střednědobý výhled rozpočtu města Vodňany

Obsah: Rozpočtový výhled města Vodňany 1. ÚVOD

Střednědobý výhled rozpočtu na roky

Rozpočtový výhled na roky

Příloha č. 4 k 17/1/ZM/2017. Rozpočtový výhled na roky

Strategický plán rozvoje města Ústí nad Orlicí

MĚSTA KLATOVY

MĚSTA STRÁŽNICE

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTYSE NOSISLAV B+/AQE STR 2

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA ŠTERNBERK

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky

OBCE VELKÝ TÝNEC

MĚSTA ŠTERNBERK

Příloha č. 4 k 26/1/ZM/2018. Střednědobý výhled rozpočtu. na roky

ZPRÁVA PRO ZASTUPITELSTVO MĚSTA

(schválený ve znění předloženého návrhu)

MĚSTA UNIČOV

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

MĚSTA MIROSLAV

Schválený rozpočet Olomouckého kraje na rok 2017

MĚSTA Kyjov

Vývoj hospodaření vlastního hl. m. Prahy od roku 2008 mapuje bilanční tabulka:

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

Prostého počtu obyvatel 13,7%

MĚSTA UNIČOV A2+/AQE. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

MĚSTYSE NOSISLAV B+/AQE STR 2

Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně. Na žáky v roce 2016 je součástí daňových příjmů dle RUD 2017* 2018* 2016*

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA LETOHRAD B-/AQE STR 3

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Na čem závisí sdílené daňové příjmy 2017* 2018*

Financování a hospodaření obcí a krajů

ODBOR EKONOMICKÝ ,21 Daň z příjmů právnických osob ,88 Daň z příjmů Ústeckého kraje

OBEC VYSOKÁ U PŘÍBRAMĚ

Karlovarský kraj Rozpočtový výhled Karlovarského kraje pro období let

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017

Rozpočtový výhled Olomouckého kraje na období

Příjm y v tis. Kč. Schválený rozpočet , , , , ,00

Aktuální vývoj hospodaření územních samosprávných celků

3 500 Na čem závisí sdílené daňové příjmy * 2018*

Výpočet daňových příjmů obce/města + mnohaletá statistika

ODBOR EKONOMICKÝ ,64 Daň z příjmů Ústeckého kraje

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED

Porovnání výsledků dosažených v příjmové a výdajové části s rokem 2011 a 2012 je v následující tabulce:

Důvodová zpráva. Příjmová stránka střednědobého výhledu rozpočtu Pk je v jednotlivých letech tvořena:

Návrh střednědobého výhledu rozpočtu městské části Praha 3 na období

1. Hlavní město Praha celkem

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočtový výhled města Mohelnice

Střednědobý výhled rozpočtu města Krásné Údolí. ( sídlo Krásné Údolí čp. 77, Toužim ) na roky

Karlovarský kraj Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2008

OBEC VYSOKÁ U PŘÍBRAMĚ ROZPOČET 2019

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Transkript:

STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA SLAVKOV U BRNA 22 224 A2-/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

Obsah Úvod... 3 1 Analýza hospodaření uplynulého období... 5 1.1 Úvod do rozpočtového hospodaření... 5 1.2 Analýza hospodaření... 6 1.3 Analýza rozpočtu... 12 1.4 Závěry analýzy rozpočtu... 15 2 Střednědobý výhled rozpočtu města... 16 2.1 Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu... 16 2.2 Sestavený střednědobý výhled rozpočtu... 16 3 Ekonomické hodnocení města... 23 Závěr... 24 Seznam tabulek a grafů... 26 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 27 2

Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let 214-218 Rozpočty let 214-218 Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky 219-221 ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Platný rozpočet města na rok 219 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3

Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají městu zpravidla na financování investičních záměrů. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 131,5 mil. Kč (214) až do 199,4 mil. Kč (218). Celkový objem výdajů se pohyboval od 16,3 mil. Kč (214) do 219,5 mil. Kč (218). V letech 217 a 218 hospodařilo město s deficitem (1,3 resp. 2,2 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 216, a to 35,3 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje () 214 215 216 217 218 RU 219 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 79 26 83 983 92 629 16 938 115 611 117 417 2 DPFO ze závislé činnosti 14 68 15 463 17 723 19 65 23 991 26 832 3 DPFO OSVČ 418 2 2 1 552 52 521 48 4 DPFO vybíraná srážkou 1 569 1 719 1 777 1 778 2 61 1 964 5 DP právnických osob 15 12 15 966 18 364 18 94 18 934 2 36 6 DP právnických osob za obce 2 961 1 83 2 155 2 559 2 41 1 7 Daň z přidané hodnoty 29 76 3 491 33 63 39 442 46 541 48 756 8 Místní poplatky 247 256 373 464 378 4 35 9 Správní poplatky 5 148 6 32 5 639 6 234 5 4 3 742 1 Daň z nemovitostí a z majetku 4 521 4 755 4 92 4 764 4 775 4 2 11 Ostatní daňové příjmy 4 944 5 496 6 515 12 632 11 328 6 12 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 8 875 11 893 1 832 14 166 2 526 8 33 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 5 558 8 477 7 95 6 146 6 336 2 695 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 25 12 9 9 5 5 16 Přijaté sankční platby 1 199 2 43 2 1 7 888 13 997 5 62 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 2 91 972 1 726 122 188 1 18 Přijaté splátky půjček 3 2 2 2 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 88 136 95 876 13 461 121 14 136 137 125 747 2 Neinvestiční dotace (transfery) 28 321 33 831 26 235 3 526 33 785 22 576 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 6 236 6 234 5 687 4 34 5 862 6 5 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 122 693 135 942 135 383 155 97 175 784 154 373 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 2 358 537 2 93 2 737 2 24 Investiční dotace (transfery) 6 822 3 515 21 31 26 4 2 832 48 783 *25 PŘÍJMY CELKEM 131 515 139 816 157 221 184 67 199 353 23 356 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 28 818 29 565 27 737 33 84 43 619 42 948 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 1 96 2 12 2 855 5 65 4 688 2 876 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 435 351 197 165 488 929 29 Nákup energií 1 383 1 164 964 1 181 1 395 1 482 3 Nákup služeb 13 8 28 46 17 7 22 47 2 37 2 26 31 Opravy a udržování 17 249 5 979 2 7 8 21 4 953 2 156 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 431 51 927 482 577 336 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 2 412 2 268 2 659 2 732 2 868 3 238 34 Neinvestiční příspěvky PO 29 625 3 593 33 262 39 717 43 33 44 65 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 662 1 615 2 176 757 938 58 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 366 384 415 52 946 1 268 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 328 546 25 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 97 414 12 578 9 9 114 886 124 718 12 884 39 Kapitálové výdaje 8 868 17 65 31 6 79 56 94 815 77 2 *4 VÝDAJE CELKEM 16 283 119 643 121 96 194 393 219 533 198 84 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) 25 232 2 173 35 261-1 326-2 18 5 272 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 8 892 27 857 8 259 7 771 24 55 54 55 43 Přijaté půjčky 1 538 26 695 47 675 53 6 44 Změna stavu na bankovních účtech -4 817 45 Řízení likvidity -3 997-3 993-3 799 *46 FINANCOVÁNÍ -11 351-5 154-12 58-7 771 23 17-5 272 *47 PŘÍJMY všechny 133 53 166 511 157 221 184 67 247 28 256 956 *48 VÝDAJE všechny 119 172 151 492 134 17 22 163 244 38 256 956 *49 SALDO úplné 13 881 15 18 23 23-18 97 2 99 *5 Provozní přebytek 25 279 33 364 44 483 41 84 51 66 33 489 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 16 387 5 57 36 225 33 313 26 561-2 566 *52 Index provozních úspor 2,6 24,54 32,86 26,34 29,5 21,69 *53 Dluhová základna 131 515 139 816 157 221 184 67 199 353 23 356 *54 Dluhová služba 9 323 28 28 8 456 7 936 24 991 54 984 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 7,9 2,18 5,38 4,31 12,54 27,4 56 Zůstatky na účtech 54 682 74 44 98 392 83 48 75 466 57 Pohledávky 66 63 63 63 63 58 Závazky 7 483 6 776 5 99 5 43 4 27 59 Stav úvěrů 45 755 48 984 41 5 34 529 29 532 6

Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření 25 4 2 15 1 5 214 215 216 217 218 RU 219 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem 3 2 1-1 -2-3 Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 61,8 % (215) do 68,6 % (216). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 65,9 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohybuje od 58, % (218) do 6,3 % (214). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 58,9 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní 12 1 8 6 4 2 214 215 216 217 218 RU 219 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 14,5 mil. Kč, tj. 33,4 %. Kromě primární skupiny sdíle- 7

ných daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Slavkov u Brna se v průměru let 214-218 jednalo o 7,7 mil. Kč). Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 9,1 % příjmů běžných, resp. 8,2 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou Příjmy z poskytování služeb a výrobků (v průměru 6,4 mil. Kč ročně), Sankční platby přijaté od jiných subjektů (v průměru 4,8 mil. Kč) a Odvody příspěvkových organizací (v průměru 57 ). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V průměru sledovaného období dosahují 24,9 % příjmů běžných (neinvestiční dotace), resp. 32 % příjmů celkových (všechny dotace). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 17,9 mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní neinvestiční transfery ze státního rozpočtu (v průměru 1,5 mil. Kč). Město do rozpočtu zapojuje také prostředky z vlastních fondů (položka 4131 a 4132), které dosahují v průměru sledovaného období 5,7 mil. Kč. Výše neinvestičních transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objemu 1,6 mil. Kč ročně. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 217 (26, mil. Kč). Investiční aktivita města v letech 214-218 je vyjádřena částkou 231,3 mil. Kč, z toho 78,5 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 33,9 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 218, kdy město proinvestovalo více jak 94,8 mil. Kč (22, % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace 18 16 14 12 1 8 6 4 2 212 213 214 215 216 RU 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje na neinvestiční příspěvky PO, dále pak platy, platby za práci vč. pojistného, neinvestiční nákupy služeb a výdaje na opravy a udržování majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky 214 218 znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 219 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o rozpočet ve druhém měsíci rozpočtového období. 8

Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin 35 5 3 25 2 4 3 15 1 5 2 1 214 215 216 217 218 RU 219 214 215 216 217 218 RU 219 neinvestiční nákupy služeb platy, platby za práci vč. pojistného 2 5 15 4 1 3 2 5 1 214 215 216 217 218 RU 219 opravy a udržování majetku ve vlastnictví 214 215 216 217 neinvestiční příspěvky PO 218 RU 219 Z grafu č. 5 je patrný kolísavý vývoj objemu celkových výdajů. Běžné výdaje zaznamenaly výraznější pokles ke konci sledovaného období. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje odpovídající investičním potřebám a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů 1% 25 9% 8% 2 7% 6% 15 5% 4% 1 3% 2% 5 1% % 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 212 213 214 215 216 RU 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let 214 218 byl součet 9

215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 provozních příjmů 725,8 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 53,5 mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 214 do roku 218 byl 53,1 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 27,3 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychlejším tempem než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání upraveného rozpočtu a skutečnosti v období 216 218 Ukazatel 216 RU 216 16/RU16 217 RU 217 17/RU17 218 RU 218 18/RU18 Daňové příjmy 92 629 74 6 125,1% 16 938 87 333 122,4% 115 611 16 224 18,8% Nedaňové příjmy 1 832 8 376 129,3% 14 166 6 287 225,3% 2 526 12 23 17,7% Kapitálové příjmy 537 25 214,6% 2 93 28 7473,7% 2 737 2 1368,4% Přijaté transfery 53 224 19 84 268,3% 6 87 24 396 249,5% 6 479 27 25 222,3% Neinvestiční transfery 31 922 19 84 16,9% 34 866 24 396 142,9% 39 647 27 25 145,7% Investiční transfery 21 31-26 4-2 832 - Běžné příjmy 135 383 12 276 132,4% 155 97 118 16 132,2% 175 784 145 451 12,9% Příjmy celkem 157 221 12 526 153,3% 184 67 118 44 155,9% 199 353 145 651 136,9% Běžné výdaje 9 9 92 45 98,3% 114 886 95 569 12,2% 124 718 122 488 11,8% Kapitálové výdaje 31 6 1 873 1658,3% 79 56 52 282 152,1% 94 815 38 922 243,6% Výdaje celkem 121 96 94 323 129,3% 194 393 147 851 131,5% 219 533 161 41 136,% Poznámka: hodnoty upraveného rozpočtu jsou za leden únor jednotlivých let Pokud zahrneme také hodnoty upraveného rozpočtu na rok 219, růst objemu provozních příjmů od roku 214 do roku 219 je 31,7 mil. Kč, zatímco běžné výdaje vzrostly o 23,5 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou také rychlejším tempem než provozní výdaje. Protože se ale v roce 219 jedná o finanční plán ve druhém měsíci rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání upraveného rozpočtu za stejné období s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že upravený rozpočet odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené a výdaje naopak nadhodnocené. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet a pružně reagovat na nastalé změny. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 3% 3 25% 2% 2 15% 1 1% 5% % -1-5% -1% -2-15% -3 Běžné příjmy Běžné výdaje Běžné příjmy Běžné výdaje O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 214 (25,3 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 218 (51,1 mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 39,1 mil. Kč, přičemž jeho hodnota v celém sledovaném období meziročně rostla. 1

Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 214 215 216 217 218 RU 219 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor 6 5 4 3 2 1 214 215 216 217 218 RU 219 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor 35 3 25 2 15 1 5 % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. V roce 216 vzrostla hodnota indexu i díky novele zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní. Město do svého rozpočtu získalo meziročně o 7,4 mil. Kč (tj. o 11,3 %) navíc ze sdílených daní. Hodnota v roce 217 poklesla zejména díky zvýšenému růstu běžných výdajů, a to zejména nárůstu v oblasti mezd, nákupu služeb a neinvestičních příspěvků příspěvkovým organizacím. Hodnota ukazatele v roce 219 je snížená díky zmíněného principu opatrnosti při sestavování rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřu- 11

je částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje ve všech letech. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin 6 5 4 3 2 1-1 214 215 216 217 218 RU 219-2 -3 Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Ukazatel Hodnota () Dluh 58 472,97 Průměr příjmů za 4 roky 17 113,96 Fiskální pravidlo 34,37% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 12 68,37 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Slavkov u Brna nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 12,1 mil. Kč. 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období (214 218) včetně platného rozpočtu na rok 219 vyplývají z porovnání roku 218 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 219 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně poklesnou o 21,4 mil. Kč, běžné výdaje se sníží pouze o 3,8 mil. Kč 12

b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční pokles o 17,6 mil. Kč, i přesto stále nabývá kladných hodnot, a to 33,5 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže pokles o 7,6 procentního bodu na 21,7 % d) vzhledem k nárůstu výše dluhové služby (čerpání revolvingového úvěru) a růstu dluhové základny (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zhoršení o 14,5 procentního bodu na 27,4 %. Pokud bychom nezahrnuli do výpočtu revolvingové splátky, dosáhl by index dluhové služby hodnotu 2,59 %. Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního vývoje třída daňových příjmů a přijatých transferů. Jejich růst proporcionálně převýší pokles nedaňových a kapitálových příjmů. Celkový růst příjmů dosahuje 4, mil. Kč. Na výdajové straně je evidován pokles jak výdajů v provozní, tak především v kapitálové části rozpočtu, celkový pokles výdajů je 21,5 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu ve druhém měsíci rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření města. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme upravený rozpočet za dva měsíce a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty ukazatelů. Jmenovitě, za rok 218, dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 12,9 % rozpočtovaného plánu za devět měsíců. Běžné výdaje naopak dosáhly na konci roku nižších hodnot (11,8 % rozpočtu). Je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl optimističtějších hodnot. Plnění rozpočtu je však nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218 Daňové příjmy 4 723 8 646 14 39 8 673 1 86 Nedaňové příjmy 3 18-1 61 3 334 6 36-12 196 Kapitálové příjmy -1 642 178 1 556 644-2 537 Přijaté transfery 2 22 9 643 7 646-39 16 929 Běžné příjmy 13 248-559 2 587 19 814-21 411 Příjmy celkem 8 31 17 45 26 846 15 287 4 3 Běžné výdaje 5 163-11 678 23 987 9 832-3 834 Kapitálové výdaje 8 197 13 995 48 446 15 38-17 615 Výdaje celkem 13 36 2 317 72 433 25 14-21 449 Provozní přebytek (PP) 8 85 11 119-3 4 9 983-17 577 Rozdíl PP a splátky jistiny -1 879 3 717-2 912-6 752-47 127 Index provozních úspor (%) 3,94 8,31-6,52 2,71-7,36 Dluh. služba/dluh.základna (%) 13,9-14,8-1,7 8,22 14,5 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 219 zobrazuje následující graf. 13

Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů 3 25 2 15 1 5-5 215/214 216/215 217/216 218/217 219/218-1 -15-2 -25 Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje 1.3.1 Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 219, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 192/218 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1.1.218 6 647 procentuelní podíl obce na výnosu daní,483 počet zaměstnanců k 1.12.217 3 955 procentuelní podíl obce "motivační daň",73217 počet dětí a žáků k 3.9.217 1 165 katastrální výměra k 1.1.218 (ha) 1 494,64 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 219 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město () RU 219 () DPFO zč -1111 52,23 25 228,67 - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 3,32 2 432,8 - DPFO zč - 1111 vč. motivační 55,56 27 661,47 26 832, DPFO sč - 1112 1,3 627,82 48, DPFO vyb. srážkou 1113 4,19 2 24,74 1 964, DPPO - 1121 43,46 2 989,76 2 36, DPH - 1211 14,7 5 264,7 48 756, Celkem 28,57 11 567,86 98 32, Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 219. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Slavkov u Brna - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 219. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce 14

vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 3,2 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za adekvátní rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 219 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 219 očekávat až o 3,2 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v letech 217 a 218. Po zohlednění financování (uhrazených jistin a přijatých půjček) bylo záporné saldo hospodaření pouze v roce 217. K tomu dopomohlo i přijetí úvěrů z let 214 215 v celkové výši 44,4 mil. Kč. Dluhová služba je ve sledovaném období odrazem především splátek jistin dlouhodobých úvěrů, v roce 215 však došlo ke zvýšené splátce jistin, zejména splácením úvěru přijatého v témže roce. Vliv čerpání úvěru se následně projevil na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby. Hodnoty indexu se pohybovaly na úrovni od 4,3 % (217) do 12,5 % (218). Hodnota indexu v roce 215 byla 2,2 %. V celém sledovaném období, vyjma roku 215, se jedná o velmi příznivé hodnoty. Město v období 214-218 disponovalo zůstatky na účtech ve výši 54,7 mil. Kč (214) až 98,4 mil. Kč (216). Ve sledovaném období zůstatky každoročně rostly až do roku 216, pak je evidován mírný meziroční pokles, zejména díky rostoucí investiční aktivitě. Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí okolo 65 (214-218). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký, pohyboval se na úrovni od 4,3 mil. Kč (218) do 7,5 mil. Kč (214). Stav nesplacených úvěrů kulminoval v roce 215 (49, mil. Kč), nejnižší hodnoty dosáhl v roce 218, a to 29,6 mil. Kč. 15

2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU Střednědobý výhled rozpočtu je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany upraveného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem zhoršeného hospodaření, ale toto je způsobeno především nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí kapitálových příjmů a investičních transferů. Z vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývá, že střednědobý výhled rozpočtu je postaven na následujících faktech: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 219, střednědobého výhledu státu na roky 22 221 a následnou predikcí do roku 224. Ponechána je cca 5,% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 218 (skutečnost), resp. 219 (plán rozpočtu) do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 25,3 mil. Kč, resp. 18, mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 218, resp. 219 do roku 224 vykazuje nárůst 1,3 resp. 27,9 mil. Kč na 61,4 mil. Kč. 16

Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 33,1 %, což představuje oproti roku 218, resp. 219 nárůst o 4,1 resp. růst o 11,4 procentního bodu. V období střednědobého výhledu rozpočtu 22 224 se v rozpočtu nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od investiční aktivity města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu jsou částečně zahrnuty investiční akce. Investiční aktivita bude dále odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Ve střednědobém výhledu rozpočtu nejsou uvažovány investiční transfery. V období výhledu 22-224 dojde k úplnému splacení úvěru na navýšení základního kapitálu u firmy Vodovody a kanalizace Vyškov a.s. a na nákup a rekonstrukci Společenského centra Bonaparte, celkem se podaří uhradit jistiny ve výši 17,8 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na hodnotu 1,43 % v posledním roce výhledu. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu Text () 217 218 RU 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 Daňové příjmy 16 938 115 611 117 417 127 242 132 634 135 377 138 191 141 71 Nedaňové příjmy 14 166 2 526 8 33 12 874 12 944 13 55 13 226 13 47 Provozní dotace 34 866 39 647 28 626 26 628 27 849 28 869 29 929 3 895 Běžné příjmy 155 97 175 784 154 373 166 743 173 426 177 31 181 346 185 373 Kapitálové příjmy 2 93 2 737 2 Investiční dotace 26 4 2 832 48 783 22 168 4 5 Kapitálové příjmy celkem 28 97 23 569 48 983 22 168 4 5 Příjmy celkem 184 67 199 353 23 356 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 Běžné výdaje 114 886 124 718 12 884 12 14 121 7 122 8 123 141 124 14 Kapitálové výdaje 79 56 94 815 77 2 39 731 3 1 1 1 Výdaje celkem 194 393 219 533 198 84 159 871 151 7 132 8 133 141 134 14 Saldo bez financování -1 326-2 18 5 272 29 4 26 857 45 292 48 25 51 359 Uhrazené splátky jistiny 7 771 24 55 54 55 4 498 4 28 3 338 3 323 2 482 Přijaté půjčky 47 675 53 6 Fin.prostředky minul.let -4 817 Řízení likvidity Financování -7 771 23 17-5 272-4 498-4 28-3 338-3 323-2 482 Příjmy všechny 184 67 247 28 256 956 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 Výdaje všechny 22 163 244 38 256 956 164 369 155 278 135 347 136 465 136 497 Saldo úplné -18 97 2 99 24 542 22 649 41 954 44 881 48 876 Provozní přebytek (PP) 41 84 51 66 33 489 46 63 52 357 55 292 58 25 61 359 Rozdíl PP a splátky jistiny 33 313 26 561-2 566 42 15 48 149 51 954 54 881 58 876 Index provozních úspor (%) 26,34 29,5 21,69 27,95 3,19 31,19 32,1 33,1 Dluhová základna 184 67 199 353 23 356 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 Dluhová služba 7 936 24 991 54 984 4 871 4 532 3 586 3 53 2 646 Dluh. služba/dluh.základna (%) 4,31 12,54 27,4 2,58 2,55 2,2 1,95 1,43 2.2.1 Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. Od roku 219 do konce období výhledu nabývá kladných hodnot a meziročně roste. 17

Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření 25 2 15 1 5-5 214 215 216 217 218 RU 219 Příjmy celkem 131 515 139 816 157 221 184 67 199 353 23 356 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 Výdaje celkem 16 283 119 643 121 96 194 393 219 533 198 84 159 871 151 7 132 8 133 141 134 14 Saldo bez financování 25 232 2 173 35 261-1 326-2 18 5 272 29 4 26 857 45 292 48 25 51 359 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 2.2.2 Hodnoty provozního hospodaření Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Běžné příjmy Běžné výdaje 2.2.3 Provozní přebytek Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 46,6 mil. Kč (22) do 61,4 mil. Kč (224). Po odečtení splátek jistiny je v rozmezí od 42,1 mil. Kč (22) do 58,9 mil. Kč (224). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. 18

Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku 7 6 5 4 3 2 1-1 -2 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) -3 214 215 216 217 218 RU 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 2.2.4 Index provozních úspor Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index upraveného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 21,69 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 33,1 % v roce 224. Hodnota ukazatele se tak pohybuje okolo optimální úrovně indexu (25%). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % 2.2.5 Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu počítá pouze částečně s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. 19

Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky Údaje () 217 218 RU 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 Běžné příjmy 155 97 175 784 154 373 166 743 173 426 177 31 181 346 185 373 Běžné výdaje 114 886 124 718 12 884 12 14 121 7 122 8 123 141 124 14 Provozní přebytek 41 84 51 66 33 489 46 63 52 357 55 292 58 25 61 359 Kapitálové příjmy 28 97 23 569 48 983 22 168 4 5 Kapitálové výdaje 79 56 94 815 77 2 39 731 3 1 1 1 Příjmy všechny 184 67 247 28 256 956 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 Výdaje všechny 22 163 244 38 256 956 164 369 155 278 135 347 136 465 136 497 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -1 326-2 18 5 272 29 4 26 857 45 292 48 25 51 359 Financování -7 771 23 17-5 272-4 498-4 28-3 338-3 323-2 482 Uhrazené splátky jistiny 7 771 24 55 54 55 4 498 4 28 3 338 3 323 2 482 Volné finanční prostředky -18 97 2 99 24 542 22 649 41 954 44 881 48 876 Střednědobý výhled rozpočtu zahrnuje v roce 22 dokončení projektů Zámecká zeď a Zámecké valy, revitalizaci zámeckého parku, v roce 221 investiční výdaje do mateřské školky a ve všech letech pak výdaje směřující do dopravní infrastruktury. V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období 22 224 může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční prostředky v objemech od 22,6 mil. Kč (221) do 48,9 mil. Kč (224). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města. 2.2.6 Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech 22-224 splatit 18,5 mil. Kč současných závazků včetně úroků (z toho 17,8 mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 22 do splacení všech závazků v roce 23 musí město uhradit 27,3 mil. Kč (z toho 24,8 mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Tabulka č. 8: Dluhová služba v letech 22-224 Závazek Forma závazku SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 VaK Mateřská škola SCB - nemovitost SCB - závazek TSM - nová budova jistina jistina jistina jistina jistina 1 16 1 68 84 36 1 7 87 1 68 84 36 1 7 1 68 84 36 1 7 1 68 84 346 1 7 1 68 344 1 7 úrok úrok úrok úrok úrok 32 69 54 24 69 54 69 54 69 54 69 54 Celková dluhová služba 4 653 4 355 3 461 3 447 2 65 Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 22 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů). Dluhová služba meziročně klesá. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech 22 224 meziročně snižuje ze 2,58 % (22) na 1,43 % (224). Ve střednědobém výhledu není zahrnut revolvingový úvěr. 2

