Regulace frekvence a napětí



Podobné dokumenty
Regulace frekvence a napětí

Ostrovní provoz BlackOut

Elektrizační soustava

VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

Vítězslav Stýskala TÉMA 2. Oddíl 3. Elektrické stroje

MS UTILITIES & SERVICES a.s.

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. Zásobování teplem Vsetín a.s. Dotazníky pro registrované údaje

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Veolia Pr myslové služby R, a.s.

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV

Krizové plánování průmyslového podniku při rozsáhlém výpadku elektřiny

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV

Elektroměry. Podle principu měřicí soustavy dělíme elektroměry na: indukční elektroměry, elektronické impulzní elektroměry.

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV KVALITA NAPĚTÍ V DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ, ZPŮSOBY JEJÍHO ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Regulace napětí a jalových výkonů v distribuční soustavě 110kV

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV PRAVIDLA PRO PARALELNÍ PROVOZ ZDROJŮ SE SÍTÍ PROVOZOVATELE DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

SMĚRNICE PRO PROJEKTOVÁNÍ SP ATE

TZB - VZDUCHOTECHNIKA

Statické zdroje pro zkušebnictví cesta k úsporám elektřiny

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

REGULACE V TECHNICE PROSTŘEDÍ (STAVEB) Cvičení č. 2

OPERAČNÍ ZESILOVAČE. Teoretický základ

Způsoby měření elektřiny

Zaměření Pohony a výkonová elektronika. verze

Přepočet provozních stavů sítě daných: Výpočet ztrát a kapacitních proudů v síti: Výpočet zkratových poměrů v síti:

Regulace frekvence a velikosti napětí Řízení je spojeno s dodávkou a přenosem činného a jalového výkonu v soustavě.

262/2015 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 1. října o regulačním výkaznictví

TECHNICKÁ ZPRÁVA ELEKTRO

Bezpečnostní program

6. Střídavý proud Sinusových průběh

Tenkovrstvé piezoelektrické senzory

Regulace napětí v distribuční soustavě vn a nn

REŽIMY PROVOZU ES ČR. prosinec Zpracoval : ČEPS, a.s. sekce Dispečerské řízení ČEPS, a.s. sekce Energetický obchod

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY FORUM Ústí, s.r.o.

Proporcionální řízení: průvodce pro uživatele

První paralelní připojení. Pavel Kraják (ČENES)

Dispečerské řízení přenosové soustavy ČEPS, a.s.

VYHLÁŠKA o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Vymezení pojmů

VÝHODY TECHNICKY SPRÁVNĚ ŘEŠENÉ KOMPENZACE

Opravné prostředky na výstupu měniče kmitočtu (LU) - Vyšetřování vlivu filtru na výstupu z měniče kmitočtu

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Akustická měření - měření rychlosti zvuku

Kodex PS Certifikace PpS

II. VŠEOBECNĚ 3 1. Popis Provedení... 3 III. TECHNICKÉ ÚDAJE Základní parametry... 7

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

Model trhu s podpůrnými službami v prostředí Matlab/Simulink

Výstaviště v Brně, Kongresové centrum, sál B, 14. září 2010

1. Obecná struktura pohonu s napěťovým střídačem

Ele 1 elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu

1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů

J7MN. Schválení podle norem. Motorový jistící spouštěč (MPCB) Systém MPCB (krytí motoru : TŘÍDA 10) Přídavné kontaktní moduly.

Certifikace PR. Ivan Petružela LS X15PES Certifikace PR 1

LOGIC. Stavebnice PROMOS Line 2. Technický manuál

Elektroenergetika 1. Přenosová a distribuční soustava

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

01.00 Úvod Princip ohřevu užitkové vody

Aplikace číslicového řízení

Novar 106/114. Regulátor jalového výkonu

Západočeská univerzita. Lineární systémy 2

Vypínací, frekvenční a regulační plán, vazby a význam pro PPS ČEPS, a.s.

1 Regulace napětí. 2 Regulace napětí TRN ( OPF ) HRT ARN A S R U SRQ PRN. Jaroslav Doležal, Katedra elektroenergetiky ČVUT Praha

Vlastnosti a provedení skutečných součástek R, L, C

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice

8. ZÁKLADNÍ MĚŘENÍ ASYNCHRONNÍCH MOTORŮ

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup.

KINAX WT 711 Programovatelný převodník úhlu otočení

v distribuční soustavě

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS


TECHNICKÉ PŘIPOJOVACÍ PODMÍNKY

Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací

Pracovní třídy zesilovačů

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Ústav elektroenergetiky. ZKRÁCENÁ VERZE DISERTAČNÍ PRÁCE k získání akademického titulu Doktor (Ph.D.

Brno 20. prosince Věc: Připojování decentrálních zdrojů do distribučních sítí E.ON Česká republika

Lineární programování

I. STEJNOSMĚ RNÉ OBVODY

Měřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry

DYNAMICKÝ MODEL TERMOSTATU S PEVNÝM TEPLONOSNÝM MEDIEM

Funkční modul FM447 jako kaskádový modul pro regulaci stacionárních zařízení s několika kotli

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ

499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb

Minia E44 MONITOROVACÍ RELÉ MMR-U3, MMR-X3

Regulace frekvence a napětí v ES 2016 PPE

METODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK

TECHNICKÝ KATALOG Ballorex Vario - regulátor tlakové diference

Oscilace tlaku v zařízeních dálkového vytápění

12 Prostup tepla povrchem s žebry

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Transformátory transformace napětí VY_32_INOVACE_F0219.

Elektroenergetika 1. Základní pojmy a definice

Elektroměry a Smart Grids

II. VŠEOBECNĚ 3 1. Popis Provedení... 3 III. TECHNICKÉ ÚDAJE Základní parametry Tlakové ztráty... 10

Ztráty v napájecí soustavě

Elektrizační soustava, trh s elektřinou, subjekty na trhu

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV

Elektrizační soustava ČR

Řízení asynchronních motorů

Transkript:

Regulace frekvence a napětí Ivan Petružela 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 1

Osnova Opakování Blokové schéma otáčkové regulace turbíny Statická charakteristika (otáčky, výkon) turbíny Zajištění stability pomocí regulace otáček (frekvence) Elektrizační soustava a regulace TG Statická charakteristika (f,p) ES Statická charakteristika (f,p) obnovení frekvence Náhrada výkon-napěťových charakteristik Regulace U a Q Provozní kritéria pro U a Q Terciární regulace napětí a jalových výkonů Princip automatické sekundární regulace napětí ASRU v pilotním uzlu 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 2

Bilanční rovnice ES Jedním ze základních problémů zajištění plynulé dodávky elektrické energie je neskladovatelnost elektřiny. Výroba musí probíhat v době, kdy se uskutečňuje spotřeba. V každý časový okamžik musí být v ES udržována rovnováha mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. S v (t) = S s (t) + S z (t) + S a (t) Určující je bilance činného výkonu, která se promítá do změny kmitočtu. Prvky elektrizační soustavy jsou konstruovány pro provoz při jmenovitém kmitočtu 50 Hz. Kvalitu elektrické energie určují provozní parametry kmitočet f a napětí U. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 3

Statická charakteristika (f,p) spotřebičů ( ) = ( ) 1+ Pf ( 0 ) ( ) = ( ) 1 + ( ) PU, f PU k f f, QU, f QU kqf f f0, k Pf a k Qf jsou příslušné citlivostní součinitele na kmitočet 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 4

Blokové schéma otáčkové regulace turbíny + - MSO Měnič středních otáček Δn Primární transformátor PT δ = 5% n tg N tg T G ES 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 5

Statická charakteristika TG Statická charakteristika hydraulické regulace TG je nakreslena na následujícím obrázku. f f n 100 5 4 3 s = Δf f n ΔP P n 100 [%] 2 1 0 1 P P n Z této charakteristiky lze odvodit vliv poruch frekvence v elektrizační soustavě na činný výkon TG. Např. porucha frekvence 0,1 Hz vyvolá u TG o výkonu 220 MW s nastavenou statikou 5 % změnu výkonu TG o 8,8 MW. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 6

