KSPH 66 INS 26654/2016 -P8-13 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Alexandry Jiříčkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Tomáše Zadražila v insolvenční věci dlužníka Jana Petrouška, nar. 6.4.1979, IČO 65743768, bytem Kostomlatská 2187, 288 02 Nymburk, o odvolání Hypoteční banky, a.s. IČO 13584324, sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 26654/2016-P8-5 ze dne 14. března 2017 t a k t o: Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 26654/2016-P8-5 ze dne 14. března 2017 se m ě n í tak, že se doplnění přihlášky pohledávky ve výši 3.635.153,47 Kč věřitele č. 8 Hypoteční banky, a.s. IČO 13584324, sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, o její zajištění nemovitými věcmi dlužníka specifikovanými v podání tohoto věřitele ze dne 1. března 2017 (P8-2) n e o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze rozhodl, že se nepřihlíží k doplnění přihlášky P8 věřitele č. 8 Hypoteční banky, a.s. IČO 13584324 (dále jen věřitel č. 8), že je pohledávka P8 ve výši 3.969.058,90 Kč zajištěna zástavním právem k nemovitostem dlužníka Jana Petrouška (dále jen dlužník) - pozemku parc.č. 1686, včetně budovy č.p. 86 na něm stojící, zapsaným na LV č. 2135 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, katastrální území Horní Planá, obec Horní Planá (dále jen nemovitosti; bod I. výroku) a v tomto rozsahu přihlášku P8 věřitele č. 8 odmítl (bod II. výroku). V odůvodnění usnesení soud I. stupně mimo jiné uvedl, že usnesením ze dne 19.1.2017 (A-18) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, že insolvenční soud vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení o úpadku dlužníka, jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 19.1.2017, že posledním dnem 30 denní lhůty k podání přihlášek bylo pondělí 20.2.2017, že věřitel č. 8 přihlásil řádně a včas do insolvenčního řízení dlužníka nezajištěnou pohledávku P8 v celkové výši 3.969.058,90 Kč s tím, že je zajištěna na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 4.7.2008, reg. č. 1000/063353-03/08/01-002/00/R, nemovitostmi ve vlastnictví Jana Sury, nar. 3.4.1954, že dne 1.3.2017 bylo soudu doručeno po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek podání věřitele č. 8, který se domáhal změny
pokračování 2 KSPH 66 INS 26654/2016 pohledávky P8 na zajištěnou pohledávku z důvodu, že insolvenční správce Institut pro řešení úpadku v.o.s., IČO 01781448 (dále jen správce) sepsal dne 22.2.2017 nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka, a že z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1.3.2017 vyplývá, že je dlužník vlastníkem nemovitostí. Soud I. stupně dále uvedl, že po marném uplynutí lhůty k přihlášení pohledávky nelze ke změně přihlášky pohledávky z nezajištěné na zajištěnou s ohledem na 173 a 192 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) přihlížet, že taková změna je nepřípustná, a že po marném uplynutí této lhůty lze změnit pohledávku z nezajištěné na zajištěnou jen tehdy, stal-li se dlužník vlastníkem předmětu zajištění až po marném uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, k tomu odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 1433/2015-P38-11 ze dne 1.10.2015 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 NSČR 32/2011-B-37 ze dne 28.3.2012. Uvedl, že se dlužník stal vlastníkem nemovitostí (předmětu zajištění) ještě v průběhu lhůty pro podání přihlášek, vycházeje z obsahu výpisu z katastru nemovitostí týkající se LV č. 2135 a z informací o průběhu vkladového řízení č.j. V-339/2017-302, že právní účinky zápisu vlastnictví nemovitostí ve prospěch dlužníka nastaly ke dni 18.1.2017, že zápis byl proveden dne 15.2.2017, že vkladové řízení bylo zahájeno dne 18.1.2017, že téhož dne došlo k vyznačení plomby. Dovodil, že z těchto důvodů se věřitel č. 8 nemůže po marném uplynutí lhůty k podání přihlášky dovolávat práva na uspokojení ze zajištění, jelikož k podání přihlášky pohledávky P8 došlo dne 6.2.2017 po zahájení řízení o vkladu vlastnického práva a po vyznačení plomby, a přihlédl dále k obsahu výpisu z katastru nemovitostí ze dne 24.1.2017 týkající se LV č. 162, v němž je zaznamenán údaj, že práva k nemovitostem jsou dotčena změnou V -339/2017-302. Uzavřel proto, že podání návrhu ze dne 1.3.2017 na změnu přihlášky z nezajištěné na zajištěnou bylo opožděné, že k němu nelze přihlížet, a že ve věci postupoval podle 173 odst. 1 věty druhé, 174 odst. 3 a 192 odst. 4 IZ. Doplnil, že následně v průběhu insolvenčního řízení vzal věřitel č. 8 podáním doručeným soudu dne 3.3.2017 pohledávku P8 ve výši 333.905,43 Kč zpět, což vzal soud usnesením ze dne 14.3.2017 (P8-4 ) na vědomí, a že nadále zůstává předmětem přihlášky P8 věřitele č. 8 částka 3.635.153,47 Kč, pro kterou je věřitel č. 8 nadále účastníkem řízení a jeho účast se v řízení nekončí, neboť přihláška nezajištěné pohledávky P8 byla podána řádně a včas. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal věřitel č. 8 včas odvolání a navrhoval je změnit tak, že se k doplnění přihlášky P8 na zajištěnou pohledávku přihlíží a v tomto rozsahu se přihláška pohledávky P8 neodmítá. Uvedl, že přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka nezajištěnou pohledávku z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 4.7.2008, reg. č. 1000/063353-03/08/01-001/00/R, jako nezajištěnou majetkem dlužníka, ale zajištěnou majetkem třetí osoby, že ke dni vyhotovení přihlášky 6.2.2017 a její publikace v insolvenčním rejstříku dne 14.2.2017 byly zajištěné nemovitosti ve vlastnictví třetí osoby, pana Jiřího Sury, což věřitel č. 8 doložil, že dne 23.2.2017 (B-2) byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn soupis majetkové podstaty dlužníka z něhož vyplývá, že správce sepsal do majetkové podstaty dlužníka nemovitosti a na to reagoval věřitel č. 8 podáním datovaným 1.3.2017, ve kterém uplatnil pohledávku P8 jako zajištěnou majetkem dlužníka. Dovolával se publicity insolvenčního rejstříku a uvedl, že přihlášku pohledávky P8 uplatnil řádně, že je zřejmé, že jde o pohledávku zajištěnou, nikoliv majetkem dlužníka, ale třetí osoby, jež ke dni vyhotovení přihlášky byla vlastníkem nemovitostí, že pokud bylo zajištění v přihlášce uplatněno, došlo jen k upřesnění pohledávky tak, že je zajištěna nemovitostmi, které nadále vlastní dlužník. Dále se věřitel č. 8 dovolával, že na něm nelze oprávněně požadovat, aby prováděl průběžnou lustraci záznamů uvedených v katastru nemovitostí za účelem ověření, zda nedošlo před koncem přihlašovací lhůty ke změně vlastnického práva a nelze mu klást
pokračování 3 KSPH 66 INS 26654/2016 k jeho tíži změnu poměrů, které nezapříčinil, když v daném případě vyšel z údajů publikovaných v insolvenčním rejstříku a v momentu, kdy se dozvěděl o změně poměrů, na ně reagoval. Podle jeho názoru nelze na danou přihlášku aplikovat pravidelnou přihlašovací lhůtu, neboť v průběhu insolvenčního řízení došlo ke skutečnosti, která nebyla z insolvenčního rejstříku zřejmá dříve nežli 23.2.2017. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení mu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podle 136 odst. 2 písm. d) IZ musí rozhodnutí o úpadku obsahovat také výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání (dle 173 odst. 1 IZ). Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů ( 136 odst. 3 IZ). Podle 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. Podle 174 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odst. 2). Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo (odst. 3). Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (odst. 4). Podle 177 odst. 1 IZ k přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. Podle 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011 mimo jiné plyne, že: Zajištěný věřitel, který zajištěnou pohledávku včas a řádně přihlásil do insolvenčního řízení, aniž se dovolal zajištění, se může dovolat zajištění samostatným podáním (doplněním přihlášky) i později; musí tak ale učinit nejpozději do uplynutí lhůty
pokračování 4 KSPH 66 INS 26654/2016 určené mu insolvenčním zákonem ke změně pořadí přihlášené pohledávky (srov. 192 odst. 2 insolvenčního zákona). Přihlášení práva na uspokojení pohledávky ze zajištění tedy může mít i v tomto ohledu samostatný právní osud. Jestliže tedy zajištěný věřitel, který zajištěnou pohledávku včas a řádně přihlásil do insolvenčního řízení jako osobní dlužníkův věřitel, aniž se dovolal zajištění, uplatní právo na uspokojení pohledávky ze zajištění samostatným podáním (doplněním přihlášky) až po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním zákonem ke změně pořadí pohledávky, insolvenční soud odmítne opožděně přihlášené pořadí pohledávky podle 185 věty první IZ. Ve smyslu 173 odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona totiž nastala skutečnost, na základě které se k přihlášenému právu na (přednostní) uspokojení ze zajištění nepřihlíží. Zajištěná pohledávka se v důsledku tohoto uspokojuje v insolvenčním řízení jako nezajištěná. Důvod ukončovat účast dotčeného věřitele v insolvenčním řízení v rozsahu týkajícím se práva na uspokojení pohledávky ze zajištění podle 185 věty druhé insolvenčního zákona není dán, jelikož takový postup se (z povahy věci) pojí jen se situací, kdy se k pohledávce nepřihlíží co do její pravosti nebo výše. Na výše uvedených závěrech nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit. Tyto závěry ovšem neřeší situaci, která může nastat v insolvenčním řízení nejen při oddlužení, nýbrž i při jiných způsobech řešení dlužníkova úpadku. Jde o to, že dlužník není za trvání insolvenčního řízení vyloučen z možnosti nabýt nový majetek nejen darováním (jako v tomto případě), nýbrž např. též děděním. Přitom není nikterak vyloučeno, že takový majetek bude zatížen věcným právem (typicky zástavním právem) váznoucím na něm třeba i za účelem zajištění osobní pohledávky věřitele vůči tomuto dlužníku. Jde-li (jako v tomto případě) o zajištěnou pohledávku, která vznikla před zahájením insolvenčního řízení a kterou věřitel v propadné lhůtě řádně přihlásil do insolvenčního řízení [jako (tehdy) nezajištěnou majetkem dlužníka], pojí se s pozdějším (po uplynutí lhůty ke změně pořadí pohledávky nastalým) nabytím takto zatíženého majetku do majetkové podstaty dlužníka i povinnost vypořádat v insolvenčním řízení ono věcné zajištění. Zjednodušeně lze říci, že věcné právo zatěžující majetek nabytý do majetkové podstaty dlužníka v průběhu insolvenčního řízení jde do majetkové podstaty coby právní závada váznoucí na věci, která (právě s ohledem na věcnou povahu zajištění) musí být vypořádána v souladu s povahou pohledávky, kterou zajišťuje. Právo na uspokojení pohledávky ze zajištění ovšem nemůže být věřiteli, který přihlásil osobní pohledávku za dlužníkem, vnuceno, což při oddlužení platí tím více, že věřitel, který požaduje uspokojení ze zajištění, se při oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojuje jen (výlučně) z výtěžku zpeněžení zajištění (srov. 398 odst. 2 poslední větu insolvenčního zákona). V poměrech dané věci to znamená, že stala-li se dlužnice vlastníkem nemovitostí (zástav) až v průběhu insolvenčního řízení, v době po marném uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek (a ustanoveními o možných změnách pořadí přihlášených pohledávek), neznamená to, že by věřitel, který svou pohledávku řádně a včas přihlásil, byl bez dalšího zbaven práva dovolat se zajištění. Takového věřitele je nutné vyzvat, aby v (procesní) lhůtě k tomu určené sdělil, zda uplatňuje právo na uspokojení ze zajištění a poučit jej, že po marném uplynutí určené lhůty bude mít insolvenční soud za to, že právo na uspokojení pohledávky ze zajištění neuplatnil. Takovou výzvu je povinen vydat insolvenční soud (obecná propadná přihlašovací lhůta se také odvíjí od rozhodnutí insolvenčního soudu). Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že usnesením (A-18) ze dne 19.1.2017 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, že insolvenční soud vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení o úpadku dlužníka, jež bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 19.1.2017 a posledním dnem 30 denní lhůty k podání přihlášek bylo pondělí 20.2.2017.
pokračování 5 KSPH 66 INS 26654/2016 Věřitel č. 8 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka nezajištěnou pohledávku P8 v celkové výši 3.969.058,90 Kč z titulu hypotečního úvěru poskytnutého na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. 1000/063353-03/08/01-001/00/R ze dne 4.7.2008, uvedl, že je zajištěna jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, jako důvod uvedl zástavní smlouvu k nemovitosti, reg. č. 1000/063353-03/08/01-002/00/R ze dne 4.7.2008, nemovitosti řádně popsal a uvedl, že jsou ve vlastnictví Jana Sury, nar. 3.4.1954. Podáním ze dne 1.3.2017 (P8-2) doplnil věřitel č. 8 přihlášku pohledávky P8 tak, že jde o pohledávku zajištěnou na základě seznamu majetku ze dne 22.2.2017, zveřejněného v insolvenčním rejstříku dne 23.2.2017. Podáním ze dne 3.3.2017 (P8-3) omezil pohledávku P8 na částku 3.635.153,47 Kč, usnesením insolvenčního soudu ze dne 14.3.2017 (P8-4) vzal soud částečné zpětvzetí přihlášky P8 na vědomí. Dne 23.2.2017 (B-2) byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn seznam majetku zpracovaný správcem dne 22.2.2017, do kterého správce zařadil mimo jiné nemovitosti, dne 16.3.2017 (B-4) proběhlo přezkumné jednání, při kterém dle obsahu protokolu o přezkumném jednání Pohledávka věřitele č. 1, P1 Hypoteční banka, a.s. (přihlášena v celkové částce 3.635.153,47 Kč) nebyla přezkoumána a k jejímu přezkumu bude nařízeno zvláštní přezkumné jednání, přičemž dle připojeného upraveného seznamu přihlášených pohledávek a z obsahu insolvenčního rejstříku oddílu P je zřejmé, že jde o pohledávku P8 věřitele č. 8, neboť pod pořadovým číslem 1 se nachází jiný věřitel s odlišnou pohledávkou P1 od pohledávky P8. V řízení dále vyplynulo, že právní účinky zápisu vlastnictví nemovitostí ve prospěch dlužníka nastaly ke dni 18.1.2017 (zápisem provedeným dne 15.2.2017), a že téhož dne došlo k vyznačení plomby. Podle 5 písm. b) IZ věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti. Odvolací soud posoudil, že věřitel č. 8 uplatnil dne 8.2.2017 řádně a včas do insolvenčního řízení dlužníka nezajištěnou pohledávku P8 z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. 1000/063353-03/08/01-001/00/R ze dne 4.7.2008, že v době podání přihlášky byl dlužník v postavení osobního dlužníka, že pohledávka P8 byla zajištěna zástavním právem smluvním na základě zástavní smlouvy reg. č. 1000/063353-03/08/01-002/00/R, uzavřené dne 4.7.2008 mezi věřitelem č. 8 a Janem Surou, nar. 3.4.1954, jenž závazek dlužníka vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru zajistil zástavním právem na nemovitostech. Věřitel č. 8 proto správně přihlásil pohledávku P8 jako nezajištěnou, dostatečným způsobem vylíčil skutkový stav věci, a pokud se týká důvodů zajištění pohledávky, tyto doložil. Bezprostředně před započetím 30 denní lhůty k přihlášení pohledávek stanovené rozhodnutím o úpadku nabyl dlužník do svého vlastnictví nemovitosti zatížené zástavním právem ve prospěch věřitele č. 8, neboť právní účinky zápisu vlastnictví nemovitostí do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí ze dne 15.2.2017 ve prospěch dlužníka nastaly - zpětně - ke dni 18.1.2017. Usnesením ze dne 19.1.2017 (A-18) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením, 30 denní lhůta k podání přihlášek skončila dne 20.2.2017, avšak až poté dne 23.2.2017 (B-2) byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn seznam majetku zpracovaný správcem dne 22.2.2017, do něhož byly zařazeny zastavené nemovitosti. Z uvedeného plyne, že se věřitel č. 8 sice mohl dozvědět o nabytí vlastnictví nemovitostí dlužníkem nejdříve po dni 15.2.2017, kdy taková informace mohla být poprvé k dispozici v katastru nemovitostí, avšak reálně až dne 23.2.2017, kdy taková informace byla teprve zveřejněna v insolvenčním rejstříku ( 419 a násl. IZ). Podle názoru odvolacího soudu nemohl věřitel č. 8 do konce přihlašovací lhůty zjistit rozhodné skutečnosti týkající se vlastnictví zastavených nemovitostí, když k jejich zápisu do soupisu majetkové podstaty dlužníka došlo až dne 22.2.2017 (B-2), tedy po skončení přihlašovací lhůty.
pokračování 6 KSPH 66 INS 26654/2016 Byť v daném případě nabyl dlužník (zpětně) do svého vlastnictví zastavené nemovitosti ještě v době před uplynutím lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek, je odvolací soud názoru, že nemůže být věřiteli č. 8 v tomto konkrétním případě upřeno, aby majetkem dlužníka dříve nezajištěnou pohledávku za (osobním) dlužníkem doplnil o právo na její uspokojení ze zajištění, jestliže se dlužník stal až následně též dlužníkem zástavním, což vyšlo objektivně najevo až po uplynutí přihlašovací lhůty. Jinými slovy řečeno, právní závěry vyjádřené ve shora citovaném usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011 se nutně prosadí i v posuzované věci, neboť věřitelům, kteří mají podle IZ zásadně stejné nebo obdobné postavení, je třeba zachovat v insolvenčním řízení též rovné možnosti ( 5 písm. b) IZ). Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud proto postupoval podle 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil ve výroku uvedeným způsobem. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( 237, 239 a 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 16. května 2017 Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ( 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem ( 74 odst. 2 IZ). JUDr. Alexandra J i ř í č k o v á, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Petr Vojta