Graf č. 15: Vývoj dluhové služby 25 2 15 1 5 3% 25% 2% 15% 1% 5% % Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel Následující tabulka a graf znázorňují výši zadlužení, při které nedochází k porušení fiskálního pravidla, resp. rozpočtové odpovědnosti. Výše celkového povoleného zadlužení je odvislá od výše celkových příjmů a teoretické navýšení dluhu pak navíc od výše dluhu současného. Město Slavkov u Brna může ve výhledovém období zvýšit svoje dluhové zatížení o 82, mil. Kč (219) až 96,9 mil. Kč (224), aniž by porušilo rozpočtovou odpovědnost. Tabulka č. 9: Predikce rozpočtové odpovědnosti Ukazatel 217 218 RU 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 Dluh 41 5 58 473 29 531 24 759 2 551 17 212 13 889 11 47 Teoretické navýšení dluhu 5 393 43 595 82 68 91 594 94 881 94 912 94 934 96 885 Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 91 893 12 68 111 599 116 353 115 432 112 124 18 823 18 292 Fiskální pravidlo 27,1% 34,37% 15,88% 12,77% 1,68% 9,21% 7,66% 6,32% Rozdíl dluhu a 6 % průměru příjmů (5-2 52-2 18-4 13-4 58-4 744-4 746-4 747-4 844 21

Graf č. 16: Vývoj teoretického navýšení dluhu 14 12 1 8 6 4 2 Dluh Teoretické navýšení dluhu Průměr příjmů za 4 roky (6 %) 22

3 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 214-224. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výši volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu střednědobého výhledu rozpočtu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2- Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. Tabulka č. 1: Ekonomické hodnocení města v letech 214-218 Hodnocení 213 214 215 216 217 218 Dlouhodobé - - - - A2-- A2- Krátkodobé - - - - STR2- STR2 23

Závěr Střednědobý výhled rozpočtu pro období 22 224 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 214-218 a platného rozpočtu roku 219. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v střednědobém výhledu rozpočtu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je velmi příznivá a dosahuje max. 2,6 % z povolené 25-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Fiskální pravidlo, definované v zákoně č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, dosahuje hodnoty 34,37 % z povolené 6 % hranice. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené se zlepšujícím se trendem vývoje. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má volné finanční prostředky na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU. Střednědobý výhled rozpočtu slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Střednědobý výhled rozpočtu přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování střednědobého výhledu rozpočtu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která je a bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti. S ohledem na legislativní nestabilitu nejen v oblasti sdílených daní je vývoj predikce hodnot těchto daní opatrný. Pokud v této oblasti nedojde k zásadním změnám, lze počítat v jednotlivých letech střednědobého výhledu rozpočtu s až 3,5 mil. Kč vyššími příjmy ze sdílených daní. 24

