Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Zoologický průzkum území dotčeného investičním záměrem Racoval RNDr. Jiří Veselý, září 2010 User 19.9.2010 Spolupráce : Mgr. Stanislava Čížková, Josef Moravec

Úvod... 3 Základní údaje o záměru... 3 Přírodní poměry zájmového území... 3 Územně správní údaje... 3 Geomorfologické členění... 4 Geologické a pedologické poměry... 4 Klimatické poměry... 4 Hydrologické poměry... 4 Fytogeografické členění a potenciální přirozená vegetace... 4 Zvláště chráněná území v širším okolí záměru... 5 Natura 2000... 8 Významné krajinné prvky, ÚSES...11 Botanický průzkum...12 Aktuální stav vegetace...14 Zoologický průzkum...19 Materiál a metodika...19 Přehled zjištěných druhů...20 Nálezy dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů...29 Hodnocení vlivů záměru na živočichy...31 Předpokládané přímé vlivy na živočichy...31 Předpokládané nepřímé vlivy na živočichy včetně možných rizik...34 Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na živočichy...35 Shrnutí zoologického průzkumu...36 Zhodnocení zájmového území na základě výsledků průzkumu...36 Prameny...38 Revitalizace, slepá říční ramena, Cidlina, Dobšice, Žehuň, okr. Nymburk a Kolín, Středočeský kraj 2

Úvod Stará říční ramena představují velmi cenné biotopy a do jisté míry se mohou uplatňovat jako povodňové retenční kapacity nebo též paralelní průtočné kapacity. Čím více jsou izolována od běžných i od povodňových průtoků, tím rychleji se zazemňují a mohou se jako krajinné prvky vytrácet. Pro zachování řady těchto objektů pak jsou nezbytná technická opatření. Nejčastěji jde o odbahňování. Delší životnost ramenům zajistí, tam kde to je možné, přivedení běžných průtoků. Komplexnější řešení představuje revize systému protipovodňové ochrany, která odsune hrázování aktivního vodního toku od jeho břehů až za doprovodný pás území, v němž se nalézají ramena. Ta pak jsou vystavena častějšímu zaplavování malými povodněmi, což opět přispívá k jejich větší životnosti (AOPK 2007). Záměr revitalizačních zásahů do přirozené funkce vodních toků a vodních ploch v neurbanizovaném území obce je v souladu s Obecně závaznou vyhláškou obce Dobšice č. 7/06 ze dne 29. 11. 2006 o závazných částech územního plánu obce Dobšice. Základní údaje o záměru Zájmové území plánovaného investičního záměru revitalizace dvou starých říčních ramen řeky Cidliny leží na rozhraní katastrálních území Dobšice u Žehuně 628042 (okr. Nymburk) a k. ú. Žehuň 795739 (okr. Kolín) v nadm. výšce cca 200 m. První slepé rameno Cidliny se nachází asi 550 m S od obce Dobšice, v místní části Libněves. Slepé rameno (ppč. 475/5, výměra: 7752 m 2 ) ústí pod Dvorem Libněves zprava do Cidliny a je napájeno v SV části Milešovickým potokem, který přitéká od obce Hradčany. Zákrut starého ramene se silně zazemňuje. Druhé rameno (ppč. 787/5, výměra: 8648 m 2 ) je od obce Dobšice vzdáleno zhruba 450 m východně a nachází se již na katastru obce Žehuň. Ústí rovněž na pravobřeží do řeky Cidliny. Svým velmi mírným zákrutem se SV expozicí se přibližuje levému břehu Steklé strouhy. Okolí vodní plochy je upraveno a podél břehů ramene je vybudována naučná stezka o celkové délce 2,2 km. Investiční záměr bude spočívat především v odtěžení usazenin a dalších úpravách sloužících obnově trvalého nebo alespoň periodického zprůtočnění (viz JUST et al. 2003). Přírodní poměry zájmového území Územně správní údaje Zájmové území záměru se nachází ve Středočeském kraji, na rozhraní okresů Nymburk a Kolín a na katastrálních územích Dobšice u Žehuně a Žehuň. Území se nachází v mapovém poli č. 5857 síťového mapování (PRUNER & MÍKA 1996). 3

Geomorfologické členění Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Zájmové území spadá do provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, do celku Středolabská tabule, podcelku Mrlinská tabule a okrsku 6b-3db Hradčanská kuesta (LOŽEK et al. 2005). Geologické a pedologické poměry Geologicky je zájmové území budováno vápnitými jílovci, slínovci, méně jílovitými vápenci spodního svrchního turonu Mezozoika Českého masivu (CHÁB et al. 2007). Z pedologického hlediska převládá v široké nivě Cidliny černozem pelická a černozem pelická karbonátová, podél toků černice pelická (LOŽEK et al. 2005). Klimatické poměry Zájmové území patří do teplé klimatické oblasti T2, která je charakterizována průměrnou červencovou teplotou vzduchu 18-19 C, prům. lednovou teplotou -2 až -3 C, počtem letních dnů v roce 50-60 a počtem mrazových dnů 100-110. Průměrná teplota v dubnu činí 8-9 C, v říjnu 7-9 C, srážkový úhrn ve vegetačním období je v rozmezí 350-400 mm. Srážkový úhrn v zimním období se pohybuje mezi 200-300 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40-50 (LOŽEK et al. 2005). Hydrologické poměry Zájmové území náleží do hlavního povodí 1-04-04 Cidlina od Bystřice po ústí a Labe od Cidliny po Mrlinu. Řeka Cidlina (číslo hydrologického pořadí 1-04-02-001) pramení v Košově ve výšce 580 m n. m., ústí zprava do Labe u Libic nad Cidlinou ve 186 m n. m., plocha povodí 1177,0 km 2, délka toku 89,7 km, průměrný průtok u ústí 4,66 m 3 s -1. Horní tok je v Turnovské pahorkatině, odkud přitéká do Východočeské tabule, kde protéká Cidlinskou a Chlumeckou tabulí. Ústí v Nymburské kotlině. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda od pramenů k Bílému mlýnu nad Jičínem, ostatní tok mimopstruhová voda. Čistota vody s výjimkou nejhořejšího úseku II.-IV. tř. (VLČEK 1984). Fytogeografické členění a potenciální přirozená vegetace Zájmové území přísluší k fytogeografické oblasti termofytika (Thermophyticum), obvodu České termofytikum (Thermobohemicum), fytogeografickému okresu 13 Rožďalovická pahorkatina a fytogeografickému podokresu 13a Rožďalovická tabule (LOŽEK et al. 2005). Přirozená rostlinná společenstva zde mapují břehové porosty údolních jasanovo-olšových luhů asociace Pruno-Fraxinetum se slabě vyvinutým jarním aspektem, místy v komplexu s mokřadními olšinami svazu Alnion glutinosae (CHYTRÝ et al. 2001, LOŽEK et al. 2005). 4

Zvláště chráněná území v širším okolí záměru Podle 14, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, lze území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany. Přirozené nebo přírodě blízké lužní biotopy, které se zachovaly v říční nivě Labe, tvoří na Kolínsku a Nymbursku pestrou mozaiku zvláště chráněných území (KŘÍŽ 2006). Zhruba 7 km Z od zájmového území na katastrálních územích obcí Libice nad Cidlinou a Oseček (okr. Nymburk) a Velký Osek (okr. Kolín) se nachází národní přírodní rezervace Libický luh. Výměra činí 410,3 ha (z toho na Kolínsku 24,4 ha; na Nymburku 385,9 ha). Nadmořská výška se pohybuje mezi 187-190 m. Rezervaci byla zřízena v roce 1985 k ochraně největšího komplexu úvalového lužního lesa v Čechách s řadou přirozených lesních společenstev, vyvinutých v závislosti na hloubce hladiny podzemní vody a periodicitě záplav, s tekoucí i stojatou vodou četných tůní v různém stupni zazemňovacího procesu, od otevřené vodní hladiny po mokřadní olšiny, a s druhově bohatými hygrofilními a mezofilními polabskými loukami. Naprostou většinu území zaujímají lesní porosty tvrdého luhu, na sušších místech dubohabřiny. Maloplošně jsou přítomny měkké luhy a mokřadní olšiny. Významnou složkou těchto společenstev je xylofágní hmyz, vyvíjející se v odumřelém a rozpadajícím se dřevě, např. lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), páchník hnědý (Osmoderma eremita) nebo roháč obecný (Lucanus cervus). Území bylo v minulosti významnou lokalitou pro motýly. Vymizení nejvzácnějších druhů jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) a hnědáska osikového (Euphydryas maturna) v devadesátých letech 20. století pravděpodobně souvisí s převodem na hospodářský les. Dalším prvkem významným z hlediska biodiverzity území jsou tůně a slepá ramena s výskytem žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoha jarního (Lepidurus apus). Na dnešním stavu území se podepsala především regulace Labe. Na jeho pravobřeží v návaznosti na NPR Libický luh se nacházejí přírodní rezervace Tonice Bezedná (výměra: 6,9 ha; nadm. výška: 189 m) a PR Veltrubský luh (výměra: 98,8 ha; nadm. výška 189-192 m). Území těchto ZCHÚ jsou součástí evropsky významné lokality CZ0214009 Libické luhy (viz níže). Necelé 3 km východně od záměru se nachází NPR Kněžičky. Byla zřízena v roce 2006. Větší část území byla chráněna již od roku 1948 jako PR Žehuňská obora a Žehuňský rybník a PR Bludy (od roku 1983). Rozloha území činí 89 ha. Předmětem ochrany jsou teplomilné doubravy s vysokým podílem starých stromů, teplomilná stepní a lesostepní společenstva na slínovcovém podkladu, raně sukcesní společenstva obnažených erodovaných ploch slínovců na nejprudších svazích a střídavě vlhká, místy subhalofilní společenstva mírných terénních depresí na nepropustném podloží ve spodní části svahů a na tato společenstva vázané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Území je součástí ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník Obora Kněžičky a evropsky významné lokality 5

