MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza kvality života ve vybraném regionu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky Analýza kvality života ve vybraném regionu Bakalářská práce Autor: Lubomír Žáček Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2013

Datum zadání bakalářské práce: prosinec 2011 Termín odevzdání bakalářské práce: květen 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Analýza kvality života ve vybraném regionu vypracoval samostatně za odborného vedení pana doc. Ing. Jaroslava Jánského CSc. a s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 27. 5. 2013. podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat panu doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za konzultace, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval v průběhu zpracování mé bakalářské práce. Moje díky patří též i pracovníkům Městského úřadu Mikulov za poskytnuté materiály a také starostům a občanům za čas, který mi věnovali.

Abstrakt: Téma bakalářská práce se zaměřuje na Analýzu kvality života ve vybraném regionu. V literární rešerši se nachází několik základních pojmů, které se vztahují k danému okruhu. Vysvětlují se zde pojmy jako například obec, mikroregion, spolupráce obcí, místní akční skupina nebo kvalita života. Vlastní práce se zaměřuje na mikroregion Mikulovsko a jeho jednotlivé obce. Účelem je sledování mikroregionu a jeho charakteristiky z přírodního, demografického, sociálního, kulturního a ekonomického pohledu. Zmiňovaná část obsahuje i SWOT analýzu mikroregionu a rozpočty obce. Poslední část je věnována rozboru dotazníkového šetření. Klíčová slova: obec, mikroregion, dobrovolný svazek, kvalita života Abstract: The topic of this bachelor thesis is focused on "Analysis of quality of life in the selected region". Several basic terms are located in the literary research related with this the. There are explained terms as for example municipality, micro-region, municipality cooperation, local action group or quality of life. Own part of work is focused on micro-region Mikulovsko and individual municipalities. The purpose is analyze of micro-region and his characteristic from natural, demographic, social, cultural and economic aspects. Mentioned part includes also SWOT analysis and municipal budgets.the last part of work is concentrated on questionnaire research. Key words: municipality, micro-region, voluntary alliance, quality of life

OBSAH 1 ÚVOD... 1 2 CÍL A METODIKA PRÁCE... 2 2.1 Cíl práce... 2 2.2 Metodika práce... 2 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 4 3.1 Obec... 4 3.2 Působnost obce... 4 3.3 Orgány obce... 5 3.4 Rozpočet obce... 7 3.5 Dobrovolný svazek obcí... 9 3.6 Mikroregion... 10 3.7 Místní akční skupina... 11 3.8 Kvaliza života... 12 4 VLASTNÍ PRÁCE... 15 4.1 Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mikulovsko... 15 4.1.1 Předmět činnosti... 16 4.1.2 Orgány mikroregionu... 17 4.1.3 Práva a povinnosti členů... 18 4.1.4 Členství v dobrovolném svazku... 18 4.2 Obecná Charakteristika... 19 4.3 Krajina a životní prostředí... 19 4.3.1 Geologie... 20 4.3.2 Klimatické podmínky... 21 4.3.3 Půda a struktura pozemků... 22 4.3.4 Ovzduší... 25 4.3.5 Vodstvo... 25 4.3.6 Ochrana životního prostředí... 26 4.4 Obyvatelstvo... 27 4.5 Trh práce... 28 4.6 Hospodářská činnost... 31 4.7 Technická vybavenost a infrastruktura... 32 4.8 Občanská vybavenost... 35

4.9 Školství... 36 4.10 Kultura a cestovní ruch... 37 4.11 Hospodaření obcí mikroregionu Mikulovsko... 38 4.11.1 Příjmy rozpočtů... 38 4.11.2 Výdaje rozpočtů... 39 4.11.3 Shrnutí hospodaření obcí v mikroregionu Mikulovsko... 40 4.12 SWOT analýza... 42 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 45 5.1 Dotazník pro starosty... 47 5.1 Dotazník pro veřejnost... 48 6 ZÁVĚR... 51 POUŽITÉ ZDROJE... 53 PŘÍLOHY... 1 7.1 Seznam obrázků... 1 7.2 Seznam tabulek... 1 7.3 Seznam grafů... 1 7.4 Seznam příloh... 2

1 ÚVOD Mikroregiony lze považovat za pozitivní jev venkovského prostoru, neboť jejich vznik má na jednotlivé obce pozitivní dopad. Jako konkrétní přínos lze uvést získání finančních prostředků z evropských fondů prostřednictvím společných programů, aktivit nebo projektů. Jednotlivé obce by na získání takových prostředků měly velmi malou šanci. Dalším příkladem pak může být řešení společných problémů. Zvolení vhodné strategie je předpokladem pro dobré fungování mikroregionů. Úspěšný chod závisí na následujících podmínkách: - shodné problémy spjaté s historickými kořeny - iniciativa vzešlá od obecních zastupitelstev jednotlivých obcí - ochota přenést pravomoc a kompetenci na orgány svazku obcí - vnitřní solidarita jednotlivých obcí Mezi nejčastější aktivity patří ochrana životního prostředí nebo zvyšování kvality života svých občanů. Jejich základním prostředkem je strategické plánování. Rozvojová strategie by se dala charakterizovat jako koncepční dokument sloužící převážně k identifikaci potřeb daného území, stanovení cílů, opatření a konkrétních aktivit. Tato bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu života v mikroregionu Mikulovsko a jeho problematiku posuzuje z různých hledisek. Mé bydliště se nachází nedaleko zmiňovaného území a v budoucnu bych se rád podílel i na rozvoji kvality života této oblasti, která je mi blízká. 1

2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Bakalářská práce je vypracována na téma Analýza kvalita života ve vybraném regionu. Cílem práce je zhodnotit mikroregion Mikulovsko z hlediska přírodního, sociálního, kulturního a ekonomického. 2.2 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na tři části. První část je literární rešerše, která zachycuje základní pojmy v rámci dané problematiky. Jsou zde interpretovány termíny jako obec, mikroregion, kvalita života a jiné. Ke zpracování literární rešerše byla použita odborná literatura, konkrétně internetové, domácí a zahraniční publikace. Druhá část bakalářské práce zahrnuje vlastní práci, která se zaměřuje na vybraný mikroregion Mikulovsko a jeho analýzou z jednotlivých pohledů nebo rozdíly mezi obcemi. Poslední okruh vlastní práce tvoří SWOT analýza, která stanoví silné a slabé stránky nebo definuje příležitosti a hrozby. Praktická část je zpracována na základě lokálních publikací, internetových zdrojů, informací poskytnutých městskými úřady obcí a vlastními poznatky tohoto kraje. V poslední části bakalářské práce byl proveden výzkum na základě dotazníkového šetření u 6 z 18 obcí mikroregionu Mikulovsko. Byly vytvořeny 2 dotazníky, jehož respondenty byli starostové nebo občané. Kromě otázek vztahujících se k několika různým tématům, se otázky týkaly i aktuálnějších záležitostí jako je například dálnice R52 nebo aquapark v Pasohlávkách, na které mohli vyjádřit svůj názor jak starostové, tak i veřejnost. Starostům byl dotazník odeslán prostřednictvím emailu a občanům přímým kontaktem nebo rovněž jako starostům internetovou formou. Pro lepší přehled bylo několik otázek z dotazníků zobrazeno v grafické podobě. Vyhodnocené dotazníky od občanů byly předány starostům jako návrh na zlepšení chodu obce. Obě formy dotazníků jsou v příloze. 2

V bakalářské práci byly použity statistické údaje převážně z roku 2011. V některých částech bakalářské práce se však vyskytují i starší údaje, neboť aktuálnější informace nebyly u určitých subjektů přístupná. Rok, ke kterému se informace vztahují, je vždy uveden v patřičném textu, tabulce nebo grafu. 3

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Obec Pojem obec je možné chápat jako základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek, jehož omezení je hranice území obce. Obec se řadí mezi veřejnoprávní korporace neboli právnické osoby veřejného práva, které mají vlastní majetek, vystupují v právních vztazích pod svým jménem a jsou odpovědné z těchto vztahů vyplývajících. Mezi její hlavní náplně patří hlavní náplní je rozvoj území, uspokojování potřeb svých občanů a ochrana veřejného zájmu. 1 3.2 Působnost obce Působnost obce se rozlišuje na samostatnou a přenesenou. V rámci samostatné působnosti se obec stará o svoje záležitosti samostatně a ostatní subjekty do nich můžou zasahovat pouze, pokud je vyžadována ochrana zákona. Zastupitelstvo má zde hlavní slovo a mezi jeho činnosti patří např.: - Zakládaní a rušení právnických osob - Vydávání obecně závazných vyhlášek - Rozhodování o rozpočtu - Schvalovaní programu rozvoje územního obvodu - Vyhlášení místního referenda - Spolupráce s jinými obcemi Přenesená působnost obce se zaměřuje na okruh záležitostí, které zastupitelstvo a rada nevykonává jménem obce, ale jménem státu. 1 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5.) 4

Za kvalitu výkonu nese odpovědnost stát, který ji dal orgánům obce na starost. K tomuto druhu se zahrnuje např.: - Územní a stavební řízení - Evidence obyvatelstva - Projednávání přestupků - Vedení matrik 2 3.3 Orgány obce Obec spravují její orgány, které se člení na volené, výkonné, poradní a kontrolní orgány a také je zapotřebí rozlišovat, zdali příslušný orgán plní funkci samostatné nebo přenesené působnosti. Zastupitelstvo obce je nejvyšším samosprávným orgánem a může založit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, které pak plní úkoly, kterými je zastupitelstvo obce pověří. Zastupitelé se volí v komunálních volbách, které se uskutečňují jednou po čtyřech letech. Společně se schází nejméně jednou za tři měsíce a jednají veřejně. Rozhodnutí je ovlivněno počtem, neboť musí být přítomná nadpoloviční většina členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva je závislý nejen na počtu obyvatel, ale také na velikosti územního obvodu obce. - do 500 obyvatel: 5 až 9 členů - od 501 do 3 000 obyvatel: 7 až 15 členů - od 3 001 do 10 000 obyvatel: 11 až 25 členů - od 10 001 do 50 000 obyvatel: 15 až 35 členů - od 50 001 do 150 000 obyvatel: 25 až 45 členů - nad 150 000 obyvatel: 35 až 55 členů 3 2 JURČÍK, R. a kol. Správní právo hmotné. Brno: MZLU, 2006 35 s. 3 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 588 s., strana 351 353. ISBN 978-80-7357-614-1. 5

Při samostatné působnosti obce se zastupitelstvo zabývá např.: - volbou starosty, místostarosty a dalších členů rady obce - programem rozvoje obce - zřizováním a rušením výborů - přijetím, převzetím úvěru nebo půjčky - uzavíráním smluv o poskytnutí dotace - založením, zřízením nebo zánikem neziskových organizací - založením nebo rušením právnických osob, aj. Jako další orgán se řadí rada obce a to přesněji jako výkonný orgán obce v oblasti samostatné působnosti. Svoji činností je odpovědná zastupitelstvu obce. Rada obce má možnost zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, které ji budou předkládat svá stanoviska a náměty. Jednání rady obce nejsou veřejnosti přístupná a v obcích, kde rada není volena, je její pravomoc odkazována na starosty. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové, kteří jsou zvoleni ze zastupitelů obce. Počet musí být vždy lichý a skládat se nejméně z 5 a nejvíce z 11 členů. Množství nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu zastupitelů obce a v obcích, kde je méně než 15 zastupiteli nebývá rada volena. Pravomoc rady obce může být např.: - schvalování organizačního řádu obecního úřadu - stanovování rozdělení pravomocí v obecním úřadu - zabezpečování hospodaření obce podle schváleného rozpočtu - ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce - přijímání a vyřizování petic a stížností, aj. Starosta jako představitel obce zastupuje obec navenek a do funkce jeho i místostarosty volí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Platí zde pravidlo, že starostou i místostarostou musí být občan České republiky, a proto tuhle funkci nemůžou vykonávat cizinci i kdyby byli zvoleni do zastupitelstva obce. 4 4 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 588 s., strana 351 353. ISBN 978-80-7357-614-1. 6

Mezi nejčastější kompetence starosty patří: - svolání zastupitelstva obce - připravování, svolávání a řízení schůze rady obce - jmenování a odvolávání tajemníka obecního úřadu - odpovědnost za informování veřejnosti o činnosti obce. Starosty při jeho nepřítomnosti zastupuje místostarosta, který je odpovědný i za činnosti městského úřadu. Tajemník je zprostředkovatelem úkolů samostatné a přenesené působnosti. Má zaměstnanecký poměr s obecním úřadem, ale nebývá do své funkce volen, neboť je jeho funkce je vždy zřízena u pověřených obecních úřadů a v obcích s rozšířenou působností. Ostatní obce mají možnost si tuhle funkci zřídit dobrovolně. Odbory mají postavení jako výkonné orgány obce a jejich počet je určen velikostí obce, rozsahem samostatné působnosti a rozsahem přenesené působnosti. Strukturu a názvy odborů nestanovuje zákon a pro účinný provoz obce je nutné, aby všechny odbory společně sdílely své informace a vzájemně spolupracovaly. 5 3.4 Rozpočet obce U rozpočtového procesu jsou nedílnou součástí postupy prací, podle kterých se řídí celoroční činnost, která je spojována s rozpočtovým hospodařením. Velký význam zde má rozpočet územního samosprávného celku, který je finančním plánem a řídí se po dle něj financování jeho činnosti. Nejdůležitější součástí finančního sytému je územní rozpočet obce, kde se zahrnují rozpočty měst a obcí jako základ od obnovení územní samosprávy v roce 1990. V rámci obnovení krajské úrovně územní samosprávy se k nim v roce 200 zařazují ještě rozpočty krajů a dále také rozpočty dobrovolných svazků obcí (DSO) a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti, které vznikly roku 2006. 6 5 PEKOVÁ, Jitka., et al. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Vyd. 1. Praha: Aspi Publishing, 2002. 441 s., s.126. ISBN 80-86395-21-9. 6 PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření obcí a rozpočet. Vyd. 1. Praha: Codex Bohemia, 1997, 289 p., 61s. ISBN 80-859-6334-5 7

Rozlišuje se několik základních typů rozpočtu: - programový rozpočet - zachycuje plánované výnosy a náklady nezávisle na skutečných peněžních tocích, zaměřuje se především na přehlednost - zdrojový rozpočet je vypracován ke každému projektu a znázorňuje, z jakého zdroje bude financován určitý náklad na danou činnost - rozpočet peněžních toků kalkuluje se skutečnými příjmy a výdaji organizace u daného období a bývá sestavován pro oblast provozní, investiční a finanční. V České republice při třídění příjmů a výdajů územních rozpočtů je zapotřebí respektovat tyto zásady: - jednotnost a závaznost třídění v celé rozpočtové soustavě - dlouhodobá stabilita třídění, potřebná pro dlouhodobé rozpočtové analýzy - srozumitelnost, aby byla možnost veřejné a občanské kontroly - kompatibilita s mezinárodními účetními a statistickými standardy 6 6 MATES, Pavel. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1.vyd. Praha: Prospektrum, 2001, 196 s., s. 119. ISBN 80-717-5100-6. 8

Tab. 01 - Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době Zdroj: KADEŘÁBKOVÁ, J. MATES, P. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4 vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2004. 244 s. ISBN 80-86473-80-5. 3.5 Dobrovolný svazek obcí Obce mají právo na členství svazku obcí, jehož účelem je ochrana a uplatňování společných zájmů. V zákoně o obcích je demonstrativně uvedeno, co může být jako předmět činnosti svazku obcí. Vznik svazku obcí se neobejde bez smlouvy o jeho vytvoření, která je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouvy jinak. 9

Stanovy, jejichž obligatorní náležitosti jsou určeny v zákoně o obcích, jsou přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí a svazek obcí bývá považován za právnickou osobu, která má k dispozici své orgány, svůj majetek a své zdroje příjmů. Má povinnost dát k přezkoumání příslušnému úřadu nebo auditorovi dokument o hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok. Občané obcí, kteří se podíleli na vytvoření svazku obcí, mají oprávnění účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlédnout do zápisu o jeho jednání a předávat orgánu svazku obcí písemné návrhy. V případě, že dobrovolný svazek obcí se dostane do fáze, kdy jeho působnost zaniká, vstupuje tak do likvidace. Termín v likvidaci je používán do doby, než dojde k výmazu svazku obce z registru. Zánik svazku obce je pak následně potvrzen od krajského úřadu. 7 3.6 Mikroregion Za mikroregion lze považovat území, jehož vymezení je na základě společných znaků v menším rozsahu. Pokud jde o využití v praxi, tak obvykle se jedná o mikroregion, které vznikají za nějakým účelem. Na území České republiky jsou účelové mikroregiony vytvářeny, aby například docílili získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů Evropské unie. Jako typický rys těchto mikroregionů lze označit vznik z vlastní iniciativy (dobrovolné sdružení), což vypovídá, že je nezvyklé, aby svazek vznikl příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Rozsah mikroregionů je značně rozmanitý. Nejvíce vzniklých regionů bylo zaznamenáno v letech 1999 2001, což je období spojováno s novelou zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Během následujících let byl zájem o vznik mikroregionů spíše klesající a našlo se také mnoho případu, kdy docházelo k přetvoření mikroregionů na dobrovolné svazky obcí dle zákona o obcích. 7 KOUDELKA, Zdeněk. Zákon o obcích: obecní zřízení. Praha: Linde, 2002, 310 s., s. 127. ISBN 80-7201-326-2. Deník veřejné správy [online]. 20.10.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6373942/> 10

3.7 Místní akční skupina Je společenství s vlastní právní subjektivitou a jeho vznik je závislý na programu LEADER. Místní akční skupina je tvořena za účelem společného prosazování zájmů obcí a místních komunit s cílem dosáhnout změn. Navrhuje strategické plány regionů a tvořit ji mohou občané, nezisková organizace, soukromá podnikatelská sféra a veřejná správa. Hlavní cíl je podporovat spolupráci obcí neziskovým a podnikatelským sektorem. Obr. 01 - Schéma organizační struktury MAS Zdroj: http://www.masvychodnislovacko.eu/launch.php?s=page&id=14 Místní akční skupiny. EAgri.cz [online]. 20.10.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/> 11

Hustota obyvatel nesmí přesahovat 120 obyvatel na km² a počet obyvatel je limitován intervalem od 10 000 do 100 0000 obyvatel. Podle základních principů fungování MAS je území geograficky, ekonomicky a sociálně homogenní. Dotace v tomto programu se rozdělují na základě dohody mezi členy místní akční skupiny. Místní akční skupiny společně s mikroregiony jsou subjekty, jejichž působištěm je stejné území a bývají propojeny společnou organizační a funkční strukturou managementu rozvoje. 3.8 Kvalita života Kvalita života je těžko uchopitelná vzhledem ke své mnohotvárnosti. Jedná se o složitěji vysvětlitelný pojem, pod který spadá nespočet klíčových faktorů. Zaměřuje se na materiální, psychologické, sociální a duchovní hlediska, která jsou nepostradatelná pro příznivý život lidské populace. Z počátku byla předmětem zájmu v první řadě materiální stránka života společnosti jako celku. Postupně je však možné zaznamenat mnoho informací o výzkumu nematerialistické stránky a posunutí k subjektivním pohledům a hodnocení kvality života jedinců. 8 Z pohledu Křivohlavého se kvalita života neomezuje pouze na jedince a lze ji rozdělit do několika rovin: - Makro rovina - velké společenské celky (např. země nebo kontinent) - Mezo rovina - malé sociální skupiny (např. podnik nebo škola) - Personální rovina - zaměření na život jednotlivce a zvažování subjektivního hodnocení zdravotního stavu (např. bolesti nebo spokojenost) - Rovina fyzické existence - sleduje chování druhých lidí, které je možné objektivně měřit a srovnat (např. chůze před a po ortopedické operaci) 9 8 PHILLIPS, David. Quality of life: concept, policy and practise. 1. vyd. Oxon: Routledge, 2006, 288 s., strana 6 ISBN 978-0415323550. 9 KŘIVOHLAVÝ, Jaro: Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002. 200 s., strana 163 164. ISBN 80-247-0179-0. 12

Podle Světové zdravotnické organizace je definice kvality života spojována s jedincem, který vnímá svoji pozici v životě v kontextu své kultury, hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Kvalita života každé osoby je ovlivňována jejím fyzickým a zdravotním stavem nebo osobním vztahem k životnímu prostředí. Na určitých místech hraje důležitou roli zdravotní péče, neboť je silným faktorem ovlivňující kvalitu života. 10 Obr. 02 - Schéma kvality života v rámci kvantitativního výzkumu Zdroj: http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/nastroj_pro_empiricke_zkoumani_kvality_pracovniho_zivotavinopal.pdf 10 RAPLEY, Mark. Quality of life research: a critical introduction. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Pubications, 2003, 286 s., s. 158 ISBN 07-619-5457-0. 13

V současné době chápání kvality života upřednostňuje subjektivní pohled před objektivně měřitelným znakem. Kvalita života spadá pod spoustu vědních oborů a každý z nich se na kvalitu života zaměřuje z různého pohledu. Po stránce medicíny je poskytována co nejefektivnější léčba, která má vést k celkové spokojenosti pacienta a dosáhnout nejlepších výsledků za co nejkratší dobu. Sociologie se soustředí na záležitosti kvality života související s životním způsobem, stylem a potřebami jedince. U environmentálního hlediska je kvalita života člověka určena prostředím, ve kterém žije. Psychologické hledisko se zaměřuje na autonomii, sebeúctu nebo také na spokojenost člověka. 11 11 VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 143 s., 130 s. ISBN 80-210-3754-7 14

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mikulovsko Dobrovolný svazek obcí vznikl dne 4. února 2000 na základě smlouvy v souladu s ustanoveními 46 odst. 2, písmena b) a 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Mezi zakládající členy svazku patří obce Bavory, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Nový Přerov, Pavlov a Perná. V říjnu roku 2000 se dalšími členy staly Drnholec, Dolní Věstonice, Mikulov a začátkem následujícího roku obce Novosedly a Sedlec. Dále, dne 15. června 2001 se připojila obec Brod nad Dyjí a 21. března 2002 obec Horní Věstonice. K poslední změně došlo dne 3. února 2005, kdy se k mikroregionu Mikulovsko připojují Pasohlávky, které jsou součástí i mikroregionu Čistá Jihlava. Obr. 03 - Logo dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko Zdroj: http://www.mikulovskoregion.cz/ Od roku 2005 až do současnosti se Mikulovsko skládá z 18 obcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Nový Přerov, Novosedly, Pasohlávky, Pavlov, Perná, a Sedlec. Stanovy dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko, 2011 15

Obr. 04 - Obce mikroregionu Mikulovsko Zdroj: www.dpa.cz 4.1.1 Předmět činnosti Obce se v mikroregionu prostřednictvím vzájemné spolupráce snaží prosazovat záměry, které díky svému rozsahu a hodnotnému konceptu přesahují každou z nich. Jejich společné úsilí směřuje k ochraně životního prostředí, koordinaci významných investičních akcí, zajišťování a realizace technické infrastruktury. Společná činnost obcí je v neposlední řadě spojována i se zvýšením zaměstnanosti, vytvářením podmínek pro investování ve veřejném i soukromém sektoru, podporou rozvoje cestovního ruchu a také úsilím integrace mikroregionu z hlediska dopravní obslužnosti. 16

4.1.2 Orgány mikroregionu Nejvyšším orgánem svazku obcí je shromáždění starostů se statutem členské schůze. Členy shromáždění jsou starostové obcí a v případě, že se starosta některé z obcí nemůže zúčastnit, má možnost písemně pověřit místostarosty nebo jiného člena zastupitelstva obce. Osoba pověřená starostem má pak stejná práva jako nepřítomný starosta a při jednání každý člen má jeden hlas. Do působnosti Shromáždění starostů patří např.: - Přijímat, měnit nebo doplňovat stanovy - Přijímat nebo vylučovat členy ze svazku obcí - Rozhodovat o nákupu, využití nebo prodeje majetku - Schvalovat jednotlivé akce či aktivity - Rozhodovat o účasti v podnikatelských i nepodnikatelských subjektech Statutárním orgánem svazku obcí je předseda, který řídí činnost mezi jednotlivými zasedáními starostů a jedná jeho jménem navenek. Předsedou svazku může být zvolen pouze člen zastupitelstva některé obce svazku, jeho funkční období bývá dvouleté a může být volen opakovaně. Mezi působnosti předsedy se zahrnuje např.: - Svolávání starostů - Řízení a kontrola prací místo předsedů nebo tajemníka - Jednání jménem svazku se třetími osobami a podepisování s tím související smlouvy - Organizování práce při vzniku, registracích, zrušení a zániku svazku obcí Místopředsedové jako další orgán mají své určené pořadí, ve kterém zastupují předsedu v případě jeho nepřítomnosti. Místopředsedou může být zvolen pouze člen zastupitelstva některé obce svazku. Stejně jak u předsedy je jeho funkční období je dvouleté a může být také volen opakovaně. 17

Kontrolním orgánem svazku obcí je revizní skupina, která dohlíží na práci předsedy, místopředsedy nebo tajemníka svazku. Má právo nahlížet do všech dokumentů svazku obcí a podílet se na účasti jednání zástupců svazku obcí se třetími osobami. Tvoří ji dva starostové členských obcí, které na jeden rok volí Shromáždění starostů. 4.1.3 Práva a povinnosti členů Členové svazku jsou oprávněni účastnit se valného shromáždění prostřednictvím svého delegáta s rozhodujícím hlasem nebo delegovat na jiného člena svazku. Dále mají právo na volbu orgánů svazku, na využívání majetku či zařízení svazku, na vyžádání od výkonných a kontrolních orgánů svazku informace o jeho činnosti nebo na nahlížení do jejich dokladů. Členové mají povinnost napomáhat v rámci svých možností uskutečňování cílů a úkolů svazku, které jsou vymezeny v předmětu činnosti a vyplývají z usnesení orgánů svazku. Dále se musí účastnit zasedání valného shromáždění a dalších orgánů svazku, chránit dobré jméno svazku, respektovat právoplatně přijatá rozhodnutí svazku, podporovat rozvoj venkova, řídit se společně dohodnutými postupy nebo platit členské příspěvky. 4.1.4 Členství v dobrovolném svazku Obce se stávají členy svazku dobrovolně a zažádat členství může každá obec, která se chce především podílet na prací při naplňování předmětu činnosti svazku. Členství vznikne schválením žádosti valným shromážděním, kdy je pak obec následně zapsána do seznamu členů. Každého člena ve svazku zastupuje jeden zástupce a každý člen má jeden hlas. Členové v rámci členství nejsou omezování, aby vstoupili do jiných sdružení právnických osob či svazku obcí. Členství zanikne v případě rezignace na členství ze strany člena doručenou v písemné podobě předsedovi svazku obcí nebo při rozhodnutí valného shromáždění o vyloučení, jestliže člen neplní povinnosti. Člen je při zániku členství bez nároku na vrácení členského příspěvku. Stanovy dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko, 2011 18

4.2 Obecná charakteristika Mikroregion Mikulovsko se nachází na jihozápadní části Břeclavska, ve které zahrnuje území o rozloze 271,49 km 2. Západní hranice je tvořena tokem řeky Dyje, kde zároveň mikroregion sousedí s územím spadající pod okres Znojmo. Na severu území se rovněž nachází řeka Dyje, která je zde však přehrazená nádržemi nesoucími název Nové Mlýny a v blízkosti se mimo jiné rozkládá území obcí regionu Čistá Jihlava. Východní část sousedí s Lednicko-Valtickým areálem a jižní hranice regionu jsou současně státními hranicemi mezi Českou republikou a Rakouskem. Základními rysy Mikulovska jsou rozmanitý venkovský ráz, teplé podnebí a velmi příznivé podmínky pro zemědělství. Nepřehlédnutelné jsou zde Pavlovské vrchy neboli Pálava, která je vápencovým útvarem, táhnoucí na jihu Moravy od obce Pavlov směrem na jih kolem Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. V okolí Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících lokální velmi hodnotné území. Mikulovsko tvoří osmnáct již zmiňovaných obcí, žije zde celkově více než 20 000 obyvatel (31. 12. 2011 20 294) a podílí na celku NUTS II Jihovýchod, který je vymezený jako administrativní a statistická jednotka pro potřeby vztahu k Evropské unii. 4.3 Krajina a životní prostředí Charakteristikou okolí jsou velmi vhodné podmínky pro zemědělství. Převládá zde zemědělský výrobní typ kukuřičný nebo řepný a v neposlední řadě je pro mikroregion velmi významné pěstování vinné révy. V oblasti je velmi málo zastoupen průmysl, z čehož vyplývá minimální ohrožení čistoty ovzduší. Na ploše regionu je koncentrovaná mimořádná rozmanitost jednotlivých tipů krajiny, které tvoří přírodně a kulturně velmi bohaté území. Vápencové bradlo Pavlovských vrchů je tvořeno krasovými jevy, stepními trávníky, lesostepi nebo teplomilnými doubravami s druhově pestrým bylinným podrostem. Mikroregion Mikulovsko [online]. 22.11.2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: <http:// http://www.mikulovskoregion.cz/> 19

4.3.1 Geologie Oblast spadá do ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšových Vnějších Západních Karpat. Mohutná bradla jurských vápenců, které tvoří Pavlovské vrchy, vystupují z třetihorních sedimentů flyšového pásma ždánické jednotky a jejich úpatí kryje až 20 m, sprašových návějů, které byly vyváty západními větry z hornin narušených činností ledovce v suchých a chladných časových úsecích ledových dob starších čtvrtohor. 12 Svrchnojurské vápence společně s jejich stavbou v rámci Vnějších Západních Karpat byly diskutovaným tématem dlouhá období. Vápence, které se vyskytovaly uvnitř vněkarpatského flyše byly v 19. století F. E. Süssem shrnovány do tzv. moravskodolnorakouského ostrovního pohoří a na základě předpokladů měly spojitost s jednotným litologickým a tektonickým stylem. 13 V Pavlovských vrchách jsou tvořeny svrchnojurské vápence (v rámci sedimentů ždánické jednotky) rozlehlými deskovitými tělesy s poněkud lineárním průběhem v mapě. Deskovitý tvar ověřilo jak povrchové mapování, tak i vrtný a seismický průzkumem. Vápencovou desku porušují četné příčné zlomy ve směru severozápad nebo jihovýchod, a mají důsledek na kulisovitý obraz jejího výchozu v mapě. Z geologického pohledu jsou Pavlovské vrchy zahrnovány do příkrovu ždánické jednotky Vnějších Karpat. V průběhu alpínských tektonických pochodů byly vápencové bloky odděleny z podloží a začleněny do slabě zpevněných flyšových sedimentů ždánického příkrovu. Bradla tvoří slabě až silně porušené jurské a křídové vápence a jílovce, které jsou rozlámány do mnoha tektonických ker. Vápence rovněž prošly činností rozsáhlého krasovění. 14 12 BUČEK, A., LACINA, J. Pálava: Putování biosférickou rezervací. Brno: Blok, 1990. 123 s. ISBN 80-600-0980-8. 13 UHLIG, V. Über die Tektonik der Karpaten. Wien: Sitz. Ber. K. Akad. Wiss, math. Naturwiss, 1907. 116 s. ISNB 0-871 982. 14 POUL, I. Nový tektonický model Pavlovských vrchů. Brno: PřF MU, 2006, 128 s. ISBN 80-7075-653-5. 20

Na území se vyskytují dva pruhy vápencových bradel: Turold Zámecký vrch a naproti Svatý kopeček, což je snadno vysvětlitelné na základě existence dvou pruhů antiklinál. Díky reinterpretaci seismických řezů bylo potvrzeno, že karbonátový hřbet Svatého kopečku pokračuje svojí ponořenou částí dále k severovýchodu. Tato stavba vznikla jako důsledek nasouvání rozsáhlé desky vápenců v průběhu vzniku dvou front antiklinál, které jsou spjaté s násunovými rampami. Za nejstarší materiál, který tvořící bradla lze považovat klentnické souvrství. Spodní hranice klentnického souvrství je tektonická a svrchní hranice je tvořena přechodem do ernstbrunnských vápenců. 15 Nejvyšší bod a současně nejmohutnější bradlo Pavlovských vrchů je Děvín (554,4 m n. m.), který tvoří na vrcholu plochý hřbet z jurských vápenců protažený ve směru jihozápad a severovýchod. Dalším poznatkem u plochého hřbetu je i vypreparování z málo odolných flyšových sedimentů s asymetrickým příčným profilem. Výraznou součástí severovýchodního okraje hřebene Děvína jsou Dívčí hrady (428 m n. m.), pod kterými se ve svahu nachází tři výrazné vápencové skalní věže nesoucí název Tři panny. 16 4.3.2 Klimatické podmínky Sledované územní se nachází v mírném klimatickém pásu, patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky a zahrnuje dva klimatické rajóny. Pro rajon T2 je typické krátké přechodné období, dlouhé, teplé a suché léto, teplé až mírně teplé jaro i podzim, krátká, mírně teplá, suchá až hodně suchá zima a spadá sem převážně niva řeky Dyje. Rajón T4 se z hlediska vegetační stupňovitosti vyznačuje kolizním stupněm a má rovněž přechodné krátké období. Léto je zde dlouhé, značně teplé a suché, jaro i podzim jsou považovány jako spíše teplé období a zima je krátká, mírně teplá, suchá až hodně suchá. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9,5 C a průměrný dlouholetý úhrn srážek se pohybuje kolem 571 mm. 15 POUL, I. Paleonapjatostní analýza zlomů Pavlovských vrchů (Západní karpaty). Brno: PřF MU, 2004. 115 s. ISBN 80-6859-740-6. 16 SAMUEL P. Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí. Praha: TRASA & KČT, 2005. 46 s. ISBN 3-564925-189-6. 21

Maximum srážek vykazuje měsíc červenec a minimum nejčastěji leden. Výsledky podílu sněhových srážek v rámci celkového srážkového úhrnu jsou malé a dosahují maximálně 20 %. 4.3.3 Půda a struktura pozemků Na Mikulovsku jsou půdy značně ohroženy erozí a téměř v celém mikroregionu je překračována hodnota hranice normální eroze půdy. Na plochách svahů s velkými rozměry je dokonce dosaženo hodnoty 2 mm za rok. Jedná se zejména o svahy Mikulovské vrchoviny a Dunajovických vrchů, kde se nejčastěji pěstuje vinná réva. Území se zde rozlišuje na následující půdní druhy: - Půdy písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité (lehčí půdy). Pokrývána jen malá část území. - Půdy hlinité a jílovitohlinité (středně těžké půdy). Nejvíce rozšířený půdní druh, který také pokrývá největší plochy. - Půdy jílovité až čisté jíly (těžké půdy). Místy pokrývají větší plochy a nachází se převážně na severních a severozápadních svazích Pavlovských vrchů. Hodnota podílu zemědělské půdy na celkové ploše mikroregionu překračuje hranici 60 %. Půda na tomto území patří mezi nejúrodnější v České republice a je tvořena zejména kvalitní černozemí. Po roce 1989 došlo v našem státě k výrazným změnám politické, sociální a ekonomické situace a zároveň k využití nových příležitostí, z čehož se dá v mikroregionu předpokládat rozvoj zemědělské produkce. Nejvyšší plochu zemědělské půdy vykazuje obec Drnholec (2448 ha) a obcí s nejnižší plochou zemědělské půdy jsou Dolní Věstonice (187 ha). Při srovnání nejvyšší hodnoty celkové výměry se na prvním místě nachází Mikulov (4532 ha) a nejnižší hodnota připadá na obec Bavory (500 ha). 22

