Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY Diplomová práce Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou Bc. Kubíková Petra Brno 2008

Abstrakt Kubíková, P.: Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou, MZLU, Brno 2008 Diplomová práce se zaměřuje na sestavení podnikatelského plánu a zahájení činnosti v oblasti živnostenského podnikání, které je nejčastější formou podnikání v České republice. Na řešenou problematiku je nejprve pohlíženo z teoretického hlediska. Praktická část diplomové práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu pro obchod se zdravou výživou v Brně. Práce poskytuje ucelený přehled dané problematiky a prezentuje, jakým způsobem založit živnostenský podnik. Klíčová slova: podnikatelský plán, živnostník, ekologické zemědělství, marketingový plán, marketingový mix, finanční plán, cash-flow, analýza rizika Abstract Kubíková, P.: Business plan and summary budget of resale with rational nutrition, MZLU, Brno 2008 The graduation theses deals with business plan assembly and logged on business and trade. This kind of business is ranked among the most frequently form of business. The problems are first discussed from a theoretical point of view. The practical part considers elaboration of a business plan for the business with rational nutrition in Brno. This work offers the comprehensive review of establishing a single proprietorship. Key words: business plan, sole trader, ecological farming, marketing plan, marketing mix, financial plan, cash-flow forecast, risk analysis

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci s názvem: Podnikatelský plán a zakladatelský rozpočet maloobchodu se zdravou výživou jsem vypracovala samostatně a uvedla jsem v seznamu všechny literární a internetové zdroje. V Brně dne 15. května 2008 3

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Zichové za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi pomohli při zpracovávání diplomové práce. 4

OBSAH 1 Úvod... 7 2 Cíl a metodika práce... 8 3 Literární rešerše...10 3.1 Živnostenské podnikání... 10 3.1.1 Právní rámec živnostenského podnikání... 10 3.1.2 Postup při získávání živnostenského oprávnění... 11 3.1.4 Povinnost vůči zdravotní pojišťovně... 13 3.2 Obchod... 14 3.2.1 Maloobchod... 14 3.2.2 Design a architektura prodejny... 15 3.2.3 Vstupní prostory a výkladní skříně... 16 3.2.4 Nápisy... 16 3.2.5 Prezentace zboží... 16 3.3 Podnikatelský plán... 17 3.3.1 Požadavky na podnikatelský plán... 18 3.3.2 Plán pro první podnik... 18 3.3.3 Zakladatelský rozpočet... 19 3.4 Ekologické zemědělství a biopotraviny... 19 3.5 Výzkumy v oblasti spotřeby biopotravin... 21 3.5.1 Výzkum GfK Praha, s.r.o.... 21 3.5.2 Výzkum Green Marketing... 21 3.5.3 Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně... 22 3.6 SWOT analýza... 25 3.7 Cash flow... 26 4 Vlastní práce...27 4.1 Exekutivní souhrn... 27 4.2 Popis podniku... 27 4.2.1 Právní forma... 27 4.2.2 Předmět činnosti... 29 4.2.3 Definice produktu a služeb... 30 4.2.4 Lokalita maloobchodní prodejny... 31 4.2.5 Definice cílů... 31 4.2.6 Personální zabezpečení... 32 5

4.3 Analýza trhu... 32 4.3.1 Makroekonomické ukazatele... 32 4.3.1.1 Makroekonomické ukazatele ČR... 33 4.3.1.2 Makroekonomické ukazatele Jihomoravského kraje... 36 4.3.1.3 Vývoj a trendy v oblasti biopotravin... 37 4.3.2 Segmentace trhu... 40 4.3.3 Analýza konkurence... 40 4.3.3.1 Konkurenti v oblasti prodeje biopotravin a potravin zdravého životního stylu42 4.3.3.2 Dodavatelé... 43 4.3.4 SWOT analýza a strategie... 45 4.4 Marketingový plán... 47 4.4.1 Marketingový plán Fáze I... 47 4.4.2 Marketingový plán Fáze II... 48 4.4.3 Marketingový mix... 48 4.5 Finanční plán zakladatelský rozpočet... 50 4.5.1 Výše finančních potřeb podniku... 50 4.5.2 Prognóza hospodářských výsledků... 52 4.6 Metody hodnocení efektivnosti... 56 4.6.1 Metoda čisté současné hodnoty... 56 4.6.2 Metoda výnosnosti investice... 57 4.6.3 Metoda doby návratnosti investice... 57 4.6.4 Nákladová míra rentability... 58 4.8 Analýza rizika... 58 4.8.1 Neovlivnitelná rizika... 58 4.8.2 Ostatní rizika... 59 5 Závěr...61 6 Literatura a internetové zdroje...64 7 Přílohy...67 6

1 Úvod Významnou součástí každé ekonomiky je silné zastoupení malých a středních podniků. Tyto podniky vytvářejí konkurenční prostředí, podmínky pro inovaci a podílí se na snižování nezaměstnanosti. Malé a střední podniky vytvářejí žádoucí podnikatelské prostředí, které je důležitou prioritou nejen České republiky, ale i Evropské unie. Odhodlání a rozhodnutí člověka stát se podnikatelem ovlivní celý jeho budoucí život. Mnoho lidí, především z řad nepodnikatelů má představu, že podnikatel má nadmíru finančních prostředků, luxusní automobily, flexibilní pracovní dobu a přepychově zařízený dům. Tento pohled je však jednostranný, protože podnikání sebou nese mnohá negativa a rizika. Pro každého začínajícího podnikatele je nezbytně nutné se před začátkem podnikání zamyslet o důvodech, které ho vedou k tomuto rozhodnutí, dále vytvořit si podnikatelský plán, který pokud je správně sestaven mu slouží jako nástroj řízení i plánování. Tento plán plní i funkci následné kontroly, která odpoví na otázku, zda bylo dosaženo vytyčených cílů. Dnešní doba charakteristická globalizací přináší neustálý spěch a nervozitu. Důsledkem těchto činitelů dochází ke vzniku zdravotních, společenských a dalších problémů v životě obyvatel mnoha zemí. Proto si stále více lidí uvědomuje nutnost návratu k přirozenějšímu způsobu života a hledá cesty jakým tento stav dosáhnout. Jedním z přirozených způsobů života je konzumace čistých potravin tzv. biopotravin. Výhody biopotravin tkví jak v pozitivním vlivu na lidský organismus, tak i na životní prostředí, které není zatěžováno chemizací a moderním zemědělstvím. Při produkci biopotravin je kladen velký důraz, jak na kvalitu vyprodukovaných potravin, tak i na všechny související součásti při jejich výrobě jako například životní podmínky zvířat, nezatěžování půdy nežádoucími látkami a rozvoj venkova. Spotřebitelé biopotravin jsou většinou lidé zodpovědní k sobě i životnímu prostředí. Všechny výše uvedené faktory zapříčinily vznik trhu s biopotravinami, který v posledních letech roste nejen ve světě, ale i v České republice. V roce 2006 byl dokonce český trh s biopotravinami jedním z nejrychleji rostoucím trhem ve střední a východní Evropě. I tento fakt může mít za následek růst maloobchodů v této oblasti. Zelený život, tedy pojem označující biotrend, se stává byznysem. 7

