Odchod zaměstnanců do důchodu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu Bakalářská práce Odchod zaměstnanců do důchodu Student: Lucie Ovčačíková Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc. Brno 2009

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu, a pod vedením svého vedoucího bakalářské práce. V Brankách dne 20. května 2009 Podpis

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Prof. Ing. Pavlu Tomšíkovi, CS.c., za metodické vedení, připomínky a rady, které mi poskytoval během zpracování bakalářské práce. Děkuji také pracovníkům DEZA a. s., zejména vedoucí sociálního odboru Marii Mečiarové, za věnovaný čas a ochotu, se kterou mi poskytla informace a podklad, jež jsou základem mé práce.

ANOTACE Cílem této bakalářské práce bylo zjistit a porovnat na konkrétních příkladech výši důchodů v posledních dvou letech. Zpracované vzorové příklady pak využít pro potřeby zadávání témat seminárních prací. Práce ukazuje, jak různé skutečnosti ovlivňují výši důchodu. Předmětem práce bylo studium důchodového systému v České republice. Zjistit, jak konkrétní organizace pečuje o své zaměstnance v předdůchodovém a důchodovém věku. Klíčová slova: důchodový systém, rozhodné období, důchodový věk, vyměřovací základ, starobní důchod ANNOTATION The aim of this bachelor work was to find out and compare the amount of pension during the last two years using individual examples and to use processed model examples for assigning topics of seminar papers. The work shows how different facts influence the amount of pension. The subject of the work was study of pension system in the Czech Republic. To find out how particular organizations look after their employees in pre-retirement and retirement age. Keywords: pension system, determination period, retirement age, basis of assessment, old age pension

1 Úvodní část...8 1.1. Úvod...8 1.2 Cíl práce...8 1.3 Materiál a metodika...9 2 Přehled literatury sledované problematiky...10 2.1 Personální práce...10 2.1.1 Ukončení pracovního poměru...11 2.2 Sociální pojištění...12 2.2.1 Penzionování pracovníků...12 2.3 Důchodový systém v ČR...13 2.3.1 Účast na pojištění...14 2.4 Zdaňování důchodů...15 2.5 Zaměstnávání studentů...16 2.6 Základní pojmy...17 2.6.1 Rozhodné období...17 2.6.2 Roční vyměřovací základ...17 2.6.3 Osobní vyměřovací základ...18 2.6.4 Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu...18 2.6.5 Výpočtový základ...18 2.6.6 Důchodový věk...19 2.7 Starobní důchod...23 2.7.1 Podmínky nároku na obecný starobní důchod...23 2.7.2 Podmínky nároku na předčasný starobní důchod...23 2.7.3 Výše starobního důchodu...24 2.7.3.1 Poskytování starobních důchodů při výdělečné činnosti...24 2.8 Žádost o důchod a řízení o přiznání důchodu...25 2.9 Rozhodnutí o důchodu...26 2.10 Povinnosti důchodců a zaměstnavatelů...26 2.10.1 Povinnosti důchodců...26 2.10.2 Povinnosti zaměstnavatelů...27 2.10.2.1 Porušení povinností...28 6

2.11 Zvyšování důchodů...28 3 Výsledky a diskuze...30 3.1 DEZA, a. s., charakteristika firmy...30 3.2 Ekonomická krize a zaměstnanci...30 3.3 Motivace pro odchod do předčasného důchodu...31 3.4 Snížený důchodový věk...32 3.5 Péče o důchodce...32 3.6 Penzijní připojištění...33 3.7 Předstihové řízení...34 3.8 Postup při podávání žádosti o důchod...35 3.9 Ukázka výpočtu vzorových příkladů...36 3.10 Postoj veřejnosti k důchodovému systému...48 3.11 Vyhodnocení ankety...52 3.12 Udržitelnost současného důchodového systému...57 4 Závěr...59 5 Literatura...60 6 Seznam použitých zkratek...63 7 Přílohy...64 7

1 Úvodní část 1.1. Úvod Důchodová politika zaujímá důležitou roli v každém státě. Zasahuje, někdy i velmi citelně, do státního rozpočtu. Státní důchody, které tvoří většinu důchodových příjmů, jsou ohroženy stárnutím populace, protože se počet lidí v důchodovém věku neustále zvyšuje. Vláda se v současnosti zabývá dvěma velmi významnými otázkami: jak omezit rozpočtový deficit a jak zreformovat penzijní systém, aby se omezily výdaje na důchody v budoucnosti. Vždyť důchodové výdaje se pohybují okolo 9 % HDP a očekává se růst v dalších letech. Možností, jak snížit tento nepříznivý stav, je snížení odvodu pojistného nebo vlastní spoření na důchod. To by mělo začít již v mladém věku. Vstup České republiky do Evropské unie přinesl mnoho změn, např. uplatnění se na trhu práce v členských zemích, vzdělávání či poskytování různých sociálních dávek. I z tohoto důvodu je nutné, aby se důchodová politika neustále vyvíjela. 1.2 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je studium současného důchodového systému v České republice. Jedná se o velmi citlivé téma, neboť stejně jako celá společnost, i on prochází v posledních letech významnými proměnami. A očekává se, že mnohé další požadavky na proměny budou teprve vzneseny, protože celý systém je neustále reformován a je hojně diskutovaným. Odchod do důchodu se týká každého z nás. Stále více občanů zajímá toto téma, zejména možnosti týkající se věkové hranice odchodu do důchodu, výše budoucího důchodu či způsoby umožňující pobírat vyšší důchod. Práce je zaměřena na problematiku výpočtu důchodu, porovnání výše důchodu v posledních dvou letech na konkrétních případech a na poukázání jejich výhod či nevýhod. Zpracované vzorové příklady pak využít pro potřeby zadávání témat 8

seminárních prací. Krátká anketa nám přibližuje názor na současný důchodový systém od zaměstnanců DEZA a. s., porovnává jej s výsledky celorepublikového průzkumu. Práce znázorňuje, co je potřeba udělat před žádostí o důchod, ať už ze strany zaměstnavatele či zaměstnance. 1.3 Materiál a metodika Teoretická část práce je zaměřena na seznámení se základními pojmy z oblasti personalistiky a souvisejícími s důchodovým systémem rozhodné období, osobní vyměřovací základ, roční vyměřovací základ, důchodový věk, ukončení pracovního poměru. Vycházela jsem z informací z odborné literatury, odborného měsíčníku Národní pojištění, z odborných článků na Internetu. Cenné údaje a rady mi poskytla vedoucí sociálního odboru paní Marii Mečiarové akciové společnosti DEZA Valašské Meziříčí. Praktická část je zaměřena na problematiku výpočtu obecných starobních důchodů, udržitelnost důchodového systému v České republice. Názory na současný důchodový systém jsem zjišťovala pomocí krátké ankety. Cílovou skupinou tvořili zaměstnanci DEZA, a.s. Valašské Meziříčí ve věku nad 50 let. 9