Statická charakteristika (otáčky, výkon) turbíny 1 a 3 ideální turbína bez regulátoru 2 a 4 skutečná turbína s regulátorem otáček 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 7

Statická charakteristika (otáčky, výkon) regulované turbíny Obecná pohybová rovnice rotující hmotnosti je dána vztahem dω J + B ω = Mh M dt kde J označuje moment setrvačnosti roztočených hmot, B součinitel tlumení, ω úhlovou rychlost, M h hnací moment a M b brzdný moment opačného smyslu b, A) stabilní regulace turbíny (záporná směrnice Pv) B) nestabilní regulace turbíny (kladná směrnice Pv) 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 8

Zajištění stability pomocí regulace otáček (frekvence) pracovní bod (f, P) zvětšení zátěže nový pracovní bod při snížené frekvenci zvýšení výkonu nepokrývá celý výpadek rozdíl je samoregulační efekt zátěže 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 9

Elektrizační soustava a regulace TG Bezpečný provoz ES zajišťuje princip solidarity, t.j. že v případě výpadku se na kompenzaci podílejí všichni stejným poměrem. Toho je docíleno tím, že v OP jsou provozovány elektrárny v proporcionální regulaci se stejným zesílením. Vývojem se toto zesílení ustálilo na hodnotě 20 (statika 5%). To znamená, že při zvýšení frekvence o 2,5 Hz (5% f n ) dojde proporcionálněintegračním regulátorem otáček ke snížení výkonu ze 100% na 0%, resp. výkon vlastní spotřeby. Výrobci TG tímto způsobem garantují oblast dovolených nadotáček pro interval 50 až 52,5 Hz. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 10

Statická charakteristika (f,p) pro více zdrojů 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 11

Statická charakteristika (f,p) - více zdrojů s omezením 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 12

Statická charakteristika (f,p) - obnovení frekvence Obnovení frekvence po výpadku zátěže: 1. výchozí stav 2. ustálení po zvýšení zátěže 3. zvýšení výkonu zdrojů pro obnovení výchozí frekvence 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 13

Statická charakteristika (f,p) ES Vliv směrnice P v na velikost odchylky frekvence: 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 14

Statická charakteristika (f,p) spotřebičů - graf Obnovení frekvence po výpadku zdroje Δ Po 1. výchozí stav 2. výpadek TG 3. první dosažení rovnováhy P L a P T při nizké frekvenci 4. druhé dosažení rovnováhy P L a P T při vysoké frekvenci III. dosažení ustáleného stavu 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 15

Náhrada výkon-napěťových charakteristik P exponenciální průběh Q polynomiální průběh konstantní konduktance konstantní susceptance U U U n U n 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 16

Regulace U a Q Hlavními cíli regulace U a Q jsou snížení technických ztrát v provozované distribuční soustavě a dalších nákladů provozního a investičního charakteru zajištění kvality dodávky elektřiny odběratelům (stabilita napětí) V elektrizační soustavě platí silná závislost mezi jalovým výkonem a napětím. další důležitou fyzikální vlastností je lokální charakter napětí Prakticky to znamená, že napětí může být v každém uzlu soustavy jiné. Regulátor napětí a jalových výkonů je možné implementovat decentralizovaným způsobem, kdy každý uzel soustavy s možností změny dodávky jalového výkonu má vlastní regulátor. Regulace U a Q v elektrizační soustavě obsahuje jednotlivé subjekty, které jsou do této činnosti nějakým způsobem zapojeny. stručně řečeno, změnou dodávky jalového výkonu do uzlu soustavy se dosáhne změny napětí v tomto uzlu a uzlech elektricky blízkých Tato změna napětí závisí nejen na velikosti změny dodávky jalového výkonu, ale také na aktuálním zapojení daného uzlu. V této souvislosti se mluví o tzv. elektrické tvrdosti uzlu (KQ), což je množství Q potřebné ke změně napětí o 1kV v daném uzlu. Velikost KQ: liší se jednak s ohledem na napěťovou hladinu tak i pro různé uzly stejné napěťové hladiny je dána různou skladbou zatížení v jednotlivých uzlech Skladbou zatížení se rozumí poměrné části zatížení ohmického, induktivního a kapacitního charakteru. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 17

Provozní kritéria pro U a Q Napětí v uzlech PS se má pohybovat uvnitř povoleného rozsahu : 400 kv ± 5%, 220 kv ± 10% a 110 kv ± 10% Jalové výkony po mezistátních vedeních mají být ve spolupráci tuzemské a zahraniční PS minimalizovány. Jalové výkony zdrojů jalového výkonu (synch. generátorů a synch. kompenzátorů ) se mají pohybovat uvnitř povoleného regulačního rozsahu, daného provozním P-Q diagramem. To vede také k minimalizaci celkových činných ztrát v síti. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 18

Provozní kritéria pro U a Q Koncepce regulace napětí tak, jak je přijatá a aplikovaná v ES ČR, je postavena na třístupňové hierarchii: terciární regulace napětí na úrovni celé regulované soustavy sekundární regulace napětí na úrovni jednoho uzlu soustavy primární regulace napětí na úrovni jednoho bloku výrobny (elektrárny, teplárny nebo závodní elektrárny) 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 19

Terciární regulace napětí a jalových výkonů Koordinuje zadaná napětí v PILOTNÍCH UZLECH pro bezpečný a ekonomický provoz ES jako celku. Základním kritériem je minimalizace technických ztrát v regulované soustavě. Hlavními omezovacími podmínkami pak jsou: minimální a maximální hodnoty napětí v uzlech soustavy (technická omezení) aktuální hodnoty rezervy regulačního jalového výkonu pro jednotlivé pilotní uzly toky jalového výkonu např. přes hraniční vedení v případě přenosové soustavy nebo přes transformátory PS/110kV v případě distribuční soustavy 110kV atd. další omezovací podmínky podle konkrétních místních podmínek Prakticky se jedná o optimalizační výpočet na bázi chodu sítě, kdy se hledá k aktuálnímu stavu sledované soustavy stav optimální při akceptování všech uvedených omezovacích podmínek. Pro řešení této úlohy existuje sice řada výpočetních metod, ale k praktickému využívání v operativním provozu lze využívat pouze dostatečně rychlé a robustní programové nástroje. Navíc je nutné využívat pro výpočty estimovaná data nikoliv data přímo měřená, neboť citlivost optimalizačních výpočtů na kvalitu vstupních dat je extrémně vysoká. Je představována optimalizačním programem pracujícím na DISPEČINKU ČEPS. Program koriguje napětí v pilotních uzlech tak, aby v každém pilotním uzlu vznikla rezerva regulačního výkonu pro nepředvídatelné stavy. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 20

Sekundární regulace napětí a jalových výkonů Funkci ASRU lze obecně popsat jako technologický proces, který obnovuje rovnováhu spotřeby a výroby jalového výkonu v pilotním uzlu právě na úrovni požadovaného napětí v tomto sledovaném místě. ASRU se skládá z: Automatické regulace napětí (ARN) Skupinové regulace napětí (SRU) Sekundární regulace jalového výkonu (SRQ) Regulátoru odboček transformátoru PS/110kV Popis celkové funkce ARN vyhodnotí aktuální regulační odchylku, vypočte celkovou změnu jalového výkonu, která je nutná pro její eliminaci a podle existující regulační rezervy provede rozdělení požadavku na jednotlivé SRU, které má pro regulaci v daném uzlu k dispozici. SRU na elektrárně rozdělí svůj požadavek podle rezervy na jednotlivé SRQ generátorů. SRQ generátorů pak generují velikost impulsu na mechanismus změny zadané hodnoty napětí PRN, který změní velikost jalového výkonu. Tato změna vstupuje přes blokový transformátor zpět do soustavy. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 21

Princip automatické sekundární regulace napětí v pilotním uzlu 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 22

ASRU Automatický regulátor napětí (ARN) provádí tyto operace: modifikaci zadané hodnoty napětí (Uzad) a styk s operátorem získání a verifikaci vstupních měření a signalizací řízeného systému. Určení aktuálního rozsahu UO 110 kv. určení velikosti regulační odchylky napětí: EU = Uzad - Uměř výpočet charakteristiky pilotního uzlu v UO 110 kv: KQ = ΔQ/ΔU (MVAr/kV) proporcionálně integrační transformaci EU na odchylku YQ (změna dodávky jalového výkonu) výpočet příslušných P-I konstant podle aktuálního zapojení UO 110 kv výpočet regulačních zásahů pro jednotlivé SRU podle zadaného kritéria (stejná poměrná rezerva jalového výkonu) a jejich předání na SRU ošetření omezujících podmínek (dodržování technického minima a maxima napětí, atd.) kontrolu funkčnosti celého regulačního systému Skupinový regulátor napětí (SRU) v rámci pokynů ARN zajišťuje na elektrárnách tyto hlavní funkce: získání a verifikaci vstupních měření a signalizace z technologie výrobny získání vstupních požadavků ze strany ARN a zpětné předání informací o svém aktuálním stavu rozdělení požadovaných regulačních zásahů jalového výkonu na jednotlivých strojích regulační smyčky (podle zadaného kritéria) na jednotlivé SRQ povelování změny odbočky transformátoru vlastní spotřeby, příp. blokového transformátoru, v případě, že jsou tyto transformátory vybaveny možností regulace odboček pod zatížením 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 23

ASRU Sekundární regulace jalového výkonu generátoru (SRQ) zajišťuje realizaci povelu SRU pomocí vstupu do primárního regulátoru napětí generátoru (PRN) do bloku mechanismu změny zadané hodnoty generátorového napětí. Pracuje jako impulsní regulátor tzn., že požadavek na velikost změny zadané hodnoty napětí měří časem (délkou impulsu - TI). Hlavní technologické operace SRQ: výpočet regulační odchylky: EQ = QgenZad - Qgen QgenZad.. zadaná hodnota jalového výkonu generátoru Qgen..jalový výkon generátoru (tvoří zpětnou vazbu pro SRQ) proporciálně-integrační transformace EQ na odchylku YQ výpočet P-I konstant pro jednotlivé stroje (vstupy pro výpočet) výpočet délky impulsu (TI) pro požadovanou velikost regulačního zásahu ošetření všech omezujících podmínek provozu generátoru, včetně vlastních spotřeb bloků a s respektováním funkce automatické regulace činného výkonu turbín Generátory do systému ASRU lze připojovat libovolné typy generátorů. Podmínkou je, že tyto generátory musí mít možnost dálkové regulace napětí generátoru. Tuto možnost mají všechny generátory instalované po r. 1965 a tvoří standardní výbavu všech generátorů instalovaných v současnosti. 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 24

ASRU 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 25

ASRU Primární regulátor napětí (PRN) zajišťuje v oblasti sekundární regulace napětí nastavení zadané hodnoty generátorového napětí za provozu generátoru. Použitý typ PRN není žádnou omezující podmínkou pro činnost ASRU. Konkrétní typ PRN udává více či méně informací o činnosti a chování generátoru za provozu. Regulační funkce ASRU musí mít tyto informace a konkrétní parametry PRN ve svém algoritmu řízení zahrnuty. V případě,že PRN nejsou vybaveny HMP, OSP a ORP musí být tato zařízení součástí SRQ. Budicí soustavy budicí soustavy generátorů jsou různé podle typů generátorů a data jejich instalace na výrobny elektrické energie. Použité druhy budičů generátorů, z hlediska jejich zařazení do ASRU, nemají žádný omezující vliv na činnost ASRU. Blokové transformátory jsou v ES ČR většinou bez možnosti regulace odboček pod zatížením. V těchto případech působí z hlediska ASRU jako pasivní prvky s tím,že ovlivňují velikost použitelných regulačních rozsahů Q (nevhodná volba omezí čerpání regulačního jalového výkonu). 2006 LS X15PES - 5. Regulace frekvence a napětí 26