Květena Plesné a okolí

Sborník muzea Karlovarského kraje 22 (2014) 91 Květena Plesné a okolí Jiří Velebil & Jiří Brabec Úvod Severozápadní polovina okresu Cheb, obecně známá jako Ašsko a Chebsko, je z hlediska flóry a vegetace prozkoumána nedostatečně. I přesto, že zde byly významnější floristické studie prováděny již koncem 19. nebo začátkem 20. století, vždy se týkaly jen botanicky cenných území nebo dílčích územních celků malého rozsahu (např. Dalla Torre 1878; Domin 1924, 1926; Rudolph 1929). I přes několikeré upozornění na zvýšenou potřebu intenzivního botanického výzkumu zejména na Chebsku (např. Anonymus 1965: 1) zůstával region dlouhou dobu stranou zájmu nebo se botanický průzkum opět týkal jen zajímavějších území (viz např. Hadač 1948; Hostička 1967, 1968; Lhotská-Medlinová 1952). Mezi významnější publikace zabývající se květenou Ašska a Chebska v širším kontextu však musíme vyzdvihnout několik prací. Patří mezi ně rozbor fytogeografických poměrů Chebské kotliny (Mach 1966), floristický průzkum Halštrovské vrchoviny a Smrčin (Skalický et al. 1971) a v neposlední řadě publikované výsledky floristického kurzu v Chebu v roce 1996 (viz Martínek 1999). Floristický kurz v Chebu, pořádaný Českou botanickou společností, byl za poslední desetiletí pravděpodobně nejpřínosnějším počinem pro poznání tamní květeny. O nedostatečných floristických znalostech uváděné oblasti však dodnes vypovídají četné chybějící údaje v základním botanickém díle Květena České republiky. Soustavný průzkum území probíhá teprve v posledních desetiletích za přispění regionálních botaniků z oblastních muzeí nebo dalších pracovišť s významnou podporou četných jednotlivých floristů (např. Melichar et al. 2012). I dnes však najdeme na mapě končiny, kterým nebyla dosud věnována dostatečná pozornost. Jedním z nich je město Plesná a jeho okolí. Vymezení a charakteristika území Sledované území po celém jeho západním okraji vymezuje státní hranice se Spolkovou republikou Německo (Sasko). Jižní, východní i severní okraj je definován zvolenými mapovými poli středoevropského síťového mapování (viz kapitolu Metodika a obr. 1, 2). Krajina je asi z poloviny tvořena kulturními smrkovými nebo borovo-smrkovými porosty, druhou polovinu představují plochy lidských sídel s navazujícími enklávami polí, luk a pastvin. Nadmořská výška území leží v rozsahu 475 až 649,7 m n. m. Většina území leží v polohách 500 550 m n. m. Nejníže položeným místem je hladina rybníka Šmatovka v jihovýchodním cípu území. Studované území kulminuje kopcem Bukový vrch (649,7 m) v jihozápadní části. Reliéf je členitý s bohatou sítí menších toků a několika menšími vodními plochami. Geologické podloží tvoří z jihu k severu granity (jih území a jižní část města), svory (sever území a severní část města) a fility (pouze severovýchodní cíp území). V jihovýchodním cípu území se nachází sedimenty písků, štěrkopísků a jílů (Geologická mapa 1 : 50 000). Geomorfologicky náleží území (dle Demek, Mackovčin et al. 2006) do Krušnohorské soustavy. Nachází se na rozhraní podsoustavy Podkrušnohorské, která zasahuje do území jen okrajově v jihovýchodní části celkem Chebská pánev, a podsoustavy Krušnohorské. Do té náleží území v podobě okrsků Lužská pahorkatina na jihu a Lubská vrchovina na severu. Klasifikace

92 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec

Květena Plesné a okolí 93 klimatických oblastí podle Quitta za období 1961 2000 (Květoň & Voženílek 2011) řadí území do mírně teplé klimatické oblasti, klimatických jednotek MV4 (převážná část území) a MV7 (pouze jihovýchodní cíp území, zhruba v prostou pískoven severně obce Velký Luh). Průměrné roční teploty se pohybují mezi 6 7 ºC, v jižní části území mezi 7 8 ºC (Tolasz 2007). Průměrný roční úhrn srážek činí 550 700 mm (Hrnčiarová, Mackovčin, Zvara et al. 2009, s. 101). Všechny toky v území patří do povodí Ohře. Lužní potok a všechny jeho přítoky se poblíž obce Povodí (již mimo sledované území) vlévá do potoka Sázek. Sázek se po několika kilometrech vlévá do Ohře u obce Nebanice. Druhým větším potokem, který odvodňuje území severně od Lužního potoka, je Plesná. Vodu odvádí stejným směrem jako Lužní potok a ústí také do Ohře pouze několik desítek metrů od Sázku. Podle regionálně fytogeografického členění České republiky (Skalický 1988) patří území Plesenska do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum. Vymezená oblast průzkumu spadá do tří fytogeografických okresů, konkrétně 22. Halštrovská vrchovina (severní část území včetně severní části města), 23. Smrčiny (jižní a jihozápadní část území) a 24a. Chebská pánev (východní a jihovýchodní okraj území). Rekonstrukční vegetaci území tvoří v nižších východních partiích acidofilní doubravy (Quercion robori-petraeae), ve vyšších polohách pak bikové bučiny (Luzulo-Fagion), v údolí Plesné jsou mapovány luhy a olšiny (Mikyška 1968 1972). Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně bikové bučiny, pouze v jihovýchodní části území bikové a/nebo jedlové doubravy (Neuhäuslová Z. et al. 1998). Metodika Mapování květeny probíhalo v letech 2009 až 2014. V letech 2009 až 2013 šlo spíše o obecnější seznámení s územím, popř. mapování významnějších druhů. Největší intenzita průzkumu pak spadá do vegetačního období roku 2014 (viz tab. 1). Území bylo rozděleno do mapovacích polí pomocí sítě středoevropského mapování (viz obr. 1 a 2), kde každé pole odpovídá čtyřiašedesátině velikosti základního mapovacího pole (Ehrendorfer & Hamann 1965) a jeho plocha je asi 2 km 2. Každý mapovaný čtverec byl během vegetační doby navštíven nejméně třikrát z důvodu zachycení jarního, letního a podzimního aspektu. Zeměpisné souřadnice vybraných druhů byly zaznamenány přístrojem Garmin 60 CSx v souřadnicovém systému WGS- 84. Herbářové doklady rostlin jsou uloženy v herbáři ve VÚKOZ, v. v. i. v Průhonicích (311 položek cévnatých rostlin) a v herbáři Muzea Cheb (akronym CHEB, 119 položek). Obr. 1: Ortofotomapa zájmového území s vymezením hranic mapovacích polí sítě středoevropského mapování. Mapový podklad tvoří ortofoto snímky České republiky v měřítku 1:50 000 dostupné prostřednictvím prohlížecí služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dostupné z http://geoportal.cuzk.cz). Mapovací pole sítě středoevropského mapování 3. řádu, AOPK ČR 2014.

94 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec Tab. 1: Přehled mapovacích dnů. Datum Charakter mapování Mapovatelé 20. 6. 2009 obecný průzkum, sběr Spiraea latifolia J. Velebil 26. 6. 2009 obecný průzkum, sběr Spiraea billardii J. Velebil 14. 8. 2011 obecný průzkum, sběr Alnus rugosa J. Velebil 5. 7. 2012 průzkum rodu Rubus, sběr Rubus clusii, R. vestitus J. Velebil 19. 4. 2013 jarní aspekt, Erica carnea J. Velebil 15. 6. 2013 jarní aspekt, Geranium macrorrhizum J. Velebil 8. 9. 2013 26. 2. až 1. 3. 2014 obecný průzkum, nález zplanělého Sorbus intermedia dřeviny, Blechnum spicant, Erica carnea, Galanthus nivalis, Vinca minor J. Velebil J. Velebil 8. 4. 2014 jarní aspekt J. Velebil 9. 4. 2014 jarní aspekt J. Velebil a J. Brabec 11. 4. až 13. 4. 2014 jarní aspekt J. Velebil 14. 4. a 15. 4. 2014 jarní aspekt + Taraxacum J. Velebil 29. 4. 2014 jarní aspekt + Taraxacum J. Velebil 30. 5. až 5. 6. 2014 jarní aspekt J. Velebil 25. 6. až 27. 6. jarní aspekt J. Velebil 6. 7. 2014 Bromus inermis J. Velebil 21. 7. až 26. 7. 2014 letní aspekt J. Velebil a J. Brabec 20. 8. a 24. 8. 2014 pozdně letní aspekt, Geranium magnificum, Rubus 30. 10. a 31. 10. 2014 podzimní aspekt J. Velebil J. Velebil, J. Hadinec, B. Trávníček a V. Žíla Obr. 2: Základní mapa zájmového území s vymezením hranic mapovacích polí sítě středoevropského mapování. Mapový podklad tvoří Základní mapa České republiky v měřítku 1:50 000 dostupná prostřednictvím prohlížecí služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dostupné z http://geoportal.cuzk.cz). Mapovací pole sítě středoevropského mapování 3. řádu, AOPK ČR 2014.