CZ0214050 Žehuňsko. Národní přírodní rezervace se rozkládá na hranici Středočeského a Královéhradeckého kraje, na exponovaném jižním svahu Hradčanské kuesty nad Žehuňským rybníkem. Nadmořská výška se pohybuje od 200 do 260 m. Je přibližně z jedné poloviny tvořena šípákovými doubravami. Lesní porosty s vysokým podílem starých a rozpadajících se stromů, ležící uvnitř obory Kněžičky, jsou biotopem vzácných druhů xylofágního hmyzu kovařík rezavý (Elater ferrugineus), roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa) a další. NPR Žehuňský rybník byla vyhlášena v roce 1948. Její rozloha činí okolo 300 ha, nadmořská výška se pohybuje mezi 202-206 m. Chráněn je Žehuňský rybník, navazující litorální rákosové porosty a přilehlé hygrofilní až mezofilní louky. NPR se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Kolín. Území rezervace je součástí ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník Obora Kněžičky pro bukáčka malého (Ixobrychus minutus) a chřástala kropenatého (Porzana porzana) a evropsky významné lokality CZ0214050 Žehuňsko, zřízená k ochraně plže vrkoče útlého (Vertigo angustior). Vegetace volných vodních ploch je představována porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea) v přítokové části rybníka, v obtokovém kanálu pak porosty rdestu hřebenitého (Potamogeton pectinatus), méně r. kadeřavého (P. crispus). Na rybník navazují litorální rákosiny, v nichž ojediněle roste pryskyřník velký (Ranunculus lingua). Na jižním břehu rybníka převládají ostřicové porosty, nejčastěji s dominantní ostřicí ostrou (Carex acutiformis), které se prolínají s porosty charakteru tužebníkových lad. Na severním břehu rybníka lemují rákosiny pcháčové louky, které dále přecházejí v louky mezofilní, místy květnaté, místy s dominantními travinami. Zajímavá subhalofilním charakterem vegetace s jetelem jahodnatým (Trifolium fragiferum) je malá pastvina poblíž obce Žehuň. Území NPR je bohatou lokalitou v současnosti vzácnější škeble rybničné (Anodonta cygnea), která patří mezi zranitelné druhy. Díky tomu, že rybníkem protéká Cidlina, vyskytuje se zde zvláště chráněný velevrub malířský (Unio pictorum). Z obojživelníků byly zaznamenány, např. rosnička obecná (Hyla arborea), kuňka obecná (Bombina bombina) a skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Udáváno je hnízdění sýkořice vousaté (Panurus biarmicus). Za potravou sem pravidelně zalétává orel mořský (Haliaeetus albicilla), hnízdící v nedaleké oboře. Žehuňský rybník byl vybudován v roce 1492. V současnosti na něm probíhá polointenzivní chov ryb. Od obhospodařování cennějších podmáčených luk bylo v minulém desetiletí upuštěno. Sušší typy luk jsou koseny dvakrát ročně. Loučka u Žehuně je využívána jako pastvina pro malé stádo ovcí. Asi 5,5 km V od záměru se nachází národní přírodní památka Kopičácký rybník. Byla vyhlášena v roce 2007 na území o rozloze 8,3 hektaru k ochraně společenstev rostlin a živočichů vázaných na vodní biotopy stojatých vod včetně přiléhajících litorálních porostů a navazujících slatinných luk. Od roku 1948 byla lokalita součástí rozsáhlého chráněného území (viz výše), od roku 1992 NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník. NPP je součástí 6

EVL CZ0214050 Žehuňsko a ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník Obora Kněžičky. Kopičácký rybník se nachází poblíž východní hranice Středočeského kraje, asi 3 km jižně od Městce Králové a tvoří enklávu bezlesí uvnitř lesního komplexu Obory Kněžičky, která je veřejnosti celoročně nepřístupná. Nadmořská výška se pohybuje okolo 235 metrů. Volná vodní hladina Kopičáckého rybníka má rozlohu okolo 2,5 hektaru a je místem, které využívá k rozmnožování několik druhů žab, mezi nimi skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Nejzajímavější, jak botanicky, tak zoologicky, jsou oka velmi řídkých rákosin s roztroušeným výskytem vysokých ostřic. Hladina vody zde v jarním období dosahuje jen několika desítek centimetrů a na podzim zaklesá pod půdní povrch. Najdeme zde drobnou ostřici pozdní (Carex viridula) a také nejvzácnější rostlinu Kopičáckého rybníka rdest trávolistý (Potamogeton gramineus), který dnes roste v České republice na méně než deseti lokalitách. V tomto biotopu byl také v roce 2008 znovu pro Českou republiku objeven drobný evropsky významný vodní plž svinutec tenký (Anisus vorticulus). Početně zastoupené jsou zde vážky, jichž bylo zaznamenáno 13 druhů. Slatinná louka s dominantní pěchavou slatinnou (Sesleria uliginosa) patří svou rozlohou (okolo 4 hektarů) k nejrozsáhlejším v České republice. Na slatinnou louku je vázána bohatá populace vrkoče útlého (Vertigo angustior) a celé společenstvo měkkýšů je zde hodnoceno jako reliktní, mající blízký vztah k formacím označovaným jako polabské pralouky. Před vyhlášením Kopičáckého rybníka jako samostatného zvláště chráněného území byly slatinné louky udržovány pouze pastvou zvěře chované v oboře. Na místech s nižší hladinou podzemní vody došlo k expanzi bezkolence modrého (Molinia caerulea) a místy i třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios). Ze slatinných luk postupně ustoupily konkurenčně slabé druhy, například hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) nebo prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Z tohoto důvodu jsou po vyhlášení NPP louky udržovány i kosením. Jen necelé 3 km S od záměru, na k. ú. Hradčany u Žehuně, leží přírodní památka Báň (výměra: 10,6 ha; nadm. výška: 240-270 m). Je tvořena strmým, asi 1,3 km dlouhým svahem údolí Cidliny, východně od obce Hradčany. Předmětem ochrany je opuková a slínovcová stráň s teplomilnými trávníky a křovinami, v nichž se uplatňuje řada ohrožených druhů (LOŽEK et al. 2005). Území je součástí EVL CZ0214050 Žehuňsko. Severně od NPR Kněžičky se nalézá PP Vinný vrch. Nachází se na k. ú. Vrbice u Poděbrad a hlavním motivem ochrany jsou zde význačná teplomilná rostlinná společenstva s bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago). Asi 6 km JV od záměru leží PR Dománovický les (výměra: 74,9 ha; nadm. výška: 223-240 m). Lesní komplex na mírném severovýchodním svahu Dománovického vrchu (269,0 m n. m.) se rozkládá na katastrech obcí Dománovice a Radovesnice II. Území rezervace tvoří černýšová dubohabřina as. Melampyro nemorosi-carpinetum s prvky 7

teplomilných bazifilních doubrav (LOŽEK et al. 2005). Zároveň se překrývá s územím evropsky významné lokality EVL CZ0214010 Dománovický les. Asi 5 km J od záměru na k. ú. Volárna leží PP Váha (výměra: 0,7 ha; nadm. výška: 195 m). Jedná se o mělkou zatopenou těžební jámu, která má refugiální význam pro vodní rostliny a živočichy v okolní zemědělské krajině. Natura 2000 Podle 3, odst. 1 písm. r) zákona 114/1992 Sb. je Natura 2000 celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. V širším okolí zájmového území se nachází 5 evropsky významných lokalit (EVL), z nichž jedna je též ptačí oblastí (PO). EVL CZ0214009 Libické luhy (rozloha: 1478,7352 ha, nadm. výška 187-194) se rozkládá na k. ú. Choťánky, Kanín, Kluk, Libice nad Cidlinou, Nová Ves I, Oseček, Pňov, Poděbrady, Předhradí, Velký Osek a Veltruby. Naturovými biotopy jsou přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii, extenzivní sečené louky nížin až podhůří a smíšené lužní lesy. Předmětem ochrany jsou kuňka ohnivá (Bombina bombina), roháč obecný (Lucanus cervus) a páchník hnědý (Osmoderma eremita). Na území evropsky významné lokality se nacházejí NPR Libický luh, PR Tonice Bezedná a PR Veltrubský luh (LOŽEK et al. 2005). Asi 2,5 km SZ od zájmového území leží EVL CZ0213051 Oškobrh (rozloha: 94,1636 ha, nadm. výška: 242-285 m). Výrazný svědecký vrch vytváří významný krajinný fenomén s porosty teplomilných doubrav, na jižních svazích s plochami lesostepního charakteru. Dále se zde vyskytují hercynské dubohabřiny a menší plochy jehličnatých výsadeb. Na JZ svazích se vyskytují kvalitní teplomilné trávníky s výskytem řady ohrožených druhů, např. černohlávek dřípený (Prunella laciniata), plamének přímý (Clematis recta) nebo pryskyřník rolní (Ranunculus arvensis). Z naturových biotopů se zde chrání polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum a panonské šípákové doubravy. Ze živočichů je předmětem ochrany roháč obecný (Lucanus cervus). Východně od zájmového území se v nadmořských výškách 202-263 m rozkládá na rozloze 358,1087 hektarů rozlehlá EVL CZ0214050 Žehuňsko. Zaujímá katastrální území obcí Běrunice, Choťovice, Dlouhopolsko, Hradčany u Žehuně, Kněžičky, Končice, Opočnice 8

a Žehuň. Lokalitu tvoří pestrá mozaika xerotermních tzv. bílých strání při jižním okraji Žehuňské obory a Báňského lesa a mokřadní a vápnité slatinné louky v okolí Žehuňského a Dlouhopolského rybníka s navazujícími porosty převážně bazifilních teplomilných doubrav v zemědělsky intenzívně obhospodařované krajině. Kolem rybníků, zejm. Žehuňského, Dlouhopolského a Kopičáku, se vyskytují porosty rákosin, na něž navazují velmi cenná vápnitá slatiniště sv. Caricion davallianae a střídavě vlhké bezkolencové louky sv. Molinion caeruleae s četným výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), p. pleťového (D. incarnata), vstavače bahenního (Orchis palustris) a dalších vzácných druhů, jako je hořec hořepík (Gentiana pneumonanthe), h. nahořklý (G. amarella) apod. Nejlépe jsou tato společenstva vyvinuta v okolí Dlouhopolského rybníka. Z vlhkých luk se dále vyskytují aluviální psárkové louky as. Alopecuretum pratensis a vlhké pcháčové louky as. Scirpo- Cirsietum cani. Na sušších stanovištích se vyskytují mezofilní ovsíkové louky sv. Arrhenatherion elatioris. Z naturových biotopů jsou chráněny vnitrozemské slané louky; tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých prioritní stanoviště; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae); nivní louky říčních údolí sv. Cnidion dubii; extenzívní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis); zásaditá slatiniště; hercynské dubohabřiny; staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních; panonské šípákové doubravy a eurosibiřské stepní doubravy. Ze zvláště chráněných druhů živočichů jsou předmětem ochrany: roháč obecný (Lucanus cervus) a vrkoč útlý (Vertigo angustior). Území NPR Kněžičky a NPR Žehuňský rybník je součástí ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník Obora Kněžičky (rozloha: 1963,9 ha). Za více než 100 let sledování bylo v PO zaznamenáno více než 260 ptačích druhů, v období posledních 15 let 248 druhů, z toho 145 hnízdících. Kromě druhů, které jsou předmětem ochrany, bukáčka malého (Ixobrychus minutus) a chřástala kropenatého (Porzana porzana), se zde vyskytuje dalších 41 druhů, např. bukač velký (Botaurus stellaris), čáp bílý (Ciconia ciconia), včelojed lesní (Pernis apivorus), luňák červený (Milvus milvus), orel mořský (Haliaeetus albicilla), moták pochop (Circus aeruginosus), m. pilich (C. cyaneus), chřástal polní (Crex crex), ch. malý (Porzana parva), kalous pustovka (Asio flammeus), lelek lesní (Caprimulgus aeuropaeus), ledňáček říční (Alcedo atthis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), ťuhýk obecný (Lanius collurio) či strnad zahradní (Emberiza hortulana). Území je významným tahovým stanovištěm vodních ptáků a dravců. Během zimování či tahu bylo zjištěno až 11000-12000 ptáků. 9