Tabulka č. 11: Střednědobý výhled rozpočtu 22 224 ř. Údaje () 217 218 RU 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 SVR 223 SVR 224 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 16 938 115 611 117 417 127 242 132 634 135 377 138 191 141 71 2 DPFO ze závislé činnosti 19 65 23 991 26 832 28 63 3 691 31 458 32 244 33 5 3 DPFO OSVČ 52 521 48 69 782 789 797 85 4 DPFO vybíraná srážkou 1 778 2 61 1 964 1 95 1 95 1 979 2 9 2 39 5 DP právnických osob 18 94 18 934 2 36 2 855 21 667 22 29 22 764 23 333 6 DP právnických osob za obce 2 559 2 41 1 1 1 1 1 1 7 Daň z přidané hodnoty 39 442 46 541 48 756 5 642 52 997 54 321 55 679 57 71 8 Místní poplatky 464 378 4 35 4 58 4 61 4 63 4 66 4 67 9 Správní poplatky 6 234 5 4 3 742 4 362 4 427 4 493 4 561 4 629 1 Daň z nemovitostí a z majetku 4 764 4 775 4 2 4 8 4 8 4 8 4 8 4 8 11 Ostatní daňové příjmy 12 632 11 328 6 12 1 255 1 26 1 265 1 271 1 276 *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 14 166 2 526 8 33 12 874 12 944 13 55 13 226 13 47 13 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 6 146 6 336 2 695 3 35 3 65 3 96 3 127 3 158 14 Příjmy z pronájmu 15 Výnosy z finančního majetku 9 5 5 8 8 8 8 8 16 Přijaté sankční platby 7 888 13 997 5 62 9 831 9 871 9 951 1 91 1 241 17 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př. 122 188 1 18 Přijaté splátky půjček 2 *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 121 14 136 137 125 747 14 115 145 578 148 432 151 417 154 478 2 Neinvestiční dotace (transfery) 3 526 33 785 22 576 24 628 25 849 26 869 27 929 28 895 21 Převody z vlastních fondů (HČ) 4 34 5 862 6 5 2 2 2 2 2 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY 155 97 175 784 154 373 166 743 173 426 177 31 181 346 185 373 23 Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv 2 93 2 737 2 24 Investiční dotace (transfery) 26 4 2 832 48 783 22 168 4 5 *25 PŘÍJMY CELKEM 184 67 199 353 23 356 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 26 Platy zaměstnanců vč.odvodů 33 84 43 619 42 948 42 88 42 512 42 94 43 567 43 975 27 Nákupy DHM, materiálu, ostatní 5 65 4 688 2 876 3 19 3 5 3 82 3 114 3 147 28 Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje 165 488 929 373 324 248 27 164 29 Nákup energií 1 181 1 395 1 482 1 258 1 289 1 317 1 335 1 354 3 Nákup služeb 22 47 2 37 2 26 2 138 2 35 2 473 2 642 2 818 31 Opravy a udržování 8 21 4 953 2 156 3 478 3 513 3 548 3 584 3 619 32 Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary 482 577 336 46 48 41 412 414 33 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org. 2 732 2 868 3 238 3 121 3 167 3 215 3 263 3 263 34 Neinvestiční příspěvky PO 39 717 43 33 44 65 44 495 44 718 44 941 45 166 45 392 35 Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům 757 938 58 493 494 496 498 5 36 Neinv.transfery obyvatelstvu 52 946 1 268 1 171 1 19 1 239 1 252 1 268 37 Ostatní neinvestiční výdaje a transfery 546 25 1 1 1 1 1 *38 BĚŽNÉ VÝDAJE 114 886 124 718 12 884 12 14 121 7 122 8 123 141 124 14 39 Kapitálové výdaje 79 56 94 815 77 2 39 731 3 1 1 1 *4 VÝDAJE CELKEM 194 393 219 533 198 84 159 871 151 7 132 8 133 141 134 14 *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) -1 326-2 18 5 272 29 4 26 857 45 292 48 25 51 359 42 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 7 771 24 55 54 55 4 498 4 28 3 338 3 323 2 482 43 Přijaté půjčky 47 675 53 6 44 Změna stavu na bankovních účtech -4 817 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ -7 771 23 17-5 272-4 498-4 28-3 338-3 323-2 482 *47 PŘÍJMY všechny 184 67 247 28 256 956 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 *48 VÝDAJE všechny 22 163 244 38 256 956 164 369 155 278 135 347 136 465 136 497 *49 SALDO úplné -18 97 2 99 24 542 22 649 41 954 44 881 48 876 *5 Provozní přebytek 41 84 51 66 33 489 46 63 52 357 55 292 58 25 61 359 *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny 33 313 26 561-2 566 42 15 48 149 51 954 54 881 58 876 *52 Index provozních úspor 26,34 29,5 21,69 27,95 3,19 31,19 32,1 33,1 *53 Dluhová základna 184 67 199 353 23 356 188 911 177 926 177 31 181 346 185 373 *54 Dluhová služba 7 936 24 991 54 984 4 871 4 532 3 586 3 53 2 646 55 Dluhová služba / dluhová základna (v %) 4,31 12,54 27,4 2,58 2,55 2,2 1,95 1,43 25