13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY LIBEREC Základní psychosomatická péče, teorie a praxe

Psychosomatická sekce PS ČLS, Sdružení pro psychosomatiku, o. s., ČPS ČLS, LIRTAPS, o.p.s. 13. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY LIBEREC Základní psychosomatická péče, teorie a praxe

2

ZÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÁ PÉČE TEORIE A PRAXE PSYCHOSOMATISCHE GRUNDVERSORGUN THEORIE UND PRAXIS LIBEREC 8. 10. DUBNA Krajská vědecká knihovna v Liberci, příspěvková organizace, Rumjancevova 1 460 53 POŘÁDAJÍ: Psychosomatická sekce Psychiatrické společnosti ČLS J.E.P. Sdružení pro psychosomatiku, o.s. Česká psychoterapeutická společnost ČLS J.E.P. Ve spolupráci s Institutem rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci, o.p.s. (LIRTAPS) ORGANIZAČNÍ VÝBOR MUDr. Vladislav Chvála Mgr. Jan Knop MUDr. Ondřej Masner PhDr. Ludmila Trapková PROGRAMOVÝ VÝBOR Prezident konference: Doc. MUDr. Jiří Šimek. CSc. Sekretář konference: MUDr. Vladislav Chvála Doc. PhDr. K. Balcar, CSc. Doc. MUD. J. Beran, CSc. Doc. MUDr. J. Boleloucký, CSc. MUDr. R. Honzák, CSc. MUDr. et PhDr. J. Poněšický, PhD. Doc. PhDr. J. Růžička, PhD. MUDr. M. Konečný prof. PhDr. S. Kratochvíl, CSc. MUDr. J. Šavlík, CSc. 3

TÉMATA 13. KONFERENCE: 1. Základní psychosomatická péče, teorie a praxe. Prostor pro diskusi o praxi somatických lékařů obohacenou o psycho-sociální aspekty stonání, o identitě psychosomaticky orientovaného lékaře, odlišení od psychoterapie i od běžného informačního poradenství. Techniky základní psychosomatické péče, kazuistiky, příklady praktického využití psychosomatického přístupu. Pozvaní jsou také kolegové z Německa, kde segment základní psychosomatické péče existuje již dvacet let. Jejich přednášky s překladem. (dr. Rothe, dr. Niedzilski, prof. Shüffel) 2. Týmová spolupráce v oblasti psychosomatiky, možnosti organizace týmů, výměna zkušeností, možnosti a meze týmové spolupráce, význam supervize týmu. Týmová spolupráce při řešení poruch příjmu potravy. První zkušenosti s organizací lůžkového psychosomatického pracoviště v Ostrově nad Ohří, první zkušenosti se stacionářem zaměřeným na psychosomatické pacienty v České Lípě, týmová spolupráce na Psychosomatické klinice v Praze, nebo v Centru komplexní péče v Dobřichovicích. 3. Zdraví společnosti jako výsledek průniku politiky, etiky a filosofie aneb reflexe současného stavu naší společnosti s ohledem na zdraví rodiny a jednotlivce a postavení lékaře v ní. Je lékař nástrojem komerčních a politických zájmů nebo občanem se svobodným povoláním? 4. Výuka základní psychosomatické péče. Obsah, forma, zkušenosti. Diskuse. PŘIHLÁŠKY, TERMÍNY A KONFERENČNÍ POPLATKY: Přihlášky posílejte na adresu technického sekretariátu konference Do 31. 12. 2009 Do 27. února Registrační poplatek Reg. poplatek studenti Reg. poplatek 1 den Přednášející a členové organizačního výboru 1200 Kč 600 Kč - 0 Kč 1600 Kč 1200 Kč 600 Kč 0 Kč 4

THEMEN DER 13. KONFERENZ: 1. Psychosomatische Grundversorgung, Theorie und Praxis. Raum für die Diskussion über die Praxis somatisch orientierter Ärzte, unter Berücksichtigung psycho-sozialer Aspekte der Erkrankung, über die Identität psychosomatisch orientierter Ärzte, über Unterschiede zur Psychotherapie und zur üblichen informativen Beratung. Techniken der psychosomatischen Basis-Behandlung, Kasuistik, Beispiele aus der Praxis der Anwendung der psychosomatischen Zugangsweise. Eingeladen sind auch Kollegen aus Deutschland, wo der Bereich der psychosomatischen Grundversorgung bereits seit zwanzig Jahren existiert. Die Vorträge dieser Kollegen (Dr. Rothe, Dr. Niedzilski, Prof. Schüffel) werden übersetzt. 2. Teamarbeit im Bereich der Psychosomatik, Möglichkeiten der Teamorganisation, Erfahrungsaustausch, Möglichkeiten und Grenzen der Teamarbeit, Bedeutung der Supervision eines Teams. Teamarbeit bei der Behandlung von Ernährungsstörungen. Erste Erfahrungen mit der Organisation einer stationären psychosomatischen Praxis in Ostrov nad Ohří, erste Erfahrungen mit einer Bettenabteilung für Patienten mit psychsomatischen Störungen in Česká Lípa, Teamarbeit in der Psychosomatischen Klinik in Prag oder im Zentrum für komplexe Therapie in Dobřichovice. 3. Die Gesundheit der Gesellschaft als Folge des Einflusses der Politik, der Ethik und der Philosophie bzw. Einfluss des gegenwärtigen Zustandes unserer Gesellschaft auf die Gesundheit der Familie und des Einzelnen sowie die Position des Arztes. Ist der Arzt ein Werkzeug zur Durchsetzung wirtschaftlicher und politischer Interessen oder ein Bürger mit einem freien Beruf? 4. Lehre der psychosomatischen Grundversorgung. Inhalt, Form, Erfahrungen. Diskussion. 5

PROGRAM A INFORMACE: Čtvrtek 8. 4. 9:00 10:00 registrace 10:00 11:30 1. plenární: ZAHÁJENÍ+ PŘEDNÁŠKY (3x30 min) 11:30 12:00 přestávka (30 min) 12:00 13:30 2. plenární: PŘEDNÁŠKY + DISKUSE (3x30 min) 13:30 15:00 přestávka na oběd (90 min) 15:00 16:30 3. plenární: PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE (3x30min) 16:30 17:00 přestávka, káva (30 min) 17:00 19:00 subplenární A: ZDRAVÍ A SPOLEČNOST (4x30 min) subplenární B: TĚLESNOST A KOMUNIKACE (3x30 min) Pátek 9. 4. 8:00 9:00 registrace 9:00 10:30 4. plenární: PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE (2x45 min) 10:30 11:00 přestávka (30 min) 11:00 12:30 5. plenární: PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE (90 min) 12:30 14:00 přestávka na oběd (90 min) 14:00 16:00 6. plenární: PŘEDNÁŠKY+ DISKUSE (120 min) 16:00 16:30 přestávka, káva (30 min) 16:30 18:00 diskusní skupiny, paralelně 3 sály (3x 90 min) A: Pracovní nástroje psychosomatika B: Možnosti týmu C: Vzdělávání v psychosomatice 18:00 19:00 7. plenární: DISKUSE (60 min) 19.00 20.30 společenský večer KONCERT a POHOŠTĚNÍ Sobota 10. 4. 8:00 9:00 registrace 9:00 10:30 8. plenární: ZKUŠENOSTI Z PRACOVIŠŤ (3x30 min) 10:30 11:00 přestávka (30 min) 11:00 12:30 9. plenární: PŘEDNÁŠKY, DISKUSE + ZÁVĚR (3x30 min) Moderují Vladislav Chvála a Ludmila Trapková V posledním bloku bude předána Cena Jana Poněšického za přínos pro psychosomatiku Během konference budou pořizovány profesionální audionahrávky přednášek a diskuse v hlavním sále. CD nosiče s nahrávkami, se kterými budou přednášející souhlasit, bude možné si pořídit během konference. Zapište se do objednávkového listu. Každý den budeme zpracovávat a distribuovat zvlášť. Cena jednoho CD 100 Kč. Potvrzení o účasti pro lékaře, psychology i zdravotní sestry jsou součástí této tiskoviny. Po doplnění svého jména vhodně použijte. Všichni účastníci jsou vítáni na pátečním koncertu a pohoštění Konferenci finančně podpořila Nadace Zdraví Preciosy a.s. Tato konference je nezávislá na farmaceutických firmách 6

OBSAH: Témata 13. konference:... 4 Přihlášky, termíny a konferenční poplatky:... 4 Themen der 13. Konferenz:... 5 PROGRAM A INFORMACE:... 6 OBSAH:... 7 SOUHRNY PŘEDNÁŠEK/ POSTERŮ... 11 1. PLENÁRNÍ ČTVRTEK 10:00-11:30: 1. Jiří Šimek: Psychosomatika je integrující obor. Co všechno má integrovat?... 11 2. Vladislav Chvála: Neptejme se zda, ale JAK... 11 3. Jiří Šavlík: Postmoderní pohled na psychosomatiku... 12 2. PLENÁRNÍ 12:00-13:30: 4. Radkin Honzák: Historie hysterie... 13 5. Taťjána Horká: Rodinná terapie v kombinaci s TPO dle PhDr. Jiřiny Prekopové14 6. Kateřina Rusinová: Konec života na ARO- jak vznikl prostor a čas pro truchlení blízkých... 14 3. PLENÁRNÍ 15:00-16:30: 7. Papežová H., Tomanová J., Štěpánková T.: Patří psychosomatika do psychiatrie? Zamyšlení k otázce z Čs. a Slov. Psychiatrii (ze srpna 2009)... 15 8. Pelková L., Papežová H.: Poruchy příjmu potravy ambulance pro první kontakt s odborníkem... 15 9. David Skorunka: Mnoho tváří psychosomatiky. Kritický příspěvek do diskuse.. 16 SUBPLENÁRNÍ (A) 17:00-19:00: ZDRAVÍ A SPOLEČNOST 10. Anna Hogenová: Člověk není předmět... 16 11. Ingrid Strobachová: Tělo a filosofie jako zaujetí... 17 12. Helena Klímová: Dítě, intimita, totalita... 18 13. Stanislav Komárek: Věda ve službách medicínsko-průmyslového komplexu, aneb proč je žádoucí, abychom nebyli dospělí... 18 SUBPLENÁRNÍ B 17:00-18:30: TĚLESNOST A KOMUNIKACE 14. Daniela Stackeová: Využití fyzioterapie v terapii úzkostných poruch... 18 15. Jiří Růžička: Tělesnost a tělo jako základní psychosomatický problém... 19 16. M. Bendová, K. Skřivanová, J. Libra, H. Mihulová, H. Jahnová: Výuka komunikace a sebezkušenosti na LF MU- jak ji vnímají studenti a jak učitelé... 20 7

4. PLENÁRNÍ PÁTEK 9:00-10:30 BLOK NĚMECKÝCH KOLEGŮ (S PŘEKLADEM) 17. Hans-Martin Rothe: Zusammen fuer den Patienten - psychosomatische Grundversorgung und psychosomatische Klinik (s překladem)... 21 18. Christoph Niedzielski: Základní psychosomatická péče, zkušenosti z Německa (s překladem) + diskuse... 21 5. PLENÁRNÍ 11:00-12:30: 19. Wolfram Schüffel: Gesundheitsgespraech (s překladem)... 22 6. PLENÁRNÍ 14:00-16:00: 20. J. Kabát, S. Dudová, O. Masner, P. Roubal: Tým Psychosomatické kliniky v Praze... 22 20. a) Kabát Jaromír: Psychosomatická klinika Praha... 22 20. b) Stanislava Dudová: Mezi-světy... 23 20. c) Ondřej Masner: Současný stav spolupráce se somatickými lékaři... 23 20. d) Pavel Roubal: Naše první zkušenost s pregraduální výukou psychosomatiky... 23 21. Tamara Tošnerová: Rizika vyhoření při základní psychosomatické péči aneb tělo pohledem lékaře duše... 23 22. Ludmila Trapková, Jan Knop, Vladislav Chvála: Čtyřletý výcvik RT zaměřený na psychosomatiku akreditovaný pro zdravotnictví... 24 23. Bohumila Baštecká: Tým, skupina a spolupráce... 25 7. PLENÁRNÍ SOBOTA 9:00-10:30 24. Jarmila Podrapská, Jana Týkalová, Dana Jandourková: Centrum komplexní péče Dobřichovice psychosomatické pracoviště?... 26 25. Martin Konečný, Petr Bitnar: Lůžkové psychosomatické oddělení v nemocnici v Ostrově nad Ohří... 26 26. Iva Vindušková: Stacionář a psychiatrická ordinace zaměřená na psychosomatiku... 27 8. PLENÁRNÍ 11:00-12:30: ZÁVĚR KONFERENCE 27. Jan Poněšický: Empatie, intersubjektivita a ovlivňování v psychoterapii... 28 28. Radim Karpíšek: Odezva pacienta na léčbu v psychoterapii (obecně) pomocí dotazníku OQ-45... 28 POSTERY: budou vystaveny v předsálí po celou dobu konference 29. Henrieta Tondlová: Rozhodnutí v šoku je neplatné (poster)... 29 8

30. Felix Irmiš: Příčiny stresových situací při komunikaci lékař a pacient (poster)... 30 31. Galina Krejčová a tým: Pozvání do Ordinace léčby bolesti / video/... 31 Diskusní skupina A: Pracovní nástroje psychosomatického lékaře... 34 Diskusní skupina B: Pracovní týmy... 36 Diskusní skupina C: Výuka v psychosomatice... 38 PROGRAM KONCERTU... 40 Ubytování v centru Liberce... 41 Parkování v centru Liberce... 42 POTVRZENÍ O ÚČASTI... 44 Příloha 1: Kurz IPVZ: Základní psychosomatická péče... 50 SEZNAM ÚČASTNÍKŮ 13. celostátní konference v Liberci... 54 VĚDECKÝ SEKRETARIÁT KONFERENCE... 58 TECHNICKÝ SEKRETARIÁT KONFERENCE... 58 STORNOVACÍ PODMÍNKY... 58 9

REALIZACE KONFERENCE: Prezident konference Doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc. Realizační tým konference: Jan Knop, Ludmila Trapková, Vladislav Chvála, Radka Menclová A vy všichni ostatní, posluchači a přednášející. Znělka konference: Miloslav Novák, Filmové studio 12 opic, Praha. Projekt, design, grafická úprava, foto V. Chvála, tisk www.knihovnicka.cz Překlad Lubor Špís, organizace konference, korespondence, R.Menclová, LIRTAPS o.p.s. Zvuk, audiozáznam, úprava Jiří Václavek 10

SOUHRNY PŘEDNÁŠEK/ POSTERŮ 1. JIŘÍ ŠIMEK: PSYCHOSOMATIKA JE INTEGRUJÍCÍ OBOR. CO VŠECHNO MÁ ALE INTEGROVAT? Psychosomatika je second order discipline tedy integrativní obor, který do sebe absorbuje řadu oborů základních. Mezi obory, setkávající se v psychosomatické medicíně bývají řazeny všechny medicínské obory včetně psychiatrie, psychologie, fyziologie, patofyziologie, moderní zobrazovací techniky, ale i filosofie, sociologie, politologie/politika, pedagogika. Výčet oborů ale ještě neodpovídá na otázku, jakým způsobem vyjmenované obory přispívají k psychosomatice, co všechno z nich má psychosomatika do sebe adsorbovat a jak je možné to všechno integrovat. Odpověď na tuto otázku si vyžaduje definici, co je psychosomatická medicína a co je v ní jednotícím prvkem. Avšak základním problémem disciplín vyššího řádu ( second order discipline ) jsou obtíže při jejich vymezení. Co je a co není psychosomatika, zůstává předmětem nekončící debaty. Každý odborník vstupující do oblasti má své vlastní vymezení odpovídající jeho rozhledu a zájmům. S tím bude nutné se smířit. První odpovědí na otázku v nadpisu je tedy konstatování, že psychosomatika v první řadě integruje nejrůznější pojetí sebe sama. Základním integrujícím prvkem je nepochybně otázka vztahu těla a duše, tělesných a psychických mechanizmů. A k tomuto vztahu se mohou vyjadřovat nejrůznější obory. Medicína, psychologie, psychiatrie, filosofie, sociologie, indické védy, čínská medicína, a mnoho dalších. Je někde nějaká mez, za kterou již nelze jít? Protože psychosomatika obsahuje různá pojetí sebe sama, i odpověď na tuto otázku bude různá podle situace a podle aktérů. Přece jej se pokusím o nějaká vymezení aplikovatelná v naší psychosomatické obci. DOC. MUDR. JIŘÍ ŠIMEK, CSC., INTERNA, PSYCHOANALYTICKÁ PSYCHOTERAPIE, JIHOČESKÁ UNIVERZITA, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JR.SIMEK@VOLNY.CZ 2. VLADISLAV CHVÁLA: NEPTEJME SE ZDA, ALE JAK Sejdou-li se nad jedním pacientem dva lékaři orientovaní na psychosomatiku, určitě mají aspoň tři rozdílné názory. Za ta léta, co se psychosomatikou zabývám, jsem si na to zvykl. Pokračovat v diskusi, zda zavést do lékařské praxe alespoň základní psychosomatickou péči, nebo ne, zda má být rovnou celá medicína bio-psycho-sociálně orientovaná, nebo jen někteří 11

lékaři, zda je to vůbec dobrý pojem a zda není lepší nějaký jiný, nebo zda vůbec něco takového jako psycho-somatické vztahy existuje, to všechno je nezábavná intelektuální hra, která nemá konce. Pojďme se raději zabývat otázkou, JAK to udělat, abychom podobně jako němečtí kolegové měli možnost se vzdělávat a lege artis pracovat také s psycho-sociální realitou našich pacientů do té míry, jak nám běžný provoz našich ambulancí dovolí. MUDR. VLADISLAV CHVÁLA, SEXUOLOGIE, RODINNÁ TERAPIE, AKUPUNKTURA, STŘEDISKO KOMPLEXNÍ TERAPIE PSYCHOSOMATICKÝCH PORUCH LIBEREC, JÁCHYMOVSKÁ 350, LIBEREC 10, WWW.SKTLIB.CZ, CHVALA@SKTLIB.CZ 3. JIŘÍ ŠAVLÍK: POSTMODERNÍ POHLED NA PSYCHOSOMATIKU V postmoderní filozofii nejsou ojedinělé hlasy, které zpochybňují racionalitu a Já jako nedostačivé k pojetí komplexity člověka. Nietzsche se o Já vyslovuje jako o konstruktu, který zavedl Descartes a rozvíjela gnozeologická filozofie, filozofie Já. V kritice logocentrizmu je důsledný a člověka chápe tak, že rozhodující jsou síly nevědomí, tedy instinkty, a zvědomitelné jsou někdy skrze intuici. Nevědomí je primárně aktivní, zatím co vědomí je sekundárně reaktivní. Skutečnost chápe jako dynamický proces, stávání, vznikání (viz Prigogine from beeng to becoming či vom Sein zu Werden ). Dění je způsobem bytí, děje se ve střetech sil a Nietzsche pro něj má termín vůle k moci. Genealogickou metodou zkoumá morálku jako životní postoj, filozofii, tedy způsobem immorálním a dochází ke dvěma typům, k morálce panská a otrocké (poddanské). Zde vytváří specifický pojem resentiment. Je životním principem odvety, neustálého boje proti zevním vlivům, které jsou škodlivé, je negací, říká ne. Luc Ferry označuje Nietzscheho za prvního dekonstruktéra moderní filozofie, za prvního postmoderního myslitele, za mistra podezření. Vedle něho staví Freuda. Mají společné to, že přijímají za princip analýzy tušení, že za tradičními vírami, za dobrými starými hodnotami jsou nějaké skryté zájmy, nevědomé volby, hlubší pravdy. Nietzsche je opravdu zhusta považován za prvního postmoderního filozofa. Hledám v psychosomatice způsob, jak uplatnit dynamický princip vůle k moci, dění, skrze aktivní a reaktivní pojetí sil. Jak zformulovat metapsychologickou pozici v pojetí člověka. MUDR. JIŘÍ ŠAVLÍK, CSC., INTERNA, PSYCHOSOMATIKA, PRAHA, JSAVLIK@VOLNY.CZ 12

4. RADKIN HONZÁK: HISTORIE HYSTERIE Hysterie - primadona * psychiatrické scény se svými nezapomenutelnými spektakulárními projevy panovala neohrozitelně čtyři tisíciletí a zdálo se, že odolá času i psychoanalýzání tatíčka Freuda. Od samého začátku etiologicky vázána k sexu, nejprve k děloze, což jí přiřkl již papyrus Kahun 1825 př. Kr., od Galéna také k mužským sexuálním výměškům. Hysterické obrny, ať motorické, nebo senzorické a zejména velký hysterický záchvat končící opistotonem, patřily neodmyslitelně ke koloritu všech pomíjejících dob. Jako kdyby diktovala Apollinairovi ty nádherné verše: Přijď, noci hodino a zazni úderem / dny odcházejí, já tu jsem. Diferenciální diagnostika epileptického a hysterického záchvatu se před padesáti roky zkoušela v interně, neurologii i psychiatrii již v pregraduálním studiu. V blázinci, kam jsem po promoci nastoupil, jsme přijímali několik hysterických pacientek do měsíce. Její cesta historií je lemována slavnými jmény: Hippokrates, Galénos, ale omočil si i jeho učitel Platon, Heinrich Kramer, Jakob Sprenger, Urban Grandier, Ambrois Parré, Thomas Trotter, Jean Martin Charcot, Joseph Babinski, Sigmund Freud. Neukojené libido bylo syceno nejrůznějšími způsoby, viktoriánská Anglie ani puritánská Amerika nenamítaly nic proti mechanickému dráždění ženských pohlavních orgánů, leč pouze v jednoznačně terapeuticky zadaném kontextu. Jakmile se v USA objevily vibrátory, do té doby prodávané běžně v odděleních drobného zboží, v porno filmech, byly jako léčivý prostředek staženy z prodeje. Půl století později tento osud postihl LSD; jak se dostala na ulici, skončil medicínský výzkum. Velkou hysterii nezničila psychoanalýza, ale globalizace (Kirmayer používá termínu westernalizace a v posledních letech přichází flagelantsky z USA amerikanizace ), stejně jako tu pestrou sbírku motýlů, kaleidoskop kuriozit a potěšení slavných psychiatrů na penzi: amok, woodoo, lykantropii, hexes, windigo, dhat, koro-koro a další bizardní projevy místního folkloru, jimiž občanstvo projevovalo svůj diskomfort. Vše se rozplizlo v beztvaré šedi somatoformních poruch a nemastných-neslaných plochých depresí, sociálně tolerovaná část projevů se zakuklila mezi úzkostnými poruchami a jen sporadicky se objeví pravá a nefalšovaná obrna, která už také nese název dissociativní, protože termín hysterický, urážel nejen jejich nositelky/nositele, ale celou postmoderní společnost. A tak s jazykem se mění i klinické obrazy a s klinickými obrazy se mění jazyk. Už nemáme kádrováka, ale ejčára, zmizely sekretářky a objevily se asistentky, ani v Liberci se nescházíme na seminářích, ale na workshopech. Uvidíme, co to udělá s jejich obsahem a formou za deset let. Co je na tom nejzajímavější, je skutečnost, že paralelně ubylo katatonií, jako kdyby píárové schizofreniků postmoderně učesali jejich symptomy. MUDR. RADKIN HONZÁK, CSC., ÚSTAV VŠEOBECNÉHO LÉKAŘSTVÍ 1. LF UK, IKEM, PSYCHIATRIE, PSYCHOSOMATIKA, PRAHA RADKINH@SEZNAM.CZ * Legendarily, these "prima donnas" (prime donne in Italian) were often regarded as egoistical, unreasonable and irritable, with a rather high opinion of themselves not shared by others. Although whether they are truly more vain or more hot-tempered than other singers (or than any other people in the opera houses) is not substantiated, the term often describes a vain, obnoxious and temperamental person who, although irritating, cannot be done without. 13

5. TAŤJÁNA HORKÁ: RODINNÁ TERAPIE V KOMBINACI S TPO DLE PHDR. JIŘINY PREKOPOVÉ Na příběhu klientky Dáši se ukazuje, jak významnou roli hrají v životě člověka emocionální zážitky, které si neseme ze svého dětství a máme snahu je opakovat ve chvílích, kdy to nejméně očekáváme. Naše tělo je úžasný chrám, který si pamatuje potlačené a neprožité emoce a při terapeutickém vedení je dokáže propustit, aby došlo k osvobození nebo alespoň přiblížení k vnitřní svobodě. Dáša zažila ve svém dětství opakovaně stavy plné strachu, opuštění, nejistoty a samoty. Tyto stavy se začaly nenáhodně objevovat i v jejím partnerském životě a zasáhly do průběhu celého těhotenství, porodu a období po něm. Kazuistika ukazuje možnosti psychoterapeutické práce v kombinaci s prací s tělem. MUDR. TAŤJÁNA HORKÁ, PSYCHIATRIE, PSYCHOTERAPIE, PSYCHOPROFI S.R.O., MRKOSOVA 35, BRNO, www.psychoprofi.cz TAHO@POST.CZ 6. KATEŘINA RUSINOVÁ: KONEC ŽIVOTA NA ARO- JAK VZNIKL PROSTOR A ČAS PRO TRUCHLENÍ BLÍZKÝCH Přes rychlý pokrok medicíny a dostupnost přístrojů, které jsou schopny nahradit funkci jednotlivých orgánů (plíce, ledviny, srdce, játra), každý pátý pacient, který byl přijat na lůžko intenzivní péče, umírá. V březnu vstoupila v platnost nová doporučení ČLK týkající se postupu při rozhodování o změně léčby intenzivní na léčbu paliativní u pacientů v terminálním stavu, kteří nejsou schopni vyjádřit svou vůli. Jak se vlastně v intenzivní péči umírá? Jak a kdy se umírá na přístrojích? Kdo je bezprostředně přítomen v okamžiku smrti? Jakou roli hraje rodina pacienta? Je umožněno příbuzným rozloučit se? Na rozdíl od ambulantní a standardní lůžkové péče jsou pacienti na jednotkách intenzivní péče často v bezvědomí a/nebo na řízeném dýchání a nemohou proto vyjádřit svá přání. V těchto situacích se do popředí dostává komunikace mezi ošetřujícím personálem a rodinnými příslušníky. Sdělení se zaměřuje na čtyři základní aspekty umírání v intenzivní péči z pohledu rodiny: 1. Jaká je role poskytování informací a jak vést komunikaci s rodinou od přijetí na ARO/JIP? 2. Jak probíhá truchlení u příbuzných pacientů, kteří zemřou na ARO/JIP? V čem je umírání na přístrojích specifické? 3. Co to je end-of-life family conference a jak se dělá? 4. Jaké jsou nejčastější dotazy a problémy, se kterými se rodina v souvislosti s oznámením o přechodu na paliativní péči setkává? 14

MUDR. MGA. KATEŘINA RUSINOVÁ, KLINIKA ANESTEZIOLOGIE, RESUSCITACE A INTENZIVNÍ MEDICÍNY, VŠEOBECNÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE A 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE. KATERINA.RUSINOVA@VFN.CZ 7. PAPEŽOVÁ H., TOMANOVÁ J., ŠTĚPÁNKOVÁ T.: PATŘÍ PSYCHOSOMATIKA DO PSYCHIATRIE? ZAMYŠLENÍ K OTÁZCE Z ČS. A SLOV. PSYCHIATRII (ZE SRPNA 2009) Odpověď se soustředí na ukázky konziliární služby, výuku psychosomatické problematiky na Psychiatrické klinice 1. LF UK a nové terapie např. vícerodinné terapii Centra pro PPP na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN, na jejich podmínky a srovnání se zahraničím. Existence i dostupnost kvalitní psychosomatické péče závisí na vytvořených organizačních a ekonomických podmínkách a na ochotě k interdisciplinární komunikaci více než na odpovědnosti jediného oboru nebo specifického výcviku Motivace a schopnosti odborníků učit se nové přístupy a pracovat podle současných klinických doporučení a ověřených výsledků mezinárodních výzkumů je předmětem diskutovaným i oblasti poruch příjmu potravy ve světě. PROF. MUDR. HANA PAPEŽOVÁ, PHD., PSYCHIATRIE, LÉČBA PORUCH PŘÍJMU POTRAVY, PSYCHIATRICKÁ KLINIKA, KE KARLOVU 11, PRAHA II, HPAP@SEZNAM.CZ 8. PELKOVÁ L., PAPEŽOVÁ H.: PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY AMBULANCE PRO PRVNÍ KONTAKT S ODBORNÍKEM V lednu 2009 byla uvedena do provozu nová forma pomoci ženám trpícím problémy s příjmem potravy. Poptávka po konzultacích jídelní problematiky totiž značně převyšovala možnosti personálu a zasahovala do programu Denního stacionáře i lůžkové jednotky. V ambulanci v současnosti pracuje psycholog, provádí cílené psychologické vyšetření, mapující závažnost a specifika onemocnění, poskytuje edukaci týkající se zejména zdravotních rizik a doporučeného jídelního režimu, doporučuje ve spolupráci s vedoucím lékařem Centra vhodnou formu somatické či psychiatrické péče. Hlavním cílem práce v ambulanci je posílit motivaci k léčbě a ke změně. Pomáháme pacientkám dospět k vlastnímu rozhodnutí zlepšit svůj zdravotní stav, nabýt zdravější kontroly nad příjmem potravy a měnit chybné postoje k jídlu i sobě samé i k životním otázkám. Přijmout rozhodnutí např. o intenzivní léčbě na lůžku, bývá totiž psychologicky náročný krok jak pro pacientku, tak pro její blízké a způsob a logika podávání informací hrají v ambivalenci motivů důležitou roli (dokumentujeme kazuisticky). PHDR. LUCIE PELKOVÁ, PHD., KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, CENTRUM PRO PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY, PSYCHIATRICKÁ KLINIKA VFN PRAHA, PELKOVAL@SEZNAM.CZ 15

9. DAVID SKORUNKA: MNOHO TVÁŘÍ PSYCHOSOMATIKY. KRITICKÝ PŘÍSPĚVEK DO DISKUSE Pojmy jako psychosomatická medicína či psychosomatické onemocnění jsou v posledních letech často skloňovány jak odbornou komunitou, tak širokou veřejností. Některé diskuse na toto téma navozují dojem samozřejmosti, že existuje shoda v tom, co je a co není psychosomatickou medicínou, jaké potíže jsou jednoznačně psychosomatické a jaké nikoli. Praxe, úroveň poznání, rozmanitost přístupů a situace různých klinických pracovišť spíše ukazují, že proklamovaná jistota a jednoznačnost je v tomto případě spíše iluzorní. Součástí diskusí je i téma budoucnosti psychosomatického pojetí medicíny a rozvoje tzv. základní psychosomatické péče. Zde již nejde o pouhé teoretické debaty, ale o místy bouřlivou polemiku, která může ovlivnit další vývoj v této oblasti. Vytvoření základní psychosomatické péče jako standardní součásti zdravotnického systému, nejen ostrůvků pozitivní deviace v podobě několika pracovišť, představuje náročný úkol, jehož naplnění vyžaduje dlouhodobé úsilí a koordinovanou spolupráci napříč různými kontexty. Klíčová se jeví komunikace s odborníky, kteří se k tzv. psychosomatickému pojetí nehlásí nebo působí ve zcela jiných oborech, ale svým vlivem mohou rozvoj psychosomatiky podpořit či brzdit. Neméně významná je i komunikace s veřejností, respektive s pacienty, pro které by mohlo být psychosomatického pojetí přínosné. Příspěvek vychází z vlastní zkušenosti s aplikací komplexní bio-psycho-sociální perspektivy v běžné psychiatrické praxi a z pravidelné, leč rozmanité a nesystematické, spolupráce či diskuse s některými psychosomaticky uvažujícími kolegy. Zaměřuje se na nejednoznačné situace v praxi, na některé jevy ztěžující přijetí psychosomatické perspektivy v tvz. vědecké medicíně a také na význam zachování základního psychosomatického uvažování ve smyslu uznání provázanosti bio-psycho-sociálních jevů v ordinaci specialisty a praktického lékaře. AUTOR: MUDR. DAVID SKORUNKA, PHD., PSYCHIATRIE, RODINNÁ TERAPIE, VÝUKA PRACOVIŠTĚ: 1) ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ, LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ, KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE, PRACOVIŠTĚ 2) PSYCHIATRICKÁ AMBULANCE, RYCHNOV NAD KNĚŽNOU SKOR@LFHK.CUNI.CZ 10. ANNA HOGENOVÁ: ČLOVĚK NENÍ PŘEDMĚT Člověk a jeho úloha ve čtveřině světa (bozi, lidé, svět a Země), předměty jsou novověká záležitost, Řekové je neznali. Nemoci jako projevy Dasein, člověk nekončí kůží, jeho tělo se v tělesnění prodlužuje za hranice kůže, za hranice jsoucen. Řeč a její funkce u člověka. Člověk je bytost mající řeč. Je chybou vidět člověka jen jako chemický, fyzikální, biologický či sociologický předmět. Je chybou vidět řeč jen jako vlastnost člověka, naopak řeč je tím, co člověka zakládá a kotví. Člověk není jsoucno mezi jinými, je odpovědí na otázky, které k němu přicházejí z 16

transcendence. Pokud na tyto otázky odpovídá, mluví, tj. používá slov anebo něco říká, tj. nějak se chová beze slov, ale vždy jde o odpověď. Pokud chceme porozumět nemocnému člověku, musíme se na něj dívat jako na tuto odpověď, už vzniklou a hotovou odpověď, která se nám ukazuje v mluvení (pomocí slov) ale i beze slov "říkáním", tj. v tom, co dělá, či nedělá. I mlčení je druhem odpovědi, i nicnedělání je druhem dělání, tj. odpovědi. Člověk není věc, res extensa či cogitans je odpovědí, živou odpovědí na otázky, které musíme poznat, pak jej můžeme léčit. Jeho zmučenou duši, ale i jeho zmučené tělo. Gyges měl prsten, který mu zaručoval neviditelnost, tj. stal se předmětem, ale my viditelní lidé neustále vysíláme i ze své mlčící a nicnedělající bytosti spoustu otázek a proseb. Jen jsme se odnaučili tomu porozumět. Roz-umění je klíč k nemocnému. Není to jen popis předmětu, věci, chemického, fyzikálního či sociálního jsoucna. PROF. PHDR. ANNA HOGENOVÁ, PHD., FILOSOF, VÝUKA, PF UK PRAHA, PVŠPS PRAHA HOGEN@VOLNY.CZ 11. INGRID STROBACHOVÁ: TĚLO A FILOSOFIE JAKO ZAUJETÍ Chci se pokusit aniž by se tím pochopitelně rušily ostatní možnosti zvážit místa, kterými chápání, rozumění, předvedení přichází, tedy místa možného filosofického otázání i otevření. Zvážit znamená učinit vážným i nevážným, předvést možnosti předvedení, zahrát si v okamžiku otevřenosti hru, zasnít se a básnivě proslovit. Tělo moje i tvé i jeho a její jsou zde při-tom, přítomny, bez nich si nemohu a nechci hrát ani snít a báseň mi uniká. Tělo je pak mocné či ne-mocné. Je tedy filosofie takto úžasným zaujetím, tělesným zaujetím, které otevírá či nechává otevřenu v básni, snu i hře jako důležitých místech odkrytí možnost pobývat v tomto časovém horizontu našeho života s bezprostředním chápajícím odkazem k celku, který není svazující, není totalitou, ale je právě hravým, snovým a básnivým ukazováním. Ani nemoc nic nezruší, jí se právě báseň, sen, hra dostávají k dalšímu vytváření a vyjádření a v hraničních okamžicích se prokazují nečekané souvislosti. Je takto filosofie etikou, ale etikou, jejíž pochopení musíme teprve více projasnit. DOC. PHDR. INGRID STROBACHOVÁ, PHD. PSYCHOLOGIE, FILOSOFIE, VÝUKA, ÚSTAV LÉKAŘSKÉ ETIKY A HUMANITNÍCH ZÁKLADŮ MEDICÍNY 2. LF UK PRAHA, STROBASI@QUICK.CZ 17

12. HELENA KLÍMOVÁ: DÍTĚ, INTIMITA, TOTALITA V tématu DÍTĚ se spojuje téma existenciální, psychoterapeutické a občanské. Životní styl i hodnoty naší soudobé civilizace mění životní, rodinné fyzické podmínky dětí způsobem dosud nevídaným. Zatímco objevy techniky, komunikace a novinky životního stylu přicházejí ze západu, naše kultura obsahuje historickou zkušenost, jejíž reflexe by mohla přinést prevenci různých nebezpečí, která mohou náš společný svět ohrožovat. DÍTĚ je též symbolem všeho živoucího, intimního, tvořivého, jedinečného a také ohroženého v každém z nás v každém jedinci. Jak se k DÍTĚTI zachováme? PHDR. HELENA KLÍMOVÁ, KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, PRAHA, HKLIMOVA@VOLNY.CZ 13. STANISLAV KOMÁREK: VĚDA VE SLUŽBÁCH MEDICÍNSKO-PRŮMYSLOVÉHO KOMPLEXU, ANEB PROČ JE ŽÁDOUCÍ, ABYCHOM NEBYLI DOSPĚLÍ Co je to MPK? Je skutečně pokračovatelem společenské úlohy církví evropského středověku? K čemu slouží infantilizace většiny obyvatelstva? Jak je MPK napojen na sociální stát? Asi takhle nějak... PROF. RNDR. STANISLAV KOMÁREK, PHD., BIOLOGIE, HISTORIE VĚDY, FILOSOFIE, VÝUKA, KATEDRA ANTROPOLOGIE FHS UK, PRAHA, STANISLAV.KOMAREK@EMAIL.CZ 14. DANIELA STACKEOVÁ: VYUŽITÍ FYZIOTERAPIE V TERAPII ÚZKOSTNÝCH PORUCH Jednou ze složek komplexní terapie úzkostných poruch je fyzioterapie. Prožitek úzkosti má svoje fyziologické koreláty, kromě vegetativních změn je to i změna funkčního stavu pohybového systému: změna svalového napětí a jeho redistribuce (zvýšené napětí v posturálních svalech a specifické reakce, tzv. obranná gesta) a zhoršení funkce posturálního svalového systému, které souvisí se zhoršením stability. K akutním potížím dochází zpravidla v oblasti šíje, krční páteře, hlavových kloubů a temporomandibulárního skloubení. Respirační změny související s úzkostí se odráží na funkci svalového systému a tak potencují problémy 18

ve zmíněné oblasti. Působení fyzioterapeuta je zaměřeno jednak na tyto lokální funkční změny pohybového systému, jednak na zlepšení vnímání těla, uvědomění si souvislosti prožitků úzkosti a tělesných příznaků, dále na nácvik relaxace, dechová cvičení a specifické metody kinezioterapie pracující s pohybem a svalovým systémem jako je např. Feldenkreisova metoda, jógová cvičení a další. Silný terapeutický potenciál mají všechny manuální fyzioterapeutické techniky, při kterých dochází k doteku. Možno též využít techniku kontaktní relaxace nebo koncentrativní pohybovou terapii s využitím prvků, při kterých dochází k tělesnému kontaktu pacientů ve skupině. Klasická masáž stejně jako další fyzikální procedury (nejčastěji využívaná hydroterapie) a obecně doporučení týkající se životního stylu jsou zaměřeny na obnovení rovnováhy neurovegetativního systému. PHDR. D.STACKEOVÁ, PHD., REHABILITACE, VÝUKA, FTVS PRAHA, STACKEOVA@VOLNY.CZ 15. JIŘÍ RŮŽIČKA: TĚLESNOST A TĚLO JAKO ZÁKLADNÍ PSYCHOSOMATICKÝ PROBLÉM Autor ve svém příspěvku poukazuje na dvojí, zcela odlišný diskurs, se kterým pracuje medicína i psychoterapie a dovozuje, že tzv. psychosomatika visí mezi oběma. Neopomíná ovšem zdůraznit, že tzv. objektivní, medicínská skutečnost je odvozena z přirozeného světa, a její pojetí i praxe jsou předmětné. I když většina psychoterapeutických teorií tuto předmětnost a subjekt-objektový vztah ve svých teoriích rovněž drží, psychoterapeutická praxe se pohybuje v bezprostřední zkušenosti přirozeného světa. Autor rovněž poukazuje na to, že vyložit přirozený svět pomocí z něj abstrahovaného subjekt objektového diskurzu je metodologický omyl, předmětné vymezení člověka charakterizuje jako krajně zužující a pro celostní antropologii nepřiléhavé Na příkladech analýzy šamanizmu, léčitelství, klasické medicíny a psychoterapie předkládá odlišná a pojetí člověka a nemoci a z nich plynoucí rozdíly v léčebných metodách. Definuje psychoterapii jako zcela svébytný a samostatný antropologický obor, který nemůže být převeden na žádnou disciplinu, ani na přírodovědu a zároveň ukazuje, v čem jeho jedinečnost spočívá. Neodmítá užitečnost objektivizace v medicíně, ale upozorňuje na její limity ve výkladu člověka. Rovněž nezamítá šamanismus či léčitelství, i když se domnívá, že pro naši civilizaci se jedná o přežité formy pojetí člověka i nemoci. Domnívá se, že současná tzv. psychosomatická medicína má mnohem blíže k psychoterapii, nežli ke klasické medicíně, zároveň však hledá otevřené pole pro teoretickou diskusi i pro další využití pro nemocné lidi. Domnívá se například, že nově vzniknou somatopsychické metody, které budou např. s použitím počítačových zobrazovacích, simulačních a jiných 19

korelačních metod využívány v medicíně mnohem více, než nyní. Zároveň však upozorňuje, že jejich přiměřený výklad je nezbytný. Ani to však základní tzv. psychosomatický problém neřeší, protože ten stojí v rozdílu mezi tělem jako předmětem a tělesností, jako tělesňujícím výkonem lidského vezdejšího života, jeho existence. V celostním přístupu, který nevychází z redukce je žel bohu pojem psychosomatika matoucí a zavádějící. DOC. PHDR. JIŘÍ RŮŽIČKA, PHD., KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PSYCHOTERAPIE, DASEINSANALÝZA, VEDOUCÍ PSYCHOSOMATICKÉ KLINIKY ESET PRAHA, VÝUKA, PRAŽSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA PSYCHOSOCIÁLNÍCH STUDIÍ, PRAHA ROSEMAN@VOLNY.CZ 16. M. BENDOVÁ, K. SKŘIVANOVÁ, J. LIBRA, H. MIHULOVÁ, H. JAHNOVÁ: VÝUKA KOMUNIKACE A SEBEZKUŠENOSTI NA LF MU- JAK JI VNÍMAJÍ STUDENTI A JAK UČITELÉ Autoři referují výsledky pilotní analýzy očekávání a hodnocení kvality nově zavedené povinné výuky předmětu Komunikace a sebezkušenost posluchačů studijních programů Všeobecné lékařství (VL) a zubní lékařství (ZL) ve druhém ročníku studia. Výuku zajišťují odborní asistenti (psychiatři a kliničtí psychologové) s psychoterapeutickým vzděláním ve formě atestace a výcviku. Analýza očekávání studentů byla provedena u 436 posluchačů formou kvalitativního dotazování, k vyhodnocení dat byla použita základní deskriptivní statistika a metoda obsahové analýzy. Výuka lékařské psychologie a psychosomatiky vyučovaná ve 4. ročníku v rozsahu 30 hod, byla od r. 2008 rozšířena o 30 hodin povinné výuky komunikace a sebezkušenostního cvičení v ročníku druhém. Obsahuje část teoretickou a část praktickou - zážitkové semináře a nácvik modelových situací v uzavřených skupinách. Předmět Lékařská psychologie a psychosomatika končí zápočtem a zkouškou, výuka Komunikace a sebezkušenosti kolokviem a vypracováním seminární práce. Vzhledem k vysokému počtu posluchačů v jednom ročníku (436) byli rozděleni do 27 skupin. Cílem výuky je připravit budoucí lékaře na optimální zvládání běžné i náročnější komunikace s nemocnými a jejich rodinnými příslušníky i jejich praktický nácvik, rozšíření jejich pohledu o sebereflexi a uvědomění si všech proměnných, které do našeho jednání nejen s pacienty, vstupují. Autoři uvádí jednotlivá témata výuky, která směřují do kontextu práce s pacientem, čímž je vymezen i způsob práce v rámci sebezkušenostního tréninku. Závěr sdělení patří postřehům učitelů, jejich připomínkám a návrhům. DOC. PHDR. MARCELA BENDOVÁ, PH.D., KLINICKÁ PSYCHOLOGIE, PŘEDNOSTKA ÚSTAVU PSYCHOLOGIE A PSYCHOSOMATIKY LF MU V BRNĚ, ČERNOPOLNÍ 22 A, /PSC 62500, / TEL 602513185,532238292/ZÁZN/ EMAIL:MBENDOVA@FNBRNO.CZ 20