Jen 2 km JV od záměru se nachází EVL CZ0210022 Kozí hůra (rozloha: 230,5823 ha; 227-272 m n. m.), která představuje disjunktní lesní komplex složený ze dvou částí: Kozí hůra a Bažantnice (v letech 2004-2005 protnut stavbou 1104 dálnice D11 ekodukt Žehuň). Vyhlášena byla v roce 2009 (omylem se někdy uvádí jako Kosí hůra ). Lokalita je ukázkou zachovalosti lesních celků. Převažujícím biotopem jsou hercynské dubohabřiny as. Galio- Carpinetum s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy srdčité (Tilia cordata). Na jižním svahu Kozí hůry se dochovaly perialpidské bazifilní teplomilné doubravy s diagnostickou kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum). Na plošinách přecházejí dubohabřiny ve vlhké acidofilní doubravy as. Molinio arundinaceae-quercetum nebo maloplošně ve středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, na odvápněných návrších pak v suché acidofilní doubravy s kostřavou ovčí (Festuca ovina) a borůvkou (Vaccinium myrtillus). Příkré stráně vzácně pokrývají širokolisté suché trávníky sv. Bromion erecti. Na méně exponovaných plochách se zachovaly degradované zbytky ovsíkových a bezkolencových luk. Rostliny ani živočichové nejsou předmětem ochrany. Jihovýchodně od EVL Kozí hůra a asi 6 km JV od záměru se na katastrech obcí Choťovice, Dománovice, Končice a Radovesnice II rozkládá EVL CZ0214010 Dománovický les. Současná rozloha činí 709,7174 ha (původní výměra: 354,8923 ha). Lokalita byla nařízením vlády 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb., rozšířena o pozemek Žiželického lesa. Nadmořská výška lokality se pohybuje od 208 m do 251 m. Nejrozsáhlejšími naturovými biotopy EVL jsou dubohabřiny as. Galio-Carpinetum. Následují staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních a eurosibiřské stepní doubravy. Ze živočichů jsou předměty ochrany: hnědásek osikový (Euphydryas maturna) a roháč obecný (Lucanus cervus); z rostlin pak střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). 10

Mapa širších vztahů zájmového území Významné krajinné prvky, ÚSES Podle 3 odst. 1 písm. b) zákona 114/1992 Sb. je významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata [písmeno f)]. V zájmovém území se nevyskytuje žádný registrovaný významný krajinný prvek. Podle 3 odst. 1 písm. a) zákona 114/1992 Sb. je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Vymezené prvky územního systému ekologické stability krajiny jsou v souladu s Územním plánem velkého územního celku ÚP VÚC Střední Polabí (KÖRNER et al. 2006). 11

Zájmové území je na svém východním okraji vymezeno funkčním nadregionálním biocentrem NRBC 6 Žehuňská obora, přičemž samotný tok Cidliny, odváděný ze Žehuňského rybníka, vytváří na katastrech obcí Dobšice, Libice n. Cidlinou, Opolany, Sány a Žehuň osu nivního nadregionálního biokoridoru NRBK 70 Žehuňská obora Polabský luh. Západně u Libice n. Cidlinou se NRBK napojuje na nadregionální biocentrum NRBC 7 Polabský luh. Říční niva a břehové aluviální porosty vymezují mezi obcemi Dobšice, Opolany a Sány regionální biocentrum RBC 1877 U Cidliny. Území slepého ramene ppč. 475/5 v m. č. Libněves je součástí interakčního prvku IP Milešovický potok. Druhé rameno ppč. 787/5 na k. ú. Žehuň je vymezeno funkčním lokálním biocentrem LBC 10 dotýkajícím se svým severním okrajem interakčního prvku IP Steklá strouha. Jižním okrajem navazuje na NRBK 70. Lokální kostru ÚSES doplňují lokální biokoridory LBK 7 a LBK 8 s lokálním biocentrem LBC 9 navržené k založení a napojující se na funkční LBC 8 na Kozí hůře (272 m n. m.). Botanický průzkum Floristický průzkum byl v zájmovém území zpracován komplexně za použití standardních floristických metod. Zaznamenávány byly pouze taxony vyšších cévnatých rostlin a nomenklatura taxonů odpovídá Klíči ke květeně ČR (Kubát 2002). Pro studium vegetace byly použity metody curyšskomontpellierské školy (Moravec et al. 1994) a jména syntaxonů byla sjednocena podle přehledu rostlinných společenstev ČR (Moravec et al. 1995), respektive dle Moravce (Moravec et al. 1982) a Chytrého (Chytrý et al. 2007). FYTOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA A GEOBOTANICKÁ REKONSTRUKCE 12

MAPA FYTOGEOGRAFICKÉHO ČLENĚNÍ ČSR (SKALICKÝ 1988) Na základě mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) je zájmové území definováno asociací 1. Pruno-Fraxinetum (střemchová jasenina), místy v komplexu s asociací Alnion glutinosae (mokřadními olšinami), viz mapová příloha. 13

MAPA POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÉ VEGETACE ČR (NEUHÄSLOVÁ et al. 1998) CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ LOKALITY Zájmové území, kde se uskutečnil floristický průzkum, se nachází v Středočeském kraji, okres Nymburk, katastrální území Dobšice u Žehuně a Žehuň. Nadmořská výška se zde pohybuje okolo 200 m n. m. ( kolinní výškový vegetační stupeň pahorkatin, lesní vegetační stupeň dubový a bukovodubový), sklonitost kolísá okolo 0,7 o. Aktuální stav vegetace Terénním mapováním bylo zjištěno, že zájmové území tvoří směrově a spádově upravený Milešovický potok (segm. č. 1), od železničního propustku až po zaústění do slepého ramene Cidliny (segm. č. 2) v severní části obce Dobšice (k. ú. Dobšice u Žehuně) a staré rameno řeky Cidliny východně od obce Dobšice (k. ú. Žehuň, segm. č. 3), ČHP 1 04 04 014, viz přehledná situace s vyznačením segmentů. 14

Segment č. 1: Zahloubené koryto Milešovického potoka s upraveným příčným profilem a pomístně opevněným dnem i svahy tvoří narušená vodní a pobřežní společenstva. Na vodní hladině zaznamenáme výskyt Lemna minor, který snáší eutrofizaci vod. V bylinném patru se vyskytují hydrofilní až mezofilní druhy v závislosti na vzdálenosti od vodní hladiny. V kontaktu břehů s vodní hladinou zaznamenáme Phragmites australis, který v části vytváří dominantní porost. Nahromaděná stařina rákosu na povrchu zahnívá, poškozuje půdní strukturu a mění skladbu původní fytocenózy tím, že na jaře brání vzrůstu semenáčků dřevin a nižších rostlin. Z dalších druhů v bylinném břehovém porostu zaznamenáme Aegopodium podagraria, Phalaris arundinacea, Typha latifolia, Anthriscus sylvestris, Cirsium oleraceum, Chaerophyllum aromaticum, Urtica dioica, Alopecurus pratensis, Chelidonium majus, Symphytum officinale, Lysimachia vulgaris, L. nummularia, Rumex crispus, Epilobium hirsutum, Artemisia vulgaris, Galium aparine. Porost vlhkomilných druhů trav a bylin je v první a ve druhé třetině od břehové hrany nahrazen druhy mezofilních lučních společenstev (Dactylis glomerata, Convonvulus arvensis, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat., Potentilla erecta, Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Pastinaca sativa s. lat., Crepis biennis, Phleum pratense, Leontodon autumnalis, Achillea millefolium, Bromus erectus, Euphorbia cyparissias, Glechoma hederacea, Campanula rapunculoides). V kontaktu s okolními agrocenózami doplňují bylinný 15

břehový porost plevele, ruderální druhy s dominantními C-stratégy a synantropními taxony (Agrostis stolonifera, Geranium pusillum, Capsella bursa pastoris, Arctium tomentosum, Armoracia rusticana, Veronica chamaedrys, Chaerophyllum temulum, Melilotus albus, Elytrigia repens, Lolium perenne, Cirsium arvense, Lamium album, Potentilla anserina, Ranunculus repens aj.). Zejména v blízkosti železničního propustku a v úseku od silnice III/32813, Dobšice Koleje, k soutoku se slepým ramenem Cidliny je vyvinutý dřevinný břehový porost (Fraxinus excelsior, Malus domestica, Pyrus communis, Prunus domestica, Salix fragilis, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Crataegus spp. div., Rosa spp. div., Corylus avellana, Sambucus nigra, Acer platanoides, A. negundo). V bylinném podrostu z důvodu nižší světelné intenzity zaznamenáme především nitrofyty a sciofyty (Glechoma hederacea, Geranium robertianum, Anthriscus sylvestris, Chelidonium majus, Galium aparine, Cirsium arvense, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Arctium spp., Artemisia vulgaris). Segment č. 2: Na vodní hladině starého ramene Cidliny dochází k převládnutí vodních makrofyt, které snášejí hypertrofní prostředí (Lemna minor, méně Spirodela polyrhiza). V kontaktu s vodní hladinou s trvale zamokřeným půdním profilem dominuje Phragmites australis a porosty stromových a keřových vrb, na které navazují Acer pseudoplatanus, A. negundo, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Betula pendula, Populus spp. div., Quercus robur, Tilia cordata, T. platyphyllos. Keřové patro je rovněž druhově pestré. Kromě uvedených dřevin se v něm objevuje také Symphoricarpos albus, Corylus avellana, Sambucus nigra, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Euonymus europaea, Prunus spinosa, Rhamnus cathartica, Crataegus spp. div. V bylinném patru je pomístně vyvinutý jarní aspekt geofytů (Ficaria verna subsp. bulbifera, Corydalis solida, Anemone nemorosa) s řadou dalších druhů s nižší dominancí (Aliaria petiolata, Viola reichenbachiana, V. odorata, Veronica hederifolia s. str., Geum urbanum, Glechoma hederacea). V relativně sušších partiích zaznamenáme ojedinělý až vzácný výskyt chráněného druhu Cephalanthera damasonium. Charakter letního aspektu v závislosti na zamokření půdního povrchu určují střídající se dominanty (Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Lycopus europaeus, Phragmites australis, Lythrum salicaria, Epilobium hirsutum, E. parviflora, Deschampsia cespitosa, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Stachys sylvatica, Lysimachia vulgaris aj.) s vyšším zastoupením nitrofilních, expanzních a invazních druhů (Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum aromaticum, Dipsacus fullonum, Cirsium vulgare, Melilotus officinalis, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Rumex obtusifolius, Calamagrostis epigeios, Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Impatiens parviflora, Solidago gigantea). Významného zastoupení zde dosahují popínavé rostliny (Humulus lupus, Convonvulus arvensis, Galium aparine, Rubus spp. div.). Okraje dřevinného břehového porostu v blízkosti polních kultur jsou tvořeny hustými křovím Prunus spinosa, 16

