ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ Accounting and Tax Aspects of Employee Benefits Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D. Autor: Petra Ryšavá Brno 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: RYŠAVÁ Petra Finance ÚČETNÍ A DAŇOVÉ ASPEKTY ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ Accounting and Tax Aspects of Employee Benefits Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Definice a deskripce zaměstnaneckých benefitů z účetního a daňového hlediska. Analýza systému benefitů ve vybrané společnosti, zhodnocení jeho kladů a záporů a návrh optimalizace. Postup práce a použité metody: Deskripce aktuálního legislativního rámce zaměstnaneckých benefitů, popis jejich účtování a daňových dopadů jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele. Analýza systému zaměstnaneckých výhod poskytovaných ve vybrané společnosti a zhodnocení kladů a záporů tohoto systému včetně návrhu jeho optimalizace.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: cesta k efektivitě a výkonnosti. Translated by Josef Koubek. 1. vyd., překlad 4. rev. vy. Praha: Fragment, 2011. 400 s. ISBN 9788025311981. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2008. 153 s. ISBN 978-80-7357-368. MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity: praktická pomůcka jejich daňového řešení. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. xiii, 146. ISBN 9788074003011. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011: daňové a pojistné režimy benefitů čili jak zaměstnancům poskytovat více s menšími náklady pro zaměstnavatele i zaměstnance. Praha: Leges, 2011. 240 s. ISBN 9788087212660. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D. Datum zadání bakalářské práce: 28. 11. 2012 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 28. 11. 2012

Jméno a příjmení autora: Petra Ryšavá Název bakalářské práce: Účetní a daňové aspekty zaměstnaneckých benefitů Název práce v angličtině: Accounting and Tax Aspects of Employee Benefits Katedra: financí Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Křížová, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Anotace Bakalářská práce se zabývá účetními a daňovými aspekty zaměstnaneckých benefitů. Je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou zaměstnanecké výhody vymezeny v teoretické rovině, je definován právní rámec jejich úpravy a nastíněno několik možností jejich členění. Druhá část práce na příkladech ilustruje účtování benefitů. Třetí kapitola je věnována popisu a daňovým dopadům nejčastěji poskytovaných, nejžádanějších a nejzajímavějších benefitů. V závěru kapitoly je ve stručnosti zmíněna nabídka výhod, které poskytují svým pracovníkům zaměstnavatelé na Slovensku. Čtvrtá kapitola popisuje soustavu zaměstnaneckých benefitů poskytovaných ve společnosti Svitap J. H. J., spol. s r. o. a na základě provedeného dotazníkového šetření pak navrhuje její optimalizaci. Annotation This bachelor thesis deals with accounting and tax aspects of employee benefits. It is divided into four chapters. In the first chapter employee benefits are defined on a theoretical level, legal framework for their regulation is stipulated, and several options of their classification are outlined. The second part illustrates the accounting of benefits on practical examples. The third chapter is dedicated to a description of the tax consequences of the most frequently provided, most requested and most interesting benefits. At the end of the chapter there is a brief mention of benefits which the employers in the Slovak Republic provide to their employees. The fourth chapter describes the system of employee benefits provided by the company Svitap J. H. J., spol. s r. o. and proposes its optimization on the basis of a questionnaire carried out in the company. Klíčová slova zaměstnanecké výhody, benefity, daně, účetnictví, sociální fond Keywords employee benefits, benefits, taxes, accounting, social fund

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Účetní a daňové aspekty zaměstnaneckých benefitů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Křížové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. 5. 2013 vlast no ruč ní podpis aut o ra

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Křížové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji panu Ing. Vladimíru Malému, vedoucímu personálního oddělení společnosti SVITAP J. H. J., spol. s r. o., za poskytnuté informace a postřehy. Zvláštní poděkování patří mé rodině za podporu, kterou mi během studia poskytovala.

Obsah ÚVOD... 11 1 CHARAKTERISTIKA ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ... 13 1.1 Legislativní úprava... 13 1.2 Členění zaměstnaneckých benefitů... 14 1.3 FKSP a sociální fond... 15 Shrnutí kapitoly... 16 2 ÚČTOVÁNÍ ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ... 17 2.1 Legislativní úprava... 17 2.2 Účtování zaměstnaneckých benefitů podle zdrojů, z nichž jsou poskytovány... 17 2.2.1 Účtování benefitů poskytovaných na vrub nákladů... 18 2.2.2 Účtování benefitů poskytovaných jako čerpání příslušného fondu... 19 2.2.3 Účtování benefitů poskytovaných ze zisku po zdanění... 20 Shrnutí kapitoly... 21 3 POPIS A DAŇOVÉ DOPADY VYBRANÝCH ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ... 22 3.1 Nejčastěji poskytované zaměstnanecké benefity... 22 3.1.1 Vzdělávání... 23 3.1.2 Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění... 25 3.1.3 Stravenky... 26 3.1.4 Poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely... 27 3.1.5 Poskytování služebních vozidel pro soukromé účely... 27 3.1.6 Zajištění pitného režimu... 29 3.2 Nejžádanější zaměstnanecké benefity... 30 3.2.1 Prodloužená dovolená... 30 3.2.2 Zdravotní péče... 31 3.3 Ostatní... 32 3.3.1 Příspěvky zaměstnavatele na školky pro děti zaměstnanců... 32 3.3.2 Odběr zboží a služeb zaměstnavatele za nižší cenu... 33 3.3.3 Rekreace... 34 3.4 Zaměstnanecké benefity na Slovensku... 34 Shrnutí kapitoly... 37 4 ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY VE SPOLEČNOSTI SVITAP J. H. J., SPOL. S R. O.... 38 4.1 Popis a analýza soustavy zaměstnaneckých benefitů dané společnosti... 38 4.2 Dotazníkové šetření... 43 4.3 Srovnání dopadu poskytnutí zaměstnaneckého benefitu a zvýšení hrubé mzdy zaměstnance... 46 4.4 Zhodnocení kladů a záporů a návrh optimalizace soustavy benefitů... 48 Shrnutí kapitoly... 51 ZÁVĚR... 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 54 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A SCHÉMAT... 57 SEZNAM TABULEK... 57 SEZNAM PŘÍLOH... 57 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 57

Úvod Každodenní součástí kultury organizace by mělo být efektivní řízení pracovního výkonu zaměstnanců. Řízení pracovního výkonu je komplexním přístupem k ovlivňování pracovního výkonu lidí, jejich pracovního chování a rozvoji jejich pracovních schopností. 1 Prostřednictvím řízení pracovního výkonu lze jednotlivé zaměstnance hodnotit a na základě hodnocení pak stanovit vhodný systém odměn, který je důležitým faktorem působícím na výkon zaměstnanců. Rozvíjení výkonu jedinců a týmů se projeví ve zlepšování pracovního výkonu organizace jako celku. Odměny související s vykonanou prací mohou mít, kromě základní mzdy či platu, nepeněžní či peněžní podobu. Nepeněžní odměny v rámci řízení pracovního výkonu jsou dle Armstronga 2 poskytovány prostřednictvím uznání (poděkování za vykonanou práci), poskytováním příležitostí k úspěchu, rozvoje dovedností a plánování kariéry a prostřednictvím zvyšování angažovanosti (např. přebíráním odpovědnosti za výsledky práce) a oddanosti práci (např. propojováním individuálních cílů s cíli organizace). Peněžní odměny by měly představovat určitý peněžní bonus pro zaměstnance, kteří dobře pracují a dobře přispívají k úspěšnosti celého týmu. 3 Vedle odměn závisejících na množství a kvalitě vykonané práce se v dnešní době stává významným trendem poskytování různých zaměstnaneckých výhod, neboli benefitů. Tyto výhody zaměstnanec získává z titulu zaměstnaneckého poměru k zaměstnavateli, s pracovním výkonem obvykle nesouvisejí. Účelem poskytování zaměstnaneckých benefitů je přilákat a udržet ve firmě kvalitní zaměstnance, zvýšit jejich loajalitu, motivaci a produktivitu. Benefity slouží k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli, stabilizaci a spokojenosti zaměstnanců a k jejich relaxaci. Na trhu práce může poskytování zaměstnaneckých benefitů znamenat pro zaměstnavatele konkurenční výhodu při získávání nových zaměstnanců. Dalším důvodem pro využívání různých benefitů je jejich zvýhodněný daňový a odvodový režim, pro zaměstnavatele je poskytnutí nějaké formy benefitu obvykle levnější než např. zvýšení mzdy. Organizace také často používají benefity k daňové optimalizaci, tzn. legálnímu snižování daňových povinností. 4 Cílem této bakalářské práce je definovat a popsat zaměstnanecké benefity z účetního a daňového hlediska a analyzovat systém benefitů ve vybrané společnosti, zhodnotit jeho klady a zápory a navrhnout vhodnou optimalizaci. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se v rámci charakteristiky zaměstnaneckých benefitů zabývá vymezením právních předpisů, členěním benefitů z různých hledisek a stručným popisem fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálního fondu. Druhá kapitola v úvodu popisuje legislativní úpravu, kterou se řídí účtování zaměstnaneckých benefitů a ve druhé části se zaměřuje na problematiku účtování benefitů v souvislosti se zdroji, ze kterých jsou jednotlivé benefity poskytovány. 1 KOCIANOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce, s. 140. 2 ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: cesta k efektivitě a výkonnosti, s. 271. 3 ARMSTRONG, Michael. Řízení pracovního výkonu v podnikové praxi: cesta k efektivitě a výkonnosti, s. 273. 4 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 16-17. 11

Obsahem třetí kapitoly je popis vybraných zaměstnaneckých benefitů a určení jejich daňových a odvodových dopadů na zaměstnavatele a zaměstnance. Popisované benefity jsou rozděleny na nejposkytovanější ze strany zaměstnavatelů, nejžádanější ze strany zaměstnanců a ostatní benefity, autorkou považované za zajímavé. Do třetí kapitoly je také zařazen stručný pohled na poskytování zaměstnaneckých benefitů na Slovensku. Čtvrtá kapitola je praktickou částí práce. Popisuje a analyzuje soustavu zaměstnaneckých benefitů ve společnosti Svitap J. H. J., spol. s r. o. s cílem zhodnotit její klady a zápory a navrhnout vhodnou optimalizaci. Součástí této kapitoly je dotazníkové šetření a srovnání dopadu poskytnutí zaměstnaneckého benefitu a zvýšení hrubé mzdy zaměstnance na výši daňových nákladů zaměstnavatele a čistých příjmů zaměstnance. 12

1 Charakteristika zaměstnaneckých benefitů Zaměstnanecké benefity jsou plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec mzdy či platu. Tato plnění obvykle nesouvisí s pracovním výkonem, ale plynou z existence pracovně právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ze strany zaměstnavatele je poskytování zaměstnaneckých výhod nepovinné, existuje na základě rozhodnutí zaměstnavatele formou vnitřního předpisu nebo dohody v individuální pracovní či podobné smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, popř. dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací v kolektivní smlouvě. 5 1.1 Legislativní úprava Nejdůležitějšími právními předpisy, které mají vliv na poskytování zaměstnaneckých benefitů, jsou: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen zákoník práce ), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen zákon o daních z příjmů ), zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění (dále jen zákon o pojistném na sociální zabezpečení ), zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění (dále jen zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ). Nelze opomenout ani vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění (dále jen vyhláška č. 114/2002 Sb. ) a vyhlášku č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění (dále jen vyhláška č. 310/1995 Sb. ). Z pohledu zákoníku práce je pro účely zaměstnaneckých benefitů důležitá část šestá, která se zabývá odměňováním, část sedmá, která upravuje náhradu výdajů v souvislosti s výkonem práce, část devátá, která řeší problematiku poskytování dovolené a část desátá, věnující se péči o zaměstnance (např. odborný rozvoj či stravování). V zákoně o daních z příjmů je z pohledu zaměstnance stěžejní 6, který definuje příjmy ze závislé činnosti, v odst. 7 vymezuje příjmy, které se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a nejsou předmětem daně a v odst. 9 najdeme příjmy od daně osvobozené. Neméně důležitý je 15 (Nezdanitelná část základu daně), který v odstavcích 5 a 6 řeší problematiku penzijního připojištění se státním příspěvkem, penzijního pojištění, doplňkového penzijního spoření a soukromého životního pojištění. Pro zaměstnavatele je nejdůležitější 24, který vymezuje výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Obsahem 25 jsou naopak výdaje (náklady), které za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů uznat nelze. V souvislosti se zaměstnaneckými benefity se jedná např. o nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce ( 25 odst. 1 písm. h) bod 1.) 5 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 7. 13

Zákon o pojistném na sociální zabezpečení stanovuje v 5 vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění. Je jím úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které byly zaměstnanci zaměstnavatelem zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. V odst. 2 jsou uvedeny příjmy, které se do vyměřovacího základu nezahrnují. Vyměřovacím základem zaměstnavatele je podle 5a částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v 3 odst. 3. Stejným způsobem se určí také vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Režim zdanění některých zaměstnaneckých benefitů na straně zaměstnance i zaměstnavatele závisí na tom, zda jsou výhody čerpány a poskytovány z fondu kulturních a sociálních potřeb či jiného sociálního fondu. Tvorbu a používání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále též FKSP ) upravuje vyhláška č. 114/2002 Sb., pro státní podniky je platná vyhláška č. 310/1995 Sb. 1.2 Členění zaměstnaneckých benefitů Zaměstnanecké benefity je možné členit z různých hledisek. Za nejdůležitější lze považovat členění z hlediska daňového režimu na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance. Z tohoto pohledu benefity členíme na mimořádně výhodné a na benefity s dílčí výhodností (částečně výhodné). Mimořádně výhodné benefity jsou daňovým výdajem (případně do limitu) na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance jsou (opět případně do limitu) osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nevstupují tedy (opět případně do limitu) ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 6 U benefitů s dílčí výhodností mohou nastat různé situace např. benefit může být daňovým výdajem na straně zaměstnavatele a daňovým příjmem jako příjem ze závislé činnosti na straně zaměstnance, přičemž nemusí vstupovat do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nebo může být u zaměstnavatele nedaňovým výdajem a u zaměstnance je od daně z příjmů fyzických osob osvobozený a nevstupuje tak ani do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 7 Z hlediska charakteru výdajů na straně zaměstnavatele se benefity člení na finanční (zaměstnavatel vydává finanční prostředky) a nefinanční (nejsou spojeny s výdajem finančních prostředků, jedná se např. o poskytnutí služebního vozidla pro soukromé účely). Z hlediska charakteru příjmu na straně zaměstnance se můžeme setkat s členěním na benefity peněžní (zaměstnanec obdrží finanční částku) a nepeněžní (zaměstnanec obdrží naturální plnění či výhodu). 8 Z hlediska zdrojů, ze kterých jsou benefity poskytovány, členíme benefity na poskytované na vrub daňově či nedaňově uznatelných výdajů (nákladů), ze sociálního nebo obdobného 6 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 17. 7 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 18. 8 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 19. 14

fondu tvořeného ze zisku po jeho zdanění, ze zisku po jeho zdanění, resp. z nerozděleného zisku z předchozích účetních období. 9 Z hlediska okruhu osob, kterým jsou benefity určeny, můžeme benefity členit na benefity určené všem zaměstnancům firmy (příspěvky na stravování, jazykové kurzy, hrazení zdravotních prohlídek, nákup vitamínových přípravků, dary k životním a jiným výročím apod.), benefity určené pouze vybrané skupině osob (používání služebního automobilu pro soukromé účely, poskytnutí přechodného bezplatného ubytování apod.) a na benefity poskytované zaměstnancům individuálně (např. podpory při dlouhodobé nemoci, při živelní pohromě). 10 Z hlediska způsobu poskytování se můžeme setkat s fixním a s flexibilním systémem benefitů (označovaný též jako cafeteria systém). V případě fixního systému jsou všem zaměstnancům nabízeny stejné benefity a záleží jen na zaměstnanci, zda je využije či nikoliv. V případě flexibilního systému si mohou zaměstnanci vybírat benefity z nabízeného portfolia podle vlastních představ, a to do stanoveného limitu. 11 1.3 FKSP a sociální fond S problematikou zaměstnaneckých benefitů velmi úzce souvisí fond kulturních a sociálních potřeb, případně sociální fond. FKSP tvoří organizační složky státu (např. ministerstva), státní příspěvkové organizace (např. organizace zřízené ministerstvy), příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky (např. neziskové organizace poskytující charitativní služby) a státní podniky. Slouží pro poskytování benefitů zaměstnancům výše uvedených organizací, případně zaměstnancům, kteří v organizaci pracovali před prvním odchodem do starobního či plného invalidního důchodu. Příspěvek z FKSP lze v určitých případech poskytnout i rodinným příslušníkům zaměstnanců (např. příspěvek na rekreační pobyt). 12 Tvorba fondu je upravena v 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb., jednotlivé druhy plnění, které lze z FKSP hradit, popisují 4 až 14. Státní podniky se řídí vyhláškou č. 310/1995 Sb. Sociální fond plní obdobnou funkci jako FKSP, používá se však v organizacích, které se neřídí vyhláškou č. 114/2002 Sb. nebo vyhláškou č. 310/1995 Sb. Kromě soukromých společností se může jednat též o obce, na které se vyhláška č. 114/2002 Sb. nevztahuje. 13 Pro tvorbu sociálního fondu nejsou stanovena žádná pravidla, v úvahu je však nutné brát skutečnost, že se tvoří ze zisku po zdanění, tudíž jej nelze tvořit na vrub daňově uznatelných nákladů (výdajů). O tvorbě a čerpání sociálního fondu rozhoduje organizace (zaměstnavatel), podmínky by měly být zakotveny v zakladatelských listinách či stanovách. 14 9 MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 16. 10 MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 13. 11 MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 14. 12 Podrobněji viz vyhláška č. 114/2002 Sb., 3 odst. 3. 13 Obce mohou tvořit různé peněžní fondy v souladu s 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. 14 KRBEČKOVÁ, Marie a Jindřiška PLESNÍKOVÁ. FKSP sociální fondy, benefity a jiná plnění, s. 26. 15

Shrnutí kapitoly Zaměstnanecké benefity jsou plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nad rámec mzdy či platu. Tato plnění obvykle nesouvisejí s pracovním výkonem, jsou nepovinná, zaměstnavatel je poskytuje z vlastní vůle. Legislativní úprava zaměstnaneckých benefitů vychází zejména ze zákoníku práce, zákona o daních z příjmů, zákona o pojistném na sociální zabezpečení a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Benefity lze členit z různých hledisek, z nichž zřejmě nejdůležitější je členění z hlediska daňového režimu na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance. Dále lze benefity členit z hlediska charakteru výdajů na straně zaměstnavatele a charakteru příjmu na straně zaměstnance, z hlediska zdrojů, ze kterých jsou poskytovány, z hlediska okruhu osob, kterým jsou určeny a z hlediska způsobu poskytování. Zaměstnanecké benefity lze poskytovat z fondu kulturních a sociálních potřeb, který tvoří organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky a státní podniky. Funkci FKSP v ostatních organizacích (např. soukromé společnosti či obce) plní sociální fondy. 16

2 Účtování zaměstnaneckých benefitů Se zaměstnaneckými benefity není spojena pouze otázka týkající se jejich daňového a odvodového dopadu na zaměstnavatele a zaměstnance, ale na straně zaměstnavatele je důležité brát v úvahu také účetní souvislosti. 2.1 Legislativní úprava Nejdůležitějšími právními předpisy, kterými se řídí účetní jednotky při účtování zaměstnaneckých benefitů a operací, které s nimi souvisejí, jsou: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen zákon o účetnictví ), vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění (dále jen vyhláška č. 500/2002 Sb. ), 282/102 406/2009, České účetní standardy (ze dne 31. 12. 2009) pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. 15, v platném znění (dále jen české účetní standardy ). Zákon o účetnictví je základním účetním předpisem. Vymezuje předmět a rozsah vedení účetnictví a vysvětluje základní pojmy s účetnictvím spojené. Vyhláška č. 500/2002 Sb. upravuje v návaznosti na zákon o účetnictví vedení účetnictví podnikatelských subjektů, zejména vymezuje obsahovou náplň účetních výkazů, definuje některé účetní postupy např. v oblasti oceňování a směrnou účtovou osnovu. 16 Součástí českých účetních standardů je Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 704, který řeší postupy účtování o fondech účetní jednotky, tedy i o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen český účetní standard č. 704 ). 2.2 Účtování zaměstnaneckých benefitů podle zdrojů, z nichž jsou poskytovány Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytovat zaměstnanecké benefity na vrub daňových či nedaňových nákladů, jako čerpání příslušného fondu nebo ze zisku po zdanění. Za účelem zvýšení přehlednosti a zjednodušení budou v následujících příkladech účtování benefitů používána pouze čísla účtů, jejich názvy jsou upřesněny ve směrné účtové osnově pro podnikatele v příloze č. 1. Směrnou účtovou osnovu pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen směrná účtová osnova pro nepodnikatelské subjekty ), obsahuje příloha č. 2. 15 Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v platném znění (dále jen vyhláška č. 410/2009 Sb. ). 16 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého, kap. 11. 17

2.2.1 Účtování benefitů poskytovaných na vrub nákladů Jsou-li zaměstnanecké benefity poskytovány na vrub nákladů, je třeba tyto náklady členit na daňové a nedaňové. K tomu slouží vhodně zvolené účty, např. účet 527 - Zákonné sociální náklady (pro daňové náklady) a účet 528 - Ostatní sociální náklady (pro nedaňové náklady). 17 Účet 527 - Zákonné sociální náklady lze dále rozčlenit na analytické účty, pokud se na něm účtuje o benefitech, jejichž daňová uznatelnost je omezena zákonem stanoveným limitem (např. příspěvek na stravování, viz 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů). O nákladech na benefity do stanoveného limitu, které jsou daňovými náklady, lze účtovat např. na účtu 527.1 - Zákonné sociální náklady do limitu, pro náklady nad limit, které jsou nedaňovými náklady, může sloužit účet 527.2 - Zákonné sociální náklady nad limit. Příklady účtování benefitů poskytovaných na vrub nákladů 18 a) Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění Účetní případ MD D předpis pojistného 527 333 úhrada pojistného 333 221 b) Odborný rozvoj zaměstnanců Účetní případ MD D odborný seminář k účetní závěrce 527 325 úhrada semináře 325 211 c) Příspěvek na kulturu Účetní případ MD D faktura za vstupenky na divadelní festival 528 325 úhrada faktury 325 221 d) Nadstandardní zdravotní péče Účetní případ MD D nákup vitamínů za hotové 528 211 17 BRYCHTA, Ivan. Mzdová účetní a daň z příjmů. Účetnictví v praxi, 2009, č. 10, s. 17. 18 Zpracováno dle LUKÁŠOVÁ, Miriam. Přečtěte si, jak správně účtovat benefity pro zaměstnance. Podnikatel.cz. Dostupné z WWW: <http://www.podnikatel.cz/clanky/prectete-si-jak-spravne-uctovat-benefitypro-zamestnance/>. 18

e) Příspěvek na stravování Účetní případ MD D faktura za stravenky 213 325 výdej stravenek zaměstnancům 213 příspěvek zaměstnavatele do limitu 527.1 příspěvek zaměstnavatele nad limit 527.2 část hrazená zaměstnancem 335 úhrada zaměstnancem srážkou ze mzdy 331 335 úhrada faktury 325 221 2.2.2 Účtování benefitů poskytovaných jako čerpání příslušného fondu Náklady na zaměstnanecké benefity lze hradit z fondu kulturních a sociálních potřeb vytvořeného podle vyhlášky č. 114/2002 Sb. (příp. vyhlášky č. 310/1995 Sb.), nebo ze sociálního fondu vzniklého na základě rozhodnutí vlastníků účetní jednotky za jimi stanovených podmínek. 19 O FKSP se účtuje na účtu 412 - Fond kulturních a sociálních potřeb 20, o sociálním fondu na účtu 427 - Sociální fond. Příklady účtování benefitů poskytovaných ze sociálního fondu 21 a) Příspěvek na sport Účetní případ MD D faktura za nákup poukazů na plavání 427 325 úhrada faktury 325 221 b) Nadstandardní zdravotní péče Účetní případ MD D faktura za rehabilitační poukazy 427 325 úhrada faktury 325 221 19 BRYCHTA, Ivan. Mzdová účetní a daň z příjmů. Účetnictví v praxi, 2009, č. 10, s. 17. 20 Vychází ze směrné účtové osnovy pro nepodnikatelské subjekty. 21 Zpracováno dle LUKÁŠOVÁ, Miriam. Přečtěte si, jak správně účtovat benefity pro zaměstnance. Podnikatel.cz. Dostupné z WWW: <http://www.podnikatel.cz/clanky/prectete-si-jak-spravne-uctovat-benefitypro-zamestnance/>. 19

Příklady účtování benefitů poskytovaných z FKSP 22 a) Příspěvek na rekreaci Účetní případ MD D faktura za rekreaci zaměstnance 412 378 úhrada faktury 378 243 b) Nenávratná sociální výpomoc Účetní případ MD D poskytnutí nenávratné sociální výpomoci 412 243 c) Půjčka Účetní případ MD D poskytnutí půjčky 335 243 splátky půjčky 243 335 2.2.3 Účtování benefitů poskytovaných ze zisku po zdanění Náklady na benefity hrazené ze zisku po zdanění lze účtovat např. na vrub účtu 428 - Nerozdělený zisk minulých let, nebo na vrub účtu 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. 23 Příklady účtování benefitů poskytovaných ze zisku po zdanění a) Příspěvek na stravování Účetní případ MD D faktura za spotřebované potraviny 428 325 úhrada faktury 325 221 22 Viz český účetní standard č. 704. 23 BRYCHTA, Ivan. Mzdová účetní a daň z příjmů. Účetnictví v praxi, 2009, č. 10, s. 17. 20

b) Příspěvek na zdravotní péči Účetní případ MD D faktura za lázeňský pobyt 428 325 úhrada faktury 325 221 Shrnutí kapitoly Účtování zaměstnaneckých benefitů se řídí zejména zákonem o účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb. a českými účetními standardy. Volba příslušného účtu, který se použije pro účtování o konkrétním zaměstnaneckém benefitu, závisí na zdroji, z něhož jsou výdaje na daný benefit poskytovány. O zaměstnaneckých benefitech lze účtovat na vrub daňových či nedaňových nákladů, FKSP či sociálního fondu, případně zisku po zdanění. Podnikatelé při účtování o zaměstnaneckých benefitech vycházejí ze směrné účtové osnovy pro podnikatele, účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., používají směrnou účtovou osnovu pro nepodnikatelské subjekty. 21

3 Popis a daňové dopady vybraných zaměstnaneckých benefitů V dnešní době existuje široká škála poskytovaných zaměstnaneckých benefitů. Popis všech nabízených výhod by přesáhl rámec práce, proto se autorka rozhodla věnovat se pouze vybraným benefitům. Následující dvě podkapitoly se zaměřují na nejčastěji poskytované benefity ze strany zaměstnavatelů a nejžádanější benefity ze strany zaměstnanců. Do podkapitoly popisující ostatní benefity jsou zařazeny výhody, které autorka považuje za zajímavé. Čtvrtá podkapitola přináší stručný pohled na poskytování zaměstnaneckých benefitů na Slovensku. U jednotlivých benefitů je popsán daňový a odvodový režim na straně zaměstnance a daňový režim na straně zaměstnavatele. Případné zahrnutí výše benefitu do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele je stejné jako řešení na straně zaměstnance, neboť, jak již bylo uvedeno v kapitole 1.1, vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Z tohoto důvodu není odvodový režim pojistného u zaměstnavatele zmiňován. 3.1 Nejčastěji poskytované zaměstnanecké benefity Z průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy z června 2011 vyplývá, že nejposkytovanějšími zaměstnaneckými benefity jsou z okruhu daňově zvýhodněných benefitů vzdělávání, penzijní připojištění, stravenky a životní pojištění a z okruhu daňově nezvýhodněných benefitů poskytování mobilních telefonů a služebních automobilů pro soukromé účely a zajištění pitného režimu. 24 Podíl firem poskytujících daňově zvýhodněné benefity znázorňuje graf č. 1, podíl firem poskytujících daňově nezvýhodněné benefity znázorňuje graf č. 2. Graf č. 1: Nejposkytovanější daňově zvýhodněné benefity; údaje v % 0 20 40 60 80 Vzdělávání Penzijní připojištění Stravenky Životní pojištění Očkování proti chřipce Příspěvek na dovolenou Příspěvek na cestování do zaměstnání 20 24 28 54 68 71 78 Zdroj: Vlastní zpracování dle prezentace průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Dostupné z WWW: <http://www.spcr.cz/files/ing_spcr_benefity_2011.pdf>. 24 Zaměstnanecké benefity průzkum ING Pojišťovny a SP ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR. Dostupné z WWW: <http://www.spcr.cz/ankety/zamestnanecke-benefity-pruzkum-ing-pojistovny-a-sp-cr>. 22

Graf č. 2: Nejposkytovanější daňově nezvýhodněné benefity; údaje v % 0 20 40 60 80 Mobilní telefon Služební automobil Pitný režim Vzdělávání Věcné dary/jednorázové odměny 13. plat Zaměstnanecké půjčky Sport Zdraví (vitamíny, rehabilitace etc.) Kultura Příspěvek na dovolenou Flexi-poukázky 13 18 37 32 32 31 28 64 70 80 79 84 Zdroj: Vlastní zpracování dle prezentace průzkumu ING Pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Dostupné z WWW: <http://www.spcr.cz/files/ing_spcr_benefity_2011.pdf>. 3.1.1 Vzdělávání Vzdělávání, nebo též odborný rozvoj zaměstnanců, zahrnuje dle 227 zákoníku práce zejména zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace. Dle 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen zákon o zaměstnanosti ) se jedná též o rekvalifikaci zaměstnanců. V souvislosti se zaměstnaneckými benefity se autorka dále bude zabývat pouze prohlubováním a zvyšováním kvalifikace a rekvalifikací zaměstnanců. Prohlubováním kvalifikace se dle 230 zákoníku práce rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Náklady spojené s prohlubováním kvalifikace platí zaměstnavatel (případně se může podílet i zaměstnanec 25 ). Zvyšování kvalifikace znamená dle 231 zákoníku práce změnu její hodnoty, případně též její získání či rozšíření. Kvalifikaci je možné zvýšit studiem, vzděláváním, školením nebo jinou formou přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Za pracovní volno spojené se zvyšováním kvalifikace náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. 26 Rekvalifikace zaměstnanců spočívá v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace zaměstnanců. Probíhá na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v zájmu dalšího pracovního uplatnění zaměstnance u zaměstnavatele. Rekvalifikace zaměstnanců 25 Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech prohlubování kvalifikace podílet (viz 230 odst. 4 zákoníku práce). 26 Podrobněji viz 232 zákoníku práce. 23

může být prováděna na základě dohody s Úřadem práce, který může plně nebo částečně hradit náklady rekvalifikace a náklady s ní spojené. Rekvalifikace zaměstnanců se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 27 Daňové řešení u zaměstnavatele Daňovými výdaji (náklady) jsou dle 24 odst. 2 písm. j) bod 3. zákona o daních z příjmů výdaje (náklady) na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle zákoníku práce a rekvalifikací zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti, pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Daňovými výdaji (náklady) jsou dále dle 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. V souvislosti se vzděláváním zaměstnanců lze za tyto výdaje (náklady) považovat příspěvky zaměstnavatele na vzdělávání v oborech, které nesouvisejí s předmětem jeho činnosti. Daňovými výdaji (náklady) naopak nejsou dle 25 odst. 1 písm. h) bod 2. zákona o daních z příjmů nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, pokud svým zaměřením nesouvisejí se získáváním zdanitelných příjmů zaměstnavatele a nevyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy. 28 Daňové řešení u zaměstnance Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo nepeněžní plnění vynaložená na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti, jsou dle 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti a nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 29 Příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem a další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům, od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozená nejsou. Od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou dle 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů osvobozená též nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení, i když vzdělávání nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, jsou-li hrazena z FKSP, sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění či na vrub nedaňových výdajů (nákladů). Jsou-li však tyto výdaje (náklady) hrazeny zaměstnavatelem z daňově uznatelných výdajů (nákladů) za podmínek stanovených v 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů, půjde u zaměstnance o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti 27 Viz 110 zákona o zaměstnanosti. 28 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 53. 29 Podrobněji viz 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a 3 odst. 1 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 24

a vstupující do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 30 V případě, že zaměstnavatel hradí náklady vynaložené na vzdělávání v peněžní formě přímo zaměstnanci, je toto plnění považováno za příjem ze závislé činnosti, který vstupuje do základu daně ze závislé činnosti a je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, bez ohledu na to, zda souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele či nikoliv. 31 Pokud by se však jednalo o plnění v peněžní podobě poskytovaná zaměstnanci dle 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů, tzn. o částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, nepovažují se tato plnění za příjmy ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně. 3.1.2 Penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen penzijní připojištění ) a soukromé životní pojištění jsou velmi rozšířené, neboť jsou mimořádně výhodné jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. V roce 2013 v rámci III. pilíře penzijní reformy vzniká nový produkt, tzv. doplňkové penzijní spoření. 32 Počínaje rokem 2013 je možné vstupovat pouze do nových účastnických fondů, dosavadní účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem mohou buď setrvat v původním, již transformovaném fondu, nebo kdykoliv dobrovolně přejít do nového systému doplňkového penzijního spoření. Doplňkové penzijní spoření má stejný daňový režim jako penzijní připojištění. 33 Daňové řešení u zaměstnavatele Příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění jsou daňovými výdaji (náklady), vyplývají-li z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní či jiné smlouvy. 34 Daňové řešení u zaměstnance Příspěvek na penzijní připojištění poukázaný zaměstnavatelem na účet zaměstnance u penzijního fondu nebo u penzijní společnosti, příspěvek na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet zaměstnance u penzijní společnosti a příspěvek na soukromé životní pojištění, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance (při dodržení podmínek stanovených v 6 odst. 9 písm. p) bod 3. zákona o daních z příjmů), je osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, a to v úhrnu do výše 30 000 Kč od jednoho zaměstnavatele. 35 Tento 30 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 54. 31 MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 102. 32 Viz zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění. 33 DOBEŠOVÁ, Katarína a Iva RINDOVÁ. Změny ve zdanění mezd od počátku r. 2013. Práce a mzda, 2013, s. 25. 34 Uplatňuje se ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. 35 Viz 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů. 25

příjem nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Příjem převyšující uvedený limit a příspěvky poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci přímo ve finanční podobě od daně z příjmů fyzických osob osvobozené nejsou, a tudíž jsou součástí základu daně a vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 3.1.3 Stravenky Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování (tato povinnost se nevztahuje na pracovníky vyslané na pracovní cestu). 36 Neukládá však povinnost stravování poskytovat. Možnost poskytovat stravování a její konkrétní podmínky, včetně možnosti na stravování finančně přispívat, lze upravit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpisu. Pro stanovení daňové účinnosti výdajů vynaložených zaměstnavatelem na stravování zaměstnanců rozlišujeme dvě formy stravování, přičemž pro každou z těchto forem platí jiný daňový režim. Jedná se o stravování zaměstnanců ve vlastním zařízení a o stravování zaměstnanců zajišťované prostřednictvím jiných subjektů. Za stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů se považuje i stravování v provozovnách veřejného stravování na základě nakoupených stravenek a jejich poskytnutí zaměstnancům. 37 Vzhledem k tomu, že právě poskytování stravenek je nejčastější formou stravování, bude se autorka v dalším textu zabývat pouze touto možností. Daňové řešení u zaměstnavatele 38 V případě poskytování stravenek jako poukázek na jídlo je příspěvek zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem) za splnění následujících tří podmínek (viz 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů): daňovými výdaji (náklady) jsou poskytované příspěvky až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu 39, maximálně však do výše 70 % horního limitu stravného vymezeného pro zaměstnance v tzv. nepodnikatelské sféře 40 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin, přítomnost zaměstnance v práci během stanovené pracovní směny trvá alespoň tři hodiny; příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle 88 odst. 4 zákoníku práce, bude delší než 11 hodin, v průběhu směny zaměstnanci nevznikne nárok na stravné podle 163 zákoníku práce. 36 Viz 236 odst. 1 zákoníku práce. 37 MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 40-42. 38 Zpracováno dle PILAŘOVÁ, Ivana. Zaměstnanecké benefity roku 2010 aneb praktický přehled. Otázky a odpovědi z praxe, 2010, s. 2. 39 Směna je dle 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. 40 Jedná se o zaměstnance, jehož zaměstnavatelem je subjekt uvedený v 109 odst. 3 zákoníku práce (např. stát). 26

Jsou-li zaměstnancům poskytovány příspěvky nad výše uvedený limit, případně není-li splněna druhá či třetí podmínka, jedná se na straně zaměstnavatele o výdaj (náklad) nedaňový. Daňové řešení u zaměstnance Příspěvek na stravování poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě stravenek je dle 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů osvobozený od daně z příjmů fyzických osob (jedná se o stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů) a nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 3.1.4 Poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely Poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely, zejména zaměstnancům s vyšším pracovním zařazením, je dnes již téměř samozřejmostí. Zaměstnavatel hradí za zaměstnance veškeré soukromé hovory, případně zaměstnanec platí část nebo veškeré soukromé hovory sám. Podmínky poskytování služebních mobilních telefonů pro soukromé účely je vhodné upravit např. vnitřním předpisem. Daňové řešení u zaměstnavatele Platí-li soukromé hovory zaměstnance zaměstnavatel, pak jsou tyto výdaje (náklady) nedaňové. Pokud však platí zaměstnavatel za soukromé hovory zaměstnance na základě dohody uzavřené v individuální smlouvě, jedná se dle ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů o výdaje (náklady) daňově účinné. 41 Daňové řešení u zaměstnance Hodnota soukromých hovorů, kterou za zaměstnance platí zaměstnavatel, je součástí daňového základu zaměstnance a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a to bez ohledu na to, zda se u zaměstnavatele jedná o výdaj (náklad) daňový či nedaňový. Část hodnoty soukromých hovorů, kterou zaměstnanec platí sám (např. formou srážky z čisté mzdy), nemá na daňový základ žádný vliv. 42 3.1.5 Poskytování služebních vozidel pro soukromé účely Umožňuje-li zaměstnavatel zaměstnanci využívat vozidlo, které běžně používá pro služební účely, také pro účely soukromé, považuje se toto plnění za zaměstnanecký benefit. Důvodem je skutečnost, že ačkoliv je poskytnutí služebního vozidla pro zaměstnance zdanitelným příjmem, toto zdanění a související odvody jsou relativně malé v porovnání s náklady na financování provozu vozidla z vlastních zdrojů. 43 41 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 74-75. 42 PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 75 43 BRYCHTA, Ivan. Vybrané benefity a jejich účetní a daňové řešení, 1. část. Účetnictví v praxi. 2011, č. 8, s. 5. 27

Daňové řešení u zaměstnavatele Samotné poskytování služebního vozidla zaměstnanci pro soukromé účely nemá žádný vliv na daňový základ zaměstnavatele. Tuto problematiku řeší bod 27. pokynu GFŘ č. D-6 44 k 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů, podle kterého se při využívání motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku poplatníka nebo v pronájmu, jak pro služební, tak i pro soukromé účely zaměstnanců, neuplatňuje režim poměrné výše nákladů (daňových výdajů), např. podle 28 odst. 6 zákona o daních z příjmů, neboť tento režim není uplatňován ani pro poměrnou výši pořizovací ceny motorového vozidla zahrnované podle 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů do základu daně zaměstnance, která rovněž není závislá na skutečném fyzickém opotřebení, resp. na počtu ujetých kilometrů. Daňové řešení u zaměstnance Možnost používání služebního vozidla pro soukromé účely je pro zaměstnance nepeněžním příjmem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Výše tohoto příjmu je dána ustanovením 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, který říká, že: Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. Vstupní cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena uvedená v 29 odst. 1 až 9. Při poskytování služebních vozidel pro soukromé účely je nutné brát v úvahu pro posouzení daňového režimu u zaměstnavatele a zaměstnance nejen samotný benefit, ale také spotřebu pohonných hmot. Mohou nastat čtyři varianty: 45 Zaměstnanec si platí náklady na spotřebované pohonné hmoty sám tato varianta nemá vliv ani na daňový základ zaměstnavatele, ani na daňový základ zaměstnance. Náklady na pohonné hmoty spotřebované zaměstnancem při soukromých cestách platí zaměstnavatel pro zaměstnavatele nejsou tyto náklady daňovým výdajem (nákladem), může je platit např. ze zisku po zdanění či ze sociálního fondu. Pro zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem podléhající dani z příjmů fyzických osob, 44 Pokyn GFŘ č. D-6, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen pokyn GFŘ č. D-6 ). 45 Zpracováno dle PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity v roce 2011, s. 72-73. 28

vstupující též do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Náklady na pohonné hmoty platí zaměstnavatel, platba je však stanovena v pracovní či jiné smlouvě jako naturální součást mzdy (platu) pro zaměstnavatele je tento výdaj (náklad) daňovým výdajem (nákladem) podle 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pro zaměstnance je naturální mzda příjmem ze závislé činnosti, který podléhá dani z příjmů fyzických osob a vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel platí zaměstnanci určenou částku na soukromé užití vozidla sjednanou v pracovní smlouvě jako pracovněprávní nárok zaměstnavatel uplatňuje daňový výdaj (náklad) podle 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů, pro zaměstnance je peněžní příjem součástí základu daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 3.1.6 Zajištění pitného režimu Podle ustanovení 104 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům pracujícím na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami (v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem 46 ) ochranné nápoje. Vedle této povinnosti řada zaměstnavatelů poskytuje zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti další nealkoholické nápoje či peněžní příspěvky na ně. Daňové řešení u zaměstnavatele Výdaje (náklady) vynaložené na ochranné nápoje poskytnuté podle zákoníku práce jsou daňovými výdaji (náklady) dle 24 odst. odst. 2 písm. j) bod 1. zákona o daních z příjmů. Za daňové výdaje lze považovat též finanční příspěvky poskytované zaměstnancům na nákup nealkoholických nápojů určených ke spotřebě na pracovišti, jedná-li se o příspěvky poskytované v souladu s ustanovením 24 odst. 2 písm. j) bod 5. zákona o daních z příjmů. 47 Hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti dle 25 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů za daňový výdaj (náklad) uznat nelze. Nedaňovými výdaji jsou též finanční příspěvky na ochranné nápoje, které jsou považovány za výdaje nad limit stanovený zákonem o daních z příjmů či jiným právním předpisem (např. zákoníkem práce). 48 Daňové řešení u zaměstnance Hodnota ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zákoníkem práce není příjmem ze závislé činnosti a není předmětem daně z příjmů fyzických osob. 49 Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů) je od daně z příjmů osvobozena (viz 6 odst. 9 písm. c) zákona 46 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění. 47 MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně, s. 128. 48 PILAŘOVÁ, Ivana. Zaměstnanecké benefity roku 2010 aneb praktický přehled. Otázky a odpovědi z praxe, 2010, s. 2. 49 Viz ustanovení 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů. 29