KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání Petr Matějů 1
Otázky Co to je konkurenceschopnost? Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání Potenciál změny: lidské zdroje a dynamika vzdělání 2
Co to je konkurenceschopnost? Stručně k vývoji konceptu 3
David Ricardo On The Principles of Political Economy and Taxation (1817) konkurenceschopnost = komparativní výhoda (půda, kapitál, přírodní zdroje, pracovní síla) 4
K. Marx a B. Engels (Kapitál, 1867) Ekonomický vývoj určuje sociálně-ekonomické prostředí ( sociálně ekonomická formace ) + pracovní teorie hodnoty (role lidského kapitálu) 5
Joseph Schumpeter Capitalism, Socialism, and Democracy (1942) hnací silou konkurenceschopnosti je soukromé podnikání a podnikatelský duch 6
Jacob Mincer (* 1922) Gary Becker (*1930) (Nobelova cena 1992) teorie lidského kapitálu hnací silou ekonomického vývoje je lidský kapitál 7
Robert Solow (* 1924) (Nobelova cena za teorii ekonomického růstu 1987) hnací silou konkurenceschopnosti jsou endogenní faktory: technologický vývoj inovace lidský kapitál 8
Michael E. Porter The Competitive Advantage of Nations (1990) Konkurenceschopnost převážně na mikroekonomické úrovni diamond approach Vliv konkurenceschopnosti na mikro-úrovni na celkovou konkurenceschopnost systému (business competitiveness index BCI ) Důraz na vliv inovací a regional clusters 9
Michael E. Porter The Competitive Advantage of Nations Bohatství je založeno na tom, co je dáno Bohatství vzniká na základě volby národů či regionů 10
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) 11
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) 12
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Prosperita rozvinutých zemí závisí na inovacích Vysoká inovační kapacita je rovněž základním předpokladem pro vyrovnání se se zmenšujícím se podílem ekonomicky aktivní části populace Inovace jsou též klíčem k řešení mnohých sociálních problémů (zdravotní péče, životní prostředí, chudoba) 13
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Konkurenceschopnost je čím dál tím více spojena s vytvářením regionálních shluků (regional clusters) Regional cluster je shluk prostorově si blízkých firem a institucí navzájem propojených vztahy podobnosti a komplementarity 14
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Regional clusters jsou často objektem cílených vládních politik (vzdělání, alokace institucí výzkumu a vývoje, podpora investičních strategií, atd.) Regional clusters jdou daleko za hranice jednoho odvětví. 15
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Příklad regional cluster 16
17
Peter.A. Hall and David Soskice Varieties of Capitalism: The Institutional Foundations of Comparative Advantage (2001) konkurenceschopnost = komparativní výhoda Hlavní faktory: firmy + prostředí (prostředí = kultura, historie, vláda, instituce, organizace, formální & neformální pravidla ) 18
Peter.A. Hall and David Soskice Dva ideální typy systémů z hlediska koordinace: LME (liberal market economies) CME (coordinated market economies) Tyto systémy jsou vnitřně konzistentní: přenos jednotlivých prvků mezi typy není bez rizik 19
Peter.A. Hall and David Soskice Vzdělávací systémy v LME jsou silně kompetitivní, zdůrazňují mobilitu směrem k nejvyššímu stupni (VŠ), střední vzdělání převážně obecné, nejslabší zůstávají bez kvalifikace Vzdělávací systémy v CMS jsou zaměřené spíše na kvalifikaci (vocational training), jsou méně kompetitivní, i nejslabší dostávají šanci, systémy VŠ málo otevřené a prostupné 20
Definice OECD a WCY Konkurenceschopnost je schopnost dané země produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a přitom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva. 21
Je konkurenceschopnost ČR vážné téma? Není to pseudoproblém? 22
Vysoká konkurenceschopnost vede k hospodářskému růstu a k vyšší životní úrovni Vysoká konkurenceschopnost svědčí o životaschopnosti (efektivitě) sociálně ekonomického a politického systému Vysoká konkurenceschopnost přispívá k legitimitě politické elity (vlády), nízká konkurenceschopnost politickou elitu delegitimuje 23
Většina transformujících se zemí vykazuje nízkou konkurenceschopnost: Jaké jsou hlavní příčiny? Některé transformující se země dokázaly za posledních několik let konkurenceschopnost zvýšit. Co k tomu přispělo? Konkurenceschopnost ČR je slabá a má klesající tendenci. Jaké jsou hlavní příčiny? 24
World Competitiveness Yearbook IMD, Lausane, 2004 25
Celková konkurenceschopnost Nejlepší země jsou zde (WCY - IMD) Overall Competitiveness Pořadí země 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 60 2001 2002 2003 2004 26
Ekonomická výkonnost (WCY - IMD) Economic Perfomance Pořadí země 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 60 2001 2002 2003 2004 27
Efektivita vlády (WCY - IMD) Government Efficiency 10 20 Pořadí země 30 40 50 60 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 70 2001 2002 2003 2004 28
Efektivita podnikové sféry (WCY - IMD) Business Efficiency Pořadí země 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 60 2001 2002 2003 2004 29
Kvalita infrastruktury (WCY - IMD) Infrastructue Pořadí země 10 15 20 25 30 35 40 45 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 50 2001 2002 2003 2004 30
World Economic Forum The global competitiveness report 31