Květena Plesné a okolí 95

96 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec Nomenklatura je sjednocena podle Danihelky a kolektivu (Danihelka et al. 2012), kromě G. ibericum subsp. ibericum, G. ibericum subsp. jubatum, Geranium magnificum a G. platypetalum (Yeo 2001), Rubus Thornfree (Kutina et al. 1992), Spiraea latifolia (Koblížek 2000) a Spiraea macrothyrsa (Businský & Businská 2002). Ve výsledcích jsou komentovány všechny druhy Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012), druhy zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., většina nepůvodních (adventivních) druhů a další druhy fytogeograficky či ochranářsky významné. V komentáři k vybraným druhům v kapitole výsledky je vždy na prvním místě psáno vědecké jméno, za pomlčkou české jméno. V závorce je uveden stupeň ohrožení podle aktuálního Červeného seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012: C2t = silně ohrožené, početnost populací klesá; C2b = silně ohrožené, klesá počet jedinců v populacích; C2r = silně ohrožené, počet populací a jedinců v populacích relativně stabilní; C3 = ohrožené; C4a = vzácnější druhy vyžadující další pozornost méně ohrožené; C4b = vzácnější druhy vyžadující další pozornost dosud nedostatečně prostudované) a podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. ( 3 = ohrožené). Poznámka CITES je v závorce uvedena u taxonů, které jsou součástí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, tzv. Washingtonské úmluvy. Konkrétní nálezová data ke komentovaným taxonům obsahují následující údaje: stručný popis lokality, označení mapovaného čtverce, GPS souřadnice, datum nálezu, případně sběru se zkratkou nálezce nebo sběratele (JB = Jiří Brabec, JV = Jiří Velebil). Za zkratkou sběratele je uvedeno sběratelské číslo nebo akronym herbářové sbírky (CHEB). Přiložená tabulka (tab. 2) uvádí přehled zjištěných taxonů a kultivarů rostlin. V tabulce jsou použity následující symboly: = taxon byl v mapovaném čtverci zaznamenán bez sběru herbářové položky; P = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka, která je uložena v herbáři VÚKOZ, v. v. i. v Průhonicích; M = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán a byla sebrána herbářová položka, která je uložena v botanické podsbírce Muzea Cheb (mezinárodní akronym CHEB); a = v mapovém čtverci byl zaznamenán adventivní (zplanělý) výskyt daného taxonu; N = rostlina rostla v daném čtverci, ale již na německé straně státní hranice;? = taxon byl v mapovém čtverci zaznamenán, je ale sporné, zda je rostlina v území autochtonní či nikoliv. Výsledky Ve sledovaném území bylo po dobu průzkumu zaznamenáno 594 taxonů rostlin, z toho 484 s původním přírodním rozšířením ve sledované oblasti a 110 adventivně se vyskytujících. Jejich výskyt v jednotlivých mapovacích čtvercích uvádí tab. 2. V následujícím přehledu je uvedeno 135 taxonů s bližšími komentáři včetně podrobnějšího popisu nálezové situace. Abies alba jedle bělokorá (C4a) Jedle bělokorá roste ve třech čtvercích, a to vždy jen v několika mladých exemplářích na okrajích kulturních porostů smrčin s vtroušenými listnáči. Nelze s jistotou stanovit, zda se jedná o potomstvo původních přírodních populací, nebo o pozůstatky lesnického pěstování (5740cca: 50 13'04,1"N, 12 20'21,1"E, 27. 2. 2014, nález JV; 5740ccb: 50 13'08,8"N, 12 21'49,9"E, 11. 4. 2014, nález JV; 5740ccc: 50 12'38,5"N, 12 20'12,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Jako výjimečné bylo zaznamenáno též pěstování j. obrovské (A. grandis, 5739dbd: 50 14'11,5"N, 12 19'53,3"E, 28. 2. 2014, nález JV).

Květena Plesné a okolí 97 Achillea ptarmica řebříček bertrám Řebříček bertrám byl nalezen roztroušeně rostoucí na dvou lokalitách. Poprvé v nivě Liščího potoka asi 900 m severovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50 14'30,2"N, 12 22'26,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV), podruhé v nivě potoka Rokytník při soutoku se Pstruhovým potokem asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50 13'35,0"N, 12 22'23,2"E, 25. 7. 2014, herb. JV 140713). Aconitum sp. oměj Několik exemplářů nekvetoucích rostlin omějů bylo nalezeno na místě bývalé osady Eisenhammer asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50 14'45,7"N, 12 21'26,3"E, 13. 4. 2014, nález JV). Na vyvýšeném místě nad zídkou, patrně v prostoru bývalé předzahrádky, rostlo několik trsů společně s barvínkem menším (Vinca minor), narcisem bílým (Narcissus poëticus) a lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum). Acorus calamus puškvorec obecný Pouze několik trsů puškvorce bylo nalezeno při podmáčeném okraji smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50 14'32,3"N, 12 20'05,1"E, 2. 6. 2014, nález JV). Agrostis gigantea psineček veliký Psineček veliký se podařilo doložit ze dvou lokalit v mapovaném území. Lokality: v okraji pole asi 1,1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50 14'34,2"N, 12 22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB); na zamokřené cestě v lese v údolí Černého potoka (5739ddd: 50 12'26,0"N, 12 19'45,8"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Alisma plantago-aquatica žabník jitrocelový Žabník jitrocelový byl v mapovaném území nalezen pouze v prostoru pískovny asi 500 m severně od severního okraje obce Velký Luh. Rostl zde roztroušeně v litorálu rybníků a odkalovacích nádrží (5740cad: v okolí souřadnice 50 12'12,0"N, 12 22'04,0"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Alnus rugosa olše svraskalá Olše byla nalezena v nivě potoka Rokytník asi 600 m jihozápadně od osady Smrčina (5740cad: 50 13'39,0"N, 12 21'54,3"E, 14. 8. 2011, herb. JV 110813, 5. 6. 2014, JV 140602) a původně provizorně označena jako kříženec olše lepkavé (Alnus glutinosa) a o. šedé (A. incana). Nedůvěryhodnost tohoto určení však podporoval fakt, že olše šedá, jakožto jeden z potenciálních rodičů, je ve sledovaném území pouze vysazená na dvou místech vzdálených vždy přinejmenším 2 km od uvedeného naleziště. Olše svraskalá byla navíc pozorována jen na jedné straně od silnice, která příčně křižuje nivu potoka. Zde roste několik desítek vesměs mnohokmenných jedinců, jistě kdysi vysazených, od 1,5 m do 7 m výšky. Druh není běžný v lesnické praxi ani v botanických sbírkách, přesto byl v minulosti zařazen do zpracování v základních floristických příručkách pojednávající o květeně České republiky (Kovanda 2002, 2003). Navzdory informacím obsaženým ve výše uvedených pramenech byla kvůli nedostatečným praktickým znalostem provedena konečná determinace J. Doudou až tři roky po původním nálezu. Anthemis arvensis rmen rolní Rmen rolní byl v mapovaném území nalezen pouze jedenkrát, a to v počtu jen asi 10 jedinců v okraji pole přibližně 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50 14'34,2"N, 12 22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB).

98 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec Aphanes arvensis nepatrnec rolní (C3) V okolí Plesné byl nepatrnec zjištěn na čtyřech mikrolokalitách. Ve dvou případech se jedná o nízce sečené travnaté plochy podél štěrkových cest v blízkosti soukromých zahrad (Plesná, ulice Kaštanová, 5740ccb: 50 12'47,0"N, 12 21'21,5"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140604; Plesná, ulice Česká, 5740ccd: 50 12'42,9"N, 12 21'20,4"E, 15. 4. 2014, herb. JV 140484), třetí plocha představuje výsušný pahorek s výchozy matečné horniny (žula) na příležitostné pastvině asi 400 m od jižního okraje obce Plesná (5740ccc: 50 12'25,5"N, 12 21'01,2"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140603). Čtvrtým místem výskytu (pouze asi 10 rostlin) je okraj pole přibližně 1 km severně osady Smrčina (5740cab: 50 14'34,2"N, 12 22'03,2"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB). Stanoviště jsou charakteristická nízkou konkurencí okolních rostlin, přičemž první dvě a čtvrté jsou antropicky ovlivněná, třetí má charakter přírodního stanoviště. První dva nálezy leží na hranici fytogeografického okresu 24a. Chebská pánev a 23. Smrčiny, třetí nález spadá do fytogeografického okresu 23. Smrčiny a čtvrtý nález náleží do fytogeografického okresu 22. Halštrovská vrchovina. Společně s nedávno publikovanými nálezy (Pivoňková et al. 1996, Martínek 1999, Brabec 2009) představují zde uváděné údaje dosud jediné spolehlivé informace o rozšíření druhu ve jmenovaných fytogeografických okresech. Aquilegia vulgaris orlíček obecný ( C3 ) V území je orlíček obecný patrně pouze pěstovaný a občas zplaňující. Sporný je nález rostlin na okraji lesní cesty asi 1 km západně od osady Smrčina (5740cad: 50 14'02,9"N, 12 21'17,3"E, 11. 4. 2014, nález JV). Arabidopsis arenosa řeřišničník písečný Řeřišničník písečný se na Chebsku vyskytuje výhradně na sekundárních biotopech. Velmi hojný je na několika regionálních železničních tratích, nejčastěji velmi blízko vlastního kolejiště. V mapovaném území byl nalezen na nástupištích železničních zastávek Plesná (5740ccc: 50 12'40,2"N, 12 20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140622) a Velký Luh (5740ccd: 50 12'13,0"N, 12 22'22,7"E, 8. 4. 2014, herb. JV 140488). Arabis caucasica huseník kavkazský Huseník kavkazský byl nalezen zplanělý u paty podezdívky plotu při okraji asfaltové cesty v ulici Sadová v obci Plesná (5740cca: 50 13'04,2"N, 12 20'58,0"E, 11. 4. 2014, herb. JV 140495). Armeria maritima trávnička přímořská Trávnička přímořská rostla zplanělá na okraji štěrkové cesty na jihovýchodním okraji obce Plesná v ulici Česká (5740ccd: 50 12'43,3"N, 12 21'18,2"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV). Arnica montana prha arnika (C3, 3) Navzdory západočeskému těžišti rozšíření byla prha nalezena ve sledovaném území jen na dvou místech o rozloze do 2 m 2, vždy přibližně s dvaceti sterilními rostlinami, a to na světlých okrajích kulturních borových nebo smrkových lesů (5740ccc: 50 12'28,9"N, 12 20'40,4"E, 22. 7. 2014, nález JB+JV; 5740ccd: 50 12'24,2"N, 12 22'00,2"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Ještě na začátku sedmdesátých let uvádí Skalický et al. (1971), že se prha na Chebsku vyskytuje často. Jak však referuje např. Brabec et al. (2008), je v posledních desetiletích patrný úbytek počtu jejich populací. Důvodem může být ubývání vhodných biotopů pro zdárný vývoj jedinců vlivem špatného hospodaření v krajině a jejich postupným zarůstáním nebo změnou využívání daného segmentu krajiny (zalesňování, rozorávání luk apod.). Skalický et al. (1971) uvádí nález prhy poblíž jihovýchodního cípu sledovaného území (Velký Luh lesní hřbet

Květena Plesné a okolí 99 severně Mlýnského rybníka), Grulich (in Martínek 1999) udává prhu ze severovýchodního cípu území, z údolí potoka 0,8 km severozápadně od osady Vackov. Aronia melanocarpa temnoplodec černoplodý Semenáč temnoplodce černoplodého rostl ve spáře mezi kameny viaduktu v ulici Sokolská v obci Plesná (5740cca: 50 12'53,3"N, 12 20'45,5"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Asplenium ruta-muraria sleziník routička Sleziník routička rostl roztroušeně pouze na jedné lokalitě, a to ve spárách podezdívky plotu v ulici Tovární v obci Plesná (5740cca: 50 13'09,9"N, 12 20'44,7"E, 30. 10. 2014, herb. JV 141001). Atriplex sagittata lebeda lesklá Lebeda lesklá byla v mapovaném území zaznamenána pouze jedenkrát. Několik vzrostlých jedinců rostlo na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50 12'40,4"N, 12 20'40,8"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Bergenia crassifolia bergenie tučnolistá Několik rostlin bergenie tučnolisté bylo nalezeno poblíž příležitostné skládky zahradnického odpadu u chatové osady kolem rybníka Cézar asi 0,5 km severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50 12'10,6"N, 12 22'04,0"E, 8. 4. 2014, nález JV). Blechnum spicant žebrovice různolistá (C4a) Pouze jediná rostlina byla nalezena na lesní cestě poblíž paseky v lese jménem U Hranic asi 1,4 km západně od osady Flusárna (Flussberg) (5740cab: 50 14'43,1"N, 12 21'48,1"E, 1. 3. 2014, nález JV). Nález má patrně souvislost s hojnějším rozšířením druhu v saské části Halštrovské vrchoviny (viz Ulbricht & Hempel 1966). Jinde na Ašsku a Chebsku se vyskytuje řídce roztroušeně až vzácně. Bromus carinatus sveřep kýlnatý Druh byl nalezen na dvou lokalitách. Několik trsů sveřepu kýlnatého rostlo v travnaté ploše vedle pískoviště na soukromé zahradě v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccd: 50 12'44,6"N, 12 21'24,8"E, 26. 7. 2014, herb. JV 140705); velký trs rostl v trávníku při okraji cesty u bývalého pole v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccb: 50 12'45,7"N, 12 21'24,0"E, 31. 10. 2014, nález JV). Jedná se pravděpodobně o první publikovaný údaj z Ašska a Chebska. Bromus inermis sveřep bezbranný Druh byl nalezen na dvou lokalitách. Sveřep bezbranný rostl podél silnice z obce Velký Luh do obce Plesná mezi rybníky Cézar a Šmatovka (5740ccd: 50 12'03,2"N, 12 22'19,3"E, 26. 6. 2014, herb. JV 140601); dále byl zaznamenán podél příjezdové silnice do obce Plesná ve směru od obce Velký Luh asi 70 m jižně od hřbitova (5740ccb: 50 12'47,0"N, 12 21'27,6"E, 6. 7. 2014, herb. JV 140701). Druh bývá z regionu uváděn vzácně. Callitriche platycarpa hvězdoš hranoplodý (C3) Hvězdoše patří mezi taxonomicky obtížné skupiny cévnatých rostlin květeny České republiky, pro kterou až do nedávné doby chyběly relevantní informace k jejich studiu. Ty se dozvídáme teprve díky publikovaným výsledkům rozsáhlé revize rodu v posledních letech (Prančl 2012, 2013). Hvězdoše hranoplodého tak můžeme označit za významný subatlantský prvek naší flóry, jehož rozšíření je omezeno na severní, severozápadní, západní a jihozápadní Čechy; územím prochází východní hranice areálu druhu. Jeho rozšíření není prozatím dostatečně známé a dá se předpokládat, že nové lokality výskytu budou, hlavně ve výše vymezené oblasti, přibývat. Novou lokalitou je též nález z litorálu rybníka Cézar na severním okraji obce

100 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec Velký Luh v jihovýchodním cípu sledovaného území (5740ccd: 50 12'09,2"N, 12 22'08,4"E, 20. 7. 2014, herb. JV 140702; 5740ccd: 50 12'04,8"N, 12 22'09,9"E, herb. JV 140703, herb. JB CHEB). Hvězdoš vytváří po celém obvodu rybníka na příhodných místech větší či menší, většinou plodné porosty. Carex flacca ostřice chabá Ostřice chabá je v nejzápadnějších Čechách velmi vzácným taxonem. Jedinou doloženou lokalitou v oblasti je minerální pramenný mokřad 0,5 km východně od osady Návrší v Sokolovské pánvi (viz Višňák 2004). Další nálezy jsou až z oblasti Doupovských hor, popř. minerálních pramenů Tepelské vrchoviny. Údaje M. Hostičky z NPR Soos od pramene Věra a z březového háje jihovýchodně Kateřiny (Hostička et al. 1978) nelze vyloučit, nověji se je však nepodařilo potvrdit. V mapovaném území byl druh nalezen v počtu 15 trsů v zástinu bříz pod pramenným mokřadem (zřejmě minerální pramen) na levém břehu potoka Rokytník asi 800 m jižně osady Smrčina a asi 400 m východojihovýchodně od jímání pramene místní kyselky (5740cad: 50 13'32,7"N, 12 22'12,1"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140621, 25. 7. 2014 herb. JB CHEB). Chenopodium glaucum merlík sivý Merlík sivý byl v mapovaném území zaznamenán pouze na jedné lokalitě na rumišti v obci Plesná asi 100 m severně od železniční zastávky (5740ccc: 50 12'43,8"N, 12 20'42"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Chenopodium rubrum merlík červený Merlík sivý byl v mapovaném území zaznamenán pouze na jedné lokalitě na rumišti v obci Plesná asi 100 m severně od železniční zastávky (5740ccc: 50 12'43,8"N, 12 20'42"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Chenopodium cf. suecicum merlík švédský Merlík sivý byl v mapovaném území zaznamenán pouze na jedné lokalitě na rumišti v obci Plesná asi 100 m severně od železniční zastávky (5740ccc: 50 12'43,8"N, 12 20'42"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Chrysosplenium oppositifolium mokrýš vstřícnolistý (C4a) Mokrýš vstřícnolistý je v nejzápadnějších Čechách na vhodných biotopech relativně častým druhem. Zřejmě ale zcela chybí v centrálních částech Chebské pánve. V mapovaném území byl nalezen pouze na březích potoku Plesná na západním okraji města mezi drůbežárnou Mavex a státní hranicí: dva malé porosty 0,25 m 2 blízko sebe (5740cca: 50 13'12,4"N, 12 20'07,3"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB) a malý porost 0,5 m 2 o 50 m níže po toku (5740cca: 50 13'12,7"N, 12 20'10,5"E, 9. 4. 2014, nález JB+JV). Z nejbližšího okolí Plesné jde pravděpodobně o jeden z prvních záznamů. Circaea alpina čarovník alpský Čarovník alpský není v oblasti příliš hojným druhem. Těžiště jeho rozšíření v západních Čechách leží až ve Slavkovském lese a ve východní části Krušných hor. Nejbližší dosud nalezené výskyty jsou z okolí Hazlova (E. Martínková, ústní sdělení) a od Nové Vsi u Kraslic (Hejkal et al. 2014). Druh byl v území nalezen na dvou lokalitách: asi 4 m 2 hustého porostu a asi 4 m 2 řídkého porostu ve zrašeliněném prameništi v lese nad železniční tratí 650 m jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'21,7"N, 12 20'25,9"E, 22. 7. 2012, herb. JB CHEB); zářez lesní cesty (porost 4 0,5 m) a roztroušeně v okolním lese (přibližně 3 ary) asi 1,3 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddd: 50 12'07,3"N, 12 19'58"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB).

Květena Plesné a okolí 101 Comarum palustre zábělník bahenní (C4a) Vzhledem k množství a charakteru vhodných biotopů se vyskytuje zábělník v území relativně hojně. Byl zaznamenán téměř ve všech mapovaných čtvercích až na dva. Ve čtverci 5739ddd se výskyt vzhledem k absenci vhodného biotopu nedá předpokládat, ve čtverci 5740ccb dochází na příhodných stanovištích v posledních letech k rozsáhlým zemním pracím při úpravě koryta a okolní nivy potoka Plesná. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita): 5739dbb (zamokřená rákosina poblíž prameniště potoka Rákosina asi 1,8 km od severního okraje obce Plesná státní hranice, 50 14'18,0"N, 12 19'56,4"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739dbd (východní okraj zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná státní hranice, 50 14'04,6"N, 12 19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5739ddb (zrašeliněná louka v nivě Černého potoka asi 1 km západoseverozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk státní hranice, 50 12'58,9"N, 12 19'36,7"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740caa (zamokřená niva horního bezejmenného levobřežního přítoku potoka Rokytník asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná státní hranice, 50 14'32,2"N, 12 20'04,3"E, 2. 6. 2014, nález JV); 5740cab (zamokřená niva Liščího potoka asi 1 km východoseverovýchodně od osady Smrčina, 50 14'30,5"N, 12 22'27,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cac (zamokřená niva potoka Rokytník poblíž soutoku s potokem Rákosina asi 1 km severně od severního okraje obce Plesná, 50 14'01,2"N, 12 20'42,4"E, 25. 6. 2014, nález JV); 5740cad (zamokřená niva potoka Rokytník poblíž soutoku se Pstruhovým potokem asi 600 m severozápadně od centra obce Lomnička, 50 13'34,8"N, 12 22'23,0"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca (zamokřený břehový porost Lužního potoka v intravilánu obce Plesná, 50 12'45,4"N, 12 20'51,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccc (nekosená podmáčená plocha v louce 600 m jihovýchodně od náměstí v Plesné-Šnekách, 50 12'30,9"N, 12 21'14,3"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccd (hojně kolem rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh, 50 12'03,5"N, 12 22'09,9"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV). Cornus alba svída bílá Zaznamenaní jedinci představují pozůstatek dřívějšího pěstování. Druh byl nalezen na třech lokalitách. Okraj porostu v místě zaniklé usedlosti Furthhäuser asi 900 m severně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50 13'56,9"N, 12 20'52,4"E, 25. 6. 2014, nález JV); okraj lesa na konci ulice Sokolská v obci Plesná (5740cca: 50 12'53,5"N, 12 20'22,6"E, 22. 7. 2014, nález JB+JV); obrážející keř v místě zbořené nádražní budovy železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'39,6"N, 12 20'41,0"E, 5. 6. 2014, nález JV). Corylus maxima Purpurea líska nějvětší Purpurea Semenáče často pěstovaného klonu lísky největší s purpurově zbarvenými listy bývají občas nalézány v blízkosti pěstovaných matečných keřů. Jeden roste také v obci Plesná na okraji pěšiny mezi ulicemi Zahradní a Sadová (5740cca: 50 13'04,7"N, 12 20'53,3"E, 5. 6. 2014, nález JV). Semenáč byl zaznamenán pouze v blízkosti matečného keře. Dactylorhiza majalis prstnatec májový (C3, 3, CITES) Ačkoliv patří prstnatec májový k našim nejběžnějším orchidejím, nebyl v území ve sledovaném období zaznamenán. Dosud jediným ověřeným nalezištěm je mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: přibližně 50 12'45,8"N, 12 20'47,3"E), kde bylo v roce 2004 prováděno botanické hodnocení lokality (Brabec 2004) za účelem zajištění vhodného managementu údržby. Jedná se o podmáčené luční porosty s různověkými nálety, které plynule přechází do břehového porostu s uzavřeným stromovým patrem kolem toku. V květnu 2004 zde bylo zaznamenáno P. Uhlíkem 30 kvetoucích prstnatců májových

102 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec (viz Brabec 2004), v následujících letech nebyla lokalita sledována. Při průzkumu v červenci 2014 bylo shledáno, že lokalita patří stále mezi nejcennější celky širšího okolí. Vzhledem k pokročilé vegetační době se nepodařilo ověřit výskyt prstnatce májového, zato byly nalezeny jiné vzácné druhy rostlin, jako vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábělník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum), v. bahenní (E. palustre), v. malokvětá (E. parviflorum), hruštička menší (Pyrola minor) nebo sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus). Lokalita je ohrožena postupným zarůstáním náletovými dřevinami a expanzivním bolševníkem velkolepým (Heracleum mantegazzianum), negativně by mohlo působit i případné rozšiřování blízké skládky stavebního odpadu. Daphne mezereum lýkovec jedovatý Jeden starší kvetoucí keř lýkovce jedovatého byl nalezen v místě bývalé osady Eisenhammer asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50 14'45,7"N, 12 21'26,3"E, 13. 4. 2014, nález JV). Na vyvýšeném místě nad zídkou, patrně v prostoru bývalé předzahrádky, rostl jedinec společně s barvínkem menším (Vinca minor), narcisem bílým (Narcissus poëticus) a omějem (Aconitum sp.). Dalších asi 10 mladších keřů bylo nalezeno při okrajích smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50 14'32,8"N, 12 20'06,7"E, 2. 6. 2014, nález JV). Zde je sporné, zda se nejedná o exempláře vzniklé uchycením pohozených částí rostlin. Eleocharis mamillata bahnička bradavkatá (C4a) Bahnička bradavkatá patří v Chebské pánvi a v navazujících územích k relativně častému druhu okrajů vodních nádrží, popř. dalších mokřadních biotopů. V mapovaném území byla nalezena na třech lokalitách, všechny v mapovacím čtverci 5740ccd. První, plošně nejmenší lokalitou (porost 0,25 m 2 ), je břeh malé vodní tůně vyhloubené v louce na levém břehu Lužního potoka jihovýchodně Plesné (50 12'21,6"N, 12 21'34,6"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140704). V dalších dvou případech jsou bahničkou bradavkatou porostlé litorály rybníků. Roztroušeně se vyskytuje v litorálu rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh (50 12'05"N, 12 22'10"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Velmi hojná je bahnička bradavkatá v litorálu odkalovací nádrže Prádlo západně od železniční zastávky Velký Luh (50 12'12,3"N, 12 22'03,7"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Elodea canadensis vodní mor kanadský Vodní mor kanadský byl v území nalezen na dvou lokalitách. Poprvé hojně v rybníčku v obci Plesná ve čtvrti Šneky v ulici Lesní (5740ccc: 50 12'44,3"N, 12 20'59,0"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB) a podruhé též v obci Plesná ve čtvrti Bamberk v malém rybníčku pod Písečnou ulicí asi 300 m severně od železniční zastávky Plesná (5740cca: 50 12'50,5"N, 12 20'39"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Epilobium collinum vrbovka chlumní Vrbovka chlumní byla v území nalezena pouze na jedné lokalitě. Hojně rostla v kolejišti na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50 12'34"N, 12 20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium lamyi vrbovka Lamyova (C4b) Vrbovka Lamyova byla v území nalezena pouze na jedné lokalitě, a to relativně hojně v kolejišti na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50 12'34"N, 12 20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium obscurum vrbovka tmavá (C3) Vrbovka tmavá je na Chebsku ve středních a vyšších polohách roztroušeně se vyskytujícím druhem. V mapovaném území byla nalezena celkem pětkrát. První lokalitou je okraj

Květena Plesné a okolí 103 zrašeliněné louky v nivě Černého potoka asi 1 km západně od západního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk (5739ddb: 50 12'59,1"N, 12 19'36,2"E, 24. 7. 2014, nález JB+JV). Druhým nalezištěm je podmáčená niva potoka Rokytník asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50 13'34,4"N, 12 22'23,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Další lokalitou je mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: 50 12'45,4"N, 12 20'45,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Dále byla nalezena v několika desítkách exemplářů v nesečené mokřině v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (5740ccc až 5740ccd: 50 12'30,9"N, 12 21'14,3"E až 50 12'29,3"N, 12 21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Poslední lokalitou je ojedinělý výskyt několika exemplářů u přítoku rybníka Cézar na severním okraji obce Velký Luh (5740ccd: 50 12'08,2"N, 12 22'07,2"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium palustre vrbovka bahenní (C4a) Vrbovka bahenní je na Chebsku velmi hojným druhem. To platí i pro sledované území, kde byla zaznamenána v sedmi ze dvanácti sledovaných čtverců. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita): 5739ddb: rašeliniště na státní hranici asi 1,4 km západoseverozápadně od železniční zastávky Plesná (50 12'58,2"N, 12 19'36,9"E, 24. 7. 2014, nález JB+JV); 5739ddd: na mokřinách při potoku nedaleko státní hranice asi 1,1 km západně od železniční zastávky Plesná (50 12'36,4"N, 12 19'44,0"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cab: hojně v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (50 14'30,3"N, 12 22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cad: mokřad na pravém břehu Rokytníku asi 800 m jižně osady Smrčina (50 13'32,7"N, 12 22'11,8"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); 5740cca: mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (50 12'45,4"N, 12 20'45,7"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); 5740ccc až 5740ccd: mokřina v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (50 12'30,9"N, 12 21'14,3"E až 50 12'29,3"N, 12 21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium parviflorum vrbovka malokvětá (C3) Vrbovka malokvětá je na Chebsku vzácným druhem. V území byla nalezena pouze na jednom místě v zarůstajícím mokřadu v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: 50 12'45,4"N, 12 20'45,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Epilobium roseum vrbovka růžová Vrbovka růžová byla v území zaznamenána pouze jedenkrát, a to v počtu asi 20 jedinců v přítokové oblasti rybníčka v obci Plesná v ulici Lesní (5740ccc: 50 12'44,3"N, 12 20'59,0"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Erica carnea vřesovec pleťový (C3, 3) Období konce zimy a časného jara 2014 bylo věnováno mapování vřesovce pleťového. Drobné keříčky dosud nebyly překryty okolní vegetací ani sněhovou pokrývkou, která se v uplynulé zimě vytvářela jen sporadicky. Rostliny navíc na mnoha místech kvetly a v okolním terénu byly nápadné již z dálky. Údaje o výskytu vřesovce ze sledovaného území přináší již např. Knoll (1961), Weber (1966) nebo Skalický et al. (1971). Dnes můžeme konstatovat, že druh zde roste roztroušeně, lokálně až hojně, avšak nesvědčí mu způsob klasického lesnického hospodaření. Na plochách narušených těžbou dřeva dochází k regeneraci porostů jen zvolna, na mnoha místech je opětovná kolonizace vhodných míst téměř znemožněna rychlým nárůstem konkurenčně schopnějších druhů, jako např. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Vzhledem k velkému množství mikrolokalit uvádíme dále pouze reprezentativní údaje o výskytu pro jednotlivé čtverce: 5739ddb (okraj lesní cesty na úbočí vrchu Nad tratí (596,8 m)

104 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec asi 700 m západojihozápadně od jihozápadního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk, 50 12'48,2"N, 12 19'51,4"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5739ddd (jižní vrcholová partie kopce Bukový vrch (649,7 m) asi 1,9 km jihozápadně od náměstí v Plesné-Šnekách, 50 12'14,0"N, 12 19'40,7"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5740cab (okraj lesní cesty 150 m jihovýchodně od vrcholu kopce Bažantnice (589,3 m) a asi 1,3 km západně od osady Flusárna (Flussberg), 50 14'52,7"N, 12 21'47,8"E, 1. 3. 2014, nález JV); 5740cac (mýtina s výsadbou jehličnanů v lese 1,2 km severně od severního okraje obce Plesná, 50 14'05,6"N, 12 20'34,5"E, 28. 2. 2014, herb. JV 140202); 5740cad (okraj lesní cesty poblíž křižovatky se silnicí vedoucí z obce Plesná do osady Smrčina asi 300 m jihozápadně od osady Smrčina, 50 13'48,0"N, 12 21'58,5"E, 27. 6. 2014, nález JV); 5740ccb (okraj lesa na severovýchodní hraně těžební jámy na kaolín a písek asi 800 m východně od hřbitova v obci Plesná, 50 12'45,2"N, 12 22'10,0"E, 19. 4. 2013, herb. JV 130401); 5740ccc (při okraji železnice v blízkosti zříceniny hradu Neuhaus asi 1 km jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná, 50 12'08,3"N, 12 20'26,1"E, 27. 2. 2014, nález JV); 5740ccd (zalesněný val v blízkosti jihozápadního okraje těžební jámy na kaolín a písek asi 850 m jihovýchodně od hřbitova v obci Plesná, 50 12'28,5"N, 12 21'59,7"E, 1. 6. 2014, nález JV). Erysimum durum trýzel tvrdý Trýzel tvrdý byl nalezen v počtu asi 20 jedinců v kolejišti na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50 12'34"N, 12 20'45"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Euphorbia peplus pryšec okrouhlý Pryšec okrouhlý byl zaznamenán v území pouze jednou, a to v obci Plesná na pěšině mezi ulicemi Česká a Kaštanová (5740cca: 50 12'50,8"N, 12 21'3,9"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Euphrasia cf. stricta světlík tuhý Světlíky (vyjma světlíku lékařského Euphrasia rostkoviana) nejsou na Chebsku příliš časté. Ve sledovaném území byla nalezena pouze jediná populace dosud nejistě určeného zástupce světlíků, a to na bývalé signálce asi 1,2 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'08,6"N, 12 20'07,6"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB). Bohužel fenologicky relativně časný sběr se specialistovi M. Štechovi nepodařilo zcela jednoznačně determinovat. Pokud se jedná o světlík tuhý, jsou nejbližší lokality známé z Ašského výběžku (Hazlov, Štítary) a od osady Kateřina u Skalné (Martínek 1999). Fagus sylvatica Atropunicea Group buk lesní Atropunicea Group Jako Fagus sylvatica Atropunicea Group bývají označováni blíže nespecifikovaní zástupci skupiny červenolistých kultivarů buku lesního. Zástupci této často pěstované skupiny mají ve svých pletivech rozličné množství červených barviv. Aby bylo dosaženo tzv. odrůdové stálosti, pěstují se jednotlivé kultivary vegetativně, především roubováním. Barviva se však, alespoň zčásti, vyskytují i u potomstva vzniklého ze semen těchto červeně zbarvených kultivarů, a tak se často setkáváme s červenolistými semenáči i volně v přírodě. Lokality výskytu mají většinou vazbu na intravilány obcí, zámecké nebo městské parky, kde se tyto dřeviny s oblibou vysazují. V Plesné se staré červenolisté buky pěstují zejména u honosných prvorepublikových vil. Nalezení zplanělí jedinci, jejichž kompletní výčet lokalit zde pro jejich větší množství neuvádíme, jsou patrně potomci právě těchto pěstovaných stromů. Festuca ovina kostřava ovčí Revidovaný sběr kostřavy ovčí pochází z výslunného okraje lesa u malého políčka obklopeného lesem 600 m jižně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'21,1"N, 12 20'41,9"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB).

Květena Plesné a okolí 105 Filago arvensis bělolist rolní (C3) Bělolist rolní je nejběžnějším zástupcem rodu v ČR. Na Chebsku není příliš častý. V mapovaném území byl nalezen na suché mezi na okraji lesa asi 400 m východně od východního okraje obce Plesná (5740ccb: 50 12'45,8"N 12 21'46,1"E, 21. 7. 2014, nález JV) a na opuštěné navážce v pískovně asi 500 m západoseverozápadně od železniční zastávky Velký Luh (5740ccd: 50 12'21,7"N 12 22'0"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Galanthus nivalis sněženka podsněžník ( C3 ) Sněženka je v území pouze pěstována nebo se vyskytuje na druhotných stanovištích. Její adventivní výskyt je buď pozůstatkem dřívějšího pěstování, nebo jde o lokality vzniklé na místech svozu zahrádkářského odpadu. Lokality: 5740cca (travnatý okraj lesa na jihozápadním konci obce Plesná, části zvané Bamberk, 50 12'53,2"N, 12 20'23,4"E, 26. 2. 2014, nález JV), 5740ccb (travnatá mez u bývalého pole na jihovýchodním okraji obce Plesná, 50 12'45,8"N, 12 21'24,0"E, 28. 2. 2014, nález JV). Nalezen byl také plnokvětý kultivar Galanthus nivalis Flore Pleno (5740ccb: společně s předcházejícím nálezem; 5740cac: severní břeh bezejmenného rybníka na severním okraji obce Plesná, 50 13'35,7"N, 12 20'45,0"E, 1. 3. 2014, nález JV). Galium odoratum svízel vonný V mapovaném území byl svízel vonný nalezen pouze na třech lokalitách. Roztroušeně několik menších porostů na ploše asi 5 arů ve světlině s břízami a lípami v jinak smrkové monokultuře ve stráni nad drůbežárnou v Plesné (5740cca: 50 13'03,1"N, 12 20'22,1"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB); travnatá mez a okraje silnice v ulici Kostelní v obci Plesná (5740cca: 50 13'05,3"N, 12 21'12,5"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140469); okraj smrkového remízu na státní hranici s Německem asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50 14'33,2"N, 12 20'04,7"E, 2. 6. 2014, herb. JV 1404100). Geranium macrorrhizum kakost oddenkatý Kakost oddenkatý byl nalezen zplanělý v neudržovaném travnatém svahu za plotem zahrady v ulici Tovární v obci Plesná (5740cca: 50 13'08,8"N, 12 20'41,0"E, 15. 6. 2013, nález JV). Geranium magnificum kakost Geranium magnificum Hyl. je křížencem druhů G. platypetalum Fisch. & C. A. Mey. a G. ibericum Cav. subsp. ibericum neznámého místa a doby původu popsaného z kultury z botanické zahrady v Uppsale ve Švédsku (Hylander 1961). Zdá se, že může příležitostně vznikat i recentně v zahradách, kde jsou pěstovány oba rodiče. První známý doklad o jeho existenci je herbářová položka z roku 1871 z botanické zahrady v Ženevě. Jako okrasná trvalka, velice nápadná v době květu, se pěstuje v několika kultivarech v celé Evropě, včetně České republiky, často však mylně uváděná pod různými jmény, jako např. G. ibericum, G. ibericum var. platypetalum nebo G. platypetalum. Při průzkumu území byly zjištěny dvě lokality adventivně se vyskytujících kakostů, předběžně určených (dle Slavík 1997 a Kubát 2002) jako Geranium ibericum, avšak pozdějším studiem relevantní literatury (Yeo 2001) byly rostliny determinovány jako G. magnificum. Hypotézu podpořil též originální popis křížence a jeho vyobrazení (Hylander 1961). Determinace však vyžaduje revizi. Vhodné bude porovnat nalezené jedince s rostlinami pěstovanými v kultuře, nejlépe ve specializovaných sbírkách, nabízí se i možnost využití průtokové cytometrie (druh je, oproti diploidnímu a tetraploidnímu rodiči, triploidní). Tento kříženec je u nás patrně přehlížen nebo mylně určován jako G. ibericum, od něhož se liší zejména přítomností žláznatých chlupů na květních stopkách a úplnou sterilitou (u rostlin nalezených u Plesné nebyla též přítomnost semen zjištěna). Níže je uveden popis základních znaků pro

106 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec taxony daného příbuzenského komplexu, se kterými je možné G. magnificum zaměnit. Všechny zde uváděné informace jsou převzaty z publikace Yeo (2001). G. platypetalum (2n = 4x = 56): rostliny asi 40 cm vysoké. Listy v obrysu spíše okrouhlé, s čepelí 7 9dílnou (zářezy asi do poloviny čepele), s úkrojky nepravidelně obvejčitými, tupě zubatými, vzájemně se pouze dotýkajícími či lehce překrývajícími, většinou však oddálenými. Spíše horizontálně postavené ploché nebo miskovité květy mají 30 45 mm v průměru, s petaly obvykle nepravidelně vroubkovanými, tmavě fialovými nebo modrofialovými, obvykle s výraznou kresbou tmavší žilnatiny. Rostliny jsou nápadně chlupaté nežláznatými chlupy, mezi nimiž jsou ovšem přítomny i kratší žláznaté chlupy různých délek. G. ibericum (2n = 2x = 28): rostliny asi 50 cm vysoké. Listy v obrysu spíše hranaté (mnohoúhelníkovité), s čepelí 9 11 dílnou (zářezy asi do 2/3 7/8 čepele), s úkrojky nepravidelně kosočtverečnými, ostře zubatými, vzájemně se překrývajícími. Spíše vzhůru postavené miskovité květy mají 40 48 mm v průměru, s petaly na vrcholu vykrojenými, někdy s malým zubem, fialově modré s nafialovělou žilnatinou. Rostliny jsou nápadně chlupaté, ovšem pouze nežláznatými chlupy. Odlišení Geranium ibericum subsp. ibericum a G. platypetalum nebývá obtížné, situaci ovšem komplikuje existence hybrida těchto druhů, G. magnificum, a poddruhu G. ibericum subsp. jubatum (Hand.-Mazz.) P. H. Davis. G. ibericum subsp. jubatum se od nominátního poddruhu odlišuje přítomností nápadných žláznatých chlupů na stopkách květů, přimísených mezi delší chlupy nežláznaté, stejně jako je tomu u G. magnificum, ten je však zcela sterilní. G. magnificum (2n = 3x = 42): rostliny s intermediárními znaky obou rodičů, asi 50 70 cm vysoké, někdy i vyšší, celé nápadně chlupaté. Listy zaokrouhleně hranaté (mnohoúhelníkovité) s relativně širokými, nepravidelně kosočtverečnými až obvejčitými, přítupě zubatými, překrývajícími se úkrojky. Miskovité květy jsou horizontálně postavené nebo až vzpřímené, mají 40 50 mm v průměru, s petaly na vrcholu vykrojenými, někdy s malým zubem, většinou tmavě fialovými. Květní stopky a vrchní části lodyh s množstvím žláznatých chlupů stejné délky mezi delšími chlupy nežláznatými. Rostliny jsou vždy sterilní a často více vitální než rodičovské druhy. Kříženec je v listech dosti podobný G. ibericum a je od něj nejlépe odlišitelný svou sterilitou a odlišným počten chromozomů. Lokality nálezů Geranium magnificum: okraj úvozové cesty u lesa asi 1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5740cac: 50 13'49,9"N, 12 20'02,4"E, 20. 8. 2014, herb. JV 140801); travnatá mez poblíž skládky zahradnického odpadu u hřbitova na jihovýchodním okraji obce Plesná (5740ccb: 50 12'50,9"N, 12 21'30,5"E, 27. 6. 2014, nález JV). Glyceria declinata zblochan zoubkatý Zblochan zoubkatý je v mapovaném území hojnější než zblochan řasnatý (Glyceria notata). Zaznamenán byl na šesti lokalitách ve čtyřech mapovacích čtvercích. Lokality: Plesná, na lesní cestě u Černého potoka (5739ddd: 50 12'26,0"N, 12 19'45,8"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB); Plesná, rozcestí v lese (5739ddd: 50 12'13,0"N, 12 19'54,3"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB); Smrčina, louže na rozcestí polních cest (5740cab: 50 14'21"N 12 21'56,5"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB); Plesná, na břehu rybníčka v pastvině na severozápadním okraji obce (5740cca: 50 13'22"N, 12 20'23"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB); Plesná, louže na rozcestí v lese (5740cca: 50 12'54,3"N, 12 20'19,7"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB); Velký Luh, rozcestí pod elektrovodem (5740ccd: 50 12'5,5"N, 12 21'54"E, 21, 7. 2014, herb. JB CHEB).

Květena Plesné a okolí 107 Glyceria notata zblochan řasnatý Jediný nález zblochanu řasnatého v mapovaném území byl zaznamenán na zvodněné lesní cestě 100 m severozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'42,0"N, 12 20'37,1"E, 23. 7. 2014, herb. JB CHEB). Heracleum mantegazzianum bolševník velkolepý Bolševník velkolepý je v celé mapované oblasti poměrně hojným druhem. Největší (několikahektarové porosty) se nacházejí v oblasti bývalého rybníka a na přilehlých loukách asi 400 až 700 m jihojihovýchodně železniční zastávky Plesná. Další bohaté porosty lze nalézt v nivě potoka Plesná na východním okraji stejnojmenné obce a dále asi 0,5 km ve směru toku nebo v nivě bezejmenného levobřežního přítoku potoku Plesná na severním a severovýchodním okraji téže obce. Humulus lupulus chmel otáčivý Chmel otáčivý se rozrůstá do trávníku a okraje cesty skrze plot v ulici Duhová v obci Plesná (5740cca: 50 12'46,5"N, 12 21'07,4"E, 5. 6. 2014, nález JV); dále byl zaznamenán na travnatém svahu při okraji příjezdové cesty do obce Plesná od obce Velký Luh asi 80 m jižně od hřbitova (5740ccb: 50 12'46,9"N, 12 21'27,0"E, 5. 6. 2014, nález JV). Hypericum humifusum třezalka rozprostřená (C3) Třezalka rozprostřená se na Chebsku vyskytuje roztroušeně na vhodných místech (pískovny, okraje lesních a polních cest apod.). Je známa jak z okolí mapovaného území (Lomnička, Kateřina viz Martínek 1999), tak přímo z území (okraj velké pískovny mezi Velkým Luhem a Plesnou (V. Melichar, ústní sdělení). Během mapování byla nalezena na pěti lokalitách ve čtyřech čtvercích. Lokality: 1) přibližně 300 kvetoucích rostlin na lesní cestě asi 1,3 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddd: 50 12'07,3"N, 12 19'58,0"E, 24. 7. 2014, nález JB+JV); 2) více než 500 kvetoucích rostlin na ploše 10 50 m na bývalé signálce asi 1,2 km jihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'08,6"N, 12 20'07,6"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB, JV 140710); 3) v počtu 5 exemplářů na jižním okraji louky asi 700 m jihojihovýchodně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'18,7"N 12 20'55,2"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB); 4) v počtu asi 20 jedinců na opuštěné navážce v pískovně asi 500 m západoseverozápadně od železniční zastávky Velký Luh (5740ccd: 50 12'21,7"N 12 22'0"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB, JV 140709); 5) jeden exemplář na okraji pole na jižním okraji lesa zvaného U Hranic asi 1,1 km severoseverozápadně od osady Smrčina (5740cab: 50 14'31,6"N 12 21'52,4"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Impatiens glandulifera netýkavka žláznatá Invazivní netýkavka žláznatá roste na březích potoka Plesná v intravilánu stejnojmenné obce (5740cca: 50 13'13,0"N, 12 20'47,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Iris cf. sibirica kosatec sibiřský Nalezen jeden kvetoucí trs v místě bývalé nádražní budovy v železniční stanici Plesná, pozůstatek dřívějšího pěstování (5740ccc: 50 12'40,2"N, 12 20'40,3"E, 5. 6. 2014, herb. JV 140607). Juncus acutiflorus sítina ostrokvětá (C3) Sítina ostrokvětá se v nejzápadnějších Čechách vyskytuje ostrůvkovitě. Z území v okolí Plesné je známa z floristického kurzu České botanické společnosti (viz Martínek 1999). Při mapování byla nalezena v několika porostech ve čtyřech čtvercích. Lokality: dominuje na ploše asi 0,25 ha v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50 14'30,3"N, 12 22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); podmáčená

108 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec niva potoka Rokytník asi 700 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50 13'34,4"N, 12 22'23,3"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); mokřadní porost v nivě Lužního potoka v intravilánu obce Plesná (5740cca: 50 12'45,8"N, 12 20'47,3"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV); porost 2,5 až 3 ary na rašeliništi na státní hranici asi 1,4 km západoseverozápadně od železniční zastávky Plesná (5739ddb: 50 12'58,2"N, 12 19'36,9"E, 24. 7. 2014, herb. JB CHEB). Juncus pratensis (J. acutiflorus J. articulatus) sítina Kříženec sítiny ostrokvěté a sítiny článkované byl sebrán pouze na jedné lokalitě v mapovaném území, a to v nesečené mokřině v enklávě trvalých travních porostů (v současnosti pastviny skotu) jihovýchodně Plesné (5740ccd: 50 12'29,3"N, 12 21'15,8"E, 21. 7. 2014, herb. JB CHEB). Herbářovou položku určil J. Kirschner. Juniperus communis jalovec obecný (C3) Na okraji stinné lesní cesty 160 m jihovýchodně od vrcholu kopce Bažantnice (589,3 m) asi 1,7 km severozápadně od osady Smrčina rostou v podrostu smrkové monokultury dva starší jedinci jalovce obecného (5740cab: 50 14'50,6"N, 12 21'46,0"E a 50 14'51,3"N, 12 21'46,7"E, 1. 3. 2014, nález JV). O lokalitě tohoto druhu, kterou lze ztotožnit s uváděným nalezištěm, referuje již Knoll (1961). V celém regionu se jedná o vzácnou dřevinu. Laburnum anagyroides štědřenec odvislý Zplanělý semenáč rostl na okraji pěšiny mezi ulicemi Zahradní a Sadová v obci Plesná (5740cca: 50 13'04,7"N, 12 20'53,3"E, 5. 6. 2014, nález JV). Lathyrus linifolius hrachor horský (C3) Hrachor horský je v nejzápadnějších Čechách poměrně hojným druhem. V mapovaném území byl zaznamenán ve třech čtvercích. Lokality (pro každý mapovaný čtverec vybrána jedna reprezentativní lokalita). Travnatá stráň nad nivou Pstruhového potoka asi 200 m západně od osady Smrčina (5740cad: 50 14'01,2"N, 12 22'26,7"E, 27. 6. 2014, herb. JV 140618); travnatá mez při západním okraji lesa zvaném V Koutech na státní hranici s Německem asi 1,8 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5739dbb: 50 14'19,8"N, 12 19'57,5"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140619); luční fragmenty při okraji lesa kolem státní hranice asi 1,2 km od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50 13'56,2"N, 12 19'53,9"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140620). Lemna turionifera okřehek červený Okřehek červený byl na území ČR rozlišen teprve nedávno. Druh je původní v Severní Americe a snad i v některých částech Asie. Nejstarší herbářový doklad z ČR pochází z roku 1992 z Třeboňské pánve (Kaplan 2010). V mapovaném území byl nalezen v obci Plesná v malém rybníčku pod Písečnou ulicí ve čtvrti Bamberk asi 300 m severně od železniční zastávky Plesná (5740cca: 50 12'50,5"N, 12 20'39"E, 9. 4. 2014, herb. JB CHEB). Ve vodní nádrži o velikosti přibližně 300 m 2 byl velmi hojný, hojnější než s ním rostoucí okřehek menší (Lemna minor). Dle sdělení Z. Kaplana jde o jeden z prvních nálezů v západních Čechách, navíc pravděpodobně v nejvyšší zaznamenané nadmořské výšce (540 m n. m.). Leonurus cardiaca srdečník obecný (C4a) Srdečník obecný je v současnosti v západních Čechách vzácně se vyskytujícím archeofytem. Nejbližší nálezy viz Martínek et al. (1999) a Michálek (2003). V mapovaném území byl druh zaznamenán v počtu několika desítek exemplářů v mokřadních příkopech cesty a v navazujícím mokřadu ve výseku pod elektrovodem v nivě Lužního potoka asi 360 m severozápadně od severozápadního okraje rybníka Cézar a asi 650 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh (5740ccd: 50 12'13,0"N, 12 21'50,9"E, 21. 7. 2014, nález JB+JV).

Květena Plesné a okolí 109 Lychnis coronaria kohoutek věncový Kohoutek věncový bohatě zplaňoval v travnatém okraji štěrkové cesty v ulici Růžová v obci Plesná (5740cca: 50 12'50,0"N, 12 20'48,4"E, 25. 6. 2013, nález JV). Lycopodium annotinum plavuň pučivá (C3, 3) Jediný trs rostliny nalezen na písčitém břehu odkalovací nádrže v pískovně asi 900 m severozápadně od severního okraje obce Velký Luh severoseverozápadně od rybníka Cézar (5740ccd: 50 12'23,0"N, 12 22'01,4"E, 1. 6. 2014, herb. JV 140609). Lycopodium clavatum plavuň vidlačka (C3) Roztroušeně rostoucí při okraji lesní cesty asi 1 km západně od osady Smrčina na ploše asi 10 m 2 (5740cad: 50 13'55,9"N, 12 21'22,6"E, 11. 4. 2014, herb. JV 140491). Lysimachia nemorum vrbina hajní Jediné dvě rostliny byly nalezeny ve zrašeliněném prameništi v lese nad železniční tratí asi 650 m jihojihozápadně od železniční zastávky Plesná (5740ccc: 50 12'21,7"N, 12 20'25,9"E, 22. 7. 2012, herb. JV 140711). Mahonia aquifolium mahónie cesmínolistá Na jedné lokalitě roste na místech současné nebo dřívější skládky zahradnického odpadu v podrostu keřů vedle východní zdi hřbitova v obci Plesná, kde došlo k uchycení pohozených částí rostlin (5740ccb: 50 12'49,7"N, 12 21'30,7"E, 14. 4. 2014, nález JV). Na druhé lokalitě v podrostu světlého listnatého porostu podél železnice asi 70 m severovýchodně od viaduktu v ulici Sokolská v obci Plesná jde pravděpodobně o zplanění ze semen (5740cca: 50 12'55,5"N, 12 20'46,7"E, 13. 4. 2014, nález JV). Menyanthes trifoliata vachta trojlistá (C3, 3) Vachta trojlistá je na Chebsku ve vhodných biotopech relativně často se vyskytujícím druhem. V mapovaném území byla nalezena na čtyřech lokalitách. Lokality: Velmi hojně na ploše 5 až 7 arů v mokřadní louce na pravém břehu Liščího potoka asi 1,1 km severoseverovýchodně od osady Smrčina (5740cab: 50 14'30,3"N, 12 22'27,1"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); na východním okraji zrašeliněné louky s prameništěm potoka Rokytník asi 1,6 km od severního okraje obce Plesná státní hranice (5740cac: 50 14'04,6"N, 12 19'40,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); malý porost 0,5 aru v mokřadní louce mezi polem a nivou potoka Rokytník asi 900 m jižně od osady Smrčina (5740cad: 50 13'32,4"N, 12 22'13,2"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV); v zamokřené louce v nivě potoka Rokytník na státní hranici s Německem asi 1,3 km severozápadně od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50 14'01,9"N, 12 20'03,0"E, 2. 6. 2014, nález JV). Meum athamanticum koprník štětinolistý (C3, 3) Svým výskytem je koprník ve sledovaném území omezen na fragmenty luk při okrajích lesa, často v sušších partiích travnatých porostů navazujících na nivy horní toků drobných potoků severozápadně od obce Plesná, poblíž německé obce Rohrbach. Lokality: severní okraj cípu lesa nad nivou bezejmenného potoka asi 2,1 km severozápadně od severního okraje obce Plesná, státní hranice (5739dbb: 50 14'31,8"N, E12 19'58,8"E, 2. 6. 2014, nález JV); hojně na lučních fragmentech při okrajích lesa kolem státní hranice asi 1,2 km od severního okraje obce Plesná (5739dbd: 50 13'55,5"N, 12 19'53,8"E, 2. 6. 2014, herb. JV 140610); nivní louka bezejmenného potoka při státní hranici asi 1,6 km severně od severního okraje obce Plesná (5740caa: 50 14'20,3"N, 12 20'41,0"E, 2. 6. 2014, nález JV).

110 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY Jiří Velebil & Jiří Brabec Microrrhinum minus hledíček menší Hledíček menší byl nalezen pouze roztroušeně rostoucí na železniční zastávce Plesná (5740ccc: 50 12'40,4"N, 12 20'40,8"E, 22. 7. 2014, herb. JB CHEB). Muscari armeneniacum modřenec arménský Zaznamenaní jedinci představují buď pozůstatek dřívějšího pěstování, nebo zplanění v místech shromažďování zahradnického odpadu. Na první zde uváděné lokalitě navíc došlo ke zplanění rozhrabáním jednotlivých cibulí slepicemi a uchycení na svahu pod jejich výběhem. Lokality: svah v ulici Strmá v obci Plesná (5740cca: 50 13'16,8"N, 12 20'48,0"E, 11. 4. 2014, herb. JV 149902); v podrostu keřů vedle východní zdi hřbitova v obci Plesná (5740ccb: 50 12'49,4"N, 12 21'30,5"E, 14. 4. 2014, nález JV); trávník vedle štěrkové cesty v ulici Česká v obci Plesná (5740ccc: 50 12'44,5"N, 12 21'12,9"E, 14. 4. 2014, nález JV); travnatý svah vedle štěrkové cesty v ulici Česká v obci Plesná (5740ccd: 50 12'42,7"N, 12 21'19,7"E, 14. 4. 2014, nález JV). Myosotis sparsiflora pomněnka řídkokvětá (C4a) Ojedinělý výskyt pomněnky řídkokvěté je vázán na plochy poblíž přechodu státních hranic pro pěší na západním okraji obce Plesná. Jednotlivé trsy rostlin zde rostou na okrajích asfaltové cesty, plošně rozsáhlejší porosty lze nalézt na protilehlé straně potoka Plesná na vyvýšené stráni v podrostu bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Lokality: 5740cca: 50 13'10,4"N, 12 20'06,4"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140473; 50 13'16,7"N, 12 20'07,4"E, 29. 4. 2014, herb. JV 140472. Orthilia secunda hruštice jednostranná (C3) Hruštice jednostranná byla nalezena na jediné lokalitě v území. Rostla ve spárách mezi kameny viaduktu vedoucího přes Černý potok (státní hranice) v lese asi 1 km západně od západního okraje obce Plesná, části zvané Bamberk (5739ddb: 50 12'48,7"N, 12 19'37,4"E, 23. 7. 2014, nález JB+JV). Othocalis siberica ladoňka sibiřská V území roste jako pozůstatek dřívějšího pěstování nebo na místech svozu zahradnického odpadu. Lokality: svah v ulici Strmá v obci Plesná (5740cca: 50 13'16,8"N, 12 20'48,0"E, 11. 4. 2014, nález JV); travnatý pás mezi štěrkovou cestou a bývalým polem v ulici Dolní v obci Plesná (5740ccb: 50 12'45,9"N, 12 21'23,5"E, 14. 4. 2014, nález JV). Parthenocissus inserta loubinec popínavý Druh byl zaznamenán jako zplaňující do okolí z výsadby podél zdi statku na severovýchodním okraji osady Smrčina (5740cad: 50 14'04,3"N, 12 22'19,5"E, 25. 7. 2014, nález JB+JV). Peplis portula kalužník šruchový Kalužník šruchový byl v území nalezen v počtu několika desítek rostlin v kaluži na nezpevněné cestě na pravém břehu Pstruhového potoka asi 470 m jihovýchodně od osady Smrčina (5740cad: 50 13'43.4"N, 12 22'24.0"E, 25. 7. 2014, herb. JB CHEB, herb. JV 140712). Peucedanum ostruthium všedobr horský V krajině je místy nalézán, především jako pozůstatek někdejšího pěstování. Lokality: niva Liščího potoka při soutoku s bezejmenným přítokem asi 600 m severozápadně od Vřesového vrchu (595,2 m) u osady Flusárna (Flussberg) (5740cab: 50 14'52,8"N, 12 22'16,3"E, 13. 4. 2014, nález JV); asi 2 ary na svahu v zářezu cesty vedoucí od železniční zastávky Plesná pod viadukt (5740ccc: 50 12'41,7"N, 12 20'38,9"E, 26. 7. 2014, nález JB+JV).