2 Cíl a metodika práce Hlavním cílem diplomové práce bylo vypracování podnikatelského plánu. Podnikatelský plán byl sestaven tak, aby obsahoval všechny podstatné náležitosti, které souvisí se založením maloobchodu a umožní úspěšné zahájení podnikatelské činnosti. Poskytuje základní informace a myšlenky začínajícím podnikatelů, kteří mají zájem podnikat v této oblasti. Metodika práce vedoucí k dosažení stanoveného cíle spočívala nejdříve ve zpracování teoretické části s cílem poskytnout odborné informace o problematice sestavení podnikatelského plánu, poskytnout informace o oboru biopotravin a základní přehled povinností týkajících se zahájení provozování živnosti. Teoretická část je rozdělena do okruhů, které pohlížejí na danou oblast z odborného hlediska. V literární rešerši jsem shrnula teoretická východiska týkající se živnostenského podnikání a problematiky zahájení podnikání z administrativního hlediska, tvorby podnikatelského plánu a přiblížení principů ekologického zemědělství. Pramenem čerpání se stala převážně odborná literatura a internetové články. V praktické části byly aplikovány teoretické poznatky z odborné literatury a osobní praktické zkušenosti. Tato část diplomové práce se zabývá zpracováním komplexního podnikatelského plánu pro maloobchod se zdravou výživou. Výsledkem práce bylo i zhodnocení podnikatelského plánu jako investice a její ekonomické efektivnosti. V kapitole Analýza rizik jsem kvantifikovala významné faktory rizika a jejich případné možnosti eliminace. Při tvorbě grafů i tabulek byl používán Microsoft Excel. Při zpracování kapitoly Metody hodnocení efektivnosti byly použity níže uvedené vzorce. Metoda čisté současné hodnoty Vzorec: n CFt ČSH = SHFC IN = t t=1 (1 + k) IN IN... náklady na investici k. průměrné kapitálové náklady SHCF současná hodnota cash flow t.. období 1 n 8

n. doba životnosti investice Metoda výnosnosti investice Vzorec: ROI = Zr IN Zr průměrný roční čistý zisk plynoucí z investice IN... náklady na investici Doba návratnosti investice Vzorec: DS = IN CF IN... náklady na investici CF.. roční cash flow Nákladová míra rentability Vzorec: R N = ČZ Náklady R N.. nákladová míra rentability ČZ...čistý zisk 9

3 Literární rešerše 3.1 Živnostenské podnikání Živnosti resp. živnostenské podniky jsou formou podnikání, která je nejen v České republice, ale i ve světě nejrozšířenějším druhem podnikání. Podniky tohoto typu plní nezbytné funkce, z nichž nejdůležitější jsou vytváření konkurenčního prostředí, které je nezbytné pro fungování tržní ekonomiky. [12] 3.1.1 Právní rámec živnostenského podnikání Živnostenské podnikání je vymezeno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon definuje živnost jakou soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živnostenský zákon v 6 vymezuje všeobecné podmínky provozování živností. Jsou následující: dosažení věku 18 let bezúhonnost způsobilost k právním úkonům Dělení živností Živnosti se rozdělují dle 9 živnostenského zákona z hlediska způsobu získávání živnostenského oprávnění na tyto: ohlašovací při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení koncesované provozovány na základě koncese Z hlediska pohledu požadavků na odbornou způsobilost dělí živnostenský zákon živnosti na: řemeslné povinnost prokázat odbornou způsobilost (výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce atd.) vázané povinnost prokazovat odbornou způsobilost s podmínkou čtyřleté praxe v oboru 10

volné nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti 1 Další členění živností je podle předmětu podnikání: obchodní výrobní živnosti poskytující služby [7] Tab. 1: Počet typů živností podle krajů v ČR Kraj Koncese Volná Řemeslná Vázaná Součet Hlavní město Praha 21 576 641 758 82 022 68 356 813 712 Středočeský kraj 16 940 307 139 88 347 33 974 446 400 Jihočeský kraj 7 125 153 187 49 100 15 690 225 102 Plzeňský kraj 6 500 137 050 40 068 14 843 198 461 Karlovarský kraj 3 704 75 047 21 646 8 272 108 669 Ústecký kraj 8 756 172 214 52 149 20 084 253 203 Liberecký kraj 4 749 113 974 33 257 13 422 165 402 Královéhradecký kraj 5 844 132 265 42 162 14 927 195 198 Pardubický kraj 5 285 114 802 36 573 12 410 169 070 Vysočina 5 145 97 668 34 386 10 142 147 341 Jihomoravský kraj 12 465 318 779 81 011 34 219 446 474 Olomoucký kraj 6 723 135 032 41 300 15 219 198 274 Zlínský kraj 6 991 140 099 46 096 16 004 209 190 Moravskoslezský kraj 10 790 277 112 66 457 30 215 384 574 ČR celkem 122 593 2 816 126 714 574 307 777 3 961 070 Zdroj: www.kr-jihomoravsky.cz, [21] 3.1.2 Postup při získávání živnostenského oprávnění Pro všechny typy živností musí zájemce splňovat všeobecné podmínky. V případě, že podmínky subjekt splňuje, u živností ohlašovacích ohlásí živnostenskému úřadu, že hodlá provozovat ohlašovací živnost. [12] 1 Příloha nařízení vlády č.140/2000 Sb. obsahuje seznam oborů volných živností (125 oborů živností). Novela živnostenského zákona zavádí pouze jednu živnost s tím, že podnikatel nahlásí obor činnosti, který bude v rámci volné živnosti vykonávat. 11

Ohlášení se podává u obecního živnostenského úřadu, které plní funkci Centrálního registračního místa 2. Ohlášení provede subjekt vyplněním Jednotného registračního formuláře (JRF). Jednotný registrační formulář Od roku 2006 zavádí novela živnostenského zákona Jednotný registrační formulář (Příloha 4). Tento formulář podává žadatel o získání živnosti na tzv. Centrálních registračních místech, která vznikla na obecních živnostenských úřadech. Na těchto místech klient podává ohlášení živnosti/žádost o koncesi a rovněž může učinit oznámení vůči dalším správním úřadům finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. [22] Doklady ohlašovatele při ohlášení živnosti: ohlášení živnosti (JRF) výpis z Rejstříku trestů ČR podnikatele (ne starší 3 měsíců). V případě, že není výpis předložen, vyžádá si jej živnostenský úřad sám od správce Rejstříku trestů výpis z obchodního rejstříku (ne starší 3 měsíců), je-li v něm FO zapsána doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost, v případě provozování živnosti průmyslovým způsobem činí poplatek 10 000 Kč, doklad, který dokazuje právní důvod užívání prostor, do nichž fyzická osoba vložila své podnikání (jen v případě, že se liší od bydliště ohlašovatele) v případě, že subjekt hodlá provozovat živnost průmyslovým způsobem, doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem [8] Pokud jsou všechny náležitosti splněny je povinen živnostenský úřad do 15 dnů od doručení ohlášení vystavit živnostenské oprávnění. V případě, že živnostenský úřad zjistí, že chybí v ohlášení určité náležitosti, vyzve podnikatele k jejich doplnění. Lhůta pro doplnění chybějících náležitostí je minimálně 15 dnů. [12] 2 Novelou živnostenského zákona (zákon č.214/2006) došlo k rozšíření pravomocí živnostenských úřadů jako centrálních registračních míst (CRM). Mezi hlavní principy CRM patří větší efektivita a zrychlení počátku podnikání. 12

3.1.3 Povinnosti OSVČ vůči správě sociálního zabezpečení podnikatel má povinnost do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, nahlásit tuto skutečnost správě sociálního zabezpečení prostřednictvím tiskopisu Oznámení o zahájení činnosti. K tiskopisu přiloží kopii oprávnění k výkonů činnosti (živnostenský list). k hlavním závazkům osob samostatně výdělečně činných patří (pokud splní zákonem stanovené podmínky), placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. podnikatel je povinen podat Přehled o příjmech a výdajích a vyúčtovat zálohy [9] 3.1.4 Povinnost vůči zdravotní pojišťovně osoba samostatně výdělečně činná má povinnost do 8 dnů od zahájení činnosti vyplnit tiskopis Oznámení pojištěnce. V této lhůtě je povinna informovat zdravotní pojišťovnu o přerušení či ukončení podnikání. povinností podnikatele je odvádět zálohy na pojistném každý měsíc. Platba musí být provedena do 8 dnů následujícího měsíce. každoročně předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byl během roku pojištěn, vyplněný Přehled o příjmech a výdajích. podnikatel je povinen doplatit do 8 dnů po podání daňového přiznání, doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného. na požádání zdravotní pojišťovny je podnikatel povinen předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly. [9] Subjekt je povinen platit zálohy na zdravotní pojištění pokud je podnikání jeho hlavním příjmem. Měsíčně platí zálohu, která vyšla z posledního Přehledu o příjmech a výdajích. Na konci roku po podání Přehledu subjekt pojistné doplatí, nebo případný přebytek vrátí pojišťovna. Splatnost zálohy je například za duben od 1.4. do 8.5. 13

Tab. 2: Výše měsíčních záloh na ZP Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti Maximální měsíční záloha na zdravotní pojištění při hlavní činnosti Zdroj: www.jakpodnikat.cz, [19] od 1.1.2008 1 456 Kč 11 643 Kč 3.2 Obchod Obchod je definován jako specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se vykonává prodej a koupě zboží a poskytovaných služeb za určitou protihodnotu. Do obchodu můžeme zařadit všechny činnosti spojené s nabídkou a poptávkou uskutečňované mezi kupujícím a prodávajícím. Tyto činnosti vedou k realizaci předem dohodnuté transakce za předem stanovených obchodních podmínek. [11] Funkce obchodu transformační funkce přeměna výrobního sortimentu na sortiment obchodní, který odpovídá nákupním zvyklostem a potřebám zákazníků zprostředkovací funkce eliminovat rozdíly mezi místem výroby a místem prodeje časová funkce překonání odlišností mezi časem výroby a nákupu zboží (obchod si musí udržet určitý rozsah zásob) zásobovací funkce zabezpečení množství a kvality prodávaného zboží zajišťovací funkce zajištění optimálních zásobovacích cest, jejíchž cílem je snížit koncovou tzn. prodejní cenu ve vtahu k logistice platební funkce úhrady dodavatelům včas [11] 3.2.1 Maloobchod Maloobchod je podnik, který zajišťuje zboží od velkoobchodu nebo přímo od výrobce ke konečnému spotřebiteli bez dalších úprav. Tento druh podniku vytváří optimální prodejní sortiment, co do druhů, kvality, cen, poskytuje informace o zboží, zajišťuje vhodnou formu prodeje a poskytuje zpětnou vazbu dodavatelům o přáních spotřebitelů. 14

Provozní typy maloobchodních jednotek Provozní jednotky, ve kterých se uskutečňuje maloobchodní činnost, představují sadu nástrojů obchodní firmy pro výkon maloobchodní činnosti. Hlavní typy jednotek: specializované prodejny úzce specializované prodejny smíšené prodejny samoobslužné prodejny potravin (superety) supermarkety hypermarkety obchodní doby specializované obchodní doby specializované (odborné) velkoprodejny Specializované prodejny Specializované prodejny jsou jedním z hlavních typů jednotek stálé maloobchodní sítě. Sortiment těchto prodejen je úzký a hluboký, zaměřený na danou sortimentní skupinu nebo několik podskupin. Ceny bývají obvykle vyšší a to proto, že rychloobrátkové zboží musí krýt náklady na prodej zboží s nižší četností poptávky. Charakteristické místo pro specializované prodejny jsou zejména městská centra, regionální nákupní centra. [11] 3.2.2 Design a architektura prodejny Jedním z faktorů nákupního prostředí je design prodejny. Tento faktor působí na zákazníka z vnějšku a jeho cílem je zákazníka nalákat ke vstupu do prodejní jednotky. Jedná se o vnější stimuly, mezi které řadíme architekturu jednotky, vstupní prostory, výkladní skříně, nápisy a parkovací plochy. Architektura provozní jednotky působí na zákazníka již z velké vzdálenosti. Architektonické řešení by mělo být zajímavé a poutavé, tedy takové, aby přilákalo zákazníky blíže. Architektura jednotky může zdůrazňovat sortiment nebo původ sortimentu, který maloobchodní jednotka nabízí. Vyjádření architektury může poukazovat na kvalitu či cenovou úroveň prodávaného sortimentu zboží. Vždy by však měl mít styl architektury vztah k okolní zástavbě, tzn. k charakteru zástavby (městské, venkovské, vilové, historické). [11] 15

3.2.3 Vstupní prostory a výkladní skříně Vstupní prostory jsou reprezentovány průčelím a vchodem do prodejní jednotky. Hlavním úkolem vstupních prostor je poskytnout zákazníkovi nejjednodušší resp. nejpříjemnější přístup do obchodu. V případě, že zákazník nevnímá, že vstoupil do prodejny, můžeme tento stav považovat za velmi příznivý. Vstup do prodejny by měl být bez jakýchkoli bariér, tzn. schodů resp. výškových rozdílů. Mezi působivé vnější stimuly patří jednoznačně výkladní skříně. K hlavním cílům tohoto stimulu patří identifikace obchodu a přilákání zákazníka do prodejny. Předností výkladní skříně, na rozdíl od jiných stimulů je to, že působí po celých 24 hodin. Výkladní skříň poskytuje obchodníkovi velký potenciál, jak informovat a přilákat zákazníky vystavováním reprezentativních vzorků zboží, módního či sezónního zboží, označením vystavovaného zboží. [11] 3.2.4 Nápisy Nápisy na prodejní jednotce mohou mít podobu: nápisů, které určují kdo prodává (název firmy, logo) nápisů, které sdělují co se prodává nápisů, které předvádějí jak se prodává (forma prodeje samoobsluha) nápisů, které mohou poskytovat informace o otevírací době, adrese atd. [11] 3.2.5 Prezentace zboží Základním cílem prezentace zboží je představení zboží zákazníkovi a připoutání jeho pozornosti k výrobku a podnítit jeho zájem výrobek koupit. Mezi nejčastější prezentační techniky patří: vertikální prezentace kdy zboží stejného druhu je co do hloubky výběru reprezentováno ve výstavním zařízení v úrovni pod sebou. Šíře nabídky je zvýrazněna v horizontálním směru. Tento způsob upoutá pohled zákazníka na úrovně, kam se obvykle upíná jen málo jeho pozornosti. Většinou se využívá u větších prodejních jednotek s větší hloubkou sortimentu. horizontální prezentace je opakem vertikální prezentace a je vhodnější pro menší prodejní jednotky, které nemají tolik prostoru pro prezentaci většího množství zboží 16

jednoho druhu (značky). Zboží je prezentováno horizontálně v malých množstvích od jednoho druhu zboží. otevřená prezentace předpokládá aktivní zapojení zákazníka. Zákazník si má možnost zboží vyzkoušet, porovnat s jiným zbožím. Tím se stane zboží zákazníkovi bližší a tato prezentace zvyšuje sklon k nákupu. prezentace životního stylu u tohoto typu prezentace je využíváno segmentace zákazníků se shodným životním stylem. Danému segmentu jsou prezentovány různé druhy zboží. [11] 3.3 Podnikatelský plán Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související se založením i chodem podniku. [5] Tento plán umožňuje konfrontovat podnikatelské plány s realitou. Pokud zde dochází k odchylkám je náplní podnikatelského plánu identifikovat, kde se liší, v jaké míře a proč. Podnikatelský plán plánuje výdaje a pomáhá v konečném důsledku získat lepší podmínky od dodavatelů. Pokud si podnik vede době, plán zachytí, kdy začne zvýšený prodej vyžadovat vyšší provozní kapitál. V případě opaku upozorní plán, že je potřeba situaci neprodleně řešit, aby podnik obstál svých obchodním závazkům. [5] Podnikatelský plán má ústřední význam při zakládání podniku. Rozhoduje hlavní měrou o cestě k budoucímu úspěchu. Důkladné vypracování tohoto dokumentu by proto mělo mít nejvyšší prioritu. Podnikatelský plán však nemá být jen kusem papíru, který se založí v bance do složky se žádostí o úvěr, ale spíše by měl plnit důležité úkoly. [10] Účel podnikatelského plánu Jedním z podstatných předpokladů úspěšnosti nadějného podnikatelského plánu, je jasná odpověď autora plánu na otázku: K čemu vlastně plán primárně potřebuji? V podstatě existují dva základní typy možné odpovědi, které nejsou ve vzájemném rozporu. Podnikatelský plán může obecně sloužit jako: manažerský nástroj k řízení živnosti podklad pro získání cizích finančních zdrojů. [5] 17

V první řadě plní podnikatelský plán úlohu vnitřního dokumentu, který slouží jako základ vlastního řízení firmy i jako následná kontrola toho, zda bylo dosaženo vytyčených cílů případně, ve kterých oblastech došlo k vychýlení. Podnikatel získává poznatky o tom, jak reálná byla jeho vize a očekávání. Podnikatelský plán však může sloužit i pro mimopodnikové účely. V případě, že se firma uchází o bankovní úvěr u finanční instituce, má podnikatelský plán značný význam. V tomto případě musí zpracovaný podnikatelský plán přesvědčit poskytovatele kapitálu o úspěšnosti podnikatelského záměru. [12] 3.3.1 Požadavky na podnikatelský plán Správně zpracovaný podnikatelský plán by měl splňovat tyto požadavky: být přehledný a stručný být jednoduchý, aby byl srozumitelný pro investory (tzn. nezacházet do technických a technologických detailů) měl by poukazovat na výhody produktu či služby pro zákazníka orientovat se na budoucnost být věrohodný, realistický a nebýt příliš optimistický nezakrývat slabé stránky projektu [4] 3.3.2 Plán pro první podnik První podnik, ať už ve formě založení a zprovoznění živnosti nové OSVČ, nebo založení a rozjezdu s.r.o. s jedním nebo více vlastníky, má vždy svoje specifické charakteristiky a zvláštnosti něčeho průkopnického z řady pohledů, a samozřejmě tedy i z pohledu plánování. Podnikatelský plán, resp. jeho nosná myšlenka, může vznikat a zrát dlouhodobě, evolučně, s obecným zvažováním pro a proti v rovině osobní, rodinné, společenské. Bohužel často i s upozaděním reálných ekonomických a tržních faktů a z nich nutně plynoucích, často relativně složitých a méně příjemných otázek, a zejména realistických odpovědí na ně. Podnikatelský plán zakládání živnosti či společnosti v reálu může být, a nejčastěji také bývá, horší či lepší kopií již něčeho existujícího, může být v rovině vlastního záměru vnucen i vnějšími okolnostmi typu ztráty zaměstnání nebo rozhodnutím zkusit to sám, může být podložen dobrým know-how a znalostmi ze studií nebo předešlých zaměstnání, může být dílem šťastné náhody a charakteru blesku z čistého nebe. [5] 18

3.3.3 Zakladatelský rozpočet Nezbytnou složkou přípravných prací spojených se založením firmy je zpracování zakladatelského rozpočtu. Tento krok je tím důležitější, čím větší rozměr podnikatelské činnosti se předpokládá. Hlavní význam zakladatelského rozpočtu je založen v kvantifikaci a specifikaci finančních zdrojů. Tyto zdroje budou sloužit k úhradě administrativních poplatků spojených se založením podniku a vytvořením věcných předpokladů výroby nebo poskytováním služeb. Podnikatel musí být připraven na počáteční fázi, tzv. fázi hladu, kdy společnost sice funguje, ale není ještě zajištěn příliv likvidních prostředků. Podnikatel musí počítat s tím, že existuje určitá doba mezi okamžikem výroby a doby úhrady prvních faktur, a po kterou musí financovat nákup materiálu, mzdy pracovníků, uhradit faktury za energii, spoje apod. Proto aby se podnikatel vyhnul možnému neúspěchu již na samém počátku podnikání, je nezbytné sestavit zakladatelský rozpočet, který bude obsahovat veškeré hlediska spojená s financováním. Bude se jednat zvláště o zhodnocení: předpokládaného rozsahu výnosů, nákladů a zisku potřebného rozsahu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, nezbytného rozsahu jednotlivých složek oběžných aktiv potřebných v počáteční fázi podnikání včetně specifikace zdrojů krytí propočtu očekávané výnosnosti podniku jako celku, výnosnosti vlastního kapitálu jakož i dalších propočtů návratnosti investice [7] 3.4 Ekologické zemědělství a biopotraviny Ekologické zemědělství je typem zemědělství, které klade důraz na ochranu půdy a přírody. Podporuje ohleduplné zacházení se zvířaty, zakazuje použití syntetických pesticidů, chemických látek a hnojiv. V ekologickém zemědělství se bojuje proti škůdcům či plevelům zcela přirozenými metodami, například užitím odolných odrůd či přirozených predátorů (netopýři, brouci, ptáci). Principy ekologického zemědělství produkovat potraviny vysoké kvality etické zacházení se zvířaty, respektovat jejich přirozené chování a potřeby postupy pěstování v souladu s přírodními systémy a cykly udržování a zvyšování dlouhodobé úrodnosti půdy 19

plevele jsou zneškodněny agrotechnickými metodami, zákaz použití herbicidů ochrana rostlin proti škůdcům a chorobám na podpoře samoregulující funkce ekosystému, zákaz použití insekticidů respektování místních, klimatických a ekologických podmínek [25] Právní rámec ekologického zemědělství V České republice se ekologické zemědělství řídí zákonem 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a Nařízením Rady EU 2092/1991. Dodržování pravidel ekologického zemědělství je přísně kontrolováno na všech úrovních (od vstupů v zemědělské výrobě přes zpracování bioproduktů až po prodej ke konečnému spotřebiteli). [25] Biopotraviny a značení biopotravin Na základě výsledků kontrol ekologického zemědělství dochází k certifikaci biopotravin a bioproduktů vydáním Osvědčení o původu biopotraviny (bioproduktu) a jejich označení ochrannou známkou Bio produkt ekologického zemědělství. [24] Ochrannou známku tedy logo Bio, zavedla v roce 2001 Evropská unie a zákazník má tak jistotu, že potravina pochází z ekologického zemědělství. V roce 2007 bylo tímto logem označeno zhruba 31 000 výrobků. Předností biopotravin je, že se v nich nachází minimální množství chemických látek (pesticidy), neobsahují geneticky modifikované organizmy a škodlivá aditiva. Povolených aditiv u biopotravin je 36, zatímco u konvenční potraviny 306 možných druhů aditiv. [3] Tato ochranná známka označuje biopotraviny vyprodukované v České republice a zaručuje spotřebiteli, že produkt pochází z kontrolovaného systému ekologického zemědělství. Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ-01. [25] Celoevropská značka pro biopotraviny. [25] 20

3.5 Výzkumy v oblasti spotřeby biopotravin Vzhledem k rostoucí popularitě biopotravin probíhají v této oblasti výzkumy, které se zabývají spotřebou biopotravin v České republice. Výzkumy se většinou zaměřují na zjišťování informací o frekvenci nákupů, nákupních místech a znalostech respondentů v oblasti biopotravin. 3.5.1 Výzkum GfK Praha, s.r.o. Aktuální výzkum provedený v oblasti biopotravin provedla GfK Praha, s.r.o. v červenci 2007. Dotazováno bylo 500 osob a vzorek dotazovaných reprezentuje českou internetovou populaci. Z provedeného výzkumu vyplynuly následující závěry: 49 % respondentů biopotraviny zná, ale nemá s nimi zkušenost 45 % dotázaných nakupuje biopotraviny nepravidelně 4 % dotázaných nakupují biopotraviny pravidelně 2 % respondentů uvedla, že o těchto potravinách nikdy neslyšela [1] Graf 1: Setkal/a jste se někdy s biopotravinami? Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1] 3.5.2 Výzkum Green Marketing Další výzkum byl proveden v roce 2006 firmou Green Marketing s následujícími výsledky: 67 % respondentů nakupuje biopotraviny v supermarketech a hypermarketech v hypermarketech a supermarketech nakupuje 42 % žen a 36 % mužů 28 % dotázaných preferuje nákup ve specializovaných prodejnách zdravé výživy 21

2 % respondentů nakupuje biopotraviny na tržištích 42 % dotázaných upřednostňuje biopotraviny českého původu biopotraviny nejčastěji nakupují ženy, především maminky s dětmi. Další významnou skupinou jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé a cizinci. [1] 3.5.3 Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně Výzkum spotřeby biopotravin, který byl proveden studenty MZLU v Brně roku 2007, se zaměřil na spotřebu biopotravin brněnskými občany. Výsledky výzkumu jsou představeny na následujících stranách. Graf 2: Nákup biopotravin Nákup biopotravin (pro n=75) 34,67% ano ne 65,33% Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1] Výše uvedený graf se zaměřuje na skutečnost, zda brněnští občané nakupují biopotraviny. Z celkového počtu 75 dotázaných respondentů nakupuje biopotraviny 65 %. 22

Graf 3: Frekvence nákupu biopotravin Četnost nákupu potravin označených jako Bio (pro n=75) 1,33% 9,33% 34,67% denně 21,33% 2-5 týdně 1-3 měsíčně několikrát ročně nikdy 33,33% Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1] Graf 3 poukazuje na frekvenci nákupu respondentů. Třetina dotázaných nakupuje tyto potraviny několikrát ročně. Druhá třetina nakupuje biopotraviny vícekrát v měsíci a poslední třetina nenakupuje vůbec. Graf 4: Nejčastěji nakupované výrobky v biokvalitě Nejčastěji nakupované výrobky (n=49) 20,00% 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% obiloviny ovoce a zeleninu sladkosti maso oleje Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1] Výše uvedený graf prezentuje, na jaké výrobky se spotřebitel nejčastěji orientuje (zaměřuje) při nákupu biopotravin. Nejčastěji nakupovanými výrobky v kvalitě Bio jsou obiloviny, pečivo, mléčné produkty, ovoce a zelenina. 23

Graf 5: Nejčastější místa nákupu biopotravin Místo nákupu biopotravin (n=49) 44,90% 2,04% 53,06% specializované obchody zdravé výživy supermarkety, hypermarkety, diskonty internetový obchod Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1] Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 53 % respondentů nakupuje biopotraviny ve specializovaných obchodech zdravé výživy a 45 % dotázaných v supermarketech, hypermarketech či diskontech. V porovnání s výše uvedeným výzkumem (Green Marketing) se místo nákupu liší. Dle výzkumu prováděného touto firmou preferuje nákup v prodejnách zdravé výživy 28 % respondentů a v hypermarketech (supermarketech) 67 % dotázaných. Graf 6: Měsíční útrata za biopotraviny Měsíční útrata za biopotraviny (n=75) 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1-50 Kč 51-350 Kč 351-650 Kč 651-950 Kč 951 Kč a více nekupuje Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1] Graf 6 graficky znázorňuje jakou částku nakupující utratí za biopotraviny. Je patrné, že nakupující utrácí většinou 51 350 Kč. Z výzkumu vyplynulo, že největší část kupujících tvoří věková skupina 25 39 let. Částku větší než 951 Kč utratí pouze 1 dotázaný a patří do věkové skupiny 40 59 let. 24

Graf 7: Nákup biopotravin dle pohlaví Nákup biopotravin u mužů a žen (pro n=49) 32,65% žena muž 67,35% Zdroj: Marketingový výzkum spotřeby biopotravin v Brně, [1] Z celkového počtu respondentů, kteří nakupují biopotraviny, tvoří 67 % ženy a 33 % muži. Ženy dávají přednost častějšímu nákupu do měsíce, kdežto muži pokud biopotraviny vůbec kupují, tak většinou několikrát za rok. 3.6 SWOT analýza SWOT je zkratkou anglických slov Strenghts (silné stránky organizace), Weaknesses (slabé stránky podniku), Opportunities (příležitosti ve vnějším postředí) a Threats (hrozby z okolního prostředí). Tato analýza slouží k rekapitulaci a shrnutí. Jejím cílem je určení rozsahu, jakým nynější strategie podniku napomáhá ke schopnosti úspěšně se vypořádat s hrozbami a příležitostmi z vnějšího prostředí v souladu se silnými a slabými stránkami podniku. Silné stránky podniku jsou pozitivní vnitřní podmínky, kterými má podnik konkurenční výhodu nad ostatními firmami. Slabé stránky podniku jsou negativní vnitřní podmínky, které mohou vést k nižší efektivitě v organizačním řízení. Těmito podmínkami mohou být absence zdrojů, morálně zastaralé stroje a neschopní manažeři. Příležitosti jsou budoucí či současné podmínky v prostředí, které jsou příznivé k výstupům podniku. Těmito podmínkami mohou být změny v legislativě, rostoucí počet obyvatel a uvedení nových technologií. 25

Hrozby jsou naopak současné či budoucí podmínky v prostředí, které jsou nepříznivé k výstupům organizace. Může se jednat například o potenciální vstup konkurenta do odvětví. [2] 3.7 Cash flow Cash flow není účetní zisk, ale skutečný peněžní tok (čistý příjem), který z investice plyne. Zásadním smyslem tvorby přehledu o peněžních tocích (cash flow) je identifikace stavu a struktury peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (dlouhodobé peněžní úložky, likvidní cenné papíry určené k obchodování na veřejném trhu) vykazovaných v rozvaze. Cash flow se skládá ze tří typů sald (příjmy výdaje): z provozní činnosti peněžní tok vytvořený provozní činností je považován za nejvýznamnější, protože je důkazem finanční síly podniku. z investiční činnosti za investiční činnost se považuje pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popř. činnosti související s poskytováním půjček, úvěrů. z finanční činnosti touto činností se rozumí takové aktivity, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu. [7] Metody výpočtu a sestavení Cash flow metoda přímá společně s metodou nepravou přímou se v praxi používají pro sestavování operativních finančních plánů. metoda nepravá přímá nepřímá metoda metoda se uplatňuje jako součást dlouhodobých (strategických) finančních plánů. K jejímu uskutečnění je nutné sestavit rozvahu a výsledovku. [6] 26

4 Vlastní práce Důležitou součástí přípravných prací na zahájení podnikání je vytvoření podnikatelského plánu, ve kterém musí podnikatelka zpracovat informace v čem a jak bude podnikat. Následným krokem je tyto informace promítnout do finanční podoby zakladatelského rozpočtu. Stanovit pevně danou strukturu v jaké má být podnikatelský plán zpracován není možné. Důvodem je fakt, že na trhu působí konkurenční podniky různé právní formy velikosti, a oborů. Tyto skutečnosti ovlivňují rozsah a podrobnost podnikatelských plánů. I přes uvedené rozdíly, musí každý plán obsahovat určité části bez ohledu na to, o jaký podnik se jedná. Podnikatelský plán by měl mít osnovu, která zahrnuje: 4.1 Exekutivní souhrn Exekutivní souhrn je zkrácenou verzí podnikatelského plánu, ve kterém jsou shrnuty všechny podstatné náležitosti a výsledky. 4.2 Popis podniku Každý podnikatelský plán by měl obsahovat část, která se zabývá popisem daného podniku či živnosti. Důvodem je fakt, že pouze správná charakteristika podniku může vést k úspěšnému podnikání. Za úspěšné podnikání lze považovat situaci, kdy je podnik schopen přežít v konkurenčním prostředí a zvyšovat svůj tržní podíl v dlouhém období. Dílčí části popisu podniku se zabývají otázkami právní formy podnikání a popisu předmětu činnosti. Na závěr je prezentován sortiment zboží a služeb, který bude maloobchodní jednotka nabízet. 4.2.1 Právní forma V České republice upravuje jednotlivé typy právních forem obchodní zákoník, jedná se především o obchodní společnosti a družstva. Další právní normou je živnostenský zákon, který se zabývá podnikáním na základě živnostenského oprávnění. Jakou formu podnikání zvolit, je jedním z prvních rozhodnutí, které musí začínající podnikatel učinit. Volba právní formy má důležitý význam pro každý podnikatelský subjekt. Jedná se o významné podnikatelské rozhodnutí, které má dlouhodobý vliv na daňové a právní aspekty podnikání. 27

Tab. 3: Výhody a nevýhody vybraných právních forem podnikání osobní obchodní společnosti kapitálové obchodní společnosti Právní formy podnikání Výhody Nevýhody zákon neukládá kapitálový vklad Zdroj: vypracováno autorem živnostník veřejná obchodní společnost komanditní společnost společnost s ručením omezeným akciová společnost družstvo zisk z podnikání se daní jako daň z příjmů FO možnost rozhodnout se zda vést daňovou evidenci nebo účetnictví zákon neukládá kapitálový vklad zákon neukládá kapitálový vklad komanditisté nemají zákaz konkurence neručí za závazky společnosti může být založena pouze jednou osobou (FO,PO) transparentnost akcionáři neručí za závazky společnosti členové neručí za závazky družstva snadný převod členského podílu v družstvu ručení celým svým majetkem, osobní účast na vedení společnosti (odbornost) ručení celým svým majetkem osobní účast na vedení společnosti (odbornost, dovednost) min. 2 zakladatelé ručení celým svým majetkem osobní účast na vedení společnosti (odbornost, dovednost) nutnost vytvořit ZK, min. výše ZK 200 000 Kč zdanění celého zisku firmy jako celek + zdanění podílů jedn.společníků akciový kapitál min. výše 2 mil. Kč min. výše ZK 50 000 Kč nejméně 5 FO nebo 2 PO Tabulka 3 uvádí výhody a nevýhody, které plynou z vybraných právních forem podnikání. Vzhledem k tomu, že zakladatelka má v plánu podnikat sama a rozhodovat se nezávisle, nabízí se jako nejlepší varianta podnikat jako fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění. Pozitivem této varianty je neexistence povinného minimálního vkladu jako 28

v případě obchodních společností a jednoduchá administrativa (včetně účetnictví). Reálnou nevýhodou této právní formy podnikání je fakt, že subjekt působí jako fyzická osoba, ručí tedy celým svým majetkem a může mít stíženou pozici při vyjednávání s bankovními institucemi. 4.2.2 Předmět činnosti Pro rozhodnutí oboru podnikání je nezbytné zpracovat rozhodovací tabulku. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že nejvýhodnější oblastí podnikání bude založení maloobchodu pro biopotraviny. Vzhledem k vysoké hodnotě u maloobchodu s dárkovým zbožím, by bylo výhodné doplnit předmět činnosti i o dárkové předměty. Tab. 4: Rozhodovací tabulka Maloobchod Kritéria St. Váha biopotravinami alkoholickými nápoji dárkovým zbožím potravinami Konkurence 1 0,4 3 2 2 1 Znalosti v oboru 3 0,12 4 1 3 2 Zkušenosti v oboru 3 0,12 4 1 1 1 Poptávka 2 0,3 3 2 3 2 Počet dodavatelů 4 0,06 3 2 3 4 Suma x 1 3,24 1,76 2,36 1,6 Zdroj: vypracováno autorem Po ujasnění, v jaké oblasti bude podnikatelka živnost provozovat, je dalším krokem vymezení předmětu činnosti v mezích zákona. Vzhledem k charakteru podnikání se jedná o ohlašovací volnou živnost. V příloze 1 je uvedena část ze seznamu živností týkající se specializovaného maloobchodu. V průběhu roku 2008 vstoupí v platnost novela živnostenského zákona, která seznam volných živností sjednotí v jednu živnost. Znamená to tedy, že jeden živnostenský list bude zahrnovat všechny typy dnešních volných živností. Pro tento podnikatelský plán byly konkrétně stanoveny níže uvedené činnosti: Specializovaný maloobchod potravinami a pochutinami nealkoholickými nápoji pivem, vínem a alkoholickými nápoji kosmetický a drogistickým zbožím knihami, časopisy a keramickými výrobky 29

4.2.3 Definice produktu a služeb Maloobchodní prodejna bude nabízet zákazníkům široký sortiment potravin zdravého životního stylu a zboží s označením Bio. Zároveň bude nabízet potraviny pro malé děti, vegetariány a lidi trpící celiakií (trvalá nesnášenlivost glutenu). Nejen šíře sortimentu, ale i doplňkové služby jsou magnetem pro zákazníky. Proto je nezbytné nabízet i služby, které s prodejem těchto potravin souvisí. K základnímu sortimentu zboží budou patřit: obiloviny obiloviny, obiloviny Bio luštěniny luštěniny, luštěniny Bio mouky a chlebové směsi vločky, klíčky, otruby obilné kaše a náhrady mléka těstoviny těstoviny, těstoviny Bio extrudované výrobky bezlepkové potraviny pomazánky slané krémy, sladké krémy sladidla cukry, náhradní sladidla, obilné sirupy, bylinná sladidla, med džemy oleje a ochucovadla oleje, soli, koření, bylinky, omáčky, octy, horčice nápoje ovocné šťávy, zeleninové šťávy, minerální vody, kvasné nápoje, rozpustné nápoje, alkoholické nápoje kávoviny pečivo čerstvé, trvanlivé, sladké pochutiny tyčinky, sušenky, oplatky, čokolády, křupky sušené ovoce a plody chlazené výrobky sojové sýry, svačinky, salámy, saláty, jogurty, mléka (kravské a kozí) a produkty z nich, polotovary čaje černé, zelené, ovocné, bylinné (porcované, sypané), ajurvédské bylinné sirupy, tinktury, extrakty kosmetika Weleda, z mrtvého moře, Tea Trea Oil aromaterapie vonné oleje Salus, vonné tyčinky keramika, dárkové předměty knihy zdravá výživa, alternativní medicína, duchovní literatura, recepty, časopisy 30

Podrobný seznam sortimentu zboží je uveden v příloze 2. Kromě nabídky uvedeného sortimentu zboží bude činnost maloobchodu zaměřena i na poskytování níže uvedených služeb: Služba telefonického či elektronického objednání prostřednictvím emailu a dovoz zboží do domu rozvoz bude probíhat ve večerních hodinách téhož dne. Objednávka musí být v hodnotě minimálně 3 000 Kč. Rozvoz zboží bude zdarma a bude se vztahovat pouze na město Brno. Poradenství v oblasti zdravé výživy vzhledem ke stále ještě nedostatečné informovanosti zákazníků o zdravé výživě a biopotravinách bude nezbytné provádět poradenství v této oblasti. Dětský koutek přímo v prodejně jednou ze zákaznických cílových skupin jsou mladé ženy s dětmi, proto bude součástí prodejny dětský koutek, který poskytne plný komfort ženám při nákupu. Tato služba bude poskytována zákazníkům zdarma. 4.2.4 Lokalita maloobchodní prodejny S umístěním prodejny je uvažováno ve městě Brně. Vzhledem k faktu, že ve středu města se nachází mnoho maloobchodních prodejen stejně zaměřených, jeví se jako výhodnější varianta umístění maloobchodní prodejny v okrajových městských částech města Brna. Za vhodnou lokalitu maloobchodní prodejny lze považovat místo, kde je vysoká koncentrace potenciálních zákazníků. Vhodnou lokalitou by mohly být i obchodní domy. Požadavky na pronajatý prostor: výměra obchodní plochy 20 30 m 2 sklad + sociální zařízení 4.2.5 Definice cílů V prvním roce provozování živnosti je cílem podnikání upoutat pozornost zákazníka, přesvědčit jej k nákupu a vybudovat si s ním trvalý vztah vyznačující se pravidelností nákupů. Splněním tohoto cíle bude podnikání ziskové. Střednědobým cílem by mělo být posilování 31

vztahu se zákazníky, rozšíření zákaznické základny a poskytovaných služeb. Dlouhodobým cílem je zvýšení počtu provozoven ve městě Brně. 4.2.6 Personální zabezpečení Podnikatelka předpokládá, že bude zabezpečovat chod provozovny sama. V případě potřeby bude využívat výpomoc. 4.3 Analýza trhu Žádný podnikatelský subjekt nepodniká v prázdném prostoru. Podnikání vždy probíhá v systému plného prvků a jejich vazeb a je ovlivněno i řadou činitelů, které sám subjekt není schopen ovlivnit. Proto je podstatné, aby subjekt analyzoval tento systém, tedy trh, do kterého hodlá vstoupit. Z tohoto hlediska se musí podnikatelka zabývat vývojem a stavem české ekonomiky i Jihomoravského kraje prostřednictvím vybraných makroekonomických ukazatelů, problematikou biopotravin, vývojem ekologického zemědělství, maloobchodního obratu a vývojem roční útraty v ČR. Na základě získaných informací bude vymezen cílový segment trhu, na který se podnikatelka zaměří. Součástí provedení analýzy trhu musí být rovněž provedení analýzy konkurence podle Porterova modelu konkurenčních sil a analýzy dodavatelů. Pro zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb SWOT analýza, která umožnila vytvoření strategie pro dosažení stanovených cílů. 4.3.1 Makroekonomické ukazatele Jedním z významných nástrojů, které slouží k analyzování trhu, jsou makroekonomické ukazatele. Tyto ukazatele pomáhají určit vývoj a celkový stav ekonomiky dané země. Makroekonomické ukazatele jsou brány z pohledu celé České republiky a Jihomoravského kraje. 32

4.3.1.1 Makroekonomické ukazatele ČR Tab. 5: Vývoj makroekonomických ukazatelů ve vybraných letech v ČR Rok/Ukazatel Míra HDP na Obecná míra Přírůstek inflace v obyvatele v nezaměstnanosti v % HDP v % % Kč Průměrná mzda v Kč 1993 4,3 20,8 0,1 5 904 1994 4,3 10,0 2,2 7 004 1995 4,0 9,1 141 957 5,9 8 307 1996 3,9 8,8 163 183 4,2 9 825 1997 4,8 8,5 175 772-0,7 10 802 1998 6,5 10,7 193 929-1,1 11 801 1999 8,7 2,1 202 357 1,2 12 797 2000 8,8 3,9 213 110 3,9 13 614 2001 8,1 4,7 230 064 2,6 14 793 2002 7,3 1,8 241 593 1,5 15 866 2003 7,8 0,1 252 617 3,2 16 928 2004 8,3 2,8 275 770 4,6 18 042 2005 7,9 1,9 291 938 6,5 19 029 2006 7,1 2,5 6,4 20 215 2007 3 6,1 2,8 6,2 21 692 Zdroj: vypracováno autorem, www.czso.cz, [16] Graf 8: Růst HDP v letech 1993 2006 Přírůstek HDP v % meziroční reálné změny 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0-2,0 6,5 6,4 6,2 5,9 4,6 4,2 3,9 3,2 2,6 2,2 1,5 1,2 0,1 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007-0,7-1,1 rok Zdroj: www.czso.cz, [16] 3 Údaje v roce 2007 jsou za 1. čtvrtletí 33

Graf 9: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1993 2007 Obecná míra nezaměstnanosti v % % 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj: www.czso.cz, [16] rok Graf 10: Vývoj inflace v letech 1993 2007 Míra inflace v % % 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok Zdroj: www.czso.cz, [16] 34

Graf 11: Průměrná mzda v letech 2003 2007 Průměrná mzda v ČR 25 000 20 000 16 928 18 042 19 029 20 215 21 692 15 000 Kč 10 000 5 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 rok Zdroj: www.czso.cz, [16] Záměrem analýzy makroekonomických ukazatelů je bylo identifikovat podstatné tendence vývoje. Pro analýzu byly použity ukazatele: hrubý domácí produkt (HDP), míra nezaměstnanosti, inflace a průměrná mzda. Z analýzy výše uvedených dat v tabulce a grafech, lze konstatovat, že životní úroveň v České republice roste. Prvním z ukazatelů je HDP, který je klíčovým ukazatelem vývoje každé ekonomiky. V letech 2002 2007 zaznamenává hrubý domácí produkt České republiky výrazné tempo růstu. Otázkou zůstává, jakým způsobem se bude ukazatel vyvíjet v dalších letech. Vzhledem k celkové stabilitě české ekonomiky lze předpokládat, že tento ukazatel bude i nadále růst. Dalším podstatným ukazatelem je míra nezaměstnanosti, která zaznamenává pokles. Tento pozitivní trend se projevuje především v posledních 4 letech. Ukazatel míra inflace v posledních letech osciluje mezi 2 až 3 %. Výjimkou se stane rok 2008, kdy míra inflace bude vyšší. Pozitivní trend lze sledovat ve vývoji průměrné mzdy. Z dlouhodobého hlediska průměrné mzdy v České republice rostou. Meziroční přírůstky se pohybují od 5 7 %. 35

4.3.1.2 Makroekonomické ukazatele Jihomoravského kraje Tab. 6: Vývoj ukazatelů ve vybraných letech Rok/Ukazatel Obecná míra nezaměstnanosti v % HDP na obyvatele v Kč Přírůstek HDP v % Průměrná mzda v Kč 2003 8,0 221 564 15 750 2004 8,3 251 841 3,3 16 811 2005 8,1 265 504 5,4 16 752 2006 8,0 286 079 5,3 19 012 Zdroj: vypracováno autorem, www.czso.cz, [16] Graf 12: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2003 2006 (JHM) Obecná míra nezaměstnanosti v JHM v % 8,4 8,3 8,2 8,1 8,0 7,9 7,8 Obecná míra nezaměstnanosti v % 2003 2004 2005 2006 8,0 8,3 8,1 8,0 rok Zdroj: www.czso.cz, [16] Graf 13: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2003 2006 (ČR) Obecná míra nezaměstnanosti v ČR v % 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 Obecná míra nezaměsnanosti v % 2003 2004 2005 2006 7,8 8,3 7,9 7,1 rok Zdroj: www.czso.cz, [16] 36

Graf 14: Srovnání vývoje nezaměstnanosti v JHM kraji a ČR Srovnání vývoje nezaměstnanosti 8,5 8,0 % 7,5 7,0 6,5 2003 2004 2005 2006 rok Míra nezaměstnanosti v JHM Míra nezaměsnanosti v ČR Zdroj: www.czso.cz, [16] Graf 15: Srovnání vývoje průměrných mezd v JHM kraji a ČR Srovnání vývoje průměrných mezd Kč 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 16 928 18 042 19 029 15 750 16 811 16 752 20 215 19 012 0 2003 2004 2005 2006 rok Zdroj: www.czso.cz, [16] JHM kraj ČR Při srovnání makroekonomických ukazatelů lze konstatovat, že obecná míra nezaměstnanosti je v Jihomoravském kraji vyšší než v České republice a průměrné platy jsou v Jihomoravském kraji nižší než průměrné platy v ČR. 4.3.1.3 Vývoj a trendy v oblasti biopotravin Způsobem jakým se vyvíjí tento obor lze provést (hodnotit) ve dvou rovinách. Nejdříve lze sledovat vývoj biopotravin. Tento vývoj lze popsat pomocí vývoje ukazatelů maloobchodního obratu a průměrné útraty na 1 obyvatele v ČR. V druhé fázi (variantě) lze pozorovat vývoj 37

ekologického zemědělství v České republice. Vývojová tendence obou těchto oblastí je popsána na následujících stranách. Tab. 7: Vývoj ukazatelů v letech 2003 2006 Rok/Ukazatel Maloobchodní obrat s biopotravinami v mil. Kč Útrata za biopotraviny v Kč 2003 180 18 2004 270 27 2005 350 35 2006 760 74 Zdroj: vypracováno autorem, www.greenmarketing.cz, [17] Graf 16: Průměrná roční útrata za biopotraviny v ČR na obyvatele Kč 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Průměrná roční útrata v ČR 74 35 27 18 2003 2004 2005 2006 rok Zdroj: www.greenmarketing.cz, [17] 38