World Economic Forum Potenciál růstu a inovační potenciál Potenciál růstu Inovační potenciál 2001 2002 2003 2002 2003 USA 2 1 2 1 1 Finsko 1 2 1 2 3 Estonsko 29 26 20 26 26 Slovinsko 31 28 29 28 23 Maďarsko 28 29 31 29 38 Litva 43 35 35 35 22 Česká republika 37 40 37 39 45 Lotyšsko 47 42 38 42 30 Polsko 41 49 43 49 29 32
Konkurenceschopnost vyspělých zemí závisí na inovační kapacitě 33
Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP 10 8 6 4 2 0 Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 34
Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP 10 8 6 4 2 0 Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 35
Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP 10 8 6 4 2 0 Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 36
Data potvrzují, že konkurenceschopnost České republiky je vážné téma a že existují vážné důvody se jejím vývojem a zdroji zabývat. 37
Lidské zdroje a dynamika vzdělání. Jak si vedeme v mezinárodním srovnání? 38
DEFINICE VÝZNAMNÝCH INDIKÁTORŮ Konkurenceschopnost v oblasti lidských zdrojů faktor People (WCY) Funkční gramotnost (OECD) 39
Faktor Lidé World Competitiveness Yearbook Celkem 43 indikátorů pokrývajících kvalitu lidských zdrojů: dostupnost a kvalita vzdělání, kvalifikace, hodnoty, motivace... 40
Funkční gramotnost (Statistics of Canada, OECD) Znamená schopnost rozumět a použít informace v tištěné formě v denních situacích (doma, v práci a ve společnosti) a rozvíjet schopnost a znalosti jednotlivce. Literacy in the Information Age. Final Report of the International Adult Literacy Survey, OECD and Statistics Canada, 2000 41
Základní vztahy 42
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a ekonomickou výkonností (HDP na hlavu) y = -739.09x + 32848 R 2 = 0.7437 50000 45000 40000 SLV UK POR IRL GER SWE BEL NWZ NET SWI NOR USA CAN DEN FIN 35000 30000 25000 20000 15000 10000 GDP per capita (1998, USD) 45 5000 CZ CHL HUN POL 0 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Rank in competitiveness factor "People" (quality of human World resources) Competitiveness Yearbook 1996-2000 43
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a celkovou konkurenceschopností Rank in overall competitiveness 0 5 10 15 20 25 30 35 40 y = 0.8745x + 2.8196 R 2 = 0.7706 CZ POL CHL UK HUN POR SLV IRL GER SWE BEL NWZ NET SWI CAN USA NOR FIN DEN 45 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) 0 44 World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a funkční gramotností (průměrné skóre) 0 POR CHL y = -0.3314x + 104.07 R 2 = 0.5069 SLV HUN IRL SWI CAN BEL UK DEN USA NET NWZ GER FIN NOR SWE 5 10 15 20 25 30 Rank in factor "People" CZ 35 POL 40 210 220 230 240 250 260 270 280 290 Score in prose literacy 45 SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) 0 DEN SWI IRL HUN POR SLV CHL CZ POL FIN NOR CAN USA GER BEL UK SWE NET NWZ y = -0.8907x + 27.918 R 2 = 0.3746 5 10 15 20 25 30 35 40 Rank in factor "People" 0 5 10 15 20 25 30 Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 46 1996-2000
4,5 Vztah mezi funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) a očekávaným počtem let terciárního vzdělávání Expected years of tertiary education 4 3,5 3 2,5 2 1,5 y = 0.0797x + 1.4621 R 2 = 0.5149 DEN POR POL SWI CZ HUN IRL NET GER NWZ UK NOR CAN USA FIN SWE 1 0 5 10 15 20 25 30 Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 47 1996-2000
Potenciál změny Možnosti mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání 48
Čisté míry vstupu do terciárního vzdělávání (2002) (součty pro relevantní věkové skupiny) 49
Populace s dosaženým terciárním vzděláním: srovnání kohort 25-34 a 45-54 let (2002) 50
Populace ve věku 25-34 let s dosaženým terciárním vzděláním: vývoj 1991-2002 51
Výdaje na terciární vzdělávání v % HDP (2001) 1.8 1.6 1.7 1.7 1.6 1.7 1.4 1.2 1 0.8 0.8 0.9 1 1.1 0.8 0.7 0.9 0.9 0.6 0.4 0.2 0 0.1 0.1 0.03 ČR NĚMECKO FINSKO AUSTRÁLIE OECD Z veřejných zdrojů Ze soukromých zdrojů Celkem 52
Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty) v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání % 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 8.6 16.4 ČR OECD 53
Vývoj sociálních nerovností v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání (poměr šancí mezi jedinci pocházejícími z rodin odborníků a dělníků) 5.00 4.50 4.00 Inequality ratio 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 USA FIN POL CZR 1.00 55+ 45-54 35-44 25-34 Age cohort 54
Závěry Konkurenceschopnost je konkurenční výhoda (být dobrý nestačí, je třeba být lepší ) Konkurenceschopnost ČR je nízká, dnes již i ve srovnání s některými post-komunistickými zeměmi Konkurenceschopnost ČR má spíše klesající tendenci 55
Závěry (pokračování) Konkurenceschopnost ve stále větší míře závisí na kvalitě lidských zdrojů (vzdělání) a inovačním potenciálu (výzkum a vývoj) V obou těchto oblastech se naše relativní postavení zhoršuje K největším problémům patří uzavřenost terciárního systému vzdělávání (nízká flexibilita pracovní síly, plýtvání talenty) 56
Zvýšení konkurenceschopnosti ČR vyžaduje zásadní proměnu politik ovlivňujících: rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání) inovační proces (výzkum a vývoj) vznik a rozvoj regional clusters 57
www.isea-cz.org mateju@mbox.cesnet.cz 58