Možnosti rozvoje území

Možnosti rozvoje území Obsah studie Základní mezioborová studie Karlovarský kraj Teplá, Mariánské Lázně 1 Úvod... 5 2 Slovníček pojmů... 9 2.1 Obecné termíny používané ve studii... 9 2.2 Odborné výrazy jednotlivých specializací...11 3 Popis pracovní metody studie... 15 4 Hlavní zjištění... 19 4.1 Sociálně-antropologická analýza lokality... 19 5 Teplá... 27 5.1 Shrnutí a doporučení... 31 5.2 Seznam potenciálů dle specializací... 32 6 Mariánské Lázně... 39 6.1 Shrnutí a doporučení... 44 6.2 Seznam potenciálů dle specializací... 45 7 Případová studie Příklady zemědělského hospodaření v západních Čechách... 53 8 Zpráva o průzkumu drobných architektonických a sochařských památek v okolí kláštera a města Teplá... 59 9 Členové výzkumného týmu a kontakty... 65 Základní mezioborová studie obsahuje: Závěrečnou zprávu zaměřenou na konkrétní detailní znalosti o komunitním prostředí kumulované v rámci sociálního a kulturního kapitálu v průběhu projektu. Finální studii shrnující zjištění o rozvojovém potenciálu jednotlivých oblastí, kde byl projekt pilotován. Dokument vznikl v rámci projektu Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit (reg. č. CZ 1. 04. /2. 1. 00/03.00018) 1

2 Úvod

1 Úvod Předkládaná zpráva je výsledkem práce odborníků v různých oborech antropologii a sociální geografii, geobotanice a architektuře. Každý z odborníků zkoumal dané území z perspektivy svého oboru a snažil se nalézt to, co zde nazýváme rozvojový potenciál území tedy příležitost pro další rozvoj obce, kritický moment či problém, kterému je potřeba se věnovat, nebo prostě jenom prázdné místo na mapě obce, které poskytuje prostor pro vytvoření něčeho nového. Výzkum byl realizován v rámci projektu Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit (reg. č. CZ.1.04/2. 1. 00/03.00018), který realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí a který je podpořen finančními prostředky z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu. Naším primárním záměrem tedy bylo soustředit se na takové potenciály, které mohou vést k tvorbě nových pracovních míst. Abychom mohli důkladně porozumět strukturálním příčinám nezaměstnanosti v jednotlivých regionech a pokusit se nalézt pro ně lék, musíme zaměřit pozornost zpět dovnitř lokality, obce, komunity, k formálním i neformálním skupinám občanů i k jednotlivcům. Jako efektivní se ukazuje posílení sebevědomí u nezaměstnaných občanů, stejně jako u otevřených podnikatelů (či podnikavců). Zkušenosti i závěry našich analýz napovídají, že tím, co po letech stagnace může vytvořit nové výzvy, je komunitní rozvoj vedený důsledně zdola, tedy od jednotlivců a drobných každodenních potřeb, které definují jejich životy. Vývoj z poslední doby ukazuje, že se nelze spoléhat pouze na vnější zdroje vytváření pracovních příležitostí. Pro nové pracovní příležitosti s předpokladem udržitelnosti je nutno obrátit pozornost také dovnitř společenství českých a moravských obcí a pokusit se využít potenciálů, které toto prostředí někdy nikoliv zcela viditelně má. Úvod 5

Cílem této studie i cílem projektu Pracovní návyky proto bylo zaměřit se detailně na studované oblasti a pokusit se odhalit právě tyto artikulované či neartikulované potřeby. Potenciál pro rozvoj oblasti hledáme v lokálních souvislostech v krajině a její morfologii, v architektonických či urbanistických možnostech, které poskytují obce, v údajích o demografické struktuře obyvatel, v historii místa a jeho identity a především v obyvatelích samotných. Takto nalezené nové výzvy jsou často spojené s lokálním komunitním rozvojem. V mnoha modelových případech v této situaci nejsou podnikaví a kreativní jednotlivci sami, nýbrž mají podporu místních institucí, především pak radnic či krajských poboček různých úřadů. Tam, kde se podařilo nastartovat udržitelné projekty, je často nejen jasné, ale i měřitelné, že rozvoj, který sociální družstva či ekologické farmy rozpohybovaly, daleko přesáhl původní projektové plány. Vedle ekologické farmy se tak například objevuje řemeslná dílna, družstvo provozující sociální podnik přibírá turistické a ubytovací služby. Vedle ekologické drůbeží farmy roste králičí farma, vedle zase rodinné brašnářství. V ojedinělých případech se objevují alternace sociálních služeb v blízkém okolí založené na lidské solidaritě povýšené dobrým nápadem na komplexní pracovní místo. Tam, kde se podaří propojit myšlenku s konkrétními kolektivy, kde je vůle ke spolupráci mezi občanským a politickým sektorem, tam už většinou chybí jen finanční zdroje. Ty jsou ovšem často poměrně snadno dosažitelné, pokud se někdo vyzná v dotačních titulech a grantové politice státních i evropských institucí. Co když ale nápady doutnají, diskuse se pomalu rozjíždí, ale žádné konkrétní aktivity či spolupráce zatím nenastaly? Zde je prostor pro projekt Pracovní návyky. Naším cílem je na základě námi provedených mezioborových analýz navrhovat konkrétní opatření vedoucí k rozvoji identifikovaného potenciálu území a přímo či nepřímo tak napomoci tvorbě nových pracovních míst. V následujícím textu nejdříve stručně vysvětlíme pracovní přístupy všech specialistů zapojených do projektu, vysvětlíme základní pojmy a následně představíme základní charakteristiku oblasti očima jednotlivých vědních disciplín. Přílohou textu je seznam všech potenciálů rozvoje území, které specialisté projektu Pracovní návyky na daném území nalezli. Seznam byl z důvodu ochrany soukromí částečně anonymizován. Stejně tak je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všechny potenciály přímo generují pracovní místo či ekonomický zisk. V některých případech tomu tak je, ale jinde se jedná skutečně pouze o popis potenciálně zajímavého fenoménu, který vyžaduje dlouhodobou a strukturovanou práci s krajinou či lidmi, aby se plně rozvinul. Vycházíme ale z toho, že rozvoj je potřeba uchopit komplexně a nelze nárazově podporovat jednotlivce či řešit problémy vytržené z kontextu, aniž bychom se věnovali práci s celým komunitním prostředím, společenskou strukturou a ekosystémem oblasti. Slovníček pojmů 6 Úvod

2 Slovníček pojmů 2.1 Obecné termíny používané ve studii: Potenciál Potenciálem zde myslíme především příležitost pro oživení, kultivaci anebo rozvoj oblasti. Potenciálem může být nevyužitý zdroj, třeba zanedbané místní kino, které může sloužit novému účelu nebo historická pastevní krajina, kde lze pastvu znovu obnovit. Podobně třeba sad ležící ladem může ukrývat bohatství v podobě starých krajových odrůd ovocných stromů. Jednotliví specialisté se snažili vyhledávat potenciály tak, aby jejich popisem zároveň definovali, jakou příležitost nabízí. Například zanedbanou krajinu na periferii města nazýváme potenciálem proto, že v případě, že se jí někdo začne věnovat, zprůchodní okraje města pro místní občany a vytvoří příležitost pro jejich zapojení do péče o veřejný prostor, popřípadě vytvoří pracovní pozici pro někoho místního, kdo tuto krajinu dobře zná a může se o ni starat. Péče o krajinu a její diverzitu je zároveň příležitostí vytvořit pracovní pozici, která umožní využít schopnosti a zkušenosti jinak opomíjené na trhu práce jako například důkladná znalost místního prostředí i obyvatel, vytvořená léty kontaktů. Tento potenciál proto může vygenerovat i zcela novou pracovní pozici, která dosud na pracovním trhu neexistuje, a nabídnout tak uplatnění i lidem, kteří jsou jinak na trhu práce spíše diskriminováni (věková skupina mezi 40 50 lety, která z nějakého důvodu není flexibilní v dojíždění za prací či například při učení se práci s počítačem). Příkladem potenciálu za specializaci sociální geografie tak může být třeba přítomnost střední odborné školy, která produkuje úzce specializované absolventy, a zaměstnavatel poblíž v regionu, který by pro tyto studenty mohl mít uplatnění, ale není se školou v žádném kontaktu obě instituce vzájemně nespolupracují. Sociální geograf/ka zná věkovou i vzdělanostní strukturu regionu a uvědomuje si, kde potenciálně hrozí odchod mladých lidí za prací a zároveň díky komplexní znalosti regionu ví, kde by případně mohli najít uplatnění a co pro to udělat. Geobotanický pohled na krajinu zahrnuje i problematiku biologické diverzity a také více prakticky například hospodaření s vodou. Obě témata jsou nepřímo a dokazatelně propojena: živá krajina tlumí extremity klimatu a naopak citlivé hospodaření s vodou podporuje vitální funkce krajiny. Obojí má citelný pozitivní efekt i na kvalitu života (nejen) lidské populace. Příkladem potenciálu proto může být například suchá krajina, které může vhodné hospodaření např. s dešťovou vodou navrátit diverzitu. Slovníček pojmů 9

Příkladem potenciálu za historické vědy je například významná historická událost v dějinách obce, která má prokazatelný vliv na její dnešní podobu, ale obec ji nijak nevyužívá při své propagaci, ani nezprostředkovává obyvatelům historii jejich města. Historik proto může navrhnout třeba setkání s občany, informační tabuli nebo naučnou stezku, které minulost oživí a přispějí k posílení identity místa, se kterým se obyvatelé mohou ztotožnit a být na něj pyšní. Příkladem potenciálu za obory architektura a urbanismus je například původně pěkné náměstí nebo náves, které ale vlivem nekoncepčního stavění či zanedbání ztrácí původní kouzlo a pro místní i návštěvníky přestává být zajímavé. Urbanista dokáže nalézt a vystihnout přirozené centrum obce a pojmenovat proč nefunguje, architekt umí navrhnout drobné zásahy (lavičky, úprava zeleně nebo parkování), které mohou pomoci místu opět vrátit život a jeho původní funkci. Příkladem potenciálu za sociální antropologii může být například skupina mladých novousedlíků, kteří by se rádi angažovali v rozvoji obce, nemají ale navázané vztahy se starousedlíky a obě skupiny navzájem neznají své motivace ani potřeby. Antropolog umí rozkrýt strukturu sociálních vztahů a navrhnout činnost či téma, které jsou oběma skupinám společné a které by je proto mohly sblížit, propojit a dopomoci k realizaci menších společných projektů, které povedou k rozvoji obce zdola. Rozvoj / rozvojový potenciál Výraz rozvoj používáme v této studii ve stejném smyslu, v jakém se běžně používá ve spojení místní udržitelný rozvoj. Rozvoj oblasti vnímáme komplexně jak z hlediska krajiny a přírody, tak z hlediska sídel a jejich obyvatel. Rozvojem nemyslíme jen rozvoj ekonomický. Potenciály, které vyhledáváme, nevedou přímo k zisku jde nám i o rozvoj kulturní, sociální a ekologický. Rozvoj vnímáme v souvislosti s potenciálem. Přímým efektem práce s námi navrhovanými potenciály má být celkový rozvoj oblasti. Mezioborový / mezioborová syntéza Tato studie spojuje výsledky průzkumu odborníků z celkem pěti různých oborů, konkrétně sociální geografie, geobotaniky, architektury a urbanismu, historie a archeologie a sociální antropologie. Naším cílem bylo zaměřit se na stejnou problematiku několika různými úhly pohledu. Tyto úhly pohledu v předkládané studii syntetizujeme do jednoho textu a snažíme se tak vytvořit komplexní obraz možností studované oblasti. Například fenomén jako je industriální krajina je důležitý jak pro botanika, který umí popsat vegetaci na místě a celkovou souvislost s okolní krajinou, tak pro architekta, který vidí návaznost oblasti na celkovou urbánní strukturu obce a umí si představit možnosti rekonstrukce a jejich nákladnost. Antropolog zase dokáže prostřednictvím práce s obyvateli obce zjistit, k čemu by se případně zrekonstruovaná oblast mohla používat tak, aby místním sloužila nejlépe. 2.2 Odborné výrazy jednotlivých specializací Industriální krajina (architektura a urbanismus, přírodní vědy) je jedním z druhů takzvané kulturní krajiny tedy krajiny, která vznikla součinností přírody a lidského působení. Industriální krajina je krajina, která vznikla působením průmyslu. Typickým příkladem industriální nebo také průmyslové krajiny v České republice je například mostecká uhelná pánev. Brownfield (architektura a urbanismus, přírodní vědy) je odborný termín, který čeština přejala z angličtiny a prozatím pro něj neexistuje vhodné české označení. Výraz brownfield, doslova hnědé pole, urbanisté používají k označení nevyužívané plochy v městské zástavbě může se jednat o plochu, která je nezastavěná, nebo jsou budovy na ní už opuštěné. Ruderální krajina / ruderál (přírodní vědy) bývá krajina, kde mohou dominovat právě brownfieldy, může jít však také o bezlesí nebo dřevinné porosty výrazně nasycené živinami (fosforem, dusíkem); druhový obsah ruderální krajiny může být chudší než u tradičně obhospodařované, ale nemusí. Typickým příkladem jsou například okraje polí, ruiny domů, řídké akátiny na zarůstajících teplomilných stepích. Typické ruderální druhy jsou pak ty, které často dominují v krajině bohaté na dusík porosty akátu, kopřiv, třtiny křovištní nebo místa dominovaná několika invazivními druhy ( plevel ). Neorurálové (sociální vědy antropologie) jako neorurálové bývají označováni obyvatelé venkova, kteří se na vesnici přestěhovali z většího města, také mohou být označováni jako novousedlíci nebo prostě jako náplava. Odborný výraz neorurálové označuje především životní styl, který pro tuto skupinu obyvatel bývá typický, vzhledem k tomu, že se často jedná o městskou střední třídu, která na venkov přišla hledat klidnější a přátelštější prostředí, případně prostor pro kreativní práci. Jak ukazují některé naše příklady, neorurálové mohou být někdy tahouny rozvoje v komunitě, protože jim nechybí nová energie, často se ale také mohou dostat do konfliktu se starousedlíky, protože nechápou jejich specifické potřeby, vztah k místu a lokální identitu. Vnitřní periferie (sociální geografie) vnitřní periferie jsou sociálně i ekonomicky slabší oblasti, které leží na okraji rozvojových center, tradičně na hranici dvou či více krajů. Vyznačují se špatnou dopravní dostupností, stagnací či úpadkem místního hospodářství, ztrátou obyvatelstva a jeho stárnutím, špatnou vybaveností technickou a občanskou infrastrukturou, stářím bytového fondu a přítomností specifických sociálních problémů spojených s exkluzí. Izolovanost spolu s nevýhodnou dopravní polohou jsou pro investory neatraktivní a navíc umocňují závislost těchto oblastí na odlehlém regionálním centru. Stále více se ukazuje, že možnosti rozvoje těchto oblastí závisejí na využití a aktivaci jejich vnitřních zdrojů, které vedou k větší soběstačnosti území. Mezi hlavní rozvojové faktory patří kvalita lidského a sociálního kapitálu. Jinými slovy, velmi zjednodušeně, možnosti rozvoje těchto oblastí bezprostředně závisejí na aktivitě místních lidí, jejich angažovanosti a kvalitě jejich vztahů. Extravilán / intravilán (architektura a urbanismus, historie, geobotanika) intravilánem je zastavěná plocha obce, kterou však tvoří veškeré její části (budovy, veřejná prostranství, komunikace, zahrady atd.). Zbytek katastrálního území obce vně intravilánu (včetně samot, polností lesů a dílčích staveb) označujeme jako extravilán. 10 Slovníček pojmů Slovníček pojmů 11

12 Slovníček pojmů Popis pracovní metody studie

3 Popis pracovní metody studie Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů sociální antropologie, sociální geografie, historie a archeologie, geobotaniky a architektury a urbanismu. Každý z odborníků ke studované oblasti přistupoval odlišným způsobem a získával poznatky specifickou metodou. Sociální antropologie se soustředí na kvalitativní výzkum obyvatel dané oblasti. Formou zúčastněného pozorování a rozhovorů zkoumá potřeby a motivace místních, identifikuje silné komunitní skupiny, potenciální konflikty a kulturní specifika zkoumané oblasti. Cílem je hloubková a detailní analýza sociální struktury obce s důrazem na možnosti komunitního rozvoje. Sociální geografie získává údaje o populaci studované oblasti prostřednictvím kvantitativní i kvalitativní metody. Předkládá údaje o demografické, ekonomické a vzdělanostní struktuře obyvatelstva, zaměřuje se na popis sociální struktury obce z makro -hlediska a také na celkové postavení obce uvnitř regionu a dalších lokálních struktur. Historie a archeologie se zaměřují na minulost zkoumané oblasti buď prostřednictvím práce s archivními prameny, nebo přes výzkum archeologickými metodami přímo na místě. Historické vědy tak předkládají údaje o tom, jak daná oblast fungovala a byla využívána v minulosti a jak to ovlivnilo její současnou podobu. Pomocí těchto údajů je možné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do historického kontextu a pokusit se zachovat kontinuitu v případě, že je to žádoucí. Geobotanika se věnuje ekologickým vztahům v krajině, vztahům mezi rostlinnými společenstvy a ostatními složkami životního prostředí, a je zde pojímána velmi široce zahrnuje krajinnou ekologii, krajinnou historii, etnobotanické aspekty kulturní krajiny a biologický pohled na problematiku agrární krajiny. Okrajově je zahrnuta i geologická a klimatická problematika, zmiňovány jsou i podstatné problémy ochrany přírody zkoumaných lokalit. Architektura a urbanismus se soustřeďují na popis sídel, ať už měst, obcí či jednotlivých stavení a na jejich vzájemné vztahy a struktury. Uvnitř obcí architekti a urbanisté identifikují funkční či nefunkční veřejné prostory a navrhují možnosti jejich revitalizace, vytipovávají vhodná místa či budovy cenné pro další rozvoj obce nebo upozorňují na architektonicky cenné konstrukce, které mají zůstat zachovány, a navrhují možná technická řešení či úpravy. Popis pracovní metody studie 15

16 Popis pracovní metody studie Hlavní zjištění

4 Hlavní zjištění Vzhledem k rozsahu vymezené lokality, kterou byla obec Teplá a 23 sídelních útvarů k městu přidružených 1, lze následující studii považovat pouze za rámcový náčrt. Vymezení lokality nebylo náhodné, ale vycházelo ze zadání realizátora projektu Fondu dalšího vzdělávání (FDV) s tím, že Teplá je místo s nejvyšší dlouhodobou nezaměstnaností na Mariánskolázeňsku. Prostorově leží město Teplá ve středu lokality. Tudíž výzkumná činnost směřovala ze středu lokality do nejbližších okolních vesnic a následně do obcí více vzdálených, ale stále pod Teplou spadajících. V průběhu projektu se ukázalo, že by bylo dobré zkoumanou oblast rozšířit i za hranice Tepelska. Výzkumné území se nachází na hranici Karlovarského a Plzeňského kraje, proto mohly být do projektu zahrnuty pouze obce na sever a západ od zvolené hranice mikroregionu. Ve zkoumané oblasti se tak také objevily obce Mnichov, Ovesné Kladruby a Otročín. Následující text je rozčleněn na sociálně-antropologickou analýzu celé oblasti, která vznikala na základě celoročního kontinuálního výzkumu a shrnutí jednorázových výzkumných sond ostatních specialistů, které probíhaly v první polovině roku 2014. Tyto sondy se specificky zaměřily na dvě obce v dané oblasti Teplou a Mariánské Lázně. 4.1 Sociálně-antropologická analýza oblasti Ráz Tepelska je určován jak poválečnými událostmi, tak geografickou polohou. Tepelsko leží na území bývalých Sudet a je charakteristické chladnými a drsnějšími klimatickými podmínkami s velkým ročním úhrnem srážek. V důsledku předválečných událostí (vítězství sudetoněmecké strany henleinovců), silně nacionalistických projevů a šikany českého obyvatelstva německým, se z Teplé čeští obyvatelé a Židé rychle stěhovali. Před válkou zbylo v Teplé jen několik desítek obyvatel české národnosti. Fakt, že bylo město Teplá a okolní vesnice téměř výhradně německé, vedlo po válce a odsunu německého obyvatelstva, k demografické krizi a následnému úpadku regionu. Dosídlování obyvatelstva trvalo kontinuálně několik let a nikdy se nepodařilo vesnice znovu zcela zaplnit. Ještě na začátku padesátých let docházelo k relativně velké fluktuaci obyvatel. Zpátky do oblasti se po roce 1945 vraceli Češi, kteří odešli za války, ale také se sem stěhovali čeští krajané žijící v zahraničí (Volyň, Zelow, Zakarpatská Ukrajina, Maďarsko, Slovensko), a v neposlední řadě i tzv. zlatokopové z vnitrozemí Čech, hledající možnost rychlého nabytí majetku. Ve většině případů šlo o lidi bez vědomí místní tradice a místních historických souvislostí. 1 Pokud v textu referujeme k městu Teplá, je tím míněno pouze město bez přilehlých obcí. Pokud je zmínka o Tepelsku, máme na mysli město Teplá a 23 přidružených obcí. Hlavní zjištění 19

Tento radikální a regresivní krok, jakým odsun německého obyvatelstva byl, hluboce zasáhl do vývoje regionu. Projevuje se to zejména nízkou hustotou obyvatel na Tepelsku. Nedostatečné dosídlení vedlo k chátrání a devastaci domů ve vesnicích či způsobilo jejich úplný zánik. Zničeny byly kulturní a historické církevní památky (kostely, kaple, boží muka, kříže), do nichž byly velmi často dislokovány vojenské jednotky, státní statky a jednotná zemědělská družstva (např. klášter Teplá). Jen málo z těchto památek je v současnosti opravených. Zmizely místní sítě cest a pěšin. Krajina přišla o stromořadí, meze a studánky. Výměna obyvatel však nevedla pouze k materiálnímu úpadku, ale také ke změnám v sociálně-kulturní oblasti. Došlo k přetrhání kontinuity místních kulturních tradic. Pro tuto oblast je charakteristický jakýsi pocit opuštěnosti a odcizení. Rodiny sem přistěhované byly/jsou vykořeněné. I přesto, že jde již o třetí generační výměnu. Vykořeněnost má vliv i na vyšší míru individualismu. Sociální vazby byly přerušeny a jakési kolektivní vědomí a sounáležitost jsou zde velmi nízké. Tato skutečnost ovlivňuje i vztah místních k jejich bezprostřednímu okolí a veřejnému prostoru. Kultivace návsí a okolí vesnic se, i přes snahu občanských sdružení, setkává u místních s nezájmem či ignorací. Svět vesnice je rozsekán na desítky autonomních světů, které vymezují ploty. Během rozhovorů byl zaznamenán také strach místních lidí z obyvatel s domovským právem. Já vám můžu dokázat, že rodiče ten barák zaplatili. Dostali malé splátky... ten barák... po revoluci jsme ho doplatili, je náš. Na snížení počtu a zejména na strukturu obyvatel měly/mají vliv i další faktory. Jedním z nich bylo zrušení tepelského správního okresu v roce 1949. Teplá byla okresním městem bezmála sto let. Velká část tepelské inteligence (soudci, právníci, úředníci, ) po zrušení okresu z místa odešla. Na počátku padesátých let byli z kláštera nuceni také odejít premonstráti, kteří do té doby byli hospodářskou a vzdělávací silou v tomto regionu. Z klášterního majetku vznikl státní statek a lesní závod. Klášter samotný dostala do užívání armáda. Současným faktorem ovlivňující migraci obyvatel z oblasti je nedostatek pracovních příležitostí. V lokalitě je citelný odliv mladých lidí za prací a za vzděláním. Po roce 1989 došlo k úpadku velkých zaměstnavatelů regionu, zejména v oblasti textilní a zemědělské produkce. Zaniklo několik podniků (např. JITO- NA), které zaměstnávaly velký počet místních lidí. Tradice čalounické a textilní činnosti, i když šlo o tradici uměle vytvořenou za dob komunismu, se tedy po odchodu velkých zaměstnavatelů v regionu neudržela. Zůstal zde velký počet nezaměstnaných navázaných na obor, např. vyučených šiček. V minulém století v rámci standardizovaného zemědělství převládala na území regionů intenzivní živočišná výroba s chovem ve stájích. V téměř každé vesnici se nacházel kravín nebo jiné chovné zařízení. Dnes jsou tyto budovy většinově nevyužívané, prázdné či zdevastované. Po roce 1990 došlo k restrukturalizaci zemědělství. Namísto chovu ve stájích byl zaveden chov na pastvě, který není náročný na pracovní síly a který je státem a EU dotovaný. Úrodná půda i pastviny byly zprivatizovány a rozprodány několika soukromníkům. Privatizace proběhla ve prospěch větších zemědělců, a tudíž na území zkoumaného mikroregionu funguje několik větších zemědělských firem. Ty, jak vyplývá i z rozhovorů s místními, pak vlastní nebo mají v pronájmu většinu zemědělské půdy, ale zároveň nejsou velkými zaměstnavateli...tady byly všude statky, statky se zprivatizovaly, povětšinou je zprivatizovali lidi, který tady dělali na nějakých takových těch vyšších postech, takže bývalí zootechnici, nebo bývalí ředitelé no v podstatě tady v Teplý působí 4 zemědělci, kteří se rádoby tváří, že jsou ekologický. Všichni hospodaří na tisícovkách hektarů. (A. B.) Privatizace byla podvod šitý na míru velkozemědělcům. Kdo neměl více jak 10 ha, nemohl požádat o koupení pozemků. Pan M. z S. vlastnil 3 ha a chtěl si rozjet hospodaření, nicméně mu je pozemkový fond neprodal, protože neměl požadovaných 10 ha. (F. M.) V blízkosti zpustlých statků tak zůstaly nesourodé sídelní celky, dopravně obtížně dostupné, bez jakéhokoliv potenciálu dalšího zaměstnání. Obce vlastní minimální počet ha zemědělské půdy. Není tedy možné počítat s tím, že by mohlo město půdu pronajímat potencionálnímu zájemci o práci v zemědělství. Koupíte statek, koupíte ruinu, koupíte ji třeba za půl milionu, ale nemáte k ní nic kdyby to aspoň vlastnilo to město město vlastní spoustu pozemků, všechny obce tady vlastní spoustu pozemků, ale jsou to pozemky typu úvozů, mezí, sem tam nějakou louku, která ale leží mezi pozemkama někoho někde, takže prostě logicky nezbývá nic jiného než ji pronajmout do toho bloku tomu velkozemědělci. (A. B.) S půdou je spojena i negativní nálada vůči jednomu z největších zaměstnavatelů v této oblasti, firmě Mattoni, která stáčí Magnesii v Mnichově. Pro své účely odkoupila tisíce ha zemědělské půdy, které jsou pro další využití nepoužitelné. Tato firma, podle informantů, odkoupila pozemky s příslibem desítek pracovních míst pro místní, z čehož nakonec sešlo kvůli finanční krizi, nízkému odbytu a následné automatizaci výroby. Další charakteristikou Tepelska je špatná dopravní obslužnost. Město leží mimo všechny hlavní dopravní tahy, veřejná doprava mimo město je zajištěna především vlakem na trati Karlovy Vary Mariánské Lázně. Ze spádových obcí jezdí do Teplé autobus jen dvakrát denně. V zimě se také stává, že jsou cesty úplně neprůjezdné a obyvatelé jsou tak odříznuti od okolního světa. To samozřejmě přispívá k nízké mobilitě obyvatel a vyšší izolovanosti. Špatná dopravní infrastruktura je také vnímána jako překážka příchodu nových investorů. Další komplikací je návaznost dopravních spojení do vzdálenějších měst. Pokud chtějí lidé dojíždět za prací do měst s vyšším počtem pracovních příležitostí, jako je Tachov a Bor (kde funguje jednoduchá rovnice blízko dálnice = více investorů = více práce), nemohou se tam bez vlastního dopravního prostředku dostat. Stejně tak do Plzně, autobusová spojení na sebe nenavazují. Doprava a s ní spojené dojíždění je kamenem úrazu v Teplé. Nezaměstnaní nejsou ochotni dojíždět za prací dál než 15km, jelikož se jim to časově a finančně nevyplatí, uvedla jedna z respondentek. V tomto regionu je ve velké míře vyplácena zaměstnancům minimální mzda. To se stává demotivačním faktorem při zapojení se do procesu práce. Jde o systémový problém, kdy v mnoha případech výše sociálních dávek převyšuje mzdu zaměstnance, popř. náklady na dopravu v součtu se mzdou dosahují úrovně dávek. S přihlédnutím k vysoké nezaměstnanosti, relativně vysoké závislosti na sociálních dávkách, a nízkým mzdám je oběh kapitálu a kupní síla na Tepelsku minimální. To se promítá i do téměř nulového vzniku jakýchkoli nových služeb. I přes pozitivní demografické ukazatele (nadprůměrná porodnost), zůstává vzdělanostní struktura obyvatel slabá. Kromě výše zmíněných důvodů (odliv inteligence, málo příležitostí pro kvalifikovanou pracovní sílu) je zde málo příležitostí středoškolského nebo praktického vzdělání. Nejbližší učiliště je v Toužimi s obory: aranžérství květin, číšník/kuchař, automechanik, zahradnice a strojní mechanik. Možnosti získat vzdělávání ve vzdálenějších oblastech naráží na problémy spojené s dojížděním (z velké části kvůli financím). Důsledkem vysokého počtu lidí s nízkým vzděláním je nedostatek kvalifikované pracovní síly v oblasti. Sociální vyloučení v oblasti Na území Tepelska jsou oficiálně uznané sociálně vyloučené oblasti. Situace je specifická tím, že většina sociálně vyloučených lokalit se nachází ve spádových obcích Teplé (Poutnov, Nová Farma, Pěkovice, Služetín, atd.), tzn. leží mimo centrum mikroregionu. Míra prostorového vyloučení je tak v některých lokalitách více než zjevná. Častým jevem v sociálně vyloučených oblastech je migrace jednotlivců i celých rodin mezi lokalitami. Migrace probíhá především na základě příbuzenských vztahů nebo na základě zadluženosti rodin a jednotlivců v rámci nájemního vztahu s majiteli domů. Za poslední dva roky se rodiny ze spádových obcí začaly sestěhovávat do města Teplá. Důvodem byl přístup k sociálnímu bydlení. Z výpovědí různých respondentů vyplývá, že majitelé zakoupených domů, zřídili sociální bydlení pouze za účelem vlastního obohacení. Ceny nájmů v těchto sociálních bytech jsou přemrštěné v porovnání s jejich úrovní. 20 Hlavní zjištění Hlavní zjištění 21

S přívalem sociálně vyloučených do centra Teplé, mezi obyvateli výrazným způsobem narostly rasistické tendence. Romové žijící ve spádových vesnicích, tedy prostorově odděleni od města, nikomu dle výpovědí místních nepřekážejí. Příkladem je Nová Farma, kde spolu místní i přistěhovalí stále žijí. Víte, my s cikánama žijeme pořád. Takže nám cikáni nevaděj. Jako pokud se chovaj slušně, pokud ne... tamto je tvoje, todle je moje, kašlu na tebe. Ale dá se říct, že s nimi vycházíme, konstatovala jedna z místních. Problém nastal právě s jejich sestěhováním do centra. Problém soužití Romů a tepeláků roste a je potřeba této tematice věnovat zvýšenou pozornost. Ale vím, že je ta situace neudržitelná a že to jednoho krásnýho dne bouchne. Stane se nějakej velkej malér mezi námi. Tady k tomu ty náznaky směřujou, jo...takže tady prostě ten rasismus bují. Oni mají i na FB Tepelsko bez cenzury, jsou tam dvakrát, na město Teplá se podívejte, uvidíte ty reakce zpátky. Jestli teda máte chuť i náladu. Tady to opravdu spěje k velkýmu průšvihu. (S. P.) Je zde citelná ambivalence vůči potřebnosti sociálních služeb na Tepelsku. Na jednu stranu se objevuje v souvislosti se sociálně vyloučenými pocit jakéhosi rozhořčení a nespravedlnosti. Za touto cílovou skupinou míří podle místních veškeré sociální služby jediné v regionu působící neziskové organizace a dle slov jednoho z respondentů je neustále vodí za ručičku. Místním se nelíbí, že v Teplé není nikdo, kdo by se věnoval ne-sociálně vyloučeným obyvatelům. A na druhou stranu to bylo právě vědomé odmítnutí místních, které zastavilo vznik Centra služeb sociální prevence, ve kterém by se nacházela řada sociálních služeb určených pro podporu všech osob nacházejících se v tíživé životní situaci. Na Tepelsku byly ve vysoké míře identifikovány sociální patologie jako je gambling, závislost na alkoholu a drogách (o vysokém počtu uživatelů svědčí fakt, že Kotec o. p. s, která byla v Teplé 8x měnit jehly, za tu dobu vyměnila 2900 jehel). Výše zmíněné problémy jsou bez jakékoli provázanosti na sociální služby. Tady lidi totiž vůbec nepochopili, kdo je sociálně potřebnej, tak jsme se jim to snažili vysvětlit. Sociálně potřebnej je ten, kdo je dlouhodobě nezaměstnanej, nezaměstnatelnej, v dluhových pastech, děti, který maj problém s alkoholem, s drogama, prostě všichni, devadesát procent lidí v Teplý je sociálně potřebnejch nebo vyloučenejch. (S. L.) V mikroregionu Tepelska aktivně působí pouze jediná nezisková organizace Český západ, která se výhradně soustředí na práci se sociálně vyloučenými obyvateli v oblasti Tepelska. V minulosti v Teplé působil Kotec o. p. s., který jednou týdně dojížděl dělat terénní práci. Jejich cílovou skupinou byla mládež a drogově závislí. Tato aktivita byla snížena na příjezd jednou za měsíc (alespoň měnit jehly), protože předchozí vedení města odmítlo Kotec o. p. s. finančně podpořit a službu si od nich koupit. V rámci interní analýzy Českého západu byla identifikována řada potenciálních cílových skupin (kolem 12), které by sociální služby potřebovaly. Sociální služby jsou silně poddimenzované. Nicméně nálada města Teplé nenasvědčuje tomu, že by zde mohla jakákoliv služba vzniknout. Lidé jsou alergičtí na slovo sociální. To ještě několik let nebudeme moci používat, komentovala jedna z respondentek. V Teplé chybí zájmové kroužky a volnočasové aktivity pro starší děti a mládež. Rodiče mají strach ze zvlčení svých dětí. Mládež se schází v parku a po autobusových zastávkách. Bezprizornost a vysoká koncentrace drog tak opravdu, dle terénních pracovníků, pro mládež tvoří velké riziko. Obecné zhodnocení potenciálu lokality dle výpovědí aktérů Obecně vnímanou bariérou pro vznik nových pracovních míst a příchod investorů je špatná dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost. Lidé, především ze spádových oblastí, se dostávají do fyzické izolace (zejména v zimě). Zároveň je velký investor či zaměstnavatel vnímán jako nejlepší řešení/potenciál nezaměstnanosti v této oblasti. Díky malému sociálnímu i finančnímu kapitálu či předchozí zkušenosti se lidé nepouští do vlastního podnikání. Bylo tak obtížné aktivizovat obyvatele, vytvářet místa zdola či na komunitní bázi. Této myšlence byli více nakloněni již aktivní jedinci, kteří se pohybují v neziskovém sektoru nebo podnikají v menším. Nicméně jde o jedince, kteří jsou zapojeni již do spousty dalších aktivit a na vytváření nových nemají kapacitu. Velký potenciál tohoto regionu leží v cestovním ruchu. Slavkovský les skýtá velké přírodní i kulturní bohatství. Existuje hustá síť cyklostezek a turistických tras. Bohužel jsou zde problémy s propagací, kdy MAS Náš region, která se tu snaží turistický ruch podporovat, naráží na problémy v lázeňských městech Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Prostě Mariánské Lázně jsou lázeňské město a stejně jako Karlovy Vary nemají potřebu pouštět své turisty za hranice města a za hranice svých hotelů, protože když by jim ty návštěvníci toho hotelu odjeli na jeden den do regionu, tak by si ten oběd dali někde jinde, to kafe by si dali někde jinde a třeba by náhodou i někde přespali, kdyby se zapomněli, a oni by přišli o ty peníze. Takže to je největší problém, který řešíme už 15 let. (C. P.) Na cestovní ruch by bylo možné navázat vznikem nových služeb (ubytování, restaurace, apod.). Nicméně bariérou zůstává to, že místní zatím ve využití cestovního ruchu nevidí velký potenciál a také obecně chybí již zmiňovaný lidský a finanční kapitál....ani ty lidi, ty místní prostě...zase je to taková ta dlouhodobá nedůvěra, že my jim deset let vysvětlujeme, že jsme tady vyznačili těch 40km cyklostezek a že potřebujeme, aby ty cyklisti si na těch cyklostezkách mohli zastavit, aby si dali pivo nebo aby si dali párek v rohlíku... proč bysme to dělali, když tady nikdo nejezdí, když vy tady nebudete mít ten bufet, tak sem nikdo nepojede, musí to prostě jít v ruku v ruce. My když dneska posíláme lidi na naučnou stezku, tak už jim dopředu píšeme, kde kam mají dojet, kde je možný se občerstvit a že si mají dát o jedno pivo navíc, protože další zastávka je po 30 km. Takže to už tady všechno bylo, no... (X. Y.) Tepelsko. Foto: Petr Meduna Velkým atraktorem oblasti by mohla být národní kulturní památka klášter v Teplé. Momentálně se klášter opravuje z evropských dotací. Předpokladem a podmínkou úspěšnosti projektu je navýšení počtu turistů o dvojnásobek (55 000/ročně). Tohoto přílivu turistů by mohly využít okolní obce, vytvořit síť turistických služeb a zadržet tak v oblasti peníze plynoucí z turistického ruchu. Velké možnosti by jistě skýtalo propojení aktivity obcí s klášterem. Velký deficit je vnímán v komunikaci s představiteli řádu premonstrátů, zejména s opatem Lobkowitzem. Další potenciál pro vznik pracovních míst vidíme v návratu k živočišné výrobě, ekozemědělství nebo biofarmách. I přes narůstající mechanizaci a dotační mechanismy by bylo možné využít opuštěných statků a farem. Problém tu ovšem je s půdou a pozemky (viz. výše a také v případové studii týkající se možností zaměstnávání v zemědělství v příloze). Na základě dosavadního zjištění lze shrnout, že potenciál pro tvorbu pracovních míst leží v oblasti sociálních služeb, návratu k živočišné výrobě, a v oblasti cestovního ruchu. 22 Hlavní zjištění Hlavní zjištění 23

5. Teplá 24 Hlavní zjištění

5 Teplá Občanská vybavenost Předškolní výchova v Teplé a okolí je zajištěna pouze jednou mateřskou školou. Teplá má velký podíl nejmladší populace a nadprůměrnou porodnost, kterou si dlouhodobě drží. Pouze jedno předškolní centrum pro děti je nedostačující. Nutnost začlenění u sociálně vyloučených obyvatel by měla být podporována již od nejmladších dětí. Do budoucna by se měla rozšířit jak stávající péče o děti, tak zároveň podpora vzniku nových center pro nejmenší děti typu jesle, dětské skupiny, příp. individuální hlídání. Jediná ZŠ v okolí je sdružovacím bodem pro děti i rodiče z Teplé i okolních vesnic. Ve škole jsou zavedené speciální třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které nahradily zrušenou praktickou školu. Otázkou je, zda současné kapacity dostačují a nebyl by zde prostor pro jejich případné navýšení nebo posílení asistentů ve speciálních třídách. Dále je součástí školy družina, odpolední kroužky (zájmové rybářský, dramatický, sportovní taneční, florbal, nápravové logopedie, dyslexie). V Teplé chybí centrum volného času pro děti, které by kroužky sdružovalo a případně rozšířilo. V tomto směru by se měla více angažovat škola a za podpory města rozšířit aktivity pro děti a mládež včetně např. společenských akcí. Zvýšilo by to kvalitu života v obci, napomohlo integraci sociálně znevýhodněných dětí a prohloubilo vztah obyvatel k regionu. ZUŠ pro 90 dětí je jedna z mála nositelů kultury v obci. Jedna z nejmenších ZUŠ v ČR, nicméně má v oblasti nezastupitelnou roli kapacita 90 žáků bývá tradičně naplněna. Vyučují se pouze hudební obory, škola má vlastní dechový orchestr. Jde o jednu z možností jak vzdělat a zároveň zabavit děti po škole. Pokud je škola naplněna bylo by možné rozšířit výuku hudební a případně přidat výtvarnou a taneční. Město by mělo podporovat školu ve vystoupeních v Teplé i mimo ni. Zvýší to reputaci školy a zároveň posílí kulturní vyžití ve městě. Pečovatelská služba a dům s pečovatelskou službou v Teplé poskytuje jak terénní, tak ambulantní službu v pečovatelském domě, který je jedním z nejžádanějších v kraji. Služba je určena osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Pečovatelská služba je v této periferní lokalitě velmi potřebná vidíme jako velmi nutné udržet stávající stav, případně další posílení pečovatelských služeb dle potřeb místních. Spádová oblast je již nyní velmi rozsáhlá (Teplá je rozlohou 9. největší obec v ČR), proto by se mělo uvažovat o posílení především terénní pečovatelské služby, případně rozšíření předmětu její působnosti. Dopravní poloha i obslužnost jsou v Teplé velmi špatné. Město leží mimo všechny hlavní dopravní tahy, veřejná doprava mimo město je zajištěna především vlakem na trati Karlovy Vary Mariánské Lázně. Nutné je posílení dopravní obslužnosti nejen Teplé, ale i jejich spádových obcí. Jednou z možností může být zavedení obecního řidiče, který by špatnou dostupnost v okolí Teplé mohl tlumit. Strukturální charakteristiky obyvatelstva Obyvatelstvo Teplé se svou věkovou strukturou i jejím vývojem vymyká celorepublikovému i krajskému trendu (viz graf). Obyvatelstva sice dlouhodobě ubývá vlivem emigrace, ale zároveň má nadprůměrnou míru porodnosti a podíl mezi nejmladší a nejstarší populací je z dlouhodobého hlediska pozitivní 17 % obyvatelstva je mladší 14 let. Lze předpokládat, že podíl poproduktivní populace bude stoupat, ale slabší procento ekonomicky aktivní populace by se mělo dorovnávat mladšími ročníky, ve kterých je třeba posilovat sociální odpovědnost, pracovní návyky a vztah k regionu. Stejně tak se musí posílit sociální a pečovatelské služby jak pro mladé rodiny, tak pro seniory. Případně rozšířit jejich služby o pracovní poradenství. Teplá 27

80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Věková struktura (%) 69,9 70,5 69,3 14,3 15,8 16,8 14,3 15,1 13,9 Česká republika Karlovarský kraj Teplá 0-14 let 15-64 let 65 a více let V ekonomické struktuře a zaměstnanosti má silné postavení zemědělství především lesnictví, průmysl a služby jsou zastoupeny méně. Ze služeb vystupuje hlavně pohostinství a ubytování. Zemědělství je společně s lesnictvím dlouhodobě silným zaměstnavatelem v oblasti. Z pěstování a chovu převažuje prvovýroba. Pokud chce být zemědělství v oblasti z dlouhodobého pohledu konkurenceschopné, musejí se podniky zaměřit na diverzifikaci činností např. v oblasti druhotného zpracování surovin, produkce vlastních výrobků, pronájem prostor, chov netradičních druhů zvířat, poskytování služeb. I vzhledem k venkovskému charakteru a skladbě vzdělanosti je podpora zemědělství a jeho diverzifikace vhodným nástrojem ekonomického rozvoje oblasti. Vzhledem ke klášteru, který je památkou národního významu je turismus znatelným odvětvím, které by se mohlo dále rozvíjet. Nutností je ale propagace regionu a především rozvoj dalších turistických atraktivit, které návštěvníky v regionu pozdrží. Ideální skupinou, na kterou je třeba se zaměřit jsou lázeňští hosté z blízkých Mariánských Lázní a Karlových Varů, v tomto ohledu je nutné nastavení pravidelné spolupráce infocenter a společné propagace. Zdroj: ČSÚ SLBD 2011 70 Zaměstnanost dle ekonomických sektorů (%) Vzdělanost obyvatelstva je v Teplé velmi podprůměrná, převažuje základní vzdělání a vyučení. Vzdělanostní struktura ve srovnání s ČR a krajem je velmi slabá (viz graf). Nejen že je zde velmi malé procento vysokoškoláků, ale i středoškoláků s maturitou. Naproti tomu téměř třetina populace nad 15 let má pouze základní vzdělání, největší podíl je vyučených obyvatel téměř 40 %. Při tvorbě pracovních míst je nutno brát na vědomí a zaměřit se spíše na manuální, řemeslné práce s ohledem na typ konkrétního vyučení. Oblasti by velmi prospělo zavedení střední školy nebo učiliště, případně alespoň detašovaného pracoviště některé ze zavedených škol. Vzhledem k charakteru oblasti by bylo ideální zemědělské, lesnické nebo sociální zaměření. zaměstnanost v sektoru (%) 60 50 40 30 20 17,1 37,7 38,1 30,0 59,2 59,3 52,9 Česká republika Karlovarský kraj Teplá 10 3,2 2,6 Vzdělanostní struktura (%) 0 zemědělství průmysl služby 45 40 35 32,8 37,2 34,8 40,5 Zdroj: ČSÚ SLBD 2011 30 25 24,3 28,6 26,2 Česká republika Celky územní spolupráce a místní aktéři 20 15 10 5 0 1,8 0,5 0,9 bez vzdělání 18,6 základní vč. neukončeného Zdroj: ČSÚ SLBD 2011 střední vč. vyučení (bez maturity) 18,2 úplné střední s maturitou 2,9 2,8 1,2 1,4 1,1 0,9 nástavbové studium vyšší odborné vzdělání 13,2 7,6 4,7 vysokoškolské Karlovarský kraj Teplá V Teplé figuruje regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis. Euroregion přeshraniční spolupráce mezi Bavorskem, Saskem, obcemi Karlovarského kraje a bývalého okresu Tachov. Jedná se především o spolupráci v oblastech cestovního ruchu, školství (výměnné pobyty, tábory), případně projektová řešení společných problémů (komunikace, stezky,...). Vzhledem k silné historické vazbě místa na německé obyvatele, kteří si již nyní nacházejí cestu zpět do Teplé, by bylo vhodné vzájemné vztahy dále utužovat. Byl by to přínos jak pro školu výměnné pobyty, tak pro propagaci regionu pro potenciální německé turisty. Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis. Zdroj: http://www.euregio-egrensis.cz/ 28 Teplá Teplá 29

Dalším významným aktérem je Místní akční skupina Kraj živých vod sdružující 17 obcí Karlovarského a Plzeňského kraje, z nichž centrem a největší obcí je Teplá. Účelem MAS je propagace přístupu bottom-up (podněty pro rozvoj vychází přímo z území, nejsou řízeny shora). Na základě spolupráce partnerů 3 stran veřejného, soukromého sektoru a neziskových organizací dochází ke koncepční strategii rozvoje, která vychází z potřeb identifikovaných místními lidmi. Realizace této strategie probíhá za pomoci dotačních fondů, určených pouze k tomuto účelu (Program rozvoje venkova, LEADER). Nejvýznamnějším počinem MAS je projekt Kraj živých vod, který je zaměřen na propagaci turistických možností a zároveň čerpá z místních specifik minerálních vod a pramenů, které se snaží revitalizovat a zpřístupnit veřejnosti. Jde o dobrou cestu, jak na region upozornit a čerpat z jeho vlastních zdrojů a potenciálu. Vzhledem k tomu, že je Teplá největší obcí v MAS jak populačně, tak rozlohou, mohla by si prostřednictvím čerpání z Leaderu pomoci při správě oblastí, které pod obec patří. Geobotanický charakter města a okolí Teplá leží na periferii Slavkovského lesa, relativně vysoko, ve vlhké a studené Tepelské vrchovině. Jedná se o postsudetské městečko s holým otevřeným okolím, značně formovaným vysokým srážkovým příkonem, protože Slavkovský les patří mezi nejdeštivější území v Čechách. Typickým rysem lokality jsou zaniklé krajiny, vystopovatelné v tepelském okolí i ve vlastním městě, které jsou pozůstatky čtyř časoprostorových okruhů. Stojí za to se probrat jednotlivými okruhy, jelikož jde o krajinu fragmentární a často nepropojenou (což je typickým příznakem postsudetského syndromu v Čechách). Za prvé jde o zaniklou německou krajinu. Zaniklou německou krajinou máme na mysli zaniklé úvozy, stromořadí, protržené rybníky nebo monumentální jeřábový sad v centru Teplé, tak i časté monumentální dřeviny ve dvorkové zástavbě Teplé. Převážně jde o kleny a buky, kdy buky v pohraničí často vymezují bývalé německé osídlení, v tradičně českých územích nebyly vysazovány jako solitérní dřeviny zdaleka tak často. Za druhé se jedná o vodní okruh soustavy rybníků a nivy říčky Teplé. Vodním okruhem jsou rybníky jak fungující, tak zaniklé nebo nově postavené; v tom se Tepelsko dost podobá sousední Toužimi. Niva Teplé pak obsahuje místy i docela pestré, cenné úseky lužní krajiny. Za třetí jde o zbytky podhorské pastevní krajiny. Velmi vzácně se v okolí Teplé vyskytují zbytky kyselých pestrých pastvin, pozůstatky extenzivní, ploškovité pastvy domácí zvěře. Za čtvrté jde o většinou ladem ponechané nefunkční struktury a krajiny vzniklé za komunismu. Hlavně jde o obří, opuštěnou továrnu na výrobu nábytku na jižním okraji města, ve které vznikla pestrá a v okolí Teplé ojedinělá mosaika zajímavých a atraktivních biotopů. Pohled na město z hlediska architektury a urbanismu Jedná se o bývalé hraniční město s celnicí, vzniklé v symbióze se slavným premonstrátským klášterem. Obec má v poměru k počtu obyvatel velkou rozlohu. Centrum města je relativně památkově cenné, probíhá jeho postupná oprava. Jako priorita se jeví rekonstrukce jedinečného trojúhelníkovitého náměstí a oprava fasády kostela sv. Jiljí, který je jeho dominantou. Blízký klášter je coby prvotřídní památka v současnosti rovněž rozsáhle a nákladně rekonstruován pomocí evropských investic. Lze předpokládat, že se stane ještě významnějším atraktorem v regionu, než doposud. S městem je areál kláštera propojen cyklostezkou, navazuje na něj rozsáhlá rekreační zóna. Město a okolí má poměrně výrazné a malebné členění s rozličnými průhledovými osami, což zajišťuje atraktivitu místa. Pozitivní je aktivita radnice města, která postupně rekonstruuje povrchy ve městě, připravuje investiční projekty a v neposlední řadě zaměstnává celou řadu lidí, kteří by jinak byli nezaměstnaní. Klášter Teplá. Zdroj: www.rajce.idnes.cz 5.1 Shrnutí a doporučení Teplá leží v tzv. vnitřní periferii, je špatně dopravně dostupná, má málo přes 3000 obyvatel a zároveň jde rozlohou o 9. největší obec v ČR. Nejenže taková rozloha je zátěží pro obecní rozpočet, ale ještě umocňuje perifernost oblasti. Problémem je dlouhodobá nezaměstnanost a sociálně vyloučené lokality. Jako jedna z mála obcí má vyšší porodnost a tím i relativně dobrou věkovou strukturu. Z pohledu obslužnosti obec nabízí pouze základní a mateřské školy a ZUŠ, která je jedním z mála nositelů kultury v obci. Sociální služby jsou na celkem dobré úrovni, ale nepokrývají všechny potřebné skupiny, město a neziskové společnosti by se měly především zaměřit na práci s dětmi a mladistvými v rámci prevence kriminality a sociálních problémů. Město samotné leží v atraktivní krajině lázeňského trojúhelníku a mělo by se snažit nalákat do okolí turisty, kteří se většinou zdržují jen v Karlových Varech, Mariánských či Františkových Lázních. K tomu, aby Teplá více těžila z atraktivní polohy, by mělo přispět především infocentrum, které by mělo více spolupracovat s infocentry v jádrových lázeňských oblastech. Město má velký tahák klášter, jehož význam má regionální přesah a měl by být pro turisty lákadlem. Vzhledem k sociálnímu zázemí by mělo město především podporovat místní kulturní a sportovní spolky a snažit se o nalákání případných průmyslových nebo zemědělských firem. Z ekonomického pohledu se jeví jako perspektivní orientace na rekreaci, ubytování a zkrášlení centra obce. Kraj živých vod: Zdroj http://krajzivychvod.cz/ index.php/mapa Stěžejním problémem je konflikt mezi radnicí a specifickou částí městské komunity, která se projevuje negací některých rozvojových plánů města (např. referendum proti komunitnímu centru). Jako v celých západních Čechách (ve srovnání např. s Vysočinou či jižní Moravou) lze konstatovat určitý kulturní deficit daný ne zcela zakořeněnou populací, která se zde usídlila po odsunu Němců. 30 Teplá Teplá 31

5.2 Seznam potenciálů dle specializací Přírodní vědy 4. Zbytky kyselé mesofilní pastviny Sociální geografie 1. Mateřské centrum a cvičení pro rodiče s dětmi Mateřské centrum v prostorách evangelické fary slouží pro matky s dětmi 1 krát týdně. Otevřenost centra umožňuje integraci do společnosti, učí toleranci a předchází xenofobii. Zároveň je jednou týdně organizováno cvičení pro rodiče s dětmi. Ideálně by centrum mohlo služby rozšířit o hlídání dětí či zájmové kroužky. Město by v případě nedostatku kapacit ve školce mohlo o zavedení občasného hlídání jednat právě s farou. 2. Národní kulturní památka klášter Teplá s významným regionálním přesahem Národní kulturní památka, která je jedním z hlavních turistických cílů Karlovarského kraje patří premonstrátům, kteří ho spravují a organizují zde kulturní akce. Jejich rozsah i četnost by měl být i vzhledem k významu kláštera mnohem větší. Klášter Teplá. Zdroj www.hotelklastertepla.cz 3. Golf klub Teplá Devítijamkové hřiště, zajímavý sdružovací prostor specifické skupiny obyvatel. Hřiště v příjemném prostředí je jedním z cenově přijatelných hřišť v ČR. Hřiště má širokou členskou základnu, která může přispět informacemi o potenciálních pracovních místech. Zároveň je potřeba mezi členy zatraktivnit Tepelsko, aby se zde projevila jejich přítomnost i jinak než jen jako hráčů golfu. Zbytky kyselé mesofilní pastviny, úseky s válečkou prápořitou i brusinkou, místy pcháč různolistý. Důležitý relikt pastevní krajiny. Velmi přínosné by bylo obnovení pastvy v této oblasti a nezničení tohoto unikátu v okolí Teplé! Foto: Albert Šturma 6. Brownfield v centru Teplé Brownfield v centru Teplé, s podmáčeným úsekem, osikovými nálety, smrky a opuštěnou betonovou konstrukcí, který je velmi strukturně bohatý a lze rozeznat i zbytky starého parku výjimečně málo znečištěného odpadem. Nedeterminované místo přetvořitelné skoro v cokoliv, šel by tu třeba založit rybníček nebo cokoliv jiného s vodním prvkem. Klášter je hlavní dominantou regionu, měl by být zároveň nositelem kultury. Stejně tak na jeho obnově by se mohli podílet místní (nezaměstnaní) již nyní se organizují různé brigády, na které dojíždějí dobrovolníci i mimo region. U těchto lidí by se měl začít budovat vztah k Tepelsku, aby měli chuť se sem vracet jako turisté nebo chataři/chalupáři, případně je využít i pro další obnovu místních památek. Většímu významu kláštera a jeho dopadům na sociální život i ekonomiku by pomohl člověk, který by zajišťoval komunikaci mezi dotčenými subjekty klášter, město, turisté, místní obyvatelé, spolky, podnikatelé v cestovním ruchu, přilehlé golfové hřiště, atp. Foto: Albert Šturma 5. Rozsáhlý částečně pasený sad Na severozápadě jsou neduživé jabloně, ve zbytku srhová ruderální louka a řádkové výsadby jeřábu ptačího. Využíváno extenzivně k procházkám, na okraje navazují zajímavé kamenné zídky. Opět jde o unikátní kus krajiny. Přínosná by byla obnova sadu, nabízí se též vznik fantastického parku udržovaného například pastvou ovcí či vznik obecní loučky, vhodný třeba k umístění laviček atd. Foto: Albert Šturma 32 Teplá Teplá 33