Proč tak těžko...? Sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti České republiky

Transkript

1 Proč tak těžko...? Sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti České republiky Petr Matějů Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) a Anglo-American College, Prague (AAC) 1

2 Otázky Jak k pochopení dnešní situace může přispět čtení Možného studie Proč tak snadno...? z roku 1991? Jaké jsou hlavní sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti ČR? Jak si vedeme v dynamice rozvoje lidských zdrojů a vzdělání v mezinárodním srovnání? 2

3 Možný: Proč tak snadno...? Systém pozdní totality přestal vyhovovat jak ovládaným, tak mocenské elitě Klíč k pochopení: sociální kapitál Mocenská elita potřebovala proměnit akumulovaný sociální kapitál na ekonomický kapitál (legitimizace moci) Lid se chtěl zbavit stále rostoucí role sociálního kapitálu v obstarávání věcí a služeb, na které již měl peníze (buď legitimně nebo z šedé ekonomiky...) 3

4 Szelényi: Kapitalismus bez kapitalistů Transformace by bývala nebyla možná bez zformování specifické elity tolerující konverzi sociálního na ekonomický kapitál Tato elita ( uneasy alliance ) vytvořila podmínky pro vznik post-komunistického manažerialismu První fáze privatizace byla spíše privatizací peněz (v bankách) než firem (Szelenyi: the great bank robery of ). 4

5 Szelényi: Tři segmenty nové elity Dissidents Monetarists Economic technocrats Post-socialist managers 5

6 Szelényi: Tři segmenty nové elity Dissidents BANKS Monetarists Economic technocrats Post-socialist managers 6

7 Důsledky... Nově zformovaná elita potřebovala co nejdéle udržet revoluční euforii a sociální smír K tomu (výměnou za udržení měkkého rozpočtového prostředí) dostala podporu (i finanční) od manažerské i technokratické části elity To vedlo k odložení ekonomických a sociálních reforem, jejichž prosazení se později stává stále obtížnější 7

8 Závěr #1 Rozplést staronové sociální sítě (latentní propojení politické a ekonomické moci) a prosazovat ekonomické a sociální reformy dnes, kdy transformační euforie vyprchala, společnost je již silně stratifikovaná a politické zájmy vykrystalizované, není snadné, je-li to vůbec možné! 8

9 Jaké jsou hlavní sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti ČR? (úloha lidských zdrojů) 9

10 Definice OECD WCY: Konkurenceschopnost je schopnost dané země produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a přitom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva. 10

11 World Competitiveness Yearbook IMD, Lausane,

12 Celková konkurenceschopnost (WCY - IMD) Overall Competitiveness Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

13 Efektivita vlády (WCY - IMD) Government Efficiency Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

14 Efektivita podnikové sféry (WCY - IMD) Business Efficiency Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

15 Kvalita infrastruktury (WCY - IMD) Infrastructue Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

16 World Economic Forum The global competitiveness report 16

17 World Economic Forum Potenciál růstu a inovační potenciál Potenciál růstu Inovační potenciál USA Finsko Estonsko Slovinsko Maďarsko Litva Česká republika Lotyšsko Polsko

18 Konkurenceschopnost, inovační potenciál a vzdělání 18

19 Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 19

20 Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 20

21 Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 21

22 Lidské zdroje a dynamika vzdělání. Jak si vedeme v mezinárodním srovnání? 22

23 Základní vztahy 23

24 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor People) a ekonomickou výkonností (HDP na hlavu) y = x R 2 = SLV UK POR IRL GER SWE BEL NWZ NET SWI NOR USA CAN DEN FIN GDP per capita (1998, USD) CZ CHL HUN POL Rank in competitiveness factor "People" (quality of human World resources) Competitiveness Yearbook

25 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor People) a funkční gramotností (průměrné skóre) 0 POR CHL y = x SLV R 2 = HUN IRL SWI CAN BEL UK DEN USA NET NWZ GER FIN NOR SWE Rank in factor "People" CZ 35 POL Score in prose literacy 25 SIALS and World Competitiveness Yearbook

26 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor People) a funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) 0 HUN SLV DEN POR SWI IRL GER UK BEL NET NWZ NOR CAN FIN USA SWE y = x Rank in factor "People" CHL CZ R 2 = POL Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook

27 4,5 Vztah mezi funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) a očekávaným počtem let terciárního vzdělávání Expected years of tertiary education 4 3,5 3 2,5 2 1,5 y = x R 2 = DEN POR POL SWI CZ HUN IRL NET GER NWZ UK NOR CAN USA FIN SWE Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook

28 Jaký je vnitřní potenciál obratu? Možnosti mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání 28

29 Změna v podílu dospělé populace s dosaženým VŠ vzděláním (1996=100) % Australia Canada United States Sweden Germany Czech Rep Hungary Australia Canada United States Sweden Germany Czech Rep. Hungary 29

30 % Vývoj základních ukazatelů charakterizujících přechod mezi střední a vysokou školou v ČR maturanti v daném roce z 18/19ti letých přihlášení z maturantů daného roku přihlášení maturanti daného roku z 18/19tiletých zapsaní z maturantů v daném roce zapsaní z 18/19ti letých 30

31 Čisté míry participace na terciárním vzdělávání (2001) (součty pro relevantní věkové skupiny) 31

32 Výdaje na terciární vzdělávání v % HDP (2001) ČR NĚMECKO FINSKO AUSTRÁLIE OECD Z veřených zdrojů Ze soukromých zdrojů Celkem 32

33 Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty) v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání Denmark New Zealand Sweden Norway Canada Australia Finland Netherlands UK Austria Country Iceland Belgium US Hungary Ireland Germany Italy Turkey France Spain Czech R. Portugal Korea Japan Greece Mexico Slovakia Switzerland Poland % of GDP 33

34 Vývoj sociálních nerovností v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání (poměr šancí mezi jedinci pocházejícími z rodin odborníků a dělníků) Inequality ratio USA FIN POL CZR Age cohort 34

35 Závěry První fáze post-komunistické transformace byla poznamenána snahou velké části komunistické elity konvertovat sociální kapitál na ekonomický kapitál (Možný) Vlivu sociálního kapitálu se chtěli zbavit i občané (Možný) 35

36 Závěry (pokračování) Vytvoření podmínek pro úspěch konverzní strategie první post-komunistickou elitou (Szelényi: uneasy alliance) přispělo k sametovosti revoluce Poměrně značný úspěch této konverze a vytvoření staronových sociálních sítí poznamenalo další fáze transformace. Základní zájem: prodloužit euforii a udržet sociální smír odklad reforem 36

37 Závěry (pokračování) Odklad reforem způsobil (mimo jiné): a) prodloužení působnosti měkkého rozpočtového prostředí pro firmy (oslabení vnitřní konkurence) b) pomalý přechod ekonomiky a společnosti na model rozvoje opřený o lidské zdroje a inovační potenciál (oslabení v mezinárodní konkurenceschopnosti) 37

38 Závěry (pokračování) Konkurenceschopnost ve stále větší míře závisí na kvalitě lidských zdrojů (vzdělání) a inovačním potenciálu (výzkum a vývoj) V obou těchto oblastech se naše relativní postavení zhoršuje (jiní jsou lepší ) K největším problémům patří uzavřenost terciárního systému vzdělávání (nízká flexibilita pracovní síly, plýtvání talenty) 38

39 Závěry (pokračování) Poměrně nízká konkurenceschopnost podlamuje růst životní úrovně Česká společnost se polarizuje Legitimita mocenské elity se zmenšuje Politický potenciál změny je zatím slabý 39

40 Více na: