Vyšší vzdělání jen pro elitu?
|
|
- Ladislava Horáková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vyšší vzdělání jen pro elitu? Petr Matějů 1 Otázky Proč by vyšší vzdělání nemělo být jen pro elitu? Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním, konkurenceschopností a ekonomickým růstem? Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena s nízkou dynamikou vývoje vysokoškolského vzdělání? 2
2 Otázky Proč by vyšší (vysokoškolské) vzdělání nemělo být jen pro elitu? Existují zřetelné vztahy mezi kvalitou lidských zdrojů, konkurenceschopností, ekonomickým růstem a otevřeností vysokých škol poptávce po vzdělání? Je nízká ekonomická konkurenceschopnost ČR spojena mimo jiné i s nízkou nabídkou vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? 3 Otázky Jak vypadá vzdělanostní struktura a dynamika vývoje vzdělání v ČR ve srovnání se světem? Jaké jsou strukturální bariéry růstu vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? Jaké jsou finanční bariéry růstu vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? 4
3 Otázky Lze spoléhat na pokles poptávky po vyšším vzdělání? Co způsobuje velký převis poptávky po VŠ vzdělání nad nabídkou studijních míst? Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání v ČR: srovnání se světem? Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání v ČR: dlouhodobý historický vývoj? 5 Otázky Jsou systémy financování studia na VŠ založené na principu sdílení nákladů sociálně selektivnější než systémy bez školného? Co si tom tom myslí veřejnost - výsledky výzkumů veřejného mínění 6
4 Proč by vyšší vzdělání nemělo být jen pro elitu? Sociální důvody menší nerovnosti, soudržnost, inkluze, mobilita, sociální stabilita Kulturní důvody kulturní kapitál, kultivace, integrace Politické důvody racionalizace politiky, konsensus Ekonomické důvody lidský kapitál, flexibilita, schopnost pracovat s informacemi, konkurenceschopnost, inovace 7 Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním, konkurenceschopností a ekonomickým růstem? Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena s nízkou dynamikou vývoje vysokoškolského vzdělání? 8
5 World Economic Forum Pořadí v indexu konkurenceschopnosti (Microeconomic Competitiveness Index) USA 1 2 Finsko 2 1 Slovinsko Estonsko 28 3 Maďarsko Česká republika Litva 39 5 Lotyšsko Polsko World Economic Forum Competitiveness Index Potenciál růstu Inovační potenciál USA Finsko Estonsko Slovinsko Maďarsko Litva Česká rep Lotyšsko Polsko
6 Inovační profil Průměrný růst HDP Podíl studentů VŠ z příslušné věkové 1 8 Index technologické vyspělosti skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Spolupráce univerzit a firem Administrativní podmínky pro vznik nových firem 11 Inovační profil Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání Spolupráce univerzit a firem Administrativní podmínky pro vznik nových firem ČR Finsko USA 12
7 Inovační profil Průměrný růst HDP Podíl studentů VŠ z příslušné věkové 1 8 Index technologické vyspělosti skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání Spolupráce univerzit a firem Administrativní podmínky pro vznik nových firem ČR Finsko USA 13 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností Rank in overall competitiveness y =.8745x R2 =.776 POL CZ CHL UK HUN POR SLV GER IRL SWE BEL NWZ NET USA SWI CAN NOR FIN DEN Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) 14 World Competitiveness Yearbook
8 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností HDP na hlavu 5 y = x R2 = UK GER SWE BEL IRL NET SWI NOR USA CAN DEN FIN GDP per capita (1998, USD) SLV POR NWZ CZ CHL HUN POL Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) 15 World Competitiveness Yearbook Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností a funkční gramotností průměrné skóre SWI CAN DEN USA NET FIN NOR 5 1 POR CHL SLV HUN y = x R2 =.569 IRL UK CZ BEL NWZ GER SWE Rank in factor "People" POL Score in prose literacy 16 SIALS and World Competitiveness Yearbook
9 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností a funkční gramotností % dospělých dosahujících úrovně 4 a 5 DEN SWI NOR CAN FIN USA 5 1 HUN POR IRL GER UK BEL NET NWZ SWE Rank in factor "People" CHL SLV CZ y = -.897x R2 = POL Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook Vztah mezi funkční gramotností (% dospělých ve skupině 4 nebo 5) a očekávanou délkou terciárního vzdělávání 4.5 Expected years of tertiary education at 17 years HUN POL DEN POR CZ SWI IRL NET GER NWZ UK NOR CAN USA FIN y =.797x R2 =.5149 SWE Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook
10 Závěry Princip vyšší vzdělání jen pro elitu je neudržitelný (knowledge based society) Lidské zdroje se stávají zásadní komponentou konkurenceschopnosti Kvalita lidských zdrojů ve stále větší míře závisí na schopnosti aktivně pracovat s informacemi (flexibilita) a adaptovat se na inovace Tato kvalita se rozvíjí především v terciárním vzdělávání 19 Jak jsme na tom ve srovnání se světem? 2
11 Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Vyšší střední vzdělání Education at a Glance, OECD, Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Vyšší střední vzdělání Education at a Glance, OECD, 21 22
12 Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Terciární vzdělání Education at a Glance, OECD, Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Terciární vzdělání Education at a Glance, OECD, 24 21
