Îivot Josefa Egyptského obrazov cyklus z Tfiebonû

Îivot Josefa Egyptského obrazov cyklus z Tfiebonû Ludmila HRONKOVÁ-OURODOVÁ 1 Vyprávûcí neboli narativní obrazové cykly známe jiï od raného stfiedovûku, zpravidla ve formû malovan ch kniïních miniatur, fiezan ch kostûn ch reliéfû, malovan ch vitrají ãi nástûnn ch maleb. V období renesance a baroka obliba tûchto cyklû je tû stoupla. Îivoty svûtcû se staly samozfiejm mi a bûïn mi námûty pro jednotlivé obrazy i pro rûznû rozsáhlé cykly urãené pfiedev ím do sakrálních a klá terních prostor. Cyklus z Tfiebonû, kterému je vûnován následující text, byl objeven koncem roku 2000, víceménû náhodnû, na zámku v Tfieboni, kde jsme pátrali po vhodné obrazové v zdobû pro interiéry zlatokorunského klá tera. Jeho nová prohlídková trasa mûla pfiipomínat poslední období pfied zru ením klá tera za vedení opatem Bohumírem Bylansk m. V této dobû, jak víme z inventáfiû, byly námûty obrazû kromû nûkolika portrétních fiad opatû, prelátû, papeïû a v ukov ch obrazû tzv. zlatokorunské koly témûfi bez v jimky náboïenské. V depozitáfiích státního zámku TfieboÀ jsme pfii té pfiíleïitosti narazili na soubor sedmi velk ch pláten, která byla evidována od roku 1986 jako biblické v jevy. Plátna byla bez napínacích rámû, v havarijním stavu, minimálnû do roku 1986 nevhodnû uloïena. Po jejich rozvinutí se ukázalo, Ïe soubor obsahuje dva rûzné celky. âtyfii plátna, evidentnû barokní, patrnû z 18. století, byla natolik ztmavlá, Ïe prozrazovala pouze základní obrysy pravdûpodobnû starozákonních v jevû. Kvalita malby byla velmi prûmûrná aï podprûmûrná. Tfii dal í plátna, rovnûï v havarijním stavu, v ak pfiekvapila na první pohled kvalitní malbou i barevností. Bylo zfiejmé, Ïe rozmûrné obrazy maloval stejn autor. Pfii pozdûj ím podrobném zkoumání v jevû jsme zjistili, Ïe se jedná o obrazy znázoràující Ïivot Josefa Egyptského. Tento starozákonní pfiíbûh byl zobrazován jiï od nejranûj ích dob církve. JosefÛv Ïivot byl kfiesèany chápán jako pfiedobraz Ïivota JeÏí e Krista. První malby na toto téma známe jiï z rané kfiesèanské literatury z 2. století n. l., následovaly malby v fiímsk ch katakombách ve 4. století, malovan cyklus v kostele S. Maria Antiqua v ímû v 8. století ãi malovaná chóro- Obr. 1. Obraz Josef prodán do otroctví, stav pfied restaurováním, detail po kození hlavy Josefova bratra. (Foto T. Záhofi) Obr. 2. Obraz Josef prodán do otroctví, snímek zadní strany plátna v boãním osvûtlení, je zde patrná odli ná struktura plátna nepûvodního doplàku ve spodní ãásti obrazu. (Foto T. Záhofi) 2 318

3 4 vá okna v katedrále v Erfurtu z doby kolem roku 1390. Tento starozákonní cyklus byl také ztvárnûn L. Ghilbertim pfied polovinou 15. století na dvefiích florentského baptisteria, dále jej pouïil napfiíklad Rafael v nástûnn ch malbách ve vatikánsk ch lodïiích a Hans Holbein na konci 15. století v Kolínské a Lübeské bibli. 1 Pro svûj dramatick pfiíbûh i morální v znam zaãal námût Josefova Ïivota jiï od 16. století pronikat také do umûní profánního, pfiedev ím do lechtického prostfiedí. Slavn malífi Andrea del Sarto namaloval v jevy na toto téma pro svatební síà P. F. Borgherini. Velmi ãasto b val JosefÛv Ïivot motivem pro tapiserie. Tématu se vûnovali i Rembrant van Rijn, Tietze, Tintoretto, Velázquéz a je tû ve 20. století napfiíklad Marc Chagall. 