Tabulka 02 udává přehled o koeficientu ekologické stability, který je známý i pod zkratkou KES. Jedná se poměrové číslo stanovující poměr ploch stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků zkoumaného území podle následujícího vzorce: 16 Na základě hodnot KES z tabulky 5, které se u většiny obcí řadily do intervalu 0,3 KES 1,0 je možné mikroregion definovat jako území, které je intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou. (viz. Příloha 08). 16 MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s., strana179 220. ISBN 80-853-6822-6. 23

Tab. 02 - Struktura využití pozemků v jednotlivých obcích k 31.12.2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu 24

4.3.4 Ovzduší Jak již bylo zmíněno, v oblasti je velmi malé zastoupení průmyslu, což má na ovzduší spíše pozitivní vliv a z hlediska kvality ovzduší, pak můžeme území hodnotit jako mírně znečištěné. Významnou roli zde hrají i používané druhy paliva, z nichž vhodným příkladem může být zemní plyn, který nahrazuje nekvalitní pevná paliva. Plynofikace obcí se značně podílí na snížení emisní zátěže ovzduší, neboť plošné malé zdroje znečišťování ovzduší jako např. rodinné domy či samostatně vytápěné bytové jednotky se projevovaly jako značné zdroje znečištění. Nevylučujícím problémem však zůstává růst cen plynu, který způsob vytápění může po negativní stránce velmi ovlivnit a vyskytne se tak důvod k vytápění tuhými palivy. Další negativní faktor představují emise, jsou produkované zejména automobilovou dopravou. 4.3.5 Vodstvo Na Mikulovsku se nachází málo početných vodních ploch a je možné ho charakterizovat jako oblast s malou hustotou vodní sítě. Území mikroregionu je odvodňováno Dyjí a náleží do úmoří Černého moře. V prostoru Věstonické nádrže se do Dyje vlévají řeky Jihlava a Svratka. Soustava tří nádrží Vodního díla Nové Mlýny byla vybudována především pro účel zavlažování zemědělské půdy a ochrany před povodněmi. Mezi další účely vodních nádrží patří rekreační aktivity, zamezení komářích kalamit a v případě Novomlýnské nádrže i hydroenergetické využití. V místě obce Pasohlávky se vyskytují termální prameny a zdroje podzemních vod na území mikroregionu lze charakterizovat jako hydro-geograficky významné. Území Lednice a prameniště Brod nad Dyjí, z něhož je skupinovým vodovodem Dolní Dunajovice zásobována vodou převážná část mikroregionu jsou pro celé území nejvýznamnějšími zdroji pitné vody. Mezi nejvýznamnější stojaté vodní plochy patří rybník Nesyt, který zasahuje na území obce Sedlec a Šibeničník vztahující se ke katastru Mikulova. Oba rybníky slouží k chovu ryb. 25

4.3.6 Ochrana životního prostředí Do regionu spadá část Chráněné krajinné oblasti - Pálava, která byla vyhlášená v roce 1976, je harmonicky utvářená krajina s charakteristickým reliéfem a rozložením Pavlovských. V místě, které je zahrnuto pod Pálavou leží obce Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov, Milovice, Nové Mlýny, Pavlov, Perná a Sedlec. Rozsáhlou část území CHKO tvoří také zemědělsky využívaná krajina, kde převažují vinice a několik sídel s výsadním postavením historického města Mikulova. Pálava byla vyhlášena také jako biosférická rezervace a začala se tak zařazovat mezi místa, která jsou určena k zachování přírody a vědeckému výzkumu pro potřebu lidstva. Významnou roli zde hraje i Mezinárodní (Ramsarská) konvence o ochraně mokřadů, která se soustředí na polohu nivy řeky Dyje u Nových mlýnů, kde leží Křivé jezero. V roce 2003 bylo území rozšířeno o Lednicko-valtický areál společně s Lužními lesy a vznikla biosférická rezervace Dolní Morava. Poslední aktivity byly spojeny s naplňováním povinností soustavy Natura 2000. Pro udržitelný rozvoj je zapotřebí věnovat péči a pozornost životnímu prostředí i ve větším měřítku. Na grafu je možné vidět, že v roce 2011 dosáhly investice na ochranu životního prostředí 24,8 mld. Kč, což bylo téměř o 10 % více než v předchozím roce. Graf 01- Investice na ochranu životního prostředí (Česká republika) Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydaje_na_ochranu_zivotniho_prostredi Správa CHKO Pálava [online]. 30.11.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http:// http://www.palava.ochranaprirody.cz/> 26

Činností ochrany životního prostředí a výkonem státní správy se na vymezeném území zabývá Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava se sídlem v Mikulově. 4.4 Obyvatelstvo Mikroregion Mikulovsko spadá do okresu Břeclav a má podprůměrnou hustotu zalidnění, což způsobuje poměrně řídké osídlení a nepříznivé socioekonomické faktory tohoto území. Hustota obyvatel v mikroregionu Mikulovsko dle aktuálních informací činí přibližně 75 obyvatel na kilometr čtvereční, což lze považovat za hodnotu o mnoho nižší ve srovnání jak s okresem, tak i s krajem - v okrese Břeclav se hodnota hustoty obyvatel pohybuje přibližně kolem 105 obyvatel na kilometr čtvereční. Nižší hodnota počtu obyvatel na Mikulovsku obnáší jak pozitivní, tak i negativní dopady. Z ekonomického pohledu se jedná o území s omezenějšími možnostmi, ale například pro cestovní ruch nebo ochranu životní je možné tento fakt hodnotit příznivě. V mikroregionu se nachází pouze jedno město, kterým je Mikulov se 7 374 obyvateli (stav 31. 12. 2011), což je 36,20 % všech obyvatel mikroregionu a je tak přiřazován ke kategorii do 10 000 obyvatel. Za další větší obce na Mikulovsku lze považovat Drnholec a Dolní Dunajovice, kterým přísluší velikostní kategorie do 1 999 obyvatel. Ostatní obce je možné zařadit k velikostní kategorii do 499 a do 999 obyvatel. Celkově oblast spadá pod typicky venkovské mikroregiony s menším než polovičním podílem městského obyvatelstva. Většina obcí mikroregionu se lokalizuje v blízkosti Mikulova, což je velmi příznivé v rámci dopravní dostupnosti či významné role spojené s plněním funkce pro jednotlivé obce pověřeného úřadu a obce s rozšířenou působností. 27

Tab. 03 - Věková struktura obyvatelstva v roce 2010 Název obce Počet obyvatel celkem v tom v tom ve věku muži ženy 0-14 let 15-64 let 65 a více let Index stáří Bavory 405 200 205 68 292 45 66 Brod nad Dyjí 486 229 257 63 335 88 140 Březí 1 563 788 775 237 1 144 182 77 Dobré Pole 436 205 231 70 328 38 54 Dolní Dunajovice 1 705 839 866 231 1 234 240 104 Dolní Věstonice 312 173 139 34 218 60 176 Drnholec 1 690 859 831 223 1 243 224 100 Horní Věstonice 438 213 225 76 293 69 91 Jevišovka 627 313 314 103 445 79 77 Klentnice 543 237 306 66 380 97 147 Mikulov 7 374 3 575 3 799 1 051 5 231 1 092 104 Milovice 421 208 213 65 299 57 88 Novosedly 1 145 560 585 184 822 139 76 Nový Přerov 341 166 175 51 243 47 92 Pasohlávky 715 354 361 103 539 73 71 Pavlov 553 266 287 65 397 91 140 Perná 762 388 374 109 564 89 82 Sedlec 850 432 418 117 590 143 122 Celkem 20 366 10 005 10 361 2916 14 597 2853 x Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu 4.5 Trh práce Při zaměření na ekonomicky aktivní obyvatele bylo na základě údajů Českého statistického úřadu zjištěno, že za prací z obcí dojíždí kolem 40 % obyvatel celého mikroregionu a přibližně stejná část ekonomicky aktivních jedinců nachází práci v místě svého bydliště. Ve srovnání s celým okresem Břeclav je vyjížďka osob za prací v mikroregionu nižší. Hodnota se ve zmiňovaném okrese pohybuje kolem necelých 50%, což je téměř o 10 % méně oproti srovnávanému území. Nejčastěji obyvatelé vyjíždí za prací do Mikulova, který kromě toho má z celého mikroregionu největší zastoupení ekonomicky aktivních obyvatel. 28

Z tabulky 04 je patrné, že ve městě Mikulov se hodnoty ekonomické aktivity ve srovnání s vyššími územními celky nemění. Tab. 04 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve městě Mikulov v porovnání s vyššími územními celky a ČR v období 2009 2011 (v tis. osob) Územní celek 2009 2010 2011 Mikulov 4,1 4,1 4,1 Mikroregion Mikulovsko 10,4 10,3 10,3 Okres Břeclav 81,5 81,1 81 Jihomoravský kraj 568,6 576,6 572,6 Česká republika 5286,5 5268,9 5223 Zdroj: vlastní zpracování dle Ministerstva práce a sociálních věcí Jedním z podstatných faktorů, které souvisí s trhem práce, je i nezaměstnanost. Mikroregion Mikulovsko se řadí mezi oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti, neboť se zaměřuje zejména na zemědělskou činnost, což ovlivňuje situaci na trhu práce. Graf 02 udává vývoj nezaměstnanosti města Mikulov opět ve srovnání s vyššími územními celky. Graf 02- Vývoj nezaměstnanosti (2001-2011) zdroj: Strategický plán rozvoje města Mikulov 29

Tab. 05 - Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2009-2011 Obec Míra nezaměstnanosti v roce 2009 Míra nezaměstnanosti v roce 2010 Míra nezaměstnanosti v roce 2011 Bavory 5,30% 11,50% 12,80% Brod nad Dyjí 8,80% 16,20% 21,90% Březí 8,10% 14,90% 14,70% Dobré Pole 10,90% 16,10% 18,20% Dolní Dunajovice 7,40% 13,70% 18,20% Dolní Věstonice 7,50% 12,70% 17,30% Drnholec 11,90% 15,20% 17,70% Horní Věstonice 10,00% 12,30% 17,80% Jevišovka 16,80% 22,70% 27,70% Klentnice 5,10% 9,70% 6,60% Mikulov 10,10% 13,80% 14,30% Milovice 9,00% 11,40% 12,90% Novosedly 9,80% 13,30% 12,70% Nový Přerov 21,40% 29,30% 25,70% Pasohlávky 10,60% 12,80% 18,70% Pavlov 10,70% 22,40% 17,40% Perná 9,80% 17,70% 16,90% Sedlec 11,90% 23,00% 20,80% Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Tabulka 05 vykazuje, že mezi obce s nejvyšší mírou nezaměstnaností za poslední 3 roky patří Jevišovka a Nový Přerov. Nejnižší míra nezaměstnanosti přísluší jednoznačně obci Klentnice. Obcemi s nejvyšší odchylkou míry nezaměstnanosti jsou Jevišovka a Brod nad Dyjí. Nejnižší odchylku vykazují např. Klentnice, Milovice, Novosedly nebo Mikulov, který je mimo jiné zobrazený na grafu v rámci srovnání míry nezaměstnanosti mezi územními celky v desetiletém období. 30