2 Přehled literatury sledované problematiky 2.1 Personální práce Personální práce tvoří tu část řízení organizace, která se zaměřuje na vše, co se týká člověka v pracovním procesu. Jeho získávání, formování, fungování, využívání, jeho organizování a propojování jeho činností, výsledků jeho práce, jeho pracovních schopností a pracovního chování, vztahu k vykonávané práci, organizaci, spolupracovníkům a dalším osobám, s nimiž se v souvislosti se svou prácí stýká, a rovněž jeho osobního uspokojení z vykonané práce, jeho personálního a osobního rozvoje. [Koubek, 2005] Jednou z těchto činností jsou i plány a propouštění pracovníků, které by měly být zaměřeny na řešení těchto druhů otázek: Jak jednat s pracovníky, kteří dosáhnou důchodového věku? Jak motivovat pracovníky k předčasnému odchodu do důchodu? Jaké vztahy udržovat s bývalými zaměstnanci? Jak by mělo být penzionování načasováno? A mnohé další otázky týkající se odchodu pracovníků. [Koubek, 2005] 10

Čistá potřeba pracovníků Nedostatek Existující pracovníci Propouštění, penzionování, rezignace, úmrtí, jiné odchody Přebytek Využití přirozených odchodů, stimulace odchodů penzionování, propouštění Volné fyzické osoby k dispozici potřeba uspokojena Konec Obr. 1. Rozhodování při uspokojování potřeb pracovníků (Koubek, 2005) 2.1.1 Ukončení pracovního poměru Zaměstnanci z organizace odcházejí různými způsoby, za různých okolností a z různých důvodů: - možnost získání jiného zaměstnání, - odchod do důchodu nebo odchod do předčasného důchodu, - nadbytečnost, - zdravotní stav atd. Propouštění pracovníka, je takové ukončení pracovního poměru, které je iniciované organizací z příčin, které mohou vzniknout jednak na straně organizace samé, tedy z důvodů nadbytečnosti pracovníků, jednak na straně pracovníka. 11

Ukončení pracovního poměru může nastat: - výpovědí, - dohodou, - okamžitým zrušením, - výpovědí ve zkušební době. 2.2 Sociální pojištění Otázky týkající se sociálního pojištění upravuje Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Pojistné, placené občany a firmami se podle tohoto zákona děli na: - pojistné na nemocenské pojištění, - pojistné na důchodové pojištění, - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tyto příspěvky proudí do státního rozpočtu, kde se pak rozdělují do výše uvedených oblastí. 2.2.1 Penzionování pracovníků Existují dva přístupy pro rozhodování o dalším zaměstnání. První přístup se využívá v politice pružného důchodového věku (pracovníci v důchodovém věku mají možnost pokračovat v práci) a druhý přístup v politice pevného důchodového věku (dosažením důchodového věku končí pracovní poměr). [Koubek, 2005] 12

Tab. 1 Výhody a nevýhody pevného a pružného důchodového věku Politika pružného důchodového věku Výhody Politika pevného důchodového věku Výhody Vyžívání znalostí, dovedností a zkušeností osob Není třeba posuzovat výkonnost pracovníka Pokračování v práci je výhodnější než penzionování Nevýhody Zaměstnavatel rozhoduje, zda je Povyšování mladých pracovníků není omezováno Nevýhody Ztráta schopných a zkušených pracovníků zaměstnanec způsobilý pro práci (Zdroj: Koubek 2005) 2.3 Důchodový systém v ČR Současná podoba důchodového systému se začala vyvíjet v devadesátých letech 20. století, kdy byly postupně přijímány reformní kroky, které zejména spočívaly: - v odstranění diskriminace OSVČ, - zavedení pojistného jako zvláštní platby mimo daňový systém, - přijetí zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Dílčí reformy byly dokončeny v roce 1995 přijetím zákona o důchodovém pojištění. Hlavním cílem tohoto zákona byla těsnější vazba na mzdový a cenový vývoj, a nutnost nezvyšovat odvodové zatížení ekonomicky aktivních osob v budoucnosti. Od roku 1996 je důchodové pojištění založeno na: - sociální solidaritě, - průběžném financování, - povinnosti pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je zde umožněna i dobrovolná účast v systému), - poskytování náhrady příjmu v případě stáří, invalidity, úmrtí živitele, - systém je dávkově definovaný dvousložková konstrukce výpočtu 13

o první složku tvoří základní výměra, která je stejná pro všechny druhy důchodů, o druhou složku tvoří procentní výměra, která je rozdílná podle délky pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu. - jednotnosti systému, - dynamičnosti systému. Český důchodový systém je v současné době tvořen třemi pilíři: 1) základní povinný, který je dávkově definovaný a je průběžně financovaný. Z tohoto pilíře jsou poskytovány důchody starobní, invalidní (plně i částečně invalidní) a pozůstalostní (sirotčí, vdovský a vdovecký), 2) doplňkový, jenž je příspěvkově definovaný a je kapitálově financovaný z penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí tohoto pilíře je také soukromé životní pojištění, 3) životní pojištění poskytované komerčními pojišťovnami. [15] 2.3.1 Účast na pojištění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění stanovuje okruh pojištěných osob. Účast na důchodovém pojištění rozdělujeme na povinnou a dobrovolnou. Dobrovolná účast je možná pouze u osob starších 18 let. Účastníci povinného důchodového pojištění podle 5: - zaměstnanci v pracovním poměru, - příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, - členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, 14

- společníci a jednatelé s. r. o. a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, - osoby samostatně výdělečně činné, - zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, - soudci, - poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, - prezident republiky, - a další. [Sociální pojištění, 2009] Účastníci dobrovolného důchodového pojištění podle 6: - účastníci, kteří jsou vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, - soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let, - a další. [Sociální pojištění, 2009] Účastníky českého důchodového pojištění jsou cizí státní příslušníci s trvalým nebo přechodným pobytem na území ČR, kteří jsou na území ČR v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli se sídlem v ČR, pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů a cizí státní příslušníci samostatně výdělečně činní na území ČR. [11] 2.4 Zdaňování důchodů Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ( 4 odst. 1 písm. h) jsou příjmy ve formě dávek důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění osvobozeny. Jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně 15

osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně. Tato částka znamená 16 500 Kč měsíčně. [Daňové zákony, 2008] Poživatelům důchodu vzniká povinnost podat daňové přiznání do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (do 31. března následujícího roku), popř. do šesti měsíců, pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce (do 30. června následujícího roku). Většina poživatelů z důvodu nevědomosti daňové přiznání nepodá a daň neodvede. To je navíc podpořeno skutečností, že daň z částky překračující zákonnou hranici není sražena orgánem, který provádí důchodové pojištění (Česká správa sociálního zabezpečení). Touto problematikou by se mělo zabývat Ministerstvo financí ČR a jemu podřízené orgány. Tyto případy tak zůstávají bez postihu, neboť v České republice zatím neexistuje propojení databází mezi správními orgány a správci daně. 2.5 Zaměstnávání studentů Jestliže zaměstnavatel příjme do pracovněprávního či obdobného vztahu, jenž zakládá účast na nemocenském pojištění, studenta, pohlíží na něj jako na normálního zaměstnance. Zaměstnavatel tedy za něj platí sociální zabezpečení (26 % vyměřovacího základu) a zaměstnanecké sociální zabezpečení (8 % vyměřovacího základu), které mu srazí z jeho příjmu. Dále vede potřebnou evidenci, vede a předkládá evidenční list důchodového pojištění a popřípadně plní ohlašovací povinnost, pokud je student poživatelem plného nebo částečného invalidního důchodu. Zaměstnavatel je povinen přihlásit studenta u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení do 8 dnů od vzniku příslušné skutečnosti, která se oznamuje, a posléze jej odhlásit. Doba, po kterou bude student zaměstnaný, se mu započítává nejen do potřebné doby, ale i pro výši procentní výměry. 16

Doba studia se však po 31. 12. 2009 nebude započítávat do náhradní doby pojištění. Studenti studující od 1. 1. 2010 si mohou dobrovolně platit důchodové pojištění či si je mohou zaplatit i zpětně. [Národní pojištění, 2007] 2.6 Základní pojmy V předpisech týkajících se důchodového zabezpečení se setkáváme se specifickými pojmy a definicemi, které si vyžadují vysvětlení. 2.6.1 Rozhodné období Jedná se o časový úsek, ve kterém se zjišťují prvky pro stanovení osobního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Do tohoto období se nezahrnuje kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a předcházející kalendářní roky. Do rozhodného období se také nezahrnují roky před rokem 1986. To znamená, že se rozhodné období postupně prodlužuje (např. pro přiznání důchodu v roce 2009 činí rozhodné období 23 let) až dojde k prodloužení na cílový stav třicetiletého rozhodného období. [Přib, 2009] 2.6.2 Roční vyměřovací základ Stanoví se jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. [Přib, 2009] 17

Vyměřovací základem jsou v podstatě hrubé výdělky. [17] Od 1. ledna 2010 se do tohoto základu bude zahrnovat i úrazová renta za dobu po 31. prosinci 2009. 2.6.3 Osobní vyměřovací základ Je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Vypočte se jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nastanou-li v rozhodném období výlučné doby (doby, jenž se podle platných předpisů před 1. lednem 1996 vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. [Přib, 2009] 2.6.4 Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu Podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, jenž o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ. Výši všeobecného vyměřovacího základ stanoví vždy vláda do 30. září následujícího roku. [Přib, 2009] 2.6.5 Výpočtový základ Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje první redukční hranici. Pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně, z částky osobního vyměřovacího základu v pásmu od první do druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se počítá 18

10 % [Sociální pojištění, 2009]. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění stanovuje dvě redukční hranice. O jejich valorizaci rozhoduje vláda svým nařízením. Zároveň tento zákon stanovuje určitá omezení. Výpočtový základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. - pohybuje-li se částka osobního vyměřovacího základu v intervalu <10 500-27 000), započítává se v rozsahu 30 %, - převyšuje-li částka druhou redukční hranici, započítává se v rozsahu 10 %, - pokud je částka do 10500 Kč, započítává se celá. Tab. 2 Vývoj výše redukčních hranic Rok první v Kč Redukční hranice druhá v Kč 2000 6300 14200 2001 6600 15300 2002 7100 16800 2003 7400 17900 2004 7500 19200 2005 8400 20500 2006 9100 21800 2007 9600 23300 2008 10000 24800 2009 10500 27000 (Zdroj: Přib 2009) 2.6.6 Důchodový věk Patří mezi nejvýznamnější pojmy důchodového pojištění. Je to věk, který je nutný pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodový věk se nestanovuje jednotně, ale je diferencován z několika hledisek. Nejprve je diferencován podle toho, zda se jedná o muže nebo o ženu. U žen se přihlíží k počtu vychovaných dětí. Dalším kritériem je datum narození. Důchodový věk je 19

ovlivňován několika kritérii a můžeme ho zjednodušeně rozdělit na obecný a snížený důchodový věk. U sníženého důchodového věku se zohledňují právní předpisy přijaté před účinnosti ZDP a zachovávají se výhodnější nároky. Obecný důchodový věk je dán Zákonem o důchodovém pojištění. K 1. lednu 1996 je stanoven na 60 let u mužů a 53 a 57 let u žen. Od tohoto data se za každý kalendářní rok přičítají dva kalendářní měsíce u mužů a u žen čtyři kalendářní měsíce. [14] Postupně tak dojde k prodloužení věku odchodu do důchodu u mužů na 65 let a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě, a 62 až 64 let u ostatních žen (záleží na počtu vychovaných dětí). Postupně se také prodlouží doba pojištění, jenž je nutná pro nárok na starobní důchod, z 25 let se zvýšila na 35 let včetně náhradních dob pojištění nebo 30 let bez náhradních dob pojištění. [Přib, 2009] Ovšem odbory s touto novelou zákona nesouhlasí, neboť hrozí, že část zaměstnanců, zejména v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností, nesplní podmínku doby pojištění a nezískají tak nárok na starobní důchod. Dalším důvodem mohou být odlišné náročnosti pracovních povolání. Je zřejmé, že fyzicky pracující člověk, nemůže vykonávat svou profesi stejně dlouho jako duševně pracující. Otázkou je i zdravotní stav člověka. Mnoho zaměstnanců pracuje ve zdraví škodlivých podmínkách a taková práce, může zanechat trvalé následky na zdraví. Pro tyto lidi bude obtížné setrvat v zaměstnání až do dosažení důchodového věku. Podle Wiesnera [18], předsedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, by bylo vhodné zvážit rozlišení důchodového věku podle pracovních kategorií. Dalším problémem je produktivita práce. Zaměstnavatelé nebudou ochotni zaměstnávat pracovníky před důchodovým věkem a to může vést k poklesu produktivity práce. Nebudou mít dostatek potenciálu, přestanou být zajímavými pro zaměstnavatele. Proto by se měly zavést nějaké úlevy při zaměstnávání těchto osob. Takovým řešením by mohla být daňová úleva (sleva na dani) [18]. 20

Příklad 1 Pojištěnec se narodil v roce 1959. Podle tabulky s důchodovým věkem zjistíme, že může jít do obecného starobního důchodu v 64 letech. Nárok na odchod do předčasného důchodu by vznikl již v 61 letech. U žen je rozhodujícím faktorem počet vychovaných dětí. Bezdětná žena narozená v roce 1959 by měla nárok na důchod opět v 64 letech. Jestliže by vychovala tři děti, do důchodu by mohla odejít už v 60 letech. 21

Tab. 3 Důchodový věk Rok narození Muži Ženy (podle počtu vychovaných dětí) bezdětná 1 dítě 2 děti 3-4 děti 5 a více dětí před rokem 1936 60 57 56 55 54 53 1936 60+2 57 56 55 54 53 1937 60+4 57 56 55 54 53 1938 60+6 57 56 55 54 53 1939 60+8 57+4 56 55 54 53 1940 60+10 57+8 56+4 55 54 53 1941 61 58 56+8 55+4 54 53 1942 61+2 58+4 57 55+8 54+4 53 1943 61+4 58+8 57+4 56 54+8 53+4 1944 61+6 59 57+8 56+4 55 53+8 1945 61+8 59+4 58 56+8 55+4 54 1946 61+10 59+8 58+4 57 55+8 54+4 1947 62 60 58+8 57+4 56 54+8 1948 62+2 60+4 59 57+8 56+4 55 1949 62+4 60+8 59+4 58 56+8 55+4 1950 62+6 61 59+8 58+4 57 55+8 1951 62+8 61+4 60 58+8 57+4 56 1952 62+10 61+8 60+4 59 57+8 56+4 1953 63 62 60+8 59+4 58 56+8 1954 63+2 62+4 61 59+8 58+4 57 1955 63+4 62+8 61+4 60 58+8 57+4 1956 63+6 63 61+8 60+4 59 57+8 1957 63+8 63+4 62 60+8 59+4 58 1958 63+10 63+8 62+4 61 59+8 58+4 1959 64 64 62+8 61+4 60 58+8 1960 64+2 64+2 63 61+8 60+4 59 (Zdroj: Přib 2009) 22

2.7 Starobní důchod Starobní důchod představuje základní dávku důchodového pojištění. Nárok na tento důchod je vázán dosažením stanoveného věku a jeho úkolem je zabezpečit pojištěnce v období, ve kterém je vzhledem k jeho věku ukončen pracovní poměr. [Přib, 2009] Rozlišují se dva druhy starobního důchodu: a) obecný starobní důchod vzniká nejdříve dnem dosažení důchodového věku b) předčasný starobní důchod nárok vzniká před dosažením důchodového věku 2.7.1 Podmínky nároku na obecný starobní důchod Nárok na obecný starobní důchod má pojištěnec, jestliže byl pojištěn alespoň 25 let a dosáhl důchodového věku. Podle ZDP má pojištěnec nárok na starobní důchod též, pokud doba pojištění je alespoň 15 let a dosáhl věku alespoň 65 let. Od roku 2010 dochází ke zvýšení doby pojištění až na 35 let, toto zvyšování je tempem jeden rok za každý kalendářní rok po roce 2009. [16] 2.7.2 Podmínky nároku na předčasný starobní důchod Pojištěnec má nárok na předčasný starobní důchod, jestliže je doba pojištění nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Po roce 2009 má nárok na předčasný starobní důchod pojištěnec, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí aspoň 63 let, nebo mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše tři roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let. Od roku 2010 se bude moci odcházet do předčasného starobního důchodu již o pět let dříve. Záleží ovšem na tom, v jakém věku vznikne nárok na důchod. Pokud vznikne do 63 let, budou současné tři roky, v pozdějším odchodu může být nárok již od 60 let. [Přib, 2009] 23

2.7.3 Výše starobního důchodu Výše obecného i předčasného důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry je jednotná a od 1. srpna 2008 činí 2 170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry se určuje stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Do doby pojištění se započítávají i náhradní doby pojištění v rozsahu 80 %, s výjimkou vyjmenovaných náhradních dob pojištění. Výše procentní výměry u všech typu starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. Náhradní doby pojištění se tedy rozdělují na dvě skupiny. Do první se započítají náhradní doby ve sníženém rozsahu a do druhé se zařadí náhradní doby, jenž se započítávají plně. [Přib, 2009] 2.7.3.1 Poskytování starobních důchodů při výdělečné činnosti Občané, kteří pobírají starobní důchod, mohou mít pracovněprávní vztah, ale pokud chtějí současně dostávat i starobní důchod, musí mít sjednán pracovní poměr nebo dohodu o provedení pracovní činnosti na dobu určitou, a to maximálně na 1 rok. Dohoda o provedení práce účast na důchodovém pojištění nezakládá. Jakmile pracovní smlouva důchodci vyprší, musí se zaměstnavatelem uzavřít novou smlouvu, opět maximálně na jeden rok. Může se ovšem se zaměstnavatelem dohodnout o vytvoření dodatku ke stávající smlouvě, kterým se smlouva obnoví opět maximálně na jeden rok. Výše výdělku již není omezena, jak tomu bylo v minulých letech. Od 1. ledna 2010 bude možné uzavírat pracovní smlouvu na dobu neurčitou, což znamená, že nebudou platit žádná časová omezení. [19] 24

U předčasných starobních důchodů výplata nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost, nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. 2.8 Žádost o důchod a řízení o přiznání důchodu Přípravná fáze, jenž má za úkol podat pojištěnci informaci o skutečnostech, které má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve své evidenci, se nazývá předstihové řízení. Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění. Toto právo může využít každý občan jednou za rok. List obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, jenž jsou v evidenci příslušného orgánu. [13] Řízení o přiznání důchodu se zahajuje na základě písemné žádosti o důchod. Formulář žádosti sepisuje okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). K žádosti občan přikládá potřebné doklady: - občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu), - doklady o studiu, - doklady prokazující dobu pojištění od ukončení povinné školní docházky až do současné doby, - doklady prokazující další rozhodné skutečnosti (výchova dětí, výkon vojenské služby, atd.). - potvrzení zaměstnavatele o vyplacených náhradách za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, - potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996 - žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet. V tomto případě je nutné přiložit k žádosti vyplnění a bankou potvrzení tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet 25

- pracoval-li občan v cizině, předkládá o tomto zaměstnání doklady a uvádí název a adresu zahraničního nositele pojištění a číslo pojištění. [Národní pojištění, 2008] 2.9 Rozhodnutí o důchodu Rozhodnutí o důchodu se vydává písemně a do vlastních rukou. Uvádí se zde, od kterého dne byl důchod přiznán, v jaké výši a dále jsou uvedeny skutečnosti, které byly vzaty v úvahu při výpočtu důchodu. Součástí rozhodnutí o důchodu je i osobní list důchodového pojištění, kde je uveden přehled jednotlivých dob pojištění, vyměřovací základ, počet vyloučených dob a koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Z tohoto listu se občan může dozvědět, zda byly při výpočtu důchodu vzaty do úvahy všechny jeho údaje a zda je vypočtený důchod správný. Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat žalobu, o které bude rozhodovat krajský soud. Tuto žalobu lze podat do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí. [Přib, 2009] 2.10 Povinnosti důchodců a zaměstnavatelů 2.10.1 Povinnosti důchodců Okamžikem přiznání důchodu vznikají občanovi určité povinnosti, jenž se týkají především výdělečné činnosti. Ohlašovací povinnost poživatelé obecného starobního důchodu se týká těchto skutečnosti: - zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu neurčitou, - sjednání zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu určitou delší než jeden rok, - změnu v zaměstnání v pracovněprávním vztahu sjednaného na dobu určitou nepřesahující jeden rok na zaměstnání sjednané na dobu neurčitou nebo na dobu delší jednoho roku. 26

Ohlašovací povinnost je třeba splnit do osmi dnů od zjištění, že nejsou splněny podmínky pro výplatu starobního důchodu. [Přib, 2009] 2.10.2 Povinnosti zaměstnavatelů Povinnosti zaměstnavatelů se dají rozdělit na obecnou a zvláštní povinnost. Obecná povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance a zvláštní povinnosti se týkají poživatelů důchodu. Mezi obecné povinnosti zaměstnavatelů patří evidenční povinnost. Zaměstnavatel musí vést pro účely důchodového pojištění příslušnou evidenci, evidenci o náhradách za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz či nemoc z povolání. Zaměstnavatel tuto povinnost plní především prostřednictvím mzdových listů. Další povinností zaměstnavatele je vést a předkládat evidenční listy důchodového pojištění. Tyto listy se vedou na předepsaných tiskopisech a každoročně se do nich zapisují: - doba trvání důchodového pojištění, - vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, - doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují. Evidenční listy se odevzdávají prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení ČSSZ. Zaměstnavatel je povinen ohlásit, vstoupil-li do zaměstnání poživatel starobního důchodu, který nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti. [Přib, 2009] 27

2.10.2.1 Porušení povinností Okresní správa sociálního zabezpečení může udělit zaměstnavateli pokutu, pokud nesplní nebo poruší předepsané povinnosti, a to do výše 100000 Kč. Jestliže zaměstnavatel neodvedl včas nebo v nesprávné výši pojistné na sociální zabezpečení, je povinen zaplatit penále ve výši 0,05% dlužné částky za kalendářní den. [Přib, 2009] 2.11 Zvyšování důchodů V 67 ZDP jsou uvedena pravidla pro zvyšování důchodů. Podle těchto pravidel se vyplácené důchody zvyšují v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem a na růstu indexu reálné mzdy. Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení, a posledním měsícem je: - v pravidelném termínu červenec kalendářního roku, který o jeden rok přechází roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů (zvýšení důchodů v lednu 2010 je rozhodným obdobím období od srpna 2008 do července 2009), - v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl alespoň 5 %. Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Důchody se zvyšují od splátky důchodu v lednu, pokud zvýšení činí aspoň 2 %. Mimořádným termínem je pátý kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. 28

Má-li být zvýšení důchodů provedeno v pravidelném termínu v následujícím kalendářním roce, musí to vláda schválit do 30. září. U zvyšování důchodů v mimořádném termínu stanoví vláda zvýšení do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl alespoň 5 %.[Sociální pojištění, 2009] 29

3 Výsledky a diskuze 3.1 DEZA, a. s., charakteristika firmy Deza, a. s. se sídlem ve Valašské Meziříčí je výrobcem aromatických uhlovodíků dalších technických látek vyráběných z černouhelného dehtu a benzolu. V roce 1999 byla začleněna do skupiny AGROFERT a. s.. Předmětem činnosti společnosti je zpracování dehtu, směsných dehtových olejů, surového benzolu a surovin pro výrobu fenolů. Deza, a. s. vyrábí základní aromáty benzen, toluen, naftalen, anthracen, karbazol, dehtové oleje, suroviny pro výrobu sazí a černouhelných smol a mnohé další chemikálie. Obchodní činnosti jsou rozděleny do dvou samostatných úseků: Základní aromáty a organika. Obchodní úsek Základní aromáty se soustřeďuje na nákup základních surovin (benzol, surový dehet) a prodej aromatických látek, které vznikají při zpracování primárních surovin (benzen, prací olej, černouhelná smola). Obchodní úsek Organika je orientován na nákup vedlejších surovin (naftalen, aromatická rozpouštědla, ). 3.2 Ekonomická krize a zaměstnanci V současnosti společnost poskytuje práci 1070 zaměstnancům. Vzhledem k ekonomické krizi, která zasáhla Českou republiku v letech 2008-2009, se tento údaj bude měnit. Společnosti sice nehrozí hromadné propouštění, ale čeká ji úsporný program. Některá provozní oddělení mají vzhledem k ekonomické krizi utlumenu výrobu. Zaměstnanci, jenž mají před důchodovým věkem a pracující v těchto odděleních, raději ukončí svůj pracovní poměr. Pokud se zaregistrují na úřadu práce, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tuto podporu mohou brát po dobu jedenácti měsíců. Tato doba se pak bude započítávat do důchodu. Díky tomu je možné získat vyšší základ pro výpočet 30

důchodu, i kdyby pracovník odešel do předčasného důchodu. Je to výhodné, jak pro jednu tak druhou stranu. Dalším důvodem může být neochota zaměstnanců, neboť by se museli krátkodobě přeučit a přeškolit. Pro společnost je to efektivnější řešení, protože dochází k úspoře a tím i ke snižování mzdových nákladů. Společnost zaměstnává v současnosti i osoby, které již jsou v důchodu. Jedná se však asi o 4 zaměstnance, jenž mají za úkol zaučit nové pracovní síly. I když se vstupem České republiky do Evropské unie je možné pracovat v členských státech, společnost DEZA a. s. v současnosti nezaměstnává žádné zahraniční pracovníky. 3.3 Motivace pro odchod do předčasného důchodu Podle Zákoníku práce 67 náleží zaměstnanci odstupné v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z důvodů: - ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, - přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, - stane-li se zaměstnance nadbytečným. Odstupné musí činit nejméně trojnásobek průměrného výdělku. DEZA a. s. má v kolektivní smlouvě ujednáno odstupné ve výši 4 měsíčních průměrných výdělků. Velikost odstupného se dále odvíjí podle délky trvání pracovního poměru. Dalšími důvody pro dřívější odchody do důchodu mohou být rodinné či zdravotní důvody. Na zaměstnance působí hned několik faktorů ohrožujících jejich zdraví (chemické látky, prach, fyzická a zraková zátěž, atd.). 31

3.4 Snížený důchodový věk V 74 Zákona o důchodovém pojištění jsou uvedeny pracovní kategorie, které snižují důchodový věk po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii. Rozdělování zaměstnání do pracovních kategorií bylo zrušeno od 1. ledna 1993. Nárok na tuto sníženou věkovou hranici však zůstává zachován do 31. prosince 2018. Do této kategorie se mimo jiné zařazovaly práce vykonávané s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity. Doba zaměstnání se prokazuje prostřednictvím evidenčního listu důchodového zabezpečení, jenž vyplňovala organizace, nebo musí tuto dobu prokázat náhradním způsobem. K tomu slouží zvláštní tiskopis Příloha k žádosti o důchod podle zákona o důchodovém pojištění k průkazu zaměstnání patřících do I. a II. pracovní kategorie. Zaměstnanci, aby měli nárok na sníženou věkovou hranici, museli odpracovat nejméně 20 let v těchto podmínkách. V tomto případě činí jejich důchodový věk 58 let. Pokud získali nejméně 15 roků, věková hranice je 59 let. Podmínkou je, aby zaměstnání I. pracovní kategorie trvalo ke dni 31.12.1992. Mohou jít dříve do předčasného důchodu, ale výše důchodu může být nižší, neboť je zde kratší doba pojištění. 3.5 Péče o důchodce Bývalí zaměstnanci jsou členy klubu důchodců a.s. Deza, který je převážně financován ze sociálního fondu. Dnes se v něm registrováno na 580 důchodců. Sociální fond je tvořen ze zisku společnosti. Klub důchodců vede jeho výbor. Ten je nápomocen sociálnímu odboru a.s. Deza v organizaci a výběru vhodných aktivit. Sociální fond je určen k financování vymezených sociálních výdajů, zejména ženám na mateřské a rodičovské dovolené, mužům na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte, důchodcům, bývalým pracovníkům organizace, jenž do odchodu do důchodu v ní pracovali. Ze sociálního fondu jsou poskytovány příspěvky na stravování, dary pracovníkům, kteří odešli do důchodu při životních výročích u příležitosti dosažení věku 50 let a každých dalších 5 let věku vždy 32

400 Kč. Dále jsou z tohoto fondu financovány různé aktivity: kulturní akce, turistika, rehabilitace, sauna, plavání a jiné sportovní aktivity, výlety. Každoročně je na podzim organizováno setkání důchodců se zástupci vedení a.s. Deza spojené s pohoštěním a drobným dárkem pro každého účastníka. Účelem setkání je dodržovat kontinuitu vzájemných vtahů a pocitu sounáležitosti s bývalou zaměstnavatelskou organizací. 3.6 Penzijní připojištění DEZA a. s. má uzavřenu smlouvu se dvěma penzijními fondy (AXA a Allianz). Pro podnik je to výhodné, jedná se totiž o daňově uznatelné náklady a tím dochází ke snížení základu daně. Poskytuje tak svým zaměstnancům příspěvky na penzijní připojištění. Příspěvky poskytuje i zaměstnancům, jejichž pracovní poměr je uzavřen na dobu určitou za podmínky, že pracovní poměr trvá déle než jeden rok, a to na základě vlastní žádosti zaměstnance. Výše příspěvku se odvíjí podle délky trvání pracovního poměru a zda zaměstnanec dělá na pracovištích s rizikem chemické karcinogenity, jenž je pro tento účel na základě výsledků zdravotního grantu rozšířena o pracoviště dioktyftalát, ftalanhydrid a fenoly. Pak se výše příspěvku automaticky zvyšuje o 150 Kč. Nesmíme však penzijní připojištění zaměnit za důchodové pojištění. Lidé se totiž velmi často domnívají, že se jedná o tentýž produkt. Tyto produkty mají jak společné, tak rozdílné rysy. Důchodové pojištění je velmi podobné životnímu pojištění, ale je poskytováno pouze komerčními pojišťovnami. Zahrnuje v sobě jak složku spořící, tak i složku rizikovou a chrání pojištěného proti různým rizikům. Z hlediska daňového zvýhodnění si pojištěný může z příspěvků, které si platí sám, odečíst částku maximálně 12000 Kč za rok. Velkou výhodou je výplata sjednané pojistné částky i minimální zhodnocení finančních prostředků. 33

Penzijní připojištění je poskytováno pouze penzijními fondy. Pokud si pojištěný spoří alespoň 100 Kč měsíčně, má nárok na pravidelnou státní podporu. Výše státní podpory se zvyšuje v závislosti na výši příspěvku účastníka. U příspěvků, jenž přesáhnou 6000 Kč ročně má pojištěný také nárok na daňové zvýhodnění, maximálně ve výši 12000 Kč za rok. Klient v průběhu spoření může změnit penzijní fond, aniž by přišel o státní příspěvek. Pokud se ale pojištěný rozhodne pro zrušení produktu, přijde o státní podporu. Výhodou je bezpečnost investice, neboť fondy nemohou dosahovat ze zákona záporného zhodnocení. Na jejich hospodaření dohlíží Česká národní banka. Nevýhodou penzijních fondů je, že stát neručí za vklady a nízké zhodnocení vložených prostředků. 3.7 Předstihové řízení Podle 40 zákona 582/1991 Sb. byli zaměstnavatelé povinni žádat o výpis dob pojištění ČSSZ. Nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před vznikem nároku na starobní důchod. Tato povinnost však skončila k 31.12.2005. Zaměstnanec si sám může požádat o zaslání informativního listu, ve kterém je uveden průběh doby pojištění, výdělky od roku 1986. Pokud zaměstnanci chybí některé doby pojištění (doby zaměstnání, náhradní doby), může tyto údaje doplnit. Svoji žádost posílá na ČSSZ. Ta mu do 90 dnů pošle informativní list. Zaslání žádosti je bezplatné a každý občan má právo na zaslání jedenkrát za kalendářní rok. V a.s. Deza obdrží zaměstnanci minimálně jeden rok před dovršením věkové hranice pro nárok na důchod dopis s vysvětlením postupu a doporučením, aby si o informativní list ve vlastním zájmu požádali. 34

3.8 Postup při podávání žádosti o důchod Každý zaměstnanec, jenž zvažuje odchod do předčasného nebo obecného starobního důchodu, měl by si zažádat o informativní list důchodového pojištění. Je dobré takto učinit alespoň dva roky před zamýšleným odchodem do důchodu z důvodu doplnění případných chybějících informací. Do žádosti se uvádí pouze jméno, příjmení, rodné číslo a adresa. Pracovník žádost posílá v písemné nebo elektronické podobě na Okresní správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel vede zvlášť pro každý kalendářní rok evidenční listy důchodového pojištění. Tyto listy se evidují na předepsaných tiskopisech (formuláře lze je najít na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení). Zaměstnanci stvrzují svým podpisem pravdivost údajů. V případě, že se pracovník rozhodne odejít k určitému datu do důchodu, musí si podat žádost o dávky důchodového pojištění, a to nejdříve tři měsíce před dnem, od kterého žádá dávku dostávat. Okresní správa sociálního zabezpečení vyzve zaměstnavatele, aby jí do 8 dnů od obdržení výzvy sdělil požadované údaje. Pro zaměstnavatele je lepší, když je seznámen s rozhodnutím pracovníka o odchodu do důchodu, nečekat na tuto výzvu a odeslat požadované údaje dříve. Přispěje tak ke zjednodušení a zkrácení řízení. Dále zaměstnavatel musí předložit: - vyplněný formulář Potvrzení zaměstnavatele (příloha), - uzavřený evidenční list důchodového pojištění, - u důchodu z I. důchodové kategorie podepsanou přílohu 126 žádosti o důchod, - potvrzenou žádost o zřízení výplaty důchodu poukazem na účet, - originál dohody o rozvázání pracovního poměru s DEZA a. s. 35

3.9 Ukázka výpočtu vzorových příkladů Příklad 2 Pojištěnec dosáhl důchodového věku dne 13. prosince 2008 a k tomuto datu získal dobu pojištění 41 let a 115 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2008. V pracovní neschopnosti strávil v rozhodném období celkem 93 dní (vyloučené kalendářní dny). Žádá o přiznání starobního důchodu od 1. 1. 2009. 36

Postup: 1) vypočtení indexovaných výdělků Tab. 4 Indexované výdělky Rok Roční výdělek (hrubý příjem) Vyloučené doby Koeficient nárůstu VVZ Indexované výdělky 1986 25680 Kč 0 7,9470 204079 1987 27000 Kč 4 7,7842 210173 1988 33480 Kč 0 7,6106 254803 1989 37320 Kč 0 7,4305 277306 1990 47400 Kč 5 7,1682 339773 1991 51840 Kč 16 6,2117 322015 1992 56880 Kč 0 5,0721 288501 1993 69960 Kč 0 4,0493 283289 1994 79920 Kč 3 3,4157 272983 1995 89760 Kč 1 2,8824 258724 1996 96480 Kč 0 2,4344 234871 1997 102240 Kč 7 2,2022 225153 1998 119280 Kč 0 2,0144 240278 1999 139560 Kč 0 1,8613 259763 2000 165000 Kč 21 1,7461 288107 2001 182880 Kč 0 1,6089 294236 2002 201720 Kč 0 1,4993 302439 2003 215520 Kč 10 1,4047 302741 2004 224160 Kč 7 1,3172 295264 2005 238200 Kč 0 1,2523 298 298 2006 232440 Kč 0 1,1748 273071 2007 253800 Kč 19 1,0942 277708 2008 269760 Kč 0 1,0000 269760 Úhrn 93 6273332 Kč (Zdroj: Vlastní výzkum) 37

2) výpočet osobního vyměřovacího základu, zde použijeme následující vzoreček: OVZ úhrnrvz = 30,4167 * KD VD RVZ = roční vyměřovací základ spadající do rozhodného období KD = počet kalendářních dnů rozhodného období VD = počet vyloučených kalendářních dnů OVZ 6273332 = 30,4167 * (23* 365 + 6) 93 OVZ = 22968 Kč 3) určení výpočtového základu. Při určení výpočtového základu vycházíme z redukčních hranic platných pro rok 2009. VZ = ( 22968 10500) * 0,3 + 10500 VZ = 14241Kč 4) výše starobního důchodu CDP *1,5 S = ZV + * VZ 100 ZV = základní výměra CDP = celková doba pojištění 41*1,5 S = 2170 + *14241 VZ = výpočtový 100 základ S = 10929Kč Starobní důchod tohoto pojištěnce bude činit 10 929 Kč měsíčně. Příklad 3 Pojištěnec dosáhl důchodového věku dne 13. prosince 2007 a k tomuto datu získal dobu pojištění 41 let a 115 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2007. V pracovní neschopnosti 38

strávil v rozhodném období celkem 93 dní (vyloučené kalendářní dny). Žádá o přiznání starobního důchodu od 1. 1.2008. 1) vypočtení indexovaných výdělků Tab. 5 Indexované výdělky Rok Roční výdělek (hrubý příjem) Vyloučené doby Koeficient nárůstu VVZ Indexované výdělky 1986 25680 Kč 0 7,2739 186794 1987 27000 Kč 4 7,1248 192370 1988 33480 Kč 0 6,9660 233222 1989 37320 Kč 0 6,8012 253821 1990 47400 Kč 5 6,5611 310996 1991 51840 Kč 16 5,6856 294742 1992 56880 Kč 0 4,6425 264065 1993 69960 Kč 0 3,7063 259293 1994 79920 Kč 3 3,1264 249862 1995 89760 Kč 1 2,6382 236805 1996 96480 Kč 0 2,2282 214977 1997 102240 Kč 7 2,0157 206085 1998 119280 Kč 0 1,8438 219928 1999 139560 Kč 0 1,7037 237768 2000 165000 Kč 21 1,5982 263703 2001 182880 Kč 0 1,4727 269327 2002 201720 Kč 0 1,3723 276820 2003 215520 Kč 10 1,2857 277094 2004 224160 Kč 7 1,2057 270 270 2005 238200 Kč 0 1,1462 273025 2006 232440 Kč 0 1,0753 249943 2007 253800 Kč 19 1,0000 253800 Úhrn 93 5494709 Kč (Zdroj: Vlastní výzkum) 39

2) výpočet osobního vyměřovacího základu OVZ úhrnrvz = 30,4167 * KD VD 5494709 OVZ = 30,4167 * (22*365 + 5) 93 OVZ = 21044 Kč 3) určení výpočtového základu. Při určení výpočtového základu vycházíme z redukčních hranic platné pro rok 2008. VZ = ( 21044 10000) * 0,3 + 10000 VZ = 13314Kč 4) výše starobního důchodu CDP *1,5 S = ZV + * VZ 100 41*1,5 S = 2170 + *13314 100 S = 10361Kč Starobní důchod by v roce 2008 činil 10 359 Kč. Je to o 570 Kč méně. Tento důchod však bude zvýšen nařízením vlády od ledna 2009 o 4,4 % procentní výměry. 41*1,5 S = 2170 + *1,044 *13314 100 S = 10719Kč Takže důchod od roku 2009 bude 10 719 Kč, což je o 210 Kč méně. Pro pojištěnce by tedy byl výhodnější odchod do důchodu v roce 2009. 40

Příklad 4 Pojištěnec dosáhl důchodového věku 29. září 2008. K tomuto datu získal dobu pojištění 38 let a 125 dní, z toho 20 let bylo odpracováno v pracovní kategorii I. Jeho důchodový věk je 58 let. Pracovní poměr končí k 31. 12. 2008. Počet dní pracovní neschopnosti byl 44 dní. Zjistěte velikost důchodu při přiznání důchodu od 1. ledna 2009. 41

1) vypočtení indexovaných výdělků Tab. 6 Indexované výdělky Rok Roční výdělek (hrubý příjem) Vyloučené doby Koeficient nárůstu VVZ Indexované výdělky 1986 25680 Kč 0 7,9470 204 079 1987 27000 Kč 4 7,7842 210 173 1988 33480 Kč 0 7,6106 254 803 1989 37320 Kč 0 7,4305 277 306 1990 47400 Kč 5 7,1682 339 773 1991 51840 Kč 0 6,2117 322 015 1992 56880 Kč 0 5,0721 288 501 1993 69960 Kč 0 4,0493 283 289 1994 79920 Kč 0 3,4157 272 983 1995 89760 Kč 1 2,8824 258 724 1996 96480 Kč 0 2,4344 234 871 1997 102240 Kč 7 2,2022 225 153 1998 119280 Kč 0 2,0144 240 278 1999 139560 Kč 0 1,8613 259 763 2000 165000 Kč 4 1,7461 288 107 2001 182880 Kč 0 1,6089 294 236 2002 201720 Kč 0 1,4993 302 439 2003 215520 Kč 6 1,4047 302 741 2004 224160 Kč 7 1,3172 295 264 2005 238200 Kč 0 1,2523 298 298 2006 232440 Kč 0 1,1748 273 071 2007 253800 Kč 10 1,0942 277 708 2008 269760 Kč 0 1,0000 269 760 Úhrn 44 6 273 332 (Zdroj: Vlastní výzkum) 2) výpočet osobního vyměřovacího základu OVZ úhrnrvz = 30,4167 * KD VD 42

6273332 OVZ = 30,4167 * (23* 365 + 6) 44 OVZ = 22833 Kč 3) určení výpočtového základu. Při určení výpočtového základu vycházíme z redukčních hranic platné pro rok 2009. VZ = ( 22833 10500) *0,3 + 10500 VZ = 14200Kč Doba pojištění je 38 let do vzniku nároku a 93 dní po vzniku nároku na důchod, tj. jedno období po 90 kalendářních dnech. 4) Výše starobního důchodu PV 38*1,5 1*1,5 = *14200 + *14200 100 100 PV = 8307Kč S = 8307 + 2170 S = 10477Kč Výše starobního důchodu činí 10 477 Kč. Příklad 5 Žena dosáhla důchodového věku 15. listopadu 2008. K tomuto datu získala dobu pojištění 35 let a 67 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2008. Počet dní pracovní neschopnosti byl 28 dní. Vypočtěte velikost důchodu při odchodu do důchodu od 1. ledna 2009. 43

1) vypočtení indexovaných výdělků Tab. 7 Indexované výdělky Rok Roční výdělek - (hrubý příjem) Vyloučené doby Koeficient nárůstu VVZ Indexované výdělky 1986 21000 Kč 0 7,9470 166887 Kč 1987 23160 Kč 0 7,7842 180282 Kč 1988 28428 Kč 0 7,6106 216354 Kč 1989 33720 Kč 0 7,4305 250556 Kč 1990 42000 Kč 0 7,1682 301064 Kč 1991 44700 Kč 0 6,2117 277663 Kč 1992 51120 Kč 13 5,0721 259286 Kč 1993 59880 Kč 0 4,0493 242472 Kč 1994 70080 Kč 0 3,4157 239372 Kč 1995 85200 Kč 8 2,8824 245580 Kč 1996 95160 Kč 0 2,4344 231658 Kč 1997 100800 Kč 0 2,2022 221982 Kč 1998 107520 Kč 0 2,0144 216588 Kč 1999 120000 Kč 0 1,8613 223356 Kč 2000 142440 Kč 0 1,7461 248714 Kč 2001 172800 Kč 2 1,6089 278018 Kč 2002 186600 Kč 0 1,4993 279769 Kč 2003 202800 Kč 0 1,4047 284873 Kč 2004 217200 Kč 4 1,3172 286096 Kč 2005 232800 Kč 0 1,2523 291535 Kč 2006 236760 Kč 1 1,1748 278146 Kč 2007 246000 Kč 0 1,0942 269173 Kč 2008 262200 Kč 0 1,0000 262200 Kč Úhrn 28 5751626 Kč (Zdroj: Vlastní výzkum) 44

2) výpočet osobního vyměřovacího základu OVZ OVZ úhrnrvz = 30,4167 * KD VD 5751626 = 30,4167 * (23* 365 + 6) 28 OVZ = 20895 Kč 3) určení výpočtového základu VZ = ( 20895 10500) * 0,3 + 10500 VZ = 13619Kč 4) výše starobního důchodu CDP *1,5 S = ZV + * VZ 100 35*1,5 S = 2170 + *13619 100 S = 9320Kč Starobní důchod je 9 320 Kč. Příklad 6 Žena dosáhla důchodového věku 15. listopadu 2007. K tomuto datu získala dobu pojištění 35 let a 67 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2007. Počet dní pracovní neschopnosti byl 28 dní. Vypočtěte velikost důchodu při odchodu do důchodu od 1. ledna 2008. 45

1) vypočtení indexovaných výdělků Tab. 8 Indexované výdělky Rok Roční výdělek - (hrubý příjem) Vyloučené doby Koeficient nárůstu VVZ Indexované výdělky 1986 21000 Kč 0 7,2739 152752 Kč 1987 23160 Kč 0 7,1248 165010 Kč 1988 28428 Kč 0 6,9660 198029 Kč 1989 33720 Kč 0 6,8012 229336 Kč 1990 42000 Kč 0 6,5611 275566 Kč 1991 44700 Kč 0 5,6856 254146 Kč 1992 51120 Kč 13 4,6425 237325 Kč 1993 59880 Kč 0 3,7063 221933 Kč 1994 70080 Kč 0 3,1264 219098 Kč 1995 85200 Kč 8 2,6382 224775 Kč 1996 95160 Kč 0 2,2282 212036 Kč 1997 100800 Kč 0 2,0157 203183 Kč 1998 107520 Kč 0 1,8438 198245 Kč 1999 120000 Kč 0 1,7037 204444 Kč 2000 142440 Kč 0 1,5982 227648 Kč 2001 172800 Kč 2 1,4727 254483 Kč 2002 186600 Kč 0 1,3723 256071 Kč 2003 202800 Kč 0 1,2857 260740 Kč 2004 217200 Kč 4 1,2057 261878 Kč 2005 232800 Kč 0 1,1462 266835 Kč 2006 236760 Kč 1 1,0753 254588 Kč 2007 246000 Kč 0 1,0000 246000 Kč Úhrn 28 5024121 Kč (Zdroj: Vlastní výzkum) 46