2 TfieboÀsk cyklus zachycuje tfii události ze Ïivota Josefa Egyptského. První obraz cyklu (inv. ã. 634, 487 x 308 cm) zachycuje téma Josef prodán do otroctví (Star zákon, Gn 37 48). Uprostfied kompozice obrazu je namalován mal chlapec Josef v bohatû vy ívaném plá ti, jejï dostal podle pfiíbûhu od otce, pfiepásaném ãervenou stuhou. Kolem nûho se shromáïdilo deset nevlastních bratrû a zprava pfiicházejí rodiãe Jákob a Ráchel. Josef bratrûm vykládá o svém snu, ve kterém se jeho snopu klanûly v echny snopy bratrû i mûsíc, slunce a hvûzdy. Cel v jev je zasazen do otevfiené krajiny, vpravo s architekturou domu. V pozadí jsou znázornûna stáda ovcí a krav s telaty a za nimi pole se snopy ze snu. Vlevo je zachycena krajina s hradem, stromy a loukami. Josefova postava je obklopena sluncem, mûsícem a hvûzdami. Dal ím obvykle zobrazovan m ikonografick m motivem ze Ïivota Josefa Egyptského b vá Josef a Putifarova Ïena. Obraz s námûtem této zásadní epizody Josefova Ïivota v cyklu chybí a zatím nevíme, zda pûvodnû byl takov obraz jeho souãástí. Druh obraz (inv. ã. 636) je s rozmûry 360 x 305 cm nejmen í. V jev b vá naz ván Josef vykladaã snû. Mlad Josef byl propu tûn z vûzení, aby vyloïil faraonûv sen o sedmi tuãn ch a sedmi huben ch kravách a o sedmi pln ch a sedmi jalov ch klasech. Obraz znázoràuje Josefa stojícího pfied faraonem, za Josefem jsou faraonovi rádci a vykladaãi snû, ktefií pfii Obr. 3. Obraz Josef prodán do otroctví, stav po vytmelení po kozen ch míst. (Foto T. Záhofi) Obr. 4. Obraz Josef prodán do otroctví, stfiední ãást malby po restaurování. (Foto T. Záhofi) 1 Hannelore SACHS, Ernst BADSTÜBNER, Helga NEUMANN: Christliche Ikonographie, München Berlin 1998, s. 204 205. 2 E. KIRSCHBAUM a kol.: Lexikon der Christlichen Ikonographie, Freiburg im Breisgau, 1968 1972, s. 424 433. 319

sv ch v kladech neuspûli. V rukou drïí títy s jednotliv mi znameními zvûrokruhu. Starobylost pfiíbûhu naznaãil malífi tím, Ïe muïe oblékl do exotick ch plá ÈÛ a pokr vek hlavy. V jejich tvarech se mísí vlivy orientální, pfiedev ím turecké a perské, s renesanãními vlivy italsk mi. Motivy na vytkávan ch plá tích byly uïívány na brokátu i sametu v 16. a 17. století a vyrábûny pfiedev ím v Benátkách.3 Architektura v pozadí obrazu velmi pfiipomíná DóÏecí palác v Benátkách. Také gestikulace rukou postav prozrazuje italské renesanãní vlivy.4 Tfietí obraz (inv. ã. 631) naz van Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû dûj starozákonního pfiíbûhu zavr uje (Gn 42 47). Toto plátno je nejvût í, mûfií 525 x 305 cm. V dobû, kdy pfii lo sedm neúrodn ch let podle Josefovy pfiedpovûdi, trpûla hlady také Jákobova rodina. Na obraze jsou Josefovi bratfii, které poslal Jákob do Egypta, aby nakoupili obilí. Malba obsahuje tfii dûjové scény. Hlavní, stfiedová scéna zobrazuje Josefa, jak se objímá s nejmlad ím bratrem a ostatní jej prosí za odpu tûní. Po levé stranû v pozadí jsou namalováni bratfii nakládající obilí a slavnostnû ozdobení velbloudi. Nad nimi stojí na terase Josef, kter je pozoruje. V pozadí ústfiední scény pfiipravují slouïící v krátk ch suknicích stûl k hostinû. Zhodnocení obrazû Obrazy byly namalovány technikou olejomalby na plátnû asi v polovinû 17. století. Vzhledem ke zpûsobu malby v jemné vrstvû, pouïité barevnosti i dobov m reáliím uïit m v detailech v jevû se zdá, Ïe je namaloval stfiedoevropsk malífi kolen v Itálii.5 Absence star ích evidenãních ãísel na plátnech i jak chkoli jin ch údajû o moïném pûvodu obrazû zatemàuje nadále jejich minulost. Zatím nebyla nalezena Ïádná informace o tom, Ïe obrazov cyklus s námûtem Ïivota Josefa Egyptského na tfieboàském zámku pfied rokem 6 320 5 7 M AT E R I Á L I E, S T U D I E L u d m i l a H R O N K O VÁ - O U R O D O VÁ / Î i v o t J o s e f a E g y p t s k é h o o b r a z o v c y k l u s z T fi e b o n û