13 Očekávaný počet let terciárního vzdělávání 25 Education at a Glance, OECD, 21 Podíl studujících (2) Terciární vzdělání 3 25 % Czech Rep. Hungary Poland OECD 5 18 years 19 years 2 years 2-29 years Years of age Education at a Glance, OECD, 21 26
14 Závěry ČR patří k zemím s velmi nízkým podílem osob s VŠ vzděláním (ČR 11%, OECD 18%, Irsko, Nizozemí, Finsko 17%, USA 37%) ČR patří v rámci OECD k zemím s nejnižší dynamikou mezigenerační proměny vzdělanostní struktury ČR patří k zemím s nejnižším podílem studujících na VŠ z příslušné věkové skupiny (ČR 26%, OECD 41%, Finsko, Irsko přes 4%, Maďarsko 38%) 27 STRUKTURÁLNÍ BARIÉRY 28
15 Český systém dlouho odolával přechodu na binární model (bakalářský a magisterský stupeň) 29 Instituce terciárního vzdělávání Vysoké školy VŠ universitního typu VŠ neuniversitního typu Verejné Soukromé Verejné Soukromé
16 Podíly studentů v jednotlivých programech terciárního vzdělávání (1999) "Short" master's degree programs 5% PhD programs 7% BA programs (33 449) 17% "Long" master's degree programs 71% 31 Podíly studentů v bakalářských a doktorských programech % of BC % of PHD 89/9 9/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/ /1 1/2 2/3 3/4 32
17 Podíly studentů v bakalářských a doktorských programech % of BC % of PHD Bologna declaration 89/9 9/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/ /1 1/2 2/3 Závěry HE Act Amendment Otevření VŠ většímu počtu studentů zatím naráželo na neochotu veřejných vysokých škol přejít na tzv. strukturované studium Poptávku po neuniverzitním VŠ vzdělání uspokojovaly téměř výhradně soukromé VŠ Situace se začala výrazně měnit až přijetím novely zákona o VŠ v roce 21 (proti vůli reprezentace VŠ a MŠMT!) 3/
18 FINANČNÍ BARIÉRY 35 Výdaje na vysoké školství v procentech HDP (1995, 1999) CZR.88, HUN 1.1, POL 1.16, FIN 1.67, IRL 1.38, OECD
19 Výdaje na vysoké školství ze všech zdrojů v procentech HDP (2) Canada Korea US Finland Sweden OECD Denmark Australia Norway Austria Ireland Netherlands Switzerland France Mexico Spain UK Hungary Germany Portugal Turkey Greece Poland Czech Rep. Italy Slovakia Výdaje na vysoké školství ze soukromých zdrojů procentech HDP (2) Korea United States Canada Australia Japan OECD Ireland Mexico United Kingdom Netherlands Spain Hungary Sw eden Poland Czech Republic France Italy Germany Norw ay Portugal Slovakia
20 Výdaje na jednoho studenta v terciárním vzdělávání (vzdělávací činnost, služby, výzkum a vývoj) v USD přepočtených na kupní sílu United States Switzerland Canada Sweden Netherlands Norway Austria Australia Denmark Germany Japan Belgium Ireland United Kingdom Country mean Finland France Italy Hungary Spain Czech Republic Korea Slovak Republic Portugal Mexico Turkey Greece Poland USD/PPP 39 United King. Denmark Australia Sweden Norway Netherlands New Zealand United States Canada Italy Finland Belgium Country mean Ireland Hungary Germany Turkey Austria Spain Korea France Czech Republic Portugal Mexico Slovak Greece Poland Switzerland Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty) v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání
21 Vývoj financování veřejných vysokých škol v ČR v letech Nominální celková dotace (tis.) Reálná celková dotace (tis.) Počet studentů Reálný výdaj na studenta (tis.) Inflace (1994=1) počet studentů na učitele * Očekávané délka terciárního vzdělávání jako funkce celkových výdajů na vysoké školství (2) Expected years of tertiary educ y = 1.527x R 2 =.4116 IT SPA NOR SWE 2. HU GER SWI 1.5 CZ SLV 1. MEX TUR Total expenditure on tertiary education 42 FIN KOR US CAN
22 Závěry Veřejné vysoké školy jsou dlouhodobě podfinancovené To platí o financování z veřejných zdrojů (vláda) i ze soukromých zdrojů (studenti) Finanční pomoc studentům VŠ patří k nejnižším v OECD Šance na studium jsou přímo úměrné disponibilním zdrojům 43 Dva mýty o financování vysokého školství a nerovnostech Mýtus # 1: Otevření soukromých zdrojů (sdílení nákladů) vede ke snížení účasti státu Mýtus # 2: Otevření soukromých zdrojů zavedením principu sdílení nákladů (školné) vede k růstu nerovností (bariéry v přístupu dětem s nižších sociálních vrstev) 44
23 Výdaje na vysoké školství z veřejných zdrojů jako funkce výdajů ze soukromých zdrojů (2) Expenditure from public sources (% GDP) y =.4179x R 2 =.5554 SWE NOR GER CZ JAP IT SLV CAN US AUS KOR Expenditure from private sources (% GDP) 45 Závěr Ve vyspělých zemích (OECD) otevření soukromých zdrojů financování (školné) NEVEDE k omezení účasti státu na financování vysokých škol, je tomu spíše NAOPAK 46
24 ad. mýtus # 2 MODELY FINANCOVÁNÍ A NEROVNOSTI V ŠANCÍCH NA VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ 47 Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students Státní podpora studentům jako podíl z SWE celkových výdajů na NOR vysoké školství GER IT NET IRE SLV FRA CZ POR POL UK OECD HUN SPA MEX Share of private sources CAN AUS US Podíl soukromých zdrojů na rozpočtech vysokých škol 48
25 Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students UK AUS SWE NOR NET CAN US IT IRE OECD GER HUN SPA SLV FRA CZ MEX POR POL Share of private sources 49 Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students FINTYPE=2 UK AUS SWE NOR NET CAN US IT IRE OECD GER HUN SPA SLV FRA CZ MEX POR POL FINTYPE=3 FINTYPE= Share of private sources 5