Z mapy na Obr. 05 je možné zaznamenat, že hodnota míry nezaměstnanosti se v poměru mezi jednotlivými obcemi během několika let příliš nezměnila. Obr. 05 - Mikulovsko podle míry nezaměstnanosti v roce 2005 zdroj: Úřad práce Břeclav, 2005 4.6. Hospodářská činnost Za pomoci Českého statistického úřadu bylo zjištěno, že v mikroregionu Mikulovsko působilo k 31.12.2011 celkem 4 547 podnikatelských subjektů, z toho 3 728 tvoří fyzické osoby a 819 je osob právnických. V rámci právní formy se v mikroregionu nejvíce nachází živnostníci se 72 %. Obchodním společnostem připadá 8,9 %, dále 9,1 % vykazují ostatní právní formy, 4,4 % svobodná povolání a 5,5 % tvoří zemědělští podnikatelé. Viz. příloha 05. Velký podíl na hospodaření v mikroregionu mají malé a středně velké podniky, které vytvářejí nové pracovní místa a přispívají k vytváření atraktivního podnikatelského prostředí, což může být zajímavé pro investory. Pro efektivnější hospodářskou činnost je nezbytný přístup obcí k vytváření podmínek pro podnikání, např. příprava technické infrastruktury nebo marketingové činnosti. 31

Za posledních několik let se v mikroregionu projevuje patrný i rozvoj zemědělských firem a rodinných farem. Podnikání zaměřené na zemědělství má slibné předpoklady k výnosnosti zejména v chovu dobytka, pěstování zeleniny a v neposlední řadě ve vinařství, které je v lokalitě dominantním a stále se rozvíjejícím oborem. Z hospodářského hlediska lze mikroregion označit za zemědělsko-průmyslovou oblast, kde je průmysl zastoupen zejména v Mikulově. Vzhledem ke kvalitní orné půdě, která zabírá více než 60% celkové plochy, se na Mikulovsku nabízí potenciál pro efektivní zemědělskou produkci. Je tedy zapotřebí více rozvíjet průmysl, který by byl využitelný i pro zemědělskou činnost. 4.7. Technická vybavenost a infrastruktura Mezi základní charakteristiky životní úrovně v obci patří bezesporu technická vybavenost, mezi jejíž základní části se řadí především kanalizace, vodovod a plynofikace. Zprovoznění je odvozeno od počtu obyvatel, historických, přírodních a finančních faktorů. V případě rozšíření technické vybavenosti se obec obvykle stává atraktivnější pro potenciální investory a turisty. Stav kanalizací v mikroregionu prokazuje velmi nízkou úroveň. Na veřejnou kanalizační soustavu jsou napojeny obce Dobré Pole, Drnholec, Dolní Dunajovice a Mikulov, v několika dalších obcích má své působiště společnost Vodovody a kanalizace Břeclav a ve zbývajících existuje pouze kanalizace bez funkční čistírny odpadních vod, které jsou v různém technickém provedení a stavu. Vodovodní sítě jsou ve většině obcí v technicky dobrém stavu. Na Mikulovsku jsou jednotlivé obce napojeny na veřejné skupinové vodovody a využívá je téměř 100 % obyvatel. Provozovatelem skupinových vodovodů je stejně jako u některých kanalizací společnost Vodovody a kanalizace Břeclav. Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko 2007-2013 32

Oblast je zásobována několika zdroji pitné vody, mezi které patří např.: - Skupinový vodovod Novosedly - Skupinový vodovod Dolní Dunajovice - Vodní zdroje z jímacího území Lednice Zavedení plynofikace závisí na počtu odběratelů, na území je zastoupena pouze v několika obcích, avšak v porovnání s kanalizacemi je na mnohem vyšší úrovni. Největší odběratel je Mikulov a jejím provozovatelem je Jihomoravská plynárenská, a. s.. Tab. 06 Technická vybavenost v mikroregionu jednotlivých obcí název obce kanalizace vodovod plynofikace Bavory ne ano ne Brod nad Dyjí ne ano ne Březí ne ano ne Dobré Pole ano ano ano Dolní Dunajovice ano ano ano Dolní Věstonice ne ano ne Drnholec ano ano ne Horní Věstonice ne ano ano Jevišovka ano ano ne Klentnice ne ano ne Mikulov ano ano ano Milovice ne ano ne Novosedly ne ano ne Nový Přerov ne ano ne Pasohlávky ano ano ne Pavlov ne ano ano Perná ne ano ano Sedlec ano ano ano Zdroj: vlastní zpracování dle portálu www.obce.cz. 33

Dalším klíčovým faktorem je dopravní dostupnost. Mikroregionem prochází od severu k jihu nadregionální silniční komunikace, silnice první třídy I/52 (E 461) Brno Pohořelice Mikulov Vídeň, která je v úseku Rajhrad Pohořelice nazývána jako R 52. V jižní části území se nachází jednokolejná železniční trasa 246 Břeclav - Znojmo, se 3 železničními stanicemi Březí, Mikulov a Novosedly. Velmi je zde využívána i autobusová doprava, díky které se mohou obyvatelé mikroregionu dostat zejména z města Mikulov do větších měst jako např. Brno nebo Břeclav V mikroregionu a blízkém okolí se nachází silnice první, druhé a třetí třídy, z nichž silnice druhé a třetí třídy mají velmi špatný stav. Hlavním důvodem bude s velkou pravděpodobností nedostatek finančních prostředků. Silnice první třídy: I / 52 ve směru Brno - Pohořelice - Mikulov - Vídeň I / 40 ve směru Mikulov - Sedlec - Valtice - Břeclav Silnice druhé třídy: II / 414 ve směru Lechovice - Drnholec - Dobré Pole - Březí - Mikulov II /420 ve směru Nikolčice - Hustopeče - Dolní Věstonice - Perná II / 421 ve směru Terezín - Velké Pavlovice - Milovice Mikulov Silnice třetí třídy: III / 0521 v obci Bavory III / 0522 v obci Mikulov III / 0523 v obci Mikulov III / 0524 v obci Mikulov III / 0525 v obci Mikulov III / 39613 ve směru Nová Ves - Drnholec III / 39615 ve směru Brod nad Dyjí - Pasohlávky III / 4143 ve směru Drnholec - Jevišovka. III / 4144 ve směru Novosedly - Nový Přerov Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 30.11.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/silnicni-a-dalnicni-sit/silnice/> 34

III / 4145 v obci Dobré Pole III / 4146 ve směru Dolní Dunajovice - Březí III / 4147 ve směru Dolní Dunajovice - Brod nad Dyjí III / 42117 ve směru Lednice - Milovice - Dolní Věstonice III / 4154 ve směru Drnholec - Novosedly III / 41410 v obci Sedlec III / 42120 ve směru Mikulov - Klentnice - Pavlov III / 42121 ve směru Perná - Klentnice III / 42122 v obci Perná III / 42123 v obci Milovice III / 42124 ve směru Mikulov - Lednice Na území se nevyskytují podmínky pro zavedení vodní dopravy a neexistuje ani letecká doprava. Nejbližší letiště s mezinárodním významem se nachází v Brně a ve Vídni. K velkému pozitivu na Mikulovsku patří cyklotrasy, které nabízí velmi příznivé podmínky. Nachází se zde hustá síť značených cyklotras, které navazují na delší i kratší trasy v sousedních regionech. Cyklotrasy své příznivce zavedou do těch nejzajímavějších míst a jsou bezpečně sjízdné i pro děti. Méně náročnou cestou je okruh kolem ATC Merkur Pasohlávky vedoucí přes břehy Novomlýnských nádrží nebo území v Lednicko-valtickém areálu. Náročnější je pak Mikulovská vinařská stezka nebo Moravská vinná stezka. Za zmínku jistě stojí i mezinárodní cyklotrasa s názvem Greenways, která spojuje Prahu a Vídeň. viz příloha 4.8. Občanská vybavenost V současné době se na Mikulovsku nachází soustava privátních zařízení, která zajišťuje ambulantní lékařskou péči. Počet lékařů i zařízení je v poměrně dostačujícím počtu. Problémem jsou však nedostatky v poskytované péči. Největším působištěm, poskytující zdravotní péči pro celý region je Dům zdraví v Mikulově, který kapacitně nepostačuje potřebám obyvatel. Dalším zařízením, které nabízí zdravotní péči je Zdravotní středisko Mikulov. Na území se lokalizují pouze tři lékárny, které přísluší obcím Dolní Dunajovice, Drnholec a Mikulov. Nejbližší nemocniční péče je poskytována mimo region Nemocnicí Břeclav. 35

Veřejná knihovna se vyskytuje ve všech obcích a téměř v každé knihovně je možnost využití internetu. Poštovní služby nejsou zastoupené pouze v obcích Bavory a Klentnice. Peněžní sužby mají své působiště pouze v Mikulově, kde jsou poskytovány Českou spořitelnou a Komerční bankou. Pracoviště policie se nachází rovněž v Mikulově a dále v obcích Horní Věstonice a Březí. Dalším je negativem je nedostatek vhodných sportovních zařízení pro provozování sportovní. Za důsledek by se dala považovat značná zanedbanost a nepříznivý technický stav objektů sportovního zařízení. Nedostatky jsou zaznamenány i u nízkého počtu krytých plaveckých bazénů, sportovních hal či hřišť. Pozitivum se však projevilo u soukromého sektoru, který se zaměřuje na provozování fitcenter. 4.9. Školství Rozložení mateřských škol v mikroregionu Mikulovsko by se dalo považovat za příznivé, ale podobně jako i na jiných místech nastane občas problém s kapacitou a předškolákům nezbyde nic jiného, než navštěvovat mateřskou školu v sousední nebo okolní obci. Vyskytly se však i opačné případy, které se týkaly okrajových vesnických částí v rámci nízké naplněnosti. Na celkovém území se vyskytuje celkem 12 základních škol, z nichž některé jsou neúplné a v takovém případě pak musí žáci dokončit své základní vzdělaní na zpravidla nejbližší základní škole, ve které se vyučuje až do 9. třídy. V Mikulově se nachází gymnázium, odborné učiliště a praktická škola. V obci Sedlec do roku 2009 působila soukromá hotelová škola, která pak v následujícím období byla zrušena. Uměleckým oborům se mohou žáci věnovat na Základní umělecké škole v Mikulově, Soukromé základní umělecké škole v Sedleci nebo na Základní škole v Sedleci, kde mimo jiné vyučuje soukromá hudební škola. 36

4.10 Kultura a cestovní ruch Kulturní nabídka sledované oblasti je pro mikroregion jednoznačně velkým přínosem. Nachází se zde velké množství památek a dominantou je regionální muzeum na zámku v Mikulově, kde je možné najít jedinečné vinařské expozice nebo také zajímavé archeologické nálezy. V zmiňovaném městě se také nachází rozsáhlý židovský hřbitov z 15. století a další významné židovské památky, především Horní synagoga, která dnes slouží jako výstavní expozice. Archeologické tématice je také věnována pozornost v místě Dolních Věstonic, kde se nachází maketa sošky Věstonické venuše Velmi hodnotná je barokní lidová architektura vinařských domů, která přísluší památkové rezervaci Pavlov. K nejžádanějším kulturním tradicím regionu však patří Pálavské vinobraní, vinné košty a výstavy vín. Mikulov a centrum Pálavy jsou proslavená dějiště přehlídky dětských folklórních souborů a místní soubor Pálavan i se svým dětským dorostem Pálavánkem pořádají během léta mnoho vystoupení. Aktivnější jedince by mohla potěšit pěší turistika, cykloturistika nebo jízda na koni a milovníci rybaření jistě nepohrnou kouzlem místních revírů, zejména v místě Novomlýnských nádrží, kde se nachází i vyhlášený kemp ATC Merkur, který nabízí několik dalších možností jak strávit dovolenou. Mikroregion Mikulovsko není přirozeným a po všech stránkách vyváženým regionem, ale v určitých případech může svým návštěvníkům nabídnout atraktivity, které přesahují regionální význam. Oficiální stránky města Mikulov [online]. 1.12.2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/silnicni-a-dalnicni-sit/silnice/> 37