8 1945 vûbec existoval. Podle stavu a velikosti pláten se lze domnívat, Ïe obrazy byly pûvodnû objednány pro místnost ãi sál vût ích rozmûrû. V minulosti byly nejménû dvakrát pouïity pro v zdobu odli n ch interiérû. Tomu nasvûdãují jak v fiezy originálních pláten obrazy se patrnû vyh baly architektonick m detailûm, snad ÏebrÛm ãi konzolám, tak pozdûji nekvalitnû domalovávané nastavované ãásti. PÛvodní plátna byla nejménû o pûl metru ir í. Velké rozmûry i námût obrazû svûdãí spí e o vyuïití v klá terním interiéru, 6 druhotnû mohly b t pouïity pro lechtick sál. Jednou z nepodloïen ch hypotéz byla my lenka, zda plátna nemohla b t pûvodnû souãástí v zdoby klá terního augustiniánského divadla v Tfieboni, dal í moïností je, Ïe obrazy zakoupili Schwarzenberkové v dobû ru ení klá terû v 80. letech 18. století v âechách ãi v rakousk ch zemích. Obrazy také mohly b t pfiedlohou k v robû tapiserií v 17. století 7 a mohly se do Tfiebonû dostat jiï s prvním majitelem zámku schwarzenberského rodu, s Janem Adolfem I., zároveà s jeho sbírkami z Bruselu. Tuto teorii by podporoval fakt, Ïe rozmûry obrazû odpovídají bûïn m rozmûrûm tapiserií ( ífie 305 cm), a do jisté míry tomu nasvûdãuje i urãitá schematiãnost zobrazení (napfiíklad obliãejû), statiãnost jednotliv ch figur, precizní propracování detailû textilií i perkû a barevnost. Ztráty barevné vrstvy a havarijní po kození obrazû v ak nedovolují v tomto smyslu uãinit jednoznaãné závûry. Stav obrazû pfied restaurováním V dobû znovuobjevení obrazû byla plátna v havarijním stavu. Podepsalo se na nich pfiedev ím nevhodné uloïení. Dlouhou dobu byly zmaãkány do neúhledn ch balíkû a teprve v roce 1986, po jejich zaevidování, byly koneãnû navinuty na válec, nicménû pouze o prûmûru 18 cm. Plátno bylo bohuïel navinuto malbou dovnitfi, takïe docházelo ke zbyteãnému dlouhodobému drolení a drcení barevné vrstvy i s podkladem. Po prvním následném rozvinutí v roce 2001 byly tyto fragmenty nenávratnû ztraceny. Obraz Josef prodán do otroctví byl malován na plátno sestavené z nûkolika vertikálnû spojen ch pruhû o stejné ífice. Na pravé stranû byl v minulosti vertikálnû sefiíznut a nastaven plátnem jiné hustoty. Také v dolní pravé ãásti byl vsazen klínov nástavec z velmi hrubého plátna. Oba dodatky byly propojeny s originálem znaãnû nedbale a byly velmi jednodu e domalovány bez v razného epsování plátna. PÛvodní formát byl s ohledem na dochovanou ãást kompoziãnû ir í nejménû o 0,5 m. Obr. 5. Obraz Josef vykladaã snû, detail po kozeného obliãeje faraona po rentoalování obrazu. (Foto T. Záhofi) Obr. 6. Obraz Josef vykladaã snû, detail malby po restaurování, levá postava u faraona s rekonstruovan mi draperiemi. (Foto T. Záhofi) Obr. 7. Obraz Josef vykladaã snû, stav po vytmelení. (Foto T. Záhofi) Obr. 8. Obraz Josef vykladaã snû, stav po restaurování. (Foto T. Záhofi) 3 Za mnohé cenné pfiipomínky a informace dûkuji své kolegyni Mgr. K. Cichrové. 4 Za tuto informaci i konzultaci k obrazu dûkuji doc. L. Danielovi. 5 Za potvrzení této domnûnky dûkuji prof. P. Preissovi a doc. L. Danielovi. 6 Za tuto pfiipomínku i dal í informace dûkuji prof. P. Preissovi. 7 PfiipomeÀme kvalitnû namalované kartony k v robû tapiserií od Jordaense, Rubense, Rembranta. 321

9 10 Jemná originální malba nebyla v minulosti nijak v raznû opravována ani tmelena ãi retu- ována a nesla silnou vrstvu neãistot s kousky odloupané malby. Na rubové stranû byly v místech ãetn ch trhlin záplaty lepené hust m klihem. Dle prûzkumu se dalo soudit, Ïe plátna nebyla uchycena na klasickém napínacím rámu, ale nalepena pfiímo na nosnou dfievûnou konstrukci. DÛsledkem dlouhodobû nevyhovujících podmínek byla vysoká ztráta malby. 8 Obr. 9. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, stfiední ãást malby, stav pfied tmelením. (Foto T. Záhofi) Obr. 10. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, levá ãást malby po tmelení po kozen ch míst. (Foto T. Záhofi) Restaurování obrazû Na základû poptávkového fiízení byla vybrána skupina restaurátorû pod vedením akad. mal. Tomá e Záhofie. Na práci se dále rovnomûrnû a zodpovûdnû podíleli akad. mal. Jana Záhofiová, Olga Trmalová a restaurátor Peter Stirber. Restaurátorské práce byly mimofiádnû nároãné na peãlivost, preciznost i trpûlivost, pfiedev ím pfii retu ování obrazû. V grantovém programu Záchrany movit ch kulturních památek bylo MK âr poïádáno o pfiíspûvek na restaurování. Vzhledem khavarijnímu stavu pláten Ïádost uspûla a NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích dostalo finanãní dotaci 200 000, Kã. Restaurování obrazû trvalo pouhé tfii roky (2001 2003) a stálo celkem 929 678, Kã. Po pfievezení pláten do ateliéru byla malba podrobnû zdokumentována a opatfiena ochrann m voskov m pfielepem a separaãním papírem. Dle skuteãn ch rozmûrû byla zadána v roba nov ch klínov ch rámû, které byly s ohledem na velké rozmûry a váhu obrazû opatfieny tfiemi vertikálními a dvûma horizontálními pfiíãkami. Zhotovil je specializovan truhláfi pan Deré z Prahy. Rám váïil v pfiípadû obrazu Josef prodán do otroctví 97 kg, v pfiípadû obrazu Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû 117 kg. Pfii prûzkumu bylo prokázáno, Ïe plátno Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû bylo dodateãnû nastaveno vertikálnû o 25 cm. Na rubové stranû se ití byly doloïeny prvotní otvory upevnûní malby na star rám, coï dokládalo pûvodní rozmûr tohoto díla. Doplnûk obrazu, odli n nekvalitní malbou a hrub m plátnem, byl oddûlen a bylo rozhodnuto, Ïe obraz bude prezentován 8 Ludmila OURODOVÁ: Návrhy na restaurování, âeské Budûjovice, 2001, uloïeno v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. Tomá ZÁHO, Jana ZÁHO OVÁ: Restaurátorská zpráva, Biblick v jev, inv. ã. Tr 631, Praha 2003, uloïena v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, s. 3. 322

Obr. 11. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, ãást malby po ukonãení restaurování. (Foto T. Záhofi) Obr. 12. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, detail dodateãného nastavení obrazu odli n m plátnem s odli nou malbou. (Foto T. Záhofi) 9 Tomá ZÁHO, Jana ZÁHO OVÁ: Restaurátorská zpráva, Biblick v jev, inv. ã. Tr 636, Praha 2001, uloïená v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. T. ZÁHO, J. ZÁHO OVÁ: Restaurátorská zpráva, cit. v pozn. 8. Tomá ZÁHO : Restaurátorská zpráva, Biblick v jev, inv. ã. Tr 634, Praha 2001 2002, uloïená v archivu 11 NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. bez této zásadnû degradující ãásti. Rubová strana byla zbavena neãistot a nevyhovujících záplat. Rozpadlé spoje pláten byly novû spojeny se itím a na nov rám bylo napnuto nové celolnûné plátno o ífii 240 cm, s jedním horizontálnû orientovan m vem pro nastavení dodatku o ífii 65 cm. Voskopryskyfiiãná rentoaláï byla provedena s aplikací papírové hustû perforované zpevàující mezivloïky a po jejím dokonãení, odstranûní separaãního papíru a odmytí voskového pfielepu byl obraz napnut na nov klínkov napínací rám. Následn m postupn m zeslabováním neãistot se malba v raznû prosvûtlila a oïivila. Obraz byl pfiipraven kdal í ãasovû nároãné etapû, kterou bylo peãlivé vytmelení v ech defektû. Je tû pfiedtím byl znovu podrobnû zdokumentován. Tyto snímky se ukázaly jako velmi dûleïité pro závûreãnou retu a rekonstrukci malby. Obraz byl tmelen Ïelatino-kfiídov m tmelem, okrajové partie byly s ohledem na dal í nezbytnou manipulaci pfii pfievozu po dokonãení tmeleny voskem. Dokonãením tmelení defektû byla splnûna první etapa restaurátorské práce na tomto obraze. Malba byla poniãena vypadáním barevné vrstvy od hust ch tenk ch zlomû pfies vût í fieãi tû aï po celé chybûjící plochy draperií a inkarnátû. Bylo rozhodnuto, Ïe tato místa bude nutné u v ech obrazû scelit a citlivû rekonstruovat, neboè ponecháním ztracen ch partií v neutrálním tónu by jinak velmi kvalitní a celistvá malba znaãnû utrpûla a cel v jev by pûsobil pfiinejmen ím ponûkud chaoticky. K nejnároãnûj ím rekonstrukcím patfiily postava páïete ve stfiední ãásti kompozice obrazu Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, hlava jednoho z Josefov ch bratrû pod tímto páïetem a nûkolik draperií s bohat m ornamentem. Základní retu byla provedena akvarelov mi barvami Schmincke a Lefranc, Windsor & Newton. KvÛli nutnosti opatfiit obraz závûreãn m lakem teprve po dostateãném zaschnutí retu í byly retu e dále korigovány odsát mi olejov mi barvami Rembrant a Lefranc. Malba dostala nejprve jen základní lakovou vrstvu a aï po definitivním napnutí a úplném proschnutí retu í byly obrazy opatfieny závûreãn m damarov m polomatn m lakem. 9 12 323

13 Instalace obrazû PÛvodnû byly obrazy s pfiíbûhy Josefa Egyptského vybrány pro expozici ve Zlaté Korunû. Postupnû se v ak ukázalo, Ïe kvûli pfiíli velk m rozmûrûm se do tûchto prostor nehodí a navíc jejich námûty nesouhlasily s údaji uveden mi v archivních soupisech klá tera. Po instalaci prvního, nejmen ího obrazu ve Zlaté Korunû a po otevfiení prohlídkové trasy bylo na základû mnoha diskusí rozhodnuto, Ïe ostatní obrazy jiï do tohoto prostoru instalovány nebudou. Zaãalo se uvaïovat o umístûní celého cyklu ve Zlatém sále panûlského kfiídla zámku v Jindfiichovû Hradci, av ak pro nezájem správy zámku bylo od této my lenky upu tûno. V nastalé situaci zaãala správa zámku v Tfieboni pfiipravovat nov víceúãelov sál v tzv. vamberské modlitebnû, která donedávna slouïila jako tûlocviãna, a tak jsme uvaïovali o umístûní impozantního obrazového cyklu do tûchto prostor. Nakonec bylo rozhodnuto, Ïe obrazy budou do sálu instalovány provizornû na jeden rok. Za tímto úãelem byly pfiipraveny dal í nutné doplàky speciální garn Ï se závûsem, kter by zastínil horní oblouk okenních palet, zlacená li ta obrazu, zábrany proti pfiípadnému dotyku a po kození obrazû. BohuÏel nakonec byly instalovány pouze dva obrazy cyklu, tfietí obraz bylo zakázáno do Tfiebonû pfievézt. DÛvodem byla obava, aby nedo lo k jeho po kození pfii snímání plátna z napínacího rámu a opûtovném napnutí, 10 jelikoï dvefiní otvory v klá tefie ve Zlaté Korunû nedovolovaly transport napnutého obrazu. TfieboÀsk sál byl se dvûma obrazy slavnostnû otevfien dne 21. 5. 2005. Doufejme, Ïe umístûní tfietí malby bude znovu zváïeno a dílo se stane opût souãástí souboru, do kterého patfií. Obrazov cyklus Îivot Josefa Egyptského je v na ich sbírkách svou velikostí, stáfiím i provedením spí e v jimeãn. Nezodpovûzené otazníky nad jeho pûvodem by mûly b t inspirací pro dal í bádání. Obr. 13. Obraz Josefovi bratfii a Jákob v Egyptû, detail malby po ukonãení restaurování v jev Bratfii nakládají obilí na velbloudy. (Foto T. Záhofi) 10 Lze pfiedpokládat, Ïe transport na bubnu by obrazu zásadnû neublíïil. Nelze vylouãit vznik jemn ch prasklinek, av ak vzhledem ktomu, Ïe bylo jiï pfii restaurování poãítáno s tím, Ïe plátno bude putovat z ateliéru v Praze do Zlaté Koruny na bubnu a teprve tam napnuto na napínací rám, byly okraje tmeleny pruïn m voskov m tmelem a transportem kpo kození nedo lo. 324