26 Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students FINTYPE=2 NOR GER SWE IT SLV FRA CZ POR POL FINTYPE=3 NET IRE UK OECD HUN SPA MEX Share of private sources CAN 3. AUS US FINTYPE=1 Expected years of tertiary education 51 Poměry nerovností v dosažení VŠ vzdělání (kohorta let) Vzdělání rodičů (Ter/LoSec) & sociální skupina otce (Prof/Man) Ratio INQ_RAT_PARED INQ_RAT_FCLS CAN, US, AUS 3.33 ED 1.79 CLS Scandinavia 2.72 ED FINTYPE CLS ED Central Europe 4.17 CLS 52
27 Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí pocházejících z rodin s nižším vzděláním (nanejvýš nižší střední) % CAN, 1US, Scandinavia 2 Central 3 AUS FINTYPE Europe 53 Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí pocházejících z dělnických rodin (otec je manuálně pracující) % CAN, 1US, Scandinavia 2 Central 3 AUS FINTYPE Europe 54
28 Poměry šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi dětmi různého sociálního původu věková skupina years Professional vs. manual Professional vs. nonmanual Nonmanual vs. manual CZR Poland Finland USA 55 SIALS Závěr V zemích, které otevřely soukromé zdroje financování vysokého školství (školné), nejsou nerovnosti větší, než v zemích, které se finanční účasti studentů brání Největší nerovnosti jsou v zemích s podfinancovaným vysokým školstvím závislým pouze na veřejných rozpočtech 56
29 VÝVOJ NEROVNOSTÍ V ŠANCÍCH NA DOSAŽENÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ V ČR 57 ŠANCE OBECNĚ (poptávka - nabídka - šance na přijetí) 58
30 Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika thousands, percent /9 199/ / / / / / / / / / 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 59 Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika thousands, percent /9 199/ / / / / / / / / / 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 6
31 Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika thousands, percent /9 199/ / / / / / / / / / 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 61 Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika thousands, percent /9 199/ / / / / / / / / / 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 62
32 Šance na získání úplného středního vzdělání podle sociálního původu (sociální třída otce) % > Cohort (age 18) UW SW NM PROF 63 Šance na uskutečnění přechodu mezi střední a vysokou školou podle sociálního původu (sociální třída otce) % UW SW NM PROF -> Cohort (age 18) 64
33 Šance získání vysokoškolského vzdělání podle sociálního původu (sociální třída otce) % > Cohort (age 18) UW SW NM PROF 65 Poměry šancí na získání vysokoškolského vzdělání mezi dětmi z rodin odborníků (PROF), rutinních nemanuálních pracovníků (NM) a pracovníků v typicky dělnických profesích (UW) % PROF/UW NM/UW -> Cohort (age 18) 66
34 Mezigenerační vzdělanostní mobilita v ČR v letech % > COHORT up stable down 67 JAK FUNGUJE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ? Přicházíme o talenty? Z jakých sociálních skupin zejména? Výsledky šetření Sonda maturant 1998 a Uchazeč 1998 a
35 Konfrontace výsledků v testu OSP s realitou přijímacího řízení 3 25 počty přijímacích řízení Výsledek v testu obecných studijních předpokladů neměl být přijat a byl přijat měl být přijat a nebyl přijat 69 Pojem ziskovost přijímacího řízení Ziskovost přijímací zkoušky je definována jako podíl těch, kteří měli být a byli přijati na celkovém počtu přijatých uchazečů. Ztrátovost přijímací zkoušky je pak definována jako podíl těch, kteří měli být přijati a nebyli, na počtu těch, kteří přijati být měli. 7
36 Ziskovost v hlavních oborech Zaměření Počet uchazečů Ziskovost Technické ,785 Přírodovědecké 6 14,66 Lékařské 3 442,648 Zemědělské 3 536,638 Pedagogické 1 796,482 Ekonomické 21 49,471 Společenskovědní 8 543,38 Právnické 6 328,351 Umělecké 1 31, Kdo při stejných schopnostech prohrává? (podle vzdělání rodičů) Společenskovědní obory 3 Maximálně vyučení Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV 28. Procento přijatých 2 1 Středoškolské s maturitou Vysokoškolské Nejslabší Průměr Nejlepší Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů 72
37 Kdo při stejných schopnostech prohrává? (podle vzdělání rodičů) Práva Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV Maximálně vyučení 18.3 Procento přijatých 15 1 Středoškolské s maturitou Vysokoškolské Nejslabší Průměr Nejlepší Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů 73 Závěry Nabídka vzdělávacích příležitostí nestačí uspokojovat rostoucí poptávku po vysokoškolském vzdělání Sociální nerovnosti v šancích na dosažení VŠ vzdělání prudce rostou, vzestupná vzdělanostní mobilita se nezvyšuje V ostré konkurenci na vstupu na vysoké školy při daném systému přijímání ve stále větší míře prohrávají děti pocházející ze sociálně slabších rodin a to bez ohledu na studijní předpoklady 74
38 VYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ SE PŘITOM STÁVÁ EKONOMICKOU HODNOTOU? OTÁZKA NÁVRATNOSTI 75 Vzdělání a konzistence sociálněekonomického statusu EDUCATION (years of schooling) 1991: : : :.77 OCCUPATION (SES index: ISEI) 1991: : : :.339 INCOME 1991: : : :
39 Average wage of university graduate (higher secondary education = 1) Czech Republic Finland Ireland Netherlands Hungary USA OECD (mean) Ekonomická návratnost vysokoškolského vzdělání u nás významně vzrostla a v průměru dosáhla úrovně OECD 78
40 Proto výrazně rostou vzdělanostní aspirace a vzdělání začíná být chápáno jako důležitá životní investice 79 PERCEPCE PROBLÉMU VE VEŘEJNÉM MÍNĚNÍ IDEÁL versus REALITA výzkum STEM a CVVM září 23, celkem 24 respondentů 8