4.11 Hospodaření obcí mikroregionu Mikulovsko Ekonomická podstata se považuje za jednu z nejvýznamnějších a nezbytných součástí obecní samosprávy. Efektivní ekonomický systém je klíčem k příznivým podmínkám a spokojenosti občanů. V rámci hodnocení hospodářské činnosti jednotlivých obcí, je nezbytné mít informace o její finanční situaci v minulosti, plánech do budoucna nebo jejím rozsahu. Pro optimální řešení se doporučuje dlouhodobě vyrovnaný rozpočet. 4.11.1 Příjmy rozpočtů Příjmy obcí jsou rozděleny do čtyř základních skupin - daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a dotace. Za pomoci všech těchto příjmů obec dosahuje ideálního provozu. Příloha 1 porovnává příjmy ve všech obcích v letech 2009 2011. Největší celkové příjmy byly v roce 2011 zaznamenány u města Mikulov, kde činily 207 646 940 a nejmenších celkových příjmů dosáhla obec Bavory s číslem 4 354 780. Kč. Z rozdílu mezi největšími a nejmenšími příjmy v roce 2011 je možné konstatovat, že městu Mikulov s příjmy několik set milionů se nemůže žádná obec rovnat. Z grafu 1 lze vyčíst procentuální vyjádření jednotlivých druhů příjmů. Poměry příjmů v mikroregionu Mikulovsko tvoří u Březí a Pasohlávky odlišný výsledek, než u většiny obcí, ve kterých mají nejvyšší procento příjmy daňové. Nedaňových příjmů nejvíce dosahuje již zmiňovaná obec Pasohlávky s více než 60 % a nejvíce kapitálových příjmů druhá zmiňovaná obec Březí s přibližnými 40%. U dotací nejvyššího procenta dosahují obce Mikulov a Drnholec s více než 40 %. 38

Graf 03 - Příjmová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu 4.11.2 Výdaje rozpočtů Nepostradatelnou součástí hospodaření obce jsou výdaje rozpočtů, které lze dělit do dvou základních skupin běžné a kapitálové, kde významnější roli mají výdaje běžné. Na Grafu 2 je udáván poměr jednotlivých položek výdajů v obcích mikroregionu Mikulovsko za rok 2011. Ze struktury je možné vyhodnotit, že jednotlivé obce mají různé poměry výdajů. Nejvyšší procento výdajů na bezpečnost má obec Březí (cca 10 %), průmysl je nejvíce zastoupen v obci Pasohlávky (cca 60 %), služby ve městě Rajhrad (cca 70 %), sociální věci ve městě Mikulov (cca 23 %), veřejná správa v obci Brod nad Dyjí (cca 50 %) a zemědělství a lesy ve městě Pavlov (cca 3 %). 39

Graf 04 - Výdajová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Schodek neboli přebytek (tzn. saldo) se zjišťuje porovnáním příjmů a výdajů, tedy jejich rozdílem. Pokud jsou příjmy větší než výdaje, jedná se o přebytkový rozpočet. V případě, že výdaje převyšují příjmy, jedná se o schodek v rozpočtu. Pozitivní situace obce nastává v případě, když rozpočtové saldo má vyrovnanou hodnotu nebo vykazuje přebytek. 4.11.3 Shrnutí hospodaření obcí v mikroregionu Mikulovsko Tabulka 5 udává konečné výsledky hospodaření v obcích a jejich pohyb v letech 2009 2011. Z tabulky je možné srovnávat saldo na 1 obyvatele, neboli schodek či přebytek přepočítaný na 1 obyvatele pomocí celkového počtu obyvatel a salda za předchozí rok. Z tabulky je možné vidět pestrý vývoj, neboť v roce 2009 polovina obcí vykazuje záporné hodnoty a v roce 2011 se s nížil počet z 9 na 3. Mikulov a Březí patří mezi nejlépe hospodařící obce. 40

Tab. 07 - Hospodaření obcí v letech 2009-2011 Obec Saldo 2009 Saldo 2009 na 1 obyvatele Saldo 2010 Saldo 2010 na 1 obyvatele Saldo 2011 Saldo 2011 na 1 obyvatele Bavory -2 076 940-5205 1 376 380 3415 949 240 2321 Brod nad Dyjí 392 420 820-142 200-296 685 190 1425 Březí 706 270 450 437 270 283 7 226 520 4668 Dobré Pole 558 950 1407 437 690 1068 530 590 1240 Dolní Dunajovice 730 240 431-10 335 080-5998 -9 786 770-5687 Dolní Věstonice -1 449 690-4785 -1 148 620-3854 801 430 2628 Drnholec 4 318 160 2587-3 454 180-2067 917 620 545 Horní Věstonice -283 820-651 -798 430-1848 -644 760-1489 Jevišovka 2 328 240 3829-1 413 140-2340 664 530 1086 Klentnice 15 830 30 181 610 346-1 139 380-2137 Mikulov -26 790 890-3575 2 631 100 353 9 473 700 1292 Milovice -8 963 380-20 325 360 320 817 754 310 1771 Novosedly 1 998 890 1701 133 710 115 2 772 540 2400 Nový Přerov 252 800 744 252 800 746 252 800 737 Pasohlávky -319 730-441 -5 685 780-7746 5 151 060 7194 Pavlov -8 818 860-16 331 472 290 857 1 187 950 2140 Perná -1 908 630-2548 1 215 650 1620 1 929 760 2549 Sedlec -3 434 650-4133 3 895 720 4688 1 227 490 1439 41

4.12 SWOT analýza Účelem SWOT analýzy je stanovit silné a slabé stránky jednotlivých problémových oblastí mikroregionu a definovat jeho příležitostí a ohrožení. Tuto metodu běžně využívá působiště státní správy a územní samosprávy v regionálním rozvoji a plánování. Stanovení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení je nutné provádět takovým způsobem, aby bylo možné formulovat klíčové problémy sledované oblasti a uvést cíle rozvojové strategie. Následná SWOT analýza mikroregionu Mikulovsko je provedena z různých hledisek a opatření na jejím základě je shrnuto v závěru. Silné stránky: - Turisticky atraktivní oblast - Příznivé klimatické podmínky - Kvalitní orná půda - Odbyt vinné révy - Bohatý kulturní život - Rozsáhlá sít cykloturistické dopravy - Čisté životní prostředí - Výhodná geografická poloha mikroregionu - Velký potenciál pro podnikatelské aktivity - Rozsáhlé zalesněné plochy 42

Slabé stránky: - Nízké platy obyvatel - Neinformovanost místních obyvatel - Omezení v pracovních příležitostech - Vyšší míra nezaměstnanosti - Nepříznivý demografický vývoj - Nedostatek kvalifikovaných pedagogických pracovníků - Špatný stav odpadních zařízení - Špatný technický stav silnic nižších tříd - Vysoké procento eroze v půdách - Nevyužité kulturní památky Příležitosti: - Vybudování pohostinských zařízení - Rozvoj zemědělské ekologicky ohleduplné produkce - Rozvoj malého a středního podnikání - Využití výhodné geografické polohy území pro cestovní ruch - Rozvoj vzdělanosti - Výstavba nových sportovních zařízení - Dokončení dálnice R52 - Zlepšení stavu silničních komunikací druhé a třetí třídy - Modernizace kanalizací - Zlepšení propagace mikroregionu - Využití kvalifikovaných pracovních sil zejména v průmyslu a zemědělství - Rozvoj výuky cizích jazyků 43

Hrozby: - Neefektivní využití podnikatelského potenciálu - Pokles počtu obyvatel - Větší zastoupení ekonomicky neaktivních obyvatel - Horší stav památkově chráněných objektů - Nedokončení dálnice R52 - Omezení dopravy na železničních tratích - Špatná organizace občanů v nakládání s odpady - Nerozvinutá turistická infrastruktura - Nedostatečný rozvoj cestovního ruchu na regionální a nadregionální úrovni - Nevhodné využití zemědělské půdy - Úbytek školských zařízení 44

5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Na základě této části bakalářské práce byly vytvořeny dvě formy dotazníků, které obsahovaly otevřené i uzavřené odpovědi, z nichž jeden byl připraven pro starosty obcí, a druhému věnovali pozornost občané obcí. Dotazník byl zaslán starostům všech obcí prostřednictvím e-mailu. Z celkových 18 e- mailů se dostalo zpětné vazby od 7 starostů, což je 39%. Po telefonickém oslovení několika dalších nereagujících starostů se mi podařilo získat další 4 vyplněné dotazníky a konečný výsledek této dotazníkové verze tedy činil 11 neboli 61 %. Veřejnost byla oslovena podobně jak starostové e-mailovou cestou nebo také přímým kontaktem. Bohužel však ani zde nebyl výsledek vyplněných dotazníků stoprocentní, a proto jsem se rozhodl vybrat 5 obcí, které dle mého usouzení jsou po celou dobu v mikroregionu v určitých souvislostech nejvíce skloňovány. Průzkum dotazníků pro veřejnost u zvolených obcí probíhal na základě 34 vyplněných dotazníků, z toho 16 od mužů a 18 od žen. V rámci jednotlivého shrnutí, 10 dotazníků patřilo k obci Mikulov, kde odpověděli 4 pracujících občané, 2 živnostníci, 2 studenti, 1 žena na mateřské dovolené a 1 invalidní důchodce. Z Dolních Dunajovic odpovídali 3 pracující občané, 3 studenti a 2 živnostníci. Z Pasohlávek se na dotazníkovém šetření podíleli 3 pracující občané a 3 studenti. V Dolních Věstonicích se hlásili 4 účastníci ankety k pracovní činnosti a 1 k invalidnímu důchodu. Poslední sledovanou obcí byly Bavory, kde odpovídalo všech 5 respondentů v roli pracujících občanů. 45

Pro lepší představivost jsou respondenti vyznačeni v grafu následovně: Graf 05 Reakce starostů na vyplnění dotazníku Graf 06 Činnosti dotazovaných občanů 46

5.1 Dotazník pro starosty Nejvíce dotazovaných starostů vykonává svoji funkci 5-8 let a všichni dotazovaní starostové se přikláněli ke spokojenosti s jejich obcemi a stejně tak i potvrdili, že členství v mikroregionu má na obec nějaký vliv. Podle starostů nejvíce občané v jejich obcích tráví svůj volný čas v kulturních sálech a aktivitami spojené s vinařstvím a jako největší nedostatek ve svých obcí považují potravinářkou činnost. Dále bylo zjištěno, že 9 starostů považuje svoji obec jako turisticky atraktivní a zbývající 2 mají na tuhle otázku neutrální pohled. Návštěvnost jednotlivých obcí turisty ze zahraničí potvrdil každý starosta a většina také odsouhlasila aquapark v Pasohlávkách jako dobrý nápad. Potenciál podnikatelských aktivit v těchto obcí souvisí s chybějícími službami, což byla nejspíš hlavní příčina, proč 8 starostů z 11 ohodnotilo své obce s možným potenciálem. Za obor s největším uplatněním považují starostové zemědělství, vinařství a potravinářství, o čemž kladně vypovídá i následující otázka, která se týká pěstování vinné révy a dopadu na každou obec v mikroregionu Mikulovsko. Viz graf Graf 07 Jaký obor má ve Vašem okolí v rámci pracovních příležitostní největší uplatnění? Dále bylo potvrzeno, že žádná obec nepostrádá sportovní či kulturní aktivity a 8 obcí využívá při realizaci projektů dotace z evropských fondů. V následující otázce více než 47