Sambucus nigra a Crataegus spp. div. Pod hustým keřovým patrem dochází k rozvolnění bylinného krytu, který dosahuje pokryvnosti okolo 40%. Z druhů zde dominují zejména Glechoma hederacea, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Rubus spp. div, Aliaria petiolata, Chaerophyllum spp. div. Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Geum urbanum, Anthriscus sylvestris, Cirsium arvense, Ranunculus repens, Dactylis glomerata. Staré rameno Cidliny bylo v západní části pravděpodobně záměrně zasypané, chybí tedy jeho propojení s regulovaným tokem řeky Cidliny. Segment č. 3: Vodní hladinu starého ramene Cidliny pomístně pokrývají Lemna minor a Nuphar lutea, které můžeme zařadit do svazu Nymphaeion albae, asociace Nupharo lutei-nymphaeetum albae, subasociace nupharetosum). Staré rameno obklopují zachovalé dřevinné břehové porosty lužního charakteru, kde poměrně vysoké pokryvnosti dosahují liány jako např. Humulus lupulus, Convonvulus arvensis, Galium aparine. Ve stromovém patře můžeme sledovat jakousi pohyblivou hranici, která se mění v závislosti na vlhkostním a živinovém gradientu mezi porosty vrb (Salix fragilis, Sx. alba, Sx. caprea) s trvale zamokřeným půdním profilem a přechodně suššími částmi povrchu se stromořadím Populus spp. div. doplněné o nálety stromů (Alnus glutinosa Fraxinus excelsior, Betula pendula, Quercus robur, Acer platanoides, Prunus avium, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, Tilia cordata) a keřů (Acer campestre, Ligustrum vulgare, Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Corylus avellana, Sambucus nigra, Euonymus europaea, Crataegus spp. div., Rosa spp. div., Prunus padus subsp. padus, P. spinosa). Bylinné patro je druhově pestré s vytvořeným typickým jarním aspektem geofytů z podsvazu Ulmenion (Ficaria verna subsp. bulbifera, Corydalis cava, C. solida, Gagea lutea, Anemone nemorosa, A. ranunculoides) doplněné řadou dalších druhů s nižší dominancí (Aliaria petiolata, Viola reichenbachiana, Veronica hederifolia, Impatiens noli-tangere, Geum urbanum, Anthriscus sylvestris, Lycopus europaeus, Galium palustre s. lat, Scirpus sylvaticus, Geranium robertianum, Alopecurus pratensis, Urtica dioica, v relativně sušších místech potom Aegopodium podagraria, Brachypodium sylvaticum, Stellaria nemorum, Galium aparine, Glechoma hederacea, Dactylis glomerata, Impatiens parviflora, z nichž některé v letním aspektu zcela převládnou a vzácně až roztroušeně chráněný druh Cephalanthera damasonium. Pod hustým keřovým patrem dochází k rozvolnění bylinného krytu, který dosahuje pokryvnosti okolo 30 50%. Z druhů zde dominují zejména Glechoma hederacea, Geum urbanum, Anthriscus sylvestris, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Rubus spp. div., Impatiens parviflora. Bylinný břehový porost je ve větší vzdálenosti od vodní hladiny a v závislosti na rozvolnění dřevinného patra doplněn o druhy mezofilních lučních společenstev (Dactylis glomerata, Convonvulus arvensis, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat., Potentilla erecta, Arrhenatherum elatius 17

subsp. elatius, Pastinaca sativa s. lat., Crepis biennis, Phleum pratense, Leontodon autumnalis, Achillea millefolium, Equisetum arvense, Veronica chamaedrys, Ranunculus acris subsp. acris, Prunella vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia). V částech, kde v břehovém porostu chybí dřeviny v bylinném patru převažují trávy a vytrvalé širokolisté byliny (Aegopodium podagraria, Rubus idaeus, Glechoma hederacera, Geum urbanum, Colchicum autumnale, Heracleum sphondylium s. lat., Phalaris arundinacea, Stachys sylvatica, Poa trivialis, Symphytum officinale) v kontaktu s vodní hladinou Typha latifolia, Scirpus sylvaticus, Phragmites australis, Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Epilobium angustifolium, E. hirsutum. Nezpevněná travnatá cesta podél starého ramene Cidliny je reprezentována především druhy snášející disturbanci z asociace vytrvalé travinné vegetace sešlapávaných míst Lolietum perennis (Lolium perenne, Plantago major subsp. major, Taraxacum sect. Ruderalia, Poa annua subsp. annua, Polygonum aviculare agg.) a druhy jílkových pastvin Lolio perennis-cynosuretum (Agrostis stolonifera, Achillea millefolium, Dactylis glomerata, Potentilla anserina, Festuca pratensis, Poa pratensis aj). Staré rameno Cidliny je v severní části propojené podzemní výustí se Steklou strouhou a v jižní části ústí do Cidliny. Milešovický potok (segm. č. 1), staré rameno Cidliny (segm. č. 2) v severní části obce Dobšice a staré rameno řeky Cidliny východně od obce Dobšice (segm. č. 3) sousedí především s polními monokulturami s konvenčním hospodařením, které mají vlivem komplexních intenzifikačních faktorů velmi redukovanou druhovou skladbu segetálové vegetace. Sukcese společenstva je každoročně blokována orbou, přípravou půdy, pěstitelskými metodami kulturních rostlin, hnojením a ošetřováním herbicidy různého chemického složení (podstatnější rozdíly v druhovém zastoupení polních plevelů můžeme pozorovat pouze mezi ozimy a jařinami). Těžiště výskytu plevelové vegetace je soustředěno především na polní okraje nebo úzké pojezdové pruhy, které nejsou zasažených herbicidy, kde zaznamenáme běžně rozšířené druhy plevelů přesahujících z jiných společenstev jako např. Anthemis arvensis, Avena fatua, Capsella bursa-pastoris, Medicago sativa, Echinochloa crus-galli, Equisetum arvense, Fallopia convonvulus, Lapsana communis, Chenopodium album s. str., Lamium, amplexicaule, Lamium purpureum, Myosotis arvensis, Thlaspi arvense, Viola arvensis, Agrostis stolonifera, Tripleurospermum inodorum. Tam, kde břehy Milešovického potoka (segm. č. 1) a starého ramene Cidliny (segm. č. 2) sousedí s intravilánem Dobšic, zaznamenáme v okolních biotopech vlivem pravidelného sečení mezofilní a nitrofilní druhy květnatých lučních porostů svazu Arrhenatherion elatioris společně s druhy rumištních stanovišť. Významné zastoupení v něm vykazují taxony s širokou ekologickou amplitudou (Veronica chamaedrys, Ranunculus repens, Taraxacum sect. Ruderalia, Potentilla reptans, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Prunella vulgaris, Artemisia vulgaris, Rumex obtusifolius, Plantago lanceolata, Geranium pratense, Cerastium 18

holosteoides subsp. triviale, Urtica dioica) a druhy snášející disturbanci (Achillea millefolium, Plantago major subsp. major, Poa annua subsp. annua, Polygonum aviculare agg.). Pravidelně obhospodařované travinobylinné porosty navazující na dřevinný břehový porost starého ramene Cidliny (segm. č. 3) dosahuje pokryvností dvojvrstevného bylinného patra 90 100%. Fytocenóza je středně druhově bohatá s výskytem druhů svazu Arrhenatherion elatioris. Ráz porostu určují zejména trávy jako Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Anthoxanthum odoratum, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Poa pratensis, Trisetum flavescens a dvouděložné byliny Plantago lanceolata, P. media agg., Ranunculus acris subsp. acris, Leucanthemum vulgare agg., Galium verum s. str., Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat., Leontodon spp. div., Pastinaca sativa s. lat., Rumex acetosa, Trifolium pratense s. lat., Vicia sepium, Achillea millefolium, Luzula campestris agg., Cerastium holosteoides subsp. triviale, Glechoma hederacea, Crepis biennis, Lathyrus pratensis, pampelišky ze skupiny Taraxacum sect. Ruderalia, Veronica chamaedrys. Ve fytocenoze zaznamenáme i řadu vlhkomilných druhů jako např. Alopecurus pratensis, Agrostis canina, Sanguisorba officinalis, Symphytum officinale, Lychnis flos-cuculi, Ranunculus. auricomus agg., Cardamine pratensis, Bistorta major, Ajuga reptans, Lysimachia nummularia. Zoologický průzkum Materiál a metodika Zoologický průzkum byl v zájmovém území zahájen 4. dubna a ukončen 7. září 2010. Průzkum byl zaměřen především na vodní a semiakvatickou faunu (měkkýši, pijavky, pavouci, vážky, ploštice, brouci, chrostíci, obojživelníci, plazi, ptáci a savci). Materiál byl sbírán standardními metodami shodnými pro inventarizační průzkumy (JANÁČKOVÁ et al. 2009). Pro sběr vodních měkkýšů byla aplikována metodika podle BERANA (2009). Použito bylo kovové sítko (cedník) o průměru 20 cm a rozměrech otvorů 0,8 0,8 mm, kterým byla propírána vegetace nebo sediment, popř. bylo sítko upevněno na sklolaminátovou teleskopickou tyč o délce 3 m. Metoda byla doplněna vizuálním průzkumem a prohlídkou různých předmětů ve vodě. K odchytu pavouků byl využíván především smýkání za pomocí entomologické smýkací sítě o průměru 40 cm a oklep větví keřů a stromů sklepávadlem o rozměrech 1 1 m (ŘEZÁČ 2009). Při sběru hmyzu (kromě vážek) byly uplatněny tradiční entomologické metody shrnuté v práci KRÁSENSKÉHO (2009). Sběr byl prováděn kovovým sítem nebo vyšlapáváním bahna a jílu. Monitoring vážek v zájmovém území byl prováděn 19

podle metodiky KOLEČKA et al. (2009). Sběr exuvií a odchyt imág v letu i sedících na vegetaci byl prováděn klasickou entomologickou síťkou (průměr rámu 40 cm). Determinace bez nutnosti odchytu byla prováděna podle fotografií v příručkách HANELA (1995) a HANELA & ZELENÉHO (2000). Odchyt larev byl prováděn kovovým sítem. Batrachologický průzkum zájmového území byl prováděn podle metodiky FISCHERA (2009a). Využita byla zejména kvalitativní metoda identifikace jednotlivých druhů na základě akustických projevů a nalezených snůšek, vizuální pozorování nebo namátkové prolovování. V některých případech byly obojživelníci průzkumem zaregistrovány jako kadávery na místních komunikacích. Herpetologický průzkum byl uskutečněn v souladu s metodikou FISCHERA (2009b). Byly opět použity kvalitativní metody zjišťování přítomnosti jednotlivých druhů na základě prohledávání potenciálních stanovišť, prohledávání potenciálních úkrytů a vyhledávání jedinců usmrcených na komunikacích. Ke sledování ornitofauny zájmového území byla použita metodika podle BREJŠKOVÉ & VOJTĚCHOVSKÉ (2009). Výskyt netopýrů byl monitorován přímým pozorováním. Nebyla použita determinace netopýrů pomocí ultrazvukového detektoru (ŠAFÁŘ et al. 2009a). Další druhy savců a nepůvodní druhy naší fauny (MLÍKOVSKÝ & STÝBLO 2006) byly evidovány podle metodiky ŠAFÁŘE et al. (2009b). Materiál byl většinou odloven a determinován přímo v terénu s následným vypuštěním zpět do volné přírody. Pro dokumentační účely byly sbírány pouze drobné druhy vodních měkkýšů, vážky čeledi šidélkovitých (Coenagrionidae), vodní ploštice a brouci. Veškerý materiál byl vytříděn, reprezentativní část je v současné době preparována na sucho a část je uložena do 75 % alkoholu. Pokud není uvedeno jinak, je materiál z průzkumu uložen ve sbírce zpracovatele. Systematika a nomenklatura je převzata z těchto prací: JUŘIČKOVÁ et al. (2008) pro měkkýše; KOŠEL (1998) pro pijavky; BUCHAR & RŮŽIČKA (2002) a PLATNICK (2010) pro pavouky; HANEL & ZELENÝ (2000) pro vážky; ANDERSEN (1995) a POLHEMUS et al. (1995) pro vodní ploštice; LÖBL & SMETANA (2003) a BOUKAL et al. (2007) pro vodní brouky; LÖBL & SMETANA (2010) pro brouky z čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae); CHVOJKA & NOVÁK (2001) pro chrostíky; MORAVEC (1994) a MIKÁTOVÁ et al. (2001) pro obojživelníky a plazy; ŠŤASTNÝ et al. (2006) pro ptáky a ANDĚRA & HORÁČEK (2005) pro savce. Přehled zjištěných druhů Jména rodů a druhů jsou v seznamu řazena abecedně. Symbol označuje druhy zvláště chráněné podle přílohy III, vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., o ochraně volně žijících živočichů (KO druh kriticky ohrožený, SO druh silně ohrožený, O druh ohrožený). V poznámce je uvedena hojnost výskyt druhu na dané 20

lokalitě vycházející z odhadnutého počtu jedinců: velmi vzácný druh vyskytující se na lokalitě v jednotlivých exemplářích (subrecedentní [počet zjištěných exemplářů n] = 1 ex.); vzácný druh vyskytující se nepravidelně v malém počtu jedinců, většinou pouze v omezené oblasti (recedentní [n] = 2-10 ex.); hojný druh dosti rovnoměrně rozšířený na dané lokalitě s pravidelným výskytem (subdominantní [n] = 10-20 ex.); velmi hojný druh vyskytující se na lokalitě ve vysokých počtech jedinců (dominantní [n] > 20 ex.). 1. Staré říční rameno ppč. 475/5, k. ú. Dobšice u Žehuně, m. č. Libněves Druh Na lokalitě se rozmnožuje Potravně vázán na lokalitu Stupeň ochrany podle vyhl. 395/1992 Sb. Poznámka Měkkýši (Mollusca) Bahnatka malá (Galba truncatula) + + Hojný Blyštivka rýhovaná (Perpolita hammonis) + + Hojný Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) + + Velmi hojný Hrachovka obecná (Pisidium casertanum) + + Velmi hojný Jantarka obecná (Succinea putris) + + Velmi hojný Kružník žebrovaný (Gyraulus crista) + + Hojný Kýlnatec čočkovitý (Hippeutis complanatus) + + Vzácný Oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica) + + Hojný Páskovka keřová (Cepaea hortensis) + + Velmi hojný Plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) + + Vzácný Plzák španělský (Arion lusitanicus) + + Velmi hojný Síměnka nejmenší (Carychium minimum) + + Hojný Skelnička průhledná (Vitrea crystallina) + + Hojný Skleněnka průsvitná (Vitrina pellucida) + + Hojný Slimák největší (Limax maximus) + + Velmi vzácný Srstnatka chlupatá (Trochulus hispidus) + + Hojný Vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus) + + Velmi hojný Vrásenka okrouhlá (Discus rotundatus) + + Velmi hojný Závornatka kyjovitá (Clausilia pumila) + + Velmi hojný Zemounek lesklý (Zonitoides nitidus) + + Velmi hojný Pijavky (Hirudinea) Hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata) + + Hojný Chobotnatka plochá (Glossiphonia complanata) + + Hojný Pavouci (Araneae) Běžník dvoupruhý (Xysticus bifasciatus) + + Hojný Běžník mokřadní (Xysticus ulmi) + + Velmi hojný Čelistnatka mokřadní (Pachygnatha degeeri) + + Velmi hojný 21

Čelistnatka perleťová (Tetragnatha montana) + + Hojný Plachetnatka keřová (Linyphia triangularis) + + Velmi hojný Plachetnatka obecná (Meioneta rurestris) + + Hojný Plachetnatka tmavá (Bathyphantes nigrinus) + + Hojný Slíďák luční (Pardosa palustris) + + Hojný Slíďák mokřadní (Pardosa amentata) + + Velmi hojný Slíďák rolní (Pardosa agrestis) + + Hojný Slíďák vlhkomilný (Pirata hygrophilus) + + Hojný Snovačka oválná (Enoplognatha ovata) + + Hojný Vážky (Odonata) Šidélko páskované (Coenagrion puella) + + Velmi hojný Šidélko větší (Ischnura elegans) + + Velmi hojný Šídlo modré (Aeshna cyanea) + + Hojný Šídlo pestré (Aeshna mixta) + + Hojný Vážka černořitná (Orthetrum cancellatum) + + Hojný Vážka obecná (Sympetrum vulgatum) + + Hojný Vážka rudá (Sympetrum sanguineum) + + Velmi hojný Vodní ploštice (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) Bruslařka obecná (Gerris lacustris) + + Velmi hojný Klešťanka obecná (Sigara falleni) + + Velmi hojný Splešťule blátivá (Nepa cinerea) + + Hojný Znakoplavka obecná (Notonecta glauca glauca) + + Hojný Vodní brouci (Coleoptera: Gyrinidae, Dytiscidae, Hydrophilidae, Scirtidae, Heteroceridae) Hrabník Heterocerus fenestratus + + Velmi hojný Mokřadník Microcara testacea + + Hojný Potápníček bahenní (Hydroporus palustris) + + Hojný Potápník dvouskvrnný (Agabus bipustulatus) + + Hojný Potápník Rhantus suturalis + + Hojný Vírník Gyrinus substriatus + + Velmi hojný Vodomil Cercyon analis + + Hojný Vodomil Cryptopleurum minutum + + Hojný Vodomil Enochrus testaceus + + Hojný Vodomil Laccobius minutus + + Hojný Mandelinkovití brouci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae, Chrysomelinae, Galerucinae) 22

Mandelinka modravá (Chrysolina coerulans coerulans) Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny + + Velmi hojný Mandelinka řeřišnicová (Phaedon cochleariae) + + Velmi hojný Chrostíci (Trichoptera) Chrostík žlutorohý (Limnephilus flavicornis) + + Velmi hojný Chrostík Anabolia sp. + + Velmi hojný Chrostík Glyphotaelius sp. + + Hojný Chrostík Grammotaulius sp. + + Hojný Chrostík Phryganea sp. + + Hojný Obojživelníci (Amphibia) Ropucha obecná (Bufo bufo) - + O Hojný Ropucha zelená (Bufo viridis) - + SO Hojný Skokan hnědý (Rana temporaria) - + Hojný Plazi (Reptilia) Ještěrka obecná (Lacerta agilis) + + SO Hojný Ptáci (Aves) Bažant obecný (Phasianus colchicus) + + Hojný Budníček menší (Phylloscopus collybita) + + Hojný Holub domácí (Columba livia domestica) - + Velmi hojný Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) + + Velmi hojný Jiřička obecná (Delichon urbica) - + Velmi hojný Káně lesní (Buteo buteo) + + Hojný Kos černý (Turdus merula) + + Velmi hojný Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) + + Hojný Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) + + Hojný Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) + + Hojný Poštolka obecná (Falco tinnunculus) + + Hojný Puštík obecný (Strix aluco) + + Hojný Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) + + Vzácný Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) + + Hojný Rorýs obecný (Apus apus) - + O Hojný Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) + + Hojný Straka obecná (Pica pica) + + Velmi hojný Strnad obecný (Emberiza citrinella) + + Hojný Sýkora koňadra (Parus major) + + Velmi hojný Sýkora modřinka (Parus caeruleus) + + Velmi hojný Špaček obecný (Sturnus vulgaris) + + Velmi hojný 23

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - + O Vzácný Vrabec domácí (Passer domesticus) + + Velmi hojný Vrabec polní (Passer montanus) + + Velmi hojný Zvonek zelený (Carduelis chloris) + + Velmi hojný Savci (Mammalia) Hraboš polní (Microtus arvalis) + + Velmi hojný Hranostaj (Mustela erminea) + + Velmi hojný Ježek západní (Erinaceus europaeus) + + Velmi hojný Krtek obecný (Talpa europaea) + + Velmi hojný Křeček polní (Cricetus cricetus) + + SO Velmi hojný Kuna skalní (Martes foina) + + Velmi hojný Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) + + Velmi hojný Rejsek obecný (Sorex araneus) + + Velmi hojný Srnec obecný (Capreolus capreolus) + + Velmi hojný Tchoř tmavý (Mustela putorius) + + Velmi hojný Zajíc polní (Lepus europaeus) + + Velmi hojný 2. Staré říční rameno ppč. 787/5, k. ú. Žehuň Druh Na lokalitě se rozmnožuje Potravně vázán na lokalitu Stupeň ochrany podle vyhl. 395/1992 Sb. Poznámka Měkkýši (Mollusca) Bahnatka malá (Galba truncatula) + + Velmi hojný Blyštivka rýhovaná (Perpolita hammonis) + + Velmi hojný Člunice jezerní (Acroloxus lacustris) + + Hojný Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) + + Velmi hojný Hrachovka hrbolatá (Pisidium henslowanum) + + Vzácný Hrachovka lesklá (Pisidium nitidum) + + Hojný Hrachovka obecná (Pisidium casertanum) + + Velmi hojný Hrachovka otupená (Pisidium subtruncatum) + + Hojný Jantarka obecná (Succinea putris) + + Velmi hojný Jantařička podlouhlá (Succinella oblonga) + + Velmi hojný Kružník bělavý (Gyraulus albus) + + Hojný Kružník žebrovaný (Gyraulus crista) + + Hojný Kýlnatec čočkovitý (Hippeutis complanatus) + + Vzácný Levatka říční (Physa fontinalis) + + Hojný Oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica) + + Hojný Okružanka rohovitá (Sphaerium corneum) + + Hojný Okružák ploský (Planorbarius corneus) + + Hojný Páskovka hajní (Cepaea nemoralis) + + Hojný Páskovka keřová (Cepaea hortensis) + + Velmi hojný Plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) + + Velmi hojný 24

Plzák obecný (Arion distinctus) + + Hojný Plzák španělský (Arion lusitanicus) + + Velmi hojný Plzák žlutopruhý (Arion fasciatus) + + Vzácný Síměnka nejmenší (Carychium minimum) + + Hojný Skelnička průhledná (Vitrea crystallina) + + Hojný Skleněnka průsvitná (Vitrina pellucida) + + Hojný Slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum) + + Hojný Srstnatka chlupatá (Trochulus hispidus) + + Velmi hojný Uchatka nadmutá (Radix auricularia) + + Hojný Vlahovka narudlá (Monachoides incarnatus) + + Velmi hojný Vrásenka okrouhlá (Discus rotundatus) + + Velmi hojný Vřetenatka obecná (Alinda biplicata) + + Velmi hojný Závornatka kyjovitá (Clausilia pumila) + + Velmi hojný Zemounek lesklý (Zonitoides nitidus) + + Velmi hojný Pijavky (Hirudinea) Hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata) + + Velmi hojný Chobotnatka plochá (Glossiphonia complanata) + + Velmi hojný Chobotnatka štítkatá (Helobdella stagnalis) + + Vzácný Pavouci (Araneae) Běžník dvoupruhý (Xysticus bifasciatus) + + Hojný Běžník mokřadní (Xysticus ulmi) + + Velmi hojný Čelistnatka mokřadní (Pachygnatha degeeri) + + Velmi hojný Čelistnatka perleťová (Tetragnatha montana) + + Vzácný Hlavoun obecný (Phrurolithus festivus) + + Vzácný Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) + + Vzácný Lovčík hajní (Pisaura mirabilis) + + Vzácný Meta Mengeho (Metellina mengei) + + Vzácný Plachetnatka jarní (Neriene clathrata) + + Velmi vzácný Plachetnatka jazýčková (Diplostyla concolor) + + Hojný Plachetnatka keřová (Linyphia triangularis) + + Velmi hojný Plachetnatka obecná (Meioneta rurestris) + + Hojný Plachetnatka vlhkomilná (Bathyphantes gracilis) + + Hojný Plachetnatka tmavá (Bathyphantes nigrinus) + + Hojný Skákavka černá (Evarcha arcuata) + + Hojný Slíďák hajní (Pardosa lugubris) + + Vzácný Slíďák luční (Pardosa palustris) + + Hojný Slíďák mokřadní (Pardosa amentata) + + Velmi hojný Slíďák rolní (Pardosa agrestis) + + Hojný Slíďák šedý (Alopecosa pulverulenta) + + Vzácný Slíďák vlhkomilný (Pirata hygrophilus) + + Velmi hojný Snovačka lesní (Robertus lividus) + + Vzácný Snovačka oválná (Enoplognatha ovata) + + Velmi hojný 25

Zápředka zvonečková (Agroeca brunnea) + + Vzácný Zora obecná (Zora spinimana) + + Hojný Vážky (Odonata) Šidélko páskované (Coenagrion puella) + + Velmi hojný Šidélko větší (Ischnura elegans) + + Velmi hojný Šídlatka páskovaná (Lestes sponsa) + + Velmi hojný Šídlo královské (Anax imperator) + + Hojný Šídlo modré (Aeshna cyanea) + + Velmi hojný Šídlo pestré (Aeshna mixta) + + Hojný Vážka černořitná (Orthetrum cancellatum) + + Hojný Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata) + + Hojný Vážka obecná (Sympetrum vulgatum) + + Hojný Vážka rudá (Sympetrum sanguineum) + + Velmi hojný Vodní ploštice (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) Bodule obecná (Ilyocoris cimicoides cimicoides) + + Hojný Bruslařka obecná (Gerris lacustris) + + Velmi hojný Bruslařka rybničná (Aquarius paludum paludum) + + Velmi hojný Člunovka obecná (Plea minutissima minutissima) + + Velmi hojný Jehlanka válcovitá (Ranatra linearis) + + Vzácný Klešťanka obecná (Sigara falleni) + + Velmi hojný Splešťule blátivá (Nepa cinerea) + + Velmi hojný Znakoplavka obecná (Notonecta glauca glauca) + + Velmi hojný Vodní brouci (Coleoptera: Gyrinidae, Dytiscidae, Hydrophilidae, Scirtidae, Heteroceridae) Hrabník Heterocerus fenestratus + + Velmi hojný Mokřadník Cyphon padi + + Hojný Mokřadník Microcara testacea + + Vzácný Potápníček bahenní (Hydroporus palustris) + + Hojný Potápník dvouskvrnný (Agabus bipustulatus) + + Hojný Potápník vroubený (Dytiscus marginalis marginalis) + + Hojný Potápník Agabus sturmii + + Hojný Potápník Agabus undulatus + + Velmi hojný Potápník Hygrotus inaequalis + + Hojný Potápník Ilybius fuliginosus fuliginosus + + Hojný Potápník Laccophilus minutus + + Hojný Potápník Rhantus suturalis + + Hojný Vírník Gyrinus substriatus + + Velmi hojný Vodomil Cercyon analis + + Hojný Vodomil Coelostoma orbiculare + + Vzácný Vodomil Enochrus testaceus + + Hojný 26

Vodomil Laccobius minutus + + Hojný Mandelinkovití brouci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae, Chrysomelinae, Galerucinae) Bázlivec Galerucella nymphaeae + + Hojný Mandelinka modravá (Chrysolina coerulans coerulans) + + Velmi hojný Mandelinka řeřišnicová (Phaedon cochleariae) + + Velmi hojný Rákosníček Donacia semicuprea + + Hojný Rákosníček Plateumaris consimilis + + Vzácný Chrostíci (Trichoptera) Chrostík žlutorohý (Limnephilus flavicornis) + + Velmi hojný Chrostík Grammotaulius sp. + + Velmi hojný Chrostík Phryganea sp. + + Velmi hojný Obojživelníci (Amphibia) Ropucha obecná (Bufo bufo) + + O Hojný Ropucha zelená (Bufo viridis) + + SO Hojný Skokan hnědý (Rana temporaria) + + Hojný Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) + + KO Velmi hojný Skokan štíhlý (Rana dalmatina) + + SO Hojný Zelení skokani (Rana esculenta complex) + + Velmi hojný Plazi (Reptilia) Ještěrka obecná (Lacerta agilis) + + SO Velmi hojný Slepýš křehký (Anguis fragilis) + + SO Hojný Užovka obojková (Natrix natrix) + + O Hojný Ptáci (Aves) Bažant obecný (Phasianus colchicus) + + Velmi hojný Budníček menší (Phylloscopus collybita) + + Velmi hojný Čáp bílý (Ciconia ciconia) - - O Vzácný Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) - - Vzácný Drozd zpěvný (Turdus philomelos) + + Hojný Holub domácí (Columba livia domestica) - + Velmi hojný Holub hřivnáč (Columba palumbus) - + Vzácný Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) + + Velmi hojný Jiřička obecná (Delichon urbica) - + Velmi hojný 27

Kachna divoká (Anas platyrhynchos) - - Velmi hojný Káně lesní (Buteo buteo) + + Velmi hojný Konipas bílý (Motacilla alba) + + Hojný Koroptev polní (Perdix perdix) + + O Vzácný Kos černý (Turdus merula) + + Velmi hojný Lejsek šedý (Muscicapa striata) + + O Vzácný Lyska černá (Fulica atra) - - Vzácný Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) + + Hojný Moták pochop (Circus aeruginosus) - + O Vzácný Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) + + Velmi hojný Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) + + Velmi hojný Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) + + Hojný Polák chocholačka (Aythya fuligula) - - Vzácný Poštolka obecná (Falco tinnunculus) + + Velmi hojný Puštík obecný (Strix aluco) + + Velmi hojný Racek chechtavý (Larus ridibundus) - - Velmi hojný Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) + + Vzácný Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) + + Velmi hojný Rorýs obecný (Apus apus) - + O Hojný Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) + + Hojný Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) + + O Vzácný Straka obecná (Pica pica) + + Velmi hojný Strakapoud velký (Dendrocopos major) + + Hojný Strnad obecný (Emberiza citrinella) + + Hojný Sýkora koňadra (Parus major) + + Velmi hojný Sýkora modřinka (Parus caeruleus) + + Velmi hojný Špaček obecný (Sturnus vulgaris) + + Velmi hojný Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - + O Hojný Volavka popelavá (Ardea cinerea) - + Hojný Vrabec domácí (Passer domesticus) + + Velmi hojný Vrabec polní (Passer montanus) + + Velmi hojný Zvonek zelený (Carduelis chloris) + + Velmi hojný Žluna zelená (Picus viridis) + + Hojný Savci (Mammalia) Hraboš polní (Microtus arvalis) + + Velmi hojný Hranostaj (Mustela erminea) + + Hojný Hryzec vodní (Arvicola terrestris) + + Velmi hojný Ježek západní (Erinaceus europaeus) + + Hojný Krtek obecný (Talpa europaea) + + Velmi hojný Kuna skalní (Martes foina) - + Hojný Liška obecná (Vulpes vulpes) - + Hojný Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) + + Velmi hojný Netopýr vodní (Myotis daubentonii) - + SO Hojný Norník rudý (Clethrionomys glareolus) + + Velmi hojný Nutrie (Myocastor coypus) + + Hojný 28

Rejsec vodní (Neomys fodiens) + + Hojný Rejsek obecný (Sorex araneus) + + Velmi hojný Srnec obecný (Capreolus capreolus) + + Hojný Zajíc polní (Lepus europaeus) + + Hojný Nálezy dalších zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Seznam druhů zaznamenaných v zájmovém území (Příloha 1: Výsledky botanického průzkumu botanický seznam) obsahuje celkem 288 taxonů vyšších cévnatých rostlin. Během botanického průzkumu byl v zájmovém území zjištěn výskyt 1 ohroženého druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ( 3 Cephalanthera damasonium). Podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka 2001) byl v dřevinném břehovém porostu zaznamenán 1 silně ohrožený druh (C2 Populus nigra) a 1 ohrožený druh (C3 Cephalanthera damasonium). Možné ohrožení chráněných druhů (Populus nigra a Cephalanthera damasonium) v souvislosti s plánovaným odbahněním starých ramen Cidliny bude spočívat v jejich přímé destrukci. Uchování chráněného druhu Cephalanthera alba, který se vyskytuje v zájmovém území ojediněle, až roztroušeně bude také záviset na šíření nepůvodních dřevin a konkurenčně silnějších bylin a trav. Celkově lze konstatovat, že v průběhu minulých let nebyla dostatečně prováděna údržba břehových porostů star ých ramen Cidliny, docházelo k lokálnímu rozvoji nepůvodních a náletových dřevin (Acer negundo, Symphoricarpos albus, Sambucus nigra, Salix alba, Sx. fragilis, Populus spp. div., Prunus spinosa, Crataegus spp. div.), které vedly k zastínění vodní hladiny a zvýšenému množství organické hmoty, tím i k rychlejšímu zazemňování retenčního prostoru. Negativním jevem v zájmovém území je i působení intenzivního hospodaření. Za zvýšených průtoků dochází k nadměrnému odnosu zemní hmoty a jejímu ukládání ve starých ramenech Cidliny a v Milešovickém potoce. Tento přesun hmoty nemá vliv pouze na samotné zrychlené zazemňování, ale i na fyzikálně-chemické parametry vody v ramenu (splach hnojiv a pesticidů vysoká koncentrace dusíku a fosforu ve zbytcích vody) a šíření nitrofilních a ruderálních druhů. Během zoologického průzkumu byly zaznamenány další druhy bezobratlých chráněné podle přílohy III vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Z druhů silně ohrožených je to: lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) V současné době známý z Moravy (12 nížinných lokalit a jedné horské lokality. V Čechách je potvrzen na 11 nížinných lokalitách, situovaných ve východních Čechách. Hlavními hostitelskými dřevinami jsou buk (Fagus 29

sylvatica), různé druhy dubů (Quercus spp.) a topolů (Populus spp.), dále vrba (Salix sp.), javor (Acer sp.), jilm (Ulmus sp.), jasan (Fraxinus sp.) a třešeň (Prunus cerasus). Vyvíjí se také v jírovci (Aesculus hippocastanum), jedli (Abies alba) a smrku (Picea abies). Druh dřeviny není s největší pravděpodobností pro vývoj larev podstatný, nejdůležitějším faktorem je stav podkorního detritu. Délka vývoje larev je minimálně dvouletá. Kuklí se v druhé polovině léta. Tento proces probíhá podle typu lokality a konkrétních klimatických podmínek přibližně od poloviny července do poslední dekády srpna. Imága ještě v brzkém podzimu (konec srpna září) vylézají z kukelních kolébek. Přezimují mimo nich pod kůrou nebo ve dřevě, a to převážně ve starých stojících pahýlech nebo zlomech, ale vždy ve velmi suchém prostředí. Etologie imag je velmi málo známá. Podle dosavadních nálezů lze předpokládat, že v našich poměrech probíhá největší aktivita dospělců v jarních měsících (polovina dubna až první polovina května). Brouci jsou nejaktivnější za teplých dnů v odpoledních až podvečerních hodinách. Velmi jednotlivě lze nalézt imága až do července (VÁVRA & DROZD 2006). V rámci EU je lesák rumělkový chráněn podle Přílohy II a IV směrnice Rady EU č. 92/43/EHS (kód 1086), které byly implementovány do vyhlášky MŽP 166 z 28. dubna 2005. V Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR (JELÍNEK 2005) je uveden jako ohrožený endangered (EN). Červený seznam IUCN jej uvádí jako druh zranitelný vulnerable (VU). [Lokalita: Dobšice, k. ú. Žehuň, staré říční rameno ppč. 787/5, LBC 10, 7. 9. 2010, larvy pod kůrou hybridního topolu (Populus canadensis), J. Moravec observ. záznam 9368 www.biolib.cz]. Z druhů ohrožených jsou to: čmelák zemní (Bombus terrestris) jeden z nejhojnějších druhů čmeláků, po celém území, teplomilnější a bez zvláštních požadavků na stanoviště. Čmeláci žijí ve velkých koloniích, které čítají 200 až 400 jedinců. Na rozdíl od včel přezimují pouze oplodněné samice. Kolonie tvoří několik desítek až stovek jedinců. Živí se především nektarem z kvetoucích rostlin (cf. BOGUSCH et al. 2007). [Lokalita: zjištěn po celém zájmovém území, IV.-IX. 2010, J. Moravec observ.]. mravenec luční (Formica pratensis) dosti hojný druh s koloniemi v kupkách z rostlinného materiálu nebo pod kameny. Jedná se o běžný druh obývající suchá stanoviště, světliny v lesích, stepi, louky, pastviny. Jeho hnízda se vyznačují plochou kupkou z rostlinného materiálu, obvykle obklopenou věncem vysokých bylin. Hnízda obývá až několik tisíc jedinců, většinou jsou monogynní a monokalická (VÉLE & HOLUŠA 2007). [Lokalita: Dobšice, k. ú. Dobšice, louka na S okraji intravilánu obce, 4. 4. 2010, 1 kolonie, J. Moravec observ.]. zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) tento teplomilný prvek evropské fauny se po našem území expanzívně šíří, a to i na mokřadních stanovištích. Nezanedbatelný je fakt, že druh je především z území jižní Evropy uváděn jako škůdce. Obava z jeho potenciální 30

škodlivosti je minimálně v podmínkách střední Evropy, naopak brouk je zřejmě užitečným opylovačem mnoha druhů rostlin. Hlavní období výskytu imag je druhá polovina května do poloviny září s depresí zhruba v polovině léta, kdy počet pozorování v srpnu výrazně oproti červenci klesá. Vzhledem ke klimaticky příznivým zimám se zlatohlávek může objevovat již v březnu a poslední jedinci přežívají až do listopadu (HORÁK et al. 2009). [Lokalita: Dobšice, k. ú. Dobšice, místní část Libněves, ruderál, IV.-IX. 2010, více exemplářů na květech, J. Moravec observ.]. Hodnocení vlivů záměru na živočichy Předpokládané přímé vlivy na živočichy Zájmové území dotčené investičním záměrem revitalizace starých říčních ramen Cidliny je součástí územního systému ekologické stability krajiny nadregionálního významu (NRBC 6 Žehuňská obora a NRBK 70 Žehuňská obora Polabský luh) podle 3, odst. 1, písm. a) a 4, odst. 1 zákona 114/1992 Sb. Zároveň se dotýká evropsky významné lokality CZ0214050 Žehuňsko podle 3, odst. 1, písm. o) a 45a téhož zákona a ptačí oblasti CZ0211011 Žehuňský rybník Obora Kněžičky podle 45e téhož zákona. Zájmové území leží v dosahu ochranného pásma zvláště chráněných území NPR Kněžičky a NPR Žehuňský rybník podle 37, odst. 1 výše uvedeného zákona. Zájmové území se nestřetává s registrovaným významným krajinným prvkem podle 3, odst. 1, písm. b) a 6 téhož zákona. Záměrem dojde ke střetům stavební mechanizace s volně žijícími živočichy ( 5 zákona 114/1992 Sb.) a se zvláště chráněnými druhy živočichů ve všech jejich vývojových stádiích (viz 50 zákona 114/1992 Sb.). S ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů ve smyslu 50 výše uvedeného zákona je nezbytné požádat o výjimku z ochranných podmínek, neboť bude zasahováno do přirozeného biotopu druhů. Zjištěné druhy měkkýšů patří mezi druhy běžně rozšířené po celém území našeho státu od nížin do hor. Na rozhranní vodoteče Cidliny a jižního cípu slepého ramene ppč. 787/5 byla vzácněji zaznamenána hrachovka hrbolatá (Pisidium henslowanum), v obou ramenech kýlnatec čočkovitý (Hippeutis complanatus). V parku při severním okraji intravilánu obce Dobšice byl nalezen plzák žlutopruhý (Arion fasciatus) a v ruderálu ramene ppč. 475/5 slimák největší (Limax maximus). Z pijavek byla vzácně nalézána chobotnatka štítkatá (Helobdella stagnalis), z vodních ploštic jehlanka válcovitá (Ranatra linearis), z vodních brouků pak mokřadník Microcara testacea a vodomil Coelostoma orbiculare. Přímým negativním vlivem na populace vodních bezobratlých může být nadměrné znečištění a výrazná změna vodního režimu na lokalitách. Druhy nebudou záměrem dotčeny, pokud 31

nebudou významně dotčeny přírodní podmínky říčních ramen. Ojedinělé nálezy pavouků (čelistnatka perleťová, hlavoun obecný, křižák pruhovaný, lovčík hajní, meta Mengeho, plachetnatka jarní, slíďák hajní, s. šedý, snovačka lesní a zápředka zvonečková) dokládají rozmanitost pobřežní bylinné vegetace a druhově bohatého keřového patra. Na vodních makrofytech byl jen v několika exemplářích odchycen brouk z čeledi mandelinkovitých rákosníček (Plateumaris consimilis). V případě, že nebude výrazně zasahováno do těchto porostů, je možno negativní vliv záměru na uvedené bezobratlé živočichy vyloučit. Jedním z nejvýznamnějších zjištění v zájmovém území bezesporu patří nález larev lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Imága zatím nebyla zaznamenána. Přímé ohrožení této nově zjištěné izolované populace na Žehuňsku (ze stejného faunistického čtverce 5857 pochází nález z dubna 2008 z NPR Libický luh viz záznam 3546 www.biolib.cz) může nastat při nevhodném hospodaření s břehovými porosty hybridních topolů (vysazování nepůvodních dřevin, kácení starých stromů apod.). To má za následek nedostatek vhodných dřevin potřebných k vývoji. Na lokalitě výskytu je nutné zachovat obsazené i potenciálně obsazené stromy, padlá torza kmene ponechat přirozenému rozpadu, popř. na vhodných místech podporovat nové výsadby. V rámci hodnocení zájmového území byl zaznamenán početný čmelák zemní (Bombus terrestris). Výskyt dalších druhů (B. lapidarius, B. pascuorum) je možný. Čmeláci představují významnou skupinu opylovačů a v lučním ekosystému tak zastávají konstitutivní funkci ve vztahu k vegetaci. Ekologické požadavky čmeláků jsou vesměs obdobné a vychází z extenzívního obhospodařování krajiny, které vede k rozvoji květnatých lučních ekosystémů, zachování mezí, solitérně rostoucí keřové i stromové vegetace s vyloučením aplikace chemických postřiků. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze vyvozovat, že záměrem nedojde k významnému ovlivnění místních populací čmeláků. Vzhledem ke vzdálenosti od míst záměru nebude negativně ovlivněna nalezená kolonie mravence lučního (Formica pratensis). Rovněž nebude záměrem ovlivněna zjištěná početná populace zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta). Druh je veden v příloze III vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. a jeho uvedení jako chráněného je v dnešní situaci neopodstatněné a ukazuje nutnost pravidelné aktualizace seznamu zákonem chráněných druhů (HORÁK et al. 2009). Vzhledem k obecné významnosti obratlovců je tato skupina živočichů pojednána podrobněji. Pozornost byla věnována zvláště chráněným druhům vyskytujícím se na obou lokalitách zájmového území. Přitom byl hodnocen výskyt obratlovců nejen přímo v zájmovém území, ale i v blízkém okolí, a to s ohledem na možné ovlivnění druhů, pro které může být území troficky významné. Obojživelníci (Amphibia) s ohledem na charakter území je možno konstatovat, že se přímo na území dotčeném záměrem vyskytují lokality, kde dochází k rozmnožování. Při 32

průzkumu bylo zjištěno, že slepé rameno ppč. 787/5 (k. ú. Žehuň), jako trvalá vodní plocha, slouží zeleným skokanům jako rozmnožiště. Ve zbývajících částech území byli obojživelníci pozorováni ojediněle, zjištěn byl většinou skokan hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina), na S okraji intravilánu obce Dobšice Libněves ropucha obecná (Bufo bufo) a r. zelená (B. viridis). Za významnou tak lze z hlediska výskytu obojživelníků považovat nivu Cidliny, která v zájmovém území vytváří NRBK 70 a dolní tok Steklé strouhy s rákosovými porosty JV od m. č. Libněves. Ocasatí obojživelníci zaznamenaní v dané oblasti (čolek obecný Triturus vulgaris, č. velký T. cristatus) a ostatní druhy žab (kuňka obecná Bombina bombina, blatnice skvrnitá Pelobates fuscus a rosnička zelená Hyla arborea) nebyly pozorovány. Jejich výskyt je pravděpodobný v souvislosti s migrací mezi místy rozmnožování a zimovišti, zejména v okolí nedalekého Žehuňského rybníka. Uvažovaný záměr bude mít na populace obojživelníků (zelených skokanů) význačný vliv: 1) slepé rameno ppč. 475/5, k. ú. Dobšice u Žehuně revitalizací značně eutrofního prostředí vodní plochy včetně prosvětlení břehových porostů probírkou může být výskyt řady druhů obojživelníků z dlouhodobého hlediska podpořen. Vznikne tak vhodný biotop pro rozmnožování druhů. Vliv plánované revitalizace na společenstvo obojživelníků by byl tedy převážně pozitivní, neboť rozmnožování v tomto rameni lze pro silné zazemňovací procesy vyloučit. 2) slepé rameno ppč. 787/5, k. ú. Žehuň revitalizací dojde k dočasnému narušení populací zelených skokanů. Dojde i ke změně struktury pobřežní linie ramene odstraněním vegetace a omezením úkrytové kapacity pro některé druhy žab (hnědých skokanů, ropuch). Za pozitivní jej však lze označit pouze v případě, že při vyústění do Cidliny bude zachováno, popř. rozšířeno litorální pásmo a bude zde vyloučena násada ryb. Plazi (Reptilia) u plazů mohou být dotčena stanoviště s výskytem ještěrky obecné (Lacerta agilis), která obývá především sušší nebo slabě vlhká slunečná místa, kde preferuje travinná a nižší bylinná stepní společenstva s malou pokryvností vegetace, roztroušeně rostoucími dřevinami a hlubší vrstvou půdy. Běžný je výskyt na ruderálních stanovištích (MIKÁTOVÁ et al. 2001). Aktuálně byla zjištěna téměř po celé ploše zájmového území, především na výslunných místech podél toku Cidliny a při okrajích intravilánu obce Dobšice. Podobně to platí i pro slepýše křehkého (Anguis fragilis), který je eurytopním druhem a nemá specifické požadavky na oslunění lokality a charakter vegetace. Byl nacházen společně s ještěrkou obecnou a na vlhčích místech (v pobřežní vegetaci na nastíněných stanovištích) spolu s užovkou obojkovou (Natrix natrix). Ta byla nalézána pravidelně, avšak vždy jednotlivě na březích říčního ramene ppč. 787/5, Steklé strouhy a Cidliny na k. ú. Žehuň. Jde jistě o jedince z mokřadů Žehuňského rybníka migrující za potravou, kterou jsou především obojživelníci. Celkově lze říci, že negativní vlivy na plazy budou mírné, ovšem s přihlédnutím na rozsah záměru. 33

Ptáci (Aves) tvoří nejpočetnější skupinu obratlovců v rámci zájmového území. Některé druhy, zejména z řádu pěvců v dotčené oblasti pravidelně hnízdí. Jelikož zjištěná avifauna představuje většinou běžné druhy otevřené zemědělské krajiny nižších poloh, lze konstatovat, že záměr nebude představovat významný zásah do přirozeného vývoje volně žijících druhů ptáků. V zájmovém území byly zjištěny druhy vedené v Příloze I směrnice Rady EU č. 79/409/EHS. V letu byl zaznamenán čáp bílý (Ciconia ciconia) [kategorie I pravidelně hnízdící stěhovavé druhy], polák chocholačka (Aythya fuligula), na tahu holub hřivnáč (Columba palumbus) a lyska černá (Fulica atra). Bylo pozorováno kroužení motáka pochopa (Circus aeruginosus) [kategorie I]. Záměr nebude mít na tyto populace vliv. Na rozhraní ruderálního porostu a pole byla při SZ okraji intravilánu obce Žehuň spatřena koroptev polní (Perdix perdix) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus). Vzhledem ke vzdálenosti od záměru a možnosti širokého výběru dalších vhodných hnízdišť v okolní kulturní krajině s bohatou potravní nabídkou nebude realizace záměru představovat negativní vliv na tento ohrožený druh. V rámci odchytové a kroužkovací akce (9.-13. 8. 2010) byl okroužkován 1 jedinec lejska šedého (Muscicapa striata) a 43 exemplářů rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris). Tito ptáci, vázaní na porosty podél vodních toků, pravděpodobně hnízdí v zájmovém území, hnízda však nebyla nalezena. Zastiženi byli na tahu (info Patronátní skupina ČSO pro SPA Žehuňský rybník Obora Kněžičky). Záměr nebude představovat ohrožení výskytu těchto druhů v zájmové oblasti a negativně je neovlivní, i když kácením stromů by byli dočasně rušeni. Na území m. č. Libněves a Z okraji intravilánu obce Žehuň byl zaregistrován rorýs obecný (Apus apus) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Na lokalitách hnízdí. Záměr bez vlivu na populace druhů. Důležitým druhem je dále slavík obecný (Luscinia megarhynchos), kterýosidluje husté křovinné formace v těsné blízkosti vodních ploch. U třídy savců (Mammalia) je situace obdobná jako u výše hodnocených ptáků. Zejména v případě drobných zemních savců se jedná o druhy, které se v zájmovém území trvale, celosezónně zdržují. Řada z nich patří mezi synantropní druhy, jež se adaptovaly na přítomnost člověka, respektive na blízkost jeho obydlí. Z ochranářského hlediska jsou významné nálezy křečka polního (Cricetus cricetus) při okraji místní komunikace Libněves Opolánky a netopýra vodního (Myotis daubentonii) v nivě Cidliny na k. ú. Žehuň. Negativní vlivy záměru na populace těchto druhů je možné vyloučit. Předpokládané nepřímé vlivy na živočichy včetně možných rizik Po dobu realizace záměru dojde k dočasnému zvýšení provozu stavebních strojů. Zvýší se prašnost prostředí, která bude vyvolána jak vlastními pracemi na stavbě, tak provozem stavební mechanizace. Tyto faktory mohou negativně ovlivnit populace zvláště chráněných druhů živočichů, především obojživelníků v okolí záměru. 34

Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na živočichy Zjištěné druhy živočichů (viz kap. 4.2. Přehled zjištěných druhů) mohou být záměrem víceméně negativně dotčeny. Jakékoliv zásahy do vodních ploch musí být provedeny mimo období rozmnožování a zimování obojživelníků (tj. mimo listopad až červen). Zemní práce by měly v ideálním případě proběhnout tak, aby říční rameno mohlo plnit funkci rozmnožiště zhruba počátkem března. Pokud se akce protáhne i přes toto období, je nutno počítat s tím, že v jarním období dojde na dotčených lokalitách k masové migraci obojživelníků. Tuto situaci lze řešit přerušením prací nebo odchytem a transferem živočichů (JUST et al. 2003). Před vlastním zásahem do vodního prostředí bude opětovně proveden zběžný průzkum za účelem případného odlovu a transferu obojživelníků na náhradní stanoviště v okolí (Cidlina, Steklá strouha). Dále je nezbytné požádat o výjimku z ochranných podmínek druhů, neboť bude zasahováno do jejich biotopu. Zelení skokani zimují obvykle v substrátu dna vodních nádrží, třebaže byl pozorován i jarní tah k vodě ze suchozemských zimovišť (viz MORAVEC 1994). Doporučuje se tedy, aby případný zásah nebyl zahájen v zimním a brzkém jarním období (listopad až březen). V tomto ohledu je nejvhodnější zasahovat začátkem května, kdy lze předejít případné přítomnosti snůšek obojživelníků anebo v období srpen září. Realizací dalších vhodných opatření lze předpokládat, že vznikne řada nových vhodných biotopů pro plazy. Vhodnými opatřeními se rozumí instalace větších kamenů do kup či solitérních kamenných bloků na prosvětlených stanovištích (vhodné použít i jako odpočívadla na trase naučné stezky). Tyto objekty budou kolonizovány zejména ještěrkou obecnou. Transfery v případě ještěrek nemají praktický význam, druh je dostatečně mobilní a dočasně dotčená stanoviště je schopen opustit. Revitalizace trvalých vodních ploch by navíc podpořila stabilní populaci užovky obojkové. Podmínky stanovené výše by měly fungovat i pro ostatní živočichy. Samotný zásah do půdního krytu by měl být proto realizován mimo vegetační období, tj. do poloviny dubna, respektive až v počátku října. V případě ptactva jsou terénní práce doporučeny realizovat mimo hnízdní období (tj. v období od srpna do konce března). V rámci posílení populací některých pěvců by bylo vhodné podél břehů ramen zachovat či poté obnovit zapojené keřové patro jakožto trvalá hnízdiště ptactva. V případě, že záměr bude realizován v dále uvedených termínech, nebude u uvedených zvláště chráněných druhů zásah do přirozeného vývoje a nebudou tak naplněny důvody k žádosti o výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů. 35

Poznámka: V případě realizace terénních prací ve vegetačním období by pro investora záměru vyplývala povinnost, ještě před započetím prací, nezbytně požádat o výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů podle 56, odst. 3, písm. g) zákona 114/1992 Sb., v platném znění. Pro zásah do biotopů zvláště chráněných druhů a realizaci transferů či jiných zlepšujících opatření bude třeba obdržet příslušnou výjimku z ochranných podmínek ze zákona. Tabulka s návrhem termínů pro realizaci činností revitalizace Činnost Vhodné období realizace Poznámka Kácení zeleně Mimohnízdní období Srpen až březen běžného roku Přípravné zemní práce Mimo vegetační období Říjen až počátek dubna Odbahnění Ve vegetačním období, Červenec až říjen mimo období rozmnožování Předpoklad je realizace obojživelníků sacím bagrem.. Shrnutí zoologického průzkumu V zájmovém území záměru bylo zjištěno, kromě běžných druhů živočichů kulturní krajiny, 8 druhů ohrožených, 6 druhů silně ohrožených a 1 druh kriticky ohrožený podle vyhlášky 395/1992 Sb. Z ohrožených druhů náleží 1 druh k třídě obojživelníků (ropucha obecná), 1 druh k třídě plazů (užovka obojková) a 7 druhů k ptákům (čáp bílý, koroptev polní, lejsek šedý, moták pochop, rorýs obecný, slavík obecný a vlaštovka obecná). Ze silně ohrožených druhů patří 2 druhy k obojživelníkům (ropucha zelená, skokan štíhlý), 2 druhy k třídě plazů (ještěrka obecná a slepýš křehký) a 2 druhy ke třídě savců (křeček polní, netopýr vodní). Z kriticky ohrožených druhů se v zájmovém území vyskytuje dominantní populace skokana skřehotavého. Dále byl zaznamenán silně ohrožený brouk lesák rumělkový a ohrožený zlatohlávek tmavý, z blanokřídlého hmyzu pak ohrožený čmelák zemní a mravenec luční. Zhodnocení zájmového území na základě výsledků průzkumu Zájmové území je tvořeno dvěma slepými rameny řeky Cidliny. Nacházejí se na k. ú. Dobšice u Žehuně a k. ú. Žehuň. Slepé rameno na území m. č. Libněves (ppč. 475/5) se silně zazemňuje. Z pohledu nalezených druhů živočichů se jedná o degradované přírodní 36

prostředí s výskytem převážně eurytopních druhů, které nemají žádné zvláštní nároky na stav biotopu. Mezi významnější druhy obývající dané stanoviště patří ještěrka obecná. Upravené rameno Cidliny (ppč. 787/5) je nově zjištěným rozmnožištěm pro obojživelníky. Zvláště silná populace byla zaznamenána u kriticky ohroženého skokana skřehotavého. Mezi významné druhy vodního a semiakvatického prostředí dále patří skokan štíhlý a užovka obojková. Z bezobratlých se v okolí lokality vyskytují druhy přirozených, nebo přirozenému stavu blízkých habitatů. Jde především o pobřežní druhy stojatých i tekoucích vod a druhy lučních stanovišť. Lokalitu je na základě těchto zástupců adaptabilních druhů Poměr zjištěných druhů živočichů, ppč. 475/ 5, k.ú. Dobšice u Žehuně měkkýši pijavky pavouci vážky vodní plošt ice vodní brouci mandelinkovití brouci chrostíci obojživelníci plazi ptáci savci možno hodnotit jako stabilní. Z hlediska extenzívního monitoringu AOPK evropsky významných druhů je důležitý nález larev silně ohroženého brouka lesáka rumělkového. 37