41 Mělo by se podle Vás zavést školné na vysokých školách s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu? % Rozhodně souhlasím Souhlasím Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím 81 Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti. Skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem u nás zajistit jen bohatí vzdělání je investice vzdělání jen pro bohaté rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 82
42 Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání všem, kteří o něj projeví zájem. Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí bezplatné VŠ vzdělání všem školné a půjčky by umožnily studium rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 83 Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání všem, kteří o něj projeví zájem. Stát by měl v získání vysokoškolského vzdělání finančně pomáhat jen těm, kteří to opravdu potřebují bezplatné VŠ vzdělání všem stát by měl přispívat jen potřebným rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 84
43 Na soukromé vysoké školy se většinou hlásí ti, kteří nebyli přijati na státní vysoké školy. Stát by měl přispívat na vzdělání studentům soukromých vysokých škol stejně jako v případě státních vysokých škol soukromé školy pro nepřiajté stát by měl přispívat i na soukromé VŠ rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 85 Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí - podle volebních preferencí. % ODS ČSSD KDU US KSČM Jiná Volební preference rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas
44 Závěry Naprostá většina populace (95 %) považuje VŠ vzdělání za životní investici Většina (58 %) se domnívá, že kvalitního vzdělání se u nás dostává jen bohatým Bezplatné VŠ vzdělání zůstává pro většinu (69 %) ideálem Za daných okolností se většina (71 %) domnívá, že systém školné + půjčky by umožnil studium většímu počtu uchazečů 87 Závěry (pokračování) Názor podle kterého by systém školné + půjčky umožnil studium většímu počtu těch, kteří o studium stojí, sdílí většina bez ohledu na volební preference Mezi voliči ODS a ČSSD je rozdíl jen 5 % (76 vs 71) Pro toto řešení je 57 % voličů KSČM 88
45 Otázka na závěr Čí zájem hájí současná vláda tím, že odmítá zavést systém sdílení nákladů spojený s finanční pomocí studentům z rodin s nízkými příjmy? 89 Aneb: Do koho se zatíná Špidlova sekera? 9
46 Jinak řečeno: Komu vyhovuje systém bez školného a půjček: bohatým nebo chudým? 91 Více v publikaci: Vyšší vzdělání jen pro elitu? 92
47 PROPOSED, IMPLEMENTED AND DECLINED REFORMS AND BILLS 93 Proposed Bills and Acts 1991 University act universities were granted political freedom, but remained state institutions, their assets are state owned, university teachers and staff are state employees. Passed 94
48 1994 Bill on Financing University Education >> tuition fees, loans, subsidies an attempt to implement Australian HECS system of financing Though well prepared, it wasn t submitted Bill amending University Act: first attempt to introduce tuition fees > colleted fees collected by state, state redistributes back to universities, > no consistent system of loans and subsidies proposed Didn t pass. 96
49 1998 New University Act > Universities are granted more institutional autonomy >> universities are public institutions >> all assets are university owned >> teachers and staff are not state employees 97 > No change in the financial dependence on the state: >> tuition fees not allowed, entrepreneurial activities limited, joint ventures banned. >> private colleges and universities can be established. Passed. 98
50 21 Bill amending University Act >> an attempt to implement Bologna Declaration (two tier system) >> multi-source financing (joint ventures permitted, spin-off companies, hidden tuition fees (dual track system). Passed (by one vote) 99 January 22: Bill of Financing Higher Education: >> tuition fees >> contingent loans >> new system of subsidies for students from low-income families >> lower income tax for part-time working students. Didn t pass. 1
Proč tak těžko...? Sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti České republiky
Proč tak těžko...? Sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti České republiky Petr Matějů Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) a Anglo-American College, Prague (AAC) 1 Otázky Jak k pochopení
VíceKONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání. Petr Matějů
KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání Petr Matějů 1 Otázky Co to je konkurenceschopnost? Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání Potenciál
VíceLidské zdroje pro výzkum a inovace. Vstupní prezentace pro sekci D Petr Matějů MŠMT a ISEA
Lidské zdroje pro výzkum a inovace Vstupní prezentace pro sekci D Petr Matějů MŠMT a ISEA Základní rámec: vývojové fáze ekonomických systémů Michael Porter: The Competitive Advantage of Nations (1990,
VíceFinancování českého zdravotnictví Silné a slabé stránky
Financování českého zdravotnictví Silné a slabé stránky Jan Alexa 1 Silné a slabé stránky financování zdravotní péče Rovnost v přístupu k péči Schopnost komplexních řešení Nízký podíl zdravotnictví na
VíceVysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání
Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání Následující zpráva je založena na nejnovějším přehledu OECD Education at a Glance 214. Použité grafy jsou buď přímo převzaty ze zmíněné publikace,
VíceJaký model financování vysokého školství pro Českou republiku?
Mezinárodní konference Systémy financování vysokého školství Praha, 10. listopadu 2005 Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? PhDr. Walter Bartoš předseda Výboru pro vědu, vzdělání,
VíceVysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 2015
Vysoké školství České republiky v mezinárodním srovnání na základě OECD Education at a Glance 215 Následující zpráva je založena na nejnovějším přehledu OECD Education at a Glance 215. Použité grafy jsou
VícePrvní zjištění z výzkumu OECD PIAAC Prezentace pro pracovníky MŠMT, Arnošt Veselý
Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies První zjištění z výzkumu OECD PIAAC Prezentace pro pracovníky MŠMT, 21.10.2013 Arnošt Veselý Tento projekt
VíceTerciární vzdělávání v ČR v empirickém pohledu
Terciární vzdělávání v ČR v empirickém pohledu aneb jak je možné věcně zkoumat TV a co o TV v ČR víme Arnošt Veselý Cíle Získat základní znalost o možnostech a mezích empirické analýzy TV (dostupná data,
VíceReal Estate Investment 2019
Real Estate Investment 2019 Máme se bát obchodní války? Dopady Reality v nové kontextu vlny protekcionismu globální a lokální ekonomiky David DubenMarek 2019 Reality v investičním a ekonomickém kontextu
VíceZahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)
Pro více informací kontaktujte / For further information please contact: Ing. Hana Fojtáchová, e-mail: fojtachova@czechtourism.cz Ing. Martin Košatka, e- mail: kosatka@czechtourism.cz Zahraniční hosté
VíceTALIS - zúčastněné země
2 TALIS - zúčastněné země TALIS 2008: účastnilo se 24 zemí TALIS 2013: účastní se 33 zemí Členské země OECD Rakousko Austrálie Australia Slovensko Belgie Austria Slovinsko Brazílie Belgium (Flanders) Španělsko
VíceJak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?
Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co
VíceARTEMIS & ENIAC výzvy 2009. kadlec@utia.cas.cz Tel. 2 6605 2216
ARTEMIS & ENIAC výzvy 2009 Jiří Kadlec ÚTIA AV ČR kadlec@utia.cas.cz Tel. 2 6605 2216 Co je Artemis a Eniac Joint Undertaking (JU) Dva významné průmyslové programy. Sdružují národní a 7. RP EU financování
VícePočet hostů / Number of guests. % podíl / % share
Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation establishments: by country hostů / Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay total 2 715 571
VíceŽivotní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů
Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti Petr Matějů Základní teze Vysokoškolské vzdělání je smíšený statek: přináší užitek jednotlivci i společnosti Studiem na vysoké
VíceČeská republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2008 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3. Hektarové
VíceKapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče. První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019
Kapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019 Analýza dat Národního zdravotnického informačního systému
VíceŘízení školství. Co nás dnes čeká
Řízení školství Arnošt Veselý 21. 3. 2018 Co nás dnes čeká 1. Státní správa a samospráva ve školství 2. Centralizace a decentralizace 3. Kompetence a povinnosti hlavních aktérů 1 Rámec pro analýzu VP Formulace
VícePrůměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share
Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation 1. - 3 čtvrtletí 2010 Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay index počet hostů 1-3 Q 2010/1-3
VíceMnoho změn, ale málo výsledků
Budování kapacit a podpora pro zvyšování kvality výuky Konference Úspěch pro každého žáka Praha, 21.4. 2015 Arnošt Veselý Mnoho změn, ale málo výsledků 1 Netherlands England Estonia Belgium (Fl.) Czech
VíceČeský zájem pohled ekonoma. Miroslav Singer
Český zájem pohled ekonoma Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Konference Český národní zájem 3. prosince 2015 Co jsme? Geografie a historie: Žijeme v těžišti Evropy Suchozemská země na rozhraní
VíceMĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE
MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena
VíceČelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech
Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400000,0 350000,0 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0 100000,0 50000,0,0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce
VíceZdravo'cké prostředky
Zdravo'cké prostředky Miroslav Palát 19.11.2014 Miroslav Palat Úvodem Úhrady zdr.pr.jsou fázovým rozhraním mezi volným trhem a regulovanou pseudo- státní zakázkou Problém k řešení se musí nejdříve vyrobit.
VíceVýjezdy zaměstnanců VUT v Brně na výukové pobyty ERASMUS. Statistiky za akademický rok 2010/2011
Výjezdy zaměstnanců VUT v Brně na výukové pobyty ERASMUS Statistiky za akademický rok / ERASMUS teaching BUT outgoing teachers Statistics of the academic year / Zpracovala: Bc. Magdalena Káňová Oddělení
VíceAktuální ekonomické trendy
Aktuální ekonomické trendy... letadlo?! Pavel Kohout Obsah Extrémně nízké úrokové sazby Nestandardní měnová politika se stává normálem Rostoucí objem peněz v ekonomice Česká republika, bezpečný přístav
VíceMantra redukce počtu lůžek
Jaké jsou aktuální scénáře vývoje financování zdravotnictví? Mantra redukce počtu lůžek Konference IVD Perspektiva českého zdravotnictví Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. VŠ CevroINSTITUT Úvod ROK 1996: Normativy
VíceČeská republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ Obsah: 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2007 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3.
VíceTeorie lidského kapitálu význam vzdělání
Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důležitých faktorů
VíceExpanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu
Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.
VíceČelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006
Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté Praha, 20. únor 2006 MUDr. Milan Cabrnoch poslanec EP, výbor pro zaměstnanost a sociální politiku MUDr. Miroslav Ouzký místopředseda EP, výbor pro životní
VíceUdržitelný penzijní systém
Udržitelný penzijní systém (Inovativní přístup) VŠ Škoda-Auto, Mladá Boleslav, 7. října 2004 Jiří Rusnok Poradce Výkonné rady ING ČR/SR a ředitel pro penzijní připojištění ING ČR/SR, I.viceprezident APF
VíceSEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1
SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1 Výdaje na výzkum a vývoj Graf 1: Celkové výdaje na VaV v ČR; 1995-2005 (v mld. Kč v b.c. a jako % HDP) Graf 2: Meziroční procentní
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce 2016
VíceDlouhodobá konvergence ve Střední Evropě
Czech Republic Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě Pro ROBUST 2018, 23. ledna 2018 Miroslav Singer Generali CEE Holding Prague 17. ledna 2017 Osnova Růst reálného HDP definice ( staré a nové ekonomiky
VíceDůsledky stárnutí obyvatelstva na kvalitu života české společnosti
Důsledky stárnutí obyvatelstva na kvalitu života české společnosti Ladislav Rabušic Fakulta sociálních studií MU Demografické stárnutí a kvalita života? Demografické stárnutí??? Kvalita života 1. Negativní
VíceExport a Česká republika Směřování podpory exportu. Vladimír Bärtl
Směřování podpory exportu 1 % of GDP Slovak Hungary Belgium Netherlands Czech Denmark Austria Poland Germany European Mexico Finland Israel Italy United Russian China India Brazil United States 100 80
VíceINFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE
www.cso.c ITAPA 2005, Bratislava 22.11.2005 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE Andrej Kyselica Oddělení statistiky výkumu, vývoje a informační společnosti Český statistický úřad www.cso.c Stručný
VícePodkladový material č. 12 TABULKY A GRAFY
Podkladový material č. 12 TABULKY A GRAFY Tabulka 1: Celková konkurenceschopnost - Česká republika v mezinárodním srovnání Země The World Competitivenes The Global Competitivenes Yearbook 1999 Report 1999
VíceÚvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje
Veřejné finance Úvod do veřejných financí Fiskální federalismus Veřejné příjmy a veřejné výdaje Úvod do Veřejných financí Pojem VeFi Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet Problém fiskální nerovnováhy
VíceII.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií
II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti a technologií Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány jako zásoba (viz předchozí kapitola) k určitému časovému okamžiku a jako toky (potenciální množství
VíceTÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj.
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠŤOVNY TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj. VELMI STRUČNÁ HISTORIE V
VíceVýjezdy zaměstnanců VUT v Brně na školení ERASMUS. Statistiky za akademický rok 2010/2011
Výjezdy zaměstnanců VUT v Brně na školení ERASMUS Statistiky za akademický rok / ERASMUS staff training BUT outgoing employees Statistics of the academic year / Zpracovala: Bc. Magdalén Káňová Oddělení
VíceČelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech
Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech 1.Kongres primární péče Praha, 2. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší
VíceEUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů
EUREKA EUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů Svatopluk Halada, AIP ČR Josef Martinec, MŠMT Praha, 18. 3. 2014 EUREKA > 2 EUREKA obecně nabízí Kontakt s Národními
VíceReforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání
Reforma vysokých škol: rovné příležitosti Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání V čem je problém? Systém terciárního vzdělávání je velmi selektivní
VíceSeco. Rotační lamelové vakuové pumpy SV 1003/1005 D. Seco Suchoběžné řešení. Kompaktní a výkonná.
SV 1003/1005 D Kompaktní, spolehlivé a mimořádně výkonné to je jen několik vlastností, kterými se vyznačují rotační suché lamelové vývěvy Seco společnosti Busch. Díky jejich bezolejovému provozu je, lze
VíceInformační společnost z pohledu statistiky
Konference ISSS 2007, Hradec Králové Informační společnost z pohledu statistiky Martin MANA Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Obsah prezentace KONCEPT INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI
VíceReakce na připomínky předsednictva RVŠ k Bílé knize terciárního vzdělávání. Tým BKTV
Reakce na připomínky předsednictva RVŠ k Bílé knize terciárního vzdělávání Tým BKTV Fiskální neutralita BKTV a otázka podfinancování VŠ Petr Matějů a) Základním problémem českého vysokého školství je jeho
VíceOffice: Mobile: EUREKA. Česká republika v programech EUREKA a Eurostars Ing. Josef Martinec Praha,
Office: +420 221082274 Mobile: +420 728366179 EUREKA Česká republika v programech EUREKA a Eurostars Ing. Josef Martinec Praha, 18. 3. 2014 Česká republika a program EUREKA Milníky > 2 spolupracující zemí
VíceVěda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky
Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.
Vícea také společným nebezpečím
a také společným nebezpečím PharmDr. Vladimír Gondek člen představenstva ČLK S použitím materiálů mgr. Leony Štěpkové témata Obchodní přirážka a marže Cenotvorba léků Náklady na léky Síť lékáren v ČR versus
VíceIndikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ
Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ Zdraví a životní prostředí podle WHO (Environmental Health) Široký
VíceMilan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006
Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006 MUDr. Milan Cabrnoch poslanec EP, výbor pro zaměstnanost a sociální politiku MUDr. Miroslav Ouzký místopředseda EP,
VíceVýjezdy zaměstnanců VUT v Brně na výukové pobyty ERASMUS. Statistiky za akademický rok 2009/2010
Výjezdy zaměstnanců VUT v Brně na výukové pobyty ERASMUS Statistiky za akademický rok 9/ ERASMUS teaching BUT outgoing teachers Statistics of the academic year 9/ Zpracovaly: Bc. Magdalena Káňová, Ing.
VíceVýznam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty
Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty Zdeněk Jelínek zástupce ředitele odbor civilního letectví Ministerstva dopravy 1 Obsah Úvod Základní výkonové
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. listopadu 2015 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1. 10. 2015 do 31. 10. 2015 dodáno registrovaným prvním
VíceČeské školství v mezinárodním srovnání
České školství v mezinárodním srovnání Česká republika v indikátorech OECD, resp. v indikátorech publikace Education at a Glance 2013 OECD zveřejeňuje 25. 6. 2013 v 11:00 publikaci Education at a Glance.,
VíceOchutnávka z empirických výzkumů ekonomie školství a vzdělávání v ČR: realizované, započaté, čekající
Ochutnávka z empirických výzkumů ekonomie školství a vzdělávání v ČR: realizované, započaté, čekající DANIEL MÜNICH KONFERENCE ASOCIACE ŘEDITELŮ GYMNÁZIÍ ČR: Výzvy pro české školství v horizontu 25 let
VíceEDUCATION AT A GLANCE 2016 Country Notes a klíčová data pro ČR
EDUCATION AT A GLANCE 2016 Country Notes a klíčová data pro ČR Kvalita překladu a jeho soulad s původním textem jsou výhradní odpovědností autorů překladu (MŠMT). V případě rozporu mezi původním textem
VíceNÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY
NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY Rámec Strategie konkurenceschopnosti a výchozí náměty Prezentace výstupů kapitoly Vzdělanost Garant: Daniel Münich Koordinátor: Prof. Michal Mejstřík 28.2.2011 ÚVOD Workshopy
VícePříčiny a projevy současné ekonomické krize
Příčiny a projevy současné ekonomické krize Prof. Michal Mejstřík PhDr. Petr Teplý DOPADY KRIZE A JEJÍ ŘEŠENÍ NA ÚROVNI PODNIKŮ Česká manažerská asociace a Svaz průmyslu a dopravy ČR Bankovní institut
VícePříušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií
Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií P. Pazdiora XI. Hradecké vakcinologické dny 1.-3.10.2015 Počet Příušnice v ČR a Plzeňském kraji (1980-2015*) 100000 ČR
VíceFundraisingový koláč Kolik organizací usiluje o část fundraisingového koláče?
Fundraisingový koláč Kolik organizací usiluje o část fundraisingového koláče? USA: více jako 1.5mil. (v r. 2011) ČR: více jak 86 tis. (v r. 2012) (se započtením organizačními jednotkami sdružení by to
VíceNízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC
Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory Petr Skondrojanis, LMC Podíl krátkých úvazků na trhu práce v ČR 2009 5,5% 2010 6,2% 2011 5,7% (zdroj ČSU) Průměr EU 19,3% 4Q 2010 Porovnání s ostatními zeměmi
VíceFinancování českého zdravotnictví v Evropském kontextu. Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment
Financování českého zdravotnictví v Evropském kontextu Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment OSNOVA Současná debata o financování zdravotnictví Mezinárodní
VíceEpidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR Lékařská fakulta Masarykova Univerzita,
VíceFiskální krize a potenciál úvěrů. David Navrátil tel.: 224 995 439, e-mail: dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy
Fiskální krize a potenciál úvěrů David Navrátil tel.: 224 995 439, e-mail: dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy Historická analýzy finančních krizí: čtyři fáze. Bude to tentokrát jiné? Nebo
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. srpna 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.7.2016 do 31.7.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím
VíceVýchodiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje
Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků
VíceEUREKA a Eurostars: nástroje na podporu inovací. Inovace 2014, Praha 2. 5. 2014 Svatopluk Halada - AIP ČR halada@aipcr.cz
a Eurostars: nástroje na podporu inovací Inovace 2014, Praha 2. 5. 2014 Svatopluk Halada - AIP ČR halada@aipcr.cz Intergovernmental Network - more than 40 members Support internationalisation EUREKA Leading
VíceASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍČR
ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍČR PROBLEMATIKA VaV A INOVACÍ V ČR A EU Karel Šperlink Transfer vědeckých poznatků do podnikatelské praxe Křtiny, 22. 6. 2010 TECHNOLOGICKÝ PROFIL ČR Databáze TP ČR Inovační
VíceŘešení bezpečnosti a hluku v hasičských a záchranných stanicích
Řešení bezpečnosti a hluku v hasičských a záchranných stanicích Výfukové plyny vážně ohrožují zdraví hasičů Zplodiny z naftových motorů nalezneme v každé hasičské stanici. Tvoří se spalováním dieselového
VíceTeorie lidského kapitálu význam vzdělání
Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důleţitých faktorů
VíceBílá kniha terciárního vzdělávání
Bílá kniha terciárního vzdělávání Potřebujeme novou Bílou knihu? 18. 9. 2007 Aleš Vlk Potřebujeme novou BK? Potřebujeme nějaké změny v terciárním vzdělávání? PROČ? Plní terciární vzdělávání v ČR své základní
VíceZáklady ekonomie. Inflace a nezaměstnanost
Základy ekonomie Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = dlouhodobý růst cenové hladiny Ne každé zvýšení cenové hladiny je inflací (např. deregulace cen) důležitá je tedy dlouhodobost Proč inflace vadí?
VíceAKCE: Přednáška Bezpečnost bioplynových stanic Ing. LubošKotek, Ph.D. dne
AKCE: Přednáška Bezpečnost bioplynových stanic Ing. LubošKotek, Ph.D. dne 23. 3. 2015 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Osnova
VíceII.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií
II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány nejen jako zásoba (viz předchozí kapitola) k určitému časovému okamžiku, ale také jako toky
VíceVyužívání ICT v domácnostech a veřejné správě
IDEME 2007, Bratislava 22.6.2007 Využívání ICT v domácnostech a veřejné správě Markéta Arce, Andrej Kyselica Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti Český statistický úřad Stručný
Vícelní politiky, zejm. Jiří Rusnok, Prezident APF ČR, Konference ODS, Jihlava, 14.ledna 2010
Poznámky k některým n principům sociáln lní politiky, zejm. důchodového systému v podmínk nkách ČR Jiří Rusnok, Prezident APF ČR, Předseda představenstva p ING PF,a.s. Konference ODS, Jihlava, 14.ledna
VíceVýjezdy na studijní pobyty ERASMUS+
Výjezdy na studijní pobyty ERASMUS+ Statistiky za akademický rok 5/6 Student mobility for studies ERASMUS+ Statistics of the academic year 5/6 Statistika výjezdů na studijní pobyty ERASMUS+ 5/6 Mobility
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR Radim Boháček NHÚ AV ČR Demografické stárnutí Projekce podílu osob 65+ v populaci ČR 16,2 % 23,9
VíceRezidenční Praha: Současnost a perspektivy Petr Hána
Rezidenční Praha: Současnost a perspektivy 7. 12. 217 Agenda BYTOVÁ VÝSTAVBA A VÝVOJ PRAŽSKÉHO TRHU Faktory ovlivňující trh a ceny bytů Schvalovací procesy Hypotéky VÝVOJ CEN KOUPĚ BYTŮ A RODINNÝCH DOMŮ
VíceREGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT
REGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Josef Pešta Katedra obecné a veřejné ekonomie, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice The Czech Republic economic efficiency measured by the GDP per 1 inhabitant
VíceCíle reformy, hlavní připomínky a reakce týmu BKTV. Petr Matějů
Cíle reformy, hlavní připomínky a reakce týmu BKTV Petr Matějů Předchozí pokusy o reformy 1993 Financování: Pokus o zavedení australského komplexního modelu financování nepředloženo PSP 1995 Školné: V
VíceEvropský rok občanů (2013) EHSV: Evropský rok aktivního a angažovaného občanství
Evropský rok občanů (2013) EHSV: Evropský rok aktivního a angažovaného občanství Vít Samek ČMKOS Praha, Evropský dům, 8. ledna 2013 STANOVISKO Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí
VíceČ. vydání 1 Datum vydání 30.9.2008 Zpracoval Martin Sklenář
POROVNÁNÍ NÁKLADOVOSTI VÝSTAVBY DÁLNIC V ČR S JINÝMI STÁTY EU Č. vydání 1 Datum vydání 30.9.2008 Zpracoval Martin Sklenář IBR Consulting, s.r.o. 1 / 11 1. OBSAH: 1. OBSAH:... 2 2. ÚVOD... 3 2.1. CÍLE A
VíceProjekty EUREKA a Eurostars
Office: +420 221082274 Mobile: +420 728366179 EUREKA Projekty EUREKA a Eurostars Josef Martinec Praha, 5. 12. 2013 EUREKA v ČR > 2 Spolupracující zemí EUREKY od roku 1993 Členskou zemí EUREKY od roku 1995
VíceVítejte na semináři k publikaci: Na cestě ke znalostní společnosti. Část první: Kde jsme...? Senát ČR 19.10.2005. Copyright: ISEA
Vítejte na semináři k publikaci: Na cestě ke znalostní společnosti. Část první: Kde jsme...? Senát ČR 19.10.2005 Proč, jak a s jakým záměrem publikace vychází? Proč? Dostat vzdělávání, vzdělávací politiku
VíceDOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7
DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje
VíceJe náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled
Je náš vzdělávací systém efektivní? Ekonomický pohled Daniel Münich Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu Nezávislý think tank při Národohospodářském ústavu AV ČR, v.v.i. zaměřující se na analýzu,
VíceBudoucnost finančního sektoru po krizi
Budoucnost po krizi Mojmír Hampl viceguvernér ČNB Univerzita Tomáše Bati 19.4.2010 Ohlédnutí zpět Finanční krize (od léta 2007) Problém s tzv. mortgage-based securities (MBS) Později "zjedovatěla" další
VíceSeminář IBM - partnerský program a nabídka pro MSPs
Seminář IBM - partnerský program a nabídka pro MSPs 23. září 2013 Sky bar Cloud9, hotel Hilton Praha 1 Program 9:00 9:30 Příchod účastníků a registrace 9:30 9:40 Úvodní slovo Petr Havlík, General Business
VíceČesko = otevřená, exportní ekonomika
Česko = otevřená, exportní ekonomika David Navrátil Hlavní ekonom České spořitelny 28. června 2011 Daří se zemím s nízkým zadlužením Průměrný reálný růst HDP před a po krizi: skupiny zemí podle jejich
VíceOdpovědné zadávání veřejných zakázek & zindex. 12.2.2015 Jiří Skuhrovec, Jan Soudek Centrum aplikované ekonomie FSV UK
Odpovědné zadávání veřejných zakázek & zindex 12.2.2015 Centrum aplikované ekonomie FSV UK O Nás Centrum aplikované ekonomie, o.s je sdružení při IES FSV UK. Pomocí webových crawlerů jsme stáhli, vyčistili,
VíceVĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH
VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH Martin Mana Tisková konference, 18. září 2012, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR 5-01
VícePROOČKOVANOST A TRENDY OČKOVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU ROMAN PRYMULA
PROOČKOVANOST A TRENDY OČKOVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU ROMAN PRYMULA Kolektivní imunita Osoby, které jsou imunizovány, jsou chráněny před nemocí. Nemohou onemocnění získat, ani ho předat. NEVAKCINOVANI VAKCINOVANI
Více#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?
Česko : Jak jsme na tom? 1. 11. 216 NÁRODNÍ BEZPEČNOST Garant: Tomáš Pojar SVĚTOVÝ INDEX MÍRU (GPI SCORE) MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ (pořadí země v roce 216 z celkového počtu 163) 2, 1,8 1,6 1,4 71 82 1,2 1,
Více