polovina respondentů potvrdila plánování nových projektů v jednotlivých obcí. Infrastrukturu obcí s měřítkem 1-5 (1 hodně špatná, 5 - hodně dobrá) zhodnotili 3 starostové číslem 5, 4 starostové číslem 4, 4 starostové číslem 3 a zbývající 1 starosta svou obec ohodnotil číslem 2. S dokončením dálnice R52 6 starostů souhlasilo, 2 odpověděli nevím a zbylí 3 dokončení zamítli. K zapojování obce do životního prostředí se přihlásil každý starosta. Kvalitu života obcí považuje 8 starostů za dobrou-hodně dobrou a 3 starostové za průměrnou. U poslední otázky byl jako důvod pro přistěhování nejvíce zmiňován klid nebo pracovní příležitosti a pro důvod odstěhování nepohodlí náročnějších obyvatel či neuplatnění svého oboru. 5.2 Dotazník pro veřejnost Při dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že téměř ¾ respondentů žije v obcích celý svůj život a téměř všichni jsou s životem v obci spokojeni. Negativněji dopadla otázka, která se týkala zapojení obce do mikroregionu Mikulovsko, neboť o jeho členství vědělo necelých 60% a následně o dalších 15% více respondentů, včetně těch, kteří to pravděpodobně zjistili až v tomto dotazníku si myslí, že zapojení jejich obce do mikroregionu má nějaký dopad. U dopravní obslužnosti se nedostalo horší odpovědi než jako průměrné, tedy čísla 3 v měřítku od 1 do 5 (1 hodně špatná, 5 - hodně dobrá). Dále bylo zjištěno, že lidé tráví nejvíce volného času v podnicích či barech nebo také pěstováním vinné révy, což mnoho občanů připsalo v rámci možnosti otevřené odpovědi. U kulturních akcí bylo zjištěno, že se do nich zapojuje každý druhý respondent a téměř stejně jako dopravní obslužnost dopadla i otázka týkající se turisticky atraktivní obce. Velmi kladný pohled měli dotázaní na vybudování aquaparku, v této otázce pouze 2 z 34 si nebyli jisti dobrým nápadem a o zbylých 32 by se dalo říci aquapark považují za dobrý nápad. Na otázku ohledně místa pracoviště odpovídali pochopitelně pouze pracující a živnostníci a na základě grafu můžeme konstatovat, že nejvíce respondentů pracuje v Mikulově, Hustopečích, Pohořelicích nebo Břeclavi. 48

Graf 08 Kde se nachází Vaše pracoviště? Informovanost obce o aktualitách považuje nejvíce občanů za spíše dobrou a zrovna tak i nejvíce občanů hodnotí potenciál pro podnikatelské aktivity. Kolem 80% rodin dotazovaných občanů se věnuje pěstováním vinné révy a přes 70% se přiklání k dobré kvalitě života. Uznání jistě zaslouží odpovědi na otázku o podílení na ochraně životního prostředí, neboť kolem 90 % dotazovaných občanů se snaží nějakým způsobem podílet na ochraně životního prostředí. Poněkud smíšené názory se ukázali u otázky, která se týkala zlepšení či zhoršení životního prostředí v soustředěných obcích, jelikož kolem 50 % neznamenává žádné změny, dalších téměř 35 % vidí změny pozitivně a zbývající část má pohled negativní. U otázky, která se týkala spokojenosti se starostem v jednotlivých obcí, bylo zjištěno, že cca 40% neví, jestli mají být spokojeni, dalších 40% by se dalo pokládat, že spokojeni jsou a zbylých 20 % jsou nespokojeni. Další graf u dotazníkového šetření se vztahuje k doposud nevyřešené otázce a to dálnice R52, kde si můžeme všimnout, že více než 50 % respondentů souhlasí s dokončením dálnice R52 a 35% nejspíš preferuje zachovalou rozmanitost krajiny blízkého okolí. 49

Graf 09 - Souhlasíte s dokončením dálnice R52? U posledních dvou otázek týkajících se největších pozitiv a negativ v jednotlivých obcích, se účastníci dotazníkového šetření zmiňovali zejména o příznivých podmínkách pro pěstování vinné révy, potenciálu pro podnikatelské aktivity nebo nedostatku určitých služeb. 50

6 ZÁVĚR Analýza kvality života v této bakalářské práci sledovala mikroregion Mikulovsko z přírodních, sociálních, ekonomických a kulturních hledisek. Mikulovsko vzhledem k jeho rozloze a počtu obcí lze řadit mezi větší mikroregiony na území České republiky Bylo zaznamenáno několik výrazných rozdílů nejen uvnitř mikroregionu mezi jednotlivými obcemi, ale také i v rámci srovnání sledovaného území s vyššími územními celky. Otázky v dotazníkovém šetření obou skupin respondentů se vztahovaly převážně k tématům, kterým byla věnována pozornost v části vlastní práce. Našly se však i otázky, které souvisely s aktuálním děním, konkrétně kontroverzní nedostavěná dálnice R52 nebo vítaný aquapark v Pasohlávkách. Zarážející výsledek měla otázka, která se týkala existence mikroregionu Mikulovsko, neboť se našlo mnoho jedinců, kteří o spolupráci mezi obcemi stále nic neví. Po vypracování analýzy lze konstatovat, že oblast je charakteristická svou turisticky přitažlivou dominantou Pavlovských vrchů, kulturním bohatstvím, rozmanitou krajinou a pěstováním vína. V důsledku minimálního zastoupení průmyslu prokazuje mikroregion velmi příznivé podmínky pro život, což potvrdilo i dotazníkové šetření. Dalším pozitivním faktorem je teplé a slunečné klima, nadstandartní podmínky pro cestovní ruch spojený s podnikatelským potenciálem, kvalitní orná půda, atraktivita pro investory, rozhlehlá síť cyklotras a významná geografická poloha. U mikroregionu je však možné najít i několik záporných stránek, které se vztahují zejména na obce vzdálené od města Mikulov. Příkladem negativ je nedostatečná propagace mikroregionu, vyšší procento míry nezaměstnanosti, špatný stav silnic nižších tříd, omezené pracovní příležitosti, malá informovanost obyvatel, velké procento eroze v půdách, nepříznivý demografický vývoj a především málo využitý potenciál pro cestovní ruch nebo abstence potravinářských služeb, což zdůrazňovali zejména starostové při dotazníkovém šetření. Účinným opatřením na základě SWOT analýzy by mohlo být rozšíření infrastruktury, neboť je nezbytná pro požadovaný chod obcí i mikroregionu. Další priorita by se mohla týkat zkvalitnění propagace Mikulovska na celém jeho území a větší spolupráce i s obcemi mimo mikroregion. Na základě dotazníkového šetření by jistě bylo uvítáno 51

zavedení několika obchodů s prodejem potravin nebo pohostinských objektů. Rozhodně by měl mít v oblasti uplatnění průmysl spojený se zemědělskou činností, který by nabídl další pracovní příležitosti. Zmiňovaný cestovní ruch by se mohl rozvíjet i v méně frekventovaných oblastech, neboť určitě by se našlo mezi turisty mnoho jedinců, kteří by měli zájem nahlédnout do méně známých částí mikroregionu. Konkrétně se jedná o místa, kde se nachází např. Nový Přerov, Drnholec nebo Jevišovka. V neposlední řadě má mikroregion Mikulovsko možnost ve větší míře využívat dotační programy Evropské unie, což v některých případech bývá důvodem vzniku regionu, neboť v rámci celku mají větší šanci na úspěch a potvrzuje se zde i pravidlo, že společnými silami se dosáhne více úspěchů. 52

POUŽITÉ ZDROJE Literatura: [01] BUČEK, A., LACINA, J. Pálava: Putování biosférickou rezervací. Brno: Blok, 1990. 123 s. ISBN 80-600-0980-8. [02] KOUDELKA, Zdeněk. Zákon o obcích: obecní zřízení. Praha: Linde, 2002, 310 s., s. 127. ISBN 80-7201-326-2. [03] KŘIVOHLAVÝ, Jaro: Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002. 200 s., strana 163 164. ISBN 80-247-0179-0. [04] JURČÍK, R. a kol. Správní právo hmotné. Brno: MZLU, 2006 35 s. [05] MATES, Pavel. Malá encyklopedie regionalistiky a veřejné správy. 1.vyd. Praha: Prospektrum, 2001, 196 s., s. 119. ISBN 80-717-5100-6. [06] MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s., strana179 220. ISBN 80-853-6822-6. [07] PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 588 s., strana 351 353. ISBN 978-80-7357-614-1. [08] PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření obcí a rozpočet. Vyd. 1. Praha: Codex Bohemia, 1997, 289 p., 61s. ISBN 80-859-6334-5 [09] PHILLIPS, David. Quality of life: concept, policy and practise. 1. vyd. Oxon: Routledge, 2006, 288 s., strana 6 ISBN 978-0415323550. [10] POUL, I. Nový tektonický model Pavlovských vrchů. Brno: PřF MU, 2006, 128 s. ISBN 80-7075-653-5. [11] POUL, I. Paleonapjatostní analýza zlomů Pavlovských vrchů (Západní karpaty). Brno: PřF MU, 2004. 115 s. ISBN 80-6859-740-6. [12] RAPLEY, Mark. Quality of life research: a critical introduction. Thousand Oaks, Calif.: SAGE Pubications, 2003, 286 s., s. 158 ISBN 07-619-5457-0. [13] REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5.) [14] SAMUEL P. Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí. Praha: TRASA & KČT, 2005. 46 s. ISBN 3-564925-189-6. 53

[15] UHLIG, V. Über die Tektonik der Karpaten. Wien: Sitz. Ber. K. Akad. Wiss, math. Naturwiss, 1907. 116 s. ISNB 0-871 982. [16 VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 143 s., 130 s. ISBN 80-210-3754-7 Internetové zdroje: [17] Deník veřejné správy [online]. 20.10.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6373942/> [18] Mikroregion Mikulovsko [online]. 22.11.2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z WWW: <http:// http://www.mikulovskoregion.cz/> [19] Místní akční skupiny. EAgri.cz [online]. 20.10.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/> [20] Oficiální stránky města Mikulov [online]. 1.12.2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/silnicni-a-dalnicni-sit/silnice/> [21] Správa CHKO Pálava [online]. 30.11.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http:// http://www.palava.ochranaprirody.cz/> [22] Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 30.11.2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/silnicni-a-dalnicni-sit/silnice/> Ostatní zdroje: [23] Stanovy dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko, 2011 [24] Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko 2007-2013 [25] Strategický plán rozvoje města Mikulo 54

PŘÍLOHY Seznam obrázků: Obr. 01 - Schéma organizační struktury MAS Obr. 02 - Schéma kvality života v rámci kvantitativního výzkumu Obr. 03 - Logo dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mikulovsko Obr. 04 - Obce mikroregionu Mikulovsko Obr. 05 - Mikulovsko podle míry nezaměstnanosti v roce 2005 Seznam tabulek: Tab. 01 - Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v ČR v současné době Tab. 02 - Struktura využití pozemků v jednotlivých obcích k 31.12.2011 Tab. 03 - Věková struktura obyvatelstva v roce 2010 Tab. 04 - Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve městě Mikulov Tab. 05 - Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2009-2011 Tab. 06 - Technická vybavenost v mikroregionu jednotlivých obcí Tab. 07 - Hospodaření obcí v letech 2009 2011 Seznam grafů: Graf 01 - Investice na ochranu životního prostředí (Česká republika) Graf 02 - Vývoj nezaměstnanosti (2001-2011) Graf 03 - Příjmová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Graf 04 - Výdajová struktura obcí mikroregionu Mikulovsko v roce 2011 Graf 05 - Reakce starostů na vyplnění dotazníku Graf 06 - Činnosti dotazovaných občanů Graf 07 - Jaký obor má ve Vašem okolí největší uplatnění? Graf 08 - Kde se nachází Vaše pracoviště? Graf 09 - Souhlasíte s dokončením dálnice R52? 1

Seznam příloh: Příloha 01 - Rozloha, počet obyvatel a poloha jednotlivých obcí mikroregionu Příloha 02 - Současná věková struktura mikroregionu Mikulovsko Příloha 03 - Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu během let 1971 2011 Příloha 04 - Pohyb obyvatelstva v obcích mikroregionu během let 2009 2011 Příloha 05 - Registrované ekonomické subjekty v roce 2011 Příloha 06 - Chráněná krajinná oblast Pálava Příloha 07 - Cyklotrasa Greenways Příloha 08 - Koeficient ekologické stability Příloha 09 - Absolutní vyjádření příjmů jednotlivých obcí v letech 2009-2011 Příloha 10 - Absolutní vyjádření výdajů jednotlivých obcí v letech 2009 2011 Příloha 11 - Dotazník pro starosty Příloha 12 - Dotazník pro občany 2

Příloha 01 - Rozloha, počet obyvatel a poloha jednotlivých obcí mikroregionu Název obce katastrální výměra počet obyvatel (2011) zeměpisná šířka zeměpisná délka Bavory 5 km² 409 48 49 52 16 36 56 Brod nad Dyjí 11,97 km² 481 48 52 25 16 31 44 Březí 13,03 km² 1 548 48 49 06 16 34 03 Dobré Pole 6,97 km² 428 48 49 51 16 32 43 Dolní Dunajovice 17,94 km² 1 721 48 51 13 16 34 58 Dolní Věstonice 8,76 km² 305 48 51 14 16 29 86 Drnholec 35,18 km² 1 685 48 51 25 16 29 12 Horní Věstonice 7,81 km² 433 48 52 35 16 37 13 Jevišovka 12,64 km² 612 48 50 15 16 27 24 Klentnice 7,69 km² 534 48 50 39 16 38 40 Mikulov 45,34 km² 7 333 48 48 24 16 38 19 Milovice 6,53 km² 426 48 51 07 16 41 55 Novosedly 16,68 km² 1 155 48 50 04 16 30 15 Nový Přerov 6,13 km² 343 48 48 34 16 29 50 Pasohlávky 26,59 km² 716 48 54 10 16 33 32 Pavlov 13,03 km² 555 48 52 28 16 40 16 Perná 9,33 km² 757 48 51 15 16 37 13 Sedlec 20,78 km² 853 48 46 54 16 41 59 celkem 271,4 km² 20 294 x x Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Příloha 02 - Současná věková struktura mikroregionu Mikulovsko Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

Příloha 03 - Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu během let 1971 2011 obec počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce počet obyvatel v roce 1971 1980 1991 2001 2011 Bavory 340 376 385 398 409 Brod nad Dyjí 574 523 462 492 481 Březí 1 206 1 259 1 525 1 541 1 548 Dobré Pole 407 438 413 415 428 Dolní Dunajovice 1 774 1 861 1 706 1 703 1 721 Dolní Věstonice 375 336 337 338 305 Drnholec 1 775 1 792 1 758 1 738 1 685 Horní Věstonice 558 505 455 441 433 Jevišovka 696 620 529 555 612 Klentnice 443 491 505 558 534 Mikulov 6 287 7 669 7 451 7 670 7 333 Milovice 460 456 451 467 426 Novosedly 1 082 1 220 1 191 1 143 1 155 Nový Přerov 439 352 311 322 343 Pasohlávky 354 583 669 741 716 Pavlov 532 520 550 542 555 Perná 731 670 753 757 757 Sedlec 866 905 810 808 853 celkem 18 899 20 576 20 261 20 629 20 294 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu Rok Příloha 04 - Pohyb obyvatelstva v obcích mikroregionu během let 2009-2011 Název obce Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový 2009 Bavory 399 10 4 3 5 6-2 4 403 2010 Bavory 403 2 2 10 5-5 5 408 2011 Bavory 409 8 3 7 16 5-9 -4 405 2009 2010 2011 Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí Stav 31.12. 478 2 5 11 6-3 5 2 480 480 7 6 17 16 1 1 2 482 481 2 11 21 7-9 14 5 486 2009 Březí 1 571 19 17 20 49 2-29 -27 1 544 2010 Březí 1 544 14 16 34 28-2 6 4 1 548 2011 Březí 1 548 11 17 48 27-6 21 15 1 563 2009 Dobré Pole 397 2 4 21 6-2 15 13 410 2010 Dobré Pole 410 8 7 28 11 1 17 18 428 2011 Dobré Pole 428 7 3 8 4 4 4 8 436 2009 2010 Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice 1 693 23 14 64 43 9 21 30 1 723 1 723 14 16 37 38-2 -1-3 1 720

2011 2009 2010 2011 Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Dolní Věstonice 1 721 11 19 27 35-8 -8-16 1 705 303 1 4 6 8-3 -2-5 298 298 1 2-3 -1-3 -4 294 305 2 3 16 8-1 8 7 312 2009 Drnholec 1 669 25 14 26 35 11-9 2 1 671 2010 Drnholec 1 671 18 10 25 37 8-12 -4 1 667 2011 Drnholec 1 685 24 17 34 36 7-2 5 1 690 2009 2010 2011 Horní Věstonice Horní Věstonice Horní Věstonice 436 4 4 6 10 - -4-4 432 432 4 5 3 4-1 -1-2 430 433 3 5 10 3-2 7 5 438 2009 Jevišovka 608 6 9 18 19-3 -1-4 604 2010 Jevišovka 604 7 2 12 13 5-1 4 608 2011 Jevišovka 612 11 4 21 13 7 8 15 627 2009 Klentnice 524 4 8 8 3-4 5 1 525 2010 Klentnice 525 2 6 11 12-4 -1-5 520 2011 Klentnice 534 4 6 15 4-2 11 9 543 2009 Mikulov 7 493 68 62 111 156 6-45 -39 7 454 2010 Mikulov 7 454 87 59 140 172 28-32 -4 7 450 2011 Mikulov 7 333 85 79 176 141 6 35 41 7 374 2009 Milovice 441 6 7 9 8-1 1-441 2010 Milovice 441 7 5 4 6 2-2 - 441 2011 Milovice 426 4 6 10 13-2 -3-5 421 2009 Novosedly 1 175 8 12 21 29-4 -8-12 1 163 2010 Novosedly 1 163 14 12 21 16 2 5 7 1 170 2011 Novosedly 1 155 6 10 21 27-4 -6-10 1 145 2009 2010 2011 Nový Přerov Nový Přerov Nový Přerov 340 5 2 7 11 3-4 -1 339 339 4 4 5 10 - -5-5 334 343 6 4 9 13 2-4 -2 341 2009 Pasohlávky 725 7 5 15 8 2 7 9 734 2010 Pasohlávky 734 7 4 16 21 3-5 -2 732 2011 Pasohlávky 716 6 10 10 7-4 3-1 715 2009 Pavlov 540 8 3 14 8 5 6 11 551 2010 Pavlov 551 8 2 8 5 6 3 9 560 2011 Pavlov 555 5 6 6 7-1 -1-2 553 2009 Perná 749 5 3 13 14 2-1 1 750 2010 Perná 750 12 8 12 11 4 1 5 755 2011 Perná 757 14 12 14 11 2 3 5 762 2009 Sedlec 831 8 9 23 22-1 1-831 2010 Sedlec 831 7 5 12 10 2 2 4 835 2011 Sedlec 853 4 8 22 21-4 1-3 850 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

Příloha 05 - Registrované ekonomické subjekty v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

Příloha 06 - Chráněná krajinná oblast Pálava Zdroj: http://www.cittadella.cz/europarc/

Příloha 07 - Cyklotrasa Greenways Zdroj: http://www.pohranici.cz/main.php?cislo=876&tid=20&tuser=17 Příloha 08 - Koeficient ekologické stability Zdroj: MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita (1994).

Příloha 09 Absolutní vyjádření příjmů jednotlivých obcí v letech 2009-2011 Obec Rok Daňove Nedaňové Kapitálové Dotace Celkem 2011 3 261 980 419 610 438 920 234 270 4 354 780 Bavory 2010 3 171 230 738 600 48 840 1 640 350 5 599 020 2009 2 888 540 606 740 179 190 400 980 4 075 450 2011 3 942 270 409 340 975 580 343 580 5 670 770 Brod nad Dyjí 2010 4 275 720 477 660 52 910 5 031 330 9 837 620 2009 4 070 300 387 230 629 690 540 610 5 627 830 2011 12 494 560 1 544 690 12 593 990 6 939 720 33 572 960 Březí 2010 12 411 070 1 993 640 206 870 4 478 970 19 090 550 2009 11 704 630 1 312 040 48 820 1 371 870 14 437 360 2011 3 583 870 766 610 9 620 479 150 4 839 250 Dobré Pole 2010 3 364 000 1 089 920 121 530 758 640 5 334 090 2009 3 158 060 825 310 69 220 1 387 820 5 440 410 2011 14 427 590 2 693 570 612 420 2 067 770 19 801 350 Dolní Dunajovice 2010 13 966 860 3 056 780 1 547 550 3 027 960 21 599 150 2009 13 153 960 2 565 510 198 580 1 270 960 17 189 010 2011 2 677 190 561 820 1 063 270 1 885 240 6 187 520 Dolní Věstonice 2010 2 828 650 1 170 600 648 250 1 328 560 5 976 060 2009 3 740 070 611 790 26 480 1 286 360 5 664 700 2011 15 807 770 3 809 160 1 051 450 13 060 860 33 729 240 Drnholec 2010 15 204 120 3 836 620 2 397 210 13 045 040 34 482 990 2009 14 989 690 2 122 980 867 680 15 722 100 33 702 450 2011 3 742 740 922 320 355 680 324 520 5 345 260 Horní Věstonice 2010 3 609 310 707 630 757 880 1 067 100 6 141 920 2009 3 682 480 715 940 118 190 645 580 5 162 190 2011 5 241 720 1 494 350 340 610 2 733 340 9 810 020 Jevišovka 2010 5 287 530 1 558 690 433 650 1 955 330 9 235 200 2009 5 380 710 1 868 820 743 620 1 718 700 9 711 850 2011 4 406 730 520 810 336 220 466 150 5 729 910 Klentnice 2010 4 214 460 335 330 900 120 1 072 320 6 522 230 2009 4 339 190 384 410 337 970 360 150 5 421 720 34 704 207 646 2011 80 825 090 460 10 905 230 81 212 160 940 32 941 102 264 225 679 Mikulov 2010 79 200 790 2009 79 557 560 830 11 272 970 36 853 620 16 517 090 400 102 650 880 990 235 579 150

2011 3 881 520 336 580 1 158 150 1 162 950 6 539 200 Milovice 2010 3 903 260 537 700 949 010 362 040 5 752 010 2009 4 008 210 737 450 24 140 543 620 5 313 420 2011 10 414 160 2 299 400 1 412 650 1 874 760 16 000 970 Novosedly 2010 10 858 170 2 014 240 67 190 2 197 380 15 136 980 2009 9 972 040 1 908 940 90 590 1 547 490 13 519 060 2011 2 757 750 545 020 184 070 1 017 270 4 504 110 Nový Přerov 2010 2 761 580 391 920 183 080 836 160 4 172 740 2009 2 802 150 413 790 215 740 613 640 4 045 320 36 432 2011 11 454 070 150 169 750 590 640 48 646 610 Pasohlávky 2010 11 983 320 35 326 610 782 500 2 776 150 50 868 580 2009 11 248 220 35 056 120 778 800 7 745 630 54 828 770 2011 5 379 240 882 810 498 620 847 960 7 608 630 Pavlov 2010 5 324 230 1 030 860 2 096 920 2 748 490 11 200 500 2009 4 700 260 1 087 070 769 270 3 000 690 9 557 290 2011 6 071 840 695 450 487 680 617 000 7 871 970 Perná 2010 6 044 680 663 680 94 780 1 575 000 8 378 140 2009 6 085 990 1 164 310 612 990 770 370 8 633 660 2011 7 550 670 994 000 215 160 705 520 9 465 350 Sedlec 2010 7 225 590 1 191 910 160 360 11 698 690 20 276 550 2009 7 108 040 1 090 830 187 960 453 630 8 840 460 Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu

Příloha 10 Absolutní vyjádření výdajů jednotlivých obcí v letech 2009-2011

